Ivestice do rozvoje vzděláváí Iovace studia olekulárí a buěčé biologie Teto projekt je spolufiacová Evropský sociálí fode a státí rozpočte České republiky.
Ivestice do rozvoje vzděláváí Předět: LRR/CHPI/Cheie pro biology I Teto projekt je spolufiacová Evropský sociálí fode a státí rozpočte České republiky.
Ivestice do rozvoje vzděláváí Roztoky, teorie kyseli a zásad Mgr. Karel Doležal Dr. Teto projekt je spolufiacová Evropský sociálí fode a státí rozpočte České republiky.
Ivestice do rozvoje vzděláváí Cíl předášky: sezáit posluchače s teoriei kyseli a zásad a strukturou roztoků Klíčová slova: rrheiova teorie kyseli a zásad, røsted Lowryho teorie kyseli a zásad, Lewisova teorie, ph, disociačí stupeň Teto projekt je spolufiacová Evropský sociálí fode a státí rozpočte České republiky.
Teorie kyseli a zásad Prví exaktí výklad podstaty acidobazického chováí látek - Svate ugust rrheius (1887-1903 Nobelova cea) Kyseliy a zásady jsou elektrolyty, látky schopé v roztocích disociovat a ioty Kyseliy disociují H = H + + - Zásady OH = + + OH - Nedostatek epostihuje úlohu rozpouštědla 1923 - Johaes Nicolaus røsted, Thoas MartiLowry disociace doplěa o yšleku solvatace vzik. protoů olekulai rozpouštědla Kyseliy látky, které ve svých roztocích projevují ěřitelou (experietálě prokazatelou) sahu odštěpovat protoy H +. Kyselia je tedy Door (Dárce) protou. H H + + - Např. HCl H + + Cl - Zásady látky, které ají vázat proto. Zásada je tedy kceptor (Příjece) protou. H 2 O + H + H 3 O +
Ozačováí kyselia a zásada eá podle této teorie sysl, especifikujee-li druhou látku k iž se projeví acidobazické chováí (obecě ale zachováváo, vztažeo k vodě) (cidobazické vlastosti eje eutrálí olekuly, ale i ioty) CH 3 CO 2 H + H 2 O CH 3 CO 2- + H 3 O + Voda - zásada H 2 O + NH 3 OH - + NH 4 + Voda - kyselia io OH - ůže odtržeý proto zase přijout. Učií-li tak, chová se jako zásada. Kojugovaé páry. Oezeí protická rozpouštědla jejich olekuly obsahují ioizovatelý ato vodíku, schopý odštepit se z olekuly jako proto H + (te ůže být přijat jiou olekulou rozpouštědla)
Ještě obecější - solvoteorie Gutta a Lidquist (1954) Každé rozpouštědlo je autoioizováo + 2 NH3 NH4 + + NH2 (autoioizace) katio aio Solvokyselia je látka, která iteraguje s rozpouštědle tak, že zvyšuje kocetraci katiotů vytvářeých autoioizaci rozpouštědla Solvozásada je látka, která iteraguje s rozpouštědle tak, že zvyšuje kocetraci aiotů vytvářeých autoioizaci rozpouštědla
Ještě obecější Lewis 1923 Zásada částice s alespoň jedí volý elektroový páre, schopý zprostředkovat vzik kovaletí vazby s jiý atoárí uskupeí (ukleofil) Kyselia částice, schopá volý elektroový pár zásad využít (elektrofil) H + + :NH3 NH4 + Lewisova kyselia Lewisovazásada adukt s door-akceptorovou vazbou (evazebý elektroový pár)
Kvatitativí vyjadřováí kyselosti a zásaditosti látek Kriteriu acidobazických vlastostí výchozích látek poloha rovováhy acidobazických reakcí Vodé roztoky čistá voda: H 2 O + H 2 O H 3 O + + OH - Polohu rovováhy popisuje rovovážá kostata K = + ][OH - H2O [H 3 O ] [H 3 O + ] [OH - ] ~ 10-14 ol 2 l -2 [H 3 O + ] = [OH - ] [OH - ] ~ 10-7 ol 2 l -2 [H 3 O + ] ~ 10-7 ol 2 l -2 Takové prostředí ozačujee jako eutrálí. Vodý roztok kyseliy: H + H 2 O H 3 O + + - [H 3 O + ] > 10-7 ol 2 l -2 [OH - ] < 10-7 ol 2 l -2
Vodý roztok zásady: + H 2 O H + + OH - [H 3 O + ] < 10-7 ol 2 l -2 [OH - ] > 10-7 ol 2 l -2 ph =-log [H + =-log - 3 O ] poh [OH ] ph = 14 - poh Vodý roztok kyseliy (kysele reagující roztok) ph < 7 poh > 7 Cheicky čistá voda (eutrálě reagující roztok) ph = 7 poh = 7 Vodý roztok zásady (zásaditě reagující roztok) ph > 7 poh < 7 Disociačí stupeň kyseliy (c H celková (aalytická) kocetrace kyseliy) [ H 3O ] Disociačí stupeň resp. c H K H [ ] c H [ 3 ][ H O [ H ] ] Silá kyselia, plě disociovaá, α = 1 ph = -log c H
ph Slabá kyselia α <1 1 1 log c H ( log K H 2 2 Zásady - aalogicky K OH [ ][ OH [OH] ] ) [ ] [OH ] c OH c OH ph = 14-log c OH pro roztok silé zásady ph 1 1 14 log c OH pk OH 2 2 pro roztok slabé zásady
Roztoky Hoogeí, ejčastěji dvousložkové soustavy látek, podstatou prostoupeí a olekulárí úrovi (úrovi stavebích jedotek). Vjdř Vyjadřováí složeí roztoků - kocetrace: Hotostí zloek podíl hotosti kopoety a celkové hotosti roztoku (, hotosti složek,.) w... i i,... w... i,... i
Součet hotostích zloků všech složek sěsi = 1 Molárí zloek,.hotosti složek, M, M olek. hotosti,, látková ožství M M M M...,... i i x...,... i i x Látková (olárí) kocetrace c (ol. d -3 ), látkové ožství, V celk. obje roztoku, M olárí hotost V M V c S S V M V
Struktura roztoků V olekulách lá rozpuštěé élátky se uplatňují pouze epolárí ebo slabě polárí vazby, olekuly rozpouštědla poutáy slabýi va der Waalsovýi silai eelektrolyty Rozpuštěá látka přítoá v ioizovaé forě elektrolyty. Rozpad elektrolytická disociace Ozačí-li se elektrolyt obecý vzorce, kde je elektropozitiví a elektroegativí část olekuly, lze psát rovici disociace elektrolytu. K d Rovováha je určea disociačí rovovážou kostatou: Disociačí kostata specifická pro každou kobiaci elektrolytu a rozpouštědla, lze experietálě staovit Disociačí stupeň elektrolytu α = [ + ]/ c =[ - ]/ c α«1 slabý elektrolyt K d 2 c 1
Rozpustost látek Kocetrace asyceého roztoku látky při urč. fyzikálích podíkách Rozpustost aorg. látek ve vodě: erozpusté < 0,1g a 100g, oezeě 0,1 1g, rozpusté 1-10g, 10g veli rozpusté > 10g Souči stechioetrickýi koeficiety uocěých kocetrací iotů vzikajících elektrolytickou disociací, je v asyc. roztoku kostatí souči rozpustosti