Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra finanního práva a národního hospodáství RIGORÓZNÍ PRÁCE

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra finanního práva a národního hospodáství RIGORÓZNÍ PRÁCE Vymáhání nedoplatk v rámci dlené správy orgány Celní správy eské republiky Iveta íková 2009 Prohlašuji, že jsem rigorózní práci na téma: Vymáhání nedoplatk v rámci dlené správy orgány Celní správy eské republiky zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Iveta íková

Podkování Na tomto míst chci podkovat pedevším svému manželovi za stálou psychickou podporu potebnou pro vypracování pedkládané rigorózní práce a také svým rodim za intenzivní pomoc s péí o nkolikamsíního syna. Bez nich by tato studie vznikla jen stží. 2

1 Obsah 1 2 3 4 OBSAH... 3 ÚVOD... 7 KLÍOVÁ SLOVA... 12 CELNÍ SPRÁVA ESKÉ REPUBLIKY JAKO KOMPETENNÍ ORGÁN K VYMÁHÁNÍ NEDOPLATK V RÁMCI DAOVÉ EXEKUCE... 13 4.1 ORGANIZACE CELNÍ SPRÁVY... 14 4.1.1 Celní úady... 14 4.1.2 Celní editelství... 15 4.1.3 Generální editelství cel... 15 4.2 PRÁVNÍ ÚPRAVA KOMPETENCE CELNÍCH ORGÁN K VYMÁHÁNÍ... 16 4.3 POSTAVENÍ CELNÍHO ORGÁNU A OSTATNÍCH SUBJEKT V EXEKUNÍM ÍZENÍ... 24 4.4 PRAVOMOC A PÍSLUŠNOST CELNÍHO ORGÁNU K VYMÁHÁNÍ... 25 5 PRÁVNÍ PEDPOKLADY VYMÁHÁNÍ NEDOPLATKU... 29 5.1 EXEKUNÍ TITUL... 31 5.1.1 Vykonatelné rozhodnutí... 31 5.1.2 Vykonatelný výkaz nedoplatk... 34 5.2 PROMLENÍ... 35 5.2.1 Promlení podle zákona o správ daní a poplatk... 36 5.2.2 Promlení podle celního zákona... 39 6 7 EXEKUNÍ PROSTEDKY UPLATOVANÉ CELNÍMI ORGÁNY... 43 ZÍSKÁVÁNÍ INFORMACÍ PED ZAHÁJENÍM EXEKUCE... 46 7.1 SOUINNOST... 46 7.1.1 Penžní ústavy... 47 7.1.2 Orgány sociálního zabezpeení... 48 7.1.3 Úady práce... 50 3

7.1.4 Zdravotní pojišovny... 51 7.1.5 Katastrální a finanní úady... 52 7.1.6 Policie eské republiky... 53 7.2 INFORMANÍ SYSTÉMY A JINÉ EVIDENCE... 54 7.3 MÍSTNÍ ŠETENÍ... 55 7.4 PROHLÁŠENÍ O MAJETKU... 56 8 9 VÝZVA K UHRAZENÍ NEDOPLATKU V NÁHRADNÍ LHT... 59 MOŽNÉ ÚKONY POVINNÉHO PO VYDÁNÍ VÝZVY CELNÍHO ORGÁNU... 62 9.1.1 Prominutí nedoplatku... 63 9.1.2 Posekání a povolení splátek... 65 9.1.3 Odklad exekuce... 67 10 PIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY NA PENŽNÍ PROSTEDKY DAOVÝCH DLUŽNÍK NA ÚTECH VEDENÝCH U BANK A SPOITELNÍCH A ÚVRNÍCH DRUŽSTEV... 69 10.1 PEDMT EXEKUCE... 70 10.2 ÚET STAVEBNÍHO SPOENÍ... 73 10.3 POVINNOSTI SUBJEKT... 75 10.4 ROZSAH POSTIŽENÍ PENŽNÍCH PROSTEDK... 77 10.5 SLEDOVACÍ OBDOBÍ... 79 10.6 ZRUŠENÍ ÚTU... 81 10.7 KONEC EXEKUCE... 85 11 PIKÁZÁNÍ JINÉ POHLEDÁVKY... 86 12 SRÁŽKA ZE MZDY, JINÉ ODMNY ZA ZÁVISLOU INNOST NEBO NÁHRADY ZA PRACOVNÍ PÍJEM, DCHODY, SOCIÁLNÍ A NEMOCENSKÉ DÁVKY, STIPENDIA APOD... 89 12.1 PEDMT EXEKUCE... 90 12.2 POSTIŽITELNÉ A NEPOSTIŽITELNÉ PÍJMY... 92 4

12.2.1 Pohledávky podléhající exekuci... 92 12.2.2 Pohledávky nepodléhající exekuci... 96 12.3 EXEKUNÍ PÍKAZ... 99 12.4 NEZABAVITELNÁ ÁST PÍJMU... 100 12.5 EXEKUCE V PÍPAD VÍCE PLÁTC PÍJM... 102 13 EXEKUCE MOVITÝCH VCÍ... 105 13.1 PEDMT EXEKUCE... 106 13.2 VCI VYLOUENÉ Z EXEKUCE... 106 13.2.1 Povinný fyzická osoba nepodnikatel... 108 13.2.2 Povinný podnikatel... 109 13.3 EXEKUNÍ PÍKAZ... 113 13.4 SOUPIS, ZAJIŠTNÍ A ODHAD MOVITÝCH VCÍ... 115 13.4.1 Soupis... 115 13.4.2 Zajištní... 117 13.4.3 Odhad... 117 13.5 DRAŽBA... 118 13.5.1 Povinný plátcem DPH... 120 14 EXEKUCE NEMOVITOSTÍ... 122 15 EXEKUCE NA NÁVRH CELNÍCH ORGÁN... 124 15.1 POSTIŽENÍ JINÝCH MAJETKOVÝCH PRÁV OBCHODNÍHO PODÍLU... 125 15.1.1 Naízení výkonu rozhodnutí... 128 15.1.2 Následky naízení výkonu rozhodnutí... 130 15.2 VYMÁHÁNÍ POÁDKOVÉ POKUTY... 131 16 UKONENÍ EXEKUCE... 133 17 EXEKUCE VE VZTAHU KE KONKURZU A INSOLVENNÍMU ÍZENÍ... 138 17.1 KONKURZ... 138 17.2 INSOLVENNÍ ÍZENÍ... 139 5

18 SOUBH EXEKUCÍ... 141 19 DAOVÁ EXEKUCE V ZAHRANIÍ... 142 19.1 POLSKÁ REPUBLIKA... 142 19.2 SLOVENSKÁ REPUBLIKA... 146 20 MEZINÁRODNÍ POMOC PI VYMÁHÁNÍ NKTERÝCH FINANNÍCH POHLEDÁVEK... 150 21 ZÁVR... 153 22 RESUME... 158 23 POUŽITÁ LITERATURA... 161 6

2 Úvod Dvod, pro jsem se rozhodla psát rigorózní práci na uvedené téma, je nkolik. Jednak jsem chtla zúroit své dosavadní praktické zkušenosti získané ve funkci referenta vymáhání a exekucí na Celním editelství v Brn a zárove odborné veejnosti pedstavit exekuní innost Celní správy eské republiky, podat náhled na její praktický výkon. Exekuce jako taková je v souasné dob velmi asto diskutovaným a médiemi propíraným tématem. A není se emu divit. Ve své podstat se jedná o uritý zásah do subjektivních práv, který je však výjimen právními pedpisy respektován. Nastupuje až v pípad, kdy povinný subjekt nedodržel uloženou povinnost dobrovoln, ili penžité plnní nesplnil ve lht splatnosti. Vážným zásahem do subjektivních práv úastníka oznail da ovou exekuci naízenou na majetek da ového dlužníka ve svém nálezu 1 i Ústavní soud eské republiky v roce 2000. Nejvyšší správní soud R pak uvedené konstatování doplnil v rozhodnutí ze dne 25. íjna 2005, sp. zn. 2 Afs 81/2004-54, ve kterém uvedl, že provedením daové exekuce dochází k zásahu (pinejmenším) do vlastnického práva podle l. 11 Listiny základních práv a svobod, a to ve smyslu podle typu exekuce zániku vlastnického práva k urité penžní hodnot (pikázání pohledávky, srážka ze mzdy) i k movité i nemovité vci, k jejímuž prodeji mže dojít. Od roku 2006 jsou celní orgány kompetentní k vymáhání penžitých pohledávek vzniklých v rámci tzv. dlené správy a taktéž k vymáhání na míst nezaplacených blokových pokut uložených Policií R. Denn jsou na píslušný celní úad Policií R pedávány desítky útržk pokutových blok, které pedstavují dlužníkem nezaplacené pokuty ve lht splatnosti a stávají se pro úely celního úadu exekuními tituly. Díve úzce vymezený okruh subjekt, který ml s vymáháním celní správy praktické zkušenosti - jednalo se pedevším o dlužníky celního dluhu - 1 Nález Ústavního soudu R ze dne 12. íjna 2000, sp. zn. III. ÚS 358/99 (in: Sbírka nález a usnesení, sv. 20, s. 53 a násl.) 7

je tak rozšíen na podstatn širší ást veejnosti, jež nezaplatila na míst policií uloženou pokutu za pestupek. Uvedené relativn krátké asové období vymáhání nedoplatk má za následek i obasné tápání samotného celního orgánu pi hledání nejvhodnjší cesty k vymožení dluhu. Na rozdíl od letité praxe finanních orgán není celní správa v této nové funkci ješt zbhlá. Jedním z dalších dvod zvoleného tématu pedkládané práce je na trhu dosud neexistující ucelená publikace zabývající se uvedenou problematikou. Také proto se svým zpsobem pokouším uvedené téma co nejucelenji piblížit. Mým cílem ale není zahrnout do práce všechny oblasti vymáhání z každodenní praxe celního orgánu. Budu se proto zabývat pedevším exekuními zpsoby, které jsou v praxi celními úady pi vymáhání penžitých pohledávek v rámci dlené správy užívány nejastji. O vymáhání dluh vzniklých podle celního zákona se v práci zmíním spíše okrajov, a to jen v souvislosti se seznámením a porovnáním s právními instituty upravenými odlišn celním zákonem a zákonem o správ daní a poplatk (nap. promlení práva dluh vymáhat). V práci rozeberu postup celních orgán jak ped samotným zahájením exekuce, tak v rámci exekuního ízení. Objasním, pro celní orgány jako správní orgány pi realizaci exekuce na penžitá plnní postupují podle zákona o správ daní a poplatk a pimen podle obanského soudního ádu, tedy nikoliv podle správního ádu. Mým úmyslem není jen vylíit souasnou právní úpravu vztahující se k dané problematice, proto práci prokládám praktickými problémy, které jsem v prbhu své praxe mla možnost ešit. Neusiluji o to, aby se rigorózní práce stala každodenní pírukou vymáhacích oddlení na jednotlivých celních úadech i celních editelstvích. Samotné celní úady mají totiž dostatené množství informací, se kterými se bohužel pes velké zatížení vymáhací agendy mnohdy nestihnou v potebných termínech seznámit. Existují vnitní pokyny a služební pedpisy v rámci Celní správy eské republiky 8

zabývající se problematikou vymáhání, na vtších celních úadech jsou pro lepší organizaci zízeny zvláštní agendy vymáhání, na celních editelstvích referenti pro vymáhání vydávají metodické pokyny pro píslušné celní úady - celní správa je tedy informan zajištna. Je jen otázka asu dokázat uplatnit své dosavadní nashromáždné teoretické informace i v tch pro praxi složitjších právních záležitostech. Pesto ale pro pracovníky celní správy mže práce sloužit jako struný pehled vymáhací innosti, snad i návod k ešení nkterých praktických problém, nap. v oblasti souinnostního získávání informací jako podklad pro provedení vhodného zpsobu exekuce. Laická veejnost projevující zájem o fungování Celní správy eské republiky by mohla v práci nalézt pehledné vysvtlení její exekuní innosti, se kterou se mohou jednotlivci jako potenciální dlužníci (nebo povinných z dvodu nezaplacení pokutových blok je opravdu mnoho) v život setkat. Práce je koncipována do nkolika kapitol, piemž nejvtší pozornost je vnována jednotlivým zpsobm exekuce taxativn uvedeným v 73 odst. 6 zákona o správ daní a poplatk. V jedné z úvodních kapitol (kapitola. 4) uvádím organizaní strukturu Celní správy eské republiky. V jejím rámci se také zabývám vznikem kompetence celních orgán k vymáhání pohledávek, jejich postavením v exekuním ízení a právní úpravou, kterou se orgány ídí. Ped zahájením exekuce je nezbytn nutné, aby byly splnny všechny zákonné pedpoklady. V kapitole. 5 se proto blíže vnuji exekunímu titulu a existenci práva pohledávku vymáhat. Výet exekuních prostedk a okolnosti ovliv ující volbu toho kterého vymáhacího zpsobu pibližuji v kapitole šesté. Pípravným fázím celního úadu ped zvolením konkrétního exekuního prostedku vnuji náležitou pozornost v kapitole. 7. V ní zmínná souinnostní spolupráce je velice dležitá pro získání potebných informací, podle nichž celní úad uplatní vi povinnému nejvhodnjší exekuní prostedek. Ped zvolením konkrétního zpsobu exekuce celní orgán ve vtšin pípad 9

vydává výzvu k uhrazení nedoplatku v náhradní lht, o níž je pojednáno v kapitole 8. Tato výzva, jak vyložila v kapitole uvedená judikatura Nejvyššího soudu, již pedstavuje samotné zahájení exekuce. Aniž by byl vydán exekuní píkaz, lze ze strany celního úadu uinit ješt další právní úkony, a už z podntu samotného povinného i bez nj. Prominutí nedoplatku, posekání i povolení splátek je vnována kapitola. 9. Kapitola. 10 nese název nejastji uplat ovaného exekuního prostedku celní správy, a to P ikázání pohledávky na penžní prost edky dlužník. Dalo by se íci, že zjišování potebných informací k provedení této exekuce je pro celní úady mnohdy nejdostupnjší a nejsnazší, a proto i samotná exekuce je administrativn nejmén nároná a také nejefektivnjší. Jedenáctá kapitola není v porovnání s pedchozí tolik obsáhlá, nebo exekuce p ikázáním jiné pohledávky na rozdíl od pikázání pohledávky z útu je v praxi celních úad využívaná velice zídka. V práci uvádím píklad z praxe celního úadu, za jakých okolností exekuní píkaz na pikázání jiné pohledávky vydal. Kapitola. 12 se vnuje exekuci srážkami ze mzdy i jiných píjm. Uvádím zde zpsob výpotu základní nepostižitelné ástky (tzv. nezabavitelná ástka), která povinnému nesmí být za žádných okolností sražena a která je ovlivnna nkolika mnícími se podmínkami. Demonstrativn také uvádím, které píjmy povinných fyzických osob je možné uvedeným zpsobem postihnout, a které naopak nelze. Zabývám se taktéž možností srážek ze mzdy v pípad více plátc mzdy. Exekuce movitých vcí, která se v poslední dob stává exekucí stále více celní správou uplat ovanou, má své místo v kapitole t inácté. Neopomíjím pro tento výkon exekuce dležité zásady obvyklosti a nezbytnosti, vymezuji pedmt mobiliární exekuce. S prodejem nemovitostí (viz kapitola. 14) nemají celní orgány tém žádné zkušenosti. V kapitole zmi uji okolnosti, za kterých je možné nemovitost dlužníka celního úadu provést. Protože podle zákona o správ daní a poplatk je oprávnn celní úad požádat o 10

provedení exekuce soud i soudního exekutora, tuto možnost pedkládám v kapitole. 15. V jejím rámci se zabývám pevážn postižením jiného majetkového práva. Ukonení exekuce, které ne vždy pedstavuje uspokojení pohledávky celního úadu, tvoí samostatnou kapitolu. 16. Pro poádek je do práce zahrnuta také problematika vztahu exekuce a konkurzu i insolvenního ízení (kapitola. 17). V posledních kapitolách je zmínn soubh více probíhajících exekucí. Pro srovnání se zahraniní úpravou uvádím právní instituty daové exekuce v Polsku a na Slovensku. Vzhledem k obšírnosti ale srovnávám jen vybrané instrumenty uvedených zahraniních právních úprav. Neopominula jsem rovnž mezinárodní pomoc pi vymáhání nkterých finanních pohledávek, kterou celní orgány pomrn asto využívají, a už z pozice dožadujícího i dožádaného orgánu, by ji není možné uplatnit pro vymáhání pohledávek v rámci dlené správy. Protože je již delší dobu pipraven návrh nového da ového ádu, který má zcela nahradit stávající zákon o správ daní a poplatk a jehož úinnost se prozatím pedpokládá k 1. lednu 2010 (v souasné dob pi projednávání ped poslaneckou snmovnou ve 2. tení obecná rozprava 2 ), dotknu se v závru práce nové právní úpravy alespo tch základních obecných institut v rámci exekuní innosti správce dan, o nichž je v rigorózní práci zmínka. Srovnání souasné úpravy vymáhání nedoplatk s úpravou nového da ového ádu nebudu vnovat samostatnou kapitolu zcela zámrn, nebo vzhledem k souasné vratké politické situaci stále není jasné, zda skuten da ový ád v navržené podob vejde v platnost. Pedkládaná studie pracuje s právními pedpisy úinnými ke dni 15. kvtna 2009. 2 Viz www.psp.cz [tisk 685] - prohlíženo 11. 5. 2009 11

3 Klíová slova arrestatorium celní orgány da ová exekuce v Polsku a na Slovensku dlená správa dražba exekuce movitých vcí exekuce nemovitostí exekuce pikázáním jiné pohledávky exekuce pikázáním pohledávky z útu exekuce srážkou ze mzdy inhibitorium insolvenní ízení mezinárodní vymáhání mobiliární exekuce sted exekucí výkon rozhodnutí Pokud v textu této práce na jednom míst používám ve spojitosti s exekuní inností Celní správy R terminologii výkon rozhodnutí (podle pojmosloví obanského soudního ádu), a na jiném míst pro zmnu mluvím o exekuci (podle zákona o správ daní a poplatk), mám na mysli jednu a tutéž vymáhací innost provádnou celními orgány. 12

4 Celní správa eské republiky jako kompetenní orgán k vymáhání nedoplatk v rámci daové exekuce Celní správa R je bezpenostním sborem a její innost zapadá do systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie. Její orgány mají také postavení policejního orgánu, tedy orgánu inného v trestním ízení, a to pokud se pedmtné trestní ízení týká vybraných trestných in v oblasti cel, daní, ale také porušování autorského práva, prmyslových práv i práv k ochranné známce. Celní správa R je také výhradním správcem spotebních daní. Tím se rozumí vymování a vybírání spotebních daní z vybraných výrobk podléhajících spotební dani bez ohledu na skutenost, zda jsou pedmtem dovozu nebo vývozu v rámci obchodu se zemmi mimo EU nebo v rámci obchodu s lenskými státy EU, nebo jsou pedmtem tuzemské výroby nebo spoteby. 3 Zvláštními zákony byla celní správ svena kontrolní oprávnní v oblasti nákladní silniní dopravy, jako jsou nap. vážení nákladních vozidel, splnní podmínek pro pepravu nebezpených vozidel. 4 Je také povena kontrolou v oblastech zahraniního obchodu s vojenským materiálem, provádní spolené zemdlské politiky Spoleenství, nakládání s odpady, obchodu s chránnými druhy fauny a flóry a nelegální zamstnanosti cizinc. V neposlední ad byla Celní správa eské republiky zaazena do Integrovaného záchranného systému zem jako složka spolupsobící s ostatními bezpenostními a záchrannými sbory pi mimoádných a krizových situacích. 5 Tolik ve strunosti pedstavení celní správy obecn. V podvdomí veejnosti je její innost ale spojena pedevším s výbrem cel, celním ízením i celním dohledem. Již mén známá (pro mnohé neznámá vbec) je pro tuto práci stžejní kompetence v oblasti vymáhání penžitých plnní uložených 3 eská celní správa souasnosti. Generální editelství cel, Praha, 2005 4 tamtéž 5 Celní správa eské republiky. Z historie celník na území R. [citováno 9. 2. 2009]. Dostupný z www.celnisprava.cz 13

bu samotnými celními orgány, nebo jinými orgány státní správy na základ speciálních právních pedpis (viz další kapitoly). 4.1 Organizace celní správy Celní správu R tvoí soustava správních úad pro oblast celnictví, kterými jsou celní editelství (8) a celní úady (54), jejichž územní psobnost je vymezena v píloze zákona o celní správ. 6 S celostátní územní psobností je s pozicí správního úadu zízeno generální editelství cel. 4.1.1 Celní úady Z pohledu vymáhání je v rámci soustavy orgán celní správy zachována dvoustup ová soustava, v níž je celní úad píslušný k provádní základních právních úkon. Rozhoduje v prvním stupni a prvotn vystupuje vi povinnému. Jeho innost jako orgánu prvního stupn spoívá v postupu podle 73 a násl. zákona o správ daní a poplatk, 7 pedevším ve vydávání výzev k zaplacení nedoplatku v náhradní lht, pop. povolování placení ve splátkách i posekání podle ustanovení 60 uvedeného zákona. Celní úady spravují cla v rozsahu a zpsobem stanoveným právním pedpisem upravujícím správu daní, pokud zvláštní právní pedpis nestanoví jinak. Spravují dan v rozsahu a zpsobem stanoveným právním pedpisem upravujícím správu daní. 8 Celní úady taktéž vymáhají pokuty, které uložily, a pedepsané náklady ízení, které nebyly zaplaceny ve lht splatnosti. 9 Zajišují placení penžitých plnní podle 2 písm. d) 10 zákona o celní správ, nestanoví-li zvláštní právní pedpis jinak. 11 6 Zákon. 185/2004Sb., o Celní správ eské republiky, ve znní pozdjších pedpis 7 Zákon. 337/1992 Sb., o správ daní a poplatk, ve znní pozdjších pedpis 8 5 odst. 3 písm. f) a g) zákona o celní správ 9 5 odst. 3 písm. r) zákona o celní správ 10 Placením penžitých plnní se rozumí vybírání a vymáhání penžitých plnní, která vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uložena jinými správními úady v ízení podle správního ádu, a která jsou píjmem státního rozpotu, státních fond nebo rozpot územních samosprávných celk. 11 5 odst. 4 písm. m) zákona o celní správ 14

Díky pechodu kompetencí z finanních orgán na celní orgány, jak o tom bude podrobnji pojednáno na jiném míst této práce, došlo k navýšení personálních požadavk na právních oddleních celních úad. Na nkterých celních úadech, které jsou místn píslušnými celními úady pro vtší územní oblast (nap. Celní úad Brno), byly zízeny pímo referáty vymáhání a exekucí, kde jsou specializovaní pracovníci jednak na vydávání exekuních píkaz a ti, kteí se zabývají nap. mezinárodním vymáháním, vymáháním celních dluh a vymáhání v rámci samotné dlené správy. Tyto celníky i píslušné obanské zamstnance celní správy povené exekuci provádt pro úely této práce pojmenovávám celními exekutory i exekutory celního úadu. 4.1.2 Celní editelství Celní editelství zastávají funkci odvolacího orgánu, kdy pezkoumávají podle zvláštních právních pedpis ( 48 až 56 zákona o správ daní a poplatk) rozhodnutí vydaná celními úady ve svém územním obvodu. 12 Na právních oddleních celních editelství jsou v souvislosti s provádním exekucí celními exekutory zízeny funkce referent vymáhání, jejichž úkolem je nejen rozhodovat jako odvolací orgán v pípadech podaných opravných prostedk proti rozhodnutí vydaných celními úady, ale taky vést a ídit exekuce zahájené celními úady, vypracovávat pro celní úady v psobnosti celního editelství metodické pokyny usnad ující postup pi vymáhání, pop. sloužit jako právní poradce ve složitjších pípadech vyskytujících se na celním úad. 4.1.3 Generální editelství cel Generální editelství cel se sídlem v Praze je podízeno Ministerstvu financí R. Je vrcholným celním orgánem, který podle zvláštních pedpis pezkoumává rozhodnutí vydaná celními editelstvími. Významnjší roli generální editelství cel zastává v rámci tzv. mezinárodního 12 4 odst. 5 písm. h) zákona o celní správ 15

vymáhání, které se vede podle právního pedpisu upravujícího vymáhání v tuzemsku (zejména podle zákona o správ daní a poplatk). Postupuje pitom na základ zákona o mezinárodní pomoci. 13 Pijímá žádosti o mezinárodní pomoc, podle 3 odst. 4 písm. k) zákona o celní správ doruuje písemnosti a oznamuje rozhodnutí celních orgán jiných stát, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, která je souástí právního ádu, a na základ mezinárodních smluv spolupracuje s celními orgány jiných stát a s mezinárodními organizacemi v oblasti celnictví i v dalších vcech. 4.2 Právní úprava kompetence celních orgán k vymáhání V souvislosti s úinností novely zákona o územních finanních orgánech. 444/2005, kterým se mní zákon o územních finanních orgánech 14 a nkteré další zákony, pešly k 1. 1. 2006 na orgány Celní správy R nové kompetence, nebo došlo k novému vymezení vcné psobnosti územních finanních orgán. Z ustanovení 1 odst. 1 uvedeného zákona bylo vypuštno písm. e), které se týkalo tzv. dlené správy. 15 Územní finanní orgány ped zmínnou novelou podle pedcházející kompetence vybíraly a vymáhaly odvody, poplatky, úhrady, úplaty, pokuty a penále, vetn náklad ízení, které byly uloženy jinými orgány státní správy a které jsou píjmem státního rozpotu eské republiky, rozpot územních samosprávných celk a státních fond eské republiky, s výjimkou pokut ukládaných obcemi a kraji. Od 1. 1. 2006 uvedené zajišují již orgány celní správy. Dvodem pechodu tchto kompetencí byl zámr snížit zatížení da ové správy a posílit tak výkon její základní kompetence. Rozdlení kompetencí mezi ústední finanní orgány a celní orgány v rámci tzv. dlené správy tak, jak tomu došlo už v souvislosti s pevodem správy spotebních daní, probhlo v zájmu zvýšení efektivnosti výkonu správy daní, zintenzivnní spolupráce mezi orgány da ové a 13 Zákon. 191/2004 Sb., o mezinárodní pomoci pi vymáhání nkterých finanních pohledávek, ve znní pozdjších pedpis 14 Zákon. 531/990 Sb., o územních finanních orgánech, ve znní pozdjších pedpis 15 Dvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mní zákon o územních finanních orgánech [PSP, tisk 823/0] 16

celní správy. Tato navržená právní úprava pevodu dlené správy na celní orgány byla výrazem dlouhodobého zámru, jehož první fází se stal zákon o celní správ. 16 S výše zmínnou novelou zákona o územních finanních orgánech došlo taktéž ke dni 1. 1. 2006 k úinnosti ustanovení 5 odst. 4 písm. m) s odkazem na 2 písm. d) zákona o celní správ, podle kterého tak výkon dlené správy provádí celní orgány. Podle tohoto ustanovení (jak bylo v pedchozí kapitole naznaeno) celní úad zajišuje placení penžitých plnní (nestanoví-li zvláštní právní pedpis jinak), kterým se podle 2 písm. d) tohoto zákona rozumí vybírání a vymáhání penžitých plnní, která vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uložena jinými správními ú ady v ízení podle správního ádu, a která jsou p íjmem státního rozpotu, státních fond nebo rozpot územních samosprávných celk. Pod uvedené ustanovení zákona o celní správ prakticky spadá, obecn shrnuto, rovnž vymáhání penžitých plnní podle 106 správního ádu, 17 podle nhož je exekuním správním orgánem, jenž exekuci provádí, obecný správce dan 18 místn píslušný podle zvláštního zákona (tj. podle zákona o správ daní a poplatk), nestanoví-li zákon, že jím je správní orgán, který vydal rozhodnutí v prvním stupni. Podle uvedeného ustanovení píslušný správní orgán pedává svá vydaná rozhodnutí ukládající sankce (penžitá plnní) podle speciálních zákon celnímu úadu, který se stává pro tato plnní vymáhacím orgánem. Ve speciálních zákonech 19 je výslovn 16 tamtéž 17 Zákon. 500/2004 Sb., správní ád, ve znní pozdjších pedpis 18 Obecným správcem dan je zejm mínn s ohledem na ustanovení 5 odst. 4 písm. m) zákon o celní správ ve spojení s 2 písm. d) téhož zákona celní úad. Každopádn jako problém se jeví, že pojem obecný správce dan užitý v ustanovení 106 správního ádu není definován a eský právní ád ho ani jinak nezná (Skulová, S. a kol. Správní právo procesní. EUROLEX BOHEMIA s.r.o., Praha, 2005, s. 230) 19 Nap. podle 99 odst. 1 vodního zákona vymáhá celní úad poplatky: Vybírání a vymáhání poplatk za vypouštní odpadních vod do vod povrchových vykonávají místn píslušné celní úady podle sídla jednotlivých zneišovatel ; pitom postupují podle právního pedpisu upravujícího správu daní a poplatk, pokud tento zákon nestanoví jinak nebo podle 88a zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis vymáhá celní úad pokuty: Pokutu uloženou inspekcí nebo správou podle 87 nebo 8 anebo újezdním úadem vybírají tyto úady a vymáhají celní úady pi vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních právních pedpis (tj. zákon o správ daní a poplatk). 17

uvedeno, že podle nich uložená penžitá plnní jsou vymáhána píslušným celním úadem. Ten pitom postupuje podle zákona o správ daní a poplatk. S odkazem na totéž ustanovení správního ádu jsou vymáhány pohledávky z blokových pokut na míst nezaplacených uložených subjektm Policií R podle zákona o pestupcích, 20 který ale výslovn na zákon o správ daní a poplatk neodkazuje (viz dále). Pi posuzování, zda je ale celní úad jako prvoinstanní orgán celní správy kompetentní vymáhat uložené penžité plnní, musí být zárove splnny dv kumulativní podmínky již zmínného 2 písm. d) zákona o celní správ: dvod vzniku vybíraného i vymáhaného penžitého plnní je o ze zákona, tj. bez vydání správního aktu o uložením jinými správními úady v ízení podle správního ádu vybrané i vymožené plnní musí být píjmem státního rozpotu, státních fond pop. rozpot samosprávných celk Podkladem pro exekuci (tj. exekuními tituly - o nich bude podrobnji pojednáno v samostatné kapitole. 5.1 této práce) však nejsou pouze pravomocná a vykonatelná rozhodnutí jiných správních orgán v rámci dlené správy, jak bylo zmínno výše, ale celní úad je zákonn oprávnn také k vymáhání penžitých plnní uložených rozhodnutím vydaným jím samotným. V souladu s ustanoveními celního kodexu, 21 zákona o celní správ, celního zákona, 22 správního ádu, zákona o správ daní a poplatk vymáhá nedoplatky pi správ cla, daní a penžitých plnní, které vznikly zejména: na cle a poplatcích vybíraných pi dovozu zboží, vývozu zboží a jejich píslušenství na spotebních daních, dani z pidané hodnoty, jejich píslušenství a správních poplatcích na pokutách uložených celním úadem a nezaplacených 20 Zákon. 200/1990, o pestupcích, ve znní pozdjších pedpis 21 Naízení rady (EHS). 2913/92 z 12. íjna 1992, kterým se vydává Celní kodex Spoleenství 22 Zákon. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znní pozdjších pedpis 18

nákladech ízení neplacením penžitých plnní, kdy pi vymáhání penžitých plnní uložených ve správním ízení se použije zákon o správ daní a poplatk pijetím žádosti o mezinárodní pomoc pi vymáhání pohledávek 23 Primárn pitom postupuje podle celního zákona, v nmž jsou upraveny nkteré zvláštní instituty vztahující se k exekuci. S odkazem na 320 odst. 1 písm. c) 24 uvedeného zákona pak platí obecný právní pedpis, kterým je zákon o správ daní a poplatk. Shrneme-li dosavadní shora vyslovené poznatky, zákon o správ daní a poplatk je základním procesnprávním pedpisem pro vymáhání pohledávek celní správou, který zárove ve svém 73 odst. 7 odkazuje na pimenou aplikaci obanského soudního ádu. P im ené užití obanského soudního ádu je pedmtem ady diskusí odborné veejnosti, nicmén je jednoznané, že se takto obanský soudní ád použije pouze pro takové úkony, které samotný zákon o správ daní a poplatk upravuje. Nap. celní úady nemohou provádt exekuci upravenou jenom obanským soudním ádem, jako je nap. prodej podniku, zízení soudcovského zástavního práva, ale pouze taxativn vymezenými zpsoby, o nichž bude dále pojednáno. Pimenost použití ustanovení o exekuci podle obanského soudního ádu lze vyložit jako povinnost v plném rozsahu za splnní dále uvedených ty základních podmínek: nestanoví-li lex specialis výslovn nco jiného terminologie a procesní postupy vyplývají ze speciální úpravy (nap. v postavení soudu se nachází celní úad; soudním vykonavatelem je celník, pípadn obanský zamstnanec celní správy povený výkonem rozhodnutí neboli celní exekutor apod.) 23 l. 1 odst. 1 služebního pedpisu Celní správy R. 14/2006, vymáhání nedoplatk Celní správou R 24 Nestanoví-li tento (myšlen celní zákon) nebo zvláštní zákon jinak, platí pro ízení ped celními orgány v ostatních vcech obecné pedpisy o správ daní a poplatk 19

pihlédne se k jinému postavení finanních orgán (tj. i celních orgán) pihlédne se k jinému procesnímu postavení správce dan v da ové exekuci, kdy tento orgán je souasn orgánem vykonávajícím a oprávnným 25 Vzhledem k velké absenci konkrétnjšího exekuního postupu pi exekuci v zákon o správ daní a poplatk se obanský soudní ád prakticky stává základní právní úpravou exekuního ízení vedeného celními orgány. Srovnal-li Nejvyšší správní soud v úvodu zmínném rozhodnutí ze dne 25. íjna 2005, j. 2 Afs 81/2004-54 exekuní ízení vedené v civilním a da ovém ízení, dospl k následujícímu závru: Právní ád, založený na principech jednoty, racionality a vnitní obsahové bezrozpornosti, s sebou nutn pináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, by upravené v rozdílných právních pedpisech i dokonce v odvtvích. Podle ustanovení 73 odst. 7 daového ádu se pro výkon daové exekuce použije pimen obanského soudního ádu pípadné úvahy o zásadní odlišné obou procesních režimu se jeví jako iracionální. Otázka pimenosti užití je s terminologickou úpravou aktuální i ve vztahu k jednacímu ádu pro okresní a krajské soudy, 26 k jeho ásti deváté, konkretizující innost soud v exekuním ízení, a taktéž k ádu pro soudní vykonavatele, 27 upravujícímu innost soudních vykonavatel. Postup u jednotlivých zpsob provedení exekuce pibližuje celním exekutorm taktéž úprava obsažená v nkolika vnit ních pokynech i služebních p edpisech Celní správy R, jejichž dobrá znalost je pro celního exekutora nezbytná. Právní úpravu exekuních prostedk rozšiuje též rozsáhlá judikatura, zejména Nejvyššího soudu R i Nejvyššího správního soudu R. 25 Grossová, M.. Exekuce. Právo a podnikání, 1995,. 2, s. 11 26 Vyhláška. 37/1992 Sb., o jednacím ádu pro okresní a krajské soudy, ve znní pozdjších pedpis 27 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. srpna 1996. j. 1360/95-OOD, kterou se vydává ád pro soudní vykonavatele (dále jako ád pro soudní vykonavatele ) 20

Nedoplatky dlené správy Jak již bylo eeno, penžitá plnní uložená rozhodnutím správního orgánu podle správního ádu celní úad vymáhá na základ 106 odst. 2 uvedeného zákona. Mže tak ale init rovnž obecní nebo krajský úad, je-li ovšem souasn správním orgánem, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo který schválil smír (viz 105 odst. 1 a) správního ádu). Celní úad je exekuním správním orgánem penžitých plnní podle nkolika desítek speciálních právních pedpis (kolem 80 28 vtšina z nich novelizována práv k 1. 1. 2006, kdy pešly kompetence na celní orgány z finanních orgán; u dalších pešly kompetence na celní správu v prbhu následujících let), jejichž ustanovení explicitn celní úady k vymožení pokut nebo poplatk zmoc ují. Celistvá úprava i pehled lex specialis je ale postrádán. Celní správa velmi asto vymáhá pokuty nebo poplatky uložené nap. podle: zákona o zamstnanosti (nap. pokuty uložené úadem práce za nesplnní povinnosti provedení odvodu do státního rozpotu pi nesplnní povinnosti zamstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu ( 81 odst. 1); i pokuty uložené zamstnavateli, nebo ten umožnil cizinci výkon nelegální práce ( 139 odst. 1 písm. c)) lesního zákona (poplatky za odntí pozemk plnní funkcí lesa - 17)) zákona o ochran ovzduší 29 (poplatky za zneišování ovzduší - 19 odst. 4) vodního zákona (poplatky za vypouštní odpadních vod do vod povrchových - 99 odst. 1) Po nabytí právní moci a vykonatelnosti nap. rozhodnutí o uložení pokuty je píslušné správní úady pedají k vymáhání celnímu úadu, který již postupuje 28 Speciálními zákony jsou krom již výše zmínných v poznámce. 19 ješt nap. zákon o zamstnanosti (zákon. 45/2004 Sb., o zamstnanosti, ve znní pozdjších pedpis), zákon o ochran zemdlského pdního fondu (zákon. 334/1992 Sb., o ochran zemdlského pdního fondu, ve znní pozdjších pedpis), vodní zákon (zákon. 254/2001 Sb., o vodách, ve znní pozdjších pedpis), lesní zákon (zákon. 289/1995 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon), ve znní pozdjších pedpis aj.) 29 Zákon. 86/2002 Sb., o ochran ovzduší, ve znní pozdjších pedpis 21

bžným zpsobem podle ásti šesté zákona o správ daní a poplatk. Po doruení tchto rozhodnutí by ml zkontrolovat, zda skuten je k vymáhání pokuty uložené podle speciálního zákona orgánem oprávnným. Jestliže by tomu tak nebylo a celní úad by vydal výzvu podle 73 odst. 1 zákona o správ daní a poplatk, bylo by exekuní ízení zahájeno v rozporu s právními pedpisy, nebo nebyly k vymáhání celními orgány splnny procesní podmínky. Uinná rozhodnutí by byla ex offo rozhodnutími nicotnými, protože byla vydána neoprávnnými subjektem. 30 V oblasti dlené správy v rámci vymáhání pohledávek existuje skupina nedoplatk, kterých celní správa eviduje poetn nejvíce. Jedná se o blokové pokuty na míst nezaplacené uložené Policií R pedevším za dopravní pestupky podle zákona o pestupcích. Vymáhat uvedený druh nedoplatk, které celní úad zaeviduje po zaslání pokutových blok nezaplacených dlužníkem ve lht splatnosti, je celní úad zmocnn již vícekrát zmínným ustanovením 2 písm. d) zákona o celní správ. Tím, že jsou pokuty uloženy v rámci správního ízení 31 a plynou do státního rozpotu, jsou splnny ob kumulativní podmínky uvedeného ustanovení a celní úad s odkazem na n tato penžitá plnní ve form pokut vymáhá. Podkladem pro vymáhání, tj. exekuním titulem, je pravomocné a vykonatelné rozhodnutí o uložení pokuty. O jeho podstatných náležitostech je pojednáváno v kapitole vnující se exekuním titulm, tj. kap.. 5.1. 30 Nicotností se ne v jednom pípad zabýval i Nejvyšší správní soud R, který jednoznan stanovil, za jakých okolností je nutno rozhodnutí pokládat za nicotné (nap. 5 Afs 42/2004-61 z 31. kvtna 2006). Pitom srozumiteln vymezil rozdíl mezi rozhodnutím neplatným, nicotným: Nicotnost a neplatnost správního aktu jsou vzájemn odlišné kategorie s vlastním obsahem, rozdílnými pedpoklady uplatnní a rozdílnými dopady na soudní pezkum. Následky nicotnosti nelze svévoln spojovat s instituty jinými, nýbrž je naopak teba vykládat nicotnost restriktivn a s pihlédnutím k jejímu smyslu, jímž je odstranit rozhodnutí, která nikdy nemohla být respektována Teorie považuje za nicotný správní akt takový, který trpí vadami takové intenzity, že již vbec nelze o správním aktu hovoit. Typicky jsou takovými vadami neexistence zákonného podkladu pro rozhodnutí, nedostatek pravomoci, nejtžší vady píslušnosti, absolutní nedostatek formy, absolutní omyl v osob adresáta, neexistence skutkového základu zpsobující bezobsažnost, požadavek trestného plnní, požadavek plnní fakticky nemožného, neuritost, nesmyslnost i neexistence vbec. Nicotnost nelze zhojit ani uplynutím asu. Nicotný akt nikoho nezavazuje a nikdo jej není povinen respektovat, nebo mu nesvdí presumpce správnosti. 31 Jedná se o správní ízení podle zvláštního právního pedpisu; blokové ízení je také oznaováno jako zvláštní ízení o pestupku 22

V souladu se zákonem o pestupcích Policie R ukládá v rámci blokového ízení pokuty za pestupky zpravidla do výše 1000,- K. 32 Nezaplatí-li dlužník uloženou ástku ani po výzv k úhrad nedoplatku v náhradní lht vydané v souladu s 73 odst. 1 zákona o správ daní a poplatk a nejsou-li zjištny souinností žádné bankovní úty dlužníka, je vymáhání celního úadu po dlužníku takka u konce. S ohledem na výši pohledávky a ekonominost provedení ostatních možných exekuních prostedk (nap. exekuce movitých vcí, exekuce nemovitostí), zstává práce celního úadu v mnoha pípadech pouze ve fázi zasílání výzev k souinnosti vydaných dle 34 zákona o správ daní a poplatk se zdravotní pojišovnou, správou sociálního zabezpeení, pop. registrem automobil, stediskem cenných papír, úady práce apod. (viz dále). Nezjištní potebných informací ze strany oslovených institucí mže vést ke konstatování neúspšné exekuce, akoli byl zjištn nemovitý majetek dlužníka, potažmo k odpisu nevymahatelné pohledávky podle 66 zákona o správ daní a poplatk. Neefektivnost exekuce tchto pohledávek je zpsobena nejen uloženými nízkými ástkami, které omezují její zpsoby provedení, ale také charakterem pestupc. Nedoplatky na pokutách ukládané cizincm a nezamstnaným (ti jsou zárove nekontaktní) jsou prakticky nedobytné. Rovnž opakující nedostatené vyplnní údaj na pokutových blocích (pedevším chybjících i neitelná adresa pestupce) vymáhání ztžuje. Vymáhání blokových pokut je tak z uvedených dvod znan komplikované a neefektivní. Vymáhání pokut uložených Policií R pedstavovalo specifický problém dlené správy v minulosti i pro finanní úady. Ten petrvává i pi pechodu kompetencí na celní úady. Problémy jsou dokonce stále identické. Jak zvýšit efektivitu vymáhaní uložených blokových pokut je ale záležitostí problematickou. V njaké míe by sice narostla pi pelivjším vypl ování údaj blokových pokut Policií R nebo také za umožnní cizincm placení pokut v jiné než eské mn 33. Vždy se ale bude mezi 32 13 odst. 1 zákona o pestupcích 33 Tato cesta je však znan komplikovaná a dle mého názoru prozatím nerealistická. eská republika má zákonem stanovenou mnu, která je eská koruna. Také pokutové bloky ukládané osobám v 23

pestupci vyskytovat skupina subjekt, jež nebude ochotna a mnohdy ani schopna díky své nemajetnosti uloženou pokutu zaplatit ani pod hrozbou provedení exekuce. ešením by dle mého názoru nebyl ani pípadný pechod kompetence vymáhat tyto pokuty na jiný správní orgán, by by byl sám ukladatelem. 4.3 Postavení celního orgánu a ostatních subjekt v exekuním ízení Postavení orgánu celní správy v exekuním ízení je svým zpsobem zvláštní. S funkcí exekuního orgánu se dostává do postavení subjektu oprávnného, a to i v pípad vymáhání pohledávky pro jiný správní orgán. Stává se tímto úastníkem exekuního ízení, které sám zahajuje a které podle píslušných ustanovení zákona o správ daní a poplatk provádí. Druhým procesn vymezeným úastníkem ízení je osoba povinného, vi kterému jsou úkony v rámci exekuního ízení smrovány. Pi zvolení exekuce provádné pikázáním pohledávky z útu u banky i u srážek ze mzdy se banka i plátce mzdy stávají t etí osobou, tzv. poddlužníkem, neboli dlužníkem povinného, aniž by se stala úastníkem ízení. Podle ustanovení 255 obanského soudního ádu jsou úastníky exekuního ízení pouze oprávnný a povinný. Pi exekuci majetku patícího do spoleného jmní manžel se ale úastníkem ízení stává i manžel povinného, ovšem pokud jde o hodnoty tohoto manžela. Manželovi se proto doruuje i exekuní píkaz. V pípad, že celní orgán využije ustanovení 73 odst. 3 vta druhá a o provedení exekuce požádá soud nebo soudního exekutora, vymáhacím orgánem není. Vystupuje jako oprávnný, který podává návrh na výkon soudního rozhodnutí a je mu piznána zpsobilost být úastníkem ízení. Na druhé stran vystupuje povinný, vi nmuž návrh smuje. V praxi je tento zpsob celními orgány využíván blokovém ízení za pestupky jsou písn zútovatelné tiskopisy, na kterých je uvedena jejich nominální hodnota v K. Tyto bloky vydává Ministerstvo financí eské republiky. Není tedy možné pijímat za takto vydané bloky žádnou cizí mnu. [citováno 19. bezna 2009]. Dostupný z http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/bezpecnost/opolicie/stanop/blokove_rizeni.pdf) 24

pedevším u vyšších pohledávek a vtšinou za splnní další podmínky, že dosavadní exekuce provádna samotnými celními orgány byla z njakého dvodu neúspšná (viz samostatná kapitola). 4.4 Pravomoc a píslušnost celního orgánu k vymáhání Pravomocí rozumíme souhrn oprávnní uritého státního orgánu jednat a rozhodovat v uritých, zákonem stanovených záležitostech. 34 Jedná se o vymezení okruhu vcí (rozsah záležitostí), které celní orgány projednávají a rozhodují. Pravomoc je procesní podmínkou, jejíž nedostatek nelze odstranit. Teprve v rámci dané pravomoci rozlišujeme mezi píslušností jednotlivých celních orgán. 35 Pravomoc celních orgán je vymezena zákonem o celní správ, konkrétn pak specifikována u jednotlivých celních orgán. Podle právní teorie rozdlení pravomocí mezi jednotlivé orgány oznaujeme za píslušnost, tzn. píslušnost generálního editelství cel, celních editelství a celních úad. Nejdležitjší pravomocí celní správy pro zvolené téma rigorózní práce je v oblasti dlené správy, a to vymáhání penžitých plnní, která vznikla bez vydání správního aktu ze zákona, nebo která byla uložena jinými správními úady v ízení podle správního ádu, a která jsou píjmem státního rozpotu, státních fond nebo rozpot územních samosprávných celk zakotvená v 2 odst. d) zákona o celní správ. P íslušností orgánu rozumíme urení (tj. vymezení okruhu psobnosti) konkrétního z orgán, do jehož pravomoci je vc dána, který danou vc má projednat a rozhodnout, 36 tzn. vymezení psobnosti mezi celními orgány v rámci struktury celní správy navzájem. Píslušnost je rovnž chápána jako oprávnní a povinnost orgánu nebo organizace vyvíjet innost, pop. ešit uritý konkrétní pípad. Je to oprávnní a povinnost k zásahu, k jednání uritého orgánu. 37 Píslušnost rozdlujeme na vcnou, místní a funkní. 34 Stavinohová, J., Hlavsa, P. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Doplnk, 2003, s. 189 35 Tamtéž (místo soudu upraveno ve vztahu k celní správ) 36 Stavinohová, J., Hlavsa, P. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Doplnk, 2003, s. 193 37 Hromady, J., Madar, Z. Právnický slovník. II. díl. Praha: Orbis, 1972, s. 256 25

Vcná píslušnost vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivými orgány celní správy, tj. který orgán celní správy má rozhodnout a projednat o uritých vcech v prvním stupni. 38 Vcnou píslušnost jednotlivých celních orgán v rámci celní správy vymezují píslušná ustanovení zákona o správ daní a poplatk a taktéž zákon o celní správ. Psobnost celních úad jako územních finanních orgán je obecn vymezena ustanovením 1 odst. 1, 2 zákona o správ daní a poplatk, které správcm dan svuje v rámci správy daní vymáhat i da ové nedoplatky. Místní píslušnost vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivými orgány celní správy stejné instance. Uruje, který celní orgán má projednat a rozhodnout ve vci. Obecná místní píslušnost celního orgánu jako exekuního správního orgánu (podle zákona o správ daní a poplatk jako správce dan) je dána 4 odst. 1 zákona o správ daní a poplatk, podle nhož, je-li dlužník fyzická osoba, ídí se bydlištm v R, jinak místem, kde se pevážn zdržuje. V podstat se uruje temi základními alternativními zpsoby (lze je oznait za obecná kritéria) uvedenými v odst. 1 (zmínným místem bydlišt u fyzické osoby i místem sídla právnické osoby v R), odst. 3 (místem provozovny; místem, kde subjekt vykonává hlavní ást své innost; místem, v nmž se nachází na území R pevážná ást jeho nemovitého majetku) a odst. 4 (nelze-li urit místní píslušnost zpsoby pedešlými, je píslušným správcem dan Celní úad pro Prahu 1), pop. odst. 14, kdy místní píslušnost stanoví až ministerstvo financí. Situace je ale odlišná pi urování místní píslušnosti v rámci výkonu dlené správy, kdy se uruje podle 4 odst. 15 zákona o správ daní a poplatk. V nm je vymezena podmínka, že, je-li platební povinnost uložena podle 1 odst. 4 pedmtného zákona orgánem nepoveným souasn jejím vybráním, je ke správ jejího placení místn píslušný správce dan v sídle orgánu, který platební povinnost uložil. Protože zvláštní zákony rozlišují mezi pojmy vybírání a vymáhání (tyto zákony byly již výše demonstrativn zmínny nap. zákon o vodách, lesní zákon a 38 Stavinohová, J., Hlavsa, P. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Doplnk, 2003, s. 194 26

podobn), je potom nutno uvedené ustanovení vykládat tak, že píslušným celním úadem pi vymáhání pokut uložených jiným orgánem je ten, jehož píslušnost se urí práv podle obecných kritérií 4 zákona o správ daní a poplatk. Jinými slovy a souhrnn lze íci, že místní p íslušnost celního ú adu v rámci dlené správy odpovídá místní p íslušnosti ukladatele, ale pouze za podmínky, že tento ukladatel není zárove pov en výbrem penžitého plnní. Pokud ano, ídí se místní p íslušnost celního ú adu bydlištm fyzické osoby dle 4 odst. 1 zákona o správ daní a poplatk. V pípad spáchání pestupku, za nhož Policie R pestupci uloží na míst pokutu tzv. blokem, se místní píslušnost ídí opt jinou právní úpravou. Podle 55 zákona o pestupcích je k projednání pestupku píslušný ten správní orgán, v jehož územním obvodu byl pestupek spáchán. Proto se i místní píslušnost celního úadu k vymáhání nezaplacených pokutových blok ídí místem, kde k pestupku došlo, tzn. bez ohledu na bydlišt i sídlo pestupce. Obecná kritéria pro místní píslušnost stanovená zákonem o správ daní a poplatk zde ustupují ped pravidly v lex specialis, kterým je zákon o pestupcích. Místn píslušný celní úad mže v opodstatnných pípadech využít institutu 5 zákona o správ daní a poplatk, jímž je dožádání. Celnímu úadu je tak dána možnost dožádat jiný celní úad (vtšinou ten, v jehož obvodu má dlužník trvalé bydlišt) o provedení nkterých úkon v rámci vymáhacího ízení. V praxi se jedná nap. o provedení místního šetení za úelem exekuce movitých vcí. Píslušný vnitní pokyn celní správy stanovuje podmínky, za jakých je dožádání možné využít (nap. je-li dosavadní exekuce neúspšná). Funkní píslušnost vymezuje rozsah psobnosti mezi jednotlivými orgány celní správy tak, že stanoví, který lánek je píslušný projednat a rozhodnout konkrétní stejnou vc na základ opravného prostedku postupn po sob. 39 Pro celní editelství funkní píslušnost znamená podle 4 odst. 5 písm. h) zákona o celní správ 39 Stavinohová, J., Hlavsa, P. Civilní proces a organizace soudnictví. Brno: Doplnk, 2003, s. 198 27

pezkoumávání podle zákona o správ daní a poplatk rozhodnutí vydaná celními úady ve svém územním obvodu. Celní editelství se tak stává odvolacím orgánem, orgánem II. stupn. Generální editelství cel, jak vyplývá z 3 odst. 5 písm. e) zákona o celní správ, pak pezkoumává podle zákona o správ daní a poplatk rozhodnutí vydaná celním editelstvím. 28

5 Právní pedpoklady vymáhání nedoplatku Smyslem vedení celého exekuního ízení je dosáhnout jeho cíle. Ten je možné jednoduše charakterizovat jako uspokojení pohledávky celního úadu jako oprávnného subjektu ovšem již za využití prostedk státního donucení, nebo subjekt dobrovoln nesplnil svou penžitou povinnost ve lht splatnosti. Existence nesplnné penžité povinnosti je jedna ze základních právních pedpoklad vyjasnných ped zahájením vymáhacího procesu. Nezaplacením splatného penžitého plnní ve lht splatnosti se subjekt dostal do postavení dlužníka, po nmž bude pohledávka celního úadu vymáhána. V této souvislosti považuji za nutné ješt jednou pipomenout, že nezbytým pedpokladem provedení exekuce celním úadem je existence jeho kompetence daný dluh vymáhat, o níž již byla nkolikrát e. Kumulativní podmínky 2 písm. d) zákona o celní správ musí být vždy splnny. Po obdržení vykonatelného a zpravidla i pravomocného rozhodnutí vydaného jiným správním orgánem musí celní úad proto nejdíve zhodnotit, zda k vymožení v rozhodnutí uloženého penžitého plnní je oprávnn. Ne vždy je posouzení podmínek uvedených v 2 písm. d) zákona o celní správ snadné. K tomu mže sloužit názorný pípad z praxe, kdy byl celní úad požádán o provedení výkonu rozhodnutí vydaném výchovným ústavem, nebo dlužník (osoba umístna do tohoto zaízení) neuhradil v rozhodnutí uložené penžité plnní. To bylo uloženo editelem výchovného ústavu podle 24 odst. 3 zákona o výkonu ústavní výchovy, 40 který rozhodoval, jak vyplývá z tohoto ustanovení, 41 v oblasti státní správy. Protože tento speciální zákon výslovn neupravuje, kdo vymáhá uvedené penžité plnní, vznikla otázka, zda je k tomu celní úad píslušný. 40 Zákon. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zaízeních o preventivn výchovné péi ve školských zaízeních a o zmn dalších zákon, ve znní pozdjších pedpis 41 editel zaízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v tchto pípadech: d) o povinnosti dítte uhradit ze svých píjm náklady spojené s pepravou do zaízení podle 20 odst. 2 písm. c) 29

Podmínka, aby vymožené plnní bylo píjmem státního rozpotu, státních fond pop. rozpot samosprávných celk je, splnna (viz dále). Výchovný ústav, který o vymáhání celní úad požádal, je podle školského zákona 42 druhem školského zaízení, které zizuje ministerstvo mládeže a tlovýchovy. Jak vyplývá ze speciálního zákona o výkonu ústavní výchovy, je konkrétní školské zaízení píspvkovou organizací, která se díky svému zizovateli 43 stala píspvkovou organizaci státní, právnickou osobou. editel školského zaízení tak odpovídá za použití finanních prostedk státního rozpotu, školské zaízení nemá vlastní majetek a není schopna ani vlastní majetek nabývat. Pípadné píjmy, v našem pípad penžité plnní za porušení uvedené povinnosti, jsou tak píjmy plynoucí do státního rozpotu. ást druhé podmínky, tj. aby bylo plnní uloženo ve správním ízení, je rovnž splnna, nebo editel školského zaízení výslovn podle zákona o výkonu ústavní výchovy postupuje v rámci oblasti státní správy podle správního ádu. Splnní podmínky, aby povinnost byla uložena správním úadem, už není tak jednoznané. Ustanovení 1 správního ádu de lege lata užívá pojem správního orgánu, tedy nikoli správního úadu, jak požaduje 2 písm. d) zákona o celní správ. Pojmov obsáhlejší legislativní zkratka správní orgán zahrnuje orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celk a jiné orgány, právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají psobnost v oblasti veejné správy. Podle l. 79 odst. 1 ústavy 44 jsou za správní úady považovány pouze orgány moci výkonné, tedy orgány státu, jimž je sven výkon státní správy. Z uvedeného rozboru lze podle mého názoru konstatovat, že školské zaízení podmínku správního úadu zcela nespl uje a celní orgán uvedené plnní nemže vymáhat. 42 Zákon. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znní pozdjších pedpis 43 Zízeno ministerstvem školství, mládeže a tlovýchovy podle 169 odst. 2 písm. a) školského zákona 44 Ústavní zákon. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve znní pozdjších pedpis 30

5.1 Exekuní titul Nezbytnou podmínkou pro zahájení exekuce penžitých plnní celním orgánem a tedy již pro vydání výzvy k úhrad nedoplatk v náhradní lht podle 73 odst. 1 zákona o správ daní a poplatk je existence jednoho z taxativn vyjmenovaných exekuních titul v 73 odst. 4 zákona o správ daní a poplatk. Exekuními tituly podle uvedeného ustanovení mohou být: vykonatelný výkaz nedoplatk vykonatelné rozhodnutí, jímž se ukládá penžité plnní splatná ástka zálohy na da 5.1.1 Vykonatelné rozhodnutí V praxi nejastji vyskytujícím se exekuním titulem je vykonatelné rozhodnutí. Vykonatelnost správního rozhodnutí znamená, že správní rozhodnutí ukládající povinnost plnní mže být vynuceno státní mocí, je tedy vynutitelné, vymahatelné. 45 Protože podkladem pro exekuci mže být i rozhodnutí vydaná jinými správními orgány než celními úady, jak o tom byla e již díve, rozhodnutí je vykonatelné za podmínek uvedených v zákon, podle nhož bylo vydáno. V zásad lez íci, že vykonatelné rozhodnutí, jež mže být exekuním titulem, je takové rozhodnutí, v nmž stanovená lhta k plnní již uplynula. Vtšina tchto rozhodnutí je zárove pravomocných, tzn., že nelze vi nim uplatnit ádný opravný prostedek. Nejsou-li pravomocná, mže jít o tzv. rozhodnutí pedbžn vykonatelná, proti kterým sice lze podat ádný opravný prostedek, ovšem jejich podání nemá odkladný úinek (plnní lze vymáhat nehled na podaný opravný prostedek). Pravomocné rozhodnutí na druhou stranu nemusí být ješt vykonatelné tzn., že sice nelze vi nmu uplatnit opravný prostedek, ovšem ješt nevypršela stanovená lhta ke splnní uložené povinnosti. 46 45 Skulová, S. a kol. Správní právo procesní. EUROLEX BOHEMIA s.r.o., Praha 2005, s. 180 46 Srov. 74 správního ádu a 32 odst. 13 zákona o správ daní a poplatk 31