SOCIOLOGIE Média a společnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Masová kultura kultura dostupná masám je typickým projevem moderní společnosti je spjata s procesem industrializace a rozvojem masové komunikace částečně likviduje tradiční kulturu 2
Hlavní znaky masové kultury Velké rozšíření v populaci Standardizace toho, co je šířeno Je šířena masovými sdělovacími prostředky Méně náročný intelektuální obsah i forma Orientace na průměrnou hladinu schopnosti kulturní percepce a konzumace kultury 3
Pozitiva masové kultury Všeobecná dostupnost Srozumitelnost Přitažlivost pro široké vrstvy Prostředek odpoutání od denních starostí Šíření nových poznatků a informací Obrazy násilí a sexu mohou spolupůsobit k vybití agresivních a patologických tlaků? 4
Negativa masové kultury Nebezpečí průměrnosti Likvidace individuálního vkusu Malá intelektuální náročnost, oddechovost Odvádění do fiktivního světa Orientace na pasivní konzum Obrazy násilí a brutality otupují lidské cítění Je povrchní, neváží si skutečných hodnot Komerční média se mohou stát nástrojem manipulace a tlaku na konzumní způsob života 5
Masová komunikace jako funkce techniky Forma veřejného oznamování Zprostředkování technickými prostředky Prostorová distance Jednostranná komunikace bez výměny rolí Orientovaná na rozptýlené publikum Zaměření na početné, diferencované a atomizované publikum Homogennost, standardnost sdělovaných obsahů 6
Masová k. jako hromadné sdělování Stejné informace pro velké množství lidí bez diferenciace vhodnosti z hlediska adresátů Sdělování v jednom neměnitelném směru, polarizace na informující a informované Vysoká autorita a monopolní postavení sdělovacích prostředků Sugestivnost sdělované informace 7
Masová k. jako sdělování mezi strukturami Pohyb informací mezi strukturami (instituce, organizace, sociální skupiny) Prostředky MK v roli subjektu komunikace Původce sdělení (instituce, skupina) trvale v roli mluvčího) Množina příjemců je časově i prostorově vzdálená Tvůrci obsahu jsou lidé 8
Rysy masové komunikace a) Jednosměrnost nedochází k přeměně rolí mluvčího a příjemce sdělení b) Zprostředkovanost technická i sociální c) Masovost velký dosah sdělovaných informací bez určení konkrétního příjemce d) Profesionální organizace zabývající se tvorbou a distribucí informací 9
Analýza masové komunikace Povaha komunikátora Obsah sdělení Prostředky masové komunikace Analýza publika Analýza účinků komunikace 10
Komunikace s veřejností Public relations (PR) Definují se zkráceně jako: P performance (představení) R recognition (uznání) Rozvinuly se v USA na přelomu 40. a 50. let minulého století. 11
Vývojové fáze public relations 1. období počáteční kontakty s novináři 2. období plánovaná publicita, nepravdivé informace 3. období pravdivá, nicméně pozitivní sdělení 4. období vznik oddělení PR, výzkum masové komunikace, průzkumy veřejného mínění 5. období celá organizace se zaměřuje na svoji image u veřejnosti 12
Činnosti public relations 1. Zabývají se vztahy mezi organizací a různými složkami její veřejnosti. 2. Monitorují vědomí, mínění, postoje a chování lidí uvnitř i mimo organizaci. 3. Analyzují vliv politiky, postupů a jednání organizace na různé části veřejnosti 4. Upravují tyto politiky, postupy a jednání, pokud se jeví jako rozporné s veřejnými zájmy a další existencí organizace. 13
Činnosti public relations 5. Radí vedení, jak vytvořit nové postupy a jednání, oboustranně výhodné pro organizaci i její veřejnost. 6. Vytvářejí a uchovávají oboustrannou komunikaci mezi organizací a různými částmi její veřejnosti, 7. Vytvářejí specifické změny ve vědomí, názorech, postojích a chování lidí uvnitř i mimo organizaci. 8. Rozhodují o nových nebo stávajících vztazích mezi organizací a její veřejností. 14
Zadavatelé public relations Hospodářské organizace Instituce státní správy a samosprávy Společenské instituce Politické strany Zájmové svazy, komunity 15
Cílové skupiny public relations Vnitřní veřejnost zaměstnanci organizace Vnější veřejnost subjekty působící vně organizace, především pak tzv. relevantní veřejnost, např. zákazníci, dodavatelé, akcionáři. 16
Reklama Přesvědčovací proces hledání uživatele zboží, služeb nebo myšlenek prostřednictvím komunikačních médií Cílem je, aby příjemce začal v intencích reklamního sdělení jednat - nakupovat, objednávat, konzumovat, navštěvovat, vyhledávat. 17
Funkce reklamy Upozorňující Informační Přesvědčovací Příjmy z reklamy zajišťují existenci médií 18
Působení reklamy Smyslem reklamy je vytvoření pozitivního postoje k výrobkům nebo službám Postoj má tři složky: 1. Kognitivní poznávací 2. Afektivní emoční 3. Intencionální zaměřenost 19
Model 5M Řízení reklamy se opírá o pět základních principů: 1. Markets trhy 2. Média sdělovací prostředky 3. Message sdělení 4. Money peníze 5. Measurement měření 20
Výzkum v reklamě 1. Definování cílové skupiny 2. Nalezení optimálního způsobu oslovení 3. Techniky: dotazník hloubkový rozhovor ohnisková diskuse 21
Informace získané z výzkumu Demografické: věk, pohlaví, velikost rodiny, povolání Geografické: soustředění obyvatelstva, klimatické podmínky Motivy: co vede lidi k určitým nákupům 22
Rozdíl mezi reklamou a public relations Reklama je funkcí marketingu, PR jsou funkcí managementu. Reklama pomáhá prodeji výrobků nebo služeb, PR působí do mentální sféry, jejich cílem je poskytnutí informace. Reklama soustřeďuje pozornost na jednotlivé výrobky či služby, PR soustřeďují pozornost na celou organizaci a její začlenění do společnosti prostřednictvím objektivních informací. 23
Rozdíl mezi reklamou a public relations Reklama působí v krátkodobém časovém horizontu, PR působí dlouhodobě. Reklama působí na veřejnost s cílem upozornit na konkrétní výrobek a jeho přednosti vzhledem ke konkurenčnímu. PR působí spíše s cílem systematického vyhledávání spojenců (např. společné působení poskytovatelů služeb či výrobců na veřejnost s cílem informovat o dané oblasti činnosti, vyvolat zájem ap.). 24
Literatura BURIÁNEK, J. Sociologie. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2003. ISBN 80-7168-754-5. FORET, M. Komunikace s veřejností, Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1034-7. KŘÍŽEK, Z. a J. CRHA. Život s reklamou, Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0213-4. VYSEKALOVÁ, J. a R. KOMÁRKOVÁ. Psychologie reklamy. Praha: Grada, 2001. ISBN 80-247-9067-X. 25
Literatura ZYMAN, S. a A. BROTT. Konec reklamy, jak jsme ji dosud znali. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-107-0. 26