Mendelova univerzia v Brně Provozně ekonomická fakula Úsav saisiky a operačního výzkumu Porovnání vývoje poču českých a zahraničních urisů v rámci ČR v leech 2003 2009 Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Pavel Kolman Andrea Giblová Brno 2010
Ráda bych na omo mísě poděkovala Ing. Pavlu Kolmanovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za cenné připomínky a odborné rady, keré mi při vorbě éo práce poskyl.
Prohlašuji, že jsem uo práci vypracovala samosaně s použiím lieraury, kerou uvádím v seznamu. V Brně dne 14.5.2010
Absrac Giblová, A. Comparison of developmen number of Czech and foreign ouriss wihin he Czech Republic beween 2003 and 2009. Bachelor s hesis. Brno, 2010. This Bachelor s hesis is dealing wih analysis of occupancy in collecive accommodaion esablishmens in he Czech Republic by he Czech and foreign ouriss beween 2003 and 2009. In he heoreical par are explained imporan concepions of he ourism s sphere and here is evaluaed imporance of ourism for he Czech economy. The pracical par is aimed a he saisical analysis of daes. By he help of mehods of he ime series heory is described he number of Czech ouriss and number of foreign ouriss in collecive accommodaion esablishmens and developmen of boh ime series is compared o each oher. In his work are found ou he source counries of foreign ouriss and he mos frequened regions in he Czech Republic. There is described he srucure of foreign guess in paricular regions, oo. Keywords Tourism, foreign ouriss, collecive accommodaion esablishmens, ime series, seasonaliy. Absrak Giblová, A. Porovnání vývoje poču českých a zahraničních urisů v rámci ČR v leech 2003 2009. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá analýzou návšěvnosi hromadných ubyovacích zařízení v České republice českými a zahraničními urisy v leech 2003 2009. V eoreické čási jsou vysvěleny důležié pojmy z oblasi cesovního ruchu a zhodnocen význam cesovního ruchu pro českou ekonomiku. Prakická čás je zaměřena na saisickou analýzu da. Pomocí meod z eorie časových řad je charakerizován poče českých urisů a poče zahraničních urisů v hromadných ubyovacích zařízeních a vývoj obou časových řad je vzájemně porovnán. Dále jsou v práci zjišěny zdrojové země zahraničních urisů, nejnavšěvovanější kraje České republiky a je aké popsána srukura zahraničních hosů v jednolivých krajích. Klíčová slova Cesovní ruch, zahraniční urisé, hromadná ubyovací zařízení, časová řada, sezónnos.
Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce 7 1.1 Úvod... 7 1.2 Cíl práce... 8 2 Lierární přehled 9 2.1 Cesovní ruch... 9 2.2 Typologie cesovního ruchu... 9 2.3 Účasníci cesovního ruchu a osaní pojmy... 11 2.4 Saeliní úče cesovního ruchu... 12 2.5 Význam cesovního ruchu pro českou ekonomiku... 13 2.6 Rozvoj cesovního ruchu v ČR... 14 2.7 Řízení a organizace cesovního ruchu... 15 3 Meodika 16 3.1 Úvod do analýzy časových řad... 16 3.1.1 Odvozené časové řady... 17 3.1.2 Srovnaelnos údajů časových řad... 17 3.1.3 Elemenární charakerisiky vývoje... 18 3.2 Modelování časových řad... 19 3.2.1 Dekompozice časové řady... 20 3.2.2 Klouzavé průměry... 21 3.2.3 Analyické vyrovnání časové řady... 22 3.2.4 Volba vhodného modelu rendu... 24 3.3 Měření sezónnosi... 25 3.3.1 Triviální model sezónnosi... 26 3.4 Exrapolace sysemaické složky... 27
Obsah 6 3.5 Saisické srovnávání... 27 3.5.1 Rozdělení indexů... 27 4 Výsledky a diskuze 29 4.1 Poče hosů v HUZ... 29 4.2 Poče českých hosů v HUZ... 30 4.2.1 Elemenární charakerisiky časové řady... 31 4.2.2 Vyrovnání časové řady... 32 4.2.3 Měření sezónnosi a exrapolace budoucího vývoje... 34 4.3 Poče zahraničních hosů v HUZ... 37 4.3.1 Elemenární charakerisiky časové řady... 37 4.3.2 Vyrovnání časové řady... 39 4.3.3 Měření kvaliy vyrovnání... 41 4.3.4 Měření sezónnosi a exrapolace budoucího vývoje... 42 4.4 Srovnání vývoje poču českých a zahraničních hosů v HUZ... 43 4.5 Zdrojové země příjezdového cesovního ruchu... 45 4.6 Poče hosů v HUZ v krajích ČR... 49 4.7 Srukura zahraničních hosů v HUZ v krajích ČR... 52 4.8 Poče přenocování hosů v HUZ... 56 5 Závěr 59 6 Lieraura 63 7 Seznam abulek a grafů 65 8 Přílohy 66
Úvod a cíl práce 7 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Cesování se salo neodmyslielnou součásí živoního sylu a pořeb lidí poměrně nedávno. Při vyslovení pojmu cesovní ruch si jisě věšina z nás předsaví svou dlouho očekávanou dovolenou. Cesovní ruch má však mnohem širší záběr. Dle Svěové organizace cesovního ruchu se celosvěově každý rok účasní cesování za účelem poznání, sporu, kulury, z náboženských, pracovních nebo obchodních důvodů několik se miliónů osob. Cesovní ruch je aké bezesporu významnou součásí ekonomiky každé země. Podílí se na vorbě HDP i na zaměsnanosi, pomáhá rozvíje jednolivé regiony zemí a poziivně ovlivňuje plaební bilanci. Příjmy z cesovního ruchu jsou významným ukazaelem výkonnosi ohoo odvěví v dané zemi. I když masové cesování je jeden z fenoménů přelomu dvacáého a jednadvacáého soleí, jeho počáky lze klás již do období rozvoje sarověkých civilizací, jakými byly například Persie nebo Egyp. Na evropském koninenu se začal cesovní ruch rozvíje v době sarověkého Řecka a Říma. Z é doby pocházejí i první dochované popisy zemí a ces, mapy a cesovní průvodci. K dynamičějšímu rozvoji cesovního ruchu začalo docháze eprve od devaenácého soleí, a o vlivem celkové demokraizace společenského živoa a rozvoje průmyslu a dopravy. K nejznámějším posavám počáků cesování paří nepochybně Marco Polo nebo Kryšof Kolumbus. Zakladaelem moderního pojeí cesovního ruchu byl především Angličan Thomas Cook. Ve 20. soleí pak došlo k významnému rozvoji cesovního po druhé svěové válce. V České republice cesovní ruch zaznamenal velké změny po roce 1989. Došlo k oevření hranic a češí občané začali navšěvova jiné, dříve obížně dosažielné zahraniční desinace. Také do České republiky proudilo množsví zahraničních návšěvníků, neboť ao dosud příliš nenavšěvovaná země nabízela spousu arakivi za nízké ceny. V současné době dochází ke zvyšování poču osob, keré se cesovního ruchu účasní. Mění se skladba účasníků cesovního ruchu, jejich požadavky a objevují se nové rendy v omo odvěví. Jejich respekování může zajisi další rozvoj cesovního ruchu v budoucnu.
Úvod a cíl práce 8 1.2 Cíl práce Cílem éo bakalářské práce je analýza návšěvnosi hromadných ubyovacích zařízení (dále jen HUZ) v České republice českými i zahraničními urisy v leech 2003 až 2009. Práce se edy zaměřuje na domácí a příjezdový cesovní ruch, keré mají významný dopad na ekonomiku ČR. V první, eoreické čási práce, je definován cesovní ruch, uvedena jeho ypologie, význam pro českou ekonomiku a je zde aké charakerizován cesovní ruch ČR. Tao čás obsahuje i eorii časových řad. Prakická čás pak podrobně analyzuje návšěvnos ČR pomocí poču ubyovaných hosů v HUZ. Nejprve je zkoumán vývoj poču českých urisů a poé vývoj poču zahraničních urisů v HUZ. Vývoj je popsán pomocí charakerisik vývoje a sezónních indexů, časové řady jsou vyrovnány rendovou funkcí a je provedena předpověď budoucího vývoje. Další čás práce je zaměřena na zdrojové země zahraničních urisů a vývoj poču urisů z ěcho zemí během posledních le. Jsou zde uvedeny nejnavšěvovanější kraje a srukura hosů v HUZ v jednolivých krajích. Závěr vlasní práce kráce zhodnocuje vývoj průměrného poču přenocování hosů.
Lierární přehled 9 2 Lierární přehled 2.1 Cesovní ruch Názory na definování cesovního ruchu se liší podle různých auorů. Obecně se cesovní ruch definuje jako krákodobý přesun lidí na jiná mísa, než jsou mísa jejich obvyklého pobyu, za účelem pro ně příjemných činnosí. Tao definice ale není plně výsižná, neboť nezahrnuje například lukraivní oblas služebních ces, kde hlavním smyslem cesování je práce, nikoliv zábava. (Horner, Swarbrooke, 2003, s. 53) Mezinárodní konference o saisice cesovního ruchu uspořádaná WTO (World Travel Organisaion Svěová organizace cesovního ruchu) definovala cesovní ruch jako činnos osoby, cesující na přechodnou dobu (maximálně jeden rok) do mísa mimo své rvalé bydlišě, přičemž hlavní účel její cesy je jiný než vykonáva výdělečnou činnos v navšíveném mísě. Může se však jedna o služební, obchodní či jinak pracovně moivovanou cesu, jejíž zdroj úhrady vyplývá z pracovního poměru u zaměsnavaele (Fore, Foreová, 2008, s. 9). Musí se edy jedna o: změnu mísa, dočasnos pobyu, nevýdělečnou činnos v navšíveném mísě. Cesovní ruch je nuno chápa ve dvou rovinách. První z nich je oblas spořeby, kdy je cesovní ruch brán jako uspokojování lidských pořeb (pořeba odpočinku, poznání, kulurního a sporovního vyžií, lázeňské péče, neobvyklých zážiků, konaku s lidmi). Druhou rovinou je ekonomické hledisko, edy chápání cesovního ruchu jako významné součási národní ekonomiky, kdy dochází k vyváření podnikaelských příležiosí v různých oblasech činnosi, například v dopravě, ubyování, sravovacích službách, službách cesovních kanceláří apod. (Drobná, 2004, s. 12) 2.2 Typologie cesovního ruchu Dle Drobné (2004, s. 16) hovoříme o formách cesovního ruchu, pokud zkoumáme moivy účasi lidí na cesovním ruchu. Jesliže bereme způsob
Lierární přehled 10 realizace cesovního ruchu, mluvíme o jeho druzích. Ryglová (2009, s. 12) rozlišuje základní a speciální formy cesovního ruchu. Mezi základní formy paří cesovní ruch: Rekreační, kerý slouží k relaxaci a odpočinku člověka. Může bý spojen s akivním pobyem v přírodě, houbařením, plaváním apod. Kulurně poznávací, kerý se zaměřuje na poznávání hisorie, kulury, radic a zvyků. Zahrnuje návšěvu hradů, zámků, muzeí, divadelních předsavení nebo fesivalů. Sporovně urisický cesovní ruch využívá zájmu lidí o akivní odpočinek a jeho cílem je posíli kondici člověka. Paří sem horská urisika, cyklourisika, vodní urisika a návšěva sporovních akcí. Léčebný a lázeňský cesovní ruch je zaměřen na léčbu, prevenci a relaxaci. Mezi speciální formy cesovního ruchu pak paří cesovní ruch rodinný, venkovský, přírodní, chaařský, náboženský, zábavní, vzdělávací, kongresový, rybolov a mnoho dalších. Druhy cesovního ruchu podle mísa realizace jsou podrobně členěny v Meodice saeliního úču ČR (ČSÚ, 2010): Příjezdový cesovní ruch (akivní), kdy zahraniční návšěvníci přijíždějí do dané země (v pojeí ČR edy zahrnuje návšěvu území ČR příslušníky jiných zemí). Domácí cesovní ruch jsou cesy domácího obyvaelsva na území jejich sáu (v pojeí ČR edy cesy občanů ČR na jejím území, přičemž nedochází k překročení hranic). Výjezdový cesovní ruch (pasivní) označuje výjezdy občanů dané země do zahraničí (v pojeí ČR edy občané ČR navšěvují území nacházející se mimo ČR). Vniřní cesovní ruch (inerní) zahrnuje domácí a příjezdový cesovní ruch; je o edy cesovní ruch realizovaný v České republice. Zahraniční cesovní ruch je charakerizován překračováním hranic jednolivých sáů. Zahrnuje edy výjezdový a příjezdový cesovní ruch. Národní cesovní ruch zahrnuje domácí a výjezdový cesovní ruch, edy cesovní ruch českých občanů.
Lierární přehled 11 Obr. 1 Druhy cesovního ruchu Zdroj: Meodika saeliního úču ČR, ČSÚ, 2010 Ryglová (2009, s. 15) dále dělí cesovní ruch podle vzahu k plaební bilanci. Zde rozlišujeme cesovní ruch: Akivní, kerý zahrnuje příjezdy zahraničních návšěvníků do ČR a je zdrojem devizových příjmů do plaební bilance sáu. Pasivní, kerý označuje výjezdy českých občanů do zahraničí a dochází k odčerpávání devizových prosředků za účelem nákupu zboží a služeb v jiné zemi. Exisuje i další členění cesovního ruchu, například podle způsobu financování, délky pobyu, způsobu zabezpečení cesy, poču účasníků, ročního období, dopravního prosředku, desinace, ubyování apod. 2.3 Účasníci cesovního ruchu a osaní pojmy Dle Meodiky saeliního úču ČR (ČSÚ, 2010) charakerizují účasníky cesovního ruchu následující pojmy: Návšěvník je každý účasník cesovního ruchu. Návšěvníci se dělí na jednodenní návšěvníky a urisy. Jednodenní návšěvník se účasní cesovního ruchu bez přenocování. Turisa je účasník cesovního ruchu, kerý alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prosředí. Rozlišují se urisé na dovolené (pobývá více nocí, v ČR minimálně ři noci) a krákodobě pobývající urisé (pobývají méně než určený poče nocí, v ČR maximálně dvě noci). Tranziní návšěvník se zasaví v dané lokaliě nebo zemi na své cesě do
Lierární přehled 12 jiného cíle cesy. Reziden (domácí návšěvník) je en, jehož rezidenská země je sejná jako navšívená země (v pojeí ČR je o občan ČR popřípadě cizí sání příslušník žijící rvale v ČR). Nereziden (zahraniční návšěvník) je en, jehož sídelní země je jiná, než je navšívená země (v pojeí ČR je o příslušník jiného sáu než ČR). Pro pochopení vlasní práce je nuná znalos následujících pojmů: Hromadné ubyovací zařízení je zařízení s minimálně pěi pokoji nebo desei lůžky sloužící pro účely cesovního ruchu, j. poskyující přechodné ubyování hosům za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské péče, služební cesy, školení, kursu, kongresu apod. Poče hosů je poče osob v ubyovacím zařízení (nezahrnuje se personál a majielé ubyovacího zařízení, keří v ubyovacím zařízení bydlí), keří použili služeb zařízení k přechodnému ubyování. Poče přenocování je celkový poče přenocování (srávených nocí) hosů ubyovaných v ubyovacích zařízeních ve sledovaném období. (Meodika časových řad cesovního ruchu, ČSÚ, 2010) 2.4 Saeliní úče cesovního ruchu Saeliní úče cesovního ruchu (Tourism Saellie Accoun TSA) byl vyvořen pro zhodnocení vlivu cesovního ruchu na ekonomiky jednolivých sáů. Je o ekonomický úče odvěví cesovního ruchu, kerý pomocí několika ukazaelů umožňuje podrobnou analýzu popávky a nabídky cesovního ruchu a zhodnocuje přínos cesovního ruchu. Byl rozvíjen několik le a na jeho vorbě se podílela spousa insiucí, skupin a jednolivců. Jeho počáky provázela řada problémů. Jeden z problémů vyřešilo schválení jednoné meodiky TSA v roce 2000, avšak i poé se sále mnoho zemí poýkalo s dalším problémem, kerým byl nedosaek informací nebo nemožnos je získa. To byl i hlavní problém České republiky. Ta se do programu TSA zapojila v roce 2003 a Český saisický úřad začal zveřejňova první saisiky z vybraných oblasí cesovního ruchu. První eapa vorby TSA v ČR obsahovala daa za roky 2003 2005, poé byla prodloužena do roku 2007. (Saeliní úče ČR, ČSÚ, 2010) Saeliní úče cesovního ruchu se zaměřuje na procenní podíl cesovního ruchu na vorbě HDP, na podíl cesovního ruchu na vyváření pracovních mís, na objem kapiálových invesic vyvolaných cesovním ruchem, na daňové
Lierární přehled 13 příjmy z akivi cesovního ruchu a na vliv cesovního ruchu na plaební bilanci sáu. (Drobná, 2004, s. 51) 2.5 Význam cesovního ruchu pro českou ekonomiku Význam cesovního ruchu spočívá podle Ryglové (2009, s. 8) zejména v následujících bodech: Významný zdroj devizových příjmů (v ČR v roce 2007 činil podíl devizových příjmů z cesovního ruchu na HDP 3,8 %, na celkovém objemu vývozu pak 5,4 %). Podíl na vorbě HDP (v roce 2007 vořil hrubý domácí produk cesovního ruchu 101,8 mld. Kč, podíl cesovního ruchu na HDP byl pak 2,9 %). Významný zdroj pracovních a podnikaelských příležiosí (poče osob zaměsnaných v cesovních ruchu v ČR dosáhl v roce 2007 hodnoy 240 000, což znamená, že podíl zaměsnanosi v cesovním ruchu na celkové zaměsnanosi byl 4,7 %). Prvek resrukuralizace české ekonomiky. Prosor pro zahraniční invesice. Příjmy do sáního rozpoču a mísních rozpočů (daňové příjmy od subjeků zajišťujících cesovní ruch). Prvek rozvoje jednolivých regionů ČR. Význam cesovního ruchu spočívá aké ve zvyšování živoní úrovně obyvael, neboť ak dochází k rozvoji osobnosi, růsu vzdělanosi, využií volného času a uváření spořebních zvyklosí. (Drobná, 2004, s. 14) Tab. 1 Devizové příjmy, výdaje a saldo v mil. Kč v leech 2002 2009 Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Příjmy 96 289 100 310 107 232 112 234 124 744 134 058 130 738 122 470 Výdaje 51 549 54 419 58 398 57 778 62 174 73 450 77 518 77 160 Saldo 44 740 45 891 48 834 54 457 62 570 60 608 53 220 45 310 Zdroj: Česká národní banka, 2010 Cesovní ruch má kladný vliv na saldo běžného úču plaební bilance. Tabulka č. 1 ukazuje velikos devizových příjmů a výdajů na cesovní ruch v leech 2002 2009. Je parné, že příjmy z cesovního ruchu ve všech sledovaných leech převyšují devizové výdaje a saldo cesovního ruchu (rozdíl mezi devizovými
Lierární přehled 14 příjmy a výdaji) je i přes pokles v roce 2009 sále kladné. 2.6 Rozvoj cesovního ruchu v ČR Dle Drobné (2004, s. 22) má ČR svou výhodnou geografickou polohou, snadnou dosupnosí, přírodními krásami, hisorickými pamákami, exisencí léčebných zdrojů důležiých pro rozvoj lázeňsví a dalšími arakiviami příznivé podmínky pro rozvoj cesovního ruchu. Exisují však zv. překážky cesovního ruchu, keré, pokud by byly odsraněny, by mohly výrazně posíli cesovní ruch ČR. Jsou jimi (Fore, Foreová, 2008, s. 114): Kriminalia a osaní bezpečnosní rizika (axislužba, kapsáři, falešní směnárníci) Personál (neznalos jazyků, neochoa) Vízová povinnos pro někeré národy např. pro Čínu a Rusko (Minisersvo zahraničních věcí ČR, 2010) Sav hlavních pražských nádraží Španá kvalia silnic a další Mezi perspekivní oblasi rozvoje cesovního ruchu v ČR paří především kulurní a poznávací cesovní ruch, lázeňský cesovní ruch, kongresový cesovní ruch, agrourisika, cyklourisika, pěší urisika, cesovní ruch zaměřený na vinařsví, pivovarnicví a jinak emaicky zaměřený cesovní ruch (Drobná, 2004, s. 23). Rozmáhá se aké golfová urisika, neboť golf se v poslední době zbavil nálepky snobského a eliářského sporu. Aby mohlo docháze k rozvoji cesovního ruchu, je aké důležié vníma změny živoního sylu, chování a preference lidí a rendy cesovního ruchu, podle kerých je poom řeba přizpůsobova nabídku produků a služeb cesovního ruchu. Tak například důsledkem současného demografického vývoje bude zvyšování podílu urisů v důchodovém věku, keří budou požadova kvaliu, pohodlí, jednoduché způsoby dopravy a aké produky zaměřené na jednolivce. Důležios zdraví bude zvyšova popávku po akivních dovolených a wellness a finess programech. Zvyšující úroveň vzdělání povede k zájmu o nové desinace. Požadavek bezpečí vyloučí z možných cílových desinací y, kde hrozí riziko erorisických úoků či války. Zvyšující živoní úroveň lidí způsobí zájem o luxusnější desinace či další
Lierární přehled 15 dovolenou (např. prodloužený víkend) k hlavní dovolené. (Trendy cesovního ruchu, Czech Tourism, 2003) 2.7 Řízení a organizace cesovního ruchu Do cesovního ruchu zasahují různé organizace. V České republice o jsou Minisersvo pro mísní rozvoj, keré vykonává sání správu cesovního ruchu, Česká cenrála cesovního ruchu, kerá má za úkol propagova Českou republiku na svěovém rhu, regionální orgány sání správy, občanská sdružení (Klub českých urisů), informační cenra, profesní sdružení cesovního ruchu (Asociace cesovních kanceláří ČR) apod. V celosvěovém měříku pak mezi y nejznámější organizace paří WTO (Svěová organizace cesovního ruchu), kerá je vládní organizací se sauem OSN (Organizace spojených národů). Dále je o WTTC (World Travel & Tourism Council Svěová rada cesování a cesovního ruchu), nebo ETC (Evropská komise cesovního ruchu). Saisikami v éo oblasi se zabývá EUROSTAT, saisický úřad Evropské unie. (Drobná, 2004, s. 26)
Meodika 16 3 Meodika 3.1 Úvod do analýzy časových řad Časová řada je posloupnos věcně a prosorově srovnaelných pozorování, kerá jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru od minulosi do příomnosi. Analýzou časových řad chápeme soubor meod, keré slouží k popisu ěcho řad. (Hindls, 2007, s. 246) Zkoumaný znak časové řady označujeme symbolem Y, jednolivé hodnoy zkoumaného znaku pak y 1, y2,..., yn, neboli y, kde index nabývá hodno 1, 2,...,n. Teno index určuje jednolivé okamžiky nebo inervaly zjišťování hodno a n je délka časové řady. Ke znázornění časových řad používáme grafy sloupcové (vhodné zejména pro úsekové časové řady) a spojnicové. (Minařík, 2007, s. 159) Základní dělení časových řad podle rozhodného časového hlediska je na: Časové řady úsekové (inervalové), což jsou časové řady ukazaele, jehož velikos závisí na délce inervalu, za kerý je sledován. Pro hodnoy časové řady plaí sčiaelnos (z denních hodno součem vzniknou hodnoy ýdenní apod.). Je možné sesroji odvozené časové řady (kumulované a klouzavé). K průměrování se používá arimeický průměr. Aby byly hodnoy naměřené v jednolivých úsecích časové řady srovnaelné, je nezbyné, aby časové inervaly byly sejné délky. Časové řady okamžikové, kdy se hodnoy znaku éo řady vzahují k určiému časovému úseku nulové délky. Pro eno yp řady je ypická nesčiaelnos hodno a nelze sesroji odvozené řady. K vyjádření průměru se používá chronologický průměr. Dále lze časové řady děli dle periodiciy sledování hodno časové řady. Podle Hindlse (2000, s. 89) rozlišujeme: Časové řady dlouhodobé, jejichž perioda odpovídá jednomu roku, nebo může bý i delší. Časové řady krákodobé s délkou periody kraší, než je jeden rok (čvrlení, měsíční, ýdenní řady apod.). Nejobvyklejší jsou ekonomické časové řady měsíčních ukazaelů.
Meodika 17 Dle charakeru ukazaele časové řady dochází k dělení dle Hindlse (2007, s. 249) na: Časové řady primárních ukazaelů, kdy se jednolivé ukazaele zjišťují přímo (odpracovaná doba, sav zásob). Časové řady sekundárních ukazaelů, keré mohou vzniknou jako funkce primárních ukazaelů, jako funkce různých hodno jednoho primárního ukazaele, nebo jako funkce dvou a více primárních ukazaelů. Mezi yo řady paří například kumulaivní a klouzavé časové řady. 3.1.1 Odvozené časové řady Pro každou úsekovou časovou řadu lze sesroji dvě odvozené řady, a o kumulaivní a klouzavou řadu. (Minařík, 2007, s. 161) Kumulaivní řada vzniká posupným sčíáním předchozích hodno k y y, (3.1) kde, j 1,2,..., n. Klouzavá řada se vyváří ak, že posupně dochází ke sčíání několika (p) posledních hodno časové řady. Číslo p nazýváme délka klouzavé čási. p j1 j y y, (3.2) j j p1 kde j 1,2,..., n a p, p 1,..., n. Společné znázornění hodno běžných, kumulovaných a klouzavých se nazývá Z diagram (Minařík, 2007, s. 162). 3.1.2 Srovnaelnos údajů časových řad Důležiými kroky před provedením analýzy časové řady musí bý zajišění věcné, prosorové a časové srovnaelnosi. (Hindls, 2007, s. 251) Věcná srovnaelnos vyjadřuje, že pokud dochází během času ke změně obsahového vymezení zkoumaných ukazaelů, nelze hodnoy srovnáva. Nelze edy srovnáva například kvaliu počíače dnes a před desei ley, neboť v omo časovém inervalu došlo k výraznému echnickému pokroku. Toéž plaí, pokud během sledovaného období dojde ke změně cenové hladiny.
Meodika 18 Prosorová srovnaelnos upozorňuje na skuečnos, že údaje by se měly vzahova k určiému a dále již neměnnému geografickému území. Časová srovnaelnos nás zajímá především u časových řad inervalových. Podsaou je zajisi sejnou délku jednolivých úseků řady. Každý měsíc má jiný poče dní a při porovnání údajů jednolivých měsíců pak dochází ke zkreslení. Sejnou délku inervalu zajisíme provedením očišění od kalendářních variací y k y, (3.3) k kde y je hodnoa očišťovaného ukazaele v příslušném dílčím období roku, k je poče kalendářních dní v daném období a k označuje průměrný poče dní v omo období. (Seger, 1993, s. 300) 3.1.3 Elemenární charakerisiky vývoje Pro ujasnění základního vývoje časové řady slouží elemenární (jednoduché) charakerisiky vývoje. Mezi yo charakerisiky dle Minaříka (2007, s. 163) paří: Absoluní přírůsek (1) d y y 1, (3.4) pro 2,3,..., n. Z časové řady o délce n lze urči n 1 absoluních přírůsků neboli diferencí. Tyo přírůsky umožňují charakerizova směr, velikos a charaker absoluních změn znaku. Záporná hodnoa se označuje jako absoluní úbyek. Druhé diference pro 3,4,..., n. Průměrný absoluní přírůsek (2) (1) (1) d d d, (3.5) 1 d 1 n 1 n 2 d 1 ( y n 1 n y 1 ). (3.6)
Meodika 19 Tao charakerisika je závislá jen na krajních hodnoách řady, a proo je vhodná jen pro monoónně se vyvíjecí časovou řadu (edy řadu pouze rosoucí, nebo pouze klesající). Koeficien růsu y k, (3.7) y 1 pro 2,3,..., n. Hodnoa koeficienu udává, o kolik procen vzrosla hodnoa časové řady v období oproi období předcházejícímu. Pokud je koeficien růsu vyjádřen v procenech, označuje se vzniklá charakerisika jako empo růsu. Průměrný koeficien růsu y k (3.8) n 1 n n n k 1 2 y1 je geomerickým průměrem jednolivých koeficienů růsu. Jako průměrná hodnoa opě závisí na krajních hodnoách řady. Koeficien přírůsku pro 2,3,..., n. d y y 1 y 1 k 1, (3.9) y y y 1 Průměrný koeficien přírůsku 1 1 k 1 (3.10) je akéž průměrnou charakerisikou, pro kerou plaí sejné pravidlo jako pro předchozí průměrné charakerisiky. 3.2 Modelování časových řad Nejjednodušší a nejužívanější koncepcí modelování časových řad je model jednorozměrný ve varu funkce času y f, ), (3.11) ( kde y je hodnoa analyzovaného ukazaele v čase, 1,2,... n a je hodnoa
Meodika 20 náhodné složky. (Seger, 1993, s. 305) K omuo modelu přisupuje Hindls (2007, s. 254) řemi způsoby: 1. Klasický model popisuje pouze formy pohybu. Vychází z rozkladu časové řady na čyři složky pohybu, a o na složku rendovou ( T ), sezónní ( S ), cyklickou ( C ) a nepravidelnou ( ). Ne vždy však musí bý všechny složky v časové řadě obsaženy. Teno rozklad může bý dvojího ypu: adiivní, kerý spočívá ve sčíání jednolivých složek řady y T S C (3.12) muliplikaivní, kde dochází k násobení složek y T S C (3.13) 2. Box Jenkinsova meodologie, kerá za hlavní prvek časové řady považuje náhodnou složku. Posup spočívá v korelační analýze pozorování uspořádaných do varu časové řady. Je pořeba delší časová řada obsahující alespoň 40 pozorování. 3. Spekrální analýza, kdy časovou řadu považujeme za směs sinusovek a kosinusovek o rozličných ampliudách a frekvencích. Sěžejním fakorem není časová proměnná, ale fakor frekvenční. Dále je aké používán vícerozměrný model, kde vývoj časové řady není ovlivněn pouze fakorem času, ale i dalšími ukazaeli. Model má pak formu Y ( 1 2 x p f ; x, x,..., ; ), (3.14) kde x 1, x2,..., x p jsou fakorové ukazaele ovlivňující analyzovaný ukazael y. (Hindls, 2000, s. 97) 3.2.1 Dekompozice časové řady Na základě klasického modelu lze časovou řadu rozloži dle Minaříka (2007, s. 165) na yo složky: Trendovou složku ( T ), kerá vyjadřuje hlavní směr a dlouhodobou endenci vývoje časové řady. Teno rend může bý rosoucí, klesající nebo konsanní (hodnoy ukazaele kolísají kolem určié úrovně). Časové řady
Meodika 21 s konsanním rendem se nazývají řady sacionární. Periodickou složkou označujeme pravidelné výkyvy pozorovaných hodno kolem hlavního směru vývoje. Časová řada neobsahující periodickou složku je označována jako neperiodická. Kolísání má určiou délku periody, velikos ampliudy a fázový posun. Podle délky periody mohou exisova dvě složky časové řady: Sezónní složka ( S ) se vyskyuje u řad, kde dochází k pravidelným odchylkám od hlavního rendu řady s periodiciou kraší než 1 rok, nebo rovnou právě jednomu roku. Cyklická složka ( C ) pak znázorňuje kolísání kolem rendu s délkou periody věší než 1 rok. Náhodnou složkou ( ) nazýváme nepravidelné výkyvy kolem hlavního vývoje řady. Tvoří zbyek po vyloučení rendu, sezónní a cyklické složky a u skuečných časových řad je obsažena vždy. Trendová, sezónní a cyklická složka se časo společně nazývají sysemaická složka časové řady. Proces výpoču sysemaické složky časové řady se nazývá vyrovnání časové řady (Minařík, 2007, s. 165). Lze je provés dvěma základními způsoby: 1. Adapivní vyrovnání spočívá v konsrukci složek časové řady pomocí charakerisik, keré v průběhu doby mění své hodnoy. Lze ak použí exponenciální vyrovnání nebo meodu klouzavých průměrů. (Hindls, 2000, s. 127) 2. Při analyickém vyrovnání dochází k proložení pozorovaných hodno řady vhodnou spojiou funkcí času rendovou funkcí. 3.2.2 Klouzavé průměry Vyrovnání časové řady pomocí klouzavých průměrů je charakerisické ím, že zde nevyrovnáváme celou časovou řadu najednou, ale je zvolen rozsah období kraší, než je délka časové řady. Too vyrovnání spočívá v om, že posloupnos původních pozorování nahradíme řadou průměrů vypočíaných přímo z ěcho pozorování (Hindls, 2000, s. 137). Při výpočech průměrů se vždy posunujeme o jedno pozorování dopředu.
Meodika 22 Nejprve musíme sanovi poče pozorování, ze kerých bude klouzavý průměr počíán. Teno poče se nazývá klouzavá čás m, kdy plaí m ( 2 p 1), (3.15) pro m n, kde n je celkový poče pozorování a p je délka klouzavé čási. Věšinou se volí menší délky, například p = 2, 3, 4, edy m = 5, 7, 9. (Hindls, 2007, s. 294) Jesliže je délka klouzavé čási liché číslo, nazývá se eno průměr jako prosý klouzavý průměr. Při výpoču posupujme ak, že nejprve z klouzavých čásí vypočeme klouzavé úhrny. Jednolivé klouzavé průměry pak dosaneme ak, že klouzavý úhrn vydělíme rozsahem klouzavé čási. V případě, že délka klouzavé čási je sudé číslo, sřední body klouzavých čásí již nejsou celá čísla a nelze přímo přiřadi hodnoy průměrů k pozorováním časové řady. Posupujeme proo sejně jako v předchozím případě a nakonec ze dvou sousedních průměrů, keré jsou přiřazeny neceločíselnému sřednímu bodu, vypočíáme arimeickým průměrem klouzavý průměr, kerý již je přiřazen ke sřednímu bodu celočíselnému. Tako vypočíané průměry nazýváme cenrované klouzavé průměry. (Hindls, 2000, s. 143) 3.2.3 Analyické vyrovnání časové řady Analyické vyrovnání provádíme pomocí rendových funkcí. Je o spojiá funkce času, kerá obsahuje závislou proměnnou, kerou je zkoumaný znak, a nezávislou proměnnou, kerou je časová proměnná. (Minařík, 2007, s. 167) Exisuje několik ypů rendových funkcí. Mezi nejužívanější paří lineární rendová funkce, kvadraická funkce, exponenciála, modifikovaná exponenciála, logisická rendová funkce a Gomperzova křivka. (Hindls, 2000, s. 98) Nejběžnějším násrojem pro odhad paramerů rendových funkcí je meoda nejmenších čverců. Trendová funkce však musí bý pro použií éo meody lineární v paramerech. Pokud uo podmínku daná funkce nesplňuje, můžeme ji logarimickou ransformací na funkci lineární v paramerech převés. Pro poslední ři výše uvedené funkce však musíme vzhledem k jejich složiosi použí jiné meody odhadu paramerů, například meodu apriorní informace, meodu vybraných bodů, meodu čásečných součů, meodu vniřní regrese nebo meodu posupného zlepšování řešení. (Seger, 1993, s. 315)
Meodika 23 Lineární rend Lineární rendová funkce (přímočarý rend) se používá u časové řady obsahující konsanní absoluní přírůsky. Rovnice rendové přímky má var T b b, (3.16) 0 1 kde b 0 a b1 jsou neznámé paramery a je časová proměnná. Pro odhad paramerů éo funkce můžeme použí meodu nejmenších čverců. Kriérium nejmenších čverců píšeme jako n 1 2 ( y T ) min. (3.17) Při řešení regresní úlohy dospějeme k sousavě dvou normálních rovnic y n b y b 0 0 b 1 b 0, 1 2 0. (3.18) Pokud pro časovou proměnou plaí 0, výpoče paramerů rendové přímky lze vyjádři pomocí vzorců: y b0 y, (3.19) n b 1 y. 2 (3.20) Paramer b 0 označuje arimeický průměr časové řady, paramer b 1 udává, jaký přírůsek hodnoy T odpovídá přírůsku proměnné o jednoku. (Hindls, 2000, s. 102) Parabolický rend Parabolický rend se používá především u řad, keré mají konsanní druhé diference. Rovnice rendové funkce má var: 2 T b b b. (3.21) 0 1 2
Meodika 24 Opě k odhadu paramerů použijeme meodu nejmenších čverců. Vznikne sousava normálních rovnic: 0. 0, 0, 4 2 3 1 2 0 2 3 2 2 1 0 2 2 1 0 b b b y b b b y b b b n y (3.22) Odhad paramerů parabolického rendu za podmínky 0 je:, ) ( 2 2 4 2 2 4 0 n y y b (3.23), 2 1 y b (3.24). ) ( 2 2 4 2 2 2 n y y n b (3.25) 3.2.4 Volba vhodného modelu rendu Podle Hindlse (2000, s. 121) lze vhodný rend vybra několika způsoby: Věcně ekonomickou analýzou údajů, kdy posoudíme základní endenci vývoje rendu, edy zdali jde o funkci rosoucí nebo klesající, zda má inflexní bod nebo jesli je o funkce nekonečně rosoucí. Vizuální analýzou grafu, při keré však exisuje nebezpečí subjekivního názoru. Saisickými kriérii, kerá se dělí na: Inerpolační kriéria, užívaná ehdy, pokud je hlavním cílem modelování rendu popis minulého vývoje ukazaele. Exrapolační kriéria, vhodná pokud je hlavním účelem předpověď vývoje rendu do budoucna.
Meodika 25 Mezi nejčasější inerpolační kriéria jsou řazeny (Hindls, 2007, s. 288): Sřední chyba odhadu (M. E. = Mean Error) ( y T ) M. E. (3.26) n Sřední čvercová chyba odhadu (M. S. E. = Mean Squared Error) 2 ( y T ) M. S. E. (3.27) n Sřední absoluní chyba odhadu (M. A. E. = Mean Absolue Error) y T M. A. E. (3.28) n Sřední absoluní procenní chyba odhadu (M. A. P. E. = Mean Absolue Percenage Error) y T 100 M. A. P. E. y (3.29) n Sřední procenní chyba odhadu (M. P. E. = Mean Percenage Error) y T 100 M. P. E. y (3.30) n Dalším způsobem pro určování rendu je aké analýza diferencí. Využívá se především, pokud se rozhodujeme mezi použiím lineárního, parabolického a exponenciálního rendu. (Hindls, 2007, s. 290) Jako exrapolační kriéria se nejčasěji používají koeficieny nesouladu, keré charakerizují rozdíl mezi předpovídaným vývojem časové řady a v é době již známou skuečnosí. Nejznámější je Theilův koeficien nesouladu. (Minařík, 2007, s. 177) 3.3 Měření sezónnosi Příčiny sezónního kolísání mohou bý různé. Dochází k nim buď v důsledku změn jednolivých ročních období, vlivem různé délky měsíčního nebo
Meodika 26 pracovního cyklu, či vlivem různých společenských zvyklosí, jako jsou výplaa mezd, sváky, dovolené apod. (Seger, 1993, s. 305) První čásí analýzy sezónní složky je kvanifikace jednolivých sezónních výkyvů, druhou čásí je pak zv. sezónní očišťování, keré má za úkol vylouči sezónní složku z analyzované řady. (Hindls, 2000, s. 158) U časových řad obsahujících sezónní složku označujeme hodnou znaku y ij, kde index i značí periodu (například rok); i 1,2,... k ; index j je index dílčího období (například čvrleí); j 1,2,... m. Délka časové řady se pak zjisí vynásobením poču period a poču dílčích období, edy n k m. Sezónnos lze dle Minaříka (2007, s. 171) modelova jako: Proporcionální sezónnos, kdy kolísání v jednolivých úsecích časové řady (například v jednolivých čvrleích) souvisí s rendovou složkou. Pokud edy rose rend, zvyšuje se aké ampliuda sezónního výkyvu. Charakerisikou ohoo kolísání je relaivní číslo, nazývané sezónní index, kerým se rendová složka násobí. Konsanní sezónnos, při keré kolísání v jednolivých úsecích nezávisí na rendové složce. Charakerisikou ohoo kolísání je sezónní konsana, kerá se k rendové složce přičíá. 3.3.1 Triviální model sezónnosi Triviální model sezónnosi vychází z proporcionálního pojeí sezónní složky a používá k jejímu měření primiivní charakerisiku empirický sezónní index. (Minařík, 2007, s. 171) Pro každé dílčí období lze vypočía index I ij. Ten se zjisí porovnáním skuečných hodno a hodno rendu v jednolivých dílčích obdobích, edy yij I ij. Empirický sezónní index je arimeickým průměrem I ij za všechna Tij dílčí období časové řady a vypočeme ho podle vzorce k 1 I j I ij, (3.31) k i1 přičemž plaí, že m j1 I j m.
Meodika 27 Na základě znalosi empirického sezónního indexu lze urči vyrovnané hodnoy časové řady, a o vynásobením rendové složky empirickým sezónním indexem Y ij T I. (3.32) ij j 3.4 Exrapolace sysemaické složky Pokud se snažíme co nejlépe popsa již uplynulý vývoj časové řady, mluvíme o inerpolaci. Pokud se inerpolace provede důkladně, lze předpokláda, že v dalších leech nedojde k výrazným změnám ve vývoji a můžeme ak předpovída budoucí vývoj, neboli provádě exrapolaci. Bodová předpověď se provádí ak, že dosadíme hodnoy časové proměnné n1, n2,... do vzorce sysemaické složky časové řady. (Minařík, 2007, s. 177) Při exrapolaci dochází k chybě předpovědi. Chyba je ím věší, čím je délka pozorované řady kraší nebo čím je nedokonalejší popis již uplynulého vývoje. Chyba může bý způsobena aké ím, že nevíme, zda budoucnos nepřinese nějaké neočekávané výkyvy hodno. 3.5 Saisické srovnávání Základním předpokladem pro vyvoření objekivního úsudku o hodnoě určiého ukazaele je srovna ji s hodnoou analogického ukazaele v jisé srovnaelné siuaci nejčasěji v jiném prosoru nebo čase. (Minařík, 2007, s. 139) Podle meody srovnání rozlišuje Minařík (2007, s. 139) srovnávání: Absoluní, jehož výsledkem je rozměrný absoluní rozdíl s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnoou. Relaivní, jehož výsledkem je poměrné číslo nebo index, s hodnoou menší, rovno nebo věší než jedna, případně vyjádřenou v procenech. 3.5.1 Rozdělení indexů Jedním z možných způsobů dělení indexů je klasifikace z hlediska volby základního období. Minařík (2007, s. 142) rozlišuje: Bazické indexy, u kerých zůsává ve jmenovaeli indexu v celé časové řadě hodnoa éhož základního období (například první období řady).
Meodika 28 Řadu bazických indexů veličiny Q označíme jako Q Q 1 0 Q, Q 2 0 Q,..., Q n 0, (3.33) kde Q 0 je hodnoa základního období a Q n hodnoa posledního období časové řady. Řeězové indexy, vyjadřují podíl běžné a jí bezprosředně předcházející hodnoy. Základní období je edy proměnlivé. Řadu řeězových indexů veličiny Q označíme Q Q 1 0 Q, Q 2 1 Q,..., Q n n1. (3.34)
Výsledky a diskuze 29 4 Výsledky a diskuze V éo čási bakalářské práce bude provedena analýza návšěvnosi hromadných ubyovacích zařízení (dále HUZ) v České republice v leech 2003 až 2009. Nejprve bude charakerizován vývoj poču českých hosů v HUZ a poé vývoj poču zahraničních hosů v HUZ. Obě časové řady budou srovnány pomocí řeězových a bazických indexů. Další čás vlasní práce bude zaměřena na zjišění nejčasějších zdrojových zemí zahraničních urisů a zhodnocení meziročního vývoje poču hosů v HUZ z jednolivých zemí. Dále bude proveden rozbor poču ubyovaných hosů v krajích ČR, a o jak z pohledu českých hosů, ak z pohledu zahraničních hosů z jednolivých zemí. Proože s počem hosů v HUZ úzce souvisí i poče přenocování ěcho hosů, bude v práci kráká zmínka o průměrné délce pobyu hosů. Údaje o návšěvnosi v HUZ v ČR pochází z inerneové daabáze Českého saisického úřadu. Od roku 2003 jsou do šeření zahrnua všechna hromadná ubyovací zařízení plošně na území ČR. V rámci Evropské unie plaí Směrnice o sběru saisických informací v oblasi cesovního ruchu. Na jejím základě jsou členské sáy povinné poskyova údaje o kapaciách a návšěvnosi v HUZ a yo údaje jsou pak mezinárodně srovnaelné. 4.1 Poče hosů v HUZ Jak se vyvíjel poče českých a zahraničních hosů v HUZ v leech 2003 2009 ukazuje graf č. 1. Podíly českých a zahraničních hosů byly po celé sledované období éměř vyrovnané, v roce 2009 vořili zahraniční hosé (nerezideni) 50,2% podíl na celkovém poču hosů v HUZ. Celkový poče hosů v roce 2009 byl 12,1 mil. Poče hosů do roku 2007 měl rosoucí endenci a od ohoo roku posupně klesal, přičemž nejnižší hodnoy bylo dosaženo v roce 2003 (11,3 mil. hosů), nejvyšší pak v roce 2007 (éměř 13 mil. hosů).
Výsledky a diskuze 30 Graf č. 1 Poče hosů v HUZ v leech 2003 2009 13 500 000 13 000 000 Poče hosů 12 500 000 12 000 000 11 500 000 11 000 000 10 500 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Zdroj: Vlasní práce auora na základě da ČSÚ Graf č. 2 Podíl poču českých a zahraničních hosů v HUZ v leech 2003 2009 Podíl rezidenů a nerezidenů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Nerezideni Rezideni Zdroj: Vlasní práce auora na základě da ČSÚ 4.2 Poče českých hosů v HUZ Poče českých hosů v HUZ se v leech 2003 až 2009 pohyboval kolem hodnoy 6 mil. ročně. Nejvíce hosů bylo zaznamenáno v roce 2006, kdy se v českých HUZ ubyovalo éměř 6,3 mil. českých urisů. Poče hosů je velmi závislý na ročním období. Nejvyšších hodno je dosahováno ve 3. čvrleí, edy v měsících červenec, srpen a září. Výkyvy v jednolivých čvrleích budou podrobně popsány v podkapiole 4.2.4 Měření sezónnosi.
Výsledky a diskuze 31 Tab. 2 Poče českých hosů v HUZ v leech 2003 2009 Čvrleí 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 I. 1 230 163 1 187 465 1 135 073 1 192 050 1 113 816 1 203 686 1 215 687 II. 1 589 293 1 480 251 1 477 255 1 540 057 1 578 210 1 573 546 1 439 111 III. 2 332 251 2 429 023 2 306 765 2 431 155 2 383 682 2 241 476 2 307 781 IV. 1 119 019 1 061 725 1 106 572 1 126 190 1 205 509 1 167 768 1 061 464 Celkem 6 270 726 6 158 464 6 025 665 6 289 452 6 281 217 6 186 476 6 024 043 Zdroj: Vlasní práce auora na základě da ČSÚ 4.2.1 Elemenární charakerisiky časové řady Z abulky č. 2 je přibližně parný průběh časové řady poču českých hosů v HUZ, přesné hodnoy změn jejich poču v jednolivých leech pak udávají elemenární charakerisiky časové řady. Jsou jimi absoluní přírůsek, koeficien růsu, empo růsu, koeficien přírůsku a empo přírůsku. Výpočy ěcho charakerisik jsou uvedeny v příloze č. 1. Graf č. 3 Absoluní přírůsky poču českých hosů v HUZ v leech 2003 2009 300 000 Absoluní přírůsky 200 000 100 000 0-100 000-200 000-300 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Rok Zdroj: Vlasní práce auora Graf č. 3 znázorňuje absoluní přírůsky poču českých hosů v HUZ v jednolivých leech. V roce 2004 i 2005 docházelo k úbyku poču českých hosů v HUZ oproi roku předchozímu, a o o více jak 100 isíc. V roce 2006 se poče hosů zvýšil o éměř 264 isíc a eno rok se ak sal jediným rokem, kdy došlo k přílivu českých urisů do HUZ. Od roku 2007 docházelo opě k poklesu hosů, přičemž v roce 2009 byl evidován nejvěší úbyek hosů oproi roku
Výsledky a diskuze 32 předchozímu, a o přibližně o 163 isíc. V roce 2009 se v HUZ ubyovalo nejméně českých hosů za posledních sedm le. Klesající endence poču hosů mohla bý zapříčiněna jednak svěovou hospodářskou krizí, kerá posihla nejenom odvěví cesovního ruchu, ale aké fakem, že v posledních leech rose u Čechů obliba v cesování do zahraničí. Je sice pravidlem, že v době nedosaku peněžních prosředků se lidé uchylují spíše k domácímu cesovnímu ruchu, avšak pro české urisy se již salo zvykem siuova jednu ze svých dovolených do zahraničí. Navíc výše cen někerých ubyovacích zařízení v ČR je srovnaelná s cenami v severní Iálii nebo Chorvasku, keré přiom nabízejí moře a sálejší počasí. Lidé se snaží spíše šeři na výdajích během pobyu hledáním levnějšího ubyování a volbou ermínů dovolené mimo hlavní sezónu, než aby se zřekli pobyu u moře. Časové řady lze aké popsa pomocí dalších elemenárních charakerisik, označovaných jako průměrné charakerisiky. Ty však závisí jen na krajních hodnoách časové řady a nejsou edy příliš vhodné. Paří k nim průměrný absoluní přírůsek, průměrný koeficien růsu a průměrný koeficien přírůsku. Průměrný roční absoluní přírůsek mezi roky 2003 a 2009 lze vypočía dosazením do vzorce 3.6: 1 1 d (6 024 043 6 270 726) ( 246 683) 41 113,83 7 1 6 Průměrný roční koeficien růsu vychází po dosazení do vzorce 3.8: 6 024 043 6 k 7 1 0,9607 0,9933 6 270 726 Průměrný roční koeficien přírůsku podle vzorce 3.12 činí: 0,9933 1 0,0067 Z výše uvedených výsledků vyplývá, že v každém roce dochází k úbyku českých hosů v HUZ, a o o více jak 41 isíc. Roční empo růsu je 99,33 %, což znamená, že v každém období poče českých hosů poklesne o přibližně dvě řeiny procena. Výsledek však neposkyuje přesné informace o vývoji poču hosů mezi roky 2003 a 2009, neboť jak ukazují první diference, po celou dobu nedocházelo pouze k poklesu hosů. 4.2.2 Vyrovnání časové řady Klouzavé průměry Adapivní vyrovnání časové řady poču českých hosů v HUZ je provedeno
Výsledky a diskuze 33 pomocí klouzavých průměrů s klouzavou čásí o délce p = 4. Časová řada zahrnuje sezónní výkyvy, podrobně charakerizované v podkapiole 4.2.4, a proo byla zvolena právě výše uvedená délka klouzavé čási. Proože délka klouzavé čási je sudé číslo, bylo nuné provés cenrování. Všechny výpočy jsou uvedeny v příloze č. 2. Graf č. 4 Vyrovnání časové řady poču českých hosů v HUZ pomocí klouzavých průměrů 2 600 000 2 200 000 1 800 000 1 400 000 1 000 000 Poče hosů 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Období Poče hosů Klouzavé průměry Zdroj: Vlasní práce auora Jak je možno vyčís z grafu č. 4, poče českých hosů v HUZ se v leech 2003 až 2009 výrazně neměnil a sezónně očišěné hodnoy dosahovaly 1,5 mil. ubyovaných urisů v každém čvrleí jednolivých le. Přeso je zde parný mírný úbyek hosů v roce 2009, především v 2. a 4. čvrleí. Lineární rend Vzhledem k éměř neměnnému průběhu časové řady se zdá bý pro její vyrovnání nejvhodnějším lineární rend. Pro sesavení rovnice rendové přímky je nuné vypočía paramery rendové funkce podle vzorců 3.19 a 3.20 z kapioly Meodika. Paramery vychází za podmínky = 0: b 43 236 043 28 518 774 b 1827 0 1 1544144,39 283,95
Výsledky a diskuze 34 Po dosazení paramerů do rovnice rendové přímky podle vzorce 3.16 má přímka var: T 1544144,39 283,95 Graf č. 5 Vyrovnání lineárním rendem 2 600 000 2 200 000 Poče hosů 1 800 000 1 400 000 1 000 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Období Poče hosů Lineární rend Zdroj: Vlasní práce auora Vyrovnání lineárním rendem ukazuje, že poče českých hosů v HUZ v leech 2003 až 2009 jen velmi neparně rosl. Vyjadřuje o nejen předchozí graf, ale aké samoné rovnice rendové přímky. Proože koeficieny b 0 i b 1 jsou kladná čísla, je zřejmé, že přímka má rosoucí charaker. Paramer b 0 vyjadřuje poče hosů v období = 0 a směrnice b 1 určuje přírůsek hosů v každém období. Lze edy konsaova, že počáeční poče hosů v roce 2003 činí přibližně 1,54 mil. a každé období se poče zvýší v průměru přibližně o 284 hosů. Výpoče lineárního rendu obsahuje příloha č. 3. 4.2.3 Měření sezónnosi a exrapolace budoucího vývoje Jak již bylo uvedeno, poče českých hosů v HUZ se v jednolivých čvrleích roku značně liší. Tyo sezónní výkyvy jsou pro cesovní ruch ypické. K měření sezónnosi je použi riviální model sezónnosi, kerý je založen na základě výpoču empirických sezónních indexů. Vypočené hodnoy indexů uvádí abulka č. 3.
Výsledky a diskuze 35 Tab. 3 Empirické sezónní indexy poču českých hosů v HUZ Čvrleí I. II. III. IV. Suma Empirický sezónní index 0,7661 0,9880 1,5201 0,7259 4,0000 Zdroj: Vlasní práce auora Hodnoy empirických sezónních indexů ukazují průměrný vývoj poču hosů v jednolivých čvrleích. Nejvyšší hodnoy nabývá empirický sezónní index ve 3. čvrleí, kdy dochází k nejvěšímu nárůsu cesovního ruchu. Hodnoa indexu je v omo čvrleí 1,52. Poče českých hosů v roce 2009 byl v omo čvrleí 2,3 mil. Velký vliv na vysoký poče hosů v HUZ má počasí, keré je v éo době pro cesování nejpříjemnější, a aké fak, že pracující lidé si vybírají své dovolené a všichni školou povinní mají v červenci a srpnu dva měsíce prázdnin. Nejnižší poče hosů byl pak obvykle zaznamenán ve 4. čvrleí, kdy je hodnoa empirického sezónního indexu 0,73. Výjimku voří rok 2007, kde bylo nejnižších hodno poču hosů dosaženo v 1. čvrleí. V roce 2009 bylo ve 4. čvrleí v českých HUZ ubyováno přibližně 1,1 mil. českých urisů. Na nízkých hodnoách v omo čvrleí se opě podílí počasí, keré je především v lisopadu velmi nevlídné. Důvodem může bý aké o, že mnozí lidé si své dovolené vybrali v léě a nyní nezbývá než našeři nějaké peníze na další rok. Na základě sezónních indexů lze edy pozorova vývoj poču hosů během roku. Ve druhém čvrleí docházelo vždy ke zvýšení poču hosů oproi 1. čvrleí. Ješě věší nárůs nasává ve 3. čvrleí oproi 2. čvrleí, kerý v roce 2004 činil éměř 950 isíc. V posledním čvrleí pak dochází k obrovskému úbyku hosů oproi 3. kvarálu pohybujícímu se kolem 1,3 mil. hosů. Pro první čvrleí je opě charakerisický přírůsek hodno oproi 4. čvrleí předchozího roku, avšak en je jen neparný. Na základě výpoču empirických sezónních indexů lze urči i sysemaickou složka časové řady, zv. vyrovnané hodnoy. Jsou určeny součinem hodno rendové přímky a hodno empirického indexu. Rozdíl mezi skuečnými a vyrovnanými hodnoami se nazývá náhodná složka časové řady a jak je možno vyčís z grafu č. 6, není eno rozdíl příliš výrazný.
Výsledky a diskuze 36 Graf č. 6 Předpověď poču hosů na rok 2010 pomocí rendové přímky a vyrovnaných hodno 2 600 000 Poče hosů 2 200 000 1 800 000 1 400 000 1 000 000 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Období Skuečné hodnoy Vyrovnané hodnoy Lineární rend Zdroj: Vlasní práce auora Posledním krokem v analýze éo časové řady je urči, jaký bude vývoj poču českých hosů v HUZ v budoucnu. Provedeme edy předpověď vývoje rendu a vyrovnaných hodno na rok 2010. Vypočené vyrovnané hodnoy a hodnoy rendové přímky jsou znázorněny předchozím grafem a uvedeny v abulce č. 4. Výpočy empirických sezónních indexů, vyrovnaných hodno a náhodné složky časové řady obsahuje příloha č. 4. Tab. 4 Předpověď poču českých hosů na rok 2010 Období T Y I/2010 14,5 1 548 261,67 1 186 049,19 II/2010 15,5 1 548 545,62 1 529 897,91 III/2010 16,5 1 548 829,57 2 354 397,83 IV/2010 17,5 1 549 113,52 1 124 463,79 Zdroj: Vlasní práce auora Lze edy konsaova, že poče českých hosů v HUZ bude v průběhu roku 2010 sagnova na obdobných hodnoách jako v roce 2009. V prvním čvrleí je očekáváno éměř 1,2 mil. hosů, přičemž nejvíce jich HUZ ubyují ve 3. čvrleí. Jaký bude skuečný poče českých hosů v HUZ v roce 2010 však bude možné s jisoou říci až po zveřejnění dalších da o návšěvnosi HUZ Českým saisických úřadem.
Výsledky a diskuze 37 4.3 Poče zahraničních hosů v HUZ Poče zahraničních hosů v HUZ v leech 2003 až 2009 se pohyboval v rozmezí 5 až 7 mil. hosů ročně. Až do roku 2007 jejich poče rosl, právě v roce 2007 dosáhl svého maxima v českých HUZ se ubyovalo éměř 6,7 mil. zahraničních urisů. Naopak v roce 2003 dosahoval poče zahraničních hosů pouze 5,1 mil. V roce 2008 následoval první pokles, kerý se v roce 2009 kvůli sávající hospodářské krizi ješě prohloubil. Sejně jako u českých hosů je ypická závislos poču zahraničních hosů na ročním období. Vývoj poču zahraničních hosů v HUZ v leech 2003 2009 znázorňuje následující abulka. Tab. 5 Poče zahraničních hosů v HUZ v leech 2003 2009 Čvrleí 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 I. 819 718 1 034 034 1 142 819 1 115 870 1 213 846 1 296 714 1 074 816 II. 1 349 242 1 641 944 1 688 134 1 774 888 1 805 119 1 797 799 1 640 755 III. 1 778 943 2 088 770 2 116 925 2 148 148 2 128 184 2 119 105 1 979 488 IV. 1 127 853 1 296 477 1 388 250 1 396 568 1 532 555 1 435 792 1 386 185 Celkem 5 075 756 6 061 225 6 336 128 6 435 474 6 679 704 6 649 410 6 081 244 Zdroj: Vlasní práce auora na základě da ČSÚ 4.3.1 Elemenární charakerisiky časové řady Výpočy elemenárních charakerisik jsou uvedeny v příloze č. 5. Následující graf znázorňuje absoluní přírůsky poču zahraničních hosů v HUZ v leech 2003 2009.
Výsledky a diskuze 38 Graf č. 7 Absoluní přírůsky poču zahraničních hosů v HUZ v leech 2003 2009 1 200 000 Absoluní přírůsky 900 000 600 000 300 000 0-300 000 2004 2005 2006 2007 2008 2009-600 000 Rok Zdroj: Vlasní práce auora Nejvěší nárůs poču zahraničních hosů v HUZ byl evidován v roce 2004, kdy se v HUZ ubyovalo o éměř 1 milion více hosů než v roce 2003. Až do roku 2007 docházelo k nárůsu hosů, poé nasal jejich pokles. Nejvěší pokles byl zaznamenán v roce 2009. V omo roce se v HUZ ubyovalo o éměř 600 isíc méně hosů oproi roku 2008. I přes eno velký pokles je nuné konsaova, že poče zahraničních hosů, pohybující se kolem 6 mil. ročně, dosahuje obdobné výše jako jejich poče v roce 2004, j. po významném zvýšení poču hosů oproi roku 2003. Pokles poču zahraničních hosů v HUZ byl způsobem především svěovou hospodářskou krizí, kerá ovlivnila nákupní rozhodování zahraničních urisů, keří museli své cesy do zahraničí omezi. Důvodem je ale aké fak, že ČR už není především u západoevropských zemí ak žádanou desinací, jako byla dříve. Obrovský boom v příjezdovém cesovním ruchu, kerý nasal v devadesáých leech, a kerý ČR přinášel vysoké devizové příjmy, už odezněl, a i když skončí krize, nepředpokládá se změna hodno poču urisů ze západoevropských zemí. I z grafu je parné, že od roku 2004 již není vzesup zahraničních urisů příliš výrazný. Poziivní je, že procenní propady jednolivých čvrleí roku 2009 oproi roku předchozímu se posupně snižovaly. V 1. čvrleí pokles dosáhl sedmnáci procen, ve druhém o bylo 8,7 %, ve řeím kvarálu 6,6 % a ve 4. čvrleí pak 3,5 %.