Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr VIII. KOTLÁŘSKÁ 23. DUBNA 2014

Podobné dokumenty
Fyzika IV Dynamika jader v molekulách

Oddělení pohybu elektronů a jader

III. MKP vlastní kmitání

Od kvantové mechaniky k chemii

Kmity a rotace molekul

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

Shodnostní Helmertova transformace

ň č ů ý ů ů ů ý ť č č ý č č ý ý ý č ú ý ů ť č č Ú ů Ý ů ů ú ý ů ů úč Ú č ů ů úč ý ů ů č ů úč Í ů Í Í ý č úč ů č ň ú ú ů ú č ů č ň ú ú ů ú ú ý ů ň ý ú

Kvantová fyzika pevných látek

ř ř ř ř ď ú ř ď ů ř ř ř ú ů ř ů ú ř ř ř ř ř ř ř ů šť ů ř ů ů š Á ř š ř ů ř ř úř ř ř ú ů š ř

Vlastní čísla a vlastní vektory

Téma: Modální analýza a volné kmitání slabě tlumených lineárních kmitavých soustav

V B r n ě, 2 4. b ř e z n a

Ř Í Ě ŘÍ Í Ě É Ř Ť ž é ě ž ě Í é ě ž ú ě ě ě é é é ž é ě é é Ú ě é ú ě ž ě ě é ú ě ú ž é ž Ž é Ž Ž ť ž ú é ě Ž ě ž Ť ž ě ž ž ě ě é ě é Ž é ě é é ě é é

ř ěž Ú Í ř Í Í Ž ř Ž Í Ž Ú ž ň ú ř Í Ú ž š ě ň ú Í Í Ó Č š

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

ů ř Ž ý ý ř ď ř

Č š ú ú ú ú Ú ú ú Ú Š ť Č Í Í Č

Í ž ž Ž ž Ž Ž ž Š ď Ž Í ť ž Í Ž Ž Ž Í Ý Š Í Š ž Ž Š ž ž ť Ž Š

Fyzika IV. g( ) Vibrace jader atomů v krystalové mříži

KMS cvičení 9. Ondřej Marek

Č Ý Í Ě Í Ú Í Á Ů Ý Ů Í Í ř ž ň ř ň ř ň ř ď ř ň ř ř ř ř Í ř Ž ř ť ř ž ď ř ř ř

Ě Í Č ŘÍ Ů Ý Ů Ú ů ů ú ů ů Ň É ŘÍ ŘÍ Ř É ÝĎ Í Á Ú Ě Ů Ž Á Í ú ů ú ů ú ž ú ú ú Č Č ž ú ú ž

: ;

Í ž Í Ý Ž Ž Č Ú Í Í Í Ž Ž Ď Ž Ť ž Ť

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o maticích, ale báli jste se zeptat

ůď ť š ť Ý

Základy matematiky pro FEK

Hamiltonián popisující atom vodíku ve vnějším magnetickém poli:

é ť ř ý ý ť ř ý ř ý ť ř ý ř é ř ť ř ý Ú Ů Č ř ú Ů ý Í ř é ř é ř ý ů š é š é š š ý

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

2.6. VLASTNÍ ČÍSLA A VEKTORY MATIC

Momenty setrvačnosti a deviační momenty

č ó ý ý ú ů ů ý ú č ú č ň ú č ů č č č ů ý ů č ů Í ů úč ó


Á Č ě Š ě Č ě ě ě ý ý Č ž ý ý ž Š ý ň ž ě ý ž ů ý ě Ž ý ě ý ÁŘ Á

úř Ž úř ů ů ý Ú ž ř úř úř úď ř ď ý ý ž ň š ř ž ý ů š ž ť š ý š ů ž ř ů ý ů š ř ž žý š ž ů ý Ž ý ž ž ř ó ž ř ů Ť ř š ř ž ý ř š ž š Ť ř ř š ř ň ř ř ů ú

E M B L E M A T I C K É M Y S T É R I U M Z A H R A D Y

š š Č Í š ť ň č č š č ť č č Ě č š š č č š ň Ý ň č č š č Í č Ě č ň č ň š š Í Ý ď ď ň Í Í č č č č Í ť Í č č ň ň

Vlastní (charakteristická) čísla a vlastní (charakteristické) Pro zadanou čtvercovou matici A budeme řešit maticovou

Č Ž ú ú ú Š ú Š ú ú ó ú Č ú ú ú Č Ů ú ň ú ú Ě ú ú

Fakt. Každou soustavu n lineárních ODR řádů n i lze eliminací převést ekvivalentně na jednu lineární ODR

Š ž Ť š Ť Č ž š š Ť š Ť Ž Ť ž Ť ž Ž Ť Ť Ť š ď Ť š Í Ť š Ť ž š š š Ž ť Ť Í Ť Ť š Ť ž Ť Ť š ž š Ť ž š Ť ž Í ž Ť Ť š Ť Ó Ť Ž Ť š Š ž Ť Ť š ž š ž Ť š Ž Ž

Í Í ÍÚ Í ŘÍ Í Í Ě Í Í Ř É Ú Í Í ě ž ě š á á á Í ě č ě é á é á ě á ů č Í é ě é ž ě á š ě ě é ě é á á á č á ů á č ůí ě ě é á Í ž á ů á á ě á č á ž Úč á

Co je obsahem numerických metod?

Žú é ú é é ů é Ž Ž ř Č é Ž ř é Ž ž ř é ú é é é Ž é ú ř ó é Č ú ú ř ú úř ř Ž ú ř ř ř Ú é é ú ú ů é ú Č ř ř ř ů

2. Schurova věta. Petr Tichý. 3. října 2012

ý é ě č Ž ýš ý č ě š ě ě Ů Č ý é ě úč ň é ě Ť č ě é č č ě š é ď É Š Ů úč

Vibrace molekul a skleníkový jev

Vibrace atomů v mřížce, tepelná kapacita pevných látek

Ř Ů č č č ň ř ň ř ř ř ř Ú ž ř Í č č č č ň ř č Ž ň ř č ň ř Ů ů ř ů ň ří ů ň ř ř ů ří ú ů ň ř ž ž ž ž ž ž ů Ž ř ú ň č ž ř ř č ž ž č Ž č ž ň ň ří č ř ř ž

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA II, letní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 14.

ď ž ř ý ý ú ý ý ž ř ý ž ř ý ú ň Ř Ř ř ď ý ů ň Š ž ř ý Ř ý Ř ž ř ý ř ž ž ů Íý ř

Podobnostní transformace

š é Č šť é ř Č ř ý ý ž ž é Č é Č ř š ů ř é é ý ó ž ý ř ý ý š ý ř é š ý ř ř é é ý ú é ř é šř ý ř Č š é ř ó ý Č ý é ř é ýš ý ý é é é ý ý ý ý é šť é ý ř

Základy maticového počtu Matice, determinant, definitnost

Statika. fn,n+1 F = N n,n+1

ý ě ů ů ě Í ň ý ň ď

Připomenutí co je to soustava lineárních rovnic

Í ÁŇ Ý ÚŘ Í Ů É Č Ú ň ú Ú ů Ž Í ň ů Ž Ž ů Ž ó ů ů ú Ž Ž ť ť ť Ž ů ů Ž ů ů Ž

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy

Stavební fakulta Katedra mechaniky. Jaroslav Kruis, Petr Štemberk

Numerické metody a programování. Lekce 4

Č ů ť ú ů ť ť ú ů ů ť ť ň ů Ť ť ů ó Č ú ť ů ů ů ú ó ó ť ů ů ú ú ú Á ú ť ť ó ň ů ů ň ť Ů Ů ť ň ů ů

ě ř ů ř ě ů ř ý ů ř ř ěř ů Č ě ý ě ř Č ěř ř ú ý

Soustava m lineárních rovnic o n neznámých je systém

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH

9.1 Definice a rovnice kuželoseček

2 Vektorové normy. Základy numerické matematiky - NMNM201. Definice 1 (Norma). Norma je funkcionál splňující pro libovolné vektory x a y a pro

š é ě é é č ě é é ž é č ž é é ě ý é é ý č Í č č ů ý ě ň é ů é ů ů š ě š ě ě ň ě ů š ý ý č č ů Ú Ú ý ě ů ý ě ž é ž č č Ú ž ž ě ě ě Š ů ě ý ě ň ý ě ý Ť

Obsah PŘEDMLUVA...9 ÚVOD TEORETICKÁ MECHANIKA...15

Vlastní čísla a vlastní vektory

Ě ť ť Á ď ť ť Ň Ě Ě Ž ť ť Á ÁŽ Ě Á Ý ť ť

Í š š š š Í

č ěř č č č ř č é ó é é ž é ř ý ž č č ó č ř ř ž č č é ě č č ě č é ř ě č č ě č ř é é ě ě ě ť ř č č ý ž č č ř ř ž ý č ý Í ř ý č ý č ý ž é ř ý ž č

Numerické metody a programování

Ý ů ů ú ů ů ů ú č ú ú ů ů Ř úč ŤŤÉ Á úč ů ť Č ú

ě ě ě ě š Ť ě š Ť š ň ě ě ž ě ě Ť ě ě ě ě ě Ť š ž ě ě ě Ť Ť š Í ěž ž ě ěž Á Ě Ě Á Ě É ě ě ě š Ž Ú ž ě ě š ě Ť š Ť ě Š Ť š Š Í ě š Ť ž ě š ě Ť

ď ž ž Š š ť ž Ó ž ý ž Ž ď

č č Ť ď

Lehký úvod do kvantové teorie II

ú ž ú š ř š ň ř ř š ř ř ř É ú ř

Ý é ě é é Ý é Ú é é Ý Š ě é Č ě Ý ě ž é é é Í é Č Š Ž é ž é ž é é ě é é ž é ě Ž é é é é ě Á ÁŘ

21. Úvod do teorie parciálních diferenciálních rovnic

Pohyby částic ve vnějším poli A) Homogenní pole. qb m. cyklotronová frekvence. dt = = 0. 2 ω PČ 1

VI. Maticový počet. VI.1. Základní operace s maticemi. Definice. Tabulku

ď š š š š ň ť Í Í š Í š š Č ť š š š ň š Ů š š šť š š

Molekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách

Aplikovaná numerická matematika - ANM

é é ý ý Í Č ý é š ý é é é č ú č é š é é é é š Í é é é é é č é č č é ý č č č č Í č é č č č č š é é ú ý ý Č Í ň ů é é é č é č ý Č č é é č ý é é é ý ý š

ď ť Ý ť Š

Ý Á Š Ť ě ř ě ě ě ř ě ř ř ě ě ř ě ů ř ř ě ž ř ě Í ě ě ě ě ů ě ě ř ů ěž ř ě ů ř ě ů ž ě ň ú ú ů ž ů Ř ř ž ů ě ř ř ěř ů ěř ů ů ů ě ů ě ů ž ě ř ř ě ř ě ě

f x = f y j i y j x i y = f(x), y = f(y),

Slovo ALGEBRA pochází z arabského al-jabr, což znamená nahrazení. Toto slovo se objevilo v názvu knihy

Ž ť ř ň Ó ř Č ň Ť ť ť ů ť ť

VYBRANÉ PARTIE Z NUMERICKÉ MATEMATIKY

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

Ů ž ž ž ú ž ž š úč Ů š ú ž ú ň ú ú ú ž š ú ú ň ž ú ž

Ý Ť ň Ť Ť Ó Ť Ú ď Ú ř Ž Ť Ť Ť Á Ď Ť Ť ů Ď ř Ť ů Ď Ť ď ď ť Ť ď

Uspořádanou n-tici reálných čísel nazveme aritmetický vektor (vektor), ā = (a 1, a 2,..., a n ). Čísla a 1, a 2,..., a n se nazývají složky vektoru

Transkript:

F40 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 03-04 VIII. Vibrace víceatomových molekul cvičení KOTLÁŘSKÁ 3. DUBNA 04

Úvodem capsule o maticích a jejich diagonalisaci definice "vibračních módů" čili normálních kmitů v harmonické aproximaci hledání normálních kmitů jako zobecněná úloha na vlastní čísla v konfiguračním prostoru eliminace globálních posunutí a pootočení explicitní výpočet pro malé lineární molekuly předběžný exkurs do prostorové symetrie vibrací

Dynamika atomů (jader) v molekule Molekula 3n stupňů volnosti globální pohyby molekuly vnitřní pohyby molekuly jako tuhého celku kolem rovnovážných poloh translace (malé) kmity 3 stupně volnosti rotace čili vibrace 3 stupně volnosti u lineárních molekul na vibrace zbývá 3n - 6 stupňů volnosti 3n - 5 stupňů volnosti u lineárních molekul 3

nejjednodušší příklady DNES nejmenší molekula: n = atomy má 3n 5 = vibrační mód, ve směru vazby první netriviální molekula: n = 3 atomy má 3n 5 = 4 vibrační módy, ve směru vazby i napříč náš koncový dnešní cíl 4

Odbočka kolik ta frekvence je?? PŘEVODY JEDNOTEK vln. délka λ µ m λ 0 kmitočet ν GHz cλ 30.0 % vlnočet ν cm λ energie E mev πhc / e λ.4 4 5

Adiabatický Hamiltonián víceatomové molekuly ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. 6

První cesta: První cesta: molekula jako problém více částic

První cesta ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r Globální pohyby explicite zahrnuty Hodí se nejlépe pro dvouatomovou molekulu I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. Tak budeme nyní postupovat. 8

m r Problém dvou těles s centrální silou m R r r E = mr& + m r& + V ( r - r ) celková energie L = m + m moment hybnosti ( r R) ( r& R& ) ( r R) ( r& R& ) ( r R) ( r R) I = m + m moment setrvačnosti M = m + m c elková m = mm / M reduk. hmotnost R= mr + mr ) těžiště M ( r = r r m r R r = + M m M r = R r ZZE L= mr r& r& υ = υ + υ ZZMH I = mr L H = MR& + mr& + + V ( r) mr 9

Redukce problému dvou těles s centrální silou pro molekulu Ilustrace pro modelový Morseův potenciál V ( r ) = De [{ exp( a ( r Re ))} ] V D e R e a klas. disociační energie rovnovážná vzdálenost jader rovnovážná vzdálenost jader r V blízkosti minima lze provést parabolickou ( harmonickou ) aproximaci Ve stejné oblasti lze zanedbat proměnlivost momentu setrvačnosti Výsledek rotační a podélný pohyb jsou separovány podélný pohyb odpovídá harmonickému oscilátoru 0

V Redukce problému dvou těles s centrální silou pro molekulu Ilustrace pro modelový Morseův potenciál V blízkosti minima lze provést parabolickou ( harmonickou ) aproximaci Ve stejné oblasti lze zanedbat proměnlivost momentu setrvačnosti Výsledek rotační a podélný pohyb jsou separovány r podélný pohyb odpovídá harmonickému oscilátoru E = MR & + mr& + L + V ( r) přesně mr E = MR & + mr& + K( r a) + L aproximace ma H = ( ) L M P + m pr + K r a + Hamiltonián ma pohyb těžiště podélné harmonické oscilace rotační pohyb K ω = m

Druhá cesta: Druhá cesta: Normální kmity v harmonické aproximaci

Druhá cesta ˆ = pi + U ( r, L, rn ) I M I H Adiabatická aproximace: Explicitní dynamika jader jako hmotných bodů. Elektrony jako nehmotný tmel stabilizující molekulu svým příspěvkem do potenciální energie U. Molekula může volně letět prostorem a rotovat jako celek. Kromě toho koná vnitřní pohyby vibrace. DVĚ CESTY Globální pohyby jsou zabudovány od začátku tím, že potenciální energie je vyjádřena jako funkce relativních vzdáleností atomů r r Tento postup v případě dvou-atomové molekuly pravděpodobně znáte Provedeme podrobně na cvičení I J Globální pohyby jsou pominuty, molekula je umístěna v prostoru. Minimum potenciální energie určuje rovnovážné polohy atomů, kolem nichž dochází k malým vibracím. Dodatečně je využito toho, že potenciální energie se nemění při infinitesimálních translacích a rotacích molekuly jako tuhého celku. 3

Harmonická aproximace Rovnovážné polohy atomů U ( r = R ) = 0, I =, L, n I J J Výchylky ui = ri RI Harmonická aproximace Taylorův rozvoj potenciální energie do. řádu Pohybové rovnice T U( RI ) U = U( R ) + u u + ĺ ĺ I I ri rj J I J M && r = U pro polohy I I I J pro výchylky M ( r ) ( ) u&& = U R +u I I I J J L Soustava vázaných diferenciálních rovnic. V harmonické aproximaci lineárních. Přepíšeme maticově. 4

Harmonická aproximace Rovnovážné polohy atomů U ( r = R ) = 0, I =, L, n I J J Výchylky ui = ri RI Harmonická aproximace Taylorův rozvoj potenciální energie do. řádu Pohybové rovnice T U( RI ) U = U( R ) + u u + ĺ ĺ I I ri rj J I J M && r = pro polohy I I I J pro výchylky M U ( r ) ( ) u&& = U R +u I I I J J L Soustava vázaných diferenciálních rovnic. V harmonické aproximaci lineárních: U( R I ) pro výchylky M Iu&& I = uj + L J ri rj Přepíšeme maticově. 5

Konfigurační prostor Zavedeme konfigurační prostor dimense 3n u ü x u ü uy ý ď u ď ý u u z u ď 3 ț țď u = M = M = M Pohybové rovnice v maticovém tvaru U Mu i & i = - ĺ Kijuj, Kij = u u j i j u n u u u nx ny nz ü ý ď ďț u u 3n - 3n - u 3n ü ý ď țď Mu & = - Ku silové konstanty (tuhosti) Matice hmotností reálná symetrická positivně definitní diagonální M Matice tuhostí reálná symetrická positivně semi-definitní má vlastní číslo 0 K 6

Normální kmity Porovnejme jeden lineární oscilátor maticový zápis vázaných oscilátorů Mu&= -Ku u = a e Mw K - iwt = Mu & = - Ku u = a e iwt NORMÁLNÍ KMIT ("mód")? w Ma = Ka det( w M - K ) = 0 - Zobecněný problém vlastních vektorů sekulární rovnice hledání vlastních čísel = charakteristických frekvencí 7

Řešení zobecněného problému na vlastní čísla w Ma = Ka Převedení na standardní problém M = = M id ij K M M i d ij odmocnina z matice b = Ma - - podobnostní transformace w b = Db, D = M KM dynamická matice Dynamická matice má stejné vlastnosti, jako matice tuhostí: reálná symetrická positivně semi-definitní s nulovými vlastními čísly 8

Ortogonalita v zobecněném problému vlastních čísel Au Au = a u üď ď T ýa ą a Ț u u = = a u ď ďț vzpomínka 0 aplikace na daný problém Db Db b = w ü ď T ýw ą w Ț b b = = w b ď ďț 0 zpětná substituce dá zobecněné relace ortogonality Ka Ka Ma = w ü ď T ýw ą w Ț a Ma = = w Ma ď ďț 0 9

Globální translace a rotace

Globální translace a rotace Nejprve translace: Obecné (infinitesimální) posunutí je složeno z trojice ( I x D x L ) u =, I =,, n x = xyz,, Při posunutí, tj. stejné výchylce všech atomů, nevzniká síla. Proto platí podmínka pro silové konstanty Translace je řešení sekulárního problému s ĺ J K, x = 0 pro všechna i, x ij Proto platí relace ortogonality pro všechny skutečné vnitřní vibrace (s nenulovou vlastní frekvencí): w = ĺ Ma J J x = 0 M JaJ = 0 J J 0 Tento vztah znamená, že těžiště molekuly je během vnitřní vibrace nehybné. iωt M r = M r = M ( R + u ) = M ( R + a e ) = J C J J J J J J J J J J J J M e i t J J + M J J ω M J C + M J J J J J J ω R a R a e i t

Globální translace a rotace Zadruhé rotace: Obecné (infinitesimální) pootočení o úhel ve směru ) u I = d n R I, I =, L, n Při pootočení všech atomů nevzniká moment síly. Proto platí druhá podmínka pro silové konstanty, kterou nevypisujeme. Platí-li již první, je střed rotace libovolný. δ n Rotace je řešení sekulárního problému s w = 0 Proto platí druhá relace ortogonality pro všechny skutečné vnitřní vibrace (s nenulovou vlastní frekvencí), k pootočením vzhledem k těžišti: ) M a u = 0 = d M a n R = dn M a R J J J J J J J J J J J J M J aj RJ = J Tento vztah znamená, že prostorová orientace molekuly je během vnitřní vibrace neměnná. Střed rotace je ve skutečnosti libovolný díky první relaci ortogonality: ) M a u = d M a n R = dn M a R J J J J J J J J J J J J M a R = M a ( R + Q) = M a R + M a Q = J J J J J J J J J J J J J J J 0 0

Shrnutí pracovních rovnic pro normální kmity Porovnejme jeden lineární oscilátor maticový zápis vázaných oscilátorů Mu&= -Ku u = a e Mw K - iwt = Mu & = - Ku u = a e iwt NORMÁLNÍ KMIT ("mód")? w Ma = Ka - Zobecněný problém vlastních vektorů První relace ortogonality (translace) JaJ J M = Druhá relace ortogonality (rotace) M JaJ RJ = 0 J 0 det( w M - K ) = 0 sekulární rovnice hledání vlastních čísel = charakteristických frekvencí 3

Lineární molekula AB

Lineární dvouatomová molekula I. Relace ortogonality A B Ilustrace a ověření formalizmu u u na příkladu, který je znám již z alternativního postupu První relace ortogonality (translace) m a + ma = výchylky jsou kolin eár n í 0 Druhá relace ortogonality (rotac e) ma ( R R ) + ma ( R R ) = kmity jsou jen podél n é 0 5

A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Nyní zvolíme modelový potenciál U = Ku ( - u ) závisí jen na relativních M vzdálenostech K(Euklidovská -K invariance) kovalentní M model = --m zde poněkud, K = triviální -K K -K jediný parametr M -K K Nalezené normální kmity dosadíme do rovnice na vlastní čísla. 6

A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Pro modelový potenciál máme U = Ku ( - u ) m 0 M =, K = 0 m K -K - K K Řádkové i sloupcové součty v matici K jsou nulové. odpovídá podmínkám pro globální posunutí. ekvivalentní se závislostí U jen na vzdálenostech 7

A Lineární dvouatomová molekula II. Podélné kmity B Jen pohyb ve směru vazby, tedy "x" ortogonalita k posunutím u u ma + ma = 0 Sekulární rovnice je už jen druhého stupně m w - K + K det = 0 + K mw - K Kořeny ω 0 longitudinální translace = K mm m = jediný normální kmit m m + m 8

The end