Rizikové faktory spontánních intrakraniálních hemoragií Roman Herzig

Podobné dokumenty
Ateroskleróza. Vladimír Soška. Oddělení klinické biochemie

CO JE TO DIABETES Péče o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyně České diabetologické společnosti ČLS JEP

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ

,, Cesta ke zdraví mužů

KOMPLIKACE V TĚHOTENSTVÍ DALŠÍ RIZIKOVÝ FAKTOR ATEROSKLERÓZY

Tranzitorní á ischemick á k ata a k pohle hl d d neurol i og cké kké sestry Komplexní cerebrovaskulární centrum FN O s O trava t Bc.

CO JE TO DIABETES Péče e o nemocné s diabetem v ČR. Terezie Pelikánová předsedkyněčeské diabetologické společnosti ČLS JEP

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

KOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC

APKIN Veronika Kulyková Duben 2016

Ischemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO V ČESKÉ POPULACI VÝSLEDKY STUDIE EHES

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Diabetes neboli Cukrovka

Kardiovaskulární systém

NÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.

Determinanty vzniku kardiovaskulárních onemocnění v české populaci

Ischemická cévní mozková příhoda a poruchy endotelu

In#momediální šíře a ateroskleróza

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Nemoci oběhové soustavy v české populaci. Mgr. Michala Lustigová 18. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2013

DIABETES EPIDEMIE 21. STOLETÍ;

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno

Kardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava

Státní zdravotní ústav Praha

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DNY ZDRAVÍ. Termín pořádání : Místo: ŘÍČANY STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV

KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Diabetes mellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ EHIS A EHES 2014 V ČR. Michala Lustigová Diskuzní večer ČDS

Cévní mozkové příhody (ictus cerebri)

ZDRAVOTNÍ STAV ČESKÉ POPULACE VÝSLEDKY STUDIE EHES. Michala Lustigová XI. seminář ZDRAVÍ 2020 Plzeň

Diagnostika a léčba dyslipidémií. J. Piťha 2014

NEUROSONOLOGIE. Intimomediáln Aterosklerotický plát

anestesie a cévní mozkové příhody

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

Arteriální hypertenze

Problematika edému u intracerebrálních hemoragií

Zdravotní stav české populace výsledky studie EHIS/EHES 2014

CO MŮŽE BÝT ZTRACENO I ZACHRÁNĚNO V MENOPAUZE

MUDr. Otto Herber SVL ČLS JEP

Předcházíme onemocněním srdce a cév. MUDR. IVAN ŘIHÁČEK, Ph.D. II. INTERNÍ KLINIKA FN U SVATÉ ANNY A MU, BRNO

PREVENCE KARDIOEMBOLICKÝCH ISCHEMICKÝCH CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD V OLOMOUCKÉM REGIONU

STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

Depresivní porucha a kardiovaskulární systém

FN Olomouc. Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc NEUROLOGICKÁ KLINIKA FN A LF UP OLOMOUC

Hypotermie u akutního iktu (studie eurhyp-1)

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Diabetes mellitus a jeho komplikace v České republice

1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?

Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP

Bc. PharmDr. Ivana Minarčíková, Ph.D. www. farmakoekonomie.cz

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

NDP Příloha 2. REZERVY V PÉČI O NEMOCNÉ S DIABETEM V ČR

Chyby a omyly v péči o diabetika 2.typu Terezie Pelikánová Centrum diabetologie IKEM Praha

Jak se vyhnout infarktu (a mozkové mrtvici) znovu ateroskleróza

Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny v Brně Pekařská 53, Brno

Cílený screening kolorektálního karcinomu u diabetiků 2. typu a osob s kardiovaskulárním rizikem

NK LF MU a FN Brno KONCEPCE PÉČE O CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY VE FN BRNO

Diabetická dieta dříve a nyní. Výuka na VŠCHT, říjen 2007

PREVENCE ATEROSKLERÓZY A JEJÍ POVĚDOMÍ U LAICKÉ VEŘEJNOSTI. Mgr. Jana Holoubková, DiS. MBA, Bc. Silvia Švidraňová

Konzervativní terapie intracerebrálních hematomů. MUDr. Iva Ondečková Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Děčín, a.s.

Na co Češi nejčastěji umírají

Anamnéza. muž, 59 let. AA: Citron, kyselé, na léky ne. RA: Otec 5x infarkt myokardu, první v 50 letech; matka demence

MĚŘENÍ TLAKU KRVE V LÉKÁRNĚ

Studie Zdraví dětí MUDr. Kristýna Žejglicová

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Úloha alkoholických nápojů v prevenci srdečněcévních nemocí. Z. Zloch, Ústav hygieny LF, Plzeň

Sekundární prevence ICHS - EURASPIRE IV

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Lokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava

Alkohol a tabák: pohled kardiologa

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

SBĚR DAT STUDIE DUQUE - CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (CMP)

Obr.1 Žilní splavy.

Poruchy metabolismu lipidů. Ateroskleróza. (C) MUDr. Martin Vejražka, Ústav lékařské biochemie 1.LF UK Praha 1

Dopady změny zpřesnění MKN -11 na vybraná klinická témata

Akutní rekanalizace intrakraniáln a magistráln mozkových tepen: kde jsme a kam směř

Monitoring Efektivní Terapie ICHDK

Ošetřovatelský proces u nemocného s hyperlipoproteinemií. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Co je ATEROSKLERÓZA?

Cévní mozkové příhody MUDr. Petr Polidar

PREVENCE VZNIKU A ROZVOJE ATEROSKLERÓZY U DĚTÍ (Prevence ischemické choroby srdeční v průběhu dětství)

Subarachnoidální krvácení

Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím

E.Vítková, D.Krajíčková Komplexní cerebrovaskulární centrum LF UK a FN Hradec Králové

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Vyhodnocení studie SPACE

DIABETOLOGIČTÍ PACIENTI V REGIONECH ČESKA

Katedra chemie FP TUL Typy výživy

Dieta v prevenci a léčbě aterosklerozy. Zjišťování výž. Zvyklostí

Chronická pankreatitis

Škály v cévní neurologii, CMP kontroverze

Transkript:

Rizikové faktory spontánních intrakraniálních hemoragií Roman Herzig

ROZDĚLENÍ CMP Ischemické CMP (icmp) 73-80% Hemoragické CMP (hcmp, spontánní intrakraniální hemoragie, SIKH) 20-27%

kompartment mozkové tkáně (intracerebrální hemoragie, ICH) kompartment likvorový vzájemná kombinace ROZDĚLENÍ SIKH putamen lobární lokalizace talamus infratentoriálně subarachnoidální hemoragie (SAH) intraventrikulární hemoragie (IVH)

Netter. The CIBA collection of medical illustrations. Vol. 1. Nervous system. USA: CIBA Pharmaceutical Company; 1974.

věk pohlaví RIZIKOVÉ FAKTORY genetická predispozice včetně etnického původu cévní anomálie vaskulopatie krevní dyskrazické / koagulační poruchy krvácení do předem přítomných lézí

RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava

KOMBINACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ arteriální hypertenze + diabetes mellitus kouření hypocholesterolémie abúzus alkoholu p. o. antikoagulace diabetes mellitus + hypercholesterolémie + obezita

KOMBINACE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ kouření + abúzus alkoholu obezita p. o. kontraceptiva (SAH)

RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava

RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava

RIZIKOVÉ FAKTORY arteriální hypertenze (> 50 % SICH) hyperlipoproteinémie a dyslipoproteinémie obezita diabetes mellitus / porucha glukózové tolerance komplikace onemocnění jiných orgánů úzus a abúzus (alkohol, kouření, drogy) komplikace terapie otrava

DYSLIPIDÉMIE většina autorů povaţuje za RF SICH hypocholesterolémii (hypoch) hypercholesterolémie (hyperch) je dokonce většinou spojována s niţším rizikem SICH některé studie však ukazují na asociaci hyperch s ICH

DYSLIPIDÉMIE muţi s cholesterolémií 4,14 mmol/l mají 2x vyšší riziko SIKH muţi starší 65 let s cholesterolémií 4,62 mmol/l mají relativní riziko (RR) ICH 2,7 hypoch je RF pouze ICH (RR 2,55), nikoliv SAH

DYSLIPIDÉMIE hypoch je RF ICH u ţen, zatímco u muţů má závislost rizika ICH na cholesterolémii tvar U hypoch je RF ICH jen u ţen není signifikantní vztah mezi hypoch a rizikem ICH ani hemoragického iktu celkově

DYSLIPIDÉMIE mmol/l SICH KS p C-CH 5,89 ± 1,25 5,48 ± 1,42 0,007 TAG 1,31 ± 0,84 2,10 ± 1,78 < 0,0001 HDL-CH 1,58 ± 0,41 1,33 ± 0,38 0,0001 LDL-CH 3,70 ± 1,14 3,18 ± 0,85 0,0004 Herzig et al. Eur J Lipid Sci Technol 2006; 108: 383 8.

DIABETES MELLITUS nepatří mezi RF ICH ani SAH (zvláště DM 1. typu) u pacientů s DM je 1,5x aţ 6x niţší prevalence ICH je RF ICH i SAH ICH opakovaně popsány jako jedna z moţných komplikací diabetické ketoacidózy

DIABETES MELLITUS 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 62,5% 37,5% 77,5% 22,5% bez DM DM ICH KS p < 0,05 Herzig et al. Acta Diabetol 2007; 44: 201-7.

DIABETES MELLITUS MOŢNÝ PROTEKTIVNÍ VLIV U SICH specifická angiopatie (zesílení bazální membrány malých mozkových cév a proliferace endotelu) zvýšení agregace trombocytů zvýšení koagulability zvýšení hladiny aktivátoru plazminogenu sníţení fibrinolytické aktivity

DIABETES MELLITUS MOŢNÝ ŠKODLIVÝ VLIV U SICH podíl na rozvoji aterosklerózy vaskulopatie perforátorů mikroaneuryzmata mikroangiopatie

KONZUMACE ALKOHOLU chronická konzumace alkoholu je pokládána za RF SIKH většinou autorů, i kdyţ některé studie její význam popírají v dané oblasti není k dispozici dostatek objektivních údajů, protoţe její zhodnocení bylo dosud zaloţeno převáţně na anamnestických datech nebo na moţném nálezu typické hepatopatie

KONZUMACE ALKOHOLU RF ICH i SAH signifikantní RF ICH, nikoliv SAH RF SAH (bez rozdílu jednotlivých druhů alkoholických nápojů) závislost rizika hemoragického iktu má tvar J závislost rizika je u SAH lineární, u ICH tvaru U

KONZUMACE ALKOHOLU pouze aktuální (nikoliv v minulosti) vysoká konzumace alkoholu je RF ICH u osob středního a vyššího věku u osob do 60 let častější spojitost konzumace alkoholu v průběhu uplynulého týdne s ICH neţ SAH

KONZUMACE ALKOHOLU signifikatní RF ICH u muţů a SAH u ţen vysoké dávky jsou RF u muţů, nikoliv u ţen u ţen není RF SAH 23 % těţkých pijáků u muţů a 14 % u ţen se SAH

KONZUMACE ALKOHOLU 10 % chronických abuzérů alkoholu mezi pacienty s ICH a IVH 10 % chronických abuzérů alkoholu mezi pacienty s ICH ve věku do 40 let

KONZUMACE ALKOHOLU 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 76,1% 23,9% 64,7% 35,3% CDT negativní CDT pozitivní ICH SAH / IVH SIKH průměrně 26 % - signifikantně více neţ 8 % v kontrolní skupině běţné populace (p = 0,0008) Herzig et al. Cerebrovasc Dis 2003; 15: 22-8.

KONZUMACE ALKOHOLU Anamnestické údaje u pacientů s pozitivním testem CDT: 13 % pravidelná konzumace velkého mnoţství všech druhů alkoholických nápojů (maximum 283,5 g čistého alkoholu) Herzig et al. Cerebrovasc Dis 2003; 15: 22-8.

KONZUMACE ALKOHOLU 26 % pravidelná denní konzumace > 1 l piva a nejednoznačné údaje stran konzumace vína a destilátů 48 % pravidelná denní konzumace 1 l piva a nejednoznačné údaje stran konzumace vína a destilátů 13 % ţádná konzumace alkoholu Herzig et al. Cerebrovasc Dis 2003; 15: 22-8.

KONZUMACE ALKOHOLU riziko SIKH se zvyšuje při konzumaci čistého alkoholu > 402,5 g týdně více neţ 4x, u muţů ve věku 40 59 let při konzumaci 150 g 2x konzumace 2 standardních alkoholických nápojů zvyšuje ve věku 18 49 let riziko SICH více neţ 2x

KONZUMACE ALKOHOLU MECHANISMUS ÚČINKU KONZUMACE ALKOHOLU U SIKH asociace s arteriální hypertenzí sníţení agregace trombocytů koagulopatie (u cirhotiků i necirhotiků) zvýšení fibrinolytické aktivity sníţení hladiny fibrinogenu

KONZUMACE ALKOHOLU Obsah čistého alkoholu v jednom standardním drinku objem nápoje objemové % alkoholu gramů alkoholu 0,5 l piva 4,5 17,8 0,2 l vína 12 18,9 0,05 l destilátu 40 15,8

ZÁVĚR dalším rozpoznáním role ovlivnitelných RF v etiopatogenezi SIKH a jejich aktivním ovlivňováním, které je mnohdy zvládnutelné pouhou úpravou ţivotosprávy, je nutno usilovat o sníţení incidence nejen hemoragických cévních mozkových příhod, ale i dalších cerebroa kardiovaskulárních onemocnění, neboť řada RF je pro tato onemocnění společná

NEMOC MOYA-MOYA MOŢNOST GENETICKÉHO VYŠETŘENÍ ZDARMA KONTAKT: herzig.roman@seznam.cz