minerální látky: obsah - důsledkem přirozené distribuce v biosféře složení : látkové x elementární sloučenin organogenní prvky: C, O, H, N, P, S

Podobné dokumenty
aditivní látky (doporučené denní dávky v mg) Ca 800 P 800 Fe 14 Mg 300 Zn 15 I 0,15

makroelementy, mikroelementy

Složky potravy a vitamíny

EU peníze středním školám

Přílohy. Tabulka: Celkový přehled sledovaných komodit a analytů v rámci plánované kontroly cizorodých látek v roce 2002

Negativní katalyzátory. chemické děje. Vyjmenujte tři skupiny biokatalyzátorů: enzymy hormony vitamíny

Správná zemědělská praxe a zdravotní nezávadnost a kvalita potravin. Daniela Pavlíková Česká zemědělská univerzita v Praze

ANTINUTRIČNÍ, TOXICKÉ A DALŠÍ BIOAKTIVNÍ LÁTKY OVOCE A ZELENINY. Aleš Rajchl VŠCHT Praha

Anorganické kontaminanty v životním prostředí a v potravinách

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

CHEMICKÉ ZNAKY ŽIVÝCH SOUSTAV

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

Zdeněk Kobes. Tisková konference, 5. prosince 2013, Praha

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Toxické prvky v životním prostředí a v potravinách

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

CO JSME SNĚDLI ZA 61 LET?


Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Vitaminy. lidský organismus si je většinou v vytvořit. Hlavní funkce vitaminů: Prekurzory biokatalyzátor hormonů kových. Hypovitaminóza Avitaminóza

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

EU peníze středním školám

Podle funkce v organismu se rozlišují:

Vitaminy. Autorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

a) pevná fáze půdy jíl, humusové částice vážou na svém povrchu živiny v podobě iontů

Druhy a složení potravin

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení

Na sodík Ca vápník K draslík P fosfor

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

VÝŽIVA. Živiny: bílkoviny tuky cukry esenciální látky: vitamíny, minerální soli, některé MK a AMK voda nestravitelné látky (hrubá vláknina)

296 Úřední věstník Evropské unie ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÉ UNIE

Deset chval potravin rostlinného původu

Prvky a minerální látky

Základy pedologie a ochrana půdy

Zdravá výživa & tipy na svačiny. Pavlína Skrčená

Tato prezentace seznamuje žáky s rozdělením zeleniny, jeho složením a využitím ve výživě. Materiál je určen pro výuku v předmětu Potraviny a výživa.

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Minerální látky a stopové prvky

Letní škola TOXICKÉ KOVY a možnosti detoxikace

Vitaminy a minerální látky

Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení

Náhradní mléčná výživa versus kravské mléko Mléko jako zdroj vápníku

Základy analýzy potravin Přednáška 1

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

BÍLKOVINY A SACHARIDY

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Název: Zdravý životní styl 2

Příloha 1 Příznaky nedostatku, nadbytku a možné důležité zdroje vitamínů (Müller- Urban a Hylla, 2004; Oberbeil, 1997)

Přehled základní potravinářské legislativy ČR

Částka Za 4 se vkládá nový 4a, který včetně nadpisu. zní:

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

K O V Y. 4/5 všech prvků

10 CHEMIE Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

VYHLÁŠKA č. 243/2002 Sb. ze dne 31. května 2002,

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII

Minerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍHO JÍDELNÍČKU

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Základní stavební částice

Škola- srpen do Pondělí Úterý Středa Čtvrtek Pátek

Výživa dospělých. Ing. Miroslava Teichmanová

Kritéria hodnocení potravin dle Zdravá potravina,z.s.

MATURITNÍ OTÁZKY Z CHEMIE

ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

DOKONČENÍ PŘÍJEM ŽIVIN

Definice pojmu VLÁKNINA. Zdroje a význam vlákniny. Doporučený příjem vlákniny děti, dospělí

MINERÁLNÍ LÁTKY. Minerální látky v potravinách

ROZDĚLENÍ A POŽADAVKY NA KATEGORIE FUNKCE VÝROBKU, KATEGORIE SLOŽKOVÝCH MATERIÁLŮ. Jana Meitská Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno

Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Katedra chemie FP TUL Typy výživy

Ochrana půdy. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A

ŽIVINY V POTRAVĚ. Energii nám dodávají 3 základní živiny: Sacharidy Tuky Bílkoviny

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

ZDRAVÉ DÍTĚ. z pohledu výživy.

Významné skupiny organických sloučenin Vitamíny

BEZMLÉČNÁ DIETA VE ŠKOLNÍM

Kritéria pro výrobce k získání loga FÉR potravina - čteme etikety za Vás

zakonyprolidi_cs_2016_282_v

RAW DIETA ANEB JE ZDRAVÁ SYROVÁ STRAVA?

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

VYHLÁŠKA. ze dne 29. srpna 2016

Předmět: Potraviny a výživa Ročník: první Téma: Technologie v souvztažnosti s předmětem Potraviny a výživa

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Geochemie endogenních procesů 1. část

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě

Transkript:

Minerální látky obsah - důsledkem přirozené distribuce v biosféře složení : látkové x elementární zastoupení jednotlivých sloučenin zastoupení prvků organogenní prvky: C, O, H, N, P, S minerální látky: P, S, další (popelové prvky) hrubá míra obsahu: popel (0,5 3 % hm.)

obsah v těle dospělého člověka (tělesné hmotnosti 70 kg) prvek celkové množství jednotka Ca 1000-1500 g Mg 25-40 g K 140-180 g Na 70-100 g P 420-840 g S ~ 140 g Cl 70-110 g Fe 3-5 g Zn 1,4-3 g F 0,8-2,5 g Si 1,4 g Cu 100-180 mg Mn 10-20 mg Mo 5-10 mg Co 1-1,5 mg Ni 10 mg Cr 5 mg V 1-20 mg I 10-30 mg Se 10-20 mg

klasifikace podle množství (velmi variabilní hledisko) majoritní (makroelementy) 100 mg/kg (ppm) = 0,01 Na, K, Mg, Ca, Cl, P, S minoritní 10 100 mg/kg Fe, Zn stopové (mikroelementy) 10 mg/kg Al, As, B, Cd, Co, Cr, Cu, F, Hg, I, Mn, Mo, Ni, Pb, Se, Sn ultrastopové V 1 g/kg (ppb)

podle fyziologického významu esenciální (nezbytné, obligatorní), funkčně prospěšné Na, K, Mg, Ca, Cl, P, S Fe, Zn, Mn, Cu, Ni, Co, Mo, Cr, Se, I, F, B, Si aditivní látky (doporučené denní dávky) Ca 800 mg P 800 mg Fe 14 mg Mg 300 mg Zn 15 mg I 150 g neesenciální (fyziologický indiferentní) Li, Rb, Cs, Ti, Au, Sn, Bi, Te, Br, Al toxické Pb, Cd, As, Hg Fe, Zn, Cr, Cu, Ni, Se, Al, Sn (legislativa) toxické anionty: NO 3-, NO - 2 (legislativa) CN -, SCN - radionuklidy: nuklidy s nestabilním jádrem, podléhající radioaktivnímu rozpadu

chemické formy prvků v potravinách Kovy Nekovy a polokovy kationty komplexní sloučeniny (LMW, HMW) málo rozpustné soli formy zachycené na nerozpustných biopolymerech organokovové sloučeniny anionty kovalentní a organoprvkové sloučeniny (LMW, HMW)

forma elementární forma příklad Fe ve fortifikovaných potravinách ionty (volné, hydratované) Cu 2+, Cu (H 2 O) 4 2+ Fe (H 2 O) 6 3+, AsO 3 3-, Cl - málo rozpustné anorg. a org. sl. sulfidy, sírany, fosfáty, šťavelany, fytáty komplexní sl. s anorganickými ligandy CuCl 4 2-, Cu (NH 3 ) 4 2+ komplexní sl. s organickými ligandy komplexy s aminokyselinami, proteiny, sacharidy, fytovou kyselinou, polyfenoly, porfyriny kovalentní sl. (nekovů a polokovů) sirné aminokyseliny, jejich Se-analoga, organokovové sl. fytová kyselina methylrtuť, tetraethylolovo ligand = částice (atom, molekula, ion), donor elektronového páru při tvorbě koordinačně-kovalentní vazby s centrálním iontem

komplexy s proteiny, metaloproteiny (katalyzátory, transportní, zásobní látky) Fe enzymy hemové: cytochromy, katalasa, peroxidasy enzymy nehemové: sukcinátdehydrogenasa, xanthinoxidasa, flavinové oxidoreduktasy, akonitasa transportní proteiny: hemoglobin (erythrocyty), myoglobin (svaly) O 2 transferrin (plasma) Fe zásobní proteiny: ferritin, homosiderin (slezina, játra, kost. dřeň) Fe

hemová barviva maso, masné výrobky CH 2 =CH CH 3 H 3 C CH=CH 2 N N Fe (II) H 3 C N N CH 3 P CH 2 CH 2 =CH H 3 C N N H 3 C N H His93 N CH 3 CH=CH 2 N Fe (II) N CH 3 HOOCCH 2 CH 2 CH 2 CH 2 COOH HOOCCH 2 CH 2 H 2 O CH 2 CH 2 COOH hem (redukovaný hematin, Fe 2+ ) hematin (Fe 3+ ) hemoglobin myoglobin (P=zbytek globinu 16,8 kda)

komplexy s dalšími sloučeninami korinoidy centrální atom Co 6 koordinačních vazeb A N b N B a = 5,6-dimethylbenzimidazol kobalaminy D N + Co a N C b = OH H 2 O CH 3 CN hydroxykobalamin akvakobalamin methylkobalamin kyanokobalamin deoxyadenosylkobalamin koenzym B 12

kovalentní sloučeniny H 2 O 3 P O OPO 3 H 2 OPO 3 H 2 COOH I I H 2 O 3 PO OPO 3 H 2 OPO 3 H 2 H C CH 2 NH 2 I O I OH fytová kyselina thyroxin COOH H C CH 2 NH 2 selenocystein SeH CH 3 + CH 3 As CH 2 CH 2 OH CH 3 arsenobetain CH 3 Hg methylrtuť

biochemické funkce esenciálních prvků majoritní prvky Na osmotický tlak, acidobazická rovnováha, aktivace enzymů K osmotický tlak, acidobazická rovnováha, aktivace enzymů, svalová aktivita Cl osmotický tlak, (protion K +, Na + /Cl - ), trávení (HCl) Mg stavební funkce, svalová a nervová činnost, srážení krve P stavební funkce, energetický metabolismus, aktivace enzymů, katalytické, regulační funkce S biokatalyzátory (složky proteinů/vitaminů)

minoritní prvky Fe Zn katalytické, transportní katalytické stopové prvky Cu katalytické, transportní (O 2 / bezobratlí) Mn aktivační, katalytické Ni aktivační, katalytické (rostliny, mikroorganismy) Co katalytické (vitamin B 12 ) Mo katalytické (hlavně rostliny, mikroorganismy) Cr katalytické (glukosotoleranční faktor) V aktivační Se katalytické (souvislost s vitaminem E) I regulační (hormony štítné žlázy) F stavební (kostní a zubní hmota) B aktivační (rostliny, málo informací u živočichů) Si stavební (kolagen, mukopolysacharidy)

výživa doporučené denní dietární dávky (mg) majoritní prvky Na 500 mg Mg 350 K 2000 Ca 800 Cl 75 P 1200 S neurčeno (100 600) minoritní prvky Fe 10 15 Zn 10 15 stopové prvky Se 0,01 (děti) 0,07 (muži) B neurčeno (2 10) I 0,04 1,5 Sn neurčeno ( 3) F 0,1 4 Si neurčeno (20 50) Cu 1,5 3 Mn 2 5 Ni neurčeno (0,15 0,7) Co neurčeno (0,005 0,01) Mo 0,08 0,25 Cr 0,05 0,2 = běžný denní příjem

výživa doporučené denní dávky dle legislativy DDD (mg) VYHLÁŠKA č 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin majoritní prvky K 2000 Na 500 mg Cl 800 S neurčeno (100 600) Mg 375 Ca 800 P 700 minoritní prvky Fe 14 Zn 10 stopové prvky Se 0,055 Mo 0,050 I 0,150 Cu 1 F 3,5 Mn 2 Cr 0,040

výskyt a významné zdroje majoritní prvky Na K Cl NaCl (~ 75%), glutamát NaH čaj, káva, další rostlinné potraviny NaCl, kontaminanty (perzistentní pesticidy, PCB, 3-MCPD), aditiva (včetně chlorace vody) Mg Ca P S obiloviny, luštěniny, další rostlinné potraviny sýry, mléko, ryby, žloutek, luštěniny mléko, sýry, žloutek, luštěniny, ořechy, aditiva (hlavně fosfáty) vejce, maso, obiloviny, luštěniny

minoritní prvky Fe vnitřnosti, maso, vejce, luštěniny, speciální sýry, čaj, kakao, aditiva a kontaminanty Zn vnitřnosti, maso, vejce, luštěniny, čaj stopové prvky Cu vnitřnosti, sýry, obiloviny, luštěniny, čaj, houby, kontaminanty Mn obiloviny, luštěniny, lesní plody, čaj, koření, maso Ni obiloviny, luštěniny, ořechy, čaj, kakao, kontaminanty Co obiloviny, luštěniny, vnitřnosti, ořechy, čaj Mo obiloviny, luštěniny, vnitřnosti Cr kvasnice, čaj, luštěniny, vnitřnosti, kontaminanty V obiloviny, luštěniny, vnitřnosti, mořští bezobratlí Se ryby, bezobratlí, vnitřnosti, vejce, rostliny (fortifikace hnojiv) I mořské ryby a řasy, maso, sýry, vejce, fortifikace F čaj, fortifikace B luštěniny, ořechy, ovoce Si obiloviny, luštěniny, vnitřnosti

využitelnost forma výskytu, resorpce Ca z potravy 5 15 % chléb 40 % fytin zelí 40 70 % oxalát 2 5 % šťavelová kyselina I P Fe obiloviny, luštěniny: fytová kyselina (fytin), částečně štěpena fytasami (endogenní, kvasnicová, mikroorganismů střeva) fytová kyselina parciální estery + H 3 PO 4 aditiva: fytová kyselina, soli H 3 PO 4, polyfosfáty (vaznost vody, tavné soli) resorpce 5 15%, Fe (II) Fe (III), hemové Fe fytáty (Fe, Zn), fenolové sloučeniny aditiva: element. Fe, anorg. a org. sloučeniny (fumaran/sunar) jodace soli aj. potravin, antithyreoidní látky: přírodní (goitrin aj. goitrogeny) kontaminanty (PCB, pesticidy, veter. léčiva)

toxické prvky kontaminanty, hygienické limity přirozené zdroje kontaminace větrání hornin požáry vulkanická činnost povodně antropogenní zdroje kontaminace spalování fosilních paliv doprava průmysl (hlavně výroba kovů) zemědělství (hnojiva aj. chemikálie) odpady

Pb akumulátory, plechy, trubky, pájka (kovové obaly), nátěrové hmoty a pigmenty, antidetonační přísady do benzinu: Pb(CH 3 ) 4, Pb (C 2 H 5 ) 4 Cd Hg As baterie, antikorozní ochrana (pokovování), nátěrové pigmenty (CdS), stabilizátory PVC (soli mastných kyselin), fosfátová hnojiva, kouření vulkanická činnost, spalování uhlí, agrochemikálie (mořidla: fenymerkurichlorid), výroba rtuti z rud, odpady (baterie, spínače, elektrody, teploměry, zubní amalgamy) chemické přeměny: biomethylace (organortuťnaté sloučeniny), bakterie, mikroskopické houby hutní výroba, spalování uhlí, agrochemikálie, veterinární léčiva, pigmenty chemické přeměny: organoarsenové sloučeniny, ryby

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 53/2002 potravina NPM nebo PM prvku v mg.kg -1 As Sn Al b), c) Cr Cd Cu Ni Pb Hg Zn Fe b), e) maso 0,1 10,0 0,1 a) 5,0 0,5 0,1 0,05 50 a) mléko 0,05 1,0 0,01 0,4 0,1 0,02 0,01 10,0 a) vejce 0,1 0,02 a) 3,0 a) 0,1 a) 0,03 25,0 a) chléb 0,07 0,1 cukr 1,0 0,02 1,0 1,0 0,01 ovoce 0,5 0,05 a) 5,0 0,1 0,01 10,0 a) zelenina 0,5 0,1 d) 10,0 a) 2,5 0,3 0,03 25,0 a) nealkoholické nápoje 0,1 5,0 0,05 3,0 0,02 0,003 5,0 a) pivo 0,2 5,0 0,01 5,0 0,05 a) obecně potraviny A 0,5 a) 100,0 a) 0,2 a) 0,1 a) 20,0 a) 2,0 a) 0,05 a) 50,0 a) obecně nápoje A 0,5 a) 100,0 a) 0,1 a) 20,0 a) 1,0 a) obecně potraviny B 3,0 a) 200,0 a) 4,0 a) 0,5 a) 80,0 a) 6,0 a) 8,0 a) 0,5 a) 80,0 a) obecně nápoje B 3,0 a) 200,0 a) 1,0 a) 20,0 a) 6,0 a) A = dětská a kojenecká výživa, většina základních potravin, zelenina, nealkoholické nápoje B = sýry, další mléčné výrobky, některé druhy masa, některé pečivo, ovoce, vína a lihoviny

dusičnany a dusitany hodně: zelenina, okopaniny málo: ovoce (melouny, banány) klasifikace potravin s vysokým obsahem (> 1000 mg.kg -1 ) salát, endivie, špenát, mangold, pekingské a čínské zelí, ředkev, ředkvička, cele reveň, kukuřice cukrová se středním obsahem (250-1000 mg.kg -1 ) zelí, kapusta, květák, lilek, petržel, mrkev, brokolice, česnek, brambory s nízkým obsahem (< 250 mg.kg -1 ) růžičková kapusta, cibule, rajčata, hrách, okurky, artyčoky, chřest ADI (NO 3- ) = 3,5 mg/kg ADI (NO 2- ) = 0,2 mg/kg (letální dávka 32 mg/kg)

Příklady koncentrací dusičnanů v závislosti na termínu sklizně (mg NO 3 /kg) Kapusta Průměr Rozptyl 4. března 150 40 570 6. května 800 53 2800 1. července 1600 140 2300 2. září 1200 280 2600 4. listopadu 810 510 1400 13. ledna 390 66-1600 Příklady koncentrací dusičnanů v různých částech rostlin (mg NO 3 /kg čerstvé hmoty) vnitřní listy vnější listy Zelí Brambory 3400 slupky 49 5300 oškrábané hlízy 15

dusičnany a dusitany toxická dávka dusičnanů pro dospělého člověka - 6 g, pro kojence 100 mg methemoglobinemie Hg (Fe 2+ ) + NO 2 - MHg (Fe 3+ ) + NO vznik nitrosaminů produkty reakce sek. aminů s nitrosačními činidly nitrosace sekundárních aminů toxikologie - mutagenní, teratogenní a především karcinogenní účinky 1 R 2 R N H sekundární amin R + X N O 2 N N O + R nitrosační činidlo 1 N-nitrosamin X H