České vysoké učení technické v Praze # Fakulta elektrotechnická# Způsoby chození do schodů Kvantitativní testování Semestrální práce v rámci předmětu A4B39TUR Piero Šesták sestapie@fel.cvut.cz 2. ročník OI LS 2013/2014
ZPŮSOBY CHOZENÍ DO SCHODŮ - KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ Obsah# 1. Cíl testu... 3 2. Metodika testování... 3 3. Cílová skupina... 3 4. Metrika... 3 5. Nulová hypotéza... 3 6. Sběr dat... 4 7. Naměřené hodnoty... 4 8. Testování hypotézy... 4 8.1. Chůze do schodů... 4 8.2. Chůze ze schodů... 5 9. Záver... 5 2
1. Cíl testu# ZPŮSOBY CHOZENÍ DO SCHODŮ - KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ Vždy mě zajímala myšlenka, jestli je rychlejší vycházet schody postupně po jednom a nebo se snažit vzít více najednou. Zvolil jsem tedy testování chození do schodů po jednom a následně po dvou schodech. Pro první variantu platí, že jsme na ní více zvyklí, děláme rychlé kroky, avšak postupujeme po jednom. Po dvou schodech musíme dělat delší jednotlivé kroky, logicky za delší dobu, ovšem zdoláme tak najednou dvojnásobnou vzdálenost.' Jelikož se rovnou nabízí i varianta chození po schodech dolů, tato část bude tedy také otestována.' 2. Metodika testování# Testovaným místem byly schody u mě v rodinném domě. Celkem se jedná o 17 schodů s lehkou zatáčkou. Schody mají hladký povrch a jsou z betonu. Na pomoc se vedle nich nachází dřevěné zábradlí.' Abych se dostal k použitelným výsledkům nařídil jsem účastníkům, aby se snažili při každém pokusu vyběhnout (seběhnout) schody co nejrychleji. Mezi jednotlivým pokusem měl každý účastník 5 minut na vydýchání.' Testování probíhalo postupně, nejdřívě vycházení, poté scházení. Měření času probíhalo na stopkách s maximální přesností na setinu vteřiny. ' 3. Cílová skupina# Cílovou skupinou jsou všichni lidé, kteří umí chodit a běžně ve svém životě využívají schody. Tudíž mohu říci, že naprostá většina světové populace. Mým testem prošli lidé ve věkovém rozmezí 15-75 let, jak muži tak ženy.' 4. Metrika# Nezávislá proměnná - způsob chůze do schodů (ze schodů)' Závislá proměnná - čas, který byl třeba k výstupu do schodů (sestupu ze schodů)' 5. Nulová hypotéza# Nebude znatelný rozdíl mezi chůzí po jednom nebo po dvou schodech.' 3
6. Sběr dat# ZPŮSOBY CHOZENÍ DO SCHODŮ - KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ Testoval jsem hlavně blízké rodinné příslušníky a následně mé kamarády, kteří jsou s těmito schody již obeznámeny a nebudou si na ně v prvních výšlapech zvykat. Celkově se testování zúčastnilo 16 účastníků ve věkovém rozmezí 15-75 let, jak muži, tak ženy.' 7. Naměřené hodnoty# Tabulka 1 - Chůze do schodů (s) účastník 1 2 3 4 5 6 7 8 po jednom 3,52 3,49 3,77 3,74 3,69 3,92 3,76 3,74 po dvou 3,15 3,30 3,14 3,03 2,86 3,60 2,98 2,95 účastník 9 10 11 12 13 14 15 16 po jednom 5,08 5,58 5,40 5,73 5,35 4,23 4,18 4,50 po dvou 5,56 6,29 6,11 5,94 3,87 4,00 3,62 4,28 8. Testování hypotézy# Tabulka 2 - Chůze ze schodů (s) účastník 1 2 3 4 5 6 7 8 po jednom 3,64 4,03 3,63 3,43 3,33 3,33 3,25 2,92 po dvou 4,80 4,93 4,88 5,32 3,20 3,20 3,10 3,20 účastník 9 10 11 12 13 14 15 16 po jednom 5,17 6,07 5,59 5,50 4,33 3,56 3,70 3,60 po dvou 8,26 8,75 10,72 9,10 3,69 3,10 4,05 3,78 K testování jsem použil testovací program R verzi 3.1.0.0 běžící na systému Windows. Zvolená hladina významnosti je p = 0,05.' 8.1. Chůze do schodů pojednom_do <- c(3.52,3.49,3.77,3.74,3.69,3.92,3.76,3.74,5.08,5.58,5.40,5.73,5.35,4.23,4.18,4.50)' podvou_do <- c(3.15,3.30,3.14,3.03,2.86,3.60,2.98,2.95,5.56,6.29,6.11,5.94,3.87,4.00,3.62,4.28)' t.test(pojednom_do,podvou_do,paired=true)' 4
ZPŮSOBY CHOZENÍ DO SCHODŮ - KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ Paired t-test' data: pojednom_do and podvou_do' t = 2.0789, df = 15, p-value = 0.05521' alternative hypothesis: true difference in means is not equal to 0' 95 percent confidence interval:' -0.00790645 0.63290645' sample estimates:' mean of the differences ' 0.3125 ' 8.2. Chůze ze schodů pojednom_ze <- c(3.64,4.03,3.63,3.43,3.33,3.33,3.25,2.92,5.17,6.07,5.59,5.50,4.33,3.56,3.70,3.60)' podvou_ze <- c(4.80,4.93,4.88,5.32,3.20,3.20,3.10,3.20,8.26,8.75,10.72,9.10,3.69,3.10,4.05,3.78)' t.test(pojednom_ze,podvou_ze,paired=true)' Paired t-test' data: pojednom_ze and podvou_ze' t = -2.8507, df = 15, p-value = 0.01215' alternative hypothesis: true difference in means is not equal to 0' 95 percent confidence interval:' -2.0753826-0.2996174' sample estimates:' mean of the differences ' -1.1875' 9. Záver# Z naměřených hodnot u chůze do schodů je vidět, že se výsledky velmi liší od jednotlivých účastníků. Nulovou hypotézu můžeme zamítnout a můžeme říci, že chůze do schodů není stejně rychlá, pokud chodíme po jednom nebo po dvou schodech. Ve většině případů byla rychlejší chůze po dvou schodech. Výsledek každopádně není tak přesvědčivý jako u chůze ze schodů.' Z naměřených hodnot u chůze ze schodů jde vidět, že chůze po dvou je ve většině případů pomalejší. Nulovou hypotézu můžeme zamítnout a můžeme říci, že chůze ze schodů není stejně rychlá, pokud chodíme po jednom nebo po dvou schodech. Ve většině případů byla významně rychlejší chůze po jednom schodu.' 5
ZPŮSOBY CHOZENÍ DO SCHODŮ - KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ Z osobních postřehů musím podotknout, že naprosto záleželo na fyzických disproporcích účastníka. Tudíž každému člověku vyhovuje jiný způsob chůze po schodech a dokonce se i liší, jestli jde účastník do nebo ze schodů. Pro vyšší lidi (delší nohy) se hodí více chůze po dvou schodech a bude značně znát přechod na chůzi po jednom schodu (zpomalení). Pro menší mrštné jedince je přechod skoro nevýrazný a v zásadě je rychlejší chodit po jednom schodu. Avšak menší lidé, ti starší nebo jen méně ohební by měli chodit pouze po jednom schodu, protože chůze po dvou je nejen značně zpomaluje, ale i vystavuje riziku nezvládnutí situace.' Nakonec testování lze říci, že se vyplatí chodit do schodů po dvou schodech najednou a ze schodů pouze po jednom. Tak průměrně dostaneme nejlepší časy chůze po schodech. 6
ZPŮSOBY CHOZENÍ DO SCHODŮ - KVANTITATIVNÍ TESTOVÁNÍ 7