VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV AUTOMOBILNÍHO A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF AUTOMOTIVE ENGINEERING HNACÍ ÚSTROJÍ ŘADOVÉHO PĚTIVÁLCOVÉHO ZÁŽEHOVÉHO MOTORU POWERTRAIN OF IN-LINE FIVE-CYLINDER SPARK IGNITION ENGINE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR ROMAN SMETANA rof. Ing. VÁCLAV PÍŠTĚK, DrSc. BRNO 008

2 Bibliografická citace VŠKP dle ČSN ISO 690 SMETANA, R. Hnací ústrojí řadového ětiválcového zážehového motoru. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, s. Vedoucí bakalářské ráce rof. Ing. Václav Píštěk, DrSc

3 Abstrakt V úvodu ráce je uvedeno základní rozdělení zážehových motorů a fáze činnosti zážehových motorů. Vlastní ráce obsahuje výočet termodynamického cyklu a výočet maximálního tlaku ve válci, navrhnutí základních rozměrů ístní skuiny a evnostní kontrola oka ojnice. V závěru jsou dosažené výsledky zhodnoceny. Abstrakt In reamble of bachelor s thesis is reffered basic artition of sark ignition engines and hases actions of sark ignition engines. The bachelor s thesis contains calculation of thermodynamic cycle and calculation of maximum cylinder ressure, roosition basic sizes iston grou and solidity verification of connection-rod eye. At close are achieved results reviewed. Klíčová slova Motor, íst, ístní skuina, oko ojnice, indikátorový diagram, zakřivený rut, tlak, naětí, setrvačná síla Key words Engine, iston, iston grou, connection-rod eye, indicator diagram, curved bar, ressure, strain, inertial force - -

4 Čestné rohlášení Prohlašuji, že tuto bakalářskou ráci jsem vyracoval samostatně bez cizí omoci. Vycházel jsem ři tom ze svých znalostí, odborných konzultací a dooručené literatury, uvedené v seznamu. V Brně dne: odis - 3 -

5 Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské ráce rof. Ing. Václavu Píštěkovi, DrSc., za účinnou metodickou, edagogickou a odbornou omoc a další cenné rady ři zracování mé bakalářské ráce. V Brně dne: - 4 -

6 Obsah ráce Úvod Parametry motoru...7. Výočet maximálního tlaku ve válci Návrh hlavních rozměrů ístu Volba rozměrů konstrukčních rvků ístu Přibližná hmotnost ístní skuiny Návrh základních rozměrů ojnice Pevnostní kontrola oka ojnice Měrný tlak mezi ouzdrem a okem ojnice Namáhání oka ojnice setrvačnou silou Namáhání oka ojnice silou od tlaku lynů Výočet bezečnosti ojnice...6 Závěr...7 Seznam oužitých zdrojů...8 Seznam oužitých zkratek a symbolů

7 Úvod Zážehové motory jsou motory, které jako alivo oužívají benzin, ale mohou také oužívat jako alternativu roan-butan (LPG), zemní lyn (CNG), bionaftu nebo alkohol. Zážehové motory se dělí na čtyřdobé nebo dvoudobé motory. [5] Dvoudobé motory: Dvoudobý motor je jednodušší, nemá ventilový rozvod a kombinuje vždy dvě doby dohromady. Při zdvihu ístu dochází ke komresi a sání, ři exanzi je íst tlačen dolů a souběžně robíhá fáze výfuku. Dvoudobý motor by měl mít teoreticky dvojnásobnou účinnost roti motoru čtyřdobému, v raxi tomu tak ale není. Problémy ři souběhu fází vedou k nedokonalému nasátí směsi a jen částečnému využití její energie. Ve válci zůstává část výfukových lynů a naoak do výfuku odchází část nesálené směsi. Dvoudobý motor má sice o něco vyšší výkon, ale vyšší sotřebu a vyšší exhalace škodlivých látek. Navíc je třeba mazat klikový mechanismus buď mícháním oleje do aliva nebo odděleným mazacím systémem, který odstraňuje hlavní výhodu dvoudobého motoru - jeho jednoduchost. [5] Čtyřdobé motory: Čtyřdobý motor má čtyři základní fáze činnosti (Obr.1): Sání - do válce je nasávána směs vzduchu s alivem, íst se ohybuje dolů Komrese - íst se ohybuje vzhůru a stlačuje záalnou směs aliva se vzduchem Exanze - stlačená směs je zaálena zaalovací svíčkou, exloduje a svým roztahováním tlačí íst dolů. Výfuk - saliny jsou vytlačeny z válce, íst se ohybuje nahoru [5] Obr.1 Fáze čtyřdobého zážehového motoru [] Záalná směs se dříve řiravovala v karburátorech, novější motory oužívají vstřikování aliva. Vstřikování může být neřímé (do sacího otrubí) nebo římé (rovnou do válce). Motor oužívá ro otvírání a zavírání sacího a výfukového kanálu ventily, ovládané vačkovými hřídely. [5] - 6 -

8 Pro svou ráci jsem si vybral motor z automobilu Volvo S70.4 (r.v.1997). Je to čtyřdobý řadový ětiválec z rozvodem DOHC o objemu 435 cm 3. Obr. Motor Volvo S70,4 [7] 1. Parametry motoru Vrtání D 83 mm Zdvih Z 93 mm Komresní oměr ε 10 Teoretický směšovací oměr λ 1/14,7 Skutečný směšovací oměr λ s 1,1 Atmosférický tlak Pa Telota okolí T 1 93,15K Sodní výhřevnost aliva H u 43, MJ/kg Izoentroický exonent κ 1,4 Plynová konstanta r 87,1kJ/kgK Jmenovité otáčky motoru n 5400 min

9 . Výočet maximálního tlaku ve válci Na obr. 3 je zakreslen ideální oběh ístových salovacích motorů se stáloobjemovým řívodem tela (označovaný někdy jako Ottův). Celý oběh je sestaven ze změn: 1-: adiabatická komrese -3 izochorický řívod tela 3-4 adiabatická exanze 4-1 izochorický odvod tela [] Obr. 3 Ideální indikátorový diagram (Ottův oběh) [] Zdvihový objem se vyočítá ze zadaných arametrů motoru,tj. vrtání válce a zdvihu válce: π D V z Z (.1) 4 0, V z π 0,09 4, m 4 Komresní objem se vyočítá jako odíl zdvihového objemu a komresní oměru zmenšeného o jedničku: Vz V k (.) ε 1 4 4, V k 5,41 10 m

10 Celkový objem, jak jde vidět i na Obr.3, je dán součtem zdvihového a komresního objemu: V V + V (.3) c V c z k , , ,41 10 m Pro výočet hmotnosti aliva,které shoří ři jednom oběhu otřebuji znát hmotnost vzduchu ve válci. Hmotnost vzduchu ve válci vyočítám ze stavové rovnice (.4): V m r T (.4) Po úravě stavové rovnice (.4) získávám vztah: 1 Vc mv (.5) r T , ,1 93, m v 0, kg Vyočtu hmotnost aliva: mv λ m a (.6) λ s 0, m a 3, ,1 1 14,7 kg Když znám hmotnost aliva, můžu vyočítat telo řivedené ři jednom oběhu: Q m a H u (.7) 5 6 Q 3, , , 9607J Při adiabatické komresi se ohybuje íst z dolní úvrati do horní úvrati. Přičemž se snižuje objem a narůstá tlak. Tlak určím z rovnice ro adiabatickou komresi (.8). 1 V V 1 κ Po úravě rovnice (.8) získám vztah ro tlak na konci komrese: κ (.8) Vc (.9) Vk 1 4 5, , 461MPa 5 5, ,4 Telotu na konci komrese určím z rovnice ro adiabatickou komresi (.10). T T 1 V V 1 κ 1 (.10) - 9 -

11 Po úravě rovnice (.10) získám vztah ro telotu na konci komrese: κ 1 Vc T T1 (.11) Vk 1, ,41 10 T 93,15 736, 36K 5 5,41 10 Při izochorickém řívodu tela u zážehových motorů se využije asi 3% tela z řivedeného tela: Q Q 0,3 (.1) 3 Q 168,9607 0,3 538, 547J 3 Výočet maximálního tlaku: Q3 κ 1 (.13) ( ) 3 max V k 6 538,547 max, ,41 10 ( 1,4 1) 6, MPa Telotu na konci izochorického řívodu tela určím z rovnice ro izochorický děj (.14). T 3 3 (.14) T Po úravě rovnice (.14) získám vztah: T T max 3 (.15) 6 6, ,36 T3 197, 464K 6,

12 Obr. 4 Schéma čtyřdobého salovacího motoru [] 3. Návrh hlavních rozměrů ístu Při návrhu hlavních rozměrů ístu vycházím z již dříve rovedených a osvědčených konstrukcí. Pro návrh jsou rozměry vyjádřeny ve vztahu k vrtání válce D. Vyjádření těchto vztahů je buď tabulkové, nebo grafické. [1] Obr.5 Hlavní rozměry ístu [1]

13 3.1 Volba rozměrů konstrukčních rvků ístu Vyjádření tabulkou: Tab. 3.1 Dooručené meze charakter. rozměrů ístu [1] Zážehový motor Veličina [%D] Vyočítané meze ø D mm H ,7 mm 116, mm H k ,5 mm 58,1 mm H o 40 33, mm H č 85 70,5 mm H m ,98 mm 8,3 mm H m 3 6,49 mm 4,98 mm ø D č 5 8 0,75 mm 3,4 mm δ 5 7 4,15 mm 5,81 mm Grafické vyjádření: Obr. 6 Výška ístu H v závislosti na vrtání válce D [1] dle Obr.6 jsou meze výšky ístu H 59 mm 97 mm - 1 -

14 Obr.7 Komresní výška H k v závislosti na vrtání válce D [1] dle Obr.7 jsou meze komresní výšky H k 30 mm 5 mm Obr.8 Výška láště H l v závislosti na vrtání válce D [1] dle Obr.8 jsou meze výšky láště H l 9 mm 47 mm

15 Obr. 9 Výška rvního můstku H m1 v závislosti na vrtání válce D [1] dle Obr.9 jsou meze výšky rvního můstku H m1 6, mm 8,9 mm Obr. 10 Výška druhého můstku H m v závislosti na vrtání válce D [1] dle Obr.10 jsou meze výšky druhého můstku H m 3,5 mm 4 mm

16 Obr.11 Vzdálenost čel nálitků ro ístní če H o v závislosti na vrtání válce D [1] dle Obr.11 jsou meze vzdálenost čel nálitků ro ístní če H o,5mm 38,5 mm Obr.1 Vnější D a a vnitřní růměr D i ístního čeu v závislosti na vrtání válce D [1] dle Obr.1 jsou meze ro vnější růměr D a 1 mm 4,5 mm ro vnitřní růměr D i 13,5 mm 18 mm

17 Pro zvolení rozměrů jsem zkombinoval oba zůsoby a zvolené hodnoty zasal do tab. 3.. Tab. 3. Zvolené charakter. rozměry ístu Veličina Zvolené rozměry ø D H H k H o H č H m1 H m ø D č δ H l D i D a 83 mm 80 mm 45 mm 33, mm 70,55 mm 7,5 mm 3,8 mm mm 5,5 mm 38 mm 16 mm 4,5 mm 3. Přibližná hmotnost ístní skuiny Plocha ístu: D S π 4 0,083 3 S π 5, m 4 (3.1) Objem lného ístu: V S H (3.) V , ,08 0, m Objem dutiny ro če: π Da Vdč D 4 0,045 V dč π 0,083 3, m 3 (3.3)

18 Objem dutiny ístu: volím D d 55 mm π Dd VD ( H δ ) 4 0,055 V D π 0,08 0, ( ) 1, m (3.4) Přibližný objem ístu: V V V V (3.5) V dč D , , , , m Přibližná hmotnost ístu: volím hliníkovou slitinu AlSi1Mn ČSN , hustota této slitiny je 650kg/m 3 m ρ (3.6) P V m 650, , 5741kg Přibližný objem čeu: π ( Da Di ) Vč Hč 4 0,045 0,016 V č π 4 ( ) 6 3 0, , m (3.7) Přibližná hmotnost čeu: m ρ V (3.8) č o č m c , , 0314kg Přibližná hmotnost ístní skuiny: m m + m (3.9) P č m 0, ,0314 0, 6055kg

19 4. Návrh základních rozměrů ojnice Ojnice čtyřdobého zážehového motoru, viz obr. 13, je tvořena okem ro ístní če 1, ložiskovým ouzdrem, dříkem 3, dělenou hlavou ojnice 4, řičemž víko 5 je řiojeno ojničními šrouby 6. Základní rozměry ojnic čtyřdobých motorů vztažené na vrtání válce motoru D jsou uvedeny na obr. 13. [1] Obr.13 Charakteristické rozměry ojnice [1] Tab. 4.1 Charakteristické rozměry ojnice Dooručené hodnoty ød vrtání válce motoru zvolené hodnoty vyočtené hodnoty T/D 0,6 0,3 0,8 T 3,4 mm L oj /D 1,7,3 1,9 L oj 157,7 mm ød H1 /D 0,8 0,5 0,349 ød H1 9 mm ød H / ød H1 1,5 1,5 ød H 37,5 mm ød D1 /D 0,6 0,75 0,65 ød D1 53,95 mm ød D / ød D1 1,15 1,15 ød D 6,04 mm H H /D 0,35 0,38 0,36 H H 9,88 mm H D /D 0,4 0,45 0,41 H D 34,03 mm t o1 [mm] t o [mm]

20 5. Pevnostní kontrola oka ojnice Nejvíce namáhaným růřezem oka ojnice, v němž dochází nejčastěji k lomům, je růřez I-I řechodu oka ojnice do dříku. Jeho namáhání je velmi složité a je vyvoláno všemi výše uvedenými zatíženími. Je třeba uvážit dynamický charakter zatěžujících účinků, tedy únavové namáhání. [1] 5.1 Měrný tlak mezi ouzdrem a okem ojnice Tím, že do oka ojnice zalisujeme ložiskové ouzdro vznikne sojité zatížení (měrný tlak) na vnitřním ovrchu ojničního oka, který vyvolává ve všech říčných růřezech oka určité konstantní naětí. Toto naětí vyvolané zalisováním ouzdra se za rovozu motoru o ohřátí ojničního oka ještě zvětší v důsledku vyšší roztažnosti materiálu bronzového silnostěnného ouzdra. Pokud je oužita tenkostěnná ocelová ánev s výstelkou z ložiskového kovu je možno vliv roztažnosti materiálu zanedbat. [1] Obr. 14 Ojniční oko [1] volím ohřev oka t 10K součinitel lineární teelné roztažnosti ro bronz je α b 1, K -1 součinitel lineární teelné roztažnosti ro ocel je α o 1, K -1 modul ružnosti v tahu ro bronz je E b 1, Ma modul ružnosti v tahu ro ocel je E o, 10 5 Ma Poissonova konstanta µ 0,3 zvětšení řesahu ouzdra v důsledku ohřátí: e D 1 t α α (5.1) ( ) t H b o e t 0, , ,07 10 ( ) m

21 C o C o D + D (5.) D D H H 0,0375 0,0375 H1 H1 + 0,09 0,09 3,975 C C D + d (5.3) D d H1 H1 0,09 0,09 a a + 0,045 0,045 5,986 Výsledný měrný tlak mezi ovrchem ouzdra a ojnice v ohřátém stavu: e + et (5.4) C + o µ C µ D + H1 Eo Eb 5 0, , , MPa 3, ,3 5,986 0,3 0, , 10 1,15 10 Naětí na vnějším vlákně: DH1 a (5.5) D D H H1 0,09 a , MPa 0,0375 0,09 Naětí na vnitřní vláknem: DH + DH1 i (5.6) D D H H1 0, ,09 i , 811MPa 0,0375 0,09 Dovolené naětí ro vnitřní a vnější vlákna je 100 až 150 MPa. Vyočtená naětí ze vztahů (5.5) a (5.6) neřekračují toto rozmezí

22 5. Namáhání oka ojnice setrvačnou silou Je vyvoláno osuvnými hmotami ístní skuiny, řičemž maximum je dosaženo ři doběhu ístu do horní úvrati mezi výfukovým a sacím zdvihem. [1] Obr. 15 Průběhy zatížení a naětí v ojničním oku [1] Oko ojnice je zatěžováno setrvačnou silou F s. Pro výočet naětí vyvolaný touto silou nahrazujeme oko ojnice (bez ložiskového ouzdra ) modelem, silně zakřiveným rutem kruhového tvaru o oloměru r s vetknutím v bodě 0 růřezu I-I, viz obr. 16. [1] Obr. 16 Model silně zakřiveného kruhového rut [1] - 1 -

23 Poloměr těžiště v říčném růřezu: D H1 H + D r (5.7) 4 0, ,09 r 0, 01665m 4 hmotnost ístní skuiny včetně ístního čeu m znám ze vztahu (3.9) Poloměr zalomení klikového hřídele: 0, 5 Z (5.8) r k r k 0,5 0,09 0, 045m Maximální úhlová rychlost otáčení klikového hřídele: n ω max π (5.9) 30 π 1 ω 5400 max 565, 486s 30 ojniční oměr: rk 0,045 λ o L 0,1577 oj 0,85 Velikost setrvačné síly osuvných hmot ístní skuiny : F m r ω max ( 1+ λ ) (5.10) s k o ( 1+ 0,85) 11196, N F s 0,6055 0, , ohybový moment na růřezu 0-0 od setrvačné síly: M F r 0,00033 ϕ 0,097 (5.11) ( ) 0,01665 ( 0, ,097) 1, Nm os s z M os 11196, normálová síla na růřezu 0-0 od setrvačné síly: F F 0,57 0, 0008 ϕ (5.1) nos s ( z ),74 ( 0,57 0, ) 539, N F nos výsledný vnitřní moment M s ro růřez I-I od setrvačné síly: M M + F r 1 cos ϕ 0,5 F r sin ϕ cos ϕ (5.13) M s s os nos ( z ) s ( z z ) 0, ( 1 cos10 ) 0, ,74 0, ( sin10 cos ) 1, , M s 7, 8707Nm výsledná normálová síla na růřezu I-I od setrvačné síly: F F cosϕ + 0,5 F sinϕ cosϕ (5.14) ns nos z s ( z z ) 11196,74 ( sin10 cos10 ) 498, N F ns 539,464 cos10 + 0,

24 Normálová naětí na vnějším a vnitřním vláknem: volím šířku oka ojnice a 30 mm tloušťka stěny oka ojnice: D H DH1 h (5.15) 0,0375 0,09 h 0, 0045m říčný růřez oka ojnice: DH DH1 So a (5.16) 0,0375 0,09 4 S o 0,03 1,75 10 m říčný růřez ouzdra oka ojnice: DH1 Da S a (5.17) 0,09 0,045 5 S 0,03 6,75 10 m Konstanta k 1 vyjadřuje odíl normálové síly F ns řenášené okem ojnice ve vztahu k řenosu ložiskovým ouzdrem oka: k k E S o o 1 (5.18) Eo So + Eb S, , 10 1, , , , ,78 Normálové naětí ve vnějším vlákně růřezu I-I vyvolané setrvačnou silou: 6 r + h 1 as M s + k1 Fns h ( r h) (5.19) + a h 6 0, , as 7, ,78 498,484 0,0045 ( 0, ,0045) + 0,03 0, ,537578MPa as Normálové naětí ve vnitřním vlákně růřezu I-I vyvolané setrvačnou silou: 6 r + h is M s k Fns h ( r h) (5.0) a h 6 0, , is 7, ,78 498,484 0,0045 ( 0, ,0045) 0,03 0, ,697777MPa is - 3 -

25 5.3 Namáhání oka ojnice silou od tlaku lynů Na obr. 17 je ukázáno zatížení ojničního oka tlakem lynů nad ístem. Předokládáme, že výslednice sojitého zatížení qf(ψ), osamělá síla F ůsobí v ose ojnice. Skutečné těleso a ztížení je nahrazeno rutovým modelem. Jedná se o silně zakřivený rut, vetknutý v růřezu I-I. Tak jako v ředchozím říadě je vzhledem k symetričnosti zadání úlohy řešena ouze olovina oka. Výsledné vnitřní účinky v růřezu 0-0 jsou normálová síla F not a ohybový moment M ot. [1] Obr. 17 Namáhání oka ojnice silou od tlaku lynů [1] Osamělá síla ůsobící v ose ojnice: F max S F (5.1) s 6 3 F 6, , , , 008N Tab Závislost velikosti součinitelů a 1 a a na úhlu zakotvení oka v dříku ojnice φ z Dle tab volím a 1 0,0030 a a -0,001 ro φ z 10. [1] J J π ϕ 4 π,094395rad sin,094395rad 0,5 cos,094395rad 0,037 4 z sinϕ z 0,5 cosϕ z (5.) - 4 -

26 Síla v místě vetknutí růřezu I-I od tlaku lynů: Fnt F a1 cosϕ z + J (5.3) π F nt 3667,008 0,003 cos,094395rad + 0, , 1058N π Ohybový moment v místě vetknutí růřezu I-I od tlaku lynů: M t F r a + a1( 1 cosϕ z ) J π (5.4) M t 3667,008 0, , ,003 1 cos, ,037 4, 5304 π ( ) Nm Naětí vyvolané tlakovou silou ve vnějších vláknech oka ojnice: 6 r + h at M t k Fnt h ( r h) (5.5) + a h 6 0, , at ( 4,5304) + 0,78 315,1058 0,0045 ( 0, ,0045) + 0,03 0,0045,3136MPa at Naětí vyvolané tlakovou silou ve vnitřních vláknech oka ojnice: 6 r + h it M t + k Fnt h ( r h) 1 1 (5.6) a h 6 0, , it ( 4,5304) + 0,78 315,1058 0,0045 ( 0, ,0045) + 0,03 0, ,91774MPa it Maximální naětí v oku ojnice: maximální naětí na vnějším růměru: max 1 a + as (5.7) 90, , ,96867MPa max 1 min 1 a + at (5.8) 90, ,3136 9,6633MPa min 1 maximální naětí na vnitřním růměru: max i + is (5.9) 10,811 73, ,13433MPa max min i + it (5.30) 10, , ,73893MPa min - 5 -

27 5.4 Výočet bezečnosti ojnice Bezečnost ři únavě materiálu: Materiál ojnice volím ocel s mezí evnosti R m 980MPa. mez únavy vzorku: 0, 5 (5.31) co R m co 0, MPa součinitel ovrchu: 0, k 4,51 R (5.3) a k a m 4,51 65 ( ) 0,65 ( 980) 0, 76 součinitel velikosti: 0, k 1,4 H (5.33) b k b H 1,4 součinitel teloty: k d 1, 170 ( ) 0,170 ( 9,88) 0, 86 součinitel solehlivosti: k e 0,814 mez únavy reálné součásti: k k k k k k (5.34) c a b c d e f c 0,76 0,86 1 1, 0, , 53365MPa co amlituda naětí: max min a (5.35) 47, ,73893 a 67, MPa střední naětí: max + min m (5.36) 47, ,73893 m 114, 93118MPa - 6 -

28 bezečnost odle Goodmana: 1 k a + m c Rm 1 k,91 67, , , (5.37) - 7 -

29 Závěr Cílem této ráce bylo rovést výočet termodynamického cyklu, navrhnout základní rozměry ístní skuiny a rovést evnostní kontrolu oka ojnice, což bylo rovedeno. Ve výočtu termodynamického cyklu byla vyočítána hodnota maximálního tlaku, která byla otřeba ro další výočet. Hodnota maximálního tlaku ve válci je 6,44MPa. V další části byly navrženy základní rozměry ístní skuiny. Dále byly navrženy základní rozměry ojnice. V oslední části byla rovedena bezečnostní kontrolu oka ojnice. V této části byla vyočtená naětí, která jsou vyvolána měrným tlakem mezi ouzdrem a okem ojnice, setrvačnou silou a silou od tlaku lynů. Hodnota maximálního naětí ři namáhání oka ojnice je 18,74MPa. V oslední řadě byla rovedena kontrola bezečnosti ři cyklickém namáhání. Pro zvolený materiál ojnice bylo dosaženo bezečnosti,91. Bezečnost vyhovuje, rotože se nachází v rozmezí,5-5, které je dáno v literatuře

30 Seznam oužitých zdrojů [1] Rausher, J.: Ročníkový rojekt. [] Beroun, S.: Vozidlové motory. [3] Macek, J., Suk, B.: Salovací motory I, Vydavatelství ČVUT 000, ISBN [4] htt://cesar.fme.vutbr.cz/towin.cs/informace/nezelezo/as8.htm [5] htt://auta5.eu/informace/motory/motory.htm [6] htt://studenti-studentum.blogsot.com/007/08/salovac-motory-zehov-tydob.html [7] htt:// devl-s70-en-kit-t5-9 -

31 Seznam oužitých zkratek a symbolů a [m]... šířka oka ojnice a 1 [-]... součinitel závislý na úhlu zakotvení oka v dříku ojnice a [-]... součinitel závislý na úhlu zakotvení oka v dříku ojnice C o [-]... oměr růměrů na oku ojnice C [-]...oměr růměrů ojničního ouzdra D [m]... vrtání D a [m]...vnější růměr ístního čeu D č [m]... růměr čeu D d [m]...růměr dutiny ístu D D1 [m]...vnitřní růměr hlavy ojnice D D [m]...vnější růměr hlavy ojnice D H1 [m]...vnitřní růměr oka ojnice D H [m]...vnější růměr oka ojnice D i [m]...vnitřní růměr čeu e [m]... řesah bronzového ouzdra e t [m]... zvětšení řesahu ouzdra v důsledku ohřátí E b [Pa]...modul ružnosti v tahu ro bronz E o [Pa]... modul ružnosti v tahu ro ocel F nos [N]...normálová síla na růřezu 0-0 od setrvačné síly F ns [N]...výsledná normálová síla na růřezu I-I od setrvačné síly F nt [N]...síla v místě vetknutí růřezu I-I od tlaku lynů F [N]... osamělá síla ůsobící v ose ojnice F s [N]...setrvačná síla osuvných hmot ístní skuiny h [m]... tloušťka stěny oka ojnice H č [m]... vnitřní růměr ístu H D [m]... šířka hlavy ojnice H H [m]...šířka oka H k [m]... komresní výška H m1 [m]...výška rvního můstku H m [m]... výška druhého můstku H [m]... výška ístu H l [m]...výška láště H o [m]...vzdálenost čel nálitků ro ístní če H u [J/kg]... sodní výhřevnost aliva J [-]...konstanta úhlu vetknutí k [-]...bezečnost k a [-]...součinitel ovrchu k b [-]... součinitel velikosti k c [-]... součinitel zatížení k d [-]...součinitel teloty k e [-]... součinitel solehlivosti k f [-]... součinitel dalších vlivů k 1 [-]...konstanta vyjadřující odíl zatížení oka ojnice L oj [m]... délka ojnice [kg]...hmotnost čeu m č m [kg]...hmotnost ístu m a [kg]...hmotnost aliva m [kg]... hmotnost ístní skuiny

32 m v [kg]... hmotnost vzduchu ve válci M os [Nm]... ohybový moment na růřezu 0-0 od setrvačné síly M s [Nm]... výsledný vnitřní moment M s ro růřez I-I od setrvačné síly M t [Nm]... ohybový moment v místě vetknutí růřezu I-I od tlaku lynů n [min -1 ]...jmenovité otáčky [Pa]...výsledný měrný tlak mezi ovrchem ouzdra a ojnice 1 [Pa]...atmosférický tlak [Pa]... tlak na konci komrese 3 [Pa]...maximální tlak ve válci Q [J]... telo řivedené ři oběhu r [J/kgK]... lynová konstanta r [m]...oloměr těžiště v říčném růřezu r k [m]... oloměr zalomení klikového hřídele R m [Pa]... mez evnosti materiálu S o [m ]... říčný růřez oka ojnice S [m ]...locha ístu S [m ]...říčný růřez ouzdra oka ojnice t o [m]...šířka stojiny t o1 [m]...šířka ásnice t [K]...ohřev oka T 1 [K]... telota okolí T [K]... telota na konci komrese T 3 [K]... telota na konci izochorického řívodu tela V c [m 3 ]...celkový objem V č [m 3 ]...objem čeu V D [m 3 ]... objem dutiny ístu V dc [m 3 ]... objem dutiny ro če V k [m 3 ]...komresní objem V [m 3 ]...objem ístu V [m 3 ]...objem lného ístu V z [m 3 ]...zdvihový objem Z [m]...zdvih α b [K -1 ]... součinitel lineární teelná roztažnosti bronzu α o [K -1 ]...součinitel lineární teelná roztažnosti oceli δ [m]...výška dna ístu ε [-]... komresní oměr µ [-]...Poissonova konstanta κ [-]...izoentroický exonent λ [-]...teoretický směšovací oměr λ o [-]... ojniční oměr λ s [-]... skutečný směšovací oměr π [-]...Ludolfovo číslo ρ [kg/m 3 ]...hustota slitiny ρ o [kg/m 3 ]... hustota oceli a [Pa]...amlituda naětí a [Pa]...naětí na vnějším vlákně as [Pa].normálové naětí ve vněj. vlákně růř. I-I vyvolané setrvač. silou at [Pa]... naětí vyvolané tlak. silou ve vněj. vláknech oka ojnice c [Pa]... mez únavy reálné součásti [Pa]... mez únavy vzorku c

33 i is it m [Pa]... naětí na vnitřním vlákně [Pa] normálové naětí ve vnitř. vlákně růř. I-I vyvolané setrvač. silou [Pa]...naětí vyvolané tlak. silou ve vnitř. vláknech oka ojnice [Pa]...střední naětí max1 [Pa]...maximální naětí na vnějším růměru max [Pa]... maximální naětí na vnitřním růměru min1 [Pa]...maximální naětí na vnějším růměru min [Pa]... maximální naětí na vnitřním růměru φ z [,rad]... úhel zakotvení ojničního oka ω max [s -1 ]...maximální úhlová rychlost otáčení klik. hřídele - 3 -