POLITICKÝ CYKLUS V ČESKÉ REPUBLICE

POLITICKÝ CYKLUS V ČESKÉ REPUBLICE Jan Černohorský, Liběna Černohorská Univerzia Pardubice, Fakula ekonomicko-správní, Úsav ekonomie Absrac: The paper deals wih possible relaion beween poliical cycle and economic growh in he Czech Republic under period 1995 2006. Economic growh was analysed by developmen of gross domesic produc and poliical cycle was viewed hrough sae budge. Some sae expenses before las elecion are also menioned in his paper. This paper is finished by saisical survey concerning he influence of an elecion dae on gross domesic produc developmen. Keywords: poliical cycle, sae budge, gross domesic produc, elecions 1. Úvod V souvislosi s eorií a prakickým vyúsěním poliického cyklu je klíčová oázka, nakolik má vláda, jako nosiel fiskální poliiky, vůbec možnos výrazněji ovlivňova výkonnos ekonomiky a nakolik se její snaha nakonec projeví ve vývoji makroekonomických ukazaelů. Ačkoliv je někerými ekonomy schopnos úspěšného ovlivňování ekonomického vývoje poliiky zpochybňována, neznamená o, že by se poliici v předvolebním období nesnažili používa fiskální poliiku se záměrem ovlivni voliče. Fiskální poliika je oiž pod přímou konrolou vlády, jejímž hlavním cílem je znovuzvolení. 2. Sání rozpoče a růs HDP v průběhu volebních cyklů Podle hypoézy poliicko ekonomického cyklu by vládnoucí poliici měli usilova o růs HDP (a ím o pokles nezaměsnanosi) především v předvolebních obdobích, zaímco po volbách by mělo dojí ke zpomalení empa růsu s cílem zabráni inflačním lakům. Teorie poliicko ekonomického cyklu předpokládá, že před volbami se vlády snaží zvyšova výdaje a snižova daně, aby působily na růs ekonomiky a zaměsnanosi. Po volbách se pak snaží fiskální resrikcí (poklesem veřejných výdajů a růsem zdanění) zkroi rosoucí defici [SPĚVÁČEK, 2002, s. 95]. Obecně lze konsaova, že v rámci poliického cyklu exisují dvě fáze. Ve fázi předvolební (cca 2 roky před volbami) se poliici snaží děla populární opaření vedoucí k růsu spokojenosi obyvael a ve fázi povolební se snaží naopak provádě opaření nepopulární, ale v podsaě nuná k udržení dlouhodobé sabiliy veřejných financí a fiskální poliiky. Přičemž se liší důraz sran z pravého a levého spekra na ekonomické veličiny. Pravicové srany zdůrazňují především osobnos voliče a jeho samosanos a odpovědnos, levicové srany preferují především sociální jisoy, keré chějí zabezpeči zejména rovnosářským rozdělením důchodů. Nicméně jak uvádí lieraura [VOLEJNÍKOVÁ, 2005, s. 326] empirická pozorování ukazují, že levicové a pravicové srany se v rámci poliického cyklu chovají analogicky. Pro zjišění, zda exisuje bližší vzah mezi vývojem hrubého domácího produku (HDP) a deficiem sáního rozpoču (j. zda se ako může projevova poliický cyklus), je v následující abulce sledován vývoj HDP a salda sáního rozpoču. 27

Tab. 1: Vývoj HDP (v %) a salda SR (v mld. Kč) Růs HDP Saldo SR 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 5,9 4,8-0,7-0,8 1,3 3,7 2,5 1,9 3,9 4,6 6,5 6,4 7,2-1,6-15,7-29,3-29,6-46,0-67,7-45,7-109,0-93,7-56,3-97,6 Pozn.: Tučným písmem jsou vyznačeny roky, ve kerých probíhaly volby do Poslanecké Sněmovny Parlamenu ČR. Pramen: ČSÚ, Minisersvo financí ČR Při vyjádření souvislosi mezi vývojem HDP a saldem sáního rozpoču korelačním koeficienem, dosaneme hodnou -0,2782. Z oho lze usuzova, že se zvyšující defici sáního rozpoču výrazněji neprojevil do růsu HDP. Okomenujme sručně vývoj v analyzovaných leech. Předvolební rok 1995 byl ve sledovaném období posledním rokem, kdy sání rozpoče skončil v přebyku. Ten se však neprojevil do sníženého hospodářského růsu, neboť HDP v roce 1995 vzrosl o 5,9 % a eno růs byl na dese le nejvyšším meziročním růsem. V omo předvolebním roce se ak nepovrdil předpoklad poliického cyklu, kdy by mělo v období před volbami docháze ke zvýšení sáních výdajů za účelem dosažení zvýšeného hospodářského růsu. Ve volebním roce 1996 pak již sání rozpoče poprvé hospodařil se schodkem. Následující volby v roce 1998 byly volbami předčasnými a z oho důvodu nelze uvažova o exisenci poliického cyklu. Jedním ze základních předpokladů poliického cyklu je oiž en, že ermín voleb je pevně dán, což v případě předčasných voleb neplaí. Termín ěcho voleb ak může bý snad zajímavý pouze z oho důvodu, že pravicové vlády u moci vysřídala poprvé od pádu komunismu vláda levicově orienovaná. Pokračující čyřleé volební období le 1998 2002 lze ze srany vývoje sald sáního rozpoču nazva obdobím expanzivní hospodářské poliiky, neboť od volebního roku 1998 se sání rozpoče propadal do sále narůsajících sald. Rosoucí schodek v leech 1999 a 2000 byl sice doprovázen hospodářským růsem, avšak v předvolebním roce 2001, kdy byl defici sáního rozpoču nejvyšší, došlo k jeho zpomalení. Proo ani v omo případě není možné povrdi hypoézu o schopnosi poliiků ovlivni skrze sání rozpoče hospodářský vývoj. U posledního volebního období 2002 2006 je možné u růsu HDP vysledova již od roku 2002 meziroční nárůs, kerý vrcholí v předvolebním roce 2005 rekordním růsem HDP o 6,5 %. Při om byl ale hospodářský růs ohoo období doprovázen posupným snižováním schodku sáního rozpoču ze 109 mld. Kč v roce 2003 až na 56,3 mld. Kč v roce 2005. Je zde ale nuno zmíni, že pro volební rok 2006 došlo opě k výraznému nárůsu schodku sáního rozpoču meziročně o přibližných 41 mld. Kč. 3. Výdaje sáního rozpoču přijaé před volbami 2006 Jak již bylo zmíněno výše, poliici zvlášě v předvolebních období využívají fiskální poliiku ke koupení si hlasů voličů. Za ímo účelem jsou v předvolebních obdobích schvalována množsví zákonů, jež zvyšují sociální ransfery obyvaelsvu, snižují daně, příp. nějakým jiným způsobem poziivně ovlivňují ekonomický sav obyvaelsva. Racionální volič může podporova poliika, kerý před volbami prosazuje určié výdaje, ačkoliv prezenované záměry v předvolebním období mohou bý pouze důsledkem snahy poliika o zvýšení šancí na zvolení. Volič může současně předpokláda, že se může jedna o 28

skuečné projevení preferencí poliika pro dané výdaje a díky exisenci asymerické informace ak může bý záměrné fiskální působení na voliče účinné. Úprava věšiny položek veřejných výdajů ale vyžaduje přijeí nových právních norem, a proo je zaížena jisým zpožděním. Snahou poliiků by ak mělo bý schválení příslušných zákonů, keré obyvaelsvo ocení (j. například nárůs sociálních dávek) v dosaečném časovém předsihu před parlamenními volbami ak, aby nabyly účinnosi pokud možno nejpozději v době konání voleb. Nemalé množsví akovýcho zákonů bylo schváleno poslanci napříč poliickým spekrem aké před volbami v roce 2006. V následujícím exu budou zmíněny někeré změny ve výdajích sáního rozpoču (zejména v sociálních dávkách), keré byly přijay Poslaneckou sněmovnou Parlamenu ČR v předvolebním období. Někeré ze schválených výdajů nabyly účinnos již v průběhu roku 2006, jiné byly naplánovány zaíži výdajovou sranu sáního rozpoču až od roku 2007. Hlavním émaem předvolebních návrhů na zvýšení sociálních dávek byla rodina. Jednou ze změn v sociálních dávkách bylo zvýšení porodného, keré se od 1. dubna 2006 (j. 2 měsíce před volbami) mělo zvýši z dosavadní čásky 8.750,-- Kč na dvojnásobek, j. na čásku 17.500,-- Kč. Při narození dvojča by poé měla rodina obdrže 52.500,-- Kč a při narození rojča dokonce 78.750,-- Kč. V konečném souču by si zvýšení porodného vyžádalo navíc ročně přibližně 2 mld. Kč. Další změnou na vylepšení rodinného rozpoču poencionálních voličů bylo zavedení jednorázového příspěvku ve výši 1.000,-- Kč ěm rodičům, jejichž díě by mělo zaháji povinnou školní docházku. Teno příspěvek měl vyjí sání pokladnu na 78 mil. Kč ročně. V předvolebním období byl aké schválen zákon o zvýšení rodičovského příspěvku. Rodiče pečující o díě do 4 le by podle přijaého zákona měli pobíra míso předešlých 3.696,-- Kč čásku zhruba ve výši 7.600,-- Kč. Too zvýšení by se mělo projevi v navýšení výdajů sáního rozpoču asi o 14 mld. Kč. Další věcí byla schválená reforma nemocenského pojišění, podle keré by měli vypláce prvních 14 dní nemocenské zaměsnavaelé. Tio zaměsnavaelé by pak méně odváděli sáu, což se projeví ve výpadku na sraně příjmů ve výši 15 mld. Kč. K dalším závazkům sáu přibyl schválený růs mezd ve sáním sekoru (10 mld. Kč) a plaby za zdravoní pojišění (10 mld. Kč). Došlo aké ke zvýšení důchodů v úhrnné výši o 10 mld. Kč. Tao čáska však převyšuje o 3 mld. Kč o, co musí sá zvýši podle zákona. Reformou živoního minima se pak zvýšily sociální výdaje nejméně o 2 mld. Kč. Pokud by byly všechny předvolební změny výdajů přijay bez budoucí korekce, projevily by se v povinných sociálních výdajích sáu pro rok 2007 nárůsem o více než 65 mld. Kč. Na obrázku je vidě rozložení deficiu na jeho cyklickou a srukurální složku podle České spořielny. Je vidě znaelný nárůs srukurálního salda ve volebním roce 2006 a jeho další předpokládané zvýšení v roce 2007. 29

Obr. 1: Cyklický a srukurální defici Pramen: Česká spořielna Vzhledem k omu, že věšina nových, předvolebních výdajových opaření měla formu mandaorních výdajů, přerušil se od roku 2003 klesající podíl mandaorních výdajů na HDP a již v roce 2006 došlo k opěovnému růsu podílu s dalším nárůsem v roce 2007 (viz obr. 2). Nicméně z obrázku je parný dlouhodobý růsový rend mandaorních výdajů. mld. Kč 700,0 600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Mandaorní výdaje celkem v mld. Kč Podíl na HDP (v %) 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 % HDP Obr. 2: Vývoj mandaorních výdajů v mld. Kč a v podílu na HDP Pramen: ČSÚ, Minisersvo financí ČR 4. Tesování vlivu ermínu voleb na velikos HDP Cílem následující čási je oesova, zda je možné z vývoje české ekonomiky vysledova exisenci vzahu mezi vývojem hrubého domácího produku a ermínem voleb. Dle eorie poliicko-ekonomického cyklu, by mělo v období před volbami docháze k růsu HDP vlivem expanzivní hospodářské poliiky. Naopak v období po volbách by mělo docháze působením resrikivní hospodářské poliiky k brždění ekonomického růsu. K omuo zjišění je v práci použio dvou modelů vycházejících z regresních vzahů a pracujících s čvrleními ukazaeli vývoje HDP. U obou modelů je zohledněno časové zpoždění vývoje HDP o jedno a dvě čvrleí (zn. velikos HDP v čase -1 a -2). 30

4.1 Omezení při esování modelů Při snaze o použií zmíněných dvou modelů ke zjišění vzájemného vzahu mezi růsem HDP a ermínem voleb, je nuno počía s určiým omezením. Too omezení spočívá v neexisenci delších časových řad v oblasi čvrleního vývoje HDP České republiky. Českým saisickým úřadem byla ve sálých cenách zveřejněna pouze čvrlení daa počínaje rokem 1997, čímž došlo k zúžení analyzovaného období o volby v roce 1996. Vsupní daa pro esování jsou uvedeny v následující abulce. Použiá časová řada končí rokem 2006, proože právě ehdy byly zaím poslední volby do Poslanecké sněmovny (PS) Parlamenu ČR. Tab. 2: Čvrlení procenní růs HDP (ve sálých cenách) Čvrleí 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 I. 1,4-1,7 0,3 3,2 3,2 2,1 3,0 4,0 5,9 6,6 II. -0,2-1,0 1,0 3,8 2,5 2,1 3,6 4,4 6,6 6,5 III. -1,9-0,4 1,7 3,9 2,2 0,6 3,9 4,6 6,4 6,3 IV. -2,1-0,1 2,4 3,7 1,9 1,8 3,8 5,2 7,0 6,1 Pramen: ČSÚ Pokud bychom se drželi předpokladu zmíněného v eoreické čási práce, nebylo by možné do esování zahrnou volby v roce 1998. Tyo volby byly volbami předčasnými a nebyla ak naplněna podmínka regulérnosi ermínu voleb. Too omezení by zúžilo poče pozorování pouze na volby v roce 2002 a 2006, a proo jsou do analýzy zahrnuy i výsledky voleb v roce 1998. Tímo se poče pozorování zvýšil na ři. Přehled ermínů konání voleb do PS Parlamenu ČR udává abulka. Tab. 3: Termíny voleb do PS Parlamenu ČR Termíny voleb 19. 20. 6. 1998 14. 15. 6. 2002 2. 3. 6. 2006 Pramen: ČSÚ 4.2 Model Alesiny a Roubiniho Model použiý v následující čási práce vychází z práce ekonomů Albera Alesiny a Nouriela Roubiniho Poliical Cycles in OECD Economies [ALESINA, ROUBINI, 1990]. Cílem jejich práce bylo zjisi, zda může bý vývoj HDP, nezaměsnanosi a inflace sysemaicky ovlivňován ermíny voleb a změnami vlád. Při svém zkoumání pracovali s čvrleními day 18 členských zemí OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) v leech 1960 až 1987. Při esování exisence poliicko-ekonomického cyklu ve vývoji HDP ve své práci vycházeli z následně formulovaného regresního vzahu: HDP = 0 + α1hdp 1 + α 2HDP 2 +... + α nhdp n + α n+ 1 α PDUM + ε kde: HDP hrubý domácí produk PDUM umělá proměnná α 0 konsana α 1 až α n+1 regresní koeficieny 31

ε nezávislá náhodná veličina čas Pro povrzení exisence vzahu mezi velikosí HDP a ermínem voleb zavedli do regresní rovnice umělou proměnnou PDUM. Proměnná PDUM je v jejich pojeí binární veličina, kerá nabývá hodnoy 1 v pěi čvrleích před volbami a ve volebním čvrleí a hodnoy 0 v osaních čvrleích. Model by ak měl povrdi či vyvrái hypoézu, zda jsou poliici schopni ovlivni vývoj hrubého domácího produku do akové míry, aby ve čvrleích před volbami docházelo k jeho růsu. Po dosazení hodno růsu HDP České republiky do modelu byly prosřednicvím programu Microsof Excel zjišěny následující výsledky [JIROUŠEK, 2008]. Tab. 4: Výsledek esu s proměnnou PDUM Proměnná Koeficien T-saisika Hodnoa P Konsana 0,3248 2,1120 0,0421 HDP (-1) 1,3738 9,5771 3,4852 HDP (-2) -0,4254-2,8649 0,0071 PDUM -0,1636-0,8233 0,4161 Pozn.: Konsana proměnná bez zpoždění HDP (-1) proměnná se zpožděním -1 HDP (-2) proměnná se zpožděním -2 PDUM umělá proměnná Pramen: JIROUŠEK, Roman. Poliický cyklus a růs ekonomiky v ČR. [s.l.], 2008. 90 s. Univerzia Pardubice. Pro výsledek esu je důležiá hodnoa P umělé proměnné PDUM. V případě, že by se ao hodnoa pohybovala v ěsné blízkosi 0, bylo by možné vrdi, že ve čvrleích před volbami dochází k věšímu růsu HDP, než ve čvrleích osaních. Hodnoa P má však v našem esu velikos 0,4106 a uo hodnou nelze považova za blízkou nule. Z ohoo hlediska je edy možné hypoézu o růsu HDP České republiky před volbami zamínou. 4.3 Model Galeoiho a Salforda Druhý použiý model uveřejnili ve své práci Elecoral Cycles: Do They Really Fi The Daa? ekonomové Andrea Galeoi a Gianluca Salford [GALEOTTI, SALFORD, 2001]. Také jejich práce zkoumá na panelu da 18 zemí OECD v leech 1961 až 1995 případnou schopnos poliiků ovlivňova v období před a po volbách prosřednicví fiskální poliiky ekonomické ukazaele. Při sledování vlivu ermínu voleb na vývoj růsu HDP Galeoi se Salfordem zjevně vycházeli z modelu Alesiny a Roubiniho. Svědčí o om jimi formulovaný regresní vzah: HDP = α 0 + α1hdp 1 +... + α nhdp n + βpreele + λpostele + ε, kde: HDP hrubý domácí produk PREele, POSTele umělé proměnné α 0 konsana α 1 až α n, β, γ regresní koeficieny ε nezávislá náhodná veličina čas 32

Na rozdíl od Alesiny a Roubiniho však do modelu namíso jedné umělé proměnné zavedli hned dvě proměnné PREele a POSTele. Tyo proměnné pak nabývají v modelu následujících hodno: PREele je v jejich modelu proměnná, kerá má hodnou 4 ve čvrleích konání voleb, hodnou 3 ve čvrleí předcházejícím volbám a hodno 2 a 1 v dalších dvou předcházejících čvrleích. Ve zbylých čvrleích je hodnoa 0. POSTele je chápána jako proměnná nabírající hodnoy 4 v prvním čvrleí po volbách a hodno 3, 2, 1 v následujících řech dalších čvrleích. V osaních čvrleích je pak ao proměnná rovna 0. V ako formulovaném regresním vzahu edy na rozdíl od meody Alesiny a Roubiniho není zkoumán pouze vývoj HDP v období před volbami, ale je zde zachycen i vývoj HDP v období po volbách, kdy by podle eorie poliického cyklu mělo docháze k fiskální resrikci a následnému snížení růsu HDP. Při esování ohoo regresního vzahu na čvrleních daech růsu HDP České republiky v leech 1997 až 2006 bylo opě použio programu Microsof Excel. Výsledky jsou shrnuy v níže uvedené abulce. Tab. 5: Výsledek esu s proměnnými PREele a POSTele Proměnná Koeficien T-saisika Hodnoa P Konsana 0,3126 1,7451 0,0903 HDP (-1) 1,4090 10,0220 1,5319 HDP (-2) -0,4685-3,2858 0,0024 PREele -0,0208-0,2726 0,7868 POSTele -0,0330-0,4408 0,6622 Pozn.: Konsana proměnná bez zpoždění HDP (-1) proměnná se zpožděním -1 HDP (-2) proměnná se zpožděním -2 PREele umělá proměnná PREele POSTele umělá proměnná POSTele Pramen: JIROUŠEK, Roman. Poliický cyklus a růs ekonomiky v ČR. [s.l.], 2008. 90 s. Univerzia Pardubice. Sejně ak, jako v případě výsledku esu meody Alesiny a Roubiniho, ani v omo případě neleží hodnoa P umělých proměnných PREele a POSTele v blízkosi 0. Proo ani z použií éo meody není možné učini závěr, že jsou poliici schopni ovlivni vývoj HDP České republiky ve sledovaném období. 5. Závěr Cílem práce bylo prozkouma, zda lze hovoři v podmínkách České republiky o poliickém cyklu. Česká ekonomika procházela hlavně v devadesáých leech obdobím přechodu k ržní ekonomice. Teno přechod nebyl zdaleka jednoduchým a byl émaem živých diskusí jak mezi ekonomy, ak mezi poliiky. Výsledky vývoje hrubého domácího produku a sáního rozpoču ak byly do značné míry ovlivňovány působením celé řady specifických fakorů, ať už vniřních či vnějších, makroekonomických či mikroekonomických, krákodobých či dlouhodobých. A právě kombinace účinků ěcho fakorů se po leech opimisického růsu v polovině devadesáých le naplno projevila v recesi, kerou české hospodářsví prošlo v leech 1997 a 1998. Na yo dva roky se Česká republika ocila v úlumu mající svůj původ 33

jak na poli ekonomickém, ak na poli poliickém. Po éo recesi nicméně přešel hrubý domácí produk opě do růsových hodno a ao endence pokračovala s menším výkyvem le 2001 a 2002 až do konce sledovaného období. V případě sledování fiskální poliiky v daném období, končilo hospodaření sáního rozpoču vždy, kromě roku 1995, v záporných číslech. A i když bližší zkoumání vlivu sáního rozpoču a jeho schodku na růs HDP v předvolebních leech neprokázal významnější závislos, při deailnějším pohledu na výdaje v období před volbami 2006 byl prokázán nárůs zaížení výdajové sránky rozpoču. Too zvýšení bylo způsobeno přijímáním výdajů (převážně mandaorního charakeru) poliiky napříč poliickým spekrem v měsících předcházejících červnovým volbám. Věšina přijaých výdajů měla výhradně populisický charaker, mající zaruči poliikům přízeň voličů v blížících se volbách. V konečném důsledku se však projevily v deficiu sáního rozpoču. I přes někeré škry v přijaých výdajích provedených nově sesavenou vládou, je endence k deficinosi sáního rozpoču a veřejných výdajů jako celku považována v posledních leech za výrazný problém české ekonomiky a předvolební hráky poliiků s výdajovou sránkou rozpoču eno problém nejenže neřeší, ale ješě více prohlubují. Při saisickém esování vlivu ermínu voleb na vývoj růsu HDP bylo použio dvou meod. Jejich podsaou bylo zakomponování umělé (zv. poliické) proměnné do regresních vzahů. Ani jedna z použiých esovacích meod ale exisenci poliicko-ekonomického cyklu ve vývoji HDP v daném období neprokázala. K důvodům může paři jak neexisence delších časových řad, exisence celé řady dalších fakorů ovlivňujích vývoj ekonomiky jako např. provádění měnové a kurzové poliiky. Důležiá je aké skuečnos, že ekonomický vývoj České republiky byl významně poznamenán resrukuralizací českého hospodářsví a přijímaná hospodářsko-poliická opaření byla do značné míry ovlivněna nunosí provedení reformních kroků. Závěrem je možné říci, že ačkoliv je ekonomický živo mnohem složiější a ekonomické veličiny jsou ovlivňovány mnohem věším počem proměnných, než je vládní hospodářská poliika, je možnos ovlivňování ekonomických ukazaelů ve svůj prospěch pro poliiky velmi lákavá. Proo není na mísě v budoucnosi další zkoumání vlivů poliických cyklů na ekonomické veličiny zamínou. Zvlášě ehdy, budou-li k dispozici dosaečně dlouhé časové řady ekonomických ukazaelů, umožňující důvěryhodnější esování vlivu ermínu parlamenních voleb v ČR na jejich vývoj. Použiá lieraura: [1] ALESINA, A., ROUBINI, N. Poliical Cycles in OECD Economies. NBER Working Papers Series [online]. 1990, no. 3478 [ci. 2007-09-15]. Dosupné z URL <hp://www.nber.org/papers/w3478.pdf>. [2] Česká spořielna. Ekonomika pod lupou [online]. 2008 [ci. 2009-06-12]. Dosupný z WWW:<hp://www.csas.cz/banka/conen/ine/inerne/cs/Cvrlenik_2008_03_03.pdf >. [3] Český saisický úřad. Český saisický úřad [online]. 2009 [ci. 2009-02-15]. Dosupný z WWW: <www.czso.cz>. [4] GALEOTTI, A., SALFORD, G. Elecoral Cycles: Do They Really Fi The Daa?. Tinbergen Insiue Discussion Paper [online]. 2001, no. 076/1 [ci. 2007-09-15]. Dosupné z URL <hp://www.inbergen.nl/discussionpapers/01076.pdf>. [5] JIROUŠEK, R. Poliický cyklus a růs ekonomiky v ČR. [s.l.], 2008. 90 s. Diplomová práce. [6] Minisersvo financí ČR. Minisersvo financí ČR [online]. 2009 [ci. 2009-02-15]. Dosupný z WWW: <www.mfcr.cz>. 34

[7] SPĚVÁČEK, V. a kol. Transformace české ekonomiky: poliické, ekonomické a sociální aspeky. Praha: Linde, 2002. ISBN 80-86131-32-7. [8] VOLEJNÍKOVÁ, J. Moderní kompendium ekonomických eorií : od anických zdrojů až po řeí isícileí. Praha : Profess Consuling, 2005. 378 s. ISBN 80-7259-020-0. [9] ŽÁK, M. Poliicko-ekonomický cyklus. Poliická ekonomie. 1998, č. 4, s. 471-480. Konakní adresy: Ing. Jan Černohorský, Ph.D. Univerzia Pardubice Fakula ekonomicko-správní Úsav ekonomie Sudenská 95, 532 10, Pardubice Email: jan.cernohorsky@upce.cz el: 466036749 Ing. Liběna Černohorská, Ph.D. Univerzia Pardubice Fakula ekonomicko-správní Úsav ekonomie Sudenská 95, 532 10, Pardubice Email: libena.cernohorska@upce.cz el: 466036452 35