Nutnost a dopad reforem pro Českou republiku Miroslav Singer viceguvernér, Česká národní banka Okresní hospodářsk ská komora Plzeň,, 13. března b 2007
Česká ekonomika dnes Solidní hospodářský růst posledních let je opřený o zdravé základy tržní ekonomiky Intenzivní zapojení do mezinárodního obchodu (vysoká otevřenost + růst mezinárodní konkurenceschopnosti) Růst je rovnovážný a udržitelný (stojí na solidním růstu produktivity) (v roce 2005 byl růst tažen investicemi a čistým vývozem, v roce 2006 spotřebou a investicemi) Po letech deficitů obchodní bilance jsme se v roce 2005 stali čistým vývozcem Přetrvává nízkoinflační prostředí (konkurenční tlaky, kurz) Dlouhodobě posiluje česká koruna Jsme dohánějící ekonomikou ať vezmeme v úvahu jakýkoliv indikátor M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 2
8 HDP v ČR 7 6 6,9 6,1 6,1 meziroční změna v % 5 4 3 2 1 2,2 4 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,2 0-1 -2-0,7-0,8 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 O růstu svědčí nejen čísla, ale i každodenní zkušenost M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 3
Česká ekonomika očima o spotřebitel ebitelů Setrvale roste reálná kupní síla (zejména při přepočtu do EUR) Již několik let prosperuje bytová výstavba Roste zadluženost domácností (odpovídá rostoucí vyspělosti ekonomiky konvergence k EU-15) Pozvolna se mění struktura spotřeby klesá podíl nezbytností a roste podíl zbytné spotřeby Růst mezd má neinflační povahu a je podložen růstem produktivity Spotřebitelské chování je odrazem víry v budoucnost M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 4
Žijeme v nejlepší ším m možném m světě? (Bohužel) nikoliv! Některé oblasti jsou zdrojem obav: Fiskální vývoj Trh práce Penzijní reforma a stárnutí obyvatelstva Reforma zdravotnictví (efektivnější zdravotní výdaje) Vzdělání (výzvou je znalostní ekonomika) Vysoký stupeň byrokracie M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 5
Fiskáln lní vývoj Je perverzní, aby se poměrně rychle rostoucí ekonomika potýkala s deficity veřejných financí Dvě příčiny stávajících deficitů: Dlouhodobě zabudovaná tendence k růstu deficitů v důsledku růstu tzv. mandatorních výdajů (tento trend byl jenom dočasně přerušen Špidlovou reformou veřejných financí z roku 2003) Krátkodobé zvýšení deficitu v souvislosti s volbami (souběžný pokles příjmů a vzestup výdajů v roce 2007 v úhrnu o cca 1% HDP) V důsledku růstu příjmů (v odezvě na růst ekonomiky) a politického populismu došlo k opuštění fiskálních cílů a výdajových stropů M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 6
70 65 Podíl mandatorních výdajů 66 60 61 59 57 60 v % 55 53 53 54 51 53 50 45 40 2003 2004 2005 2006 2007 Podíl MV na příjmech SR Podíl MV na výdajích SR Pramen: Evropská komise, výpočet ČNB V roce 2003 shoda na nutnosti snížení podílu mandatorních výdajů, ale nyní opět růst nad úroveň roku 2003 M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 7
Rozpočtový deficit a primárn rní deficit 0-0,1-0,2-1 -0,8-1,3-1,3-1,2 Jako % HDP -2-3 -2,1-2,2-2,2-3,1-3,1-2,7-1,9-3,2-3,3-2,2-2,1-2,6-4 Bilance -3,8-4 -3,7-5 Primární bilance -4,8-6 Pramen: IMF, 2007 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 Po předchozím zlepšení se v roce 2006 deficit i primární deficit výrazně prohloubily M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 8
Fiskáln lní vývoj pokrač. Poslední projekce deficitů podle ČNB (v metodologii ESA 95): 3,5% (k HDP) v 2006, 4% v 2007 a 3,9% v 2008 Včera byl aktualizován Konvergenční program cílem je snížit deficit na 3% v roce 2008 Snižování deficitů vyžaduje: - jasný politický závazek -odstranění některých typů výdajů z výdajových stropů (např. úrokové platby) - vyšší transparentnost veřejných financí Deficity by měly být takové, aby nezvyšovaly veřejný dluh a pokud možno ho ještě snížily M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 9
Rizika nekonsolidovaných financí Makroekonomické dopady krátkodobě: zdrojem poptávkových šoků tlak na posilování koruny (a podkopávání konkurenceschopnosti) střednědobě: vytlačování soukromých investic brzda růstu (a dohánění EU) růst zadlužení (omezení manévrovacího prostoru veřejných rozpočtů) fiskální expanze měnová restrikce (rizika pro makroekonomickou stabilitu) Vysoké zdanění oslabuje konkurenceschopnost (viz Německo) Nereformovat veřejné finance bude znamenat žít si nad poměry (odstrašující příklad - Maďarsko) M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 10
Trh práce Trh práce by měl být pružný, aby: Napomáhal růstu HDP Otevíral prostor pro růst zaměstnanosti Snižoval podněty pro plýtvání veřejnými prostředky Tlumil asymetrické šoky (až budeme mít euro) Konsolidace veřejných financí a zpružnění trhu práce není nutné dělat kvůli tomu, že chceme přijmout euro, ale zejména proto, že to je prospěšné pro ekonomiku! M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 11
120 100 80 60 40 20 0 Kvalita podnikatelského prostřed edí Pramen: Světová banka, 2006 Dánsko Norsko Irsko Švédsko Finsko Švýcarsko Litva Estonsko Belgie Německo Nizozemí Lotyšsko Rakousko Francie Slovensko Španělsko Portugalsko Rumunsko ČR Bulharsko Slovinsko Maďarsko Polsko Itálie Turecko Řecko ČR ještě má co zlepšovat! M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 12 Velká Británie
Problematika přijetp ijetí eura M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 13
Okruhy otázek: před p a po Kdy můžeme splnit vstupní kritéria Jak minimalizovat náklady vstupu Jak mají vypadat jednotlivé politiky Jak vyměnit oběživo (a další technické otázky) Jaká bude cyklická a strukturální sladěnost Jak bude ekonomika reagovat na asymetrické šoky Jak ji bude vyhovovat jednotná měnová politika Na sňatku není důležité, kdo je svědkem a jakou barvu mají šaty nevěsty, ale zda si onu osobu chceme vzít a zda s ní vydržíme žít. M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 14
Strategie přistoupenp istoupení k eurozóně Odsouhlasena s vládou a přijata v říjnu 2003 Přijetí eura přinese výhody Tyto výhody však budou podmíněny dobrou kondicí ekonomiky (v různých parametrech) a fungujícími přizpůsobovacími mechanismy K přijetí eura by mělo dojít, až bude dosaženo udržitelné konvergence ekonomiky a hosp. politik Benchmarky pro vyhodnocení způsobilosti nebyly určeny, ale strategii lze interpretovat tak, že se jimi stávají hodnoty testů sladěnosti z roku 2003 M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 15
Nové informace roku 2006 Vyrovnávání úrovní (+) Pružnost trhu práce (-) Strukturální přibližování a ZO (-/+) Rozhodnutí ČNB k diskusi s vládou Finanční sektor (+) Synchronizace cyklu (?) Mandatorní výdaje (-) Nové vyhodnocení zkušeností kandidátů (-) Rozpočet (-) Výsledná bilance není příznivější než v roce 2005 M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 16
Teoretické přínosy a náklady eura (podle teorie optimálních měnových zón) Snížení rizika měnových a finančních turbulencí Větší disciplína uvalená na domácí politiky Stabilizace dlouhodobých úrokových sazeb Snížení transakčních nákladů Vyšší cenová transparentnost a mezinárodní srovnatelnost Snížení rizikové prémie (jen v méně rozvinutých zemích) Ztráta měnové politiky a kursové politiky jakožto nástrojů proti: asynchronnímu cyklu asymetrickým šokům Neadekvátní měnové podmínky nízké či záporné reálné úrokové sazby Možná asymetrie měnové transmise Ztráta ražebného (ale kompenzace) Cílem přijetí eura je urychlení hospodářského růstu M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 17
Synchronizace cyklů? (meziroční změny reáln lného HDP) V minulosti nebyl cyklus ČR příliš synchronizovaný s cyklem v EU; v posledních letech nedošlo k významnějšímu zlepšení M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 18
Strukturáln lní přibližování (podíl eurozóny na exportech) Vysoký stupeň obchodní integrace s eurozónou hovoří ve prospěch přijetí eura M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 19
Strukturáln lní vzdalování? (Landesmannův strukturáln lní koeficient) Koeficient porovnává podíly šesti odvětví ekonomiky na celkové přidané hodnotě v dané ekonomice ve srovnání s eurozónou 0,15 0,15 0,10 0,10 0,05 0,05 0,00 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CZ AT DE PT 0,00 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 CZ HU PL SI SK Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB. ČR je ze srovnávaných zemí strukturálně nejvíce vzdálená eurozóně (vysoký podíl průmyslu) M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 20
Závěry Konvergenční zpráva 2006 + zkušenosti předskokanů zřetelný posun k vyhodnocování kritérií na udržitelném základě Nejde o těsný průjezd kritérii ale o jejich pohodlné splnění tak, aby to nebylo pro ekonomiku škodlivé Náš budoucí (předvstupní) fiskálně-měnový mix musí být založen také na udržitelném základě: Rozpočty: nejde o (jednorázové) výdajové škrty, ale o (dlouhodobé) koncepční reformy! (široká shoda politického spektra) ČNB: inflační cíl by měl ukotvovat dlouhodobá inflační očekávání na úrovni konsistentní s inflačním kritériem + safety margin cíl snížen na 2% CPI počínaje rokem 2010 Přínosy plynoucí z přijetí eura nebudou závratné M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 21
Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 2 2441 2008 M. Singer: Nutnost a dopad reforem pro ČR 22