SFSN vyhodnocení analytických dotazníků E. Vavřichová, H. Hudečková, T. Včelová, I. Kalbáčová 1
Charakteristika projektu SO Far So Near Podprojekt So far so near je realizován v rámci projektu Praha 3 společné soužití Městské části Prahy 3 na podporu integrace cizinců spolufinancovaného Ministerstvem vnitra ČR. 2
Cíl projektu Cílem našeho projektu nebylo jen sledovat schopnost a možnost integrace dětí nebo podpora českého jazyka. Chtěli jsme se zaměřit na individuální potřeby jednotlivých žáků, které jsou díky širokému věkovému spektru velice rozdílné. A na základě těchto zjištění pak dále s těmito dětmi spolupracovat a pomáhat jim vytvořit nejenom ve škole takové prostředí, které jim bude k užitku a bude jim nápomocné i v dalších letech. 3
Struktura cílové skupiny - Celkem bylo v rámci projektu osloveno téměř 50 rodičů, převážně migrantů s cizí státní příslušností. - Souhlas jsme získali od 42 rodičů, jejichž děti jsou žáky naší školy, byť se většina z nich již narodila v České republice. - Projekt dokončilo 38 dětí 3 děti z bilingvní rodiny odstoupily proto, že se necítí být cizinci a 1 z důvodu časté absence ve škole. Celkově cca 5% všech žáků školy. - Do projektu byly zapojeny děti ze třetích zemí, jako srovnávací vzorek pak skupina žáků s původem EU. 4
Sociální složka Tereza Včelová 5
Oblast původu-rodiče 34% 8% 3% 55% Evropa Asie Afrika Amerika Většina, více jak polovina, dotazovaných respondentů pochází z Evropy. Velké zastoupení zde mají i občané pocházející z Asie. Nejčastěji lidé do ČR přicházejí plánovaně kvůli zaměstnání nebo na doporučení svých známých. V menší míře zde hraje roli náhoda, nebo příchod kvůli svému partnerovi. Z výsledků dalších odpovědí vyplynulo, že polovina respondentů zažila při příchodu do nové země obtíže, nejčastěji to byly problémy v komunikaci s česky mluvícími občany. Např. úřady, školy Je proto nutné zaměřit se na zkvalitnění a rozšíření kroužků češtiny, ale i na poskytování informací. 6
Sociální rozdíly 20% 63% 17% - žádné - minimální - zásadní, jasně patrné Z výsledků je patrné, že minimální sociální rozdíly pociťuje většina respondentů. Zásadní a jasně patrné odlišnosti vidí v kultuře, uspořádání rodiny a struktuře státu. Svou původní identitu se snaží rodiny ve velké míře udržovat také tím, že se pravidelně schází s osobami společné komunity. Vietnamská a čínská komunita je v ČR velmi početná, a proto se daří lépe udržet si kousek domova i v naší zemi. Téměř všichni se setkávají s přáteli bez rozdílu jazyků a mají přátele mezi česky hovořícími osobami. 7
Odloučení od rodiny 30% 70% - bez problémů - s menšími obtížemi Příchod do nové země, poznávání jiného jazyka a kultury nebylo jednoduché, přesto většina respondentů snáší odloučení od rodiny bez problémů. Jedním z důvodů je komunikace přes internet a časté setkávání s příbuznými. Podle finančních možností navštěvuje svou rodnou zemi, mnohdy přes velké vzdálenosti, většina rodin. Pouze malá část migrantů svoji zemi nenavštěvuje vůbec. Objevují se také občasné návštěvy příbuzných v Čechách. 8
Možnost uchování původního domova v ČR 8% 92% - Ano je - Nemožné Z výsledku je patrné, že uchování původního domova není v našich podmínkách nemožné. Svou původní identitu udržuje drtivá většina rodin dodržováním vlastních tradic a zvyků. Téměř tři čtvrtiny respondentů jsou přesvědčeny o společných sociálních znacích s ČR, což vyplynulo i z dalších odpovědí na otázky s podobným obsahem. Za nejmarkantnější sociální odlišnosti rodiče považují uspořádání rodiny, vtahy mezi lidmi, bydlení, sociální péči a ekologii. 9
Původ dětí 40% 0% 60% - z rodiny dvou migrantů - ze smíšeného manželství / partnerství - etnická skupina Většina dětí pochází z rodiny dvou migrantů nebo ze smíšeného manželství. Jelikož se většina dětí narodila v České republice, přišla do kontaktu s českým jazykem ve velmi raném věku. V zemi původu rodičů se narodila pouze necelá třetina dětí. Všem dětem se v naší republice líbí, mají tu kamarády a považují ji za domov. 10
Sociální prostředí země rodičů 37% 0% 7% 56% - zcela odlišné - podobné - stejné - Neví Většina dětí se narodila v ČR, přesto se svými rodiči navštěvují jejich zemi původu. Sociální rozdíly vnímají podle toho, jestli se doma setkávají s vlivem původní kultury. Sociální prostředí je zcela odlišné pro polovinu dotázaných dětí. Přestože se výsledky liší od odpovědi rodičů, je to dáno tím, že dětem chybí např. moře, palmy U ostatních je velice podobné jako v zemi původu rodičů. Děti, které přišly do ČR později, se s příchodem ve většině vyrovnávaly bez obtíží. U některých dětí se občas projevuje stesk po rodině, která zůstala v zahraničí. 11
Pobyt v zemi rodičů 3% 0% 15% 82% - nedělá problémy - nutná doba k adaptaci prostředí - je nepříjemný - Nebyl tam Pouze 13 % dětí nenavštívilo nikdy rodnou zemi svých rodičů. Oproti tomu skoro polovina dotázaných zamíří do rodné země velice často. Pobyt v zemi původu rodičů nedělá většině problémy. Pouze malá část potřebuje krátkou dobu nutnou k adaptaci na prostředí. Nikomu není pobyt nepříjemný. Návštěvy jsou podle finanční situace a vzdálenosti na kratší i delší dobu. Některé rodiny jezdí do země původu podle možností kdykoliv. 12
Společné znaky České republiky a země původu rodičů- podle dětí 13% 13% 7% 3% 8% 32% 7% - Neví - Ano - Většina - Svátky - Stavby a památky - Jazyk - Politika - Odívání Mezi nejvýraznější společné znaky můžeme ve větší míře zařadit stavby a památky, odívání, svátky a politiku. Velká část dětí se domnívá, že je společná většina znaků. 17% 13
Odlišnosti země původu rodičů a České republiky- podle dětí 14% 7% 17% 13% 15% - Uniformy ve škole - Bydlení - Škola - Lidé - Chudoba - Klimatické podmínky Mezi nejvýraznější odlišnosti děti řadí kulturu, oblékání, školu, bydlení, lidi, klimatické podmínky, uniformy a chudobu. 8% - Kultura - Oblékání 10% 16% 14
Jazyková složka Erika Vavřichová 15
Zastoupené jazyky - rodiče 3% 5% 3% 8% 3% 3% 3% 3% 3% 10% 5% 5% 5% 3% 18% 13% 13% 0% - Čeština - Ruština - Vietnamština - Angličtina - Ukrajinština - Korejština - Japonština - Arabština - Hebrejština - Čínština - Francouzština - Němčina Nejvíce respondentů pochází z Evropy především z Ruska a Ukrajiny, další neméně početná skupina pochází z Asie. Ostatní státy z Evropy i jiných světadílů jsou zde zastoupeny spíše méně početnými skupinami obyvatel. 16
Porozumění českému jazyku před příchodem do naší země 28% 5% 67% - česky rozuměl a hovořil - česky nerozuměl, ani nehovořil - česky rozuměl, ale nehovořil Z odpovědí respondentů - rodičů je zcela patrné, že většina z nich před příchodem do ČR česky ani nerozuměla, ani nehovořila. Proto pro ně bylo zcela zásadní vybrat si správnou a pro ně plně vyhovující formu výuky češtiny. Zjistilo se, že většina respondentů si jako nejvhodnější formu osvojení češtiny zvolila soukromé doučování nového jazyka. Nabídek kurzů pro cizince využila jen malá skupina respondentů, další se pak učila díky běžnému životu. Po letech prožitých v ČR se pak většina z nich bez větších problémů nejenom snadno a plynule dorozumí česky, ale současně bez problémů chápe a porozumí i českému textu. 17
Český jazyk jako komunikační nástroj s dětmi v rodině 2% 2% 9% 65% 22% - jen česky - jen svým rodným jazykem - Francouzsky - Anglicky - Oběma Z výsledků je zřejmé, že rodiče při komunikaci doma se svými dětmi používají převážně svůj rodný jazyk, což vede k tomu, že tyto děti jsou pak schopny tento jazyk používat a komunikovat i v dalším životě jeho prostřednictvím. Je ale také patrné, že i když v pouhých 9 % - se rodiče snaží s dítětem komunikovat oběma jazyky současně a podporovat tak bilingvní výuku v rodině. Z navazujících otázek dále vyplynulo, že více jak polovina respondentů, kteří v ČR našli nový domov, svůj rodný jazyk častěji používá při komunikaci se svými blízkými s partnerem, dalšími příbuznými i blízkými přáteli, přestože v běžném životě používá češtinu. Další skupina se pak naopak snaží při těchto setkáních používat výhradně češtinu. I když si svým rodným jazykem občas vypomohou. 18
Obtíže při komunikaci v českém jazyce 14% 3% 6% 12% 9% 7% 14% 15% 8% 12% - Gramatika - slovní zásoba - volba slov - intonace - výslovnost - písemný projev - i/y - používání abecedy - stavba slova a věty - časování, skloňování Pro respondenty je největším problémem spíše psaná forma češtiny tady pociťují největší problémy s gramatickou stránkou jazyka. V mluveném projevu se objevují nedostatky ve slovní zásobě, správné volbě slov či intonaci. 19
Rodný jazyk dítěte 2% 6% 2% 2% 2% 9% 15% 11% 51% - Čeština - Ruština - vietnamština - angličtina - němčina - čínština - Korejština - Slovenština - Ukrajinština Rodným jazykem více jak poloviny dětí je čeština, ostatní jako svůj rodný jazyk nejčastěji uváděli ruštinu, ukrajinštinu a vietnamštinu. Ostatní jazyky slovenština, angličtina, korejština, čínština, italština, francouzština jsou zastoupeny jen v malé míře. Mnohdy je děti uváděly jako svůj druhý komunikační jazyk v rodině, kterým jsou schopny se dohovořit. Rodný jazyk čeština je vlastní více jak polovině dětí, které se také v České republice narodily a tedy se s jazykem seznamovaly od počátku. Stejně tak jako jejich starší či mladší sourozenci. Ta část dětí, které se v ČR nenarodila, se většinou s češtinou seznamovala až díky předškolní výchově. A některé také díky svým starším sourozencům, kteří už jazyk ovládali. 20
Používaný jazyk v rodině 21% 27% - výhradně česky 52% - jazykem rodičů - několika jazyky současně Více jak polovina odpovědí směřovala k tomu, že v rodinách se hovoří jazykem rodičů s rodičem pocházejícím z jiné země se hovoří hlavně jeho jazykem rodným. V některých rodinách se používají oba dva jazyky, v dalších pak výhradně čeština. Z následných odpovědí je pak zřejmé, že pokud rodiče nehovoří plynule česky nebo hovoří velice špatně, používá se ke společné komunikaci hlavně jejich společný komunikační jazyk. Souvisí to jistě i s tím, že ve značném počtu rodin česky hovoří pouze jeden z rodičů, popř. příbuzní, pro které je čeština jazykem rodným. 21
Učení se českému jazyku 27% 6% 50% 17% - soukromé hodiny češtiny - jen v rodině - díky kontaktu s česky mluvícími osobami - jiná odpověď narodil se zde Z výsledků je zřejmé, že polovina dětí se češtinu učila díky kontaktu s česky hovořícími osobami. S tím souvisí i to, že ČR je jejich místem narození, proto jejich učení probíhalo zcela spontánně, většinou v předškolních letech. Tomuto i dalším zjištěním odpovídají také známky ve škole či úroveň jejich jazykových schopností a dovedností, které nijak nevybočují z průměru. Potíže se objevují spíše u těch dětí, které do České republiky přišly až před začátkem nebo v průběhu školní docházky a učení se češtiny tedy měly ztíženo. Je ale velice zajímavé, že většina dětí umí přesně vyjádřit své nedostatky i přesně určit, kde je třeba přidat a v čem se zlepšit. Nejčastěji uváděly psaní y/i, vyjmenovaná slova či psaní diktátů a slohových prací. 22
Návrh učitele na zlepšení 22% 7% 33% 0% 38% - Individuální přístup - Objasnění, vysvětlení pojmů - Začlenění bez problémů pokud je jeden z rodičů Čech - Při kontaktu s rodiči, využít česky hovořící Ve velké míře učitelé navrhují individuální přístup, tj. úzká spolupráce učitel žák, důkladnější objasnění a vysvětlení pojmů. U dětí, které mají jednoho z rodičů české národnosti, jsou obtíže mizivé. V malé části učitelé využívají při kontaktu s rodiči česky hovořícího příbuzného či starší sourozence dítěte, kteří již hovoří plynně česky. 23
Úroveň českého jazyka 24% 27% 19% 30% - A1 - A2 - B1 - B2 Více jak třetina dětí byla podle svých znalostí českého jazyka zařazena do úrovně A1. Jedná se především o děti nižších ročníků, kteří jsou úplní začátečníci. 19 % dětí patří do úrovně mírně pokročilých. Téměř srovnatelné jsou skupiny středně pokročilých úrovně B1,B2. Úrovně pokročilých na naší základní škole nedosahuje žádné z dotazovaných dětí. 24
Kulturní složka Hana Hudečková 25
Vyčlenění z kulturního prostředí 42% 12% 46% - často - málokdy - vůbec Téměř polovina respondentů se cítí být vyčleněna z prostředí málokdy, 42 % vůbec. S tím souvisí i jejich ochota přijmout nové kulturní zvyky země, kde žijí. Pokud je respondent schopen uchovat si původní identitu tím, že do svého života začlení svoji kulturu a zároveň přijme a začlení i novou, nemá problém. Pouze 5 % uvádí, že je proces včlenění do společnosti složitý. S kritikou své původní kultury se setkalo pouze 17 % respondentů. 83 % vůbec anebo málokdy. 26
Kulturně nejobtížnější 20% 11% 69% - Nic - Jazyk a komunikace - Pravidla a zákony 69 % dotazovaných uvádí, že se pro ně obtížným nejeví vůbec nic a je přesvědčeno o společných sociálních a kulturních znacích. Ostatní vidí největší problém v jazyce a komunikaci, v pravidlech a zákonech. Minoritní názory zahrnovaly nedostatek tance a hudby rodné země, jejich svatební rituály, existenci modliteben. Někteří respondenti poukazují na mezilidské vztahy, přístup k oslavám a svátkům, fungování služeb. O možnostech uchování si původního domova v ČR a udržení si původní kulturní identity je přesvědčeno 92 % respondentů. Jedná se o vlastní tradice a zvyky - oblékání, náboženství a stravování. 27
Vedení dětí k tradicím 56% 7% 37% - ano, bez výhrad - částečně - ne 62 % respondentů vede své děti k tradicím země původu bez výhrad a 28 % částečně. 10 % respondentů se do své země nevrací vůbec a tradice v ČR nedodržují. 97 % často či zřídka. 95 % respondentů zaujímá názor, že odlišnosti v kulturních tradicích jsou velké či částečné. 5 % odlišnosti nevidí vůbec. 28
České tradice 63% 3% 0% 27% 7% - Nepřijatelné - nevadí mi - nezajímám se o ně - dodržuji je Vůbec České tradice dodržuje 63 % dotázaných dětí. 27 % dětí uvádí, že jim nevadí. Ostatní žádné tradice nedodržují a nezajímají se o ně. Pro nikoho však nejsou nepřijatelné. Mezi původní svátky, které dodržují se svojí rodinou nejvíce, patří Vánoce, Nový rok a Vítání nového měsíce. Mnoho rodin dodržuje také Dětský den a půst. 10 % rodin se řídí jiným kalendářem. Zajímavostí také je, že se v některých rodinách slaví Svátek prvních krůčků. 97 % procent dětí je rádo, že se může seznámit s tradicemi rodné země rodičů i v ČR. Velmi pozitivním výsledkem je, že téměř tři čtvrtiny dětí se svými rodiči navštěvují české kulturní akce, národní památky a dodržují i české tradice. Pouze 3 % dětí je nedodržují. Mezi nejvíce oblíbené české tradice patří Vánoce, Velikonoce, Dušičky. Dětem se líbí i upalování čarodějnic. 29
Návštěvy v zemi rodičů 32% 18% 50% - Pravidelně - Málo - Vůbec Z výzkumu vyplývá, že polovina dotazovaných dětí navštěvuje zemi rodičů pravidelně. Více jak třetina málo a 18 % dětí vůbec. Přesto se 87 % dětí o zemi svých rodičů zajímá. Pouze 13 % zájem nemá. 65 % dětí chce získávat zprávy a informace o současném dění a životě lidí v zemi svých rodičů pravidelně. 80 % dětí kontaktuje své příbuzné v zahraničí pomocí moderních informačních technologií. Další využívají fotografií a jiných možností. Odloučení od příbuzných zvládá většina dětí bez problémů, občas si vzpomenou. Vzdálenost, finance a úřední jednání jsou hlavní důvody, proč návštěvy nejsou tak časté. 30
Osobnostní složka Jaroslava Kalbáčová 31
Vliv kulturního prostředí na děti 25% 18% 57% - ano - ne - ano, velmi Tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že rodinné a kulturní zázemí dítěte má vliv na začlenění dítěte ve školním kolektivu. Pro učitele z toho vyplývá, že je potřebné zajímat se o rodinné prostředí každého žáka a znát jeho priority. Více než polovina respondentů totiž tráví svůj volný čas v kruhu rodiny a zhruba třetina s přáteli. Na základě výsledků dotazníků děti nejraději cestují, čemuž se věnuje 31 % z nich. Na 2. místě se umístil sport, následuje tanec a hra na hudební nástroje. Překvapivě nejméně (12 %) děti preferují ICT, což je samozřejmě dáno věkem dotazovaných žákůpřevážná většina dětí, je žáky 1. stupně. Na základě zjištěných informací o zálibách a koníčcích by naše škola mohla nabídnut rozšíření a posílení některých odpoledních mimoškolních aktivit zaměřených na cestování (např. Praha a okolí). Ostatní aktivity jsou již na škole hojně zastoupeny. Nejoblíbenějším předmětem našich žáků podle rodičů je VV spolu se SP- více než třetina, dále je oblíbená TV, IT, AJ, M, ČJS a ČJ. To také odpovídá výběru odpoledních výtvarně tvořivých aktivit, o které je velký zájem. 32
Obtížnost studia v ČR 17% 12% 71% - Ano - Ne - je to srovnatelné Drtivá většina respondentů se domnívá, že v ČR lze studovat bez větších obtíží. Jen 12 % respondentů považuje studium u nás za obtížné. Je vidět, že individuální péče pedagogů přináší dobré výsledky ve formě zvládnutelnosti studia. Více než 2/3 žáků se nesetkaly s urážkami nebo nepříjemnými projevy ze strany spolužáků kvůli původu svých rodičů. 32 % respondentů má negativní zkušenost, proto je potřeba se stále dále věnovat multikulturním otázkám, propojování různých světů, učení se toleranci a schopnosti přijímat názory druhých. Jako největší výhodu českého školství vidí respondent kvalitnější výuku cizích jazyků. Dále oceňují vztahy rodiče-dítěučitel, prostor pro osobní rozvoj dítěte, organizovanost a systémovost českého školství, mezinárodní uznání a bezpečnost. Hodnotí rovněž bezplatné české školství, méně dětí ve třídách a příjemnou atmosféru. Naše škola má dlouhou tradici ve výuce cizích jazyků, z čehož plyne vysoký standard výuky. Největší výhodou školství v zemi původu vidí respondenti v postavení a pravomoci učitele. Na děti je také kladen vyšší nárok ve smyslu domácí přípravy. Někteří oceňují kreativitu výuky, vybavenost tříd, stejnokroje a disciplínu a náboženskou výuku. 33
Čtení knih, sledování televize 2% 1% 1% 1% 1% 6% 8% 2% 2% 2% 2% 13% 2% 2% - Čeština - Ruština - Vietnamština - Angličtina - Korejština - Japonština 55% - Ukrajinština - Němčina - Španělština - Francouzština - Maďarština - Slovinština Téměř všichni respondenti čtou knihy a sledují televizi v českém jazyce. Více jak polovina dětí čte také knihy v jazyce svých rodičů. Ve větší míře se objevuje ruština, vietnamština, a angličtina. Dále se vyskytuje slovenština, ukrajinština, španělština, francouzština, bulharština, málo zastoupená je němčina, korejština a japonština. Drtivá většina dětí je schopna řešit problémy v českém jazyce. Jen malá část si není jistá a raději ve složitějších situacích využije rodného jazyka. 34
Příznivější podmínky pro studium 2% 3% 8% 5% 82% - v ČR - v zemi původu rodičů - Švýcarsko - Evropa - Neví Více jak 75 % dětí se domnívá, že jsou v ČR velice příznivé podmínky pro studium, proto by zde také rády pokračovaly ve studiu. Jen 10 % respondentů by raději studovalo v zemi původu svých rodičů. Malá část by využila studia v USA a Švýcarsku. Několik dětí nedokázalo odpovědět. 35
Vztahy s českými rodinami 10% 90% - Dobré - Nestýkají se Téměř všichni respondenti mají dobré vztahy s ostatními českými rodinami, Pouze malá část dává přednost uzavřené komunitě. 75 % dětí na naší škole se nesetkaly s urážkami kvůli svému původu. Třetina dětí zaznamenala negativní zkušenost. 36
Zjištěné výsledky-závěr Projekt byl krátkodobý a nelze z něj činit žádné dlouhodobé závěry spíše jen čerpat náměty pro budoucí aktivity. Pokud děti pocházející z rodiny migrantů již navštěvují české předškolní zařízení, je jejich zapojení do školy naprostou samozřejmostí a nemají žádné problémy ani jazykové, ani se začleněním do třídy. V rámci předškolní výchovy získají prakticky stejnou slovní zásobu jako jejich budoucí spolužáci a snadněji pak porozumí i ostatním školním povinnostem. Pokud se dítě již od útlého věku setkává s českými tradicemi i zvyky a stejně tak v rodině neopomíjejí tradice a zvyky ze země svého původu a pokud dítě vyrůstá ve stejném nebo podobném prostředí jako jeho budoucí spolužáci, nemá sebemenší problémy se svým zařazením ani ve škole. Významným zjištěním je i skutečnost, že mnozí rodiče hovoří s dětmi doma svým rodným jazykem, u dítěte však jako komunikační jazyk díky vrstevníkům převládá čeština. V takovém případě je míra integrace významnější. 37