Z P R Á V A o situaci na trhu práce v okrese Klatovy v 1.pololetí roku 2004 I N F O R M A C E Srpen 2004
Obsah: A. ZÁKLADNÍ ZPRÁVA... 2 1. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA OKRESU...3 2. ZAMSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA...6 3. NEZAMSTNANOST...15 4. CIZINCI NA TRHU PRÁCE...22 5. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMSTNANOSTI...25 6. STRUNÁ ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH SKUPIN A OBLASTÍ...32 7. SHRNUTÍ...34 8. OEKÁVANÝ VÝVOJ ZAMSTNANOSTI A NEZAMSTNANOSTI VE 2.POLOLETÍ 2004...35 B. TÉMATICKÝ ROZBOR... 36 I. SITUACE V JEDNOTLIVÝCH MIKROREGIONECH...37 II. PROBLÉMY MLADISTVÝCH A ABSOLVENT ŠKOL NA TRHU PRÁCE...38 III. FAKTORY PÍZNIV OVLIVUJÍCÍ NEZAMSTNANOST...41 C. PÍLOHA... 42 I. MAPA OKRESU S UVEDENÍM MÍRY NEZAMSTNANOSTI...43 II. TABULKY A GRAFY...44-1 -
A. Základní zpráva - 2 -
1. Celková charakteristika okresu Okres Klatovy leží na hranicích se sousedním Bavorskem v SRN, má rozlohu 1.939,66 km 2, což jej adí na 2.místo v R. Potem obyvatel 88.209 je však až na 52.míst. Z uvedeného vyplývá nesoulad mezi rozlohou a potem obyvatel. Tato disproporce sociáln ekonomického vývoje v píhraniní oblasti Šumavy byla výrazn ovlivnna dopady desítky let trvající izolace, existencí železné opony a celkov nepíznivými d sledky vyplývajícími z této okrajové polohy. D sledkem uzavené hranice byl na obou stranách stagnující hospodáský vývoj, vylidování píhraniního prostoru, tém neexistující peshraniní interakce. Dynamické procesy, které nastaly v zemi po roce 1990, zmnily postupn i spoleenskou a ekonomickou situaci v regionu. Transformace a restrukturalizace zásadn ovlivnily podobu regionální ekonomiky, rozvoj malých a stedních podnik, strukturu zamstnanosti, rozsah zahraniních investic. Další pozitivní vliv lze spatovat zejména v pínosech a pozitivních zmnách v oblasti cestovního ruchu, ve zlepšování kvality životního prostedí, v nár stu investic do veejné technické a dopravní infrastruktury, v rozvoji institucionálních struktur, v nebývalém rozmachu peshraniní spolupráce. Vedle pozitivních zmn však okres postihly i nkteré negativní dopady související zejména s restrukturalizací zemdlství a dramatickým poklesem jeho ekonomického významu a se zhoršením dopravní obslužnosti ve všech ástech okresu. V souasné dob se zamstnavatelské subjekty potýkají s dopady recese v EU, která znamenala výrazné snížení zakázek a tím i výroby. V koneném d sledku pak snižování až rušení výrob orientovaných na západní trhy. Dále v zemdlství hraje významnou roli i špatné poasí v minulých letech, které znamenalo kumulaci ztrát. V d sledku toho ada zemdlských výrobc není schopna i pes masivní státní dotace se udržet a koní. Problémem je i snižující se industrializace. V souasné dob je zde trend otevírat provozovny ze sektoru služeb, pevážn velkoobchody - píští rok jich bude jen v Klatovech 5 to ovšem rozvoji regionu nepispívá. K tomu pistupuje i názor zastupitelstev obcí - soustedit se jen na turistický ruch. Za posledních 15 let zde byla postavena jen továrna firmy Rodenstock v roce 1995. Na investiní pobídky okres nedosáhne míra nezamstnanosti je ješt pod celostátním pr mrem a tak i firmy, které mly zájem se zde rozšíit, nap. GRAMMER, odešly za možností získat finance na Mostecko. Vývoj obyvatelstva vykazuje od roku 1947 klesající tendenci. Tehdy pes 120.000 obyvatel, nyní 88.000, hustota osídlení je 3x menší než je celorepublikový pr mr. Tato skutenost souvisí pedevším s d sledky vývoje Šumavy v pováleném období, s ídkou strukturou a charakterem osídlení. Tato situace pak má nepíznivý vliv jak uvedeno na dopravní obslužnost území a na výši a strukturu náklad v místní ekonomice. Vzdlanostní struktura je v porovnání s pr mry R i s krajskými pr mry nižší, a to zejména ve skupin obyvatel s dokoneným vysokoškolským vzdláním. Ekonomika okresu doznala v posledním desetiletí výrazných strukturálních zmn. Otevení hranic pineslo zpoátku i nabídku pracovních míst v uritých sektorech pro místní obyvatele v sousedním Bavorsku. Tato skutenost umožnila vyšší úspory a akumulaci základního kapitálu pro rozjezd živností a menších rodinných podnik. Souasn s tím zaznamenal okres i píliv zahraniního kapitálu ze sousedních zemí, který pomohl vytvoit novou základnu malých a stedních podnik a tím pispl k žádoucí diverzifikaci místní ekonomiky. Navzdory výraznému propadu zemdlství v okrese hraje zemdlství stále významnou roli v místní ekonomice, v pr mru zamstnává ješt okolo 10% ekonomicky inného obyvatelstva (na konci 80.let to bylo ješt plných 25%). Významné postavení cestovního ruchu v okresu se promítá do ukazatele podílu zamstnanosti ve službách (v samotném ubytování a pohostinství je v pepotu zamstnáno 6 8 % ekonomicky inných obyvatel, což pedstavuje dvoj tínásobek pr mru v R). Okres charakterizuje pomrn - 3 -
dobrá dopravní infrastruktura: hustá silniní sí, dobré silniní a železniní spojení s hlavními centry ve vnitrozemí i propojení s Bavorskem a Horním Rakouskem, díky síti hraniních pechod. Mezi slabé stránky však patí zanedbaný stav nkterých komunikací a železniní infrastruktury a obslužné vybavenosti všeobecn. Více než l/3 obyvatel je soustedna v 7 mstech okresu, z toho jen v Klatovech žije l/4 obyvatel. Hustota obyvatel je 46 osob/km 2. Vzhledem k nerovnomrnému rozložení není ve skutenosti ani tvrtinová na vtšin okresu. Proto jsou velké problémy s dopravou do zamstnání. Nejen to, omezováním dopravy vzniká problém propojenosti okresu a tím dochází k dalšímu zhoršení situace v nejmenších obcích, které k zachování existence potebují obchod, služby, pracovní píležitosti. Dosud jim toto umožovalo dopravní propojení s msty. V tchto oblastech bude tak dále docházet k úbytku obyvatelstva. V hodnoceném období pispívá silné posílení koruny zvlášt k dolaru ke zvýšení cen eských výrobk na zahraniních trzích. Tím rapidn poklesla jejich prodejnost. Nejdíve toto pocítilo odvtví vyrábjící textilní výrobky, poté následovaly ostatní výrobky, hlavn zámenická výroba. A tak výhoda, kterou díve pedstavovalo napojení na západní trhy ve form okamžitých a tudíž maloobjemových (krátkodobých) zakázek, se nyní vrací mnohdy i s úroky. U nkterých firem ve 100% nmeckém vlastnictví se uvažovalo a mnohdy i stále uvažuje o zastavení práce a pemístní výroby do míst, kde jsou výhodnjší ekonomické podmínky, nap. ína. Proto nyní nkteré firmy pestávají mít zájem o zahraniní pracovníky a uvažují i o propuštní do pedasného d chodu u pracujících, kterým již vznikl nárok. Nkteré zaaly i zamstnance propouštt. Jedna firma snížila poet pracovník za pololetí o 10%. Pesto se dosud míra nezamstnanosti udržuje v oblasti celostátního podpr mru za poslední ti roky, pr mr 9,8%, okres Klatovy 7,10 %. V zemdlství došlo zaátkem roku opt ke snížení výkupních cen, nap. u vepového masa byla cena cca 26 K/kg živé váhy, aby v pololetí vyskoila na 29,- K/kg. Uvádná výrobní cena u vepového je pitom až okolo 30,- K/kg. V souasné dob se ceny vepového zvedly vlivem odbytového družstva Agropork na 33,- K/kg Tím cena vepového ásten kryje ztrátu na cen hovzího. Výkupní ceny mléka se zvedly ze 7,60 K/l na 7,80,-K/l, piemž zemdlci uvádjí náklady na 1 l: 8-8,20 K. Výkupní ceny za obilí jsou nejnižší za poslední desetiletí. Zemdlci proto prakticky neinvestují do rozvoje a údržby hospodáských objekt. I zemdlské stroje udržují silou v le. Vlivem dalšího zdražení hnojiv o 20% se snižují dávky hnojiv na pole a tím dochází i ke snížení výnos. Dotaní politika státu se v našich podmínkách pohoí a podh í Šumavy, podle mínní zemdlc jeví jako nedostatená pro n nespravedlivá. Zemdlci tak dotují nízké ceny potravin. Více si nyní slibují od možností dotací z EU. Petrvávají ztížené podmínky ve stavebnictví, kde vlivem recese ve státech EU se snižuje i expanze do našich zemí a vlivem nízké míry nezamstnanosti v našem okrese, nedosáhneme na finanní pobídky a tím zahraniní kapitál odchází jinam. Místní firmy nemají finance na další rozjezd a tak stavební výroba v okrese Klatovy stagnuje, stží staí naplnit výrobu na 10 msíc a firmy hledají zakázky v jiných okresech. 30. ervna 2001 bylo 792 VM pi 2384 uchazeích a míe nezamstnanosti 5,11%. V roce 2002 ve stejném období bylo evidováno 639 volných míst, 2568 uchaze o práci pi míe nezamstnanosti 5,69%. 30.6.2003 bylo v evidenci 3090 uchaze, 574 volných míst a míra nezamstnanosti 6,94%. Ke 30.6.2004 bylo v evidenci 3416 uchaze a 502 VM, MN byla 7,90. Z pehledu je patrné, že situace na trhu práce se za poslední 4 roky zhoršila. Nyní obtížn nacházejí práci nejen absolventi a lidé bez odpovídající praxe nebo starší 50-ti let, ale i uchazei propuštní pi hromadném propouštní. V délce nezamstnanosti se poet uchaze v trvání nad 12 msíc nepodailo snížit nyní 32,7%, tj. nár st o cca 2%. I pesto, že jsme - 4 -
umístili cca 25 uchaze na VPP vedených evidenci déle než 6 msíc. I když se obané po jejich skonení vracejí do naší evidence, je nutné si uvdomit, že se jedná o lidi, kteí již nejeví mnoho chuti pracovat. ím je doba nezamstnanosti delší, tím se i zhoršuje "kvalita" lidí. V tomto pípad se jedná o tzv. tžko umístitelné osoby, které o získání práce absolutn nejeví zájem. Nezídka z organizace pijdou zprávy, že práci hledající lovk již od dveí se hlásí o "razítko", že nem že být pijat. Vtšina zamstnavatel jim razítko dá. A tak jich mnoho petrvává v evidenci dlouhé msíce. Této skupin bude i nadále vnována zvýšená pozornost a také i nadále pedpokládáme spolupráci s obecními úady. Dlouhodob neobsazená místa jsou pedevším profese, které stále nalézají uplatnní v sousední SRN, jako je zedník, íšník a kucha, nebo jsou to místa, kde jsou nízké mzdy a špatné pracovní podmínky vetn sociálního vybavení pracovišt. V souasné dob dochází na druhé stran hranic v SRN ke zvýšenému zájmu o naše zdravotní sestry a i jen o pracovníky, kteí by opatrovali staré lidi. Tyto profese mají nyní zelenou a nejsou již omezování ani vkem (40 let). Ve volných místech nyní klesá poptávka po šikách a sváeích i nadále petrvává po pomocných dlnících, kterou zamstnavatelé eší náborem cizinc, zejména z Ukrajiny. Pes relativn (v podmínkách našeho okresu ) vysoké íslo nezamstnaných (3416 k 30.6.04) se nedaí umístit naše uchazee na nkterá pracovní místa jak uvedeno výše a pak nezbývá než povolit práci cizím státním píslušník m. I když i zde již došlo k nepatrnému snížení potu cizinc legáln zde pracujících 151 + 172 Slovák a oban z EU k 30.6.2004. Ve vtšin se jedná o práce v zemdlství 36, krupiéry 36, v šití textilu 15 a odborné pracovní síly 62 zde se jedná o pracovníky pevážn ze zemí EU. Podle souasné situace vývoje potu uchaze o zamstnání a vývoje v posledních letech s pihlédnutím k vývoji potu volných míst pedpokládáme, že se situace na trhu práce v okrese Klatovy píliš nezmní. - 5 -
2. Zamstnanost a volná pracovní místa Vývoj zamstnanosti 31.12.01 30.06.02 31.12.02 30.06.03 31.12.03 30.06.04 osob celkem 44 311 44 107 42 773 42 123 41 423 41 423 z toho v pr myslu 13 827 13 779 13 779 13 779 13 779 13 779 v zemdlství 4 430 4 417 4 417 4 417 4 417 4 417 ve stavebnictví 3 696 3 684 3 684 3 684 3 684 3 684 ve službách 13 893 11 178 11 175 11 175 11 175 11 175 ve veejné správ, zdrav. 6 761 6 735 6 735 6 735 6 735 Poslední údaj o zamstnanosti, který jsme zjistili od Statistického úadu obdržet vychází ze sítání lidu v pedminulém roce. Z tohoto d vodu dochází k rozdíl m ve vývoji zamstnanosti. Pro získání pibližné orientace vývoje postaí. Problematickým se stává další sledování, kdy prakticky místní stediska statistiky skonila a tudíž se detailní stav v okrese pestává sledovat a tím i mapovat. Celková zamstnanost z stává prakticky stejná. Zmny, které nastaly v minulém roce a stále pokraují, však mají podstatný význam na trh s pracovními silami. Problematickou se stává velká skupina zamstnavatel, kteí se orientovali na západní trhy, pevážn SRN. Zde vlivem razantního posilování koruny došlo ke ztrát zájmu západních podnikatel o dodávky zboží z R dále na východ jsou výrobní náklady nižší. První vlaštovky od eských podnikatel jsou již zde. Firma JOKA s.r.o.klatovy si již nyní nechává šít košile v Rumunsku, když ped tím ( od roku 2002) propustila cca ½ zamstnanc. Poty pracovník u vybraných nejvtších zamstnavatel Jak vyplývá z pehledu, úbytek pracovních sil se pohybuje okolo 5 %, nkde došlo naopak k mírnému zvýšení zamstnanosti ádov opt o procenta. Stabilizace, která zaala v roce 1997, pokraovala s mírnými výkyvy až do letošního roku. Zvýšení o cca 3% oproti minulým lét m zaznamenal Optiplast a.s. Nýrsko. Urité problémy dané poklesem kurzu petrvávají i u firmy Rodenstock R s.r.o., kde došlo ze rok ke snížení o 10% pracovník a nyní opt dochází k nár stu. Podobn je na tom i stavebnictví, kde došlo u všech firem s výjimkou ZETES s.r.o. Klatovy (zvýšení o 8 zamstnanc ) k poklesu. K dalšímu nár stu zamstnanosti dochází u služeb, kde lze odhadnout zvýšení cca o 5%. Toto zvýšení skoro staí nahradit snížení u výrobních firem. - 6 -
Poet volných pracovních míst se snížil ze 792 v ervnu 2001 na 639 v ervnu 2002 a 574 v ervnu 2003 a 502 v ervnu 2004 Pi tom se zvedl poet uchaze o práci z 2384 na 3416 za stejné asové období. Mírn poklesl tlak na zamstnávání cizích státních píslušník. Zde dochází spíše k tomu, že se zamstnavatelé snaží udržet solidní pracovníky ze zahranií. Další ekají až se zlepší situace sníží se hodnota K a pak chtjí obnovit výrobu v p vodním rozsahu. Z tabulky vybraného vzorku zamstnavatel okresu Klatovy vyplývá, že za poslední sledovaný rok došlo prakticky k dalšímu mírnému snížení potu zamstnanc ve výrobních organizacích. Toto spolu s pedpokládaným nár stem potu absolvent k záí v evidenci (197-2001, 285 2003, 199-2004) a poklesem potu volných míst na 502 povede k dalšímu zvýšení nezamstnanosti ( v lednu 8,99% - v ervnu 7,90%). 30.06.02 31.12.02 30.06.03 31.12.03 30.06.04 Pr mysl Sušický holding a.s. Sušice 254 282 272 213 176 Škoda s.r.o. Klatovy 349 321 277 282 282 Mlékárna a.s. Klatovy 283 272 258 257 221 Joka s.r.o. Klatovy 440 376 334 255 241 Optiplast a.s. Nýrsko 412 413 427 378 377 Jitex a.s. Horažovice 204 197 180 159 - Kozak Trading a.s. Klatovy 18 18 18 14 - Rodenstock R s.r.o. 557 553 541 504 468 Zemdlství Agrospol a.s. Malý Bor 87 87 87 76 75 Stavebnictví VOD Velký Bor 113 117 114 108 92 Agromachine s.r.o. Švihov 127 118 128 94 99 Lesní spol. Železná Ruda a.s 92 92 101 96 100 Šumavská lesní a.s. Sušice 96 78 79 76 76 Stavební podnik a.s. Klatovy Pozemní stavby a.s. Klatovy 366 341 336 341 363 120 115 100 94 - Zetes a.s. Klatovy 54 49 58 51 51 Spoje eská pošta s.p. Klatovy 312 316 317 309 311 Obchod a služby Zp. konzumní družstvo Sušice 640 662 673 713 748-7 -
Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst (dále jen VM) ve sledovaném období je stále mírn klesající. V lednu bylo evidováno 425 volných míst, v únoru 527, v beznu 495, v dubnu 515, v kvtnu 506, v ervnu 502. Porovnáním VM v lednu 1997 1024,v lednu 1998 868, v lednu 1999 586, v lednu 2000 535, v lednu 2001 648, v lednu 2002 716, v lednu 2003 570, v lednu 2004-425 vidíme propad a neustále se snižující poet, který na as zastaví jen nár st sezónních prací. Zde je vidt vyerpání ekonomického potenciálu zamstnavatel v okrese Klatovy. To pímo souvisí s vývojem hospodáské situace okresu i celé R. Volná místa podle msíc v 1. pololetí roku 2004 Leden 425 Únor 527 Bezen 495 Duben 515 Kvten 506 erven 502 Tok volných míst Volná místa podle sektor 1. pololetí 2004 a.s. s.r.o. s.p. družstevní soukromé rozpotové a píspvkové ostatní celkem Rok 2000 237 489 5 39 291 85 9 1 155 Rok 2001 325 503 3 44 299 107 7 1 288 Rok 2002 317 320 2 25 249 60-973 Rok 2003 204 218 3 26 268 59-778 Rok 2004 236 293 1 16 217 26-789 Nejvtší nabídku volných míst nyní poskytují s.r.o. 293, pak akciové spol. 236 a díve první soukromí zamstnavatelé - 217, další místa podle sektoru již nemají takovou váhu. Pak již následuje velký odstup. Rozpotové a píspvkové organizace požadovaly obsadit 26 míst, družstevní 16 a státní sektor 1 místo. Uvedené poty odpovídají vývoji. Státní sektor se omezuje a družstevní (pevážn zemdlský) je v útlumu, který vzhledem k vývoji zemdlství bude pokraovat. - 8 -
Volná místa podle region : Horažovice 47, Kašperské Hory 15, Klatovy 283, Nýrsko 63, Plánice 8, Sušice 86. Volná místa podle kvalifikace (vzdlání) 00 bez vzdlání 1 01 Základní vzdlání 264 02 Vyuení 391 03 Stední bez maturity 3 04 SOU vyuení s maturitou 11 05 ÚSV gymnázium 2 06 ÚSO SOŠ s maturitou 105 07 Vyšší vzdlání 08 Vysokoškolské 17 09 Vdecká výchova - Z pehledu je patrné, že pomalu se nejvtší zájem pesouvá z nekvalifikované pracovní síly v dlnických profesích se základním vzdláním na pracovníky vyuené - 391 volných míst pro vyuené proti 264 volných míst se základním vzdláním. Stále se udržuje rozdíl v zájmu o pracovníky, kteí mají maturitu na odborných školách a mezi pracovníky s maturitou na všeobecných školách - 8x je vtší poet míst pro osoby se stedním odborným vzdláním než pro osoby se stedním vzdláním všeobecným, viz tabulka. Pomrn malý z stává zájem o zamstnance s vysokoškolským vzdláním, protože si organizace tato místa obvykle obsadí snadno sama. Volná místa podle KZAM 0 Píslušníci armády 0 1 Vedoucí a ídící pracovníci 13 2 Vdetí a odborní duševní pracovníci 21 3 Technití, zdravotnití, pedagogití pracovníci 74 4 Nižší administrativní pracovníci 88 5 Provozní pracovníci ve službách a obchod 129 6 Kvalifikovaní dlníci v zemdlství a lesnictví 20 7 emeslníci a výrobci, zpracovatelé a opravái 227 8 Obsluha stroj a zaízení 78 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 391-9 -
Volná místa podle vybraných profesí V nabídce volných míst pevažují VM pro vyuené a se základním vzdláním, kterých bylo evidováno 655 proti 138 VM pro stedoškoláky a vysokoškoláky. V minulém období to bylo 654 VM proti 125. Je vidt, že zatímco poet VM pro uchazee se základním vzdláním a vyuené z stává stejný, poet VM pro stedoškoláky a VŠ se mírn zmenšil. Je to zejm d sledkem stavu, kdy do uení odchází stále mén žák, zatímco na stední školy pedevším humanitního smru zájem pesahuje možnosti škol. Pro obany se základním vzdláním a bez vzdlání bylo k dispozici 265 z 502 VM, poítaje v to i idie, pr vodí apod.. Stále je zájem o profese, které nacházejí uplatnní v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kucha, íšník, zámeník a uklízeka. V poslední dob vzr stá zájem o profesi krupiéra. Firmy ve snaze snížit mzdové náklady propouštjí vlastní uklízeky a najímají na tyto práce specializované firmy na úklid. Tím opt stoupají požadavky na povolení práce zahraniních pracovník, nebo místní lidé nechtjí jezdit pracovat-uklízet po r zných místech okresu. V devozpracujícím pr myslu se jedná opt o práci v lese, pípadn na pile pevážn na r zných místech okresu. Zde je otázka, zda o n organizace opravdu má zájem, nebo slouží pouze jako záminka k získání Ukrajinc na tyto práce, i jiných zahraniních pracovník, opt za úelem snížení provozních náklad a možná i odvod do státního rozpotu. Vedoucí 13 Technik konstruktér 36 Prodavai 52 Administrativní pracovník 51 Zdravotní sestra 5 Úetní 8 Pokojská 66 Kucha 34 íšník, servírka 59 Krupiér 40 Dlník lesní 6 Dlník zemdlský 21 Dlník stavební 14 Zedník 47 Tesa, truhlá 8 Zámeník, sváe 52 Obráb kov 21 Automechanik 12 Dlník devozpracující 8 Dlník potravináství 43 Švadleny, šiky 34 Dlníci pomocní a nekvalifikovaní 91 idii 29 Dlník v kamenolomu 13 Léka 5 Uitel 5-10 -
Volná místa podle pevažující innosti organizace Tabulka volná místa podle pevažující innosti jasn vypovídá o ješt se stále rozvíjejícím sektoru služeb, který s 398 VM má zdaleka nejvyšší nabídku, v ostatních sektorech poty nedosahují ani stovky. To koresponduje i s tabulkou vývoje nezamstnanosti v okrese, kde se poty pracovník v jiných sektorech neustále by minimáln snižují, zde poet neustále stoupá. V roce 1997 k 30.6. bylo ve službách 7.652 pracovník a k 31.12.1999 jich bylo již 9.534. K 30.6.2003 se odhaduje poet pracovník na 11.175 a nyní cca 12.000. Chemický a farmaceutický pr mysl 1 innosti v oblasti nemovitostí, pronájem nemovitostí 37 Dobývání ostatních nerostných surovin 2 Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 9 Devozpracující pr mysl 18 Gumárenský a plastikáský pr mysl 10 Obchod, opravy motorových vozidel a spotebního zboží 193 Ostatní veejné, sociální a osobní služby 53 Papírenský a polygrafický pr mysl, vydavatelská innost 3 Penžnictví a pojišovnictví 7 Pohostinství a ubytování 98 Pr mysl potravin a pochutin 46 Stavebnictví 63 Školství 7 Textilní a odvní pr mysl 16 Veejná správa, obrana, sociální zabezpeení 5 Výroba dopravních prostedk 3 Výroba elektrických a optických pístroj 6 Výroba kov a kovových výrobk 31 Výroba stroj a zaízení pro další výrobu 3 Zdravotnictví, veterinární a sociální innosti 12 Zemdlství, myslivost, lesní hospodáství 22 Zpracovatelský pr mysl jinde neuvedený 1 Volná místa podle odvtví Služby a obchod V souasné dob dochází, jak výše uvedeno, ke snížení nabídky volných míst i ve službách a obchodu. Boulivý vývoj má tento sektor již zejm za sebou, ale vlivem nedostupnosti investic se nachází ešení v udržování staré techniky a udržování pracovních míst, tím pádem ani není poteba vytváet nová pracovní místa. Pokud ale porovnáme poty - 11 -
pracovník ve službách, vidíme, že zde došlo k nár stu. Tomu odpovídá i poet VM 398 oproti 444 VM ped rokem. Dále se zájem rovnomrn rozložil mezi r zné druhy služeb. Nkteré organizace eší své problémy v mzdové oblasti (nap. nemocnice), sjednáním úklid cizími firmami šetí své mzdové náklady a tak mohou pidat svým kmenovým zamstnanc m. Na druhé stran to pináší zvýšený tlak na povolení zamstnávat zahraniní pracovníky, kterým nevadí, že musí jezdit pracovat do r zných míst okresu. Mezery v nabídce levného zboží a zejm i neprocleného a nezdanného stále využívají obané z Vietnamu. Vytváejí stánkové kolonie, které jsou na obtíž v mnoha mstech, nap. v Železné Rud. Zde si ale pronajali i obchodní d m. A tak pechází na vyšší formu prodeje. V Klatovech mají pronajata nejlepší prodejní místa pedevším na námstí a v jeho okolí již v kamenných obchodech. V souasné dob v Klatovech jsou již 2 ínské restaurace a 2 vietnamská oberstvení. Aby vylouili kontrolu úadu práce, podnikají nkteí cizinci na živnostenský list nebo zakládají veejné obchodní spolenosti. Dalšímu rozvoji investiní výstavby a služeb mimo jiné brání i vysoké úrokové sazby, které jsou pro vtšinu malých a stedních podnikatel neúnosné. Mnohdy nejsou platné ani programy podpory rozvoje malého a stedního podnikání, kterými podporuje vláda rozvoj podnikání pes eskomoravskou záruní a rozvojovou banku. Pestože podnikatelé naplují podmínky programu, penžní ústavy jim úvr nedají, protože pro n nejsou lukrativní a hlavn, v mnoha pípadech nemají zástavu. Podle informací z Komerní banky tato strategie by se mla zmnit a v budoucnu tak KB má upednostnit malé podnikatele. Nejvtší podnikatel v okrese v oboru služeb je Západoeské konzumní družstvo v Sušici. Podniká nyní jen ve velkoobchod, doprav a vlastní obchodní sí po celém okrese a nyní i v okrese Sokolov. Ve velkoobchodu získalo zásobování Jednoty celého okresu Plze-jih, Tachova a Horšovského Týna okres Domažlice. A tuto pozici se snaží udržet. Pro informaci v souasné dob není v Klatovech vydáno jediné pracovní povolení pro obana z Vietnamu, ale je vydáno 382 živnostenských list pro Vietnamce pro obchodní innost a zprostedkování obchodu a služeb. Stavebnictví Problémem z stávají místa kvalifikovaných zamstnanc, nap.: zedník, truhlá, tesa. Zamstnanci tchto profesí stále odcházejí za daleko lépe placenou prací do SRN. K nim nyní za poslední 3 roky pistupuje profese - stavební zámeník. O tyto zamstnance mají zájem r zné s.r.o., které zavádjí výrobu lehkých svaovaných konstrukcí pro odbratele v SRN. V souasné dob se zde zaíná projevovat nedostatek investic. Podle vyjádení vedoucích zamstnanc velkých stavebních podnik jsou potíže s naplnním zakázkové nápln na letošní i píští rok, kdy poítají s dalším omezením stavební výroby. Nkteré subjekty mají zajištnou zakázkovou nápl jen na ¾ letošního roku. Zde je nebezpeí dalšího zvýšení nezamstnanosti. Doposud nkteré firmy ešily problémy s výrobou tím, že se zamstnanci uzavíraly pracovní pomr do prosince a další až od bezna nebo dubna. Tito pak byli v evidenci ÚP a pobírali hmotné zabezpeení.v souasné dob je vyhlášen konkurs na Pozemní stavby Klatovy a.s. Prmysl V našem regionu je pevážn lehký pr mysl, který je zastoupen ve všech sektorech vlastnictví. V letošním roce opt bylo více volných míst v sektoru služeb než v pr myslu, kde jich bylo 105. Stav signalizuje stagnaci v rozvoji pr myslu. Problémy se zabezpeením kontrakt na letošní rok i na píští rok má vtšina organizací. Tak ŠKODA Klatovy s.r.o. eší - 12 -
v souasné dob zakázkovou nápl z msíc na msíce. Zde se nepodail pestup závodu pod závod ŠKODA jaderná energetika a tak došlo v minulém roce k velkému propouštní a projednávání prodeje zahraninímu zájemci. Ten se nepodail a tak ŠKODA Klatovy je stále v konkurzním ízení. Situace v Mlékárn Klatovy a.s. je napjatá, zjara byla provedena výmna pedstavenstva vetn editele. Vloni díky prodeji ásti ochranných známek a výroby tavených sýr skonili se ziskem. Situace v Masokombinátu Klatovy a.s. se postupn stabilizovala, výroba jede a byl uskutenn odprodej strategickému partnerovi z Tábora. V Šumavském holdingu bývalé SOLO se situace na as zklidnila Sirkárna opt vyrábí pouze na 2 smny, nyní zakoupili nový stroj do linky a tak vytvoili 9 nových pracovních míst. Devaská výroba potebuje truhláe, to zaštiuje Holding, který má 6 lidí. Strojírenská výroba byla prodána a je samostatná, prozatím si vede dobe a daí se jí i vyvážet ást výrobk do SRN. Jednou ze svtlých výjimek je Rodenstock R s.r.o., ve vlastnictví nmecké firmy. V minulých letech i je postihl pokles EURa a tím se zhoršil odbyt, který byl zejm d vodem snížení stavu zamstnanc. Nyní se již situace stabilizovala. Další je LK Devotvar ve Strašín, kde je výroba devných pedmt v halách pronajatých od p vodního ZD, z p vodních 10 pracovník je zde nár st na cca 120 zamstnanc. Tato firma je soukromá. I ona se nevyhnula uzavírání PP na dobu uritou u ásti zamstnanc. Problémy pokraují u výrobc kožené galanterie, kteí vznikli po pádu KOZAKu. Vlivem vysokých cen usn se kožené výrobky vyjma luxusního zboží stávají neprodejné. Zemdlství V tomto sektoru jsou stále volná místa ošetovatel dobytka, o která není zájem, nebo se mnohdy jedná o stáje umístné mimo osady. Nutností je proto zamstnání obou manžel a pesthování celé rodiny. Tím zase nastávají problémy s dojížkou dtí do školy. Vzhledem k tomu, že zamstnavatelé ani úad práce nejsou schopni tato místa obsadit, dochází k jejich obsazování obany z Ukrajiny i z jiných zemí bývalého východního bloku. Vlivem stoupajících cen vstup do výroby používaná mechanizace stárne. Nastává pitom doba nutných investic a tím i snaha o jejich zefektivnní. Proto došlo v minulém roce k r stu výkupních cen jak rostlinné, tak i živoišné produkce. Výkupní cena vepového masa tehdy stoupla na 39,-K/kg. U mléka se zvýšila na 7,80-K/l. V letošním roce vlivem dovoz klesla u vepového na 24,- K/kg živé váhy. Nyní se opt vlivem odbytového družstva AGROPORK zvyšuje na 27 28 K/kg. Toto je stále pro zemdlce ztrátové. Cena, kdy zaínají být zemdlci ziskoví zaíná na 30,-K/kg. Také u zemdlských plodin došlo ke snížení výkupních cen, kde ceny jsou nejnižší za posledních 15 let. Dále dochází k již bžnému jevu, že zemdlci dostanou zaplaceno za dodávky v nejlepším pípad za 2-3 msíce. Pro letošní rok jsou pedpoklady, aby výroba byla zisková. Vetn oekávaných dotací z EU. Pr mrná mzda je zde do 12.500,-K bez ohledu na odpracované hodiny. A tak se zemdlství ocitá v zaarovaném kruhu, z nhož bude muset nkdo ven. V souasné dob je již na ti družstva vyhlášen konkurz. Z toho vyplývá brzký konec nkterých hospodásky slabších družstev. - 13 -
Charakter a dvody volných prac. míst neobsazených déle než jeden msíc 1. kvalifikace Jedná se pevážn o profese stavebního charakteru a o pohostinství. Nap.: zedník, tesa, truhlá, pokrýva, zámeník, kucha, íšník. Vtšina lidí tchto profesí jsou pendlei a o práci doma nemají zájem. Z ostatních profesí se jedná o švadleny a šiky, kde vedle nízkého platového ohodnocení pistupuje i namáhavá práce a zdravotní d vody. "Nepopulární funkce" nap. mzdová úetní nebo mistr na stavb, které se díve obtížn obsazovaly, jsou nyní obsazeny bhem nkolika dní, v mnoha pípadech se daí obsazovat i místa v zemdlství a ve stavebnictví. V nkterých pípadech se jedná i o neznalost cizího jazyka, který je teba pi práci používat, zde se ale jedná jen o dlnické profese. 2. smnnost Velkým problémem je požadavek práce na smny, zejména pro ženy, které se starají o rodinu. Dále stoupá poet organizací - zejména nov založených - pracujících na dv smny, nebo je poteba rychlé návratnosti vložených prostedk. Nejvtším problémem zde z stává doprava na a hlavn z druhé smny. 3. kvalita Jedná se pevážn o funkce THP - manažei a ostatní ídící zamstnanci, kteí podléhají výbrovému ízení. Zde si firmy hledají pracovníky s pomocí specializovaných firem. 4. dojíždní V souasné dob je dojíždní nejpalivjším problémem. Odbouráváním slev se stalo pro velkou vtšinu zamstnanc ekonomicky neúnosné dojíždt za prací. V pípad smnných provoz pak doprava není zajištna v bec. Vtšina autobusových linek koní okolo l8-té hodiny a tak není žádná možnost se dostat dom po skonení 2. smny i na 3. smnu. Urité možnosti jsou pi železnici, ale ty jsou omezené jen na sousedství zastávek. Vzhledem ke geografické poloze okresu a hustot obyvatel, není skoro žádná možnost dopravy na smnné provozy a na l. smnu velmi omezená. Tak jsou velmi poškozeny oblasti od Sušice, Horažovic a Nýrska na jih smrem ke státní hranici. 5. ostatní Patí sem subjektivní vlivy nap.: pée o dti - ne vždy se podaí zajistit mateskou školu, mzdové ohodnocení funkce, tžká práce, apod. V poslední dob se zde projevuje i nedostatek volných byt, který brání, aby se lidé mohli sthovat za prací. Jedná se zvlášt o regiony s vysokou nezamstnaností na severu republiky, kde jsou mnohdy nezamstnaní nap. zámeníci, íšníci, kuchai, kteí by u nás snadno našli práci. Dalším problémem, v souasné dob již rozšíeným, je oficielní vyplácení ásti mzdy ve výši mírn nad stanovenou minimální mzdou a vedle toho neoficielní vyplácení druhé ásti mzdy, která je asto vyšší než oficielní. Jednoznané je to u terciální sféry, kde se jedná o firmy s malými poty zamstnanc a s pístupem k volným penz m. Tím se snižují mzdy a na takovou nabídku tžko nkdo reflektuje. Nap. idi takovéto firmy, který jezdí pravideln s návsem do zahranií má vykazovanou hrubou mzdu ve výši 7.500,-K za msíc. Ve skutenosti má 16 20000,-K. - 14 -
3. Nezamstnanost Vývoj nezamstnanosti v prvním pololetí r. 2004 má obdobný pr bh jako v letech minulých, jen s tím rozdílem, že absolutní ísla jsou vyšší. Co to znamená konkrétn? Ke 30.6.2002 bylo v evidenci 2 568 uchaze pi míe nezamstnanosti 5,69 %. K 30.6.2003 bylo evidováno 3 090 uchaze s mírou nezamstnanosti 6, 94 %. Ke 30.6.2004, tj. ve sledovaném období, bylo evidováno 3 416 uchaze s mírou nezamstnanosti 7, 9 %. Proti srovnatelnému období loského roku to znamená nár st o 326 osob. Ješt na doplnní výplata HZ: ke 30.6.2002 pobíralo HZ 1 040 uchaze, tj. 40,50 % z celkových 2 568. V ervnu 2003 bylo vypláceno HZ 1 317 uchaze m, tj. 42,62 % z celkového potu 3 090. V ervnu 2004 bylo registrováno 1 473 uchaze s nárokem na HZ, tj. 43,12 % z celkového potu 3 416. Celková struktura uchaze o zamstnání 30.6. 2003 30.6. 2004 osob % osob % Uchazei celkem 3 090 100,00 3 416 100,00 Z toho ženy 1 629 52,72 1 876 54,92 Obané se ZPS 363 11,75 412 12,06 Dlníci 2 346 75,92 2 600 76,11 THP a ostatní 744 24,08 816 23,89 Absolventi škol a mladiství 328 10,61 199 5,83 Porovnáním absolutních ísel registrujeme nár st uchaze v podstat ve všech kategoriích. Je to d sledek mnící se ekonomické situace firem, kde se pijímají opatení vedoucí ke zvýšení produktivity práce (viz. napíklad penžnictví a administrativní obory) a nkteré firmy omezují svoji innost. Za pozornost stojí výrazný pokles potu absolvent škol a mladistvých. Je pekvapující hlavn z toho d vodu, že zde ve srovnání s 30. 6. 2003 m žeme zaregistrovat výrazný pokles o 129 uchaze. Ovšem je známo, že studenti si prodlužují prázdniny, nemají dosud jasno o vysokých školách, a tak se v pr bhu msíce záí dá oekávat podstatn vyšší poet žádostí o zprostedkování zamstnání. Ze složení absolvent se nám však neustále potvrzuje, že struktura stedního školství, zejména uiliš s maturitou je nevhodn nastavena. Je ale pochopitelné, že pi ti až tyletém cyklu negativa doznívají podstatn delší as. - 15 -
Kvalifikaní struktura Kvalifikaní struktura se mní v závislosti na požadavcích trhu práce. S nár stem absolutního ísla v potu uchaze se úmrn tomu zvýšily ( krom jedné kategorie) i poty uchaze v jednotlivých sledovaných kategoriích, a to jak uchaze se základním vzdláním a se vzdláním stedním (s maturitou i bez), tak roste i podíl vyuených. Stedoškolák pibývá ve vyšších vkových kategoriích, souvisí to s pohybem ve firmách. Zde se jako jedna z možností nabízí dát vtší prostor rekvalifikacím - cíleným i necíleným. To ovšem pedpokládá i cílenou spoluúast podnikatel a samozejm i zájem a spolupráci samotných uchaze. Pro rychlé a nutné úpravy v této oblasti hovoí ješt porovnání následujících ísel: 30.06.2002 2 568 uchaze 639 volných míst 30.06.2003 3 090 uchaze 574 volných míst 30.06.2004 3 416 uchaze 502 volných míst 30.6. 2003 30.6. 2004 STUPE VZDLÁNÍ Osob % Osob % Uchazei celkem 3 090 100,00 3 416 100,00 bez vzdlání 5 0,16 5 0,15 Neúplné základní vzdlání 1 0,03 1 0,03 základní vzdlání + praktická škola 948 30,68 1 008 29,51 nižší stední vzdlání 2 0,06 2 0,06 nižší stední odborné vzdlání 35 1,13 46 1,35 stední odborné vzdlání (vyuen) 1 191 38,54 1 360 39,81 stední nebo stední odborné vzdlání bez maturity a bez vyuení 44 1,42 35 1,02 ÚSV vzdlání 109 3,53 117 3,42 ÚSO vzdlání (vyuení s maturitou) 112 3,62 118 3,45 ÚSO vzdlání s maturitou (bez vyuení) 489 15,83 545 15,95 vyšší odborné vzdlání 27 0,87 33 0,97 Bakaláské vzdlání 8 0,26 11 0,32 Vysokoškolské vzdlání 116 3,75 130 3,81 Doktorské vzdlání (vdecká výchova) 3 0,10 5 0,15-16 -
Vková struktura Procentním podílem z celku jsou všechny kategorie srovnatelné s pololetím roku 2003. V kategorii od 25 až do 54 let se procentní podíly pozvolna srovnávají, i když vyšší absolutní ísla ve starších ronících budou v budoucnu problémem pro sociální pracovníky a zejména pro psychology. Svdí o tom i mírn se zvyšující pr mrný vk uchaze. V tabulce vidíme, že loské nejvyšší procento 17,12 % v kategorii uchaze od 19 do 24 let zaznamenalo celkem výrazný pokles o 2, 52 %. Naopak nár st o 1, 66 % lze vidt u kategorie uchaze od 40 do 44 let. 30.6. 2003 30.6. 2004 VK Osob % Osob % Uchazei celkem 3 090 100,00 3 416 100,00 do 19 let 177 5,73 184 5,39 od 19 do 24 let 529 17,12 499 14,60 od 25 do 29 let 396 12,82 443 12,97 od 30 do 34 let 370 11,97 397 11,62 od 35 do 39 let 322 10,42 365 10,69 od 40 do 44 let 279 9,03 365 10,69 od 45 do 49 let 359 11,62 414 12,12 od 50 do 54 let 432 13,98 508 14,87 od 55 do 59 let 211 6,83 219 6,41 od 60 let a více 15 0,49 22 0,64 Délka nezamstnanosti Vezmeme-li délku nezamstnanosti v absolutních íslech, tak nár st se nejvíce projevil v asovém úseku do 3 msíc délky evidence. Situace u uchaze, kteí jsou v evidenci do 12 msíc se stabilizovala, došlo i k mírnému poklesu ve dvou úsecích: od 6 do 9 msíc o 22 osob a od 9 do 12 msíc zde registrujeme o 83 uchaze mén než v loském ervnu. Znamená to, že se daí tyto lidi umisovat ješt ped tím, než podlehnou urité rezignaci a ztratí pracovní návyky a motivaci k nalezení práce.velice kladnou roli zde hraje práce oddlení poradenství a rekvalifikací, kde hlavn motivaní kursy a cílené rekvalifikace (rekvalifikace v oborech z oblasti služeb a také získání sváeského oprávnní) pomohly mnoha uchaze m k návratu na pracovní trh. Uchazei v asovém úseku nad 12 msíc a více se již vícemén adaptovali na vzniklou situaci, nauili se žít a pežívat v systému sociálních dávek, který jen velmi málo motivuje k hledání práce. - 17 -
30.6. 2003 30.6. 2004 DÉLKA NEZAMSTNANOSTI osob % osob % Uchazei celkem 3 090 100,00 3 416 100,00 do 3 msíc 751 24,30 1 076 31,50 od 3 do 6 msíc 571 18,48 592 17,33 od 6 do 9 msíc 360 11,65 338 9,89 od 9 do 12 msíc 378 12,23 295 8,64 od 12 do 24 msíc 433 14,01 480 14,05 od 24 msíc a déle 597 19,32 635 18,59 V této souvislosti ješt srovnání jednoho íselného údaje u vyazovaných uchaze, a to jejich pr mrná délka evidence ve dnech. Zatímco v roce 2001 to bylo 206 dn, v roce 2002 200 dn, v polovin letošního roku to je 221 dn. Tato ísla dokládají, že i pi nár stu potu uchaze a úbytku volných míst se pr mrná délka evidence daí udržet pibližn na stejné hodnot. Na zvýšení letošního pr mru má zejm vliv mj. pozdjší nástup uchaze na sezónní práce vzhledem k dlouhému zimnímu období. Dvody obtížné umístitelnosti 30.6.2003 30.6.2004 Uchazei celkem (etnost v %) 100,00 100,00 Zdravotní 29,00 29 Obtížn umístitelní 22,00 23 Pée o dti 12,00 13 Nevyhovující doprava 18,00 17 Vk 11,00 11 Nevyhovující vzdlání 8,00 7 Uvádné d vody se speciáln nesledují, jde v tomto pípad o kvalifikovaný odhad hlavního d vodu, pro který nebylo možno zprostedkovat zamstnání uchaze m, kteí jsou v evidenci déle než 6 msíc. U mnoha z nich jde pevážn o kombinaci více uvedených d vod. Za úvahu stojí stále se zvyšující podíl uchaze, kteí jako d vod pekážející v nastoupení do práce uvádjí nevyhovující dopravní spojení. Nejenom, že zastupitelské orgány samosprávy a státní správy ve spolupráci se zamstnavateli by mli tuto situaci ešit, ale dohadování s uchazei je stále d sledkem zakoenné pedstavy, že stát by se ml postarat o dopravu do zamstnání a tžko se vyazuje pro odmítnutí vhodného zamstnání. Samozejm, že uchazee neposíláme na druhý konec okresu, ale vzdálenosti do cca 10-ti km jsou pro mnohé nepekonatelnou dálkou. - 18 -
Regionální problémy nezamstnanosti poadí v roce 30.6. 2003 30.6. 2004 OBVOD MÚ 2003 2004 Osob % Osob % Uchazei celkem XX XX 3 090 6,94 3 416 7,90 Klatovy 6 6 1 168 5,80 1 351 6,71 Sušice 2 2 1 046 9,49 1 043 9,46 Horažovice 5 3 361 5,99 495 8,21 Nýrsko 4 5 289 6,52 299 6,74 Plánice 3 4 100 7,66 104 7,96 Kašperské Hory 1 1 126 10,67 124 10,50!" "#$ %&% - 19 -
Se zmnou územn-správního uspoádání platnou od 1.1.2003 spadá obec Železná Ruda do správního obvodu Nýrska, což je obec s rozšíenou pravomocí, stanovená vyhláškou Ministerstva vnitra.388/2002, a tím zaniká region Železnorudska, uvádný ve všech pehledech za pedchozí asová období. Poadí jednotlivých obvod MÚ se tém nezmnilo, zejména na prvních dvou místech z stávají tradiní regiony. Na tetí místo se dostaly Horažovice, jelikož podnik Jitex Písek zde zrušil provozovnu a propustil všechny zamstnance. Nár st, který se v ervnu opt zvýšil, zaíná být varující, protože bez impuls v podpoe podnikatelské sféry a zejména jejích strukturálních zmn se situace k lepšímu bude mnit jen velice ztžka. Pomyslné n žky mezi prvním a posledním se opt více rozevely. tyi obvody jsou nad okresní mírou nezamstnanosti a dva pod hranicí, pr mr "sráží" zejména Klatovy, a to díky vyššímu podílu práceschopného obyvatelstva z celookresního ísla. Zajímavý pohled je i na následující tabulku, která uvádí: Obce s mírou nezamstnanosti nad 12,5 % 30.6. 2003 30.6. 2004 OBCE Osob % Osob % Maovice 2 11,11 4 22,22 Kovín 5 17,24 5 17,24 Nezamyslice 16 15,24 18 17,14 Bukovník 5 16,13 5 16,13 Bhaov 2 3,13 10 15,63 Bežany 4 5,13 12 15,38 Podmokly 16 17,58 14 15,38 Hartmanice 88 15,09 88 15,09 Rejštejn 24 20,87 16 13,91 Dlouhá Ves 55 14,14 53 13,62 Chudenín 46 15,08 41 13,44 Žihobce 32 10,88 39 13,27 Svéradice 19 10,56 23 12,78 Obce, které se pohybují na pomyslné špice mají jako píinu tohoto umístní nkolik spolených jmenovatel : - špatná dopravní obslužnost - mizivý poet pracovních píležitostí v míst (zemdlství, lesy - to jen sezónn). - zvyšující se pr mrný vk uchaze z malých, zejména okrajových obcí okresu - 20 -
Chudenín ješt navíc má nejen excentrické umístní, ale hlavn se skládá z osmi malých ástí bez celoroního spojení veejnými dopravními prostedky a situaci zde komplikuje rovnž velmi poetná skupina obtížn umístitelných uchaze. Mimo jiné zde jsou uchazei s nejdelší evidencí za dobu trvání ÚP. Vzestup u obcí v oblasti Šumavy souvisí jednak s dopravní obslužností a hlavn se zmnami u lesních a zemdlských organizací. I když i zde m že dojít k poklesu potu uchaze jako nap. u obce Rejštejn, kde dobrou spoluprácí úadu práce a obce se daí alespo sezónn umisovat uchazee o zamstnání na VPP. Tok nezamstnanosti Uplynulé pololetí roku 2004 bylo pro 2 764 (loni 2 427) osob obdobím, kdy vstoupily do kontaktu s ÚP, pr mrn se zaevidovalo 461 lidí msín. Jako v letech pedcházejících i tentokrát jich nejvíce pišlo v lednu - 643, naopak nejmén v msíci beznu 392. Pijetí má i druhou stránku, tzn. vyazení, zde statistika zaznamenala íslo 3 041, v pololetí 2003 bylo toto íslo 2 644. Msíní pr mr je 507. Duben byl v letošním roce msícem zahájení sezónních prací a ÚP zaznamenal odchod z evidence 637 osob, což bylo nejvyšší íslo za 1. pololetí. Nejmén vyazených bylo v únoru - 396 lidí. Z vyazených bylo: - 928 umístno ÚP - z toho na APZ: 130-1 590 umístno jinak - 86 vyazeno pro maení spolupráce - 437 vyazeno z jiných d vod Na kategorii "umístno jinak" je nutné pohlížet v podstat jako na umístní s pomocí ÚP, protože obané využívají servisu ÚP, aniž do firmy s inzerovaným volným místem pijdou s doporuenkou vydanou úadem práce. Proti losku se zvýšilo íslo u osob umístných ÚP v ervnu 2003 to bylo 769 uchaze, jedná se tedy o nár st o 159 vyazených uchaze. Stále je zde také skupina uchaze, která s úadem práce nespolupracuje, letos je to o 10 uchaze více. Mkká sociální sí a tém legislativn nepostižitelné zamstnávání na erno nikterak u této skupiny lidí nevyvolává znepokojení z toho, že jsou vyazeni z evidence ÚP. - 21 -
4. Cizinci na trhu práce V prvním pololetí roku 2004 bylo podáno 23 žádostí o povolení získávat na volná místa cizince, povoleno bylo 18, z toho vydáno bylo 17 + 4 (z r. 2003). Za vydání rozhodnutí zaplatili zamstnavatelé v kolcích celkem 42.000,-K, ( 21x2000). Žádostí o povolení k zamstnání pro cizince bylo podáno k 30.6.2004-84. Z toho bylo 61 žádostí opakovaných. Povoleno bylo 71, vydáno 70 + 2 z roku 2003. Zaplaceno bylo 72 x 500,- K = 36.000,-K. Žádné povolení k zamstnání nebylo odato. Ke konci msíce ervna 2004 je vydáno celkem 151 platných povolení k individuálnímu zamstnávání, z toho pro 84 muž a 67 žen, v dlnické profesi 139, SŠ 9 a VŠ 3. Pedasn ukonilo pracovní pomr 13 cizích státních píslušník dohodou, podáním výpovdi nebo obdržením výpovdi od zamstnavatele. V pípad výpovdi zamstnavatelem se jedná obvykle o pípady, kdy se již cizinci nevrátí z dovolené nebo si najdou jiného zamstnavatele a do práce pestanou chodit. V nkterých pípadech chybí zrunost nebo pracovní výkon. Individuální povolení zem profese poet osob Belgie odborná síla 1 Blorusko uklíze 1 dlník pi tžb deva 7 obsluha stroj na devo 1 Bosna a Hercegovina zámeník 1 Brazílie vedoucí provozu exportu 1 Chorvatsko odborná síla 1 Itálie vedoucí pracovník 1 obchodní zástupce 1 Mongolsko odborná síla 2 krupiéi 33 Nmecko odborná síla 10 Polsko duchovní 1 peka 1 chovatel koní 1 hospodyn- mimo domácnosti 1-22 -
Rumunsko dlník v zemdlství 8 odborná síla 1 dlník v potravináském pr myslu 3 uklíze 1 dlník truhlá 1 krupiér 3 Velká Británie odborná síla 1 Ukrajina zedník 5 pomocný kucha 1 sváe 1 podlahá 1 idi 1 švadlena,šika 2 stiha v konfekci 1 obsluha stoj na výrobu stavebních hmot 3 uklízeka, pomocná síla 8 dlník pi zpracování deva 11 dlník v zemdlství 26 dlník stavební 2 dlník potravináské výroby 6 domovník, údržbá 1 Celkem 151 Zájem cizinc o zamstnání u nás i v prvním pololetí roku 2004 petrvává. Pevážn se jedná o obany Ukrajiny. Díve se uplatovali prakticky jen ve stavebnictví. Nyní je jich zamstnán nejvtší poet v zemdlství 26, dlník pi výrob deva 11 a v dalších odvtvích, kde je trvale neuspokojená poptávka po pracovní síle, nap. pomocné síly pi úklidu, jako levná pracovní síla ochotná pracovat za nižší plat i o sobotách, nedlích nebo pesas. Pokud Ukrajinci nahrazují chybjící zamstnance nep sobí na trhu práce vážnjší problémy a v nkterých pípadech má jejich pítomnost píznivý vliv na motivaci eských oban. Vznikají však zamstnavatelé, kteí se orientují výhradn na Ukrajince. Uzavírají obchodní smlouvy, ale dodávají pouze a jenom pracovní sílu. Snaží se tak obcházet nepovolené zprostedkování zamstnání. Nejvtší problém vidíme v tom, že i když takový zamstnavatel má hlášena volná pracovní místa, nelze je obsadit uchazei o zamstnání, protože žádný náš oban k takovému zamstnavateli nep jde pracovat a není jej k tomu možno ani nutit. Pestože obstarávání pedevším nekvalifikované pracovní síly formou obchodních smluv pipadá nkterým našim zamstnavatel m výhodné, je nebezpeí, že Ukrajinci budou pracovat na místech, pro které by byl dostatek našich oban, ale zamstnavatelé o n nebudou mít zájem. Nebezpeí vidíme zatím hlavn u firem v jiných krajích, které uzavírají smlouvy s firmami v klatovském okrese. elit tomu lze jedin zmnou zákona o zamstnanosti - stanovením maximálního podílu zamstnanc ze zahranií na celkovém potu zamstnanc zamstnavatele. V souasné dob zaínají podnikat cizinci na základ živnostenského listu nebo zakládají veejné obchodní spolenosti. Tento druh podnikání nemá úad práce žádnou možnost omezit. - 23 -
Nap. v okrese Klatovy podnikalo na živnostenský list v r. 2001 258 oban z Vietnamu, 152 z Ukrajiny, 36 ze Slovenska, 38 z SRN a 10 z Bloruska. Dohromady má v okrese Klatovy nyní povoleno podnikání na ŽL okolo 560 zahraniních osob. Proti 326 zahraniním osobám (vetn Slovák ), které v okrese mají vydáno pracovní povolení. Jen Vietnamci mají ale vydáno 258 ŽL. Platnost zákona, který má omezit píliv oban z východních zemí se prozatím u nás výrazn neprojevila, spíše došlo ke zvýšení u soukromého podnikání na ŽL. V podobných profesích jako u Ukrajinc se na našem trhu pracovní síly zaínají objevovat obané z Bloruska, a zejména Rumunska, v poslední dob i Mongolska. Domníváme se, že i zde bude vhodné vytvoit obdobná nebo ješt lépe písnjší pravidla, jako je tomu u Ukrajinc. Stoupající poet je zaznamenán u oban ze západních zemí, zejména ze SRN, zde je to žádoucí, nebo k nám picházejí jako odborné síly pro poradenství zauují naše zamstnance apod., seizovai stroj, v poslední dob i do kasin. Máme nkdy evidována volná místa pro hostesky, pípadn barmanky, nebo i uklízeky, která nejsme schopni obsadit, nebo se tém vždy jedná o hostesky a tak potom zejm budeme muset vydat pracovní povolení pro cizinky. Zde by bylo vhodné pesn definovat výraz hosteska. Vývoj potu cizinc pracujících v okrese ke konci 1.pololetí: rok cizinci celkem z toho obané ostatní Slovenské republiky 1992 56 --- 56 1993 187 28 159 1994 176 67 109 1995 506 248 258 1996 825 347 478 1997 793 445 348 1998 637 216 421 1999 427 102 325 2000 384 126 258 2001 414 174 240 2002 359 129 230 2003 340 134 206 2004 326 175 151 V sloupci Slováci jsou zahrnuti nyní i ostatní cizinci, kteí jsou evidování na registraních kartách, tedy i obané EU. - 24 -
5. Aktivní politika zamstnanosti Situace na trhu práce v regionu má stejný vývoj jako v celé R, tzn. že stoupá. K jejímu alespo ástenému pozastavení je nutno využít všechny dostupné nástroje APZ. Rozpoet aktivní politiky pro rok 2204 je po navýšení 13,7, milionu K. Podailo se umístit na VPP uchazee, kteí byli v evidenci i nkolik let. Rovnž se daí umisovat absolventy, o které bez finanního píspvku není na trhu práce zájem. Nedaí se nám ale se spolupodílet na vytváení SÚPM a SV míst, která ba mla pevážn výrobní charakter. Nov vznikající místa jsou obvykle do služeb jako je kadenictví, pedikúra apod. Tedy místa, kde se nevytváí nové hodnoty, pouze se spotebovávají peníze. Toto je stinná stránka APZ. Podle našich zkušeností tato místa do 3 let obvykle zanikají. Další kapitolou zde jsou podnikatelé, kteí se myslí, že pro n vyhláška neplatí a domáhají se finanní podpory i na místa, kterých je v regionu dostatek, nap. prodavaky, íšníci apod. Stejn jako vloni jsme museli omezit výši poskytovaných dotací ze 6 tisíc u vysokoškolák, SÚPM a VPP na 5 tisíc a nyní po navýšení rozpotu se vracíme na p vodní výši, tzn. 6.000,-K. To zaruí opt zájem o poskytování dotací. Vedle toho poskytujeme finance na zízení a provoz ChD a CHP. Na zízení provozu CHD v Malém Boru jsme poskytli dotaci ve výši 400.000,-K na vytvoení 8 nových pracovních míst. Vytváení spoleensky úelných pracovních míst Za období od 1.1.2004 do 30.6.2004 bylo uzaveno 53 (49 v 2003) dohod o vytvoení spoleensky úelných pracovních míst. Vytvoeno bylo 53 nových pracovních míst. Dohody byly uzaveny na: dotace mzdových náklad 52 SV 1 52 dohod bylo uzaveno jako ástená dotace mzdových náklad, v 1 pípad s msíní dotací 4.000,-K, v 1 pípad s msíní dotací 5.000,-K. V ostatních pípadech inila dotace 6.000,-K. Délka trvání dotace byla stanovena na 12 24 msíc. Snížená dotace byla z d vodu kratší prac. doby u osob se ZPS. Petr ácha, soukromý podnikatel v Sušici, zamstnal jako mechanika- opraváe jízdních kol uchazee o zamstnání s plným invalidním d chodem ( ochrnutí na spodní polovinu tla), v tomto pípad byla práv poskytnuta dotace na dobu 24 msíc. Správa a údržba silnic Klatovy zamstnala jako elektrikáe uchazee o zamstnání s tžkým zdravotním postižením (tém ztráta sluchu) navíc se jednalo o absolventa pr myslové školy elektro z osady Lazna, kde není ani ádné autobusové spojení, i zde byla poskytnuta dotace ve výši 6.000,-K po dobu 24 msíc. U dohod uzavených na dotaci na mzdu se podailo umístit uchazee o zamstnání z obcí s vysokou nezamstnaností: v 23 pípadech v Sušici, 3 místa byla vytvoena v Žichovicích, 3 dohody v Kašperských Horách a okolí. 29 dohod bylo uzaveno na dlnické profese. - 25 -
Ve 4 pípadech zamstnavatelé od podané žádosti ustoupili, v 7 pípadech byla žádost úadem práce po posouzení situace na trhu práce v regionu zamítnuta. Dohoda na SV byla poskytnuta uchazece ze Sušice v dlouhodobé evidenci na ÚP v Sušici. Poskytnutá ástka ve form nenávratné dotace byla ve výši 50.000,-K. Za 1. pololetí roku 2004 bylo vyplaceno na SÚPM celkem 1.748.880,-K. dotace mezd. 1.698.880,-K SV... 50.000,-K Veejn prospšné práce V období od 1.1.2004 do 30.6.2004 bylo uzaveno celkem 31 dohod na 67 nových pracovních míst. Na tchto dohodách se umístilo celkem 70 uchaze o zamstnání., z nichž vtšina patila do tzv. kategorie obtížn umístitelných ( pozn. nkteí i do více kategorií najednou).všichni uchazei, kteí byli zamstnáni na veejn prospšné práce, byli umístní až po pedešlých marných pokusech umístit je jiným zp sobem. Složení umístných uchaze : 2x - ZPS 2x - zdravotní omezení 42x - s evidencí delší než 6 msíc 2x - propuštní z organizaních d vod 12x - pée o dít mladší 15-ti let 12x - osoby starší 50 let 5x - absolventi 36x - opakovaná evidence Dále pecházelo z loského roku 12 dohod, na kterých bylo umístno 12 uchaze. Stejn jako v minulých letech i letos jsme uzavírali dohody nejen s mstskými a obecními úady, ale také s charitami. Tyto neziskové organizace provozují hlavn peovatelské služby pro staré a nemocné obany. Zde jsou hlavní pracovní náplní uchaze o zamstnání pomocné peovatelské práce. V ostatních pípadech innosti vykonávané na VPP u mst a obcí neliší od pedchozích let. Stále se jedná pevážn o pomocné práce pi úklidu mst a obcí, údržbu veejných prostranství, pípadn pomocné práce v obecních lesích. Stále se potýkáme se stejnými problémy spojenými jak s pracovní morálkou uchaze nastupujících na VPP, tak i s malým zájmem mstských a obecních úad, tato místa vytváet. Vedle VPP zde ješt p sobí institut obecn prospšných prací, kde odsouzení obané místo nástupu trestu vykonávají bez nároku na mzdu innosti, jež mají obdobný charakter jako VPP, což ubírá pracovní píležitosti nezamstnaným. Obce mají povinnost vylenit vhodnou práci v prvé ad pro tyto odsouzené obany. Nehled na to, že v našem okrese pevládají malé obce s neuvolnnými starosty, je zde i menší zájem od tchto obcí vytváet VPP z d vodu nár stu objemu prací, spojených hlavn s administrativou VPP pro tyto obce. Pes malý zájem obcí se stále snažíme umístit co nejvíce uchaze z ad obtížn umístitelných na takto vytvoená pracovní místa. VPP plní dv hlavní vci. V 1. ad pro místní uchazee pedstavují alespo krátkodobé pracovní umístní, což pomáhá udržet u tchto lidí pracovní návyky a za 2. zajišují poádek a istotu v obcích. Nezanedbatelný je i fakt, že ostatní - 26 -