Anotace Bakalářská práce analyzuje vybrané anglicismy, užívané zejména v publicistice. Postihuje jejich vývoj a míru adaptace do českého jazykového systému. Teoretická část práce se ve stručnosti zabývá problematikou neologismů a adaptací anglických přejímek do českého jazyka. Praktická část analyzuje anglicismy z hlediska frekvence jejich užívání, pravopisu, morfologie a slovotvorby a srovnává jejich různé varianty. Klíčová slova: neologismy, anglicismy, adaptace Abstract The aim of this thesis is to demonstrate and to analyse chosen anglicisms used especially in journalism. It shows their development and adaptation into the Czech language system. The theoretical part briefly introduces neologisms and integration of English lexemes to Czech. The research part analyses the anglicisms their frequency, orthography, morphology and word-formative processes, and compares their variants. Key words: neologism, anglicism, adaptation
Na tomto místě bych velice ráda poděkovala Mgr. Václavu Lábusovi Ph.D. za výbornou spolupráci, ochotu, cenné připomínky, komentáře a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Poděkování patří také Mgr. Věře Strnadové, PhDr. Vojtěchu Veselému a prof. PhDr. Petru Marešovi, CSc. za pomoc v začátcích psaní této práce.
OBSAH 1 Úvod... 8 2 Obohacování slovní zásoby současné češtiny... 9 3 Anglicismy v češtině a jejich adaptace...11 3.1 Adaptace anglicismů...12 3.2 Anglicismy v publicistice...15 4 Pravopis a tvarosloví vybraných anglicismů...16 4.1 BYZNYS / BYSNYS / BUSINESS / BUSINES / BYZNYSMEN / BUSINESSMAN...18 4.2 LÍDR / LÍDER / LEADER / LEADR...20 4.3 SPEAKER / SPÍKR / SPÍKER / SPEAKR...22 4.4 ESEJ / ESSAY...25 4.5 SHOW / SHOU / ŠOU / SHOWMAN / ŠOUMEN / SHOWBUSINESS / ŠOUBYZNYS...27 4.6 SHOP / SHOPPING / ŠOP / ŠOPOVAT...29 4.7 MÍTINK / MÍTING / MEETING...30 4.8 BRIEFING / BRÍFINK...32 4.9 SCREENING / SCREENINK / SKRÍNINK / SKRÍNING...33 4.10 LEASING / LÍZINK / LEASINK / LÍZING...34 4.11 PUDING / PUDINK...35 4.12 BROWSING...36 4.13 HANDICAP / HANDIKAP / HANDYCAP / HENDIKEP / HENDYKEP 38 4.14 PLAY-OFF / PLAY OFF / PLAYOFF...39 4.15 INTERVIEW / INTERVJÚ...40 4.16 SOFTWARE / SOFTVÉR / SOFTVER...41 4.17 IMAGE / IMIDŽ / IMIČ...42 4.18 MANAGER / MANAŽER...44 4.19 DESIGN / DYZAJN / DIZAJN...46 5
4.20 BIGBEAT / BIGBÍT...48 5 Závěr...49 6 Seznam použité literatury...52 6
Seznam použitých zkratek 1. Aj. A jiné 2. Apod. A podobně 3. Atd. A tak dále 4. ČNK Český národní korpus 5. ČNKpub Český národní korpus syn2009pub 6. ČNKsyn Český národní korpus syn 7. IJP Internetová jazyková příručka 8. Např. Například 9. PSJČ Příruční slovník jazyka českého 10. SCS Slovník cizích slov 11. SSČ Slovník spisovné češtiny 12. SSJČ Slovník spisovného jazyka českého 13. Tj. To je 14. Tzn. To znamená 7
1 Úvod Cílem této práce je představení vybraných anglicismů, seznámení s vývojem jejich užívání a s frekvencí různých variant rozebíraných slov, a to jak v běžném jazyce, tak v porovnání s jejich užitím v publicistice. Řadu analyzovaných anglicismů lze hodnotit jako neologismy. Z toho důvodu se teoretická část nejprve věnuje jejich problematice, uvádí také, jakým způsobem a v jakých etapách byla čeština neologismy nejvíce obohacována a představuje pojem neologismus od autorů několika relevantních příruček. V teoretické části je vysvětleno rozdělení a podoba anglicismů a zejména tři formy jejich adaptace. Praktická část zahrnuje souhrn 20 různých anglicismů adaptovaných, ať už formálně, morfologicky či slovotvorně, do českého jazyka. Popisuje různé, především pravopisné varianty, které mohou být např. důsledkem neúplné adaptace. Představujeme zde lexémy, které svou počeštěnou podobu mají již několik desítek let, a v podstatě zde u nich převažuje právě tato forma. Jsou zde však i takové, které pronikly do češtiny nedávno a proces jejich adaptace stále probíhá. Patří mezi ně především slova, která se týkají oblasti ekonomiky, obchodu a informačních či komunikačních technologií. U každého slova jsou sledovány frekvence jednotlivých variant. Snažíme se zde postihnout jejich vzájemný vztah a příčiny dominance té či oné varianty, a to za pomoci několika relevantních slovníků, Internetové jazykové příručky a Českého národního korpusu. Každý lexém je detailně rozebírán z hlediska pravopisného a především morfologického. V závěru této práce jsou představeny celkové výsledky, které plynou z analýzy jednotlivých anglicismů. 8
2 Obohacování slovní zásoby současné češtiny Jazyk jako společenský útvar je v neustálém vývoji, a tak dochází k vytváření nových jazykových jednotek i k ústupu a zániku jednotek nepotřebných, a to za spolupráce vnějších i vnitřních jazykových činitelů. 1 Neologismus je obecně nové slovo, jehož podstatou se zabývá jazykovědná disciplína neologie neboli obohacování slovní zásoby. Neologismy jsou projevem dynamičnosti jazykového systému. Mnoho slov se již užívá téměř každodenně. Naopak o některých neologismech lze hovořit jako o okazionalizmech 2, tzn., že se nový tvar užije pouze pro konkrétní danou situaci či ozvláštnění textu, často také v úzkém okruhu uživatelů, a rychle tak vymizí, aniž by ho některý slovník či příručka zaevidovala. Vývoj nových slov v češtině je aktuální proces, který se v různých obdobích projevuje ve větší či menší intenzitě. Mezi období, kdy se vývoj projevoval intenzivněji, patří např. humanismus, Národní obrození či situace po roce 1989. Ve všech těchto obdobích docházelo k velkým změnám právě v českém jazyce. Tato práce se zaměřuje především na ta slova, která se do češtiny hojně adaptovala právě po roce 1989 a která se týkají oblastí, jako je ekonomika, informační technologie, podnikání a několika dalších. Dalo by se říci, že ve všech výše zmíněných období souvisel tento vývoj s politickým, společenským a kulturním životem. Právě po roce 1989 začala být čeština více otevřená dalším jazykům. Současná doba si žádá pojmenování skutečností a jevů, které jsou specifické pro češtinu v současnosti, a v minulosti nebyla potřeba je užívat. Zároveň je třeba rozumně čelit výstředním módním vlnám v pojmenovávání i veřejném vyjadřování vůbec 3. Podle Filipce 4 jsou příčiny neologismů jak mimojazykové (označení nových skutečností, generační rozdíly, diferenciace společenských procesů), tak vnitrojazykové, jako např. tendence k symetrii lexikální formy a významu, odstranění variant, polysémie, homonymie či tendence k experimentování. Pojem neologismus je podle Hausera chápán jako slovo užívané nejprve menším okruhem uživatelů, někdy dokonce jen jedním autorem. Postupně se šíří, 1 Filipec - Čermák, 1985, s. 98 2 Filipec - Čermák, 1985, s. 100 3 Sochová Poštolková, Naše řeč, roč. 75 (1992), č. 5, s. 225 4 Filipec - Čermák, 1985, s. 99 9
a jakmile vejde do obecného užívání, ztrácí příznak novosti 5. Encyklopedický slovník češtiny udává definici neologismu jako lexikální jednotku, která se ve vztahu k existujícím jednotkám slovní zásoby současného jazyka vyznačuje novostí, a to jak z hlediska vzniku, tak z hlediska funkčního (funkčně systémového, komunikačního, stylistického) 6. Ve Slovníku neologizmů se uvádí pojem jako nová pojmenování, nová slova, nové jednoslovní i víceslovné výrazy a slova s novými významy 7. Proces, během něhož se neologismus změní v jednotku běžného jazyka, zahrnuje několik fází 8 : moment, kdy se lexikální jednotka objeví, dále se užije v projevu či textu a zatím patří k periférii systému. V další fázi se jednotka začíná užívat, avšak s příznakem novosti, přechází z periférie do centra systému a je omezeně reprodukovatelná. Poslední součástí je pak běžné užívání dané jednotky, kdy se sama stává jazykovou a společenskou hodnotou v komunikační praxi a je reprodukovatelná a frekventovaná. Podle Slovníku neologismů 9 vznikají nová pojmenování na základě několika pojmenovacích postupů: a) přejímáním, b) kalkováním, c) tvořením víceslovných pojmenování, d) odvozováním, a to především prefixací a sufixací; skládáním, e) tvořením slov zkratkových. Slovník také uvádí sémantické tvoření slov, při němž přenáší pojmenování pojmu na základě podobnosti (metafory) a vnitřní souvislosti (metonymie). Práce je zaměřena na slova vzniklá přejímáním z angličtiny. 5 Hauser, P.: Nauka o slovní zásobě, s. 43 6 Karlík, Nekula, Pleskalová, s. 284 7 Martincová, s. 13 8 Filipec - Čermák, 1985, s. 100 9 Martincová, s. 13 10
3 Anglicismy v češtině a jejich adaptace Anglicismus je podle Akademického slovníku cizích slov označován jako jazykový prvek přejatý z angličtiny do jiného jazyka nebo podle angličtiny v něm vytvořený 10. Můžeme zde nalézt starší slova, ke kterým se již nevztahuje pozornost, jako například byznys, fotbal, džem, tramvaj, ale také ta, která byla přejatá v nedávné době a stále procházejí procesem počešťování, např. know-how apod. Mnoho z nich se již hojně využívá a uživatele už nepřekvapí např. beachvolejbal. Anglická slova se do češtiny začala ve velké míře dostávat zejména v 90. letech 20. století, ačkoliv například anglická slova sportovní terminologie jsou staršího data (např. Poláčkovi Muži v Offsidu). Prvním zlomem bylo pronikání právě sportovní terminologie na začátku 20. století a ve 20. letech 20. století. Druhým velkým zlomem v užívání byl pak rok 1989, kdy se anglicismy staly součástí společenského, kulturního, ekonomického i politického života. Lze najít spoustu anglicismů v technických časopisech, učebnicích, encyklopediích i v odborných a populárně naučných encyklopediích. Mnohé z nich mohou sloužit jako příklady anglicismů, které se dobře adaptovaly v češtině především proto, že pojmenované věci byly známé a používané dlouho předtím, než se začaly běžně užívat i u nás (např. computer/komupter, walkman, hamburger). 11 Nárůst jejich užívání také souvisel se snahou být mezinárodní. Počešťování anglicismů je otevřený a neustále probíhající proces. 10 Kraus, s. 54 11 Bozděchová, s. 271 11
3.1 Adaptace anglicismů 12 a) Formální (pravopisná) adaptace se týká pravopisné podoby anglicismu, jenž se přizpůsobuje pravopisným pravidlům českého jazyka. Pravopis se obvykle přizpůsobuje výslovnosti. Tendence k původní grafické adaptaci při počešťování slov je natolik silná, že ve velké míře zasahuje právě zejména anglicismy 13. Tento proces grafické adaptace probíhá již několik desetiletí. Dokládá to i tisk z 30. let, jak píše Rejzek, kdy se užívalo podob jako trénink, faul či ofsajd, jež užil ve svém díle i Poláček. V současné době adaptované podoby jednoznačně převládají. Celý proces je složitý a závisí na mnoha okolnostech 14, jako je např. fungování lexikální jednotky v jazyce, její frekvenci či distribuci. Stále kolísá právě adaptace slov se zakončením -ink/-ing 15, podle typu trénink, tj. například marketing/marketink, meeting/mítink či briefing/brífink. Jedná se zde o míru zdomácnění, tj. výrazy (se zakončením -ink), které pronikly do češtiny již v předválečném období a postupem času se zažily (trénink), dále pak výrazy mladší a takové (se zakončením -ing), které se svou zvukovou stránkou vzpírají počeštění, protože by dané slovo mohlo mít spíše komickou formu, a zachovávají si tak původní pravopis včetně zmíněné koncovky (leasing). Do českého pravopisu se mnohdy dostávají i souhláskové skupiny expresívního charakteru, jako je např. aj nebo ej. O této problematice se více dočteme v kapitole č. 4. V případě např. míčových her se již před několika desítkami let adaptovala slova podle grafické podoby, a to fotbal, volejbal, basketbal. Novější názvy jako baseball nebo softball do češtiny pronikaly později a zpravidla si zanechaly svou původní grafickou podobu. To z toho důvodu, že ačkoliv softball by nebylo problém počeštit vzhledem k jeho podobnosti se slovy např. fotbal, baseball se nepatrně odlišuje. Jeho zvuková podoba by úplně změnila jeho podobu grafickou, proto si slovo zatím nechává svou původní podobu 16. 12 Bozděchová, s. 274-275 13 Rejzek, Naše řeč, ročník 76 (1993), č. 1, s. 26 14 Rejzek, Naše řeč, ročník 76 (1993), č. 1, s. 26 15 Rejzek, Naše řeč, ročník 76 (1993), č. 1, s. 28 16 Rejzek, Naše řeč, ročník 76 (1993), č. 1, s. 27 12
b) Morfologická adaptace je proces, u kterého se v první fázi slova nejdříve přiřazují k rodu. Adaptace se primárně řídí podle zakončení slova. Pokud rod není jasný a kolísá, příčinou je právě zakončení, obvykle se slovo přiřadí k rodu střednímu (a dále může zůstat nesklonné), (např. interview). Ve druhé fázi se pak slovo přiřadí ke vzoru a skloňuje se. U morfologické adaptace se lépe adaptují slova, která se ve výslovnosti zakončením shodují s českými typy slov. U některých kolísá výslovnost a pravopis, není proto jasné, zda se přiklánět k pravopisu nebo k výslovnosti. Příkladem může být slovo software [softver], které sice končí na -e, ale skloňuje se podle vzoru hrad, jelikož se zde skloňování přizpůsobilo výslovnosti; naopak nesklonná zůstávají ta jména, která mají odlišné zakončení, např. summary [sameri], i přes to, že je lze přiřadit k rodu, obvykle střednímu. Adaptace pak proběhne v menší míře, než by proběhla ve variantě se skloňováním. Morfologické adaptaci nemusí předcházet adaptace grafická a zvuková. Řadí se k ní anglická slova s původním pravopisem, která se v češtině skloňují jako substantiva a zachovávají si původní grafickou podobu. Mezi adaptovaná jména rodu mužského řadíme např. hardrocker, outsider, playboy, teenager, skinhead, snowboarder či popstar. Patří sem i mnohé komponenty tvořené výrazem man, a to např. gentleman, businessman, bluesman, showman, jazzman apod. 13
c) Slovotvorná adaptace souvisí s tím, jakým způsobem se adaptují anglicismy v pravopisné, výslovnostní či morfologické sféře. Slovotvorná adaptace probíhá za prvé již v procesu přejímání do češtiny, kdy záleží na tom, zda se do slova už vkládá přípona, což zprvu souvisí s morfologickou adaptací (např. slovesa, jako to click klik-nou-t), a za druhé, zda se slovo již uchytilo, a je tak schopné vytvářet další odvozeniny. V této souvislosti je třeba lišit přejímání již utvořených slov z angličtiny, nebo tvoření slovotvornými postupy již v českém jazyce. U substantiv bývá nejčastější derivace, kdy se pomocí předpon i přípon odvozují další slova, kompozice a zkratkové tvoření, u adjektiv derivace a konverze a u verb derivace, (esej esejista, leasing leasingový, byznysmen - byznysmenka, lídr lídrovat apod.). Více o této problematice se dočteme v kapitole č. 4. 14
3.2 Anglicismy v publicistice Vzhledem k tomu, že přejímání cizích slov je často motivované potřebou rychle najít pojmenování pro skutečnost, která se v českém prostředí nově vyskytuje, ale dosud nemá své pojmenování, popřípadě potřebu najít stylistickou alternativu k již existujícímu pojmenování, není divu, že častým polem výskytu anglicismů jsou žurnalistické výstupy, resp. texty spadající do oblasti funkčního stylu publicistického. Proto je také tato práce zaměřena na srovnání anglicismů užívaných obecně a těch, které se vyskytují v publicistice. Zejména jejím prostřednictvím se totiž veřejnost seznamuje s novými a cizími výrazy v oblastech, jako je ekonomie, kultura, ekologie, věda, technika či mezinárodní vztahy. Srovnání konkurenčních tvarů probíhá na základě korpusů syn pro obecný přehled užívání jednotlivých výrazů a syn2009pub pro přehled frekvencí jednotlivých tvarů užívaných v publicistice. Důvod, proč se v publicistice anglická slova objevují v takové míře, může být např. ten, že není snadné nalézt či nově vytvořit vhodný jednoslovný domácí ekvivalent. Užívání víceslovných ekvivalentů by tak bylo v rozporu především s principem jazykové ekonomie. Mimo toto odůvodnění se samozřejmě setkáváme i se slovy, která se anglicky píší kvůli potřebě jakési modernosti vyjadřování. Důležitý je ale především fakt, aby daným anglickým ekvivalentům rozuměla co nejširší veřejnost. I. Bozděchová v Českém jazyce na přelomu tisíciletí uvádí jednotlivé sféry s příklady slov, se kterými se můžeme v médiích setkat 17. Patří mezi ně oblast reklamy, kde se setkáváme s výrazy teleshopping nebo billboard, publicistika, kde nacházíme slova jako speaker/spíkr, timing, greenpeacové, dále pak oblast obchodu (shop, leasing, second-hand, hot dog, supermarket), účetnictví (keš/cash, hot money), počítačů (software, hardware), sportu (fit-klub, snowboard) či oblast hudební zábavy, ve které známe slova typu jazzrock, bluesman, heavy metal, oldies nebo klip. 17 Bozděchová, s. 277 15
4 Pravopis a tvarosloví vybraných anglicismů V této kapitole se zaměřuji na rozbor anglicismů a míru jejich pravopisné a tvaroslovné, popř. slovotvorné adaptace. Analyzuji získané lexikální jednotky z hlediska pravopisného, a to především v souvislosti s frekvencí jednotlivých počeštěných i nepočeštěných, demonstruji pravopisné alternativy, zda se více využívá původní pravopis či různé varianty počešťování a zda mezi nimi dochází ke kolísání. Z hlediska tvaroslovného analyzuji získané lexikální jednotky v souvislosti s jejich skloňováním či nesklonností, kolísáním v rodě, ve všech typech slov nacházím odchylky a porovnávám je u každé varianty. Předkládám příklady jednotlivých odvozených slov v případě, že jsou dohledatelné. Vycházím přitom z Českého národního korpusu syn (dále už jen ČNKsyn), syn2009pub pro přehled v publicistických textech (dále už jen ČNKpub). Pracuji také s Internetovou jazykovou příručkou (IJP), Slovníkem spisovného jazyka českého (SSJČ), Slovníkem spisovné češtiny (SSČ), Příručním slovníkem jazyka českého (PSJČ) 18 a Slovníkem cizích slov (SCS). Kritériem pro výběr zkoumaných lexikálních jednotek byla především nejednotnost v užívání uvedených slov. Zaměřila jsem se především na slova, která kolísají, a to podle hláskových skupin uvnitř slov a rozdílných zakončení. Ke každému typu přiřazuji jedno až dvě slova: 1) Anglické slovo s příponou -iness (business) 2) Anglické slovo s hláskovou skupinou -ea- (leader, speaker) 3) Anglické slovo s příponou -ay- (essay) 4) Anglické slovo s příponou -ow- (show) 5) Anglické slovo s počáteční hláskovou skupinou sh- (shop) 6) Anglické slovo s hláskovou skupinou -ee-, -ae- a zakončením -ing (meeting atd.) 7) Anglické slovo s hláskovou skupinou -ie- a zakončením -ing (briefing) 8) Anglické slovo se zakončením -ing (puding) 18 U PSJČ pracuji s on-line verzí a on-line kartotékou lexikálního archivu. 16
9) Anglické slovo s hláskovou skupinou -ow- a zakončením -ing (browsing) 10) Anglické slovo složené ze dvou slov (handicap) 11) Anglické slovo s příponou -ay, navíc složené ze dvou slov slov (play-off) 12) Anglické slovo s příponou -iew (interview) 13) Anglické slovo software 14) Anglické slovo se zakončením -age (image) 15) Anglické slovo s konsonantem -g- uvnitř slova (manager) 16) Anglické slovo design 17) Anglické slov big beat U každé lexikální jednotky byl nejprve popsán způsob adaptace, přičemž jsem vycházela z kapitoly č. 3.1 (viz s. 10-13), následně je identifikována podoba daného anglicismu a v neposlední řadě jsou uvedené různé pravopisné dublety u jednotlivých slov. 17
4.1 BYZNYS / BYSNYS / BUSINESS / BUSINES / BYZNYSMEN / BUSINESSMAN Lexém byznys je formální adaptací anglické podoby business, ve významu obchod, podnikání apod. Kromě těchto příkladů je v SSČ uveden také význam honba za ziskem, což je ale vnímáno jako expresívní oproti ostatním příkladům. To může být důvodem pro českou podobu slova s y. Česká pravopisná podoba vychází z anglické výslovnosti, morfologicky jde vzhledem k zakončení kmene o neživotné maskulinum vzoru hrad. Podle PSJČ se anglický výraz v českých textech objevuje od 50. let 20. století, přičemž počeštěný výraz byznys je evidován již v roce 1937. Lexém se objevuje v několika variantách. Ta nejběžnější podle ČNKsyn je byznys, u které eviduje 16 908 výsledků, zatímco u původní anglicky psané formy business pouze 2 209. ČNKpub eviduje u počeštěné 8 092 výsledků a u anglické 932. To ukazuje, že byznys se v českém tisku uvádí podstatně více než anglická varianta. Byznys stejně jako jeho odvozená varianta byznysmen, v ČNKsyn 2 821 výsledků (businessman 572), se adaptovaly pravopisně a zároveň zvukově. Tato počeštěná varianta se mimo jiné objevila již v roce 1965 v Hospodářských novinách, jak to uvádí PSJČ. Anglická varianta se podle PSJČ uvádí od 20. let 20. století. Od původních anglických slov se liší tím, že v českém jazyce jsou již častěji užívány počeštěné varianty, což dokládá ČNKsyn, avšak co mají společné, je skloňování. ČNKpub dokumentuje 1 304 výsledků u slova byznysmen a 192 výsledků u slova businessman. Je zde vidět, že publicistika si snaží zachovat jednotný styl v užívání, proto se raději přiklání k počeštěné variantě. Nehledě na to, zda jsou slova počeštěná či nikoliv, skloňují se s českými koncovkami podle vzoru u byznys / business je to hrad, u byznysmen / businessman je to pán. Kromě předchozích tvarů slov se setkáváme i s dalšími dvěma variantami, a to bysnys, v ČNKsyn 8, a busines, jež je zde ve čtyřech výsledcích. I v publicistice se podle údajů z ČNKpub objevují tyto dvě částečně adaptované varianty. Bysnys 6 výskytů a busines 3. Potvrzuje se tak, že český tisk se přiklání k plně adaptované formě. SSJČ kodifikuje jak business, tak i byznys. Druhé dvě varianty neuvádí. Při vyhledávání původní anglické formy v IJP byla nalezena pouze počeštěná 18
varianta, a to byznys s tím, že je možné užít i business. Ani tato jazyková příručka však nevyhledala zbývající dvě slova bysnys, busines. SCS i SSČ uvádějí pouze počeštěnou variantu byznys. Z výsledků lze usuzovat, že obě zbylé varianty slova bysnys a busines nejsou považovány za spisovné, což je důsledkem částečné či neúplné adaptace. Byznys se skloňuje podle rodu mužského neživotného, a to podle vzoru hrad a jeho pravopis se přizpůsobuje původní výslovnosti. V singuláru kolísá lokál byznyse / byznysu. Podle IJP i ČNKsyn převládá tvar byznysu, který je zde v 1 933 výsledcích. ČNKpub dokumentuje tvar byznysu 1 139 oproti tvaru byznyse s 10 výskyty). ČNKsyn nabízí skloňování i anglické varianty, avšak ne s každým pádem se lze setkat. Z toho lze usuzovat, že nasnadě je užívání spíše počeštěné formy v jednotlivých pádech. Stejně se chová i dvojice businessman / byznysmen. Slovo byznysmen lze skloňovat bez sebemenších problémů, jak uvádí ČNKsyn, ČNKpub i IJP. Busines a bysnys se podle ČNKsyn objevují i v několika jednotlivých pádech, ČNKpub neeviduje žádné další pády. Byznys a byznysmen také disponují deriváty. Mezi ně můžeme zařadit např. přechýlené pojmenování byznysmenka, jež vzniklo po formální adaptaci právě morfologickou přidáním sufixu -ka. ČNKsyn dokumentuje 12 výskytů u tohoto slova, ČNKpub 7. Od původního byznys lze zmínit např. přídavné jméno byznysový, v ČNKsyn nalezneme 86 výsledků a v ČNKpub 25. Slovo byznys figuruje v českém jazyce již delší dobu a podle výše zmíněných kritérií usuzujeme, že česká podoba s ypsilonem vychází z potencionální expresivity, i když je tato adaptace nesystémová. Čeština toto slovo přijala za své s ypsilony (oproti očekávání měkkého i, jako je např. v cizím slově kino), které jsou charakteristické pro tvrdé souhlásky např. dy, ty, ny, a nekoresponduje tak s jinými přejatými slovy. Systémově adaptováno s i je naproti tomu v polštině, kde nacházíme biznes či slovenštině se slovem biznis. 19
4.2 LÍDR / LÍDER / LEADER / LEADR Anglicismus leader neboli vůdce, vedoucí je slovo, které v češtině existuje ve dvou pravopisných dubletách leader a lídr. Postupem času se následně adaptoval i derivát rodu ženského lídryně. Podle PSJČ je anglický výraz leader evidován již od 30. let 20. století, ale počeštěný výraz se zde vyskytuje pouze v jednom případě, a to v roce 1983. Podle ČNKsyn a dalších zmiňovaných zdrojů lze konstatovat, že počeštěná varianta se v současné době užívá častěji než ta anglická. ČNKsyn uvádí 74 211 výrazů u počeštěného tvaru, avšak už jen 2 142 u anglické formy. ČNKpub uvádí podobné výsledky. Lídr se zde vyskytuje v 50 969 výsledků a leader v 1 428 výsledcích. Je zde vidět, že v publicistice se častěji objevuje tvar lídr. IJP se též přiklání k českému pravopisu slova s tím, že anglickou variantu nevylučuje. Zmiňované slovníky se ve výsledcích neshodují, např. SSJČ uvádí pouze anglické slovo, SCS obsahuje obě varianty, avšak SSČ neuvádí ani jednu. Nelze se však nezmínit, že kromě těchto dvou tvarů se v jazyce objevují, avšak ne tak hojně, ještě líder a leadr. ČNKsyn obsahuje 20 výsledků ke slovu leadr a PSJČ dokonce obsahuje větu od Karla Poláčka: Leadři budou hájiti naše barvy v cizině 19. U formy líder bylo v ČNKsyn nalezeno 35 výsledků. ČNKpub uvádí u slova leadr 6 výskytů a u slova líder 22. Slovníky ani IJP tato slova neevidují, lze tak konstatovat, že obě varianty jsou nespisovné. Důvodem, proč je slovníky vynechávají, může být právě ten, že líder i leadr jsou adaptované pouze částečně a neproběhl tak úplný proces. I přesto, že jsou slova uváděna jako nespisovná, objevují se v publicistických textech. Lídr se skloňuje podle rodu mužského životného podle vzoru pán, avšak ve 3. a 6. pádě se objevuje nepravidelnost. Jedná se zde o formu lídrovi a lídru. Tento tvar je zřejmě používán v souvislosti s jinými substantivy (zejména vlastními jmény), tj. analogicky se vzorem pán (viz např. pánovi, ale panu Novákovi). Podle ČNKsyn je častěji užívaná varianta u obou pádů lídrovi, výsledky jsou zde v 2 349 pro 3. pád a 391 výsledcích pro 6. pád, ČNKpub dokumentuje 1 683 výsledků pro 3. pád a 396 pro 6. pád. IJP v 5. pádu navrhuje pouze jediný tvar, a to lídře, 19 Dostupné z: http://bara.ujc.cas.cz/psjc/ 20
avšak podle typu skloňování podle vzoru pán by se dalo konstatovat, že by bylo možné i užití formy lídre. Tento tvar však v českém jazyce není běžný. Tvarem tohoto slova se lze přiklonit k úplnému procesu formální adaptace, při němž dochází k alternaci r-ř ve vokativu. 20 Ve skloňování dále můžeme pozorovat, že počeštěný tvar v jednotlivých pádech nemění svůj pravopis. Zachovává si tak počeštěnou fonetickou formu bez přidaného vokálu e po konsonantu d (lídr), který je v anglické variantě přítomný. Kromě skloňování české varianty je možné se v ČNKsyn seznámit také se skloňováním anglické varianty. Zde se konsonant e nevynechává a slovo si tak zachovává svou původní podobu ve všech uvedených pádech. ČNKsyn i ČNKpub evidují i další pádové tvary, ale jejich užití není tak frekventované a výsledky jsou pouze v nízkých číslech. Toto může být dalším důkazem, že se obě varianty leadr a líder neadaptovaly důsledně a pro uživatele jazyka nejsou vhodnými kandidáty k užívání. Jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, existuje zde derivát z rodu mužského do rodu ženského, a to lídryně / lídrině. V singuláru i plurálu je nominativ shodný, u slova lídryně však s 12 výsledky a u lídrině pouze s jedním v ČNKsyn. ČNKpub uvádí 8 výsledků pro lídryně a 1 pro lídrině. Slovo se tak v českém tisku objevuje, ovšem ne příliš často. V plurálu se objevují varianty pouze v nominativu a genitivu, ostatní pády zde nelze nalézt. Z uvedeného skloňování lze posoudit, že se vyskytují oba dva tvary, častější je však podle ČNKsyn i ČNKpub užívání tvaru lídryně. V pravopisu slova dochází k nejednotnosti tvaru v užívání týkající se sufixu -yně. Jde o systémově utvořené y na základě přechylovacího sufixu -yně (např. žákyně, mistryně, kolegyně). U opačného výrazu je varianta s i chybná, protože tento sufix v češtině neexistuje. Neobjevuje se zde ani vokál -e po konsonantu -d, ani -ea po -l. Slovníky uvádějí pouze slovo v rodě mužském a IJP ho uvádí jako slovo přechýlené ve tvaru lídryně. Odvozené sloveso je možno najít ve formě lídrovat či leadrovat. Toto slovo znamená něco vést, velet něčemu. Počeštěnou variantu ČNKsyn i ČNKpub zaznamenávají s jedním výsledkem, ale anglickou zde nenajdeme. Hlavní roli 20 Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz 21
tu zaujímá výslovnost, a té odpovídající pravopis, proto ve slově mizí -e. Nicméně je toto slovo již derivátem vzniklým slovotvornou adaptací slova již předtím adaptovaného, které v anglickém jazyce neexistuje, a proto by si slovo v tomto případě mělo zanechat svůj český pravopis. V souvislosti lze zmínit slovo lídryně, které se také přizpůsobilo počeštěné variantě a nebylo adaptované přímo z anglického slova (to by znamenalo např. leadryně / leadrině), což ani v ČNKsyn, ani v žádném jiném zdroji dohledat nelze. 4.3 SPEAKER / SPÍKR / SPÍKER / SPEAKR Speaker neboli hlasatel není v češtině žádným nováčkem. První zmínky tohoto slova se podle PSJČ objevují již ve 30. letech 20. století. Paralelně s ním se ale již od 50. let 20. století objevoval počeštěný, pravopisně adaptovaný tvar spíkr. V současné době se ale častěji setkáme s počeštěným tvarem spíkr. Důkazem toho jsou výsledky nalezené v ČNKsyn, kde u slova speaker bylo vyhledáno 742 výskytů a u slova spíkr 551. ČNKpub uvádí u slova speaker/spíkr 391 výsledků, přičemž tvar spíkr je zde v 281 výskytech. Je zde patrné, že i v českých tiscích se užívá spíše anglická varianta. Podle IJP existuje pouze tvar spíkr. SCS odkazuje taktéž na slovo spíkr, ve SSJČ můžeme vyhledat, že speaker znamená řečník či mluvčí a SSČ uvádí pouze počeštěnou variantu. Lze tak usuzovat, že počeštěná varianta již patří do spisovné češtiny. Kromě těchto dvou tvarů lze v ČNKsyn najít také tvar speakr, a to se 4 výsledky. Zajímalo nás, zda je možné vyhledat i spíker, ale výsledky byly nalezeny v počtu 0. Slovníky ani IJP tato dvě slova také neobsahují, můžeme tak říci, že zmíněné dvě varianty jsou nespisovné. U výše zmiňovaného speakr proběhla pouze částečná adaptace, kdy byla počeštěna pouze poslední část slova. Je to podobné jako se slovem leadr. V tomto případě se slovo adaptovalo zřejmě díky tomu, že uživatel jazyka nedisponoval dostatečnými znalostmi ohledně anglické varianty. Spíkr se skloňuje podle rodu mužského životného podle vzoru pán. Stejně jako u slova lídr i zde se objevuje nesrovnalost ve 3. a 6. pádě singuláru. Podle IJP 22
je zde možné říci jak spíkrovi, tak spíkru. Důvodem podle IJP je, že 21 koncovka -ovi je běžná u obecných podstatných jmen a vlastních jmen skloňovaných podle vzoru pán a u vlastních jmen skloňovaných podle vzoru muž zvláště v případě, stojí-li samostatně: dej to tomu pánovi u okna, mechanikovi se to nelíbilo, jdu k doktorovi, zavolej Richardovi, ozvi se Mojmírovi, Pavlovi; zavolej Tomášovi apod. Podle ČNKsyn je častější tvar spíkrovi. Oproti slovu lídr tu IJP v 5. p. singuláru navrhuje variantu spíkre. To se ale neshoduje s výkladem, který uvádí IJP 22, a to že u vzoru pán je nejčastější koncovka -e: pane, hoste, občane, premiére; u podstatných jmen se základem zakončeným na -r po souhlásce dochází k alternaci r/ř: bratr bratře, ministr ministře, mistr mistře, ale po samohlásce -r nealternuje: inženýr inženýre, doktor doktore, manažer manažere, upír upíre. Podle zmíněné citace by v 5. p. tak měl být tvar spíkře. Avšak pro češtinu je zakončení -kře neobvyklé, jak dokládá ČNKsyn. Proto se zřejmě dává přednost tvaru spíkre. ČNKsyn i ČNKpub ukazují, že se skloňuje i anglická varianta speaker. Výsledky byly nalezeny pouze u 2., 3., 6. a 7. pádu singuláru a v plurálu u všech kromě 3. a 6. pádu. Usuzujeme tak, že nehledě na to, zda je slovo pravopisně adaptované či nikoli, uživatelé jazyka ho skloňují, i když ne v takové míře, a to i v publicistice. ČNKsyn dále uvádí i skloňování jedné z neúplně adaptovaných variant, a to speakr. Výsledků je však zanedbatelné množství. Lze tak usoudit, že neúplně adaptované formy i nadále zůstávají v pozadí pozornosti. Od slova spíkr existuje také morfologicky adaptovaná přechýlená varianta z rodu mužského do rodu ženského, a to spíkryně. Usuzujeme tak proto, že toto příbuzné slovo uvedla IJP, nicméně v ČNKsyn, ČNKpub ani ve slovnících žádnou variantu tohoto odvozeného lexému nenajedeme. Jde zde o systémově utvořený tvar na základě přechylovacího sufixu -yně (např. žákyně, mistryně, kolegyně). Tvar spíkr má i své odvozené sloveso spíkrovat ve významu mluvit. Je to jediný tvar, který nalezneme v ČNKsyn, a to pouze v 11 výsledcích, v ČNKpub v 5 výsledcích. Varianta speakerovat, ani zbylé dvě nespisovné varianty nalezeny 21 Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/ 22 Dostupné z: http://prirucka.ujc.cas.cz/ 23
nebyly. Sloveso vzniklo z již adaptovaného slova, je tak proto logické, že se neobjevuje v anglickém tvaru. Stejně jako lídr i spíkr je lexikální jednotka, která se vyskytuje v různých pravopisných variantách. Nejedná se zde však o takovou frekvenci jako u lídr. Speaker je podstatně méně užívané než leader. Obě slova prošla pravopisnou adaptací a užívají se v počeštěné formě. Obě slova se také počeštila snadněji díky své hláskové skupině ea a vokálem e. I zde se klade důraz na důkladné počeštění. Částečná adaptace totiž způsobuje nesrovnalosti v pravopise, a jak se můžeme dozvědět v obou zmiňovaných typech ČNK, dvě nespisovné varianty se téměř neužívají. Domníváme se, že by se slova typu speaker, leader měla adaptovat plně, což uživatelům jazyka zaručí jistotu v pravopise. V opačném případě si pak ti, kteří nejsou zcela znalí anglického jazyka, slovo přepisují podle svého uvážení, což může být i další důvod, proč se objevují varianty jako spíker a speakr. Přechýlené slovo spíkryně není až tak časté jako lídryně. Přesný důvod bohužel neznáme a můžeme tak jen spekulovat. Nicméně víme, že relevantní příručky toto slovo neobsahují. Posledním zmiňovaným derivátem bylo sloveso spíkrovat, které si díky své pravopisné adaptaci zachovalo svou počeštěnou formu a derivát s anglickým pravopisem se tudíž neužívá. 24
4.4 ESEJ / ESSAY Esej je slovo, u něhož se český pravopis přizpůsobil na základě své zvukové podoby. Původní anglická forma essay se v češtině datuje již od 80. let 19. století. Zatímco esej je novější tvar, který se poprvé objevil ve 20. letech 20. století. To dokládá PSJČ. ČNKsyn dokumentuje tuto variantu v 11 052 výsledcích, zatímco původní formu essay vyhledá pouze v 5 případech. ČNKpub eviduje počeštěný výraz esej v 3 917 výsledcích a tvar essay ve 2 případech, a to pouze v souvislosti s anglickými kolokacemi application essay, admission essay. Český tisk tedy dává přednost počeštěnému výrazu esej. Podle vyhledaných výsledků ze zkoumaných zdrojů lze usoudit, že se též užívá více počeštěné formy. SSJČ kodifikuje obě dvě varianty zároveň, avšak IJP nabízí pouze variantu českou. SSČ i SCS uvádějí pouze variantu esej. Zde vzniká rozpor v užívání. Lze pozorovat, že původní forma slova, která byla v českém jazyce hojně užívaná především v minulém století, začíná pomalu zanikat a je nahrazována variantou českou, přičemž essay se užívá především s anglickými výrazy. Důvodem je pravděpodobně způsob adaptace a frekvence užívání cizích slov ve 20. století. Slovo se pak adaptovalo formálně a dále i morfologicky, kdy se začalo užívat i v jiných slovních druzích, např. přídavném jméně, a to esejistický. Slovo esej je zajímavé právě tím, že kolísá v rodě. Pro češtinu je to cizí slovo, které je zakončené na pravopisnou i výslovnostní skupinu ej. Příruční mluvnice češtiny zaznamenává toto slovo v rodě mužském i ženském. Dále uvádí, že 23 feminina zakončená na -ej atd. se skloňují podle vzoru píseň a dodává 24, že tato slova mají paralelní skloňování podle vzoru stroj v mužském rodě. V rodě středním se podle Příruční mluvnice češtiny neobjevují žádná slova zakončená na ej. Kolísání může souviset s tím, že slovo přicházelo do češtiny z různých jazyků. ČNKsyn uvádí obě slova v rodě ženském i mužském neživotném prakticky rovnocenně. Obě se zde vyskytují kolem 3 150 výsledků. O něco rozdílnější výsledky však ukazuje ČNKpub, který u rodu mužského neživotného uvádí 1 848 výskytů a u rodu ženského 2069. Podle vyhledaných výsledků je patrné, že se ani český tisk nepřiklání primárně k jednomu rodu. 23 Karlík, 2003, s. 259 24 Karlík, 2003, s. 277 25
V ČNKsyn, a dokonce i v ČNKpub je možné dohledat také skloňovaný anglický tvar slova v singuláru v dativu essayi a v plurálu v nominativu essaye, avšak pouze s neznatelnými výsledky. Jedná se též o ženský rod, ale o jiný vzor, a to růže. Pracuje se zde s počeštěným zakončením slova. SSJČ uvádí dvě adjektivní formy tohoto slova, které vznikly slovotvornou adaptací. V prvním případě se jedná o tvar esejový společně s tím anglickým essayový, v druhém případě je zde adjektivum esejistický pouze s českým ekvivalentem (např. esejistické líčení), které vzniklo na základě pravopisně adaptované formy. ČNKsyn ani ČNKpub tato dvě adjektiva esejový ani essayový neuvádí, zatímco druhý případ esejistický je uveden v 790 výsledcích v ČNKsyn a 308 výsledcích v ČNKpub. Z toho vyplývá, že zakončení -ický může být specifičtější pro užívání slov, která něco charakterizují či popisují (např. nudistický, bombastický, apod.), a z toho důvodu se toto zakončení přiřadilo i k tomuto adaptovanému slovu. Nelze však opomenout další derivát esejista. Byl zde přidán konatelský sufix -ista. Tento sufix byl přidán na základě jiných, stejně adaptovaných konatelských slov např. dentista, bagrista, lingvista. 26
4.5 SHOW / SHOU / ŠOU / SHOWMAN / ŠOUMEN / SHOWBUSINESS / ŠOUBYZNYS Anglicismus show neboli představení, divadlo, též patří ke starším přejatým slovům v českém jazyce (např. lídr, byznys). PSJČ ho uvádí již od 40. let 20. století. Podle uváděných zdrojů se užívá především anglická varianta show. ČNKsyn uvádí toto anglické slovo v 58 519 výsledcích, ČNKpub uvádí 38 082 výsledků. Jisté je, že slovo je v hojném počtu užíváno i v publicistice. Kromě této varianty se zde lze seznámit též s počeštěným výrazem šou, u kterého bylo nalezeno 2 274 výrazů v ČNKsyn a bezmála 1 479 výsledků u ČNKpub, v PSJČ je uveden v jednom případě, a to z roku 1983. Šou ale není tvar, který by byl běžně užíván, i když se i v českém tisku najdou výjimky, jak dokládá ČNKpub. Příčinou může být jeho dehonestující konotace. Zatímco show je běžně užívaným termínem, ona počeštěná varianta vyjadřuje svou expresivitu, a to díky přeměně své první hláskové skupiny. Kromě toho může být příčinou také délka slova. Tento tvar se snaží projít pravopisnou adaptací, ačkoliv se mu to dle prokázaných výsledků daří méně než slovům, která jsou minimálně dvojslabičná (mítink). Posledním vyhledaným typem v ČNKsyn a ČNKpub je shou s 6 výsledky, kde je počeštěn pouze poslední konsonant. SSJČ, SSČ, SCS ani IJP uvádějí pouze show. Slovo shou se neuvádí v takové míře než anglická varianta. A téměř se nevyskytuje, což lze dokázat z výsledků uváděných příruček. Show je anglicismus podle IJP nesklonný, avšak kolísá v rodě. Lze ho přiřadit jak k rodu střednímu, tak rodu ženskému, který v praxi převažuje (např. nákladná show, dvouhodinová show). Toto tvrzení dokládají oba typy ČNK, v nichž je k show přiřazen výhradně ženský rod. Nesklonnost demonstruje i SSJČ. Můžeme se domnívat, že od slova show se morfologicky a slovotvorně adaptovalo substantivum rodu mužského životného s původní grafickou podobou a tvořené výrazem man, např. showman. Nevíme však přesně, zda showman není přímá výpůjčka z anglického jazyka. Tento tvar lze v ČNKsyn vyhledat u 977 výsledků a v ČNKpub 562 výsledků. Existují zde však i počeštěné varianty, a to showmen, kde se počeštil pouze vokál z a na e. V těchto 4 nalezených příkladech v ČNKsyn a 3 případech v ČNKpub je tato forma užita v singuláru. Ovšem v anglickém jazyce výraz znamená plurál, jelikož man (muž) 27
se v angličtině mění na men (muži). Poslední počeštěnou variantou tohoto typu je fonetický přepis, a to šoumen. Zde uvádí ČNKsyn až 591 výsledků a ČNKpub 355 příkladů, slovo však uvedené slovníky neuvádějí. Důvodem může být opět expresivita daného slova. Posledním vyhledaným lexémem byl morfologicky adaptovaný showbusiness. Tato varianta byla v ČNKsyn nalezena v 87 výsledcích v ČNKpub pouze ve 39 případech. Při počeštění druhé části slova tak vzniká neúplná, pravopisně adaptovaná varianta showbyznys, která se v ČNKsyn objevuje ve 3 746 a v ČNKpub ve 2 458 výsledcích. K tomu připadá ještě úplně počeštěná forma, a to šoubyznys, kterou ČNKsyn uvádí v 1 953 výsledcích a ČNKpub v 1 092 případech. Oproti předchozímu slovu šoumen zde lze vidět poměrně vysoký nárůst, a to jak v běžném jazyce, tak i v českých tiscích. Ačkoliv je šou expresivního charakteru, jak již bylo zmíněno v předchozích odstavcích, koresponduje zde s počeštěným slovem byznys, u kterého díky ypsilonům vyniká jeho příznakovost. Tím, že jsou obě části adaptované, tvoří systémový celek, avšak vzhledem k expresivitě obou je přesto méně frekventovaný než (na první pohled) nesystémový tvar showbyznys. 28
4.6 SHOP / SHOPPING / ŠOP / ŠOPOVAT Anglicismus shop patří mezi ty novější (např. screening) a znamená obchod. V ČNKsyn bylo slovo nalezeno s 2 471 výsledky, v ČNKpub 1 446 výsledků, zatímco počeštěná varianta šop nebyla nalezena ani v jednom z ČNK, v IJP, a ani ve slovnících. SCS uvádí pouze anglickou variantu. PSJČ uvádí pouze dva výskyty slova šop, nejedná se však o počeštěnou variantu anglického slova obchod. Šop se chová podobně jako šou, a to především v expresivitě slova. Podle výsledků z ČNKsyn i ČNKpub lze říci, že slova začínající na šou- a šo- se jen málokdy označují jako neutrální. To může být právě důvodem, proč slova show a shop zachovávají anglický pravopis. Počeštěné pravopisné varianty jsou vzhledem k této analogii s jinými slovy pociťována jako dehonestující, expresivní i pejorativní. Tímto pravidlem se řídí i publicistika, ve které se vyskytují převážně původní tvary shop a show i se svými deriváty. I zde figuruje souhlásková skupina sh, jež může být v počešťování komplikovanější v těchto jednoslabičných slovech. To ovšem neplatí u slovotvorně adaptovaného slovesného derivátu šopovat ve smyslu nakupovat, který sice nebyl nalezen s mnoha výsledky, nicméně se v současné době užívá více především v mluvené formě. Uživatel jazyka ho tak spíše užije v řečovém aktu. Počeštěná varianta je také důkazem toho, že slovo vzniklo zvláště pro češtinu, a to přidáním slovotvorného formantu -ovat, který se časuje podle vzoru kupovat, stejně jako několik dalších počeštěných anglicismů (např. lídrovat, handicapovat aj.). ČNKsyn uvádí také výraz shopping (nakupování) s 1 738 výsledky a ČNKpub 968, zajímavé je, že tato varianta již počeštěna není. Nevíme přesně proč, ale lze konstatovat, že by zde česká varianta byla svou neobvyklou hláskovou kombinací pociťována jako expresivní, a tím by vedla i ke komickému tvaru slova, a to nejenom díky své počeštěné hláskové skupině sh - šopink. Obě formy shop i shopping jsou skloňovatelné podle rodu mužského neživotného, podle vzoru hrad. Konsonant g se také zachovává, ale mění se pouze v jednom případě, a to v lokálu plurálu, kde se dle pravidel alternace mění g na z. U tohoto slova se stejně jako u výše zmíněného show čeština brání počeštění. Jedním z důvodů může být také fakt, že anglická podoba obou slov může konotovat jakousi světovost či implikovat kvalitu, kterou by počeštěný výraz 29
šou či šop mohl nevědomky ztratit. I z toho důvodu se ve slovních spojeních typu e-shop používá neadaptovaná podoba. Nejsme si jisti, zda by uživatel navštívil internetovou stránku s výrobky po přečtení internetový šop, e-šop nebo dokonce í-šop. 4.7 MÍTINK / MÍTING / MEETING Mítink neboli schůze, shromáždění patří mezi pravopisné varianty, které vznikly na základě formální adaptace. Do českého jazyka byla nejprve převzata anglická varianta slova meeting, přičemž postupně podlehla počeštění. První výskyt původní anglické formy se datuje již do 50. let 19. století, zatímco varianta počeštěná, tj. mítink, se datuje až do 60. let století 20. V současné době se s touto počeštěnou variantou lze setkat častěji než s onou původní. Došlo zde k pravopisné adaptaci, a to především v hláskové skupině ee. V písemné formě se užívá měkkého i po souhlásce t. Tato spřežka se v českých slovech čte ťi, ale v cizích ty. Skupina di, ti, ni se u cizích slov obvykle nepočešťuje. Podle informací získaných v ČNKsyn bylo slovo mítink nalezeno se 35 272 výsledky a v ČNKpub v 18 978 výsledcích. Jeho původní anglická forma v ČNKsyn figuruje ve 156 výsledcích a v ČNKpub v 83 výsledcích. Objevuje se jak v českém souvětí (Pozvali mě na meeting.), tak i s anglickými kolokacemi (meeting point). Můžeme zde usoudit, že jak do běžného jazyka, tak i do českého tisku se rozšířila počeštěná varianta slova a jeho anglická forma se již téměř nevyskytuje. Anglickou variantu meeting SSJČ nabízí ve dvou případech, přičemž se přiklání k té počeštěné. SCS uvádí jak počeštěnou, tak i nepočeštěnou variantu mítink, meeting s výslovností [mítyng]. Oproti tomu SSČ uvádí pouze počeštěnou variantu mítink. V ČNKsyn však lze nalézt i variantu s 28 výsledky, a to míting. V ČNKpub se objevuje v 16 výskytech. Oproti tomu IJP anglickou formu meeting ani málo frekventovanou počeštěnou míting neuvádí, najdeme v ní pouze jedinou počeštěnou variantu, mítink. SSJČ variantu s g míting neuvádí, z čehož můžeme usuzovat, že toto slovo není považováno za spisovné, jelikož u něj proběhla pouze částečná pravopisná adaptace, která se nedostala do povědomí uživatelů natolik, jako její oponenti mítink a meeting. Z nalezených příkladů lze usuzovat, že ve spisovné 30
češtině i v publicistice se užívá spíše počeštěný výraz mítink, který se plně adaptoval, a anglický meeting pouze okrajově či téměř vůbec. Mítink se skloňuje podle rodu mužského neživotného podle vzoru hrad. U jednotlivých pádových tvarů se objevuje výslovnost [g], která se ale za předpokladu 1. pádu s grafémem k nedá hodnotit jako spisovná, jelikož správná podoba je mítink. Avšak SSJC nabízí v lokálu plurálu možnost s příponou -zích. ČNK dokládá, že se výhradně užívá tvar mítincích (mítinzích pouze v 7. p. a mitinkách ve 2. p.). IJP taktéž potvrzuje onu systémovost tvaru mítincích a nesystémovost tvaru mítinzích. Tvar lokativu plurálu mítinzích implikuje pravopisné zakončení -ing, ale vzhledem k převažující adaptované podobě -ink, je v lokativu plurálu spíše zakončení -cích. V případě nespisovné varianty míting oba druhy ČNK uvádějí pouze nominativ singuláru. Obě spisovné varianty mají také své adjektivní deriváty, které vznikly na základě slovotvorné adaptace, a jsou to mítinkový a meetingový podle SSJC. Z uvedených výsledků také můžeme interpretovat, že tendence při počešťování slova meeting je především ta, že tento anglicismus se počešťuje zejména na základě jeho původní výslovnostní podoby. Podobu slova tak, aby ho čeština přijala a dál formovala, což lze demonstrovat na tvaru míting. Tato varianta není tak rozšířena, jelikož je zde počeštěna pouze hlásková skupina ee. Můžeme tak říci, že u anglického slova by se měly při procesu počešťování odstranit disproporce mezi výslovností a pravopisem, aby nedocházelo k nesrovnalostem, jako je zde uváděné slovo míting, které neprošlo úplnou pravopisnou adaptací. 31
4.8 BRIEFING / BRÍFINK Briefing je nový anglicismus, ve významu tisková konference, krátká porada, adaptovaný do českého jazyka natolik, že se jeho počeštěný protějšek objevuje častěji než původní anglická forma. PSJČ uvádí pouze variantu briefing s datací do 90. let 20. století. Briefing patří spolu se zmiňovaným mítinkem mezi grafické dublety. Do českého jazyka byla nejprve přejata anglická varianta slova briefing, přičemž postupně podlehla počeštění. V ČNKsyn lze vyhledat u počeštěné varianty brífink s 1 209 výsledky a v ČNKpub se 448 výsledky, zatímco anglická forma briefing je v ČNKsyn pouze se 427 výsledky a v ČNKpub se 156. V publicistice i ve spisovné češtině se tak hojněji užívá počeštěná varianta brífink. SSJČ ani jeden z těchto výrazů neobsahuje, zatímco IJP, SCS i SSČ uvádějí obě varianty paralelně. U slova brífink, stejně jako mítink, došlo k pravopisné adaptaci podle výslovnosti brífink, a to u hláskové skupiny ie, v angličtině vyslovované jako [í]. V žádném z uváděných zdrojů není zaznamenána varianta adaptovaná pouze z části (briefink, brífing), což může potvrzovat, že vzorem je právě např. podobný typ mítink, který se v češtině objevuje již delší dobu, a adaptace se tak chce vyvarovat nejasnému užívání tohoto nového slova. Podle IJP a slovníků je briefing i brífink rodu mužského neživotného a obě dvě slova se skloňují podle vzoru hrad. U lokálu v plurálu je možno v tomto případě užít koncovku -zích, -cích, protože slovo končí na souhlásku k a g. I zde se tak jedná o systémovost tvaru brífincích a nesystémovost brífinzích. 32
4.9 SCREENING / SCREENINK / SKRÍNINK / SKRÍNING Skrínink neboli vysílání, vyšetřování, stejně jako předchozí uvedené anglicismy (mítink, brífink), patří mezi grafické dublety a existuje jak v této pravopisně adaptované, částečně adaptované, tak i citátové variantě. Toto slovo patří k novějším anglicismům, což lze demonstrovat na PSJČ, který neobsahuje ani jednu variantu a stejně jako SSČ z roku 2007. Výsledky z ČNKsyn dokládají, že anglická varianta se objevuje v 1 213 výsledcích, ČNKpub 714, přičemž jeho počeštěný protějšek skrínink byl nalezen s pouhými 9 v ČNKsyn a v ČNKpub s 5 výsledky. Oproti předchozím dvěma slovům není užívání rozporuplné a dává se přednost anglické variantě, a to jak v běžném jazyce, tak i v publicistice. Zřejmě zde nehraje roli ani tak expresivita počeštěné formy, jako spíše jakási oblíbenost či prozatímní návyk na slovo ve formě grafické. Avšak po provedení analýzy se můžeme domnívat, že je jen otázkou času, než toto slovo postupně podlehne pravopisné adaptaci. Kromě těchto dvou variant lze vyhledat též variantu s počeštěnou koncovkou, a to screenink, která je v ČNKsyn v 1 výsledku, v ČNKpub se nevyskytuje vůbec, a naopak variantu s počeštěným konsonantem a hláskovou skupinou, a to skríning, v ČNKsyn 22, v ČNKpub 13. SSJČ ani SSČ toto slovo neuvádí. IJP i SCS uvádí pouze původní variantu screening. U těchto dvou slov došlo k částečné pravopisné adaptaci a dle výsledků lze usuzovat, že se nedostaly do povědomí natolik, aby byly vhodné pro užívání, a možná i z toho důvodu, že je slovo stále pociťováno jako nové. Screening je skloňován podle rodu mužského neživotného, v singuláru podle vzoru hrad. V šestém pádě plurálu zde opět kolísá přípona -cích, -zích 25. I přesto, že slovo patří zatím k novějším přejatým anglicismům, lze již nalézt jeho deriváty, a to v podobě adjektiv. ČNKsyn uvádí tyto výsledky u dvou variant: screeningový 410 a skríningový 8. Jiná přejatá či odvozená slova nalezena nebyla. 25 Dostupné z http://prirucka.ujc.cas.cz 33