ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VRT BERLIN HAMBURG SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ 2010/2011 ROBERT PLOCEK 1 57
Historie V roce 1992 byla schválena nová dopravní koncepce sjednoceného Německa. Tato koncepce počítala s výstavbou magnetické rychlodráhy systému Transrapid mezi Berlínem a Hamburkem. Pro železnici mezi těmito dvěma městy přicházely v úvahu 2 varianty: nová železniční trať (Neubaustrecke, zkráceně NBS) mezi stanicemi Hamburg Bergedorf a Berlin Spandau. Spekulovalo se o možnostech nejvyšší traťové rychlosti 300 km/h (jízdní doba 67 minut) nebo 350 km/h (jízdní doba 61 minut). Tato varianta však byla brzy zavržena kvůli plánům na výstavbu Transrapidu rekonstrukce současné železniční trati na traťovou rychlost 220 km/h s napojením na 83 km dlouhý úsek nové tratě mezi stanicemi Boizenburg a Kuhlblank. Tím by se celková vzdálenost zkrátila o 16 km a jízdní doba by klesla na 82 minut. 2. března 1994 se Spolkový sněm definitivně rozhodl pro stavbu magnetické rychlodráhy a plány na výstavbu nové tratě či kompletní modernizaci stávající tratě na rychlost vyšší než 200 km/h tím utichly. Stávající trať však byla zahrnuta do projektu Deutsche Einheit (Německá jednota). Tento projekt si dával za cíl vybudování a modernizaci dopravní infrastruktury mezi dvěma bývalými samostatnými německými státy. Na trati Berlin-Hamburg bylo počítáno s kompletním zdvoukolejněním a elektrifikací a výstavbou moderní zabezpečovací a sdělovací techniky pro rychlost 160 km/h. Stavba měla být dokončena v roce 1997. Práce pokračovaly v několika etapách, během nichž se postupně snižovala jízdní doba, jak uvádí následující tabulka. Datum Jízdní doba Berlin-Hamburg 1993 204 min Podzim 1996 160 min 29.5.1997 135 min Od posledního uvedeného data (29.5.1997) začal na trase jezdit pravidelný vlak ICE Fliegender Hamburger (Létající Hamburžan). Do roku 1998 stála modernizace trati 4,5 mld. DM (asi 2,3 mld. Euro). Jak již bylo řečeno, veškeré modernizační práce byly prováděny na dosažení traťové rychlosti 160 km/h, přičemž zde byla možnost pro budoucí zvýšení rychlosti až na 200 km/h. Vyšším traťovým rychlostem však bránil projekt Transrapidu počítající s jízdní dobou kolem 60 minut a maximální rychlostí 400 km/h (jakkoliv byla poptávka po rychlém spojení mezi Berlínem a Hamburkem vysoká, koexistence Transrapidu a vysokorychlostní železnice už od začátku nepadala v úvahu).
Tento projekt měl být hotový v roce 2006. Plány na výstavbu však byly zastaveny v roce 2000 z finančních a politických důvodů, když se ukázalo, že původní dopravní prognózy počítají se zhruba dvojnásobnými počty cestujících mezi Berlínem a Hamburgem po roce 2010 (nová studie Deutsche Bahn AG počítala s 6,3 miliony zákazníků ročně namísto původních 12-14 milionů). V této souvislosti bylo ve stejném roce rozhodnuto pro zvýšení rychlosti na stávající trati na 230 km/h, čímž by bylo dosaženo jízdní doby 90 minut. Zároveň byla ztrojnásobena nabídka vlaků ICE na trati (z 1 na 3 páry denně). Druhý stupeň modernizace Modernizace trati z traťové rychlosti 160 km/h na rychlost 230 km/h byla plánována v roce 2000 s rozpočtem kolem jedné miliardy německých marek (asi 511 mil. Euro). Realizací byla pověřena dceřinná společnost Deutsche Bahn AG, DB Verkehrsbau GmbH. Trať se měla stát první německou stávající tratí, která umožňuje pojíždění rychlostí větší než 200 km/h. Vyšší rychlosti byly do té doby dosahovány pouze na tzv. Neubaustrecken. Hlavní součásti projektu byly hlavně následující stavby: eliminace 52 úrovňových přejezdů, které podle německých norem musí být pro rychlosti vyšší než 160 km/h výhradně mimoúrovňově řešeny ochrana cestujících na nástupištích 19 stanic před projíždějícími soupravami. Toto opatření bylo realizováno tzv. ochrannými mřížemi Ochranné mříže na nástupišti ve stanici Paulinenaue [1]
kompletní výměna železničního svršku a zpevnění mostů pro zvýšené dynamické zatížení, výměna celkem 162 výhybek, na některých místech použití pevné jízdní dráhy typu Züblin a Rheda výměna trakčního vedení, přizpůsobení jeho geometrie pro vysoké rychlosti oddělení příměstské dopravy od dálkové v oblasti Hamburgu, vybudování nové tratě pro vlaky S-Bahn liniový zabezpečovací systém po celé délce tratě kompletní modernizace železničního uzlu Wittenberge S realizací stavby se začalo v roce 2002. Kromě 11 týdenní uzavírky v úseku Wittenberge-Nauen byla stavba prováděna za plného provozu. Stavba byla uvedena do provozu s novým jízdním řádem v prosinci 2004 a celkové náklady se vyšplhaly na 650 mil. Euro. Trať se stala součástí transevropského systému vysokorychlostních železnic. Schéma tratě Berlin Hamburg [4] Technická data [2] Délka 286 km Rozchod 1435 mm Nejvyšší traťová rychlost 230 km/h Počet stanic 29
Silniční mosty přes trať 107 Železniční mosty 19 Propustky 141 Délka trakčního vedení 595 km Trakční soustava 15 kv, 16,7 Hz Současnost V současnosti je na trati vypravováno 20 párů vlaků ICE denně, jízdní doba se pohybuje v rozmezí 95 110 minut. Kromě těchto vlaků jezdí na trati i vlaky kategorie EC a IC (i z České republiky) s delší jízdní dobou. U vlaků kategorie ICE není zaveden taktový jízdní řád, protože časové polohy jednotlivých vlaků se řídí hlavně poptávkou po přímém spojení bez jakýchkoliv návazností. Jedinou stanicí, ve které tyto vlaky zastavují (kromě počáteční a konečné stanice) je stanice Berlin-Spandau. Obyčejné jízdné pro dospělého člověka stojí 70 eur. Zajímavostí je vypravení posledního vlaku v 22:58 z berlínského hlavního nádraží, který je zaveden s úmyslem umožnit obyvatelům Hamburku večerní návštěvu berlínských divadel. Trať u obce Stüdenitz [5] Srovnání se systémem Transrapid Jak již bylo uvedeno, původní plán počítal s vybudováním magnetické rychlodráhy systému Transrapid mezi Hamburkem a Berlínem. Na tuto stavbu byl již hotový kompletní projekt, dokonce bylo při výstavbě berlínského nového hlavního nádraží upraveno nástupiště v horním kolejišti pro provoz souprav Transrapidu. Od projektu bylo nakonec ustoupeno. Jízdní dráha Transrapidu měla z
větší části vést paralelně se současnou železniční tratí a s dálnicí A 24. Celkem 131 km mělo vést na estakádách, zbytek v přízemním vedení. Projekt rovněž počítal se stavbou dvou odstavných nádraží v Berlíně a Hamburku. Srovnání projektu Transrapid se současnou vysokorychlostní tratí uvádí následující tabulka Transrapid VRT Maximální rychlost 450 km/h 230 km/h Jízdní doba 60 min 95 min Náklady 9,8 mrd. DM (odhadované) = 5,01 mrd. eur 2,95 mrd. eur Délka 292 km 286 km Jednotky Transrapid 09 ICE 1 Kapacita jednotky 156 míst 645 míst
Reference [1] Bigbug21. De.wikipedia.org [online]. 29.4.2006 [cit. 2010-12-25]. Hamburg berlin track platform barriers.jpg. Dostupné z WWW: <http://de.wikipedia.org/w/index.php? title=datei:hamburg_berlin_track_platform_barriers.jpg&filetimestamp=20070211234100> [2] Www.deutschebahn.com [online]. 2009 [cit. 2010-12-25]. Hamburg-Berlin. Dostupné z WWW:<http://www.deutschebahn.com/site/shared/de/dateianhaenge/infomaterial/bauprojek te/bauprojekte hamburg berlin broschuere.pdf>. [3] Berlin-Hamburger Bahn. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 10.9.2006, last modified on 23.12.2010 [cit. 2010-12-25]. Dostupné z WWW: <http://de.wikipedia.org/wiki/berlin-hamburger_bahn>. [4] NordNordWest. De.wikipedia.org [online]. 8.11.2008 [cit. 2010-12-25]. Karte BerlinHamburger Bahn.png. Dostupné z WWW: <http://de.wikipedia.org/w/index.php? title=datei:karte_berlin-hamburger_bahn.png&filetimestamp=20081109175654>. [5] Matcar. Commons.wikimedia.org [online]. 10.2.2008 [cit. 2010-12-25]. Stüdenitz.Bahnhofsplatz.JPG. Dostupné z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/file:st%c3%bcdenitz.bahnhofsplatz.jpg? uselang=de>. [6] Hendrich, S.: Transrapid oder die Magnetschnellbahn in der politischen Warteschleife. EK-Verlag, 2003. [7] Magnetschnellbahn Berlin%E2%80%93Hamburg. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 7.8.2009, last modified on 9.12.2010 [cit. 2010-12-25]. Dostupné z WWW: <http://de.wikipedia.org/wiki/magnetschnellbahn_berlin%e2%80%93hamburg>.