Rizikové faktory spontánních intrakraniálních hemoragií Roman Herzig
ROZDĚLENÍ CMP Ischemické CMP (icmp) 73-80% Hemoragické CMP (hcmp, spontánní intrakraniální hemoragie, SIKH) 20-27%
kompartment mozkové tkáně (intracerebrální hemoragie, ICH) kompartment likvorový vzájemná kombinace ROZDĚLENÍ SIKH putamen lobární lokalizace talamus infratentoriálně subarachnoidální hemoragie (SAH) intraventrikulární hemoragie (IVH)
Netter. The CIBA collection of medical illustrations. Vol. 1. Nervous system. USA: CIBA Pharmaceutical Company; 1974.
věk pohlaví RIZIKOVÉ FAKTORY genetická predispozice včetně etnického původu cévní anomálie vaskulopatie krevní dyskrazické / koagulační poruchy krvácení do předem přítomných lézí
RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava
KOMBINACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ arteriální hypertenze + diabetes mellitus kouření hypocholesterolémie abúzus alkoholu p. o. antikoagulace diabetes mellitus + hypercholesterolémie + obezita
KOMBINACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ kouření + abúzus alkoholu obezita p. o. kontraceptiva (SAH)
RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava
RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava
RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava
DYSLIPIDÉMIE většina autorů povaţuje za RF SICH hypocholesterolémii (hypoch) hypercholesterolémie (hyperch) je dokonce většinou spojována s niţším rizikem SICH některé studie však ukazují na asociaci hyperch s ICH
DYSLIPIDÉMIE muţi s cholesterolémií 4,14 mmol/l mají 2x vyšší riziko SIKH muţi starší 65 let s cholesterolémií 4,62 mmol/l mají relativní riziko (RR) ICH 2,7 hypoch je RF pouze ICH (RR 2,55), nikoliv SAH
DYSLIPIDÉMIE hypoch je RF ICH u ţen, zatímco u muţů má závislost rizika ICH na cholesterolémii tvar U hypoch je RF ICH jen u ţen není signifikantní vztah mezi hypoch a rizikem ICH ani hemoragického iktu celkově
DYSLIPIDÉMIE mmol/l SICH KS p C-CH 5,89 ± 1,25 5,48 ± 1,42 0,007 TAG 1,31 ± 0,84 2,10 ± 1,78 < 0,0001 HDL-CH 1,58 ± 0,41 1,33 ± 0,38 0,0001 LDL-CH 3,70 ± 1,14 3,18 ± 0,85 0,0004 Herzig et al. Eur J Lipid Sci Technol 2006; 108: 383 8.
DIABETES MELLITUS nepatří mezi RF ICH ani SAH (zvláště DM 1. typu) u pacientů s DM je 1,5x aţ 6x niţší prevalence ICH je RF ICH i SAH ICH opakovaně popsány jako jedna z moţných komplikací diabetické ketoacidózy
DIABETES MELLITUS 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 62,5% 37,5% 77,5% 22,5% bez DM DM ICH KS p < 0,05 Herzig et al. Acta Diabetol 2007; 44: 201-7.
DIABETES MELLITUS MOŢNÝ PROTEKTIVNÍ VLIV U SICH specifická angiopatie (zesílení bazální membrány malých mozkových cév a proliferace endotelu) zvýšení agregace trombocytů zvýšení koagulability zvýšení hladiny aktivátoru plazminogenu sníţení fibrinolytické aktivity
DIABETES MELLITUS MOŢNÝ ŠKODLIVÝ VLIV U SICH podíl na rozvoji aterosklerózy vaskulopatie perforátorů mikroaneuryzmata mikroangiopatie
KONZUMACE ALKOHOLU chronická konzumace alkoholu je pokládána za RF SIKH většinou autorů, i kdyţ některé studie její význam popírají v dané oblasti není k dispozici dostatek objektivních údajů, protoţe její zhodnocení bylo dosud zaloţeno převáţně na anamnestických datech nebo na moţném nálezu typické hepatopatie
KONZUMACE ALKOHOLU RF ICH i SAH signifikantní RF ICH, nikoliv SAH RF SAH (bez rozdílu jednotlivých druhů alkoholických nápojů) závislost rizika hemoragického iktu má tvar J závislost rizika je u SAH lineární, u ICH tvaru U
KONZUMACE ALKOHOLU pouze aktuální (nikoliv v minulosti) vysoká konzumace alkoholu je RF ICH u osob středního a vyššího věku u osob do 60 let častější spojitost konzumace alkoholu v průběhu uplynulého týdne s ICH neţ SAH
KONZUMACE ALKOHOLU signifikatní RF ICH u muţů a SAH u ţen vysoké dávky jsou RF u muţů, nikoliv u ţen u ţen není RF SAH 23 % těţkých pijáků u muţů a 14 % u ţen se SAH
KONZUMACE ALKOHOLU 10 % chronických abuzérů alkoholu mezi pacienty s ICH a IVH 10 % chronických abuzérů alkoholu mezi pacienty s ICH ve věku do 40 let
KONZUMACE ALKOHOLU 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 76,1% 23,9% 64,7% 35,3% CDT negativní CDT pozitivní ICH SAH / IVH SIKH průměrně 26 % - signifikantně více neţ 8 % v kontrolní skupině běţné populace (p = 0,0008) Herzig et al. Cerebrovasc Dis 2003; 15: 22-8.
KONZUMACE ALKOHOLU Anamnestické údaje u pacientů s pozitivním testem CDT: 13 % pravidelná konzumace velkého mnoţství všech druhů alkoholických nápojů (maximum 283,5 g čistého alkoholu) Herzig et al. Cerebrovasc Dis 2003; 15: 22-8.
KONZUMACE ALKOHOLU 26 % pravidelná denní konzumace > 1 l piva a nejednoznačné údaje stran konzumace vína a destilátů 48 % pravidelná denní konzumace 1 l piva a nejednoznačné údaje stran konzumace vína a destilátů 13 % ţádná konzumace alkoholu Herzig et al. Cerebrovasc Dis 2003; 15: 22-8.
KONZUMACE ALKOHOLU riziko SIKH se zvyšuje při konzumaci čistého alkoholu > 402,5 g týdně více neţ 4x, u muţů ve věku 40 59 let při konzumaci 150 g 2x konzumace 2 standardních alkoholických nápojů zvyšuje ve věku 18 49 let riziko SICH více neţ 2x
KONZUMACE ALKOHOLU MECHANISMUS ÚČINKU KONZUMACE ALKOHOLU U SIKH asociace s arteriální hypertenzí sníţení agregace trombocytů koagulopatie (u cirhotiků i necirhotiků) zvýšení fibrinolytické aktivity sníţení hladiny fibrinogenu
KONZUMACE ALKOHOLU Obsah čistého alkoholu v jednom standardním drinku objem nápoje objemové % alkoholu gramů alkoholu 0,5 l piva 4,5 17,8 0,2 l vína 12 18,9 0,05 l destilátu 40 15,8
ZÁVĚR dalším rozpoznáním role ovlivnitelných RF v etiopatogenezi SIKH a jejich aktivním ovlivňováním, které je mnohdy zvládnutelné pouhou úpravou ţivotosprávy, je nutno usilovat o sníţení incidence nejen hemoragických cévních mozkových příhod, ale i dalších cerebroa kardiovaskulárních onemocnění, neboť řada RF je pro tato onemocnění společná
NEMOC MOYA-MOYA MOŢNOST GENETICKÉHO VYŠETŘENÍ ZDARMA KONTAKT: herzig.roman@seznam.cz