Požadavky českého trhu práce na technické obory Ing. Jiří Braňka branka@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání www.nvf.cz/observatory www.budoucnostprofesi.cz
Malá země v globální ekonomice
Hlavní faktory růstu ČESKÁ REPUBLIKA: Čtvrtá nejotevřenější ekonomika EU Zaměstnanost v průmyslu dosáhla 1,43 miliónu, 28 % pracovních míst ekonomiky (2008) Téměř polovina průmyslové produkce exportována Vysoká citlivost na vývoj světové a zejména německé ekonomiky Vysoký podíl zaměstnanosti v odvětvích, která jsou nejvíce citlivá na vývoj ceny práce a která jsou nejčastěji předmětem outsourcingu.
Co bude dál? Demografický vývoj (Počet absolventů škol ale i změny poptávky vlivem stárnoucí populace) Legislativa (pracovní právo, obchodní zákoník, environmentální právo) Vývoj zákaznických trhů Cena práce a energií Sociokulturní faktory (hodnoty a preference nové generace) Co nám dovolí konkurence Business models - Outsourcing a spol.
Hlavní trendy trhu práce
Hlavní trendy trhu práce ČESKÝ PRŮMYSL: SESTUP Z VÝŠIN? Odhadovaný pokles zaměstnanosti 2010-2020: 150 tisíc pracovních míst Textilní, oděvní a obuvní průmysl (-31 %) Hutnictví a slévárenství (-29 %) Výroba stavebních hmot a dalších nekovových výrobků (-20 %) Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (-20 %) Všeobecné strojírenství (-19 %) Potravinářství a tabákový průmysl (-13 %) Těžba uhlí a energetických surovin (-13 %) Automobilový průmysl (-8 %)
Nejen kvantita, ale i kvalita.. JAKÉ PROFESE A KVALIFIKACE PRO BUDOUCNOST?
Příležitosti trhu práce
Příležitosti trhu práce NA VZESTUPU (2010-2020): TECHNOLOGICKÉ, PODNIKATELSKÉ A OSOBNÍ SLUŽBY ICT sektor (+37 %) Podnikatelské služby (+28 %) Ostatní tržní služby (+24 %) Zdravotnictví a sociální péče (+18 %) Bankovnictví, finanční služby, pojišťovnictví (+15 %) Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (+14 %) Ubytování a stravování (+12 %) Výroba elektrických přístrojů, zdravotnické, optické a automatizační techniky (+8 %) Vzdělávání (+8 %)
Co trh práce potřebuje? 2007-8: Absolventi učebnu ebních oborů Uchazeči i na 1 volné místo 2010: Nezaměstnanost absolventů s vyučen ením m aža 40 %
Je v něčem problém? První na ráně r v době recese (propouštěni 4x častěji) Poslední na řadě po návratu n konjunktury (strach z vysokých nákladn kladů na propouštění vede podniky k tomu, že e dlouho radši i ani nepřij ijímají) NEZAMĚSTNANÝCH 2x vícev VOLNÝCH PRACOVNÍCH CH MÍSTM 6x méněm Může a CHCE český dělnd lník k konkurovat čínskému / tureckému / malajskému?? mu??
Mladí lidé se odvrací...
Chybějící technici se SŠ 2010: Krize nekrize... Montážní dělníci v elektrotechnice Obsluha strojů v textilním m průmyslu Montéři i kovových konstrukcí Obsluha strojů v plastikářstv ství Svářeči Brusiči Obsluha obráběcích ch a tvářec ecích ch strojů... Stavebnířemesla?? emesla??
Co trh práce potřebuje? 2008-10 (a dále?): d Absolventi technických a přírodovp rodovědných dných oborů VŠ (Západ stále častěji outsourcuje i výzkum a vývoj)
Co trh práce potřebuje? 2008-10 (a dále?): d Absolventi technických a přírodovp rodovědných dných oborů VŠ
Absolventi VŠ 2010-14, 14, přírodovp rodovědné a technické obory: Situace se zlepšuje. Alespoň v kvantitě.
Absolventi VŠ
Stále víc a víc! 2012: vysokoškol koláci budou tvořit 46 % příchozp chozích absolventů na trh práce (2007 29 %)! Sníží to celkovou nezaměstnanost vysokoškol koláci z principu nacházej zejí uplatnění snadněji avšak ak výkonnost podniků,, inovační potenciál l a konkurenceschopnost ekonomiky...? Přizpůsobení VŠ studia (stále klesajícímu) kvalitativnímu průměru ru studentů ohrožuje potenciál škol vychovávat vat skutečné talenty. Uplatnitelnost absolventů přír. a tech. VŠV v hlavní specializaci klesá (uplatňuj ují se stále častěji mimo obor) chemici, elektrotechnici až 90 %!
Kvalita: rostoucí problém? Naléhavost zaškolen kolení absolventů přír. a tech. oborů po přijetp ijetí do praxe PhD. 3 69 28 Mgr./ Ing. 39 56 4 Bc. 68 31 1 0% 50% 100% velmi průměrně vůbec
Kvalita: rostoucí problém? Průměrn rné známky kvality: - Bakalářský stupeň 3,3 z 5 - Magisterský stupeň 2,6 z 5 - Doktorský stupeň 2,3 z 5 Hodnocení bakalářů většinou podprůměrn rné Vnímání bakaláře e = nedostudovaný magistr? Bakalářsk ské studium svůj j význam má, m, je však v třeba t ho jinak pojmout!
Kvalita: rostoucí problém? Naléhavost zaškolen kolení absolventů přír. a tech. oborů po přijetp ijetí do praxe 1,0 1,6 1,8 2,0 2,3 2,4 2,3 2,6 2,6 2,5 2,5 2,5 3,0 2,9 2,8 2,8 3,0 3,0 3,3 3,2 3,4 3,7 3,6 3,5 3,4 3,4 4,0 4,0 2,7 1,9 2,1 5,0 znalosti z vlastního oboru znalosti z ostatních oborů jazykové znalosti ekonomické znalosti prezentační dovednosti asertivitu inovativnost práci ve stresu týmové dovednosti Bc Mgr./Ing. PhD.
Hodnocení škol U U mnoha škol i učitelu itelů - je odtrženost od praxe obrovská. Vysoké školy často podávaj vají studentům m správn vné vzdělání nesprávným způsobem sobem. Školy nedrží tempo s rozvojem technologií a procesů V čem by se školy měly m zlepšit? - Jazykové znalosti 54 % - Praktické zkušenosti, stáže e apod. 46 % - Oborové znalosti 39 %
Kam jdou nejlepší?
Kam jdou nejlepší?
A proč tam jdou? Protože český vědec je...
Jak využíváme talenty? Naší největší výzvou bylo nastavit systém ŘLZ ve firmě tak, abychom na středo edoškolskou práci získali z kvalitní absolventy VŠ.
Jak využíváme talenty? Trh práce vysáván n velkými hráči i s malým lokáln lním zakotvením, navíc c s potenciáln lně značným ným rizikem odchodu Výchova specialistů velké firmy s pokročilým procesním řízením m potřebuj ebují úzce vymezené kompetence Segment MsP nepřit itáhne tolik mladých talentů,, inovační potenciál l je oslabován
Důsledky Mladý a talentovaný absolvent: po několika n letech v databázov zovém m centru ztracen pro práci vývojáře Potenciál l perspektivní generace není využíván, rizika pro dlouhodobou konkurenceschopnost Uzavírá se kruh započatý atý vzdělávac vacím m systémem: přílip liš mnoho zaměstnanc stnanců,, málo m podnikatelů a lidí s vizí Necháváme tvorbu nových pracovních ch míst m na zahraničním m kapitálu?
Závěrem Školství se nezhoršuje uje,, avšak ak požadavky firem rostou Často není problém m to, co školy učí, u ale jak učíu Školy: problém m zachytit nové trendy v procesech a technologiích (strojírenstv renství/plastikářství) Jazyky ne jeden, ale dva! Kvalitu VŠV absolventů rozhodujícím m způsobem ovlivňuje počáte teční a sekundárn rní vzdělávání Školství chybí vize na trh práce jen reaguje, nedokáže příležitosti pro pracovní místa vytvářet. Klíčov ová otázka: JAKÉ ZAMĚSTNAVATELE CHCEME A JAKÉ ZDE MŮŽM ŮŽEME UDRŽET?
DĚKUJI VÁM V M ZA POZORNOST... Ing. Jiří Braňka branka@nvf.cz Národní vzdělávac vací fond, o.p.s. Národní observatoř zaměstnanosti a vzdělávání www.nvf.cz/observatory www.budoucnostprofesi.cz