4. Základní výpočty vycházející z chemických rovnic

Transkript

1 4. Základí výpočty vycházející z cheických rovic heické rovice vyjadřující eje jaké látky spolu reagují (reaktaty, edukty) a jaké látky reakcí vzikají (produkty), ale i vztahy ezi ožstvíi spotřebovaých reaktatů a vziklých produktů. Například cheická rovice + B B + D D v íž, B, a D jsou přirozeá čísla azývaá stechioetrické koeficiety a, B, a D představují syboly resp. vzorce jedotek látky, kterýi ohou být atoy, olekuly, ioty či radikály, poskytuje iforaci, že reakcí jedotek s B jedotkai B vziká jedotek a D jedotek D. Tedy poěry ezi počty jedotek do reakce vstupujících (N, N B ) ebo vzikajících (N, N D ) odpovídají poěrů ezi jejich stechioetrickýi koeficiety: N : N B : N : N D : B : : D (8) Protože platí vztah (17) ezi počte jedotek a látkový ožství, jsou látková ožství, B, resp. D ve stejých poěrech jako počty jedotek N, N B, N resp. N D : : B : : D : B : : D (9) Ze vztahu (9) a jeho kobiací s rovicei (17) a (15) vyplývají rovice, které jsou shruty ve vztahu: B B D D N N NB N B N N ND N D B B B D D D ξ (40) Veličia ξ se azývá rozsah reakce. V souladu se vztahe (40) je sloví forulace: Podíl látkového ožství spotřebovaého reaktatu ebo vziklého produktu a jeho stechioetrickéu koeficietu, azývaý rozsah reakce, je pro všechy reaktaty a produkty daé reakce stejý. Záe-li ožství jedé z látek, které vstoupily do reakce ebo reakcí vzikly, ůžee s využití vztahu (40) vypočítat reakcí spotřebovaá ebo vziklá ožství ostatích látek. heické sytézy se často provádějí tak, že se edukty dávkují v jié poěru, ež odpovídá poěru ezi stechioetrickýi koeficiety. V těchto případech, pokud se euplatí žádý vedlejší děj, se olekuly reaktatů v průběhu reakce spotřebovávají v poěru jejich stechioetrických koeficietů a reakce se zastaví po spotřebováí jedoho z ich (pokud se ezastaví ještě dříve v důsledku dosažeí reakčí rovováhy). Látkové ožství reaktatu, které vstoupilo do reakce, apříklad, usí být eší ebo rovo jeho původíu ožství, tedy platí erovost: (41) Když ze vztahu (40) vyjádříe jako fukci ξ a dosadíe do erovice (41), dostáváe a z toho plye ξ (42) ξ (4) Obdobý vztah, jako erovice (4), platí pro každý reaktat. Rozsah reakce tedy eůže být větší ež podíl původího látkového ožství kteréhokoliv reaktatu a příslušého stechioetrického koeficietu. V případě spotřebováí ěkterého z reaktatů, kdy rozsah reakce abude ejvyšší teoreticky dosažitelé hodoty ξ t, je tato hodota rova eješíu z těchto podílů, tj. tou, který odpovídá spotřebovaéu reaktatu. Pro uvažovaou reakci tedy platí: B ξ t if, (44) B 21

2 Teoretický výtěžke produktu se rozuí ožství produktu, které vzike při spotřebováí ěkterého z reaktatů za předpokladu, že eí sížeo v důsledku žádého děje, který evetuálě proběhl kroě uvažovaé reakce. Například pro teoretický výtěžek vyjádřeý látkový ožství produktu uvažovaé reakce,t plye ze vztahu (40) rovice:,t ξ t (45) Zbývající ožství reaktatu, apříklad v případě reaktatu, v určité fázi reakce vypočítáe odečteí jeho ožství, které zreagovalo, od ožství původího, což vyjadřuje rovice: (46) Když ze vztahu (40) vyjádříe a dosadíe do rovice (46), dostáváe: ξ (47) Jestliže se reaktat použije v přebytku, pro jeho teoreticky zbývající ožství, t při spotřebováí reaktatu B, tedy při dosažeí rozsahu reakce ξ t, aplikací rovice (47) dostaee: (48), t ξ t Skutečě získaé ožství (skutečý výtěžek) produktu při cheické sytéze bývá zpravidla ižší, ež teoretické. ůže to být způsobeo řadou faktorů, jako jsou vedlejší reakce, zastaveí reakce před spotřebováí eduktu (cheická rovováha), ztráty při izolaci a čištěí apod. Pokud je skutečý výtěžek rove teoretickéu ebo dokoce vyšší, je to důkaz příěsí v produktu. Tzv. relativí výtěžek je defiová jako poěr skutečého výtěžku k teoretickéu, v případě produktu tedy vztahe,s η (49),t kde,s je skutečě získaé látkové ožství produktu. Kobiací vztahu (49) s rovicí (15) dostaee vztah,s η (50),t kde,s je hotost skutečě získaého produktu a za,t je jeho teoretický výtěžek vyjádřeý hotostí. Relativí výtěžek vyjadřujee zpravidla v procetech. Příklad 19 Vypočítejte hotost ziku, jehož reakcí s kyseliou chlorovodíkovou vzike 25 g chloridu ziečatého. Ř ešeí Vyjdee z cheické rovice Podle vztahu (40) platí rovost a z í plye: Z + 2 Hl Zl 2 + H 2 Z Z Hotost ziku je 12,0 g. Zl2 Zl2 25g 65,8 g ol 16, 29 g ol Zl2 Z Z Zl2 12, 0 g 22

3 Příklad 20 Vypočítejte objey 60%í kyseliy sírové, která á hustotu 1,498 g c - o kocetraci 1,80 ol d -, jejichž reakcí vzike teoreticky 15 g sírau aoého. Ř ešeí Vyjdee z cheické rovice a vodého roztoku aoiaku 2 NH + H 2 SO 4 (NH 4 ) 2 SO 4 Podle vztahu (40) platí rovost z íž vypočítáe hotost kyseliy sírové (čisté): 15g 98,07g ol 12, 1 g ol H 2SO 4 Pro hotost zředěé kyseliy kys plye z rovice (21) kys w 111g, kde w H 2SO4 je hotostí zloek kyseliy sírové ve zředěé kyseliě. Jestliže ρ kys je hustota zředěé kyseliy, pro její obje platí: V kys ρ kys kys w ρ 111, g 0, , g c - 12, 4 c Dále podle vztahu (40) platí rovost NH 2 z íž kobiací s rovicí (15) vychází 15 g 2 12, 14 g ol NH 2, - 1 Pro obje roztoku aoiaku plye z rovice (0) V 0, 2270 ol ol NH NH 0, d 16, 5 c (aq) & - cnh 1, 80 ol d K přípravě 15 g sírau aoého je potřeba 12,4 c 60%í kyseliy sírové a 16,5 c 1,8 -NH. Příklad 21 hroa draselý byl připravová taveí 100 g oxidu chroitého s 210 g dusičau draselého a se 155 g hydroxidu draselého reakcí, kterou vyjadřuje rovice: r 2 O + KNO + 4 KOH 2 K 2 ro 4 + KNO H 2 O a) Vypočítejte teoretickou hotost připraveého chroau. b) Vypočítejte relativí výtěžek chroau draselého, bylo-li ho připraveo 15, g. Ř ešeí a) Pro každý reaktat vypočítáe podíl jeho látkového ožství a počátku reakce a jeho stechioetrického koeficietu, přičež látková ožství vyjádříe z rovice (15): 2

4 r2o r2o r2o r2o r2o 100 g 151,99 g ol 0, ol KNO KNO KNO KNO KNO 210 g 101,10 g ol 0, ol KOH KOH 155 g 0, ol KOH KOH KOH 4 56,11g ol Ze vztahu (44) určíe ejvyšší teoreticky dosažitelou hodotu rozsahu reakce: r O KNO 2 K OH ξt if,, if r2o KNO KOH Teoretický výtěžek chroau vyjádřeý látkový ožství vypočítáe poocí rovice (45): 4,t K ξt 2 0, ol 11588, ol K 2rO 2rO4 Z rovice (15) vypočítáe odpovídající hotost: { 0, ol, 0, ol, 0, ol} 0, ol, t,t 1, 1588 ol 19419, g ol 2555, g K 2rO4 K2rO4 K2rO4 Teoreticky vzike 255,5 g chroau draselého. b) K výpočtu relativího výtěžku použijee rovici (50): K2rO4,s 15, g η K, % 2rO ,5 g K2rO4,t Relativí výtěžek chroau draselého je 60 %. Příklad 22 Z roztoku obsahujícího 1 g sírau alkalického kovu bylo adbytke chloridu baratého vysrážeo 1,9 4 g sírau baratého. Určete středí relativí atoovou hotost alkalického kovu a idetifikujte ho. Ř ešeí Sestavíe cheickou rovici, ezáý alkalický kov ozačíe sybole El: El 2 SO 4 (aq) + Bal 2 (aq) BaSO 4 (s) + 2 Ell (aq) Na základě této cheické rovice a vztahu (40) vypočítáe olovou hotost sírau alkalického kovu: El2SO4 El2SO4 BaSO4 Ba SO4 El2SO4 El2SO4 BaSO4 Ba SO4 1g 2,40 g ol 1,9 4 g 174, 26 g ol Pro relativí hotost vzorcové jedotky sírau ezáého alkalického kovu, která je podle rovice (20) číselě rova jeho olové hotosti platí tedy 2 4 r El2SO4 r El + r S + r O r El2SO4 r S 4r O 174, 26 2, , 00 r El 910, 2 Středí relativí atoová hotost alkalického kovu je 9,10, tedy je to draslík. 59. Vypočítejte hotost kyslíku, který vzike tepelý rozklade a) 10 g chlorečau draselého, b) 10 g chlorečau sodého. 24

5 60. Vypočítejte látkové ožství a hotost oxidu siřičitého, který vzike spáleí 500 kg síry. 61. Jaké látkové ožství atoů křeíku poskyte reakcí se 100 g uhlíku sloučeiu, v íž a 1 ato uhlíku připadá 1 ato křeíku? 62. Jakou hotost á kyslík, který se sloučí s 5 g uhlíku a oxid uhličitý? Jakou hotost bude ít vziklý oxid uhličitý? 6. Vypočítejte látkové ožství oxidu chlorého, který vzike reakcí 5 ol chloru s oxide rtuťatý podle cheické rovice HgO + 2 l 2 l 2 O + Hgl Vypočítejte, kolik olů atoů železa a kolik olů atoů síry se spolu sloučí a 150 g sulfidu železatého. 65. Vypočítejte látkové ožství dusíku a vodíku, jejichž sloučeí vzike 102,2 g aoiaku. 66. O kolik procet se síží hotost odré skalice při její dehydrataci a bezvodou sůl? 67. Při částečé dehydrataci odré skalice byl zjiště 20 %í úbytek hotosti. Kolik procet vody z celkového ožství vody bylo odstraěo? 68. Kovové palladiu pohltí takové ožství vodíku, že a 1 ato palladia připadá 0,60 atou vodíku. Vypočítejte přírůstek hotosti vzorku palladia o původí hotosti 10 g. 69. Obohaceý galeitový kocetrát obsahuje 90 % sulfidu olovatého. Vypočítejte hotost olova, které lze teoreticky připravit z 1 t této obohaceé rudy. S jaký výtěžke proběhla příprava olova, je-li hotost získaého kovu 500 kg? 70. Vápeec s obsahe 8 % ečistot byl vypále a páleé vápo. Vypočítejte hotostí zloek ečistot v páleé vápě za předpokladu, že ečistoty přítoé ve vápeci při páleí euikají. 71. Vypočítejte látkové ožství kyslíku, který se uvolí katalytický rozklade 1 kg 20 %ího peroxidu vodíku. 72. Vypočítejte obje 96 %í kyseliy sírové o hustotě 1,85 5 g l a hotost hydroxidu draselého, jejichž reakcí vzike 25 g sírau draselého. 7. Z roztoku obsahujícího 10 g dusičau olovatého je třeba odstrait olovo vysrážeí sulfae. Vypočítejte hotost 90 %ího sulfidu železatého, který je potřeba k výviu právě potřebého ožství sulfau. 74. Vypočítejte teoretický výtěžek oxidu agaičitého, který vzike ze 100 g agaistau draselého a 250 g heptahydrátu siřičitau sodého podle cheocké rovice 2 KO 4 + Na 2 SO 7 H 2 O 2 O 2 + Na 2 SO KOH + 6 H 2 O 75. Vytěsěí železe z 10 %ího roztoku sírau ěďatého (tzv. ceetací) ají být připravey 2 g ědi. a) Vypočítejte látkové ožství ědi, která á být připravea. b) Vypočítejte hotost potřebého petahydrátu sírau ěďatého. c) Vypočítejte hotost vody pro přípravu roztoku sírau ěďatého k reakci z vypočítaého ožství petahydrátu. d) Vypočítejte hotost potřebého železa. 76. Reakcí 6 g železa s vodý roztoke sírau ěďatého byla připravea ěď. a) Vypočítejte látkové ožství ědi, která vzikla reakcí. b) Vypočítejte hotost sírau ěďatého, který se spotřeboval při reakci. c) Vypočítejte hotost vody v roztoku za předpokladu, že původí roztok obsahoval právě potřebé ožství sírau ěďatého a byl 10 %í. d) Vypočítejte hotost reakcí vziklého sírau železatého. e) Vypočítejte hotostí zloek sírau železatého v roztoku po skočeí reakce a vyjádřete jej v procetech. f) Vypočítejte hotost heptahydrátu sírau železatého, který lze teoreticky získat z roztoku po skočeí reakce. 77. Rozpuštěí oxidu ěďatého ve 25 %í kyseliě chlorovodíkové á být získáo 10 g chloridu ěďatého. a) Vypočítejte látkové ožství chloridu ěďatého, který á být připrave. b) Vypočítejte teoretickou hotost oxidu ěďatého pro reakci. c) Vypočítejte teoretické látkové ožství kyseliy chlorovodíkové pro reakci. d) Vypočítejte hotost chlorovodíku odpovídajícího teoretickéu ožství kyseliy chlorovodíkové. e) Vypočítejte hotost 6 %í kyseliy chlorovodíkové odpovídající vypočítaé hotosti chlorovodíku. f) Vypočítejte hotost vody ke zředěí vypočítaého ožství 6 %í kyseliy chlorovodíkové a 25 %í kyseliu. 25

6 78. Rozpuštěí oxidu ěďatého v 8 -Hl a odpařeí přebytečých těkavých látek á být získáo 20 g dihydrátu chloridu ěďatého. a) Vypočítejte látkové ožství dihydrátu chloridu ěďatého, který á být připrave. b) Vypočítejte hotost potřebého oxidu ěďatého. c) Vypočítejte látkové ožství kyseliy chlorovodíkové a počátku reakce, á-li být použita v 10 %í přebytku. d) Vypočítejte obje 12 -Hl, který odpovídá vypočítaéu látkovéu ožství kyseliy chlorovodíkové. e) Vypočítejte obje 8 -Hl, který odpovídá vypočítaéu látkovéu ožství kyseliy chlorovodíkové. f) Vypočítejte hotost vody ke zředěí vypočítaého objeu 12 -Hl o hustotě 1,186 g l a 8 -Hl o hustotě 1,1282 g l. 79. V 10 %í kyseliě sírové á být rozpuštěo 20 g oxidu ěďatého. a) Vypočítejte hotost kyseliy sírové, která se spotřebuje při reakci. b) Vypočítejte hotost vody ke zředěí vypočítaého ožství 100 %í kyseliy sírové a její 10 %í roztok. c) Vypočítejte hotost vody, která vzike reakcí. d) Vypočítejte hotostí zloek sírau ěďatého v roztoku po skočeí reakce a vyjádřete jej v procetech. 80. Z 12 g roztoku sírau sodého ezáé kocetrace bylo adbytke chloridu baratého vysrážeo 0,591 6 g sírau baratého. a) Vypočítejte látkové ožství vyloučeého sírau baratého. b) Vypočítejte hotostí zloek sírau sodého v původí roztoku. 81. Srážeí á být z chroau aoého a z chloridu baratého připraveo 15 g chroau baratého. a) Vypočítejte hotost potřebého chroau aoého a hotost vody potřebé k jeho rozpuštěí a 5 %í roztok. b) Vypočítejte hotost potřebého dihydrátu chloridu baratého a hotost vody k jeho rozpuštěí a 5 %í roztok bezvodé soli. 82. Se záěre připravit 50 ol oxidu stříbrého bylo provedeo jeho srážeí z 10 %ího roztoku dusičau stříbrého 10 %í roztoke hydroxidu sodého. a) Vypočítejte hotost použitého dusičau stříbrého, jestliže odpovídala jeho teoretické potřebě. b) Vypočítejte hotost vody použité k přípravě roztoku dusičau stříbrého. c) Vypočítejte obje roztoku hydroxidu sodého k reakci, jestliže ěl hustotu 1,1089 g l a byl použit s 5 %í přebytke. 8. Srážeí á být z dekahydrátu chroau sodého a z chloridu olovatého připraveo 10 g chroau olovatého. a) Vypočítejte hotost potřebého chloridu olovatého. b) Vypočítejte hotost vody k rozpuštěí potřebého chloridu olovatého a 5 %í roztok. c) Vypočítejte hotost potřebého dekahydrátu chroau sodého. d) Vypočítejte hotost vody k přípravě 5 %ího roztoku chroau sodého rozpuštěí vypočítaého ožství dekahydrátu. 84. Srážeí á být z dusičau olovatého a chroau draselého připraveo 5 g chroau olovatého. a) Vypočítejte potřebý obje 0,5 roztoku dusičau olovatého. b) Vypočítejte hotost potřebého 5 %ího roztoku chroau draselého. 85. Rozpuštěí ziku v kyseliě chlorovodíkové á být vyviuto 0,1 ol vodíku. a) Vypočítejte odpovídající hotost chlorovodíku. b) Vypočítejte obje 15 %í kyseliy chlorovodíkové o hustotě 1,072 g l k reakci, á-li být její přebytek oproti teorii 10 %. 86. Reakcí 10 g železa s 20 %í kyseliou chlorovodíkovou o hustotě 1,098 g l byl připrave vodík. a) Vypočítejte látkové ožství kyseliy chlorovodíkové, která se spotřebovala při reakci. b) Vypočítejte hotost připraveého vodíku. c) Vypočítejte obje použité kyseliy, jestliže její přebytek oproti teorii byl 40 %. 87. Srážeí á být z dusičau stříbrého a z chloridu sodého připraveo 5 g chloridu stříbrého. a) Vypočítejte obje potřebého 0,2 roztoku dusičau stříbrého. b) Vypočítejte teoretickou hotost potřebého chloridu sodého. c) Vypočítejte iiálě potřebý obje 5 %ího roztoku chloridu sodého o hustotě 1,04 g l. 26

7 88. Dusiča olovatý á být připrave reakcí 20 g oxidu olovatého se zředěou kyseliou dusičou. a) Vypočítejte teoretickou hotost dusičau olovatého, který reakcí vzike. b) Vypočítejte obje 68 %í kyseliy dusičé o hustotě 1,405 g l pro reakci, á-li být její přebytek oproti teorii 10 %. c) Vypočítejte hotost vody potřebé ke zředěí vypočítaého ožství 68 %í kyseliy a její 0 %í roztok. 89. Srážeí z roztoku chloridu baratého kyseliou sírovou á být připraveo 100 g sírau baratého. a) Vypočítejte teoreticky potřebý obje 9 %í kyseliy sírové o hustotě 1,828 g l. b) Vypočítejte hotost vody ke zředěí vypočítaého ožství 9 %í kyseliy a její 10 %í roztok. c) Vypočítejte hotost potřebého dihydrátu chloridu baratého. d) Vypočítejte hotost vody k přípravě 10 %ího roztoku chloridu baratého z vypočítaého ožství dihydrátu. 90. V 15 %í kyseliě chlorovodíkové á být rozpuštěo 20 g hydroxidu vápeatého. a) Vypočítejte látkové ožství chloridu vápeatého, který reakcí vzike. b) Vypočítejte hotost chlorovodíku, který se při reakci spotřebuje. c) Vypočítejte odpovídající obje 15 %í kyseliy chlorovodíkové o hustotě 1,072 g l. d) Vypočítejte odpovídající obje 6 %í kyseliy chlorovodíkové o hustotě 1,179 g l. e) Vypočítejte hotost vody ke zředěí vypočítaého objeu 6 %í kyseliy chlorovodíkové a 15 %í kyseliu. 91. Rozpuštěí oxidu hořečatého ve 2 kyseliě chlorovodíkové á být získá roztok obsahující 20 g chloridu hořečatého. a) Vypočítejte látkové ožství použitého oxidu hořečatého. b) Vypočítejte hotost odpovídajícího chlorovodíku. c) Vypočítejte iiálí potřebý obje kyseliy chlorovodíkové k reakci. 92. V 15 %í kyseliě chlorovodíkové o hustotě 1,072 g l á být rozpuštěo 5 g sulfidu železatého. a) Vypočítejte hotost chlorovodíku, který se spotřebuje při reakci. b) Vypočítejte iiálí potřebý obje kyseliy k reakci. c) Vypočítejte hotost 7 %í kyseliy chlorovodíkové a hotost vody k jejíu zředěí a vypočítaý iiálí potřebý obje kyseliy k reakci. d) Vypočítejte hotost chloridu železatého obsažeého v roztoku vziklé reakcí. 9. Vypočítejte teoretický výtěžek dusitau sodého, k jehož přípravě bylo použito 00 g olova a 100 g dusičau sodého. Vypočítejte relativí výtěžek dusitau sodého, jestliže ho bylo získáo 7,0 g. Reakci vystihuje rovice NaNO + Pb NaNO 2 + PbO 94. Kyselia 4-hydroxybezoová () byla reakcí s hydroxide sodý převedea a její disodou sůl, která byla působeí acetahydridu (B) převedea a sodou sůl kyseliy 4-acetoxybezoové a z í byla adbytke kyseliy chlorovodíkové uvolěa kyselia 4-acetoxybezoová (). Prví čtyři z ásledujících cheických rovic vystihují jedotlivé reakce, pátá rovice je součte prvích čtyř a vystihuje celý postup. HO p- 6 H 4 OOH + 2 NaOH NaO p- 6 H 4 OONa + 2 H 2 O NaO p- 6 H 4 OONa + (H O) 2 O H OO p- 6 H 4 OONa + H OONa H OO p- 6 H 4 OONa + Hl H OO p- 6 H 4 OOH + Nal H OONa + Hl H OOH + Nal HO p- 6 H 4 OOH + 2 NaOH + (H O) 2 O + 2 Hl () (B) H OO p- 6 H 4 OOH + H OOH + 2 H 2 O + 2 Nal Vypočítejte teoretický výtěžek připraveé kyseliy 4-acetoxybezoové v jedotkách hotosti, bylo-li použito 100 g kyseliy 4-hydroxybezoové, 69,5 g hydroxidu sodého a 88,7 g acetahydridu. Jaký je relativí výtěžek kyseliy 4-acetoxybezoové, bylo-li jí získáo 104, g? () 27

8 95. K přípravě acetailidu () vyjádřeé ásledující cheickou rovicí bylo použíto 10 g ailiu () a 10 g acetahydridu (B). 6 H 5 NH 2 + (H O) 2 O 6 H 5 NHOH + H OOH () (B) () a) Vypočítejte teoretickou hotost vziklého acetailidu. b) Vypočítejte relativí výtěžek acetailidu, bylo-li ho získáo 12,2 g. 96. Vypočítejte hotost arseidu iditého, použijee-li k jeho sytéze 1 g idia a 1 g arseu za předpokladu, že vzike s axiálí výtěžke. Určete,který prvek je v přebytku a vypočítejte hotost přebývajícího prvku po proběhutí reakce. 97. Vypočítejte látkové ožství olekul, počet olekul a počet atoů vodíku, který ezreaguje, použije-li se k reakci 1,002 kol vodíku a 1,000 kol chloru. 98. Pro přípravu thiosírau sodého reakcí siřičitau sodého se sírou bylo použito 50 g síry a 50 g heptahydrátu siřičitau sodého. a) Vypočítejte teoretickou hotost získaého petahydrátu thiosírau sodého. b) Vypočítejte relativí výtěžek petahydrátu thiosírau sodého, jestliže ho bylo získáo 1, g. 99. Reakcí 0,729 6 g jistého přírodího prvku s kyslíke vziklo 1,209 6 g oxidu, který á stechioetrický vzorec ElO. Určete středí relativí atoovou hotost daého prvku a idetifikujte ho Idetifikujte prvek El, jestliže 0,600 6 g tohoto prvku poskyte s 0,05 ol kyslíku oxid ElO Z roztoku, který obsahoval 2 g rozpustého chroau jistého kovu s oxidačí čísle I, bylo adbytke chloridu baratého vyloučeo 1,766 g chroau baratého. Vypočítejte středí relativí atoovou hotost kovu sloučeého v původí chroau a určete, o který kov jde Při tepelé rozkladu 1,820 g uhličitau ezáého kovu s oxidačí čísle II bylo získáo 0,870 g oxidu tohoto kovu. Určete středí relativí atoovou hotost tohoto kovu a idetifikujte ho. 28