Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

Podobné dokumenty
Parní teplárna s odběrovou turbínou

PZP (2011/2012) 3/1 Stanislav Beroun

7. VÝROBNÍ ČINNOST PODNIKU

ELEKTRICKÝ SILNOPROUDÝ ROZVOD V PRŮMYSLOVÝCH PROVOZOVNÁCH

Metodický postup pro určení úspor primární energie

i) parní stroj s rekuperací tepla, j) organický Rankinův cyklus, nebo k) kombinace technologií a zařízení uvedených v písmenech

Teplovzdušné motory motory budoucnosti

VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 6


Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

1/62 Zdroje tepla pro CZT

Základy teorie vozidel a vozidlových motorů

1 Předmět úpravy Tato vyhláška upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie 1 ) a) způsob určení množství elektřiny z vysokoúčinné

VYHLÁŠKA ze dne 21. ledna 2016 o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Metodický postup pro určení úspor primární energie

Třetí Dušan Hložanka Název zpracovaného celku: Řetězové převody. Řetězové převody

Systémové struktury - základní formy spojování systémů

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

3.2 Metody s latentními proměnnými a klasifikační metody

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Výpočet svislé únosnosti osamělé piloty

Termodynamické základy ocelářských pochodů

PŘEPLŇOVÁNÍ PÍSTOVÝCH SPALOVACÍCH MOTORŮ

OPTIMALIZACE PLÁŠTĚ BUDOV

Numerické výpočty proudění v kanále stálého průřezu při ucpání kanálu válcovou sondou

VYHLÁŠKA ze dne 5. prosince 2012 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Řetězy Vysokovýkonné IWIS DIN 8187

Termodynamika pro +EE1 a PEE

Markovovy řetězce se spojitým časem CTMC (Continuous time Markov Chain)

Směrová kalibrace pětiotvorové kuželové sondy

Předpjatý beton Přednáška 6

Národní informační středisko pro podporu jakosti

Prováděcí vyhlášky k zákonu o podporovaných zdrojích energie

6. Vliv způsobu provozu uzlu transformátoru na zemní poruchy

Způsobilost. Data a parametry. Menu: QCExpert Způsobilost

VLHKÝ VZDUCH STAVOVÉ VELIČINY

ze dne 2016, Nejlepší dostupné technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínky jejich použití

Stabilita prutu, desky a válce vzpěr (osová síla)

Obecné informace. Oběhová čerpadla. Typový identifikační klíč. Výkonové křivky GRUNDFOS ALPHA+ GRUNDFOS ALPHA+ Oběhová čerpadla.

Aleš Lalík Septima A 2003/04 SPALOVACÍ MOTORY SEMINÁRNÍ PRÁCE FYZIKÁLNÍ SEMINÁŘ

108/2011 Sb. VYHLÁKA

Kotel na spalování výpalků lihovarů

03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení

Úloha č.1: Stanovení Jouleova-Thomsonova koeficientu reálného plynu - statistické zpracování dat

MĚŘENÍ VÝKONU V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR. Petr BERNAT VŠB - TU Ostrava, katedra elektrických strojů a přístrojů

Univerzita Pardubice FAKULTA CHEMICKO TECHNOLOGICKÁ

PRŮTOK PLYNU OTVOREM

ÚSTAV ORGANICKÉ TECHNOLOGIE

DIAGNOSTICKÁ MĚŘENÍ V SOUSTAVĚ MĚNIČ - MOTOR

2.3.6 Práce plynu. Předpoklady: 2305

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

NÁVRH A OVĚŘENÍ BETONOVÉ OPŘENÉ PILOTY ZATÍŽENÉ V HLAVĚ KOMBINACÍ SIL

Větrání hromadných garáží

P Ř I Z N Á N Í k dani z příjmů právnických osob

Základní charakteristika

Datová centra a úložiště. Jaroslav G. Křemének g.j.kremenek@gmail.com

ZKOUŠENÍ A DIMENZOVÁNÍ CHLADICÍCH STROPŮ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY NÁVRH SPALOVACÍ TURBINY PRO OSOBNÍ AUTOMOBIL DESIGN OF GASTURBINE FOR CAR

KRAJSKÁ METODIKA rozpisu přímých výdajů právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a krajem na rok 2018

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (KVET) Možnosti využití biomasy

Vyhláška. ze dne o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Energetika Osnova předmětu 1) Úvod

CVIČENÍ 4 - PROVOZNÍ STAVY VZDUCHOTECHNICKÉ JEDNOTKY

V p-v diagramu je tento proces znázorněn hyperbolou spojující body obou stavů plynu, je to tzv. izoterma :

Téma 7: Přímý Optimalizovaný Pravděpodobnostní Výpočet POPV

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu

BH059 Tepelná technika budov Konzultace č. 2

VUT, FAST, Brno ústav Technických zařízení budov

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne. 1 Předmět úpravy

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

PLYNOVÉ KOGENERAČNÍ JEDNOTKY

P Ř I Z N Á N Í k dani z příjmů právnických osob

Válečkové řetězy. Tiskové chyby vyhrazeny. Obrázky mají informativní charakter.

VYHLÁŠKA ze dne o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů

Úlohy domácí části I. kola kategorie C

Pokud světlo prochází prostředím, pak v důsledku elektromagnetické interakce s částicemi obsaženými

Termodynamika pro +EE1

STRUKTURA A VLASTNOSTI PLYNŮ

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

REE 11/12Z - Elektromechanická přeměna energie. Stud. skupina: 2E/95 Hodnocení: FSI, ÚMTMB - ÚSTAV MECHANIKY TĚLES, MECHATRONIKY A BIOMECHANIKY

þÿ P a r a m e t r i c k é v ý p o t y ú n o s n o s t i þÿ p o u~ i t e l n o s t i py e d p j a t é s ty ea n

Plynové turbíny. Nevýhody plynových turbín: - menší mezní výkony ve srovnání s parní turbínou - vyšší nároky na palivo - kvalitnější materiály

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

IV. Fázové rovnováhy dokončení

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Čl. I Vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, se mění takto: 1.

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška B8. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

Zkoušení a dimenzování chladicích stropů

Parní turbíny Rovnotlaký stupe

Předpjatý beton Přednáška 12

Řetězy 5.1. Informace o produktu 5.2 Řetězy. Vysokovýkonné IWIS DIN Standardní DIN Ekonomické DIN

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

V následující tabulce jsou uvedeny jednotky pro objemový a hmotnostní průtok.

Transkript:

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 439/2005 Sb. Zůsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu teelné energie Maximální množství elektřiny z kombinované výroby se stanoví zůsobem odle následujícího řehledu: 1. Parní rotitlaková turbína Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí s rotitlakovou turbínou měřená na výstuu z generátoru je elektřinou z kombinované výroby odle 1 odstavce 2. Není-li vyráběná elektřina měřena, oije se ro její výočet vztah: E q = Q y 0,95 [MWh] Q [MWh] se rovná množství itečné teelné energie (dodávané z kombinované výroby k dalšímu vyití jinou fyzickou či rávnickou osobou nebo ro vlastní technologickou sotřebu), o odečtení tela ro vlastní sotřebu výrobny elektřiny. Stanoví se měřením na výstuu z výrobny, nebo jako rozdíl Q = Q t Q vs Q t [MWh] je množství teelné energie na výstuu z turbíny do rotitlaku Q vs [MWh] je množství teelné energie ro krytí vlastní sotřeby výrobny elektřiny y [-] je směrné číslo vyjadřující oměr výroby elektřiny v zařízení kombinované výroby k výrobě itečného tela za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby řitom odovídá odílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezrostředně sojena s výrobou itečného tela, Hodnoty y ro rotitlaké soustrojí jsou stanoveny v následující tabulce: P P 1 2 1,6 2,0 2,5 3,5 6,0 9,0 13,0 16,0 0,08 0,21 0,23 0,26 0,28 0,35 0,40 0,43 0,44 0,12 0,18 0,20 0,23 0,26 0,32 0,37 0,38 0,39 0,25 0,13 0,15 0,18 0,20 0,27 0,31 0,33 0,34 0,50 0,06 0,10 0,13 0,15 0,22 0,27 0,29 0,30 0,70-0,06 0,10 0,13 0,19 0,23 0,25 0,26 1,30 - - 0,05 0,07 0,14 0,18 0,20 0,21 P 1 je vstuní tlak [MPa] P 2 je rotitlak [MPa] x [-] je součinitel vlivu zatížení arní turbíny, hodnoty jsou stanoveny v následující tabulce: zatížení 100 80 60 40 X P 1,00 0,98 0,95 0,90

Zatížení v měsíci se stanoví odle vztahu: zatížení = P /P 100 [%] P j je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW] P X se vyočítá jako E X / z X řičemž E X je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh] z X je očet rovozních hodin turbíny v daném měsíci [h] x 2.Kondenzační odběrová turbína Množství elektřiny z kombinované výroby vyrobené soustrojím s kondenzační odběrovou turbínou se stanoví odle vztahu: E = Q y [MWh] ko j Q [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, ři odečtu vlastní sotřeby teelné energie se ostuuje obdobně jako v odstavci 1. y ko [-] je směrné číslo vyjadřující oměr výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby k výrobě itečného tela za určitý časový úsek. Výroba elektřiny z kombinované výroby řitom odovídá odílu výroby elektřiny, která je fyzikálně bezrostředně sojena s výrobou itečného tela, Hodnoty y ko ro kondenzační odběrovou turbinu jsou stanoveny v následující tabulce: > = 5 3 1 0-1 -3-5 -7 t r P 1 1,6 2,0 2,5 3,5 6,0 9,0 13,0 16,0 0,230 (0,230) 0,220 (0,225) 0,210 (0,220) 0,200 (0,215) 0,195 (0,210) 0,185 (0,205) 0,175 (0,200) 0,160 (0,190) 0,255 (0,255) 0,245 (0,250) 0,235 (0,245) 0,233 (0,240) 0,220 (0,235) 0,210 (0,230) 0,200 (0,225) 0,185 (0,215) 0,280 (0,280) 0,270 (0,275) 0,260 0,255 0,250 (0,265) 0,230 (0,260) 0,225 (0,255) 0,215 (0,250) 0,320 (0,320) 0,310 (0,3l5) 0,295 (0,305) 0,285 (0,300) 0,280 (0,295) 0,265 (0,287) 0,2500 (0,28) 0,235 0,380 (0,380) 0,360 (0,365) 0,350 (0,360) 0,340 (0,355) 0,335 (0,350 0,325 (0,345) 0,310 (0,335) 0,295 (0,330) 0,430 (0,430) 0,415 (0,420) (0,410) 0,395 (0,410) 0,385 ( 0,3700 (0,395) 0,355 (0,385) 0,340 (0,375) 0,480 0,465 (0,475) 0,450 (0,465) 0,440 (0,460) 0,435 (0,460) 0,420 (0,450) (0,440) 0,384 (0,432) 0,500 (0,500) 0,485 (0,495) 0,465 0,455 0,455 (0,470) 0,435 (0,465) 0,410 (0,450) (0,440 1 je vstuní tlak [MPa] t r je růměrná měsíční telota ovzduší [ C] Hodnoty y ko jsou ro arametry teelné sítě 150/70 C, v závorkách jsou hodnoty ro 120/50 C.

Jsou uvedeny jen hodnoty ro rozmezí t r = 5 C (kdy s ohledem na ohřev TUV je nutný rovoz s konstantní telotou 70 C) a t r = -7 C. Nižší růměrné měsíční teloty než uvedené se v ČR nevyskytují, růběh veličiny y ko je rakticky lineární. x [-] je součinitel vlivu zatížení arní turbíny, hodnoty jsou uvedeny v odstavci 1. Množství elektřiny z kombinované výroby je nižší nebo max. rovno celkovému množství vyrobené elektřiny sníženému o množství elektřiny vyrobené kondenzačním zůsobem. 3. Plynová turbína s rekuerací tela Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se salovací turbínou ři rovozu s rekuerací tela měřená na výstuu z generátoru je elektřinou z kombinované výroby odle 1 odstavce 2. Není-li vyráběná elektřina měřena, oije se ro její výočet vztah: E = Q y 0,95 [MWh] st Q [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., ři odečtu vlastní sotřeby teelné energie se ostuuje obdobně jako v odstavci 1. y st [-] se vyočítá jako yst = y s i, řičemž x s [-] součinitel teloty ovzduší, vyjadřuje vliv růměrné měsíční teloty ovzduší, x i [-] součinitel vlivu zatížení salovací turbíny, vyjadřuje vliv oklesu zatížení a teloty salin na výstuu, y [-] je oměr elektrického a teelného výkonu stanovený výrobcem. Telota -15-5 +5 +15 +25 ovzduší ( C) x s 1,15 1,10 1,06 1,00 0,95 Zatížení % 100 90 80 70 60 50 x i 1,00 0,99 0,97 0,94 0,89 0,80 Zatížení v měsíci se stanoví odle vztahu: zatížení = P /P 100 [%] P j je jmenovitý elektrický výkon turbíny [MW] P X se vyočítá jako E X / z X řičemž E X je výroba elektřiny v daném měsíci [MWh] z X je očet rovozních hodin turbíny v daném měsíci [h] x j 4. Salovací ístový motor Veškerá elektřina vyrobená v soustrojí se salovacím motorem ři rovozu s konstantními otáčkami a kvalitativní regulací, s lným vyitím odadního tela je elektřinou z kombinované výroby odle 1 odstavce 2. Není-li vyráběná elektřina měřena, oije se ro její výočet vztah:

E = Q y sm [MWh] Q [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1., ři odečtu vlastní sotřeby teelné energie se ostuuje obdobně jako v odstavci 1. y sm [-] se stanoví odle technické dokumentace kogenerační jednotky, jinak se uvažuje s hodnotou: 0,52 u jednotek s jmenovitým výkonem nižším než 100 kw e 0,67 u jednotek s jmenovitým výkonem 100-300 kw e 0,75 u jednotek s jmenovitým výkonem vyšším než 300 kw e 5. Parolynové zařízení s dodávkou tela Veškerá elektřina vyrobená v arolynovém cyklu s rotitlakovou arní turbínou měřená na výstuu z generátorů j e elektřinou z kombinované výroby odle 1 odstavce 2. Je-li součástí arolynového cyklu arní kondenzační odběrová turbína, oije se ro výočet množství elektřiny vztah: E = Q y [MWh] Q [MWh] se stanoví shodně jako v odstavci 1, ři odečtu vlastní sotřeby teelné energie se ostuuje obdobně jako v odstavci 1. y [-] se stanoví ze vztahu y = P st s i + P Q ko t P st [MW] je výkon salovací turbíny P ko [MW] je výkon kondenzační odběrové turbíny Q [MW] je teelný výkon soustrojí x s [-] je součinitel teloty ovzduší (viz odstavec 3) x i [-] je součinitel vlivu zatížení salovací turbíny (viz odstavec 3) x [-] je součinitel vlivu zatížení arní turbíny (viz odstavec 1) x t [-] je součinitel vlivu teelného výkonu salin x t se stanoví odle růměrné měsíční teloty ovzduší takto: ro t Z od 0 C včetně až do - 15 C : 1,05 ro t Z nad 0 C až do + 15 C : 1,02 6. Kombinace více tyů kombinované výroby v jedné výrobně Pokud je výrobna vybavena různými tyy zdrojů kombinované výroby, které jsou osazeny samostatným měřením výroby teelné energie, rozdělí se dodávka itečného tela v oměru naměřených hodnot. Vynásobením jednotlivých odílů říslušným směrným číslem a jejich sečtením se stanoví množství elektřiny, u které bude ulatněn řísěvek k ceně. Není-li výrobna vybavena samostatným měřením teelné energie z jednotlivých výrobních bloků, navrhne výrobce ostu výočtu dodávky elektřiny z kombinované výroby sám v souladu s výše uvedenými základními ostuy, ři čemž budou ve výočtu uřednostněna výrobní zařízení s nižší měrnou sotřebou aliv, a nechá si ostu výočtu otvrdit ministerstvem.

Tímto zůsobem je možno řešit i říady zdrojů, jejichž technické rovedení neumožňuje ulatnit ostuy stanovení množství elektřiny z kombinované výroby uvedené v této říloze vyhlášky.