Od teorie k praxi úspěšné příběhy VYDÁNÍ PUBLIKACE JE SPOLUFINANCOVÁNO Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR Výroční konference CIP EQUAL 19. listopad 2007, Praha SBORNÍK DOBRÉ PRAXE
Obsah Konferenční projevy... 4 Základní pojmy... 15 Národní tématická síť A (NTS A) Úvodní slovo... 21 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR... 23 Město Krásná Lípa... 28 Sdružení pro probaci a mediaci v justici... 31 Vzdělávací společnost Edost, s. r. o.... 35 Rytmus... 37 Shrnutí za NTS A... 38 Národní tématická síť B (NTS B) Úvodní slovo... 41 Rekvalifikační a informační centrum, s. r. o.... 42 Jihočeská hospodářská komora... 47 DC VISON, s. r. o.... 51 Asociace podnikatelek a manažerek ČR, o. s.... 53 Moravská asociace podnikatelek a manažerek... 54 Shrnutí za NTS B... 56 Národní tématická síť C (NTS C) Úvodní slovo... 59 Úřad práce Chrudim... 61 Kazuist... 64 Fokus Praha... 69 Svaz českých a moravských výrobních družstev... 70 Nový prostor... 71 Shrnutí za NTS C... 72 Národní tématická síť D (NTS D) Úvodní slovo... 75 Úřad práce Semily... 76 Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, s. r. o.... 79 RPIC-ViP, s. r. o.... 87 Expertis Praha, spol. s r. o.... 91 Shrnutí za NTS D... 94 Národní tématická síť E (NTS E) Úvodní slovo... 97 Otevřená společnost... 98 Český svaz žen... 104 Střední škola technická... 106 Gender Studies... 108 Shrnutí za NTS E... 110 Národní tématická síť F (NTS F) Úvodní slovo... 115 Organizace pro pomoc uprchlíkům... 116 Sdružení občanů zabývajících se emigranty... 118 Organizace pro pomoc uprchlíkům... 119 Konzorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky v ČR... 120 Shrnutí za NTS F... 122 Průřezová skupina národních tématických sítí Úvodní slovo... 127 Sdružení Romů Severní Moravy... 128 IQ Roma Servis... 132 Slovo 21... 134 DROM, romské středisko... 135 Nadace Terezy Maxové... 136 Shrnutí za průřezovou skupinu... 138 3
úvod Vážené čtenářky, vážení čtenáři, PhDr. Iva Šolcová ředitelka odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Dne 19. listopadu 2007 proběhla v Praze výroční konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL pod názvem Od teorie k praxi úspěšné příběhy. Cílem Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) je podpora mezinárodní spolupráce při vyvíjení a testování sociálních inovací odstraňujících nerovnosti a diskriminaci na trhu práce. CIP EQUAL je evropskou iniciativou financovanou z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a v České republice je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Výroční konference byla nejen příležitostí k prezentování pokroku, který byl v rámci CIP EQUAL učiněn za uplynulý rok, ale také významnou možností k setkání zástupců jednotlivých projektů EQUAL s možnými budoucími uživateli výstupů jejich projektů z řad zástupců státní správy, neziskového sektoru a dalších institucí. Tato publikace je ozvěnou tohoto setkání a klade si za cíl připomenout nejdůležitější myšlenky, které v průběhu konference zazněly. Přináší přehled prezentovaných produktů jednotlivých řešitelů projektů tzv. rozvojových partnerství. Produkty, vytvořené a otestované řešiteli projektů EQUAL, mají za cíl být alternativními a novými způsoby řešení problémů s nerovnostmi a diskriminací a přispět tak k většímu zapojení vyloučených skupin na trhu práce. Zásadní význam má závěrečná fáze projektů, kdy nejlepší a nejúspěšnější inovativní produkty, které představují zásadní přínos k dané problematice, jsou dále šířeny směrem k odborné a široké veřejnosti, což ve svém úvodním projevu na konferenci zdůraznil i místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Nejprogresivnější z těchto výstupů by pak měly být začleněny do relevantní politiky, zákonů a stávající praxe na trhu práce. Jedním z cílů konference bylo napomoci právě procesu prosazování neboli mainstreamingu vyvinutých produktů. Iniciativa Společenství EQUAL není nová a progresivní pouze díky výstupům a výsledkům jednotlivých projektů, ale i v celkovém pojetí a nastavení pravidel realizace na programové, resp. projektové úrovni. Tato pravidla, nazývaná principy EQUAL, pak vytvářejí příznivé podmínky pro hledání nových cest řešení problémů nerovností na trhu práce. Inovativnost, partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce a mainstreaming to jsou principy vyzkoušené v CIP EQUAL, jejichž význam při vytváření sociálních inovací je nesporný. To ve svém projevu uvedl zástupce Evropské komise pan Walter Faber, který dále rovněž zdůraznil, že úspěch v mainstreamingu výstupů a principů CIP EQUAL zajistí, že vynaložené prostředky na vývoj inovativních produktů budou efektivně využity. Právě k efektivnímu využití vyvinutých produktů EQUAL je potřeba otevřít jim cestu na trh práce. I proto byla jedním z pozvaných hostů Marie Bílková, vrchní ředitelka sekce pro oblast Správy služeb zaměstnanosti MPSV ČR. Ta označila výstupy CIP EQUAL za velmi vítané, neboť rozšiřují působnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a svým inovativním přístupem napomáhají k řešení problémů na trhu práce, k rozvoji lidských zdrojů a ke zkvalitňování potenciálu pracovních sil a následně i ke konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Výňatky ze tří projevů výše zmíněných osobností tvoří první část tohoto sborníku. Rozsáhlejší druhá část dává prostor k představení konkrétních projektů a produktů CIP EQUAL. Tyto prezentace jsou uspořádány do sedmi témat, odpovídajících zaměření šesti národních tématických sítí (NTS) a průřezového tématu zvoleného přímo pro konferenci. Jedná se o následující témata: 4 úvod úvod 5
Úvodní projev pana ministra Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné (NTS A) Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání (NTS B) Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb (NTS C) Podpora adaptability a celoživotního učení (NTS D) Rovné příležitosti žen a mužů (NTS E) Integrace na trhu práce pro cizince (NTS F) Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit (průřezové téma) RNDr. Petr Nečas místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Přestože Iniciativa Společenství EQUAL jako samostatná forma pomoci již v novém programovém období není realizována, je zcela nezbytné, aby získané zkušenosti a vyvinuté produkty a nástroje nebyly zapomenuty, ale naopak byly přeneseny a uplatněny ve stávající praxi trhu práce a v nových programech spolufinancovaných Evropským sociálním fondem. Ty nejúspěšnější z nich by pak měly ovlivnit a změnit relevantní národní či evropskou legislativu, politiky a strategie. Proto věřím, že Vás, čtenáře tohoto sborníku, prezentované produkty zaujmou a že tato publikace také přispěje k šíření a prosazování dobrých praxí, které byly v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL vytvořeny. Iniciativa Společenství EQUAL představuje výraznou modernizaci v oblasti řešení problémů znevýhodněných skupin a odpovídá tak na rychle se měnící požadavky dnešního globalizovaného trhu práce. Proto je tato iniciativa jedním z důležitých nástrojů k plnění cílů Lisabonské strategie či dalších strategických dokumentů na národní úrovni v oblasti zaměstnanosti, sociální integrace a rovných příležitostí, rozvoje celoživotního učení a modernizace veřejné správy. Dnes v rámci tohoto programu v ČR úspěšně běží 69 projektů. Většina z nich nyní dokončuje fázi testování svých produktů a pomalu přechází do závěrečné fáze jejich vyhodnocování a předávání potenciálním uživatelům. Již nyní jsme, podobně jako loni, s předstihem splnili tzv. pravidlo n+2 dle nařízení Evropské komise, tedy laicky řečeno, dokázali jsme využít přidělené prostředky letošního roku a nemusíme vracet nevyužité finance do Bruselu. A navíc, audit EK zaměřený na řídící a kontrolní systémy programu EQUAL potvrdil, že čerpáme nejen efektivně, ale i bezpečně. Auditoři EK totiž přidělili programu EQUAL v ČR nejvyšší známku, která je dle slov samotných auditorů udělována spíše výjimečně. 6 úvod úvod 7
Co se týče úrovně řízení programu, již v minulém roce Česká republika získala dva granty Evropské komise, jeden na vytvoření virtuální mezinárodní EQUAL evaluační sítě (EQUAL e-cip) jako jednoho z rozhodujících prostředků pro evaluaci programu EQUAL i dalších programů zaměstnanosti na celoevropské úrovni, a druhý na uspořádání mezinárodního semináře k evaluaci. Co se týče projektu EQUAL e-cip, v současné době probíhá jeho druhá fáze, která má za cíl zintenzívnit další výměnu informací a mezinárodní partnerskou spolupráci. Úspěšně nyní také připravujeme evaluaci jednotlivých principů programu EQUAL, a to mezinárodní spolupráce a gender mainstreamingu, jejímž cílem je získat detailní informace o provádění, výstupech a dopadech uplatňování těchto principů v ČR a dalších evropských zemích. Úspěšně v tomto roce pokračovala i spolupráce jednotlivých projektů z ČR se zahraničními partnery v rámci mezinárodních partnerství a naše projekty se aktivně účastnily také práce Evropských tématických skupin (ETG), jejichž cílem je prosazovat nejlepší výsledky programu EQUAL na evropské úrovni. V ČR bylo na počátku roku 2006 ustanoveno 6 národních tématických sítí (NTS). Ty sdružují projekty, experty z praxe a akademické sféry a zástupce státní správy (tvůrce politik) v daných tématických oblastech. Takováto spolupráce má zajistit co nejužší interakci mezi realizovanými projekty na jedné straně a platnou legislativou a vládní politikou zaměstnanosti a jejími požadavky na straně druhé. Základní princip této spolupráce je tedy velmi jednoduchý dát dohromady tvůrce inovací a odborníky z praxe na jedné straně a tvůrce politik a osoby s vlivem k prosazování změn na straně druhé, aby společně: 1. identifikovali nejlepší projekty a jejich produkty, jejich přidanou hodnotu a možnosti jejich dalšího využití institucemi působícími na trhu práce; 2. podporovali efektivní propagaci a aplikaci těchto produktů. Dle metodologie pro validaci produktů CIP EQUAL doporučované Evropskou komisí jsou tyto produkty hodnoceny vždy zároveň několika různými skupinami hodnotitelů z řad externích expertů, zástupců jiných projektů a potenciálních uživatelů těchto produktů. Přestože většina zpracovávaných a dokončovaných produktů bude teprve validována, již nyní mohu s potěšením konstatovat, že dosavadní výsledky validace jsou velice dobré a validované produkty mají zpravidla vysokou kvalitu a všechny další předpoklady pro to, aby byly převzaty a aplikovány příslušnými institucemi, resorty, úřady práce, zaměstnavateli a dalšími subjekty, které pracují s danými cílovými skupinami. Ze zvýšení zaměstnanosti a tím i soběstačnosti těchto znevýhodněných skupin totiž bude samozřejmě profitovat celá společnost. Proto je tato oblast jednou z klíčových oblastí vládní politiky zaměstnanosti a moderní formy řešení nabízené projekty CIP EQUAL velice cenným příspěvkem k této problematice. (redakčně kráceno) 8 úvod úvod 9
Iniciativa Společenství EQUAL laboratoř sociálních inovací Walter Faber Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise Po celé Evropě od roku 2000 v České republice pak konkrétně od roku 2001 byly z Evropského sociálního fondu a Phare investovány více než tři miliardy euro do experimentů se sociálními inovacemi, do hledání podpory pro tyto inovace a do budování kapacit k jejich uskutečňování. EQUAL je největší laboratoří pro sociální intervence v Evropě. Pochopitelně jako v každé laboratoři, některé experimenty se nepovedly. Avšak úspěch přichází se zkušeností a zkušenost přichází i s nezdary. A EQUAL bude úspěšný, pokud se budeme učit z chyb a budeme stavět na úspěších. EQUAL má podporovat sociální inovace a rovněž má činit Evropský sociální fond (ESF) účelnějším, účinnějším a relevantnějším. Mohlo by se říci, že ESF jako mnoho komerčních průmyslových firem investoval 5 % svých zdrojů do vývoje a testování nových produktů, služeb a výrobních procesů. Klíčovou oblastí pro EQUAL je napomáhat přechodům mostům mezi vzděláváním a prací, prací a celoživotním vzděláváním, neaktivitou a prací, vězením a prací, migrací a prací, stejně jako mezi rodinou, osobním životem a prací. Tyto mosty vždy stojí na několika pilířích, několika institucích a účastníci jsou zapojeni do podpory mostu. A zde, v zapojení všech relevantních hráčů, je EQUAL nejsilnější. Princip partnerství za účelem uchopení komplikovaného problému, k zvládnutí obtížných přechodů, pro integraci těch, které lze obtížně integrovat, je jedním z nejdůležitějších rysů EQUALu a tam, kde je správně realizován, jedním z nejplodnějších rysů. Současné výzvy na poli zaměstnanosti, integrace a vzdělávání jsou často příliš složité a nezávislé na to, aby jim mohla účinně čelit jediná instituce. Partnerství EQUALu ukázala, že takové složité problémy mohou být uchopeny úspěšně pouze v případě, kdy vláda, podnikatelé, odbory a nevládní organizace pracují společně. Je jisté, že partnerství v rámci EQUALu vytvořila mnoho sociálního kapitálu ve smyslu vzájemných vazeb a interakcí mezi různými hráči trhu práce a lepší vzájemné porozumění cílům a možnostem jednotlivých partnerů. Je rovněž nezpochybnitelné, že práce v partnerství umožnila přímo zapojit znevýhodněné skupiny a jejich organizace a dala jim hlas v politické aréně, což je v souladu s dalším principem EQUALu, společným rozhodováním (empowermentem), a také s novým významným aspektem ESF, a sice budováním kapacit. A je zřejmé, že partnerství, ve kterých se vize a cíle sdílejí, lépe dosáhnou výsledků, které budou udržitelné, protože budou postaveny na odhodlání a angažovanosti partnerů. Avšak odhodlání a angažovanost nestačí Aby byla inovace udržitelná, musí být výhodná, tj. musí prokázat výhody oproti současným praktikám, a musí být vyhovující pro skupinu osob, kterým se snaží pomoci, tedy pro úřady a další zainteresované. Pokud se tohle nezdaří, můžeme se poučit z chyb. Pokud se to zdaří, můžeme na tomto úspěchu stavět. A v EQUALu mohou na úspěších stavět i další. Mám na mysli realizací myšlenky spojit občany, úřady, sociální partnery a nevládní organizace a umožnit jim sdílet dobré zkušenosti a postupovat směrem k společným řešením v rámci mezinárodní spolupráce. Inovativnost, partnerství, společné rozhodování a mezinárodní spolupráce jsou tedy principy vyzkoušené v EQUALu. A ještě jeden, možná ten nejdůležitější princip, který se nyní snažíme uvést do praxe: princip mainstreamingu pomocí kterého se snažíme zajistit, že po EQUALu něco zůstane, že lekce, které jsme se naučili, nebudou zapomenuty. Jestliže neuspějeme v mainstreamingu výstupů a principů EQUALu, velká část tří miliard eur z peněz Společenství a snad další dvě miliardy národních prostředků bude utracena zbytečně. Bude mít krátkodobý a místní dopad, někde možná o něco delší, ale pak tento vliv skončí a bude zapomenut. Zákonodárci, Rada a Evropský parlament to 10 úvod úvod 11
Současná situace aktivní politiky zaměstnanosti a role Správy služeb zaměstnanosti při implementaci programů spolufinancovaných z ESF a zvláště při implementaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL tak nechtěli. Řekli, že lekce získané prostředky z EQUALu a jeho principy budou integrovány do podpor z ESF pod novými programy. ESF by měl pokračovat v podpoře propagace a mainstreamingu inovativních aktivit v členských státech a měl by také podporovat mezinárodní činnost. Partnerství bude označeno za klíčový element dobré správy. ESF bude podporovat spojenectví a sítě relevantních aktérů jako jsou sociální partneři a nevládní organizace. Společné rozhodování je další linií činnosti ESF. Tato pravidla členské státy přijaly skrze Radu a spolu s nimi i Evropský parlament. A my můžeme sledovat odraz těchto pravidel více či méně jasně a přesvědčivě ve sto sedmnácti operačních programech členských států představených Komisi. Čtyřicet dva ze sto sedmnácti operačních programů podporují mezinárodní spolupráci jako prioritní osu a, mluvíce znovu o penězích, 1,4 miliardy eur jsou určeny na mezinárodní aspekty. Dalších sedmdesát pět programů užívá horizontální přístup k podpoře mezinárodní spolupráce ve všech nebo některých tématických prioritách nebo prostřednictvím technické asistence. Můžeme tak očekávat, že suma sumárum 3 miliardy eur budou v letech 2007 až 2013 k dispozici pro mezinárodní spolupráci. EQUAL již brzy skončí a v dohledné budoucnosti se nepočítá s žádnou novou iniciativou pod ESF. Konec EQUALu byl naplánován na rok 2008 a tak se také stane. EQUAL sloužil dobře. Jeho dědictví je v integrační politice Společenství, je v pravidlech ESF a je v programech ESF. Je tam spolu s principy EQUAL a je tam v tématech, kterým se věnoval. Apeluji na manažery programů ESF, aby toto zaměření časem neztráceli. Aby poskytli dostatek času na přípravu projektů, na vybudování partnerství a na inspiraci z domova i zvenku. Pokud dokážete toto zachovat, i pod tlakem, aby byly peníze vyčerpány, váš operační program může skutečně přinést změnu a svou zásluhu na tom bude mít právě EQUAL. (redakčně kráceno) Ing. Marie Bílková vrchní ředitelka sekce pro oblast Správy služeb zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Současná situace na trhu práce je z pohledu míry nezaměstnanosti a počtů uchazečů o zaměstnání příznivá. Vzhledem k všeobecnému ekonomického růstu míra nezaměstnanosti trvale klesá. K 31. 10.: 143 467 volných míst 348 842 evidovaných uchazečů Zároveň s tím, ale stoupá mezi uchazeči podíl těch skupin, pro které je charakteristický výskyt významných handicapů či jejich kumulace. Služby zaměstnanosti kromě zprostředkovávání zaměstnání uchazečům, kteří snadno nacházejí uplatnění na trhu práce, vyrovnávají prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce šance i pro skupiny osob obtížně umístitelných. Nemalou úlohu v tomto směru mají i projekty realizované v rámci ESF Operační program Rozvoj lidských zdrojů i Program Iniciativy Společenství EQUAL, tedy ty, které se zaměřují zejména na odstraňování bariér u nejobtížněji umistitelných uchazečů o zaměstnání. V současné době stojí před službami zaměstnanosti a s nimi spolupracujícími organizacemi nelehký úkol vrátit na trh práce tyto skupiny uchazečů o zaměstnání, které mají různé handicapy pouze základní vzdělání nebo aktuálně či místně neuplatnitelnou kvalifikaci (70% z celkového počtu evidovaných), jsou déle na světě (nad 50 let 30 %, 12 úvod úvod 13
Základní pojmy 40 49 let 21,3 %), jsou dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců 43,0 %), ženy po návratu z mateřské či rodičovské dovolené, osoby se zdravotním postižením apod., nejobtížněji zaměstnatelní jsou zejména uchazeči o zaměstnání s kumulací výše zmíněných handicapů či uchazeči z oblastí s nedostatečnou dopravní obsluhou. Proto jsme uvítali Program Iniciativy Společenství EQUAL, jehož cílem je zejména podpora výše vyjmenovaných skupin uchazečů o zaměstnání. Služby zaměstnanosti ho využívají nejenom jako nástroj ke vzdělávání, poradenství a podpoře specifických skupin uchazečů a zvýšení jejich zaměstnatelnosti, ale i jako možnost využít přenosu zkušeností příkladů dobré praxe z ostatních států. Naší snahou je aplikovat získané zkušenosti a poznatky v co nejširší praxi služeb zaměstnanosti. Služby zaměstnanosti jsou do implementační struktury CIP EQUAL zapojeny dvojím způsobem, respektive na obou úrovních zapojením věcně příslušných útvarů SSZ a zapojením jednotlivých úřadů práce. Celkem 26 úřadů práce je zapojeno do 27 projektů. Dva úřady práce jsou pak přímo předkladateli projektů ÚP v Chrudimi a ÚP v Semilech. Správa služeb zaměstnanosti je přímo zapojena v jednom projektu. Na úrovni programu je zástupce SSZ členem Monitorovacího výboru a další jsou členy všech šesti ustanovených národních tématických sítí (NTS). Jedním z nejdůležitějších přínosů projektů EQUAL pro aktivní politiku zaměstnanosti je již existence samotné implementační struktury tohoto programu s jejím specifickým důrazem na inovaci a kooperaci řešení jasně a konkrétně stanovených problémů. Jsem přesvědčena, že je nezbytné, aby se principy rovných příležitostí staly součástí běžného uvažování a nejrůzněji zaměřených politik. Jen tak se nám podaří skutečně efektivně využívat potenciálu, který zde reálně existuje, a zároveň dát co největšímu počtu lidí šanci získat prostředky k životu vlastní prací. Dát jim šanci poznat, že jsou schopni ovlivnit své postavení a přijmout zodpovědnost za kvalitu svého života. Společnost svobodných, samostatných a sebevědomých lidí nám pak jistě dá šanci obstát ve vysoce konkurenčním prostředí globalizovaného světa. Iniciativa Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL podporuje na celém území Evropské unie mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovností na trhu práce. Cílem je vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, absolventů škol, nízkokvalifikovaných, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, žadatelů o azyl a azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházením buď přímo v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Je to inovativní iniciativa, jejíž experimentální charakter ovlivňuje i způsob implementace jednotlivých podporovaných projektů a principy EQUAL, které jsou všemi podporovanými projekty naplňovány. (Jedná se o následující principy: tématický přístup, partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce, inovativnost a mainstreaming. Zvláštní pozornost je věnována horizontálnímu tématu gender mainstreamingu.) Program Iniciativy Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je v evropském měřítku realizována ve dvou kolech. První kolo bylo pro tehdejší členské státy vyhlášeno v roce 2000 a ČR se do něj zapojila jako jedna z tehdy kandidátských zemí (v mnohem menší míře se zapojilo také Maďarsko). První kolo bylo realizováno v rámci národního projektu Phare 2002. Druhé kolo je v ČR jakožto již členském státě realizováno na základě Programu Iniciativy Společenství (CIP EQUAL), který byl vyhlášen v roce 2004 a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky. (redakčně kráceno) 14 úvod 15
Rozvojové partnerství Jednou z hlavních odlišností od ostatních programů tzv. hlavního proudu je, že projekty nejsou realizovány jedním subjektem, ale společně v rámci tzv. rozvojového partnerství (např. na projektu dohromady pracuje škola, ministerstvo, nezisková organizace a úřad práce). Toto partnerství by mělo fungovat jako laboratoř pro vývoj nových způsobů řešení stávajících problémů na trhu práce členských států Evropské unie. Přidaná hodnota spolupráce v rámci rozvojového partnerství spočívá zejména v tom, že umožňuje jednotlivým realizátorům projektů využívat stávajících zkušeností a poznatků všech zapojených partnerských organizací. Validace Validace inovativních produktů je proces, kdy dochází k jejich hodnocení z různých pohledů (např. inovativnost, účelovost, přenositelnost), různými aktéry (autoři produktů, peers další realizátoři projektů s podobným zaměřením, experti, potenciální uživatelé). Toto hodnocení přináší důležitou zpětnou vazbu pro autory produktu a přispívá tak k jeho vyšší kvalitě a dalšímu zdokonalení. U produktů, které úspěšně projdou procesem validace, lze očekávat větší potenciál mainstreamingu, tedy potenciál prosadit se v rámci běžné praxe a ovlivnit příslušné politiky. Národní tématické sítě Národní tématické sítě (NTS) jsou komunikačními platformami, které spojují zástupce rozvojových partnerství s osobami z praxe a tvůrci politik (zástupci ministerstev či jiných institucí) na celostátní i regionální úrovni. Cílem vytvoření a fungování takových sítí je výměna zkušeností, zpětná vazba tvůrcům inovativních nástrojů a společné prosazování vytvořených inovací do politiky a praxe, tzv. mainstreaming. V ČR bylo ustanoveno 6 tématických sítí na základě tématického přístupu: NTS A Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné NTS B Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání NTS C Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb NTS D Podpora adaptability a celoživotního učení NTS E Rovné příležitosti žen a mužů NTS F Integrace na trhu práce pro cizince 16 17
NTSA Národní tématická síť Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné
úvod Národní tematická síť A Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné (NTS A) propojuje nestátní neziskové organizace s odborníky z veřejného i privátního sektoru, kteří se zabývají integrací sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva. Mezi cílové skupiny NTS A patří především osoby se zdravotním postižením (OZP) a v menší míře také osoby propuštěné z výkonu trestu, Romové a osoby bez přístřeší. Cílem činnosti NTS A je přenést často zcela jedinečné výsledky a metody dosažené jednotlivými projekty CIP EQUAL realizovanými v dané oblasti do běžné praxe a zasadit se o zdokonalení související legislativy. Pravidelných setkání NTS A se kromě expertů tvořených převážně zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR účastní i vybraní zaměstnavatelé a realizátoři projektů programu EQUAL, mezi které patří: DROM, romské středisko; Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky; Slezská diakonie; Národní rada zdravotně postižených ČR; Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o.; Sdružení pro probaci a mediaci v justici; Město Krásná Lípa; RYTMUS; TROAS, s. r. o.; IREAS, o. p. s. Ke dni 19. 11. 2007 se uskutečnilo 7 pracovních setkání NTS A, na kterých byla diskutována aktuální témata související se zaměstnáváním sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva. Mezi společné výstupy NTS patří zejména široké množství zpracovaných analytických a koncepčních materiálů a připravovaná publikace o příkladech dobré praxe, kterých bylo dosaženo jednotlivými projekty. Ing. Jiří Kocánek předseda NTS A, SONS ČR úvod 21
0085 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR) Metodický materiál Podporované zaměstnávání pro lidi se zrakovým postižením Zaměstnávání osob se zdravotním postižením náleží dlouhodobě k nejpalčivějším problémům na trhu práce v ČR. Nepříznivá situace setrvává i u lidí se zrakovým postižením, u kterých míra nezaměstnanosti dosahuje dokonce až 70 %. Jednou z úspěšných odpovědí na uvedený stav jsou i aktivity projektu Tyfloemployability, v rámci kterého si jeho realizátoři stanovili za cíl danou situaci řešit. Hlavním cílem projektu se tak stala pomoc s řešením nepříznivé situace nevidomých a jinak zrakově postižených občanů na trhu práce a především pak rozšíření jejich dovedností potřebných pro úspěšné nalezení zaměstnání. Účastníci projektu mohou získat pilotně ve třech krajích ČR komplexní služby, které jim pomohou v integraci do společnosti a v návratu na otevřený trh práce. Jedním z výstupů projektu je úspešně validovaná Metodika Podporované zaměstnávání pro lidi se zrakovým postižením. Metodika je pracovním nástrojem pro pracovní konzultanty a asistenty ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR (dále jen SONS ČR) a v touto organizací zřízených obecně prospěšných společnostech, TyfloCentrech. Principy metodiky, která byla původně vyvinuta především za účelem integrace osob s mentálním postižením, mohou být použity i pro jiné cílové skupiny (např. pro osoby se zrakovým postižením ZP). Před zahájením projektu neexistoval ucelený materiál věnující se podpoře zaměstnávání této cílové skupiny. Z tohoto důvodu je metodika v našich podmínkách zcela inovativním produktem. NTS A 23
Metodický materiál je dostupný v tištěné (též v Braillově písmě) i elektronické verzi a skládá se ze 4 kapitol. Na základě provedeného interního průzkumu SONS ČR se jako významné při selhání osob se ZP v novém zaměstnání ukázaly především následující důvody: nízká úroveň adaptability na nové prostředí pomalá rychlost zaučení se na nové úkony komunikační bariéry Překážky na straně zaměstnavatelů: vysoké náklady při přijímání osob se ZP (úpravy na pracovišti) komunikační bariéry, které často vyústily až v konflikt neschopnost jasně specifikovat pracovní náplň Do sestavování metodiky byli zapojeni i uživatelé vlastního produktu (pracovní asistenti a konzultanti) prostřednictvím připomínkování produktu, tvorbou využitelných nástrojů při realizaci přípravy na zaměstnání či tvorbou návrhů a připomínek k metodám vzdělávání a přenositelnosti. Na vývoji se podíleli také uživatelé navazující služby. Ti měli pomoci vytipovat možné formy pomoci (orientace na úřadech a na pracovišti, komunikace s týmem, získání jistoty a pomoc při automatizaci pracovních úkolů) spoluprací při analýze příčin selhání v novém zaměstnání i zpětnou vazbou na tvorbu profesních profilů a přípravu na zaměstnání. Vhodnost a užitečnost metodiky spočívá v několika skutečnostech. Z pohledu uživatelů služby tato metodika jednoznačně reaguje na potřeby podpory v první fázi výkonu nového povolání. Dále také akceptuje specifické požadavky osob se ZP vyplývající z jejich handicapu. Produkt klade velký důraz na respektování svobodné informované volby a intelektuální potenciál cílové skupiny (vnímání zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí, rozvíjení vlastních názorových cest a posilování kompetencí uživatelů). Při vývoji produktu se osvědčilo jeho umístění na pracovní trh již v průběhu přípravy. Příklad dobré praxe Petr M., klient jednoho z TyfloCenter, je od 14. 11. 2005 zapojen do projektu na základě požadavku k řešení pracovního uplatnění. Jeho zrakové postižení odpovídá vymezení prakticky nevidomí. Na úvodní schůzce byl obeznámen se základními informacemi o projektu Tyfloemployability a o možnostech využití poskytovaných služeb. Petr následně využíval především individuální poradenství. Na základě rozhovorů s pracovním konzultantem byly probrány dostupné možnosti pracovního uplatnění s ohledem na Petrův zrakový handicap. Petr projevil zájem o možnost rekvalifikace v Pobytovém a rekvalifikačním středisku pro nevidomé a slabozraké Dědina v Praze. Jednalo se o rekvalifikační kurz Masér a nevidomý a slabozraký masér. Po vyřízení všech potřebných formalit nastoupil Petr k absolvování kurzu (únor červen 2006). Po ukončení rekvalifikace v Pobytovém a rekvalifikačním středisku pro nevidomé a slabozraké Dědina se Petr za pomoci pracovního asistenta zaregistroval na úřadu práce a začal aktivně hledat zaměstnání jako masér. Ve spolupráci s pracovním konzultantem bylo osloveno několik možných zaměstnavatelů (zdravotnická zařízení, domovy důchodců, podnikatelé provozující masážní salony), mezi nimi i obecně prospěšná společnost SPID handicap (Centrum Parník) poskytující služby pohybově postiženým lidem v Pardubickém kraji. Jednou ze služeb, které mohou klienti denního centra využít je možnost masáží. Krátce poté organizace vypsala výběrové řízení na pozici maséra. Na základě domluvy pracovního konzultanta a vedoucího centra byl s Petrem sepsán životopis a motivační dopis a ty byly zaslány elektronickou poštou na adresu organizace. Poté byl Petr vyzván k přijímacímu pohovoru, kterého se zúčastnil společně s pracovním konzultantem (listopad 2006). Ještě téhož měsíce byl na místo maséra přijat. Po konzultaci s vedením centra byl za pomoci pracovního asistenta realizován nácvik prostorové orientace na novém pracovišti. To vše včetně instruktáže budoucích spolupracovníků, kteří se měli naučit, jak přistupovat k nevidomému. Dále byl s Petrem zahájen dlouhodobější nácvik trasy do zaměstnání, též za pomoci pracovního asistenta (prosinec 2006). 2. ledna 2007 nastoupil Petr do zaměstnání. 24 NTS A NTS A 25
V současné době Petr využívá služeb projektu Kurzy práce na PC vedené vyškoleným lektorem. Získání základních znalostí práce na PC je nezbytné pro udržení současného zaměstnání. Vzhledem k požadavku zaměstnavatele na další sebevzdělávání klienta (především v oblasti sociální komunikace) je možné, že dojde k jeho zapojení do druhého běhu Kurzu komunikačních dovedností v rámci projektu. Vzdělávací kurz pro osoby se zrakovým postižením Kontaktní údaje Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky Krakovská 1695/21, Praha 1, 110 00 www.tyfloemploy.org, Vladimír Kňažko, knazko@braillnet.cz, equal@sons.cz, tel.: 777 214 097 26 NTS A NTS A 27
0048 Město Krásná Lípa Digitální životopis Na internetu je běžné prohlížet si více či méně vtipná videa, You Tube je desátá nejpopulárnější stránka na světě. Každý má přístup k technologii, která umožňuje vytvořit si vlastní obsah a vložit ho na internetovou stránku, prohlížet si obrazové nahrávky od dalších neznámých lidí. To pracovníky Komunitního centra Českého Švýcarska inspirovalo k tomu, aby využili tohoto oblíbeného způsobu prezentace pro podporu zaměstnanosti a odbourání bariér na trhu práce. Spolu s partnery z mezinárodního rozvojového partnerství vytvořili pracovní skupinu, která zpracovala koncept tzv. digitálního životopisu. Jedna z cílových skupin projektu (rómská menšina) mívá totiž často problém připravit pro potencionálního zaměstnavatele písemný životopis či motivační dopis, který by splňoval stanovené požadavky. Z tohoto důvodu je zaměstnavatel pak často ani nevyzve k ústnímu pohovoru, kde by mohli prokázat svoji např. manuální zručnost. Překvapivě nejtěžším úkolem se ukázalo najít mezi klienty projektu osobu ochotnou na vývoji produktu spolupracovat. Zkušební digitální životopis byl nakonec natočen s klientem dlouhodobého ročního rekvalifikačního kurzu Údržba zeleně. Tento rekvalifikační kurz probíhá také v rámci projektu CIP EQUAL, příjemcem dotace je Město Krásná Lípa. Před začátkem natáčení byla s klientem uzavřena Dohoda o postoupení životního příběhu. Klient hovoří o svých zájmech, o své motivaci pracovat, o svých dovednostech, ale i o tom co se mu nedaří. Dále se zmiňuje o svých předešlých pracovních zkušenostech. Součástí digitálního životopisu jsou praktické ukázky pracovní činnosti klienta, které se v kurzu naučil. Jsou zde i ukázky, jak pracuje s motorovou pilou nebo křovinořezem. Zároveň se zde klient představuje také při teoretické výuce. Vedoucí čety, ve které klient vykonával odbornou praxi, pak podává o klientovi reference. Je zmíněna také jeho spolehlivost a docházka. Ofoceny jsou zde doklady o vzdělání. Natáčení životopisu se účastnila asistentka Agentury Pondělí o. s., která pomáhala klientovi překonat bariéry a strach z natáčení. Zároveň se velkou měrou podílela na pomoci klientovi s formulacemi vět a vyjadřováním. Po natočení byly digitální životopisy otestovány u potencionálního zaměstnavatele. V současné době připravuje rozvojové partnerství tvorbu digitálních životopisů pro klienty dlouhodobých rekvalifikačních kurzů, které probíhají v rámci projektu. Zároveň tuto službu nabízí i Job poradna Komunitního centra, která pomáhá lidem orientovat se v pracovních nabídkách na trhu práce. Praktickým výstupem produktu je brožura s DVD, na kterém jsou nahrány životopisy klientů ze všech zemí mezinárodního partnerství. Ve Velké Británii již zahájili podobný projekt a tyto služby nabízejí. S jejich životopisy se můžete seznámit na webové adrese www.citycol.ac.uk/digitalcv. Komentář zástupce cílové skupiny Pan Mirek o digitálním životopise říká: Při natáčení jsem měl obrovskou trému, ale nakonec jsem to zvládnul. Je to dobré, můžu tam ukázat vše, co umím a vše v čem jsem dobrý. Zároveň můžu nastínit to, co mě motivuje v práci a to, čeho bych chtěl dosáhnout. Při natáčení jsem získal užitečné informace, mohl jsem si vyzkoušet pohovořit o svých dovednostech a zájmech. Velmi mi pomohla i asistentka, která mi pomáhala s tím, jak mám mluvit, což je pro mne dobré když jdu za zaměstnavatelem, a díky tomu si víc věřím. Potenciální zaměstnavatel naproti tomu ocenil zejména pasáže, kde filmový životopis jasně demonstruje fyzické schopnosti klienta, jeho praktickou zručnost a jeho přístup k práci. Kladně hodnotil i pasáž s referencí vedoucího praxe. Formy prezentace prostřednictvím digitálního životopisu mohou využívat také úřady práce, agentury práce či personální agentury. 28 NTS A NTS A 29
0046 Sdružení pro probaci a mediaci v justici Reintegrační program pro osoby po výkonu trestu odnětí svobody Kontaktní údaje Město Krásná Lípa Komunitní centrum Českého Švýcarska Masarykova 4, Krásná Lípa, 407 46 www.krasnalipa.cz/kccs, Hana Volfová, volfova@krasnalipa.cz tel.: 412 354 822 Natáčení digitálního životopisu k části praktické dovednosti klienta Doposud se do projektu Šance zapojilo 111 klientů, z toho 15 žen. Hlavním produktem projektu je model reintegračního programu, který byl ověřen ve třech věznicích: Bělušice, Vinařice a Jiřice. Služba mentora byla v rámci projektu Šance nabízena i podmíněně propuštěným klientům v rámci spolupráce s Probační a mediační službou ČR a sociálními kurátory a ženám z Věznice Světlá nad Sázavou. Využilo ji 59 klientů. Reintegrační program připravuje odsouzené na možné obtíže v prvních týdnech na svobodě. Patří sem individuální práce, při které se pracovníci Šance zabývají konkrétními problémy a potřebami klienta a snaží se ho povzbudit, aby měl chuť se s nimi vypořádat. Inspirací, jak se s problémy po propuštění poprat, je pro některé klienty beseda s bývalým vězněm, který v životě na svobodě uspěl. Program reaguje i na nedostatek praxe a potíže s pracovními návyky odsouzených, a to prostřednictvím rekvalifikačních kurzů přímo v areálu věznice. Tato služba navíc nemusí být jen jednostranná, jak ukazuje příklad z věznice v Bělušicích, kde odsouzení v rámci své rekvalifikace na profesi natěrač, malíř, lakýrník zvelebili i zdi některých místností v areálu. Další znalosti a dovednosti, které by se po propuštění mohly hodit, načerpali klienti projektu Šance v odborných kurzech. Takto si mohli osvojit například základy práva, práce na počítači nebo komunikační dovednosti. Jednou ze zásadních aktivit jsou náborové akce zaměstnavatelů přímo ve vězení. Díky nim se vězni mohli připravit na stres z možného odmítnutí nebo na nepříjemné otázky, které by je zřejmě potkaly u některých firem. Služba mentora je součástí reintegračního programu po propuštění. Mentor je speciálně vyškolený laik, jehož úkolem je podporovat klienta v jeho snaze začlenit se zpátky do společnosti. Motivuje ho a pomáhá mu například právě hledat zaměstnání, upozorňuje na možnosti rekvalifikace či řeší s klientem ubytování. Doprovází také svého svěřence na úřady. Mnoho klientů má také potíže s dluhy, ať už byly právě ony důvodem, proč skončili ve vězení, 30 NTS A NTS A 31
nebo se rozmnožily teprve ve výkonu trestu. Mentor pomáhá svému klientovi oslovit věřitele a vytvořit splátkový kalendář dle jeho možností. Mezi další výstupy projektu patří publikace o reintegračním programu (materiál shrnující výsledky, postupy a doporučení z oblasti práce s osobami opouštějícími výkon trestu odnětí svobody, s ohledem na uplatnění na trhu práce), dále pak informace pro cílové skupiny. Jedná se o stručného průvodce pro zaměstnavatele, interaktivní film pro odsouzené věnující se situaci po propuštění, leták Kroky po propuštění a Vězeňský občasník. Patří sem i závěrečná konference, kde se sejdou odborníci, aby diskutovali o problematice péče o osoby před propuštěním a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V rámci projektu byl vyvinut také produkt digitální životopis se zaměřením na cílovou skupinu odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody. Příklad dobré praxe Po pár dnech na svobodě dopadají na propuštěné z výkonu trestu první komplikace. Například při hledání práce. Není totiž horší vizitky než ušpiněný výpis z trestního rejstříku. Ale kriminální minulost není zdaleka jejich jediným problémem. Dlouhý pobyt za mřížemi často poznamená pracovní návyky odsouzeného. Ne všichni totiž mohou být ve výkonu trestu zaměstnáni. Mnoho propuštěných má také potíže s komunikací a nedokáže se na trhu práce zorientovat. Chybí jim potřebné vzdělání a často i pracovní zkušenosti z legálního zaměstnání. Proto jsou šance na úspěch těchto lidí minimální. Mnoho z nich prožívá podobný příběh jako Jirka, který vycházel z vězení už šestkrát a pokaždé si sliboval, že se do něj už nikdy nevrátí. Naposledy cítil namísto radosti z blížící se svobody spíše obavy, že venku neobstojí, že se tam bude zase opakovat stejný scénář. Projekt Šance byl tedy velkou příležitostí i pro Jirku, který se rozhodl udělat vše pro to, aby tentokrát na svobodě obstál. Zapojil se do reintegračního programu a v rámci něj absolvoval rekvalifikační kurz Obsluha vysokozdvižného vozíku, kurz komunikačních dovedností a kurz tvůrčího psaní. Mentorka Renata se s Jiřím sešla už ve vězení. Pomohla mu řešit jeho největší obavu, když předem domluvila přijímací pohovor v ČKD v Kutné Hoře. Dříve než se ocitl před branou věznice téměř bez peněz, zatelefonovala sociálnímu kurátorovi pro dospělé v Ostravě a vysvětlila mu, v jaké je Jiří situaci, že nemá žádné prostředky na obživu ani zajištění ubytování. Bezprostředně po propuštění pak Jirkovi pomohla obstarat oblečení a základní hygienické potřeby pro pobyt na ubytovně. Podpora mentorky spolu s Jiřího velkým odhodláním změnit dosavadní způsob života už přinesly první výsledky. Jiří pracuje a vyhýbá se trestné činnosti. S Renatou však i nadále řeší například problémy spojené s prací či s dluhy, které má z trestné činnosti. Nejsou to však jen administrativní záležitosti, při nichž může mentor člověku po propuštění pomoci, jak by se mohlo zdát. Mentor je zde také jako opora ve složitých situacích, kdy není na koho jiného se obrátit. V některých případech v těchto chvílích svou asistencí nahrazuje přátele či rodinu. Když přišla Alena do věznice, byla na tom psychicky velmi špatně. Nekomunikovala s pracovníky a upínala se jen k době, kdy se bude moci vrátit ke svému příteli, který jí slíbil finanční zabezpečení. Pak potkala mentorku Avu a ta ji přesvědčila, že se má snažit být sama alespoň trochu nezávislá. Sehnala Aleně zaměstnání a ta díky pravidelnému příjmu a novým známým začala konečně žít vlastní život. V Avě našla kamarádku, která jí doposud chyběla a po dlouhé době v ní objevila člověka, kterému věří a může se mu se vším svěřit. A právě důvěra a pomoc jsou dvě základní věci, které mentor projektu Šance klientovi nabízí. Chci se podílet na vytváření příběhů s dobrým koncem, říká o motivaci ke své práci mentorka Ava. Komentář zástupce cílové skupiny Dne 31. srpna 2006 jsem byl podmíněně propuštěn z věznice, kde jsem byl odsouzen na dva a dvanáct měsíců za řízení bez dokladů a maření soudního rozhodnutí. Byl jsem poprvé ve věznici a mé pocity byly zničující už kvůli tomu, že jsem doma zanechal své dvě děti. Po podmíněném propuštění se mne ujala mentorka z programu Šance. Díky její snaze a odhodlání se za mne postavit a psychicky podpořit mne i mou rodinu jsme společně dali můj život dohromady. Postupně jsem splatil své závazky a dluhy. (z dopisu klienta) 32 NTS A NTS A 33
0038 Vzdělávací společnost Edost, s. r. o. Kontaktní údaje Sdružení pro probaci a mediaci v justici Korunní 101, Praha 3, 130 00 http://equal.spj.cz, aschermannova@spj.cz, hasmanova@spj.cz tel.: 246 052 416 Já jsem nevěděl, co je mentor. Já si říkal, že mě bude chodit kontrolovat domů. Představoval jsem si, že budou následovat šťáry jako ve filmu, říkal jsem si:,,teď se na mě budou chodit ptát do práce, byl jsem vyděšenej Celou schůzku na probační a mediační službě jsem z toho byl zpocenej Pak, když mi řekli, o čem to je, tak to ze mě spadlo... Dneska mi mentorka pomáhá při přípravě splátkového kalendáře, obtelefonovala, co jsem potřeboval, pomáhá při hledání práce. Věnovala se mi víckrát do měsíce, víc než musela, beru jí spíš jako kamarádku... Mám nejlepší mentorku, jakou jsem mohl dostat, můžu jenom chválit. Myslím si, že Šance je přínos, není to úřednický přístup, ona ví o mě všechno poradí, s čím potřebuju, schvaluju to funguje to. (z nahrávky klienta) Rekvalifikační program kurz ovládání vysokozdvižného vozíku Pracovní rehabilitace prostřednictvím regionálních sítí spolupráce Metodika forem spolupráce Hlavním cílem projektu Rehabilitace Aktivace Práce je vytvoření integračního systému procesu pracovní rehabilitace a zároveň vytvoření takových nástrojů, které umožní efektivnější realizaci všech dostupných nástrojů pracovní rehabilitace, než tomu bylo doposud. Cílem Metodiky forem spolupráce je navrhnout funkční systém spolupráce v procesu pracovní rehabilitace na regionální úrovni, který je pilotně zkoušen v regionech zapojených do projektu. Z následně získaných zkušeností z pilotního ověřování a z možností stávající a připravované legislativy pak bude navržen model spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace i na úrovni národní. Metodický postup pro podporu vytvořeného modelu bude předán jako souhrn doporučení na Správu služeb zaměstnanosti (MPSV ČR). Cílovou skupinu tvoří účastníci pracovní rehabilitace úřady práce, zdravotnické organizace/rehabilitační centra, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé a osoby se zdravotním postižením. Tyto subjekty v rámci pilotního ověřování vytvořily regionální sítě, které prostřednictvím koordinované spolupráce zajišťovaly komplexní proces pracovní rehabilitace. Nástrojem pro ověření funkčnosti navrženého modelu byl poradenský program pro OZP, který obsahuje 3 moduly (aktivizační, psychodiagnostický a ergodiagnostický) a vychází z metodik vytvořených tímto projektem. Inovativní přístup systému spolupráce se odráží především v prosazování principu pozitivní rekomandace, v prosazování funkčního hodnocení a v multidisciplinárním přístupu k řešení pracovní rehabilitace. Navrhovaný model ukazuje na nutnost provázanosti všech fází pracovní rehabilitace a svou koncepcí zapadá do celého procesu rehabilitace, což je současně i jeho přidanou hodnotou. 34 NTS A NTS A 35
0084 Rytmus DVD Společensky odpovědné chování firem v oblasti zaměstnávání Společensky odpovědné chování firem v oblasti zaměstnávání Formou snadno dostupného DVD se občanské sdružení Rytmus rozhodlo představit koncept společenské odpovědnosti a řízení rozmanitostí u firem. DVD prezentuje v poutavé audio-vizuální podobě šíření společenské odpovědnosti v oblasti zaměstnávání na seminářích pro zaměstnavatele a soutěži Stejná šance Zaměstnavatel 2004 a 2006 a zejména ukázkou konkrétních příkladů dobré praxe zaměstnaných lidí s postižením. Představeno je jednání mezi zaměstnavatelem, budoucím zaměstnancem a pracovníkem agentury pro podporované zaměstnávání, pracovní asistence, hodnocení práce lidí se znevýhodněním od zaměstnavatele i komentáře lidí s postižením. Důraz je kladen na rozmanitost a přirozenou podporu na pracovišti. DVD je určeno nejen zaměstnavatelům, kteří mohou nabídnout pracovní příležitosti, ale i pracovníkům agentur pro podporované zaměstnávání a dalším institucím, které pracující v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním. Konference k pilotnímu ověřování poradenského programu pro OZP Kontaktní údaje Vzdělávací společnost Edost, s.r.o. Cihlářská 4132, Chomutov, 430 03 www.edost.cz/rap, edost@edost.cz tel.: 474 686 139 Kontaktní údaje Rytmus Bruselská 16, Praha 2, 120 00 www.stejnasance.cz, www.rytmus.org tel.: 224 251 610 36 NTS A NTS A 37
Shrnutí za NTS A Vytvořené produkty odpovídají potřebám osob obtížně integrovatelným na trhu práce v České republice a navazují na nové zákony v oblasti zaměstnanosti, sociálních služeb, vzdělávání v základním, středním a vysokém školství. Bohužel stále chybí připravovaný zákon o rehabilitaci. Jde o zlepšování přístupu na trh práce pro minoritní sociální skupiny občanů, které jsou různorodé (např. občané se zdravotním postižením, propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, dlouhodobě nezaměstnaní, bez vzdělání eventuálně se základním vzděláním, minoritní etnika). U občanů i zaměstnavatelů je do budoucna nezbytné odbourávat předsudky, motivovat občany i zaměstnavatele k zaměstnávání, občany obtížné integrovatelné začlenit do běžného života pomocí produktů a služeb, včetně možnosti bydlení, indikování individuální potřebné služby v oblasti sociální, pedagogicko-výchovné a zaměstnávání. Rovněž důležité je zlepšit stávající síť poradenských center, zlepšit informovanost občanů i zaměstnavatelů a zajistit financování podpůrných služeb. Do budoucnosti je potřeba zvýšit adaptabilitu, snížit komunikační bariéry, dopracovat analýzy pracovních míst, rozšířit doporučování pracovních pomůcek, upravit pracovní místo dle individuálních potřeb zaměstnanců a dle ergonomických principů. MUDr. Olga Švestková, Ph.D. Přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice Univerzity Karlovy NTS B Národní tématická síť Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání 38 NTS A