ČSN EN OPRAVA 2

Podobné dokumenty
ČSN EN OPRAVA 1

ČSN EN OPRAVA 4

ČSN EN OPRAVA 2

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

ČSN EN OPRAVA 4

ČSN EN 1917 ( ) Vstupní a revizní šachty z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu ze srpna 2004 se opravuje takto:

ČSN EN OPRAVA 1

ČSN EN OPRAVA 1

Pevnostní výpočet tlakové nádoby podle ČSN

ČSN EN OPRAVA

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

ČSN EN 1340 OPRAVA 1. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS Prosinec Betonové obrubníky Požadavky a zkušební metody. idt EN 1340:2003/AC:

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

Výpočet skořepiny tlakové nádoby.

ČSN EN OPRAVA 1

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Měrný náboj elektronu

ČSN EN OPRAVA 2

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

ČSN EN OPRAVA 1

Příloha-výpočet motoru

ANALÝZA NAPĚTÍ A DEFORMACÍ PRŮTOČNÉ ČOČKY KLAPKOVÉHO RYCHLOUZÁVĚRU DN5400 A POROVNÁNÍ HODNOCENÍ ÚNAVOVÉ ŽIVOTNOSTI DLE NOREM ČSN EN A ASME

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

ČSN EN OPRAVA 1

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

Posouzení trapézového plechu - VUT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 2017

5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu.

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ

4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

část 8. (rough draft version)

Metody ešení. Metody ešení

Zákazové značky. Název, význam a užití. Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech. Zákaz vjezdu všech vozidel

STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

3. Tenkostěnné za studena tvarované OK Výroba, zvláštnosti návrhu, základní případy namáhání, spoje, přístup podle Eurokódu.

ČSN EN ISO OPRAVA 2

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

1. Limita funkce - výpočty, užití

Šroubovaný přípoj konzoly na sloup

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM

ČSN EN OPRAVA 2

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

Návrh žebrové desky vystavené účinku požáru (řešený příklad)

ČSN EN OPRAVA 1

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

ETAG 001. KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete)

Obsah. Opakování. Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Kontaktní přípoje. Opakování Dělení hal Zatížení. Návrh prostorově tuhé konstrukce Prvky

Ve výrobě ocelových konstrukcí se uplatňují následující druhy svařování:

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

Stacionární kondenzační kotle. Tradice, kvalita, inovace, technická podpora.

Uplatnění prostého betonu

studentská kopie 3. Vaznice - tenkostěnná 3.1 Vnitřní (mezilehlá) vaznice

pravidla. Konstrukce. Část 5.3: Požadavky na značení Stationary pressure vessels. Technical rules. Design. Requirements for marking

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

INSTITUT FYZIKY VŠB-TU OSTRAVA NÁZEV PRÁCE

41 Absorpce světla ÚKOL TEORIE

Betonové konstrukce (S)

Jednoduchá metoda pro návrh ocelobetonového stropu

Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

pedagogická činnost

Polarizací v podstatě rozumíme skutečnost, že plně respektujeme vektorový charakter veličin E, H, D, B. Rovinnou vlnu šířící se ve směru z

Různé druhy spojů a spojovací součásti (rozebíratelné spoje)

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

Řešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

VIAQUA FOREST 100B. Popis výrobku

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

Část 3: Analýza konstrukce. DIF SEK Část 3: Analýza konstrukce 0/ 43

ENÁ ŽELEZOBETONOVÁ DESKA S OTVOREM VE SLOUPOVÉM PRUHU

Pružnost a pevnost (132PRPE) Písemná část závěrečné zkoušky vzorové otázky a příklady. Část 1 - Test

Řešený příklad: Nosník s kopením namáhaný koncovými momenty

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Princip spolehlivosti v mezních stavech. Obsah přednášky. Návrhová únosnost R d (design resistance)

Tabulka 5 Omezení architektury na subsystémy: maximální SIL, kterou lze uplat ovat pro SRCF využívající tento subsystém

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Předpjatý beton Přednáška 9. Obsah Prvky namáhané smykem a kroucením, analýza napjatosti, dimenzování.

Nelineární problémy a MKP

Obsah: 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2. Seznam použité literatury 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním otvorem

Využití komplementarity (duality) štěrbiny a páskového dipólu M

11. AGREGÁTNÍ NABÍDKA A PHILLIPSOVA KŘIVKA. slide 0

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČSN EN 1990/A1 OPRAVA 4

Transkript:

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 3.00.40 Črvn 006 Ntopné tlakové nádoby Část 3: Konstrukc a výpočt ČSN EN 3445-3 OPRAVA 69 545 idt EN 3445-3:00/Cor.:004-+ EN 3445-3:00/Cor.:004-+ EN 3445-3:00/Cor.3:005-03 Corrigndum Tato oprava ČSN EN 3445-3:00 j čskou vrzí modiikac vropské normy EN 3445-3:00, vydané v souladu s Rsolucí BT C57/00 pod násldujícím označním změnových stran v jjích záhlavích: Issu (004-), Issu (004-), Issu 3 (005-03),. This Corrigndum to ČSN EN 3445-5:00 is th Czch vrsion o modiications issud in lin with rsolution BT C57/00 which ar idntiid with ollowing rrncs in th hadr o pags: Issu (004-), Issu (004-), Issu 3 (005-03). Vypracování opravy normy Zpracovatl: Chvss Enginring, s.r.o. Brno, IČ 6883473; Miroslav Patočka, dipl. tch. Tchnická normalizační komis: TNK 9 Tlakové nádoby a zařízní chmického průmyslu Pracovník Čského normalizačního institutu: Ing. Jan Jokš Čský normalizační institut, 006 75794 Podl zákona č. /997 Sb. smějí být čské tchnické normy rozmnožovány a rozšiřovány jn s souhlasm Čského normalizačního institutu.

ČSN EN 3445-3/Opr. Mění s nbo doplňují násldující články: Článk 7.5.3. stávající obrázk 7.5- s nahrazuj násldujícím: Obrázk 7.5- Paramtr β pro torosérická dna návrh Stávající obrázk 7.5- s nahrazuj násldujícím: Obrázk 7.5- Paramtr β pro torosérická dna únosnost

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 7.5.3.4 druhý odstavc s mění násldovně: Všchny válcové lmy musí splňovat požadavky 7.4. pro válcové pláště, pokud nní jjich délka větší nž 0, Di. Pokud j jjich délka rovna nbo mnší 0, Di, mohou mít stjnou tloušťku jaká j požadovaná pro anuloidový přchod. Článk 7.6.6. s upravuj: 7.6.6. Návrh Požadovaná tloušťka stěny válcového pláště v styku skořpin j větší z cyl a j, kd s j určí násldujícím postupm: Odhadn s hodnota j a vypočítá s: Dc tg( α ) β = 0, 5 (7.6-) 3 j + cos( α ) P Dc β j = (7.6-) Tloušťka daná vzorcm (7.6-) j přijatlná, jstliž nní mnší nž hodnota odhadnutá. POZNÁMKA Minimální požadovaná hodnota j můž být získána itrativní aplikací tohoto postupu, až vzorc (7.6-) dává stjnou hodnotu jako j hodnota přdpokládaná. (dál bz změny) Článk 7.6.7. pod vzorc (7.6-0) s doplňuj: Tloušťka daná vzorcm (7.6-0) j přijatlná jako tloušťka anuloidového přchodu, jstliž nní mnší nž hodnota odhadnutá. POZNÁMKA Minimální požadovaná hodnota j můž být získána itrativní aplikací tohoto postupu, až vzorc (7.6-) dává stjnou hodnotu jako j hodnota přdpokládaná. Mění s nbo doplňují násldující články: Článk 7.7. vzorc (7.7.-) s opravuj: d a i D 6,7 (7.7.-) Čtvrtý odstavc pod tímto vzorcm s opravuj: Pokud j vzdálnost mzi okrajm hrdla, v místě kd s stýká s přchodm a místm styku anuloidového přchodu a válcového pláště mnší nž,5 a r (měřno podél povrchu), j platnost mtody pochybná. Pokud nní výpočt podpřn spciální analýzou nbo značnou zkušností, musí být v takových případch konstrukční tlak násobn dvěma, nbo při výpočtu únosnosti musí být dovolný tlak děln dvěma. Článk 7.7.5 s opravuj: 7.7.5 Větší počt hrdl zasahující do oblasti anuloidového přchodu Požadavky pro větší počt hrdl v kapitol 9 platí také pro hrdla konstruovaná podl těchto požadavků, jstliž j můstk mzi přilhlými hrdly zcla uvnitř střdní oblasti dna o poloměru 0,4 D, jak j ukázáno na obrázku 9.5-4. Jstliž nní spojnic dvou přilhlých hrdl zcla uvnitř střdní oblasti dna, nsmí být můstk mnší nž polovina součtu vnitřních vývrtů hrdl. 3

ČSN EN 3445-3/Opr. Obrázky 8.5-7 a 8.5-8 s nahrazují níž uvdnými: Obrázk 8.5-7 Válcový plášť s lhkými a těžkými výztuhami Článk 8.6.4 s upravuj: 8.6.4 Clkové zborcní kužlového pláště a polí Obrázk 8.5-8 Rozměrové dtaily 8.6.4. Stjná tloušťka stěny skořpiny, stjná vlikost výztuh a polí Požadavky na dimnz výztužných prstnců pro odolání klopní výztuh, ktré jsou dány pro válcové pláště v článku 8.5.3.8 s použijí bz úprav. Pro výpočt lhkých výztuh na kužlových pláštích konstantní tloušťky stěny podl obrázku 8.6-3 platí P g E = a β cos R n 3 α + ( n ) E I cosα R L 3 max s (8.6.4-) kd s hodnota β určí z obrázku 8.5-3 s s Rn cos α místo R. L H místo R cosα n L H nbo z vzorc (8.5.3-5) R 4

ČSN EN 3445-3/Opr. 5 Hodnoty n R a max R jsou dinovány na obrázcích 8.6-4 až 8.6-5. + + + + + + + + + + = L L L L l l X L X L X A X A I cos sin 3 a 3 3 a w s a s a w w α α (8.6.4-) Hodnota L s odvodí z 8.5.3.6.3 s = cosα i a R n x (8.6.4-3) cosα i s = a R L u (8.6.4-4) kd R i j střdní poloměr skořpiny měřný v místě výztuhy i. Pro výpočt maximálního napětí v výztuz s použij: ( ) ( ) max ys s s 0,005 S S P P S S P n R d E P S P S S + = σ (8.6.4-5) kd + + = N b A R R P δ α ν α σ cos cos a m max a s ys (8.6.4-6) kd a cos 8 R, = α δ (8.6.4-7) X d + = (8.6.4-8) Pod vzorc (8.6.4-8) s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Pro výpočt těžkých výztuh na kužlích viz 8.5.3.7, 8.5.3.8, 8.63 a 8.6.4. Připravuj s xplicitní výpočt a bud vydán později. Ruší s národní poznámky na str. 6. Názv obrázku 8.6- s mění: Nvyztužný kužlový plášť mzi výztužnými prstnci. : Článk 8.6.4. první a třtí odstavc s upravují: 8.6.4. Různé tloušťky stěny skořpiny, různé vlikosti výztuh a polí Minimální tloušťka stěny skořpiny pro každou délku mzi rovinami robustních podpěr s určí s použitím postupu uvdného v 8.6.3. Třtí odstavc s upravuj: Pro výpočt lhkých výztuh buď různé vlikosti, nbo různě vzdálných nbo na kužlových pláštích různých tlouštěk, jak j ukázáno na obrázku 8.6-6, s připouští použít postup pro posouzní vyztužných válců s vzorci podl 8.6.3 s násldujícím:

ČSN EN 3445-3/Opr. Txt pod vzorcm (8.6.4-9) s upravuj: kd s hodnota β určí z obrázku 8.5-3 s Rn L H cosα místo L H R nbo z vzorc (8.5.3-5) s R cosα místo R. n Článk 8.6.5. První řádk druhého odstavc: značka n s nahrazuj značkou n cyl První řádk třtího odstavc s upravuj: Njsou-li výš uvdné podmínky splněny (buď α < 30, nbo a cyl = ), potom j vzdálnost Článk 8.8.3 s upravuj a doplňuj násldovně: 8.8.3 Eliptická dna Dna pololiptického tvaru, jak j dinováno v 7..5, s počítají jako kulové skořpiny s střdním poloměrm R rovným maximálnímu poloměru klnutí. R = D / ( 4 h) (8.8.3-) s D dinovaným v 7.5. a h dinovaným v 8.3. Ruší s národní poznámka na straně 66. Článk 9.3. Značky s opravují a doplňují: Značka A s mění na a Doplňují s násldující značky: A S Pouz tlakm zatížná plocha, začínající od střdu otvoru a omzná do vzdálnosti a + ľ s (viz 9.5.3.) d Průměr (nbo maximální šířka) otvoru na skořpině bz hrdla mm d b Vnější průměr hrdla připojného k skořpině mm d ib Vnitřní průměr hrdla připojného k skořpině mm d ip Vnitřní průměr výztužného límc mm d r Vnější průměr výztužného prstnc mm d ir Vnitřní průměr výztužného prstnc mm d ix Vnitřní průměr vylamovaného otvoru mm D c Střdní průměr válcové skořpiny v místě spoj s jinou částí mm D D i Vnější průměr válcové nbo kulové skořpiny, válcové části torosérického nbo liptického dna nbo kužlové skořpiny u střdu otvoru. Vnitřní průměr válcové nbo kulové skořpiny, válcové části torosérického nbo liptického dna, kužlové skořpiny v střdu otvoru. b Dovolné namáhání matriálu hrdla MPa p Dovolné namáhání matriálu výztužného límc MPa mm mm mm 6

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 9.4.4. Odrážky vysvětlující význam značky Ω s mění: u osamocných otvorů úhl mzi tvořící přímkou skořpiny procházjící střdm otvoru a osou vlkého průměru. pro sousdící otvory a pro každou dvojici otvorů úhl mzi njkratší linií lžící na povrchu skořpiny a procházjící střdy obou otvorů a linií vznikající na skořpině od průsčíku roviny dinované osou hrdla a osou vlkého průměru ktréhokoliv průřzu uvažovaného hrdla. Článk 9.7. odstavc b) s upravuj: b) jstliž lží otvor v rozsahu w p od diskontinuity, potom s délka skořpiny l s, ktrá j k dispozici pro vyztužní otvoru zmnší, jak j uvdno v 9.7.3. Článk 9.7.3 odstavc c) s upravuj: c) pro diskontinuity uvdné v 9.7...(b) w w = l + l (9.7-3) l p so s l con con = w (9.7-4) Článk 0.3 Spciické značky a zkratky doplňuj s min a upravuj s txt u značky h: min njnižší z dovolných namáhání dna a s pláště; h njmnší vzdálnost mzi střdm otvoru a vnitřním průměrm skořpiny, viz obrázk 0.6-; Článk 0.4.. Za odstavc ) s doplňuj věta: Plochá dna nsplňující tyto podmínky musí být považována za dna přivařná přímo k plášti. Článk 0.4..4 txt článku s doplňuj: 0.4..4 Pro plochá dna s odlhčovací drážkou (viz obrázk 0.4-3) j l cyl dána rovněž vzorcm (0.4.). Poloměr r d s musí rovnat njméně 0,5 s nbo 5 mm, platí větší z hodnot. Střd poloměru s musí nacházt uvnitř tloušťky plochého dna a n mimo ni a vzdálnost h w od svaru dna s pláštěm k vnějšímu povrchu dna musí být větší nž ( mm), viz obrázk 0.4-3. Článk 0.4.3 s upravuj: 0.4.3 Ploché dno s krkm Minimální požadovaná tloušťka plochého dna s krkm j dána vzorcm: P = C D q (0.4-3) Když j vzdálnost od vnitřního povrchu ploché části dna k svaru dna s pláštěm mnší nž l cyl + r, br s součinitl C z obrázku 0.4-4. Když tato vzdálnost nní mnší nž l cyl + r, potom j opět součinitl C dán obrázkm 0.4-4, al s použitím P/ místo P/ min v první souřadnici. 7

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 0.4.4 s mění a doplňuj násldovně: 0.4.4 Plochá dna přivařovaná přímo k plášti Pro normální případy provozního zatěžování j požadovaná tloušťka dna dána větší z násldujících hodnot: = max P P C Di, C Di (0.4-7) min kd: min = min { ; s } (0.4-8) C j uvdno v obrázku 0.4-4 a C v obrázku 0.4-5. Jstliž j C mnší nž 0,30, uvažuj s v vzorci (0.4-7) pouz první čln. POZNÁMKA Jstliž paramtry P/ a s/d i jsou mimo rozsah křivk v diagramch pro C nbo C, nmůž být tato mtoda použita. V takovém případě s doporučuj provést návrh analýzou, viz přílohu B nbo C. Pro mimořádné případy zatěžování a pro zatěžování při zkoušc musí požadovaná tloušťka dna brát v úvahu pouz první čln v vzorci (0.4-7). P = C D i (0.4-9a) V vzorcích (0.4-7) až (0.4-9a), musí být, s a P rozuměno jako všobcným značkám platným pro všchny typy zatěžování (normální, mimořádné, zkušbní) a mající násldující význam: pro normální provozní případ s = d, s = ( d ) s a P = P d ; pro mimořádný provozní případ s = xp ; s = ( xp ) s a P = P xp ; pro hydraulickou zkoušku s = tst ; s = ( tst ) s a P = P tst. Obrázk 0.4-3 s nahrazuj násldujícím obrázkm: Obrázk 0.4-3 Kruhová plochá víka s odlhčovací drážkou 8

ČSN EN 3445-3/Opr. Obrázk 0.4-4 s nahrazuj násldujícím a doplňují s poznámky a. Obrázk 0.4-4 Hodnoty součinitl C POZNÁMKA Když křivka pro konstantu, daná P/ min nprotíná příslušnou křivku pro konstantu s/d is, j C dáno spodní křivkou pro daný poměr P/ min. POZNÁMKA Zd jsou případy, kdy musí být použito P/ místo P/ min, viz 0.4.3. 9

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 0.4.5 první věta s upravuj: Minimální požadovaná tloušťka plochého dna s odlhčovací drážkou s musí rovnat větší z hodnot daných vzorci (0.4-7) a (0.4-9a). Článk.4.4 první odstavc s opravuj: J dělán rozdíl mzi přírubami, u ktrých vývrt v přírubě s shoduj s vývrtm pláště (např. svařované spoj F, F, F3 a F5 podl tabulky A.7 v příloz A) a přírubami s koutovým svarm na konci pláště (např. svařovaný spoj F4), kd jsou vývrty rozdílné. Jsou známé jako hladký vývrt (viz obrázk.5-), případně odstupňovaný vývrt (viz obrázk.5-). Článk.5.4. txt druhého odstavc s mění: Dovolná namáhání musí být získána v souladu s kapitolou 6 s výjimkou austnitických oclí podl 6.4, pro ktré j dovolné namáhání pro normální provozní podmínky dáno pouz ustanovním v 6.4.a). Druhý řádk odspodu s opravuj: Jstliž j B 000 mm, potom k =,333. Článk 3.4.. Pod vzorc (3.4.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analýzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. Článk 3.4.. odstavc d) vzorc 3.4.- až 5 s opravují: při d t 5 mm: a 0, 75 d t (3.4.-) při 5 mm < d t 30 mm: mm (3.4.-3) a při 30 mm < d t 40 mm: 5 mm (3.4.-4) a při 40 mm < d t 50 mm: Článk 3.4.. Pod vzorc (3.4.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analýzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. 0

ČSN EN 3445-3/Opr. Označní a uspořádání sstav trubkovnic na obrázku 3.5.- s opravuj násldovně: a) Sstava a b) Sstava b c) Sstava c d) Sstava d Obrázk 3.5.- Místní zslabní obvodu trubkovnic Článk 3.5.. Pod vzorc (3.5.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analyzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. Článk 3.5..3 s mění a doplňuj: a) Plášť musí být válcový s rovnoměrnou tloušťkou a průměrm (jstliž však j plášť intgrální s trubkovnicmi sstavy a, b a c) můž být tloušťka pláště připojného k trubkovnicím zvětšna jak j ukázáno na obrázku 3.5.9-). Pro sstavy a, b a c musí mít plášť tloušťku s v minimální délc připojní k trubkovnici l s, dané vzorcm: l s ( Ds + s ) s =,4 (3.5.-8) Účinné délky pláště (l,ľ ) v připojní k trubkovnicím s měří tak, jak j ukázáno na obrázku 3.5.9-. Na této délc s připouštějí svary. Viz obrázk 9.7.., jstliž plášť má otvor blízko k trubkovnicím. b) Plášť smí být vybavn vlnovcovým kompnzátorm za přdpokladu, ž okraj vlnovc jsou umístěny,4 D +. v vzdálnosti od trubkovnic rovnající s njméně hodnotě ( s s ) s Článk 3.5..4 Pod vzorc (3.5.- s doplňuj txt: Účinná délka komory připojné k trubkovnici s měří podl vysvětlní v 3.5..3a). Na této délc jsou přípustné svary. Viz 9.7.., když j v plášti otvor blízko k trubkovnici.

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 3.5.3 Txt k značc pro D J s doplňuj: D J vnitřní průměr vlny kompnzátoru (tnto průměr D J odpovídá průměru D i na obrázku 4.-); Tabulky 3.5.4-, 3.5.5- a 3.5.6-: Označní záhlaví prvního sloupc s upravuj: Z X Článk 3.6.. Pod vzorc (3.6.-) s doplňuj txt: Poloměr nsmí být mnší nž 5 mm a n mnší nž 0 % tloušťky připojné skořpiny. Požadavk na přbytčnou analýzovanou tloušťku platí pouz thdy, když poměr vnějšího průměru k vnitřnímu průměru připojné skořpiny j větší nž,. Článk 3.6..3 s mění: a) Plášť musí být v místě připojní k trubkovnici válcový. b) Plášť musí být válcový s rovnoměrnou tloušťkou a průměrm. Pro sstavy a, b a c musí mít plášť tloušťku s v minimální délc připojní k trubkovnici l s, dané vzorcm: l s ( Ds + s ) s =,4 (3.6.-8) Účinná délka pláště (l ) v připojní k pvné trubkovnici s měří tak, jak j ukázáno na obrázku 3.5.9-. Na této délc s připouštějí svary. Viz obrázk 9.7.., když j v plášti otvor blízko k trubkovnici. Článk 4.6..4 upravuj s a doplňuj odstavc c): c) Jstliž j komora intgrální s pvnou trubkovnicí (sstavy a,, ) tloušťka jjí stěny c musí být u spojní s trubkovnicí dodržna v délc njméně l c, ktrá j dána vzorcm: l c, 4 ( Dc + c ) c = (3.6.-3) Účinná délka komory připojné k pvné trubkovnici s měří jak j vysvětlno v 3.5..3a). Na této délc s připouštějí svary. Viz obrázk 9.7.., když j v plášti otvor blízko k trubkovnici. Článk 3.6.3 Značky Upravují s popisy násldujících značk: * D kvivalntní ohybová tuhost pvné trubkovnic, daná vzorcm (3.7.9-); d t jmnovitý vnější průměr trubk (viz obrázk 3.7.3-3); tloušťka pvné trubkovnic (viz obrázk 3.7.3-3); c tloušťka stěny komory; s tloušťka stěny pláště; t jmnovitá tloušťka stěny trubky (viz obrázk 3.7.3-3); Doplňuj s značka F m : F m součinitl daný vzorcm (3.6.5-); Značka K s opravuj na K b.

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 3..3 txt první věty s upravuj: a) Tloušťka trubkovnic musí být měřna od kořn drážky pro přivařní trubky (viz obrázk 3..3-). Pod obrázk 3..7- s doplňuj: b) platí požadavky a), b) a c) z 3..6 Obrázk 4.- obrázky jdnotlivých typů a jjich popisy s upravují násldovně: () Vlna ( ) Koncový lm s límcm () Koncový lm bz límc (3) Výztužný límc a) Nvyztužné kompnzátory tvaru U () Vlna (4) Koncový rozdělovací prstnc () Koncový lm (5) Rozdělovací prstnc (3) Výztužný límc (6) Výztužný prstnc b) Vyztužné kompnzátory tvaru U () Vlna () Výztužný límc c) Toroidální kompnzátory Obrázk 4.- Tři typy vlnovcových kompnzátorů 3

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 4.3 Spciické značky a zkratky Značka E s mění na E b Značka K s mění na K b a txt s upravuj: K b axiální tuhost vlnovc daná vzorcm (4.5.8-, 4.6.8- nbo 4.7.8-); Článk 4.4.5 odrážka pod vzorcm (4.4.5-) s doplňuj: provdní vlnovců j osvědčno njméně 3 srovnávacími únavovými zkouškami a 3 zkouškami na roztržní (viz ISO/DIS 5348-:998-..). Článk 4.4.6 znění prvního odstavc s upravuj násldovně: 4.4.6 Svarové švy Vlnovcové kompnzátory mohou mít jdn nbo několik podélných svarů. Nvyztužné kompnzátory tvaru U smějí mít také obvodové svary (viz 4.5.8). Pojm součinitl hodnoty svarového spoj pro takové podélné svary vlnovců nplatí. Obrázk 4.5.- lgnda k tomuto obrázku s upravuj: () Koncový lm bz výztužného límc (3) Pata vlny () Koncový lm s výztužným límcm (4) Vrchol vlny Obrázk 4.5.-: stávající obrázk s nahrazuj násldujícím: Článk 4.5. názv článku s mění: 4.5. Stanovní mzilhlých vličin Obrázk 4.5.- názv s upravuj: Součinitl C p Obrázk 4.5.- názv s mění: Součinitl C Obrázk 4.5.3-3 názv s mění: Součinitl C d Dál s doplňuj vzorc (4.5.-0): q = 4r i + (4.5.-0) Článk 4.5.3. upravuj s vzorc (4.5.3-): ( Di + ) ( D + ) L E Lt Eb k σ θ,t ( P) = P (4.5.3-) + D L E k i Článk 4.5.3. upravuj s vzorc (4.5.3-): ( D + ) t b c c c c D L E k ( P) = c t c σ θ,c P (4.5.3-) L E + D L E k i t b c c c c 4

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 4.5.4. upravuj s vzorc (4.5.4-): P π K b = 0, (4.5.4-) N q s, c 34 Dál s zd upravuj vzorc (4.5.4-3): c Z = N K b q 4,7 (4.5.4-3) * R D A i Článk 4.5.5 mění s názv: Výpočt na vnější tlak Článk 4.5.5. mění s názv: Napětí způsobná vnějším tlakm Článk 4.5.5. s včtně změny názvu upravuj násldovně: 4.5.5. Nstabilita způsobná vnějším tlakm Tnto výpočt s provd podl pravidl kapitoly 8 části 3 této normy nahrazním vlnovc kvivalntním válcm s použitím: kvivalntního vnějšího průměru D q daného vzorcm: D = D + w + (4.5.5-) q i q kvivalntní tloušťky stěny q dané vzorcm: q 3 ( ) Ixx = ν (4.5.5-) q kd I xx j kvadratický momnt průřzu jdné vlny vzhldm k os, ktrá prochází těžištěm a j rovnoběžná s osou vlnovc (viz obrázk 4.5.5-). (dál bz změny) Články 4.5.6. a 4.5.6. s upravují: 4.5.6 Vyhodnocní únavy 4.5.6. Výpočt napětí od rozkmitu clkového kvivalntního axiálního posuvu Δq každé vlny a) Mridiánové mmbránové napětí: * ( ) Eb p σ m,m ( Δq) = Δq (4.5.6-) 3 w C b) Mridiánové ohybové napětí: * 5 Eb p σ m,b ( Δq) = Δq (4.5.6-) 3 w C d 4.5.6. Výpočt clkového rozkmitu napětí od cyklického posuvu [ σ ( P ) + σ ( P )] + [ σ ( Δq) + ( Δq) ] σ q = 0, 7 m,m m,b m,m σ m, b (4.5.6-3) Článk 4.5.6.3. s upravuj: První odstavc s upravuj: Spciikovaný počt cyklů N sp s určí na základě úvahy o očkávaném počtu cyklů, ktré s přdpokládají běhm provozní životnosti vlnovc. Dovolný počt cyklů N alw, tak jak j vypočtn v tomto článku musí být njméně rovn: N N alw sp 5

ČSN EN 3445-3/Opr. Čtvrtý odstavc s upravuj: Jsou-li vlnovc vystavny různým cyklům posuvů, jako ty ktré jsou vyvolány najtím nbo odstavním, počítá s jjich clkové poškozní použitím Minrova pravidla pro kumulativní únavové poškozní (viz 8.5.6). Článk 4.5.6.3. upravuj s vzorc (4.5.6-4): 3,6 8 900 N alw = (4.5.6-4) E0 σ q 80 Eb kd σ q j v N.mm -. E0 J-li σ q 80 E b N.mm -, použij s 6 alw = 0 N cyklů. E0 j-li σ q 530 E b N.mm - 4 54 N alw = (4.5.6-5) E0 σ q 349 Eb E0 j-li σ q < 530 N.mm - E b 33 607 N alw = (4.5.6-6) E0 σ q 79 Eb kd σ q j v N.mm -. E0 J-li σ q 79 E b N.mm -, použij s N alw = 0 6 cyklů. Vzorc (4.5.7-) s upravuj: F π K = = N Δq E n p D * p b m ( ) N w ν C Tabulka 4.5.8- txt v první části tabulky s mění: 3 (4.5.7-) D i D q q' 400 ± 3 ± 6 ± 4 400 < D i 900 + 6 Musí být zabzpčna - 3 900 < D i 400 kompatibilita s tolrancmi hran + 7 svarových spojů - 4 400 < D i 000 v EN 3445-4:00, článk 5. + 8-4 > 000 + 0-5 + 8 ± 5 ± 0 ± 6 ± 6

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 4.8.. druhý odstavc s upravuj: Obvodové připojovací svary vlnovcových kompnzátorů musí být konstruovány a zkoušny podl zkušbních skupin, nbo 3 (viz EN 3445-5:00, 6.6..). Zkušbní skupiny zvolné pro připojovací svary smí být jiné nž zkušbní skupiny použité pro jiné části nádoby. Článk 4.8..3 první věta s upravuj: Když j prováděna radiograická zkouška, platí požadavky EN 3445-5:00, 6.6.4 s násldujícími modiikacmi v tabulc 6.6.4-: Ruší s národní poznámka na straně 7. Vzorc (4.8.3-) s upravuj: Eo P t, s,c =,5 Ps,c (4.8.3-) E b Vzorc (4.0.3-), (4.0.3-3) a (4.0.4-) s upravují: F y 3 K = b D m ( N q + x) y Odpovídající momnt M y na koncích vlnovc j dán vzorcm: (4.0.3-) 3 K b Dm M y = y (4.0.3-3) ( N q + x) θ = K b D m M θ (4.0.4-) 8 Článk 4.0.5. s doplňuj: Ekvivalntní axiální posuv v prodloužní nbo stlační každé vlny j dán vzorci: Δq = Δqx + Δqy + Δq θ (protažní) (4.0.5-3) Δqc = Δqx Δqy Δq θ (stlační) (4.0.5-4) Článk 4.0.5.4 názv s mění: Vlnovc roztahující s mzi dvěma provozními polohami Článk 5.3 Značka K pro součinitl, viz vzorc (5.5.-4) s mění na k. Článk 5.5..: vzorc (5.5..-4), (5.5..-5), (5.5..-6), (5.5..-7) až (5.5..-9) a (5.5..-) až (5.5..-5) s upravují násldovně: I = l = 3 / (5.5..-4) u C, u D, u A, ( ) = ± [ M + P( a L a l + L )] σ (5.5..-5) b C A 4I ( ) = ± [ M + P( a L a l + L l )] b C A 4I σ (5.5..-6) ( ) M A σ b A = ± (5.5..-7) I 7

ČSN EN 3445-3/Opr. u B, u rohu, ( ) = ± [ M + PL ] σ (5.5..-8) b B 4I A [ { + L }] σ b B C A (5.5..-9) 4I ( ) = ± M + P a( L cosθ l ( sinθ )) 3 ( 6φ α 3 3πφ + 6φ + α 3 + 3α 3 6φ +,5 πα 3 φ + 6φ α 3 ) l K 3 = (5.5..-) 3 ( α + πφ + ) 3 α = H / h (5.5..-3) α = (5.5..-4) 3 L / l φ = α / (5.5..-5) l Článk 5.5..3 s upravuj a doplňuj násldovně: 5.5..3 Dsky s otvory Součinitl zslabní dsky otvory j dán vzorcm: p d p s d μ = min ; (5.5..3-) p cos β ps kd β j úhl dinovaný v obrázku 5.5-. Txt nad vzorcm (5.5..3-) s upravuj: Jstliž j součinitl zslabní otvoru μ j mnší nž 0, musí být mmbránová napětí stanovna z násldujících vzorců: Vzorc (5.5..3-4), (5.5..3-5) a txt pod nimi s mění: ( b ) = ± [ M A + PLy ] σ y (5.5..3-4) 4I μ [ M + P{ a L a L + L ( I }] ( σ l (5.5..3-5) b ) x =± A x ) 4Iμ Dovolné hodnoty pro mmbránová a ohybová napětí jsou uvdny v 5.5.3. Součt napětí musí splňovat požadavky v všch místch, kd kružnic otvoru nní blíž k jiné stěně nádoby nž j vzdálnost a nbo 0,5 d, platí větší z nich. Pro otvory bližší k stěně a pro μ < 0., musí být provdna analýza napětí. 8

ČSN EN 3445-3/Opr. Obrázk 5.6- s nahrazuj násldujícím s doplňujícím txtm: Účinná délka b j limitována hodnotou 0. Obrázk 5.6- Výztužný čln a spoluúčinná šířka dsky Číslo vzorc (5.6..-) s mění na (5.6..-) Tabulka 5.6- s nahrazuj násldující: Tabulka 5.6.- ŽEBRA (Ploché lmnty kolmé k os ohybu) Náčrt Typ vyztužovaného průřzu Vyhodnocní šířky Maximální poměr Válcovaný nbo tvářný za studna d w = h r -,5 t (a.,, 3) Svařovaný d w = h r - t d w/t w <= 50 ε (b.,, 3) (c., ) PÁSNICE Válcovaný nbo tvářný za studna d w = h r -,5 t Svařovaný d w = h r d w/t w <= 0 ε (Ploché lmnty rovnoběžné s osou ohybu) Náčrt Typ průřzu Vyhodnocní šířky Maximální poměr (a.) Válcovaný nbo tvářný za studna (a., 3) Svařovaný B b = b - 3 t b /t <= 30 ε STĚNA NÁDOBY (Plch mzi dvěma výztužnými lmnty) Náčrt Typ průřzu Vyhodnocní šířky Maximální poměr (d ) Příčný průřz vyztužované nádoby B = 0,5 b B = 0,5 b r b=max(b,b ) b/ <= 30 ε ε = 35 E, Y 0 000 kd Y = R p0,/t pro ritické a R p.0/t pro austnitické ocli 9

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 5.6..3: V prvním odstavci s odkaz na obrázky 5.6- ) a ) mění na obrázk 5.6-3. Pod vzorcm (5.6..-3) s v popisu η odkaz na obrázk 5.6- mění na 5.6-3. Pod vzorcm (5.6..-4) s v popisu η a η odkaz na obrázk 5.6-d mění na 5.6-3 (5). Článk 5.6..4: Vzorc (5.6..3-) s nahrazuj násldujícím: h H Q = maxp ; P br (5.6..3-) Článk 5.6.3 s upravuj: 5.6.3 Stabilní požadavky na stlačované části Maximální poměry výšky k tloušťc u výztužných průřzů uvdných na obrázku 5.6- musí být v souladu s tabulkou 5.6-. Tabulka 5.6- s nahrazuj násldující: Tabulka 5.6- g/b,,4,6,8 >,5 C 0,3078 0,3834 0,4356 0,468 0,487 0,4974 0,5 Obrázk 5.6-4 s nahrazuj násldujícím: Druhý odstavc pod vzorcm (5.7-) s upravuj: Obrázk 5.6-4 Vyztužná nádoba Mmbránové napětí musí být vypočtno z vzorců (5.6.5-) nbo (5.6.5-) v závislosti na umístění otvoru na dlouhé nbo krátké straně nádoby. 0

ČSN EN 3445-3/Opr. Vzorc (6.4-9) s nahrazuj násldujícím: L q = a + min ;.min ; (6.4-9) ( ) R a + Článk 6.5.3, odstavc c) a d) s opravují: c) vzdálnosti k jakémukoliv lokálnímu zatížní v libovolném směru nsmí být mnší nž D c ; d) tloušťka stěny hrdla musí být zachována v délc l d b. Článk 6.5.4, odstavc 4 s opravuj: 4) nní-li provdn výztužný límc, nbo j provdn výztužný límc s L ( + ) krok 6; Článk 6.5.5.6, poznámka pod článkm s doplňuj: D a, přjd s na POZNÁMKA Křivky v obrázcích 6.5- až 6.5.-4 jsou odvozny z WRCB No. 97 viz [5] v příloz L, zatímco dovolná zatížní jsou založna na maximálním součinitli koncntrac napětí,5. Článk, násldující za článkm 6.5.6., s přčísluj na 6.5.6.3. Článk 6.5.6.4, poznámka pod článkm s doplňuj: POZNÁMKA V vzorci (6.5-5) j použita intrakc s ohybovým momntovým zatížním v tvaru rovnic kružnic na základch konzrvativního ocnění součinitl koncntrac napětí v WRCB No. 97 (viz odkaz [5] v příloz L). Článk 6.5.7. s upravuj: 6.5.7. Ekvivalntní tloušťka stěny skořpiny q s vypočítá pouz na okraji hrdla. Tato j rovna c, pokud nní použit výztužný prstnc s šířkou L < D ( a + ). V tomto případě j q dáno vzorcm: L q = a + min ; min ; (6.5-0) ( ) D a + Článk 6.5.7.3 Poznámka pod tímto článkm s doplňuj: POZNÁMKA BS 5500, G.4 odkaz [6] v příloz L poskytuj takovou mtodu. Článk 6.5.8. na straně 58 j přčíslován na 6.5.8. Článk 6.8.7 v postupu výpočtu s opravuj bod 5) a ): 5) S příslušnými hodnotami υ a υ s pro každou tlakovou podmínku a každé místo vypočítá součinitl K z vzorc 6.6-7 a určí s K (viz 6.6-6). ) Zkontroluj s stabilita: Musí být splněny podmínky vzorc (6.8-8). ( Q / ), 0 P / P + M / M + F / F + Q (6.8-8) kd max i max q max i max P max j dovolný vnější tlak (podl článku 8); Při vnitřním tlaku množina P = 0 v vzorci (6.8-8) a P max nní nutná. (dál bz změny)

ČSN EN 3445-3/Opr. Vzorc (6.-) a (6.-) s nahrazují násldujícími: Zp G F Z M F = F F F + 4 (6.-) D F Zq M = F F F 4 (6.-) D G F Z Obrázky6.- až 6.-3 Do popisu obrázků s v závorc doplní: (Mmbránové síly vyvolané vlastní hmotností a hmotností tkutiny) Vzorc (6.-36) s nahrazuj násldujícím: 4,335y α =,586,788 + 3,994 (6.-36) Článk 8..3 Pod článk s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Požadavky mohou být rovněž aplikovány na oclové odlitky, al v případě končného svařování na oclových odlitcích platí tyto požadavky pouz pro svařovanou oblast. Článk 8..5 Pod článk s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Sznam bibliograických odkazů vztahujících s na kapitolu8 j uvdn v příloz N. Tabulka 8-: Konc tabulky s upravuj a doplňuj násldovně: 9. Další akc, jstliž místo nvyhoví posouzní a) Nové posouzní s použitím propracovanější napěťové analýzy b) Zmnšní napětí zvětšním tloušťky * c) Změna dtailu d) Použití úpravy přchodu housnk svarů (j-li to vhodné) 8.6 (svařované), 8.7 (nsvařované) Tabulka 8-4 nbo příloha P 8.0.. * pro mchanické zatěžování s toto dosáhn v mnoha případch zvětšním tloušťky stěny, al v něktrých případch (spoj částí s různými tloušťkami stěn) můž napětí rovněž snížit lpší rozdělní tlouštěk stěn. pro tplotní zatěžování jsou požadovány větší úpravy, např. snížní tuhosti na vhodných místch konstrukc a/nbo zvětšní únavové pvnosti slabých částí. 8..9 rozkmit napětí ( σ) (strss rang) hodnota z maxima do minima v cyklu (viz obrázk 8-) jmnovitého hlavního napětí, nbo napětí v komponntě, závisjící na použitém přdpisu. Článk 8.6. upravují s první tři odstavc: 8.6. Napětí Pro posouzní jdnoduchých připojných částí a připojných svarových švů za přdpokladu, ž njsou umístěny v oblastch ovlivněných výraznými konstrukčními diskontinuitami, smí být použita jmnovitá lasticky počítaná napětí.

ČSN EN 3445-3/Opr. Při kontrol kořnové oblasti přímo zatěžovaných koutových nbo částčně provařných svarů na únavu, jak j znázorněno v 8.6.3, musí být použit rozkmit napětí založný na napětí v nbzpčném průřzu, viz 8..8. V všch ostatních případch musí být stanovna skořpinová napětí. Tato musí být: (dál bz změny) Článk 8.7.. Txt tohoto článku s mění násldovně: Hodnocní nsvařovaných komponnt musí být založno na ktivních clkových napětí. Tato ktivní kvivalntní clková napětí mohou být počítána buď z skořpinových napětí nbo z clkových napětí. Při výpočtu z skořpinových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: Δσ = K Δσ (8.7-a) q,struc Skořpinové napětí použité pro tnto výpočt musí být stanovno z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv vlkých konstrukčních diskontinuit, al nikoliv diskontinuit lokálních (tj. vrubů). Při výpočtu z clkových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: K Δσ = K t Δσ q,total (8.7-b) Clková napětí použitá pro tnto výpočt musí být stanovna z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv vlkých konstrukčních diskontinuit, al nikoliv diskontinuit lokálních (tj. vrubů). V tomto případě j dovolno vyhnout s výpočtu tortického součinitl koncntrac napětí K t za přdpokladu, ž v vzorci (8.7-b) j přdpokládaný poměr K /K t = jako konzrvativní zjdnodušní. Článk 8.7.. K znění tohoto článku podl opravy s doplňuj pod vzorc (8.7-) poznámka: Ektivní součinitl koncntrac napětí K j dán vzorcm: kd ( K ),5 t K = + (8-7.) Δσ struc,q + 0,5 max ; K t Δσ D Δσ D = Δσ R pro N 0 6 cyklů pro nsvařovaný matriál; Δσ struc,q j rozkmit skořpinového kvivalntního napětí korigovaný korkcí na plasticitu (pokud přichází v úvahu, viz 8.8). POZNÁMKA Tnto součinitl odráží skutčný vliv vrubu na životnost, jak j odvozna z únavových zkoušk. Tortický součinitl koncntrac napětí K t j dinován a vypočítá s násldovně: σ total K t = (8.7-3) σ struc J-li tortický součinitl koncntrac dán analytickým vzorcm z litratury, musí být dinován na základě této dinic. J-li clkové napětí počítáno přímo analýzou (např. mtodou končných prvků) nbo určno xprimntálně (např. tnzomtricky), měla by s skořpinová a špičková napětí oddělit (jak j popsáno v příloz C) tak, aby bylo clkové napětí popsáno násldovně: σ = σ + σ (8.7-4) total struc pak 3

ČSN EN 3445-3/Opr. Potom σ pak K t = + (8-7.5) σ struc POZNÁMKA Vzorc (8.7-3) až (8.7-5) jsou pro porozumění v podstatě napsány pro jdnoduchý případ stavu jdnoosého napětí. V obcném případu stavu vícosé napjatosti platí vzorc (8.7-4) pro složky napětí (viz C.4.4) a vzorc (8.7-3) platí pro výpočt tortické koncntrac napětí při použití kvivalntních rozkmitů napětí (viz 8.7...). Jsou-li kvivalntní clková napětí určna přímo analýzou (např. mtodou končných prvků), musí modl obsahovat všchny vruby v dostatčně jmném dtailu. Jsou-li určna xprimntálně (např. tnzomtricky), musí být měřní provdno v rozsahu vrubu nbo dostatčně blízko pro umožnění stanovní clkových napětí xtrapolací (viz rrnci []). Poměrné dormac s přpočítají na napětí za přdpokladu platnosti linárně-lastického chování. Určí s kvivalntní rozkmit napětí Δσ q a kvivalntní střdní napětí σ q. Pro tnto účl jsou dány dvě mtody závislé na tom, zda při vícnásobném zatížní zůstanou směry hlavních skořpinových napětí konstantní nbo n. Tahová napětí jsou uvažována kladně a tlaková napětí záporně. Článk 8.7... upravuj s první odstavc: 8.7... Konstantní směry hlavních napětí Když zůstanou směry hlavních napětí konstantní, určí s Δσ q podl 8.6... a vzorc (8.6-4). 8.8. Všobcně Pro každou komponntu platí, ž vypočítaný rozkmit psudo-lastického skořpinového napětí, jak pro svařované, tak i nsvařované části, přkročí dvakrát mz kluzu uvažovaného matriálu, tj. jstliž Δσ q, l > Rp0,/t* (viz poznámku), musí být tnto vynásobn plastickým korkčním součinitlm. Korkční součinitl použitý pro rozkmit napětí mchanického původu j k a pro rozkmit napětí tplotního původu j k ν. Poznámka s nmění. Vzorc (8.8-3) s nahrazuj násldujícím: K ν 0,7 = max ;, 0 0,4 0,5 + Δσ / * q,l R p0,/t Ruší s národní poznámka na straně 353. Články 8.9.3. až 8.9.3.9 s nahrazují násldujícími: (8.8-3) 8.9.3 Rzrvoárová mtoda sčítání cyklů 8.9.3. Jako altrnativa k zjdnodušné mtodě sčítání uvdné v 8.9. můž být použit přsnější rzrvoárový postup sčítaní cyklů za přdpokladu, ž směr hlavního napětí zůstává konstantní v čas. POZNÁMKA Tato mtoda j založna na analýz aplikované histori napětí. Proto j nutné, aby histori zatížní byla dinována v spciikaci nádoby nbo mohla být konzrvativně přdpověděna v stadiu konstrukc. Jstliž nní známo přsné pořadí zatížní, měly by být přkontrolovány altrnativy pro stanovní těch njpřísnějších z hldiska únavy, to j dávající njvyšší hodnoty D v rovnici 8.5-. POZNÁMKA Když s směry hlavního napětí mění v čas (např. když vícnásobná zatížní působí mimo ázi), nní zd žádné konkrétní napětí, ktré by mohlo být použito pro sčítání cyklů. V takových případch by měla být použita zjdnodušná histori napětí, ktrá vd k pvným směrům hlavního napětí, když j konzrvativní nbo by měla být použita zjdnodušná mtoda sčítání cyklů podl 8.9.. 8.9.3. Stanoví s histori napětí, tj. napětí plynoucí z všch aplikovaných zatížní v každé době histori zatížní. 4

ČSN EN 3445-3/Opr. 8.9.3.3 Odvodí s změna v čas buď hlavních konstrukčních napětí σ struc, a σ struc, pro hodnocní založní na hlavních napětích podl přílohy P (viz obrázk 8-4a) nbo na rozdílch hlavního napětí S, S 3 a S 3 pro hodnocní založné na kvivalntních napětích (viz obrázk 8-4b). Hlavní napětí nbo rozdíly napětí použité pro hodnocní musí být takové, ktré vdou k njvětším hodnotám D v vzorci 8.5- pro cykly založné na jjí variaci. POZNÁMKA Konzrvatizmus této mtody j dobř vžitý pro histori zatížní, kd s změny napětí týkají hlavně stjného hlavního napětí nbo rozdílu napětí. To nbylo vyzkoušno pro obcnější případy. Pro histori zatížní, kd j situac zcla odlišná s doporučuj použití zjdnodušné mtody sčítání cyklů podl8.9. pro vylouční možného ndostatku konzrvatizmu. POZNÁMKA Když s v čas mění pouz jdno zatížní, můž být sčítání cyklů rovněž provdno na základě změny tohoto zatížní a rozkmit napětí každého cyklu potom odvozn z rozkmitu zatížní odpovídajícího cyklu zatížní. 8.9.3.4 Nakrslí s vrcholy a údolí pro dva případy histori zatížní jak j ukázáno na obrázku 8-8. 8.9.3.5 Označí s njvyšší špičkové napětí v každém cyklu a přímkou s spojí spolu dva vrcholy. Jsou-li dvě nbo víc stjných výšk vrcholů v cyklu, označí s jnom první takovýto vrchol případu. 8.9.3.6 Spojí s dva označné body a uvažuj s pouz ta část křivky, ktrá spadá pod tuto čáru, jako část plného rzrvoáru. 8.9.3.7 Rzrvoár s odvodní z njnižšího bodu při ponchání vody, ktrá nmůž uniknout. Existují-li dva nbo víc njnižších bodů, odvodnění s můž provést z libovolného z nich. 8.9.3.8 Do sznamu s zařadí jdn cyklus, tn má rozkmit σ V rovný svislé výšc odvodněné vody. 8.9.3.9 Postupně s zopakuj krok v 8.9.3.7 a 8.9.3.8 s každou zbývající vodou, dokud nní rzrvoár vyprázdněn. Při každé odvodňovací opraci s zaznamná jdn cyklus. 8.9.3.0 Sstaví s sznam jdnotlivých rozkmitů napětí v klsajícím pořadí podl vlikosti σ V, σ V, σ V3, σ V4 atd. Tam, kd s vyskytují dva nbo víc cyklů stjného rozkmitu napětí, zaznamnají s oddělně. Takto s stanoví výpočtové spktrum rozkmitů napětí. Článk 8.0.6. upravují s dva řádky nad poznámkou : Pro n 5 mm, w =. Pro n > 50 mm, platí hodnota w = 0,6389 odpovídající n = 50 mm. Doplňuj s číslo článku: 8.0.6. Pro pracovní tploty nad 00 C j t * dáno: Nad poznámku s doplňuj: Pro tploty t* npřsahující 00 C j t* =. V poznámc s opravuj odkaz na vzorc na odkaz na článk: POZNÁMKA Všchny tploty v 8.0.6. jsou v stupních Clsia. Vličina t* j znázorněna na obrázku 8-. Ruší s národní poznámka na straně 370. Článk 8.0.7 opravuj s první odrážka pod vzorcm (8.0-8) a vzorc (8.0-). v případě ž jsou všchny aplikované rozkmity napětí mnší nž Δσ D, potom N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (8.5-) j nulový). C Δσ q nbo Δσ = Δσ R w = m w (8.0-) n Ruší s národní poznámka na straně 37. 5

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk 8..3 část tohoto článku na straně 377 s opravuj násldovně: Únavové křivky na obrázku 8-6 jsou dány vzorcm: N = Δσ R 4,6 0 0,63R 4 m +,5 (8.-) pro životnosti do 0 6 cyklů. Pro výpočt kumulativního poškozní podl vzorc (8.5-) jsou křivky pro N = 0 6 až 0 8 cyklů přímé a jsou dány vzorcm: 0,69Rm + 89, 7 N = (8.-3) Δσ R Hodnoty pro mz únavy Δσ D a prahovou mz Δσ Cut pro vybrané mz pvnosti jsou uvdny v tabulc 8-0. Pro získání dovolného počtu zatěžovacích cyklů N při spciikovaném rozkmitu napětí Δσ platí násldující: Δσ J-li Δσ D : u N = Δσ u 46 000 0,63Rm +,5 (8.-4) J-li Δσ Cut Δσ < u < Δσ, potom: D v případě s konstantní zatěžovací amplitudou, kd pouz aplikovaný rozkmit napětí Δσ / u j < Δσ D a v případě proměnné zatěžovací amplitudy (kumulativní poškozní), kd všchny aplikované rozkmity napětí Δσ / u jsou < Δσ D, potom N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (8.5-) j nulový). v všch ostatních případch s proměnnou zatěžovací amplitudou (kumulativní poškozní):,69rm + 89, 7 N = Δσ u 0 (8.-5) J-li Δσ Δ σ u Cut : N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (8.5-) j nulový). Altrnativně platí pro použití jako únavové křivky pro získání dovolného rozkmitu napětí pro spciikovaný počt aplikovaných zatěžovacích cyklů n, ktré j horním limitm pro působící rozkmit napětí Δσ : pro n.0 6 46 000 Δσ, all = Δσ R u = 0,63 Rm, 5 + u (8.-6) n Příloha A pod první odstavc s doplňuj poznámka: POZNÁMKA Viz rovněž EN 3445-4 a EN 3445-5 pro možné doplňující požadavky na svary. Článk B.5. posldní odrážka na straně 404 odkaz s mění: mimořádné případy zatížní, viz 5.3.b) 6

ČSN EN 3445-3/Opr. Tabulka C. osmý řádk s mění: h délka podpěrného sgmntu mm Ruší s národní poznámka na straně 48. Tabulka C- v sloupci Mchanická zatížní v řádku Izolovaný můstk s opravuj číslo poznámky: 8) P L nbo P m Tabulka C-3 poznámka 5) s mění násldovně: 5) Rozkmit primárního + skundárního napětí (pojmnovaný "rozkmit skořpinového napětí" v kapitol 8 při podrobném posouzní únavy) platí pro posouzní svarových spojů. V těchto případch s můž použít buď kvivalntní rozkmit napětí (Δσ q ) P+Q nbo rozkmit hlavního napětí (Δσ i ). Článk C.4. ruší s poznámka pod vzorci (C.4.-). Článk F.4 vzorc (F-) s opravuj: P R + σ br = σ a Článk G.5..4.3 txt pod vzorcm (G.5-3) s mění a doplňuj: Jstliž nní hodnota d 7 přdm známá, mohou být provdny násldující hypotézy: pro výpočt pružnosti a síly (tj. až na konci G.6), s vzm jako d 7 hodnota d 70 daná vzorcm (G.5-63); (F-) POZNÁMKA G.5.3.). Náslduj, ž h G, h H a h L s můž měnit s každou itrací nzbytnou pro výpočt b G a d G (viz Pro výpočt poměrů zatížní (G.7) mohou být použity njvhodnější hodnoty mzi d 7min a d 7max, jak jsou uvdny v G.7.6. Článk G.6.5. txt nad vzorcm (G.6-) s upravuj: Musí být splněny násldující podmínky, kd ε n- musí být vypočtno podl vzorc (G.6-6) s použitím hodnoty ε - n mnší nž indikativní hodnota uvdná v tabulc G.8- pro mtodu nřízného zatěžování šroubů. Článk G.8. vzorc (G.8-) s mění: F p B 3 E Gm E F b G G p b F B ( Φ ) 0 G0 (G.8-) Článk J.5... s mění a doplňuj: Spočítá s počt trubk N I, ktré uvnitř přdpokládané plně otrubkované oblasti nxistují, al (I = idálně) by tam mohly být vložny a rovnoměrně rozmístěny. V oblasti notrubkované vzhldm na přpážky chodů a rozpěrné tyč, kd rovnoměrné rozmístění nní možné, musí s vložit takové množství trubk N I, aby hustota trubk (= počt trubk na plochu) byla stjná jako v oblasti otrubkované. Njdřív s stanoví minimální počt N Imin, ktrý dává njmnší kompaktní oblast s konvxní hranicí, al nobsahuj žádné dodatčné trubky vně této hranic. Potom s zvýší N I na maximální počt N Imax, ktrý s dinován omzním vzorcm (J.5.-), tj. výš zmíněná kompaktní oblast j kruh, kd d( max) d( 0) (J.5.-) Článk J.5...4 opravuj s první věta: J.5...4 Zkontroluj s, zda podmínka podl vzorc (J.5.-) j opravdu splněna. Pokud n, N I,max musí být opravn. 7

ČSN EN 3445-3/Opr. Článk J.7.6.3. vzorc (J.7.6-5) s opravuj: A l p K p ϕ p p η min = (J.7.6-5) P d Článk J.7.6.3. txt pod vzorcm (J.7.6-6) s opravuj: J.7.6.3. Spciální případ Vypočt s: max min A I P I > 0 a ζ > η max η = η P / P (J.7.6-6) jstliž platí skutčnost, ž ζ > η max, potom s použijí násldující výsldky a výpočt pokračuj v J.8; jinak s pokračuj v J.7.6.3.3. Článk J.0. vzorc (J.0.-) s upravuj: ΔP F = E T ϑ (α T t T α S t S ) ΔP T (x T + λ R + ν T ( x T + ϑ/4) + β)} + + ΔP S (x S + λ R + ν T ( x S ϑ/4) + β ν S )} (J.0.-) Příloha J, článk J.0.3.: Věta pod vzorcm (J.0.3-) s opravuj: kd hodnota E* a ν* s vzmou z obrázků 3.7.8- a 3.7.8- dosazním hodnoty μ* rovnající s ϕ P. Příloha O, článk O.4.: Ruší s poznámka nad posldním odstavcm tohoto článku. Příloha Q první odstavc s opravuj: Zjdnodušný postup pro únavové posuzování nsvařovaných zón Zjdnodušný postup pro únavové posuzování nsvařované ocli j přípustný s použitím konstrukčních údajů pro třídu 90 pro svařované komponnty nzávisl na statické pvnosti matriálu nbo povrchové úpravě. Údaj jsou používané v spojní s vzorci (8.0-7) až (8.0-), kd j w nahrazno u. (dál bz změny) Upozorně ní : Změny a doplňky, jakož i zprávy o nově vydaných normách, jsou uvřjňovány v Věstníku Úřadu pro tchnickou normalizaci, mtrologii a státní zkušbnictví. ČSN EN 3445-3 OPRAVA Vydal: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, Praha Vytiskl: XEROX CR, s.r.o. Rok vydání 006, 8 stran Distribuc: Čský normalizační institut, Hornoměcholupská 40, 0 04 Praha 0 75794 Cnová skupina 4 +!5J0JG3-hhja!