Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Podobné dokumenty
ÚVOD DO DYNAMIKY HMOTNÉHO BODU

1. ÚVOD 1.1 SOUSTAVA FYZIKÁLNÍCH VELIČIN, KONSTANT,

ÚVOD. Fyzikální veličiny a jednotky Mezinárodní soustava jednotek Skalární a vektorové veličiny Skládání vektorů

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_10_FY_B

soustava jednotek SI, základní, odvozené, vedlejší a doplňkové jednotky, násobky a díly jednotek, skalární a vektorové veličiny

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

1. OBSAH, METODY A VÝZNAM FYZIKY -

VY_32_INOVACE_FY.01 FYZIKA - ZÁKLADNÍ POJMY

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

264/2000 Sb. VYHLÁŠKA. Ministerstva průmyslu a obchodu. ze dne 14. července 2000,

Parciální funkce a parciální derivace

Prototyp kilogramu. Průřez prototypu metru

Vyšší odborná škola, Obchodní akademie a Střední odborná škola EKONOM, o. p. s. Litoměřice, Palackého 730/1

KINEMATIKA. 1. Základní kinematické veličiny

BIOMECHANIKA. 1, Základy biomechaniky (historie a definice oboru)

(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

1.3.4 Rovnoměrně zrychlený pohyb po kružnici

Projekt Efektivní Učení Reformou oblastí gymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Soustava vznikla v roce 1960 ze soustavy metr-kilogram-sekunda (MKS).

Studentovo minimum GNB Kinematika hmotného bodu. přeměnová konstanta (relativní úbytek jader za 1 s) Λ

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Soustava SI FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Studijní texty FYZIKA I. Fakulta strojní Šumperk

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

Soustava SI, převody jednotek

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Práce a výkon při rekuperaci

Historie SI. SI Mezinárodní soustava jednotek - Systéme International d Unités

! " # $ % # & ' ( ) * + ), -

Úvod. rovinný úhel např. ϕ radián rad prostorový úhel např. Ω steradián sr

FYZIKA, SI, NÁSOBKY A DÍLY, SKALÁR A VEKTOR, PŘEVODY TEORIE. Fyzika. Fyzikální veličiny a jednotky

Úvod Fyzika hypotéza Pracovní hypotéza Axiom Fyzikální teorie Fyzikální zákon princip Fyzikální model materiální model

MECHANIKA PRÁCE A ENERGIE

Osnova kurzu Elektrotechnika a elektronika

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Matematika v automatizaci - pro řešení regulačních obvodů:

ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÝ POHYB, ZPOMALENÝ POHYB TEORIE. Zrychlení. Rychlost

Hlavní body. Úvod do nauky o kmitech Harmonické kmity

Tabulka 1. SI - základní jednotky

Derivace funkce více proměnných

Základy elektrotechniky - úvod

FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

EKONOMETRIE 6. přednáška Modely národního důchodu

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

2.2.2 Měrná tepelná kapacita

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

1.1 Co je fyzika. Řecké slovo ϕυσιζ [fýsis] znamená příroda. Fyzika je tedy základem celé přírodovědy (dříve byla nazývána také přírodní filosofií).

Mgr. Ladislav Blahuta

Přetváření a porušování materiálů

FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Implementace ŠVP

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

DYNAMIKA časový účinek síly Impuls síly. 2. dráhový účinek síly mechanická práce W (skalární veličina)

Úvod. 1 Převody jednotek

Přetváření a porušování materiálů

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

MECHANIKA - KINEMATIKA

1. MECHANIKA Úvodní pojmy

Fyzikální učebna vybavená audiovizuální technikou, fyzikální pomůcky

2.1 Pokyny k uzavřeným úlohám. 2.2 Pokyny k otevřeným úlohám. Testový sešit neotvírejte, počkejte na pokyn!

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_03_FY_A

VY_32_INOVACE_ELT-1.EI-02-FYZIKALNI JEDNOTKY. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_A

Kinematika hmotného bodu

2.2.9 Jiné pohyby, jiné rychlosti II

FYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

Mechanika - kinematika

2. Kinematika bodu a tělesa

Fyzika 2 - rámcové příklady Magnetické pole - síla na vodič, moment na smyčku

2.1.4 Výpočet tepla a zákon zachování energie (kalorimetrická rovnice)

Statika 1. Miroslav Vokáč ČVUT v Praze, Fakulta architektury. Statika 1. M. Vokáč. Plocha.

Sbírka na procvičení vztahů mezi veličinami popisujícími pohyb

MĚŘENÍ FYZIKÁLNÍCH VELIČIN. m = 15 kg. Porovnávání a měření. Soustava SI (zkratka z francouzského Le Système International d'unités)

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Pasivní tvarovací obvody RC

Seminář z geoinformatiky

Tlumené kmity. Obr

transformace Idea afinního prostoru Definice afinního prostoru velké a stejně orientované.

Fyzika 1 - rámcové příklady Kinematika a dynamika hmotného bodu, gravitační pole

Úvod do fyziky. 1. Co je fyzika? 3. Měření 4. Prostor, čas, pohyb. 6. Základní fyzikální konstanty 7. Zákony zachování. 9.

7. Měření kmitočtu a fázového rozdílu; 8. Analogové osciloskopy

IMPULSNÍ A PŘECHODOVÁ CHARAKTERISTIKA,

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

2.1 POHYB 2.2 POLOHA A POSUNUTÍ

Fyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření

3B Přechodné děje v obvodech RC a RLC

KINEMATIKA. 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD, MMLS, AID prezenčního studia DFJP

Základy redakční práce. Eva Juláková Tel:

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

1.1.2 Fyzikální veličiny, jednotky

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P01 KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU

Laboratorní práce č. 2: Měření velikosti zrychlení přímočarého pohybu

I. Soustavy s jedním stupněm volnosti

x udává hodnotu směrnice tečny grafu

Téma Pohyb grafické znázornění

Katedra aplikované matematiky FEI VŠB Technická univerzita Ostrava

Transkript:

Úsav fyziky a měřicí echniky Pohodlně se usaďe Přednáška co nevidě začne! Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I Web úsavu: ufm.vsch.cz : @ufm444 Zimní semesr opakovaná výuka + Základy fyziky 2 hodiny ýdně společná přednáška opakovaná výuka 2 hodiny ýdně cvičení Základy fyziky 1 hodina ýdně cvičení Vyučující: Dr. Mgr. Jana Jirešová B217 el.: 22044 3346 email: Jana.Jiresova@vsch.cz 1

Požadavky pro zápoče Průběžný es 6. ýden semesru max. 100 bodů Průběžný es 12. ýden semesru max. 100 bodů K získání zápoču je pořeba získa alespoň 100 bodů nebo Souhrnný es 14. ýden semesru max. 200 bodů K získání zápoču je pořeba získa alespoň 100 bodů Zkouška písemná 5 příkladů.60 bodů 10 eoreických oázek. 40bodů minimum 50 bodů úsní seznam oázek viz. hp://ufm.vsch.cz/ 2

Lieraura Hofmann J., Urbanová M.: Fyzika I, VŠCHT Praha 2011 (3. vydání) Hofmann Jaroslav a kol.: Sbírka příkladů z fyziky, VŠCHT Praha 2009 (1. vydání) Obsah 1. Vekorová algebra 2. Mechanika hmoného bodu 3. Mechanika uhého ělesa 4. Mechanika koninua 5. Kmiy a vlnění 6. Opika 7. Elekrosaické pole 8. Sejnosměrné obvody 9. Magneické pole 10. Elekromagneické pole 11. Základní pojmy moderní fyziky 3

Základy vekorové algebry Vekorová veličina velikos směr směrové úhly směrové kosiny y a y a z a x x z 4

Sčíání vekorů Odečíání vekorů 5

Vyjádření vekoru ve složkovém varu směrový vekor směrové vekory souřadných os y a x a y x Sčíání vekorů ve složkách Odečíání vekorů ve složkách 6

Násobení vekorů a) skalární součin b) vekorový součin kolmý na rovinu, orienace daná pravidlem pravé ruky do nákresny z nákresny Fyzika z řeckého physikos přírodní vědní obor, kerý zkoumá hmou, její vlasnosi a chování během dějů fyzikální veličiny přesně definované pojmy popisující určié vlasnosi fyzikálních objeků jsou mírou určié vlasnosi objeku označujeme smluvenými značkami číselná hodnoa udávající kvaniu fyzikální veličiny je závislá na volbě jednoky Mezinárodní sousava jednoek SI 7

1. Fyzikální veličina, sousava jednoek SI Sousava SI z francouzského Le Sysème Inernaional d'uniés Základní jednoky Odvozené jednoky Předpony Vedlejší jednoky 1. Fyzikální veličina, sousava jednoek SI Základní jednoky mer kilogram sekunda kelvin ampér kandela mol Odvozené jednoky voří se kombinacemi základních jednoek, u významných veličin dosaly samosané názvy mer za sekundu coulomb newon ohm pascal vol 8

1. Fyzikální veličina, sousava jednoek SI Předpony slouží k vyjádření násobků nebo dílů základních nebo odvozených jednoek 10 9 giga G 10 6 mega M 10 3 kilo k 10 2 heko h 10 1 deka da 10 1 deci d 10 2 ceni c 10 3 mili m 10 6 mikro µ 10 9 nano n 1. Fyzikální veličina, sousava jednoek SI Vedlejší jednoky Nezapadají plně do sousavy SI, ale jsou povoleny pro svoji všeobecnou rozšířenos a užiečnos např.: min, h, C, l,... 9

2. Rychlos a zrychlení hmoného bodu, pohyb přímočarý rovnoměrný a rovnoměrně zrychlený KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU kinemaika hmoný bod Poloha, rychlos, zrychlení Poloha 2. Rychlos a zrychlení hmoného bodu, pohyb přímočarý rovnoměrný a rovnoměrně zrychlený polohový vekor 10

Rychlos 2. Rychlos a zrychlení hmoného bodu, pohyb přímočarý rovnoměrný a rovnoměrně zrychlený Vekor posunuí Průměrná rychlos čásice v daném časovém inervalu Okamžiá rychlos = limia průměrné rychlosi pro Δ 0 y y + x x Zrychlení 2. Rychlos a zrychlení hmoného bodu, pohyb přímočarý rovnoměrný a rovnoměrně zrychlený Průměrné zrychlení čásice v daném časovém inervalu Okamžié zrychlení = limia průměrného zrychlení pro Δ 0 11

12

2. Rychlos a zrychlení hmoného bodu, pohyb přímočarý rovnoměrný a rovnoměrně zrychlený a v x a v x a v x FI 2/13 Příklady Kulička, jejíž rychlos byla v čase = 0 s nulová, se pohybuje se zrychlením o velikosi a = 1,5 m s 2. a) Za jaký čas získá rychlos v 1 = 10 m s 1? b) Jakou dráhu s 1 za čas 1 urazí? c) Nakreslee graf závislosi rychlosi na čase. [ 1 = 6,67 s, s 1 = 33,3 m ] 13

FI 2/18 Příklady Elekron se pohybuje v elekrosaickém poli rovnoměrně zpomaleně s konsanním zpomalením a = 1,76 10 13 m s 2. Má li počáeční rychlos v 0 = 1000 km s 1, určee a) za jak dlouho se zasaví, b) jakou dráhu s Z do zasavení urazí, c) nakreslee průběh závislosi rychlosi elekronu na čase. [ Z = 5,68 10 8 s, s Z = 0,0284 m ] Úsav fyziky a měřicí echniky Ze Základů fyziky je o bohužel dnes všechno! Fyzika I pokračuje po přesávce... Web úsavu: ufm.vsch.cz : @ufm444 14

Rozklad rychlosi a zrychlení do přirozených směrů pohybu Přirozené směry pohybu ečný normálový binormálový Rozklad rychlosi Rozklad rychlosi a zrychlení do přirozených směrů pohybu Rozklad zrychlení 15

16

17