Consumer Reporter Číslo 02 2014 Do specializovaných obchodů si chodíme zejména pro čerstvé potraviny V specializovaných obchodech, jakými jsou například řeznictví, pekárny, prodejny ovoce a zeleniny, nechávají české domácnosti přibližně 7 % ze svých každodenních výdajů na nákup potravin a drogerie. Ročně v tomto distribučním kanálu nakupuje 86% českých domácností a to přibližně jednou týdně. Výraznější zastoupení má tento typ prodejen ve východních Čechách. Naopak v hlavním městě, kde je vyšší koncentrace moderních řetězců, jsou méně navštěvované. Na Slovensku využívá specializované prodejny menší počet kupujících. Nakupují v nich méně často, v průměru každých 10 dní. Regionální rozdíly se projevují i zde. Silnější pozici mají specializované prodejny na východním Slovensku, podprůměrnou pozici mají v Bratislavě. Ve specializovaných obchodech nakupujeme hlavně čerstvé potraviny, především maso, masné produkty a pečivo. Obchody s masem mají celkově vyšší podíl na trhu, který získaly díky většímu počtu kupujících a dražším nákupům s vyšší cenou. V pekárnách nakupuje méně domácností, ačkoli častěji než v řeznictvích. Výdaje na jeden nákup jsou nižší. Zajímavé je, že zatímco třetí nejsilnější kategorií v rámci specializovaných obchodů jsou na Slovensku čerstvé ovoce a zelenina, v Čechách mají větší podíl alkoholické nápoje. Veronika Némethová Senior Konzultant Spotřebitelský panel veronika.nemethova@gfk.com Veronika Némethová Nákupy ve specializovaných obchodech Slovensko Česká republika 78% domácností 35,4x ročně 86% domácností 48,7x ročně Období: 7/2013-6/2014 1 - Consumer Reporter 02 2014
Consumer Reporter Číslo 02 2014 Poznejme svého kupujícího Dnes: Kupující ovoce a zeleniny Stále více se do popředí dostává trend zdravého stravování, které je postaveno na lehkých jídlech a dostatečném přísunu ovoce a zeleniny. Někteří z nás nakupují a konzumují ovoce a zeleninu víc, jiní méně. Svým v průměru 10ti procentním zastoupením v peněžence kupujících, tvoří ovoce a zelenina důležitou část našich každodenních nákupů. Nachází se v každém třetím košíku. Často jde o tzv. destinační, nebo cílové kategorie, proto je porozumění těmto kategoriím důležité jak pro řetězce, tak i pro jednotlivé výrobce. Co mají společné české a slovenské domácnosti, které nakupují výrazně víc ovoce a zeleniny, než průměrná domácnost? Intenzivní kupující těchto kategorií věří, že ve svém životě hodně dbají na své zdraví a při nákupech sledují především kvalitu potravin. Pozorně čtou složení potravin a zároveň si při rozhodování pomáhají i studováním spotřebitelských testů. Radši si připlatí za zdravé produkty a při jejich nákupech hraje důležitou úlohu příjemné prostředí a atmosféra v obchodech. I když se české a slovenské domácnosti svým chováním v mnohých věcech shodnou, rozdíly jsou o to výraznější. Slavomír Mačička Konzultant Spotřebitelský panel slavomir.macicka@gfk.com Intenzivní kupující ovoce a zeleniny v Čechách nakupují racionálněji a moc nevěří reklamním sloganům. Před nákupem si připraví nákupní seznam, kterým se řídí, aby jim nakupování zabralo co nejméně času. Nemají v oblibě polotovary, vaření věnují hodně času, a díky plánování se jim nestává, že až při vaření zjistí, že jim něco chybí. Snaží se stravovat lehčeji a vyhýbají se konzumaci tuků. Preferují nákupy velkých balení a nenechají se tak lehce přesvědčit ke spontánnímu nákupu produktů. Slovenští intenzivní kupující ovoce a zeleniny si, na rozdíl od českých domácností, nákupy víc užívají a méně plánují. Nakupují, co právě potřebují, přičemž při výběru si pomáhají i letáky. I když se při nákupu produktů spoléhají na časem osvědčené značky, rádi zkusí nové produkty a jsou to hlavně oni, kdo novinky vyzkouší dříve než jejich známí. Při nákupech potravin je sice lákají speciality z jiných zemí, při výběru ovoce a zeleniny však upřednostňují sezónní produkty z regionu. To byli intenzivní kupující ovoce a zeleniny. Jací jsou ti Vaši? Slavomír Mačička 2 - Consumer Reporter 02 2014
Consumer Reporter Číslo 02 2014 Představujeme Vám: LIA jako Listing Impact Analysis anebo Analýza vlivu listingu Co se stane, pokud listujete anebo delistujete produkt? Sortiment je důležitým nástrojem pro odlišení se a optimalizaci prodejců/řetězce. Stejně jako výrobci mohou využít potenciál zákazníků ke zlepšení distribuce. Klíčovou otázkou je: Jak můžeme odhadnout, zda, a jaké změny v sortimentu budou úspěšné? Za účelem zodpovězení této otázky byla v vyvinuta LIA, respektive Listing Impact Analysis (anebo Analýza vlivu listingu). Pomocí LIA analýzy dokážeme v předstihu simulovat a kvantifikovat vliv změn v sortimentu na výdaje a objem, a to jak z pohledu obchodníka, tak výrobce. LIA vám pomůže přijmout systematické a poptávkou orientované rozhodnutí v oblasti listingu. Umožňuje simulovat následující scénáře: Zalistování nových výrobků včetně cenotvorby (například vyhodnocení vlivu zalistování značky v řetězci s danou cenou) Vyřazení/de-listing výrobků (například analýza rizik spojených s delistováním produktu pro obchodníky i pro výrobce) Změny v sortimentu při zachování počtu položek/sku (například optimalizace zalistování různých variant produktu nastavením aktuálního sortimentu na optimální sortiment) Consumer Panel Services Director CZ&SK ladislav.csengeri@gfk.com Výrobce Jaký efekt bude mít listing nebo de-listing v řetězci na značku a společnost celkově? Jaké změny ve výdajích a objemu se projeví na ZNAČCE? Které konkurenční výrobky v řetězci utrpí zalistováním výrobku, resp. budou těžit z vyřazení produktu? Odpovědi na změny v konkurenčním prostředí při (de-)listingu produktu. Změny objemu a výdajů značky na trhu celkově. Změny nákupů konkurenčních značek v řetězci stejně jako celkově na trhu. Vliv na konkurenční značky. Změny podílů na trhu. Řetězec Jaký efekt bude mít listing nebo de-listing značky na řetězec? Jaké změny ve výdajích a objemu KATEGORIE by vznikly jako důsledek (de-) listingu značky v řetězci? Které konkurenční řetězce by utrpěly zalistováním značky v analyzovaném řetězci, resp. naopak, které by získaly při de-listování produktu? Odpovědi na změny obchodní situace při (de-) listingu výrobku. Změny objemu a výdajů kategorie v obchodě. Změny výkonnosti jednotlivých značek v obchodě z důvodu kanibalizace a přechodu k jiným značkám. Vliv na konkurenční řetězce. Změny tržních podílů řetězců v dané kategorii. 3 - Consumer Reporter 02 2014
Consumer Reporter Číslo 02 2014 Výhodami analýzy vlivu listingu (LIA) jsou: Odhad a kvantifikace vlivu různých scénářů Zjištění efektu de-listingu z pohledu výrobce a řetězce, a též konkurenčních značek Objektivizace vyjednávání o zařazení nových výrobků, například při ročních jednáních PRO PŘÍPADOVOU STUDII KLIKNĚTE ZDE Consumer Panel Services Director CZ&SK ladislav.csengeri@gfk.com Protože právě podzim je obdobím ročních vyjednávaní obchodních podmínek a skladby sortimentu na další období, rádi bychom Vám nabídli využití analýzy za zvýhodněných podmínek. Pro každého z Vás, kdo by rád využil LIA analýzu, máme připravenu speciální nabídku získaní 3 scénářů v jedné kategorii za cenu jednoho. Prosím klikněte sem, pokud se chcete dozvědět více o analýze a využít svoji speciální nabídku. 4 - Consumer Reporter 02 2014
Consumer Reporter Číslo 02 2014 TOP 10 v nákupech domácností Maloobchod v Čechách a na Slovensku prochází v posledním období změnami. Po období rozmachu a následné stabilizace, přišlo období přerozdělování sil. Žebříčky se mírně posunuly a trh se ještě víc zkoncentroval. V prvním pololetí 2014 se až 80 % výdajů slovenských domácností na potraviny a drogerii realizovalo přes 10 největších maloobchodních řetězců. V porovnání se stejným obdobím předešlého roku, jde o nárůst o 2 procentní body. V Čechách je tento podíl o něco menší, na úrovni 72 %. K vyšší koncentraci maloobchodu přispívají také aktivity mezinárodních řetězců. V obou zemích je jedničkou na trhu skupina Schwarz, která svoji pozici v prvním pololetí 2014 posilovala. Slovenské TOP 3 doplňuje Tesco a domácí seskupení spotřebních družstev Coop. V České republice jsou to Rewe a Ahold. Anna Kissová A jak to vypadá se silou TOP 10 maloobchodních řetězců v okolních zemích? Anna Kissová Client Service Team Leader Spotřebitelský panel anna.kissova@gfk.com 5 - Consumer Reporter 02 2014