Vysokorychlostní tratě

Podobné dokumenty
Centralna Magistrala Kolejowa

Centralna Magistrala Kolejowa 1.1 Myšlenka výstavby CMK

Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA Transportation

Téma: Vysokorychlostní železniční vozidla na trati Petrohrad - Moskva

VRT v Číně Vysokorychlostní tratě

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

České vysoké učení technické v Praze. Vozidla na vysokorychlostních tratích ve Španělsku

Vysokorychlostní tratě

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

ELEKTRICKÉ LOKOMOTIVY

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme.

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VRT BERLIN HAMBURG SEMINÁRNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ

Automatický systém metra pro Prahu 3. tisíciletí

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

Možnosti zvyšování rychlostí

Pokyn provozovatele dráhy k zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 12/2010 ve znění změny č. 1 až 4.

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

MAXIMÁLNÍ CENY A URČENÉ PODMÍNKY ZA POUŽITÍ VNITROSTÁTNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH DRAH PŘI PROVOZOVÁNÍ DRÁŽNÍ DOPRAVY

Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina

Sada 3 Inženýrské stavby

Nevyužit. Ostrava Ing. Josef Bosáček

cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2017/2018

Příloha 6 KATEGORIE VLAKŮ

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

PRO REGIONÁLNÍ A DÁLKOVOU DOPRAVU. Odborný seminář DOPRAVNÍ OBLUŽNOST 2011 aneb po Ústeckém kraji bez auta. Ing. Jan Plomer

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

PŘÍPRAVA ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURY V ČR PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ JEDNOTKY ŘADY 680

Vozidla na vysokorychlostních

Shanghai Maglev Train

Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC

Zatraktivnění železničního spojení Praha/Beroun Příbram se zaměřením na úsek Zdice - Příbram

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Průvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek

ČESKOSLOVENSKÝ PRŮMYSL A VOZIDLA PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ DOPRAVU

Vysokorychlostní tratě

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

ROZVOJ VYSOKORYCHLOSTNÍCH ŽELEZNIČNÍCH SYSTÉMŮ V EVROPĚ

Optimalizace trati Lysá nad Labem Praha-Vysočany, 2. stavba Dokumentace k územnímu rozhodnutí

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

VRT v Německu, trať Norimberk - Mnichov

Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska. Konzultační dopravní společnost

Regionální železniční doprava

VYSOKÉ RYCHLOSTI Z POHLEDU ŽELEZNIČNÍHO DOPRAVCE

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s.

Příloha č. 7 Podrobné požadavky na kvalitu a vybavení vozidel

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Vlak s naklápěcí skříní PENDOLINO zavedený za účelem zrychlení provozu na stávajících tratích

1.1.1 Rozdělení vozidel

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Modernizace trati Praha Kladno

Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?

ČESKO-SLOVENSKÝ ŽELEZNIČNÍ KORIDOR

ADVANCED WORLD TRANSPORT

Jízdní řád 2015 v mezistátní a vnitrostátní dálkové dopravě Českých drah

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

ČVUT Fakulta dopravní

KONCEPCE ZVYŠOVÁNÍ RYCHLOSTÍ NA STÁVAJÍCÍCH TRATÍCH

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Železniční síť České republiky

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

STATISTICKÁ R O Č E N K A

Z Prahy do Brna za hodinu aneb Rychlá Spojení jako páteř naší veřejné dopravy. Michal Drábek

Implementace projektu Foster Rail

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Česká železnice na křižovatce

Zkušenosti z průběhu mezinárodní homologace jednotek řady 680.

S TAT I ST ICK Á. Skupiny České dráhy

Strategické úkoly SŽDC

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Příloha 6 KATEGORIE VLAKŮ

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Statistická ročenka Skupiny České dráhy

Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Bc. Jiří Svoboda, MBA Generální ředitel

CCS - Řízení a zabezpečení pro vysokorychlostní železniční spojení Současnost a trendy budoucího rozvoje

Infrastruktura kolejové dopravy

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ

Transkript:

České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systémů - K612 Vysokorychlostní tratě Semestrální práce Centralna Magistrala Kolejowa Vysokorychlostní trať v Polsku Bc. Jan Turek 2 38 2014/2015

Obsah Centralna Magistrala Kolejowa... 3 Technické parametry trati... 3 Historie... 4 Zavádění ETCS... 6 Stanice a zastávky... 6 Pendolino ETR 610 (ED250)... 8 Rychlostní rekordy... 8 Problémy uvádění do provozu... 9 Zdroje... 11 Seznam obrázků Obrázek 1 - CMK (zeleně) [5]... 3 Obrázek 2 - Schéma CMK [3]... 4 Obrázek 3 - Lokomotiva EP09 na CMK [13]... 5 Obrázek 4 - Siemens Eurosprinter ES64U4 [12]... 6 Obrázek 5 - Stanice Włoszczowa Północ [6]... 7 Obrázek 6 - Pendolino ED250 [4]... 10 Seznam tabulek Tabulka 1 - Technické parametry CMK... 3 2

Centralna Magistrala Kolejowa Centralna Magistrala Kolejowa (CMK) je jediná vysokorychlostní trať v Polsku. CMK je v Polsku známá zejména jako Linia kolejowa nr 4. Její délka je 223,859 km a spojuje města Grodzisk Mazowiecki Zawiercie (nedaleko města Katowice). Tato trať je součástí mezinárodního dopravního koridoru E65. Trasa: (Warszawa) Grodzisk Mazowiecki Korytów Szeligi Strzałki Idzikowice Opoczno południowe Oszamowice Włoszczowa Północ Psary (Kraków) Góra Włodowska Zawiercie (Katowice) Obrázek 1 - CMK (zeleně) [5] Technické parametry trati Tabulka 1 - Technické parametry CMK Trať číslo 4 Provozovatel dráhy PKP PLK Délka trati 223,859 km Rozchod koleje 1 435 mm Traťová třída D3 Napájecí soustava 3 kv DC Počet traťových kolejí 2 Minimální poloměr oblouku 4 000 m Maximální provozovaná rychlost 200 km/h Maximální projektovaná rychlost 250 km/h Maximální hmotnost vlaku 5 000 t Křížení s pozemními komunikacemi Mimoúrovňové * *existovaly výjimky, které byly postupně odstraňovány 3

Historie O výstavbě vysokorychlostní trati vedoucí ze severu na jih Polska se uvažovalo již na začátku 50. let 20. století. Nutnost elektrizace a zřizování autobloku však postavení nové trasy oddálilo. Následný růst dopravního zatížení na začátku 70. let přispěl k definitivnímu rozhodnutí o zahájení výstavby. Trať byla vybudována v letech 1971 1977. První 143km úsek Zawiercie Idzikowice byl zprovozněn v roce 1974, kdy na ještě kompletně nedostavěnou trať vyjel 26. září první vlak. Další úsek, Idzikowice Grodzisk Mazowiecki (Warszawa), byl slavnostně zprovozněn 23. prosince 1977, a tím byla CMK dokončena. Obrázek 2 - Schéma CMK [3] Trať byla projektována pro rychlosti až do 250 km/h, tato rychlost však nikdy nebyla v komerčním provozu dosažena, ani se k ní traťová rychlost nepřiblížila. I přes velmi příznivé trasování s velkými poloměry oblouků byla na trati intenzivně provozována původně jen nákladní doprava. Změna nastala 3. června 1984, kdy se změnou jízdního řádu byly zavedeny 2 páry vlaků osobní dopravy (vlaky Górnik a Krakus), tyto vlaky dosahovaly rychlosti až 140 km/h, což v té době byla na polské železnici výjimka, protože nejvyšší rychlost na ostatních 4

tratích byla stanovena na 130 km/h. Tyto vlaky se staly brzy velmi oblíbené a osobní doprava byla rychle rozšířena. Například vlak Krakus (Warszawa Kraków) měl v pravidelném řazení 11 vozů (2 vozy 1. třídy, 8 2. třídy, a 1 jídelní vůz). Cestovní doba mezi Warszawou a Krakówem se zkrátila ze 4 hodin 29 minut na 3 hodiny 11 minut. V následujícím grafikonu bylo vypravováno už 5 párů vlaků denně. Cestovní doby byla ještě více zkrácena, až na 2 hodiny a 49 minut. Tato cestovní doba se až do roku 2014 téměř nezměnila. Tento rok se však díky nasazení nových jednotek Pendolino ED250, cestovní doba snížila na 2 hodiny a 15 minut, což je o 2 hodiny 14 minut (polovinu původní cestovní doby) méně než v roce 1980 po původní trati. Rychlostí až 160 km/h jezdily po vysokorychlostní trati ovšem až do června 1991 pouze 2 vlaky (opět vlaky Górnik a Krakus). Důvodem byl nedostatek hnacích vozidel pro tuto rychlost. Na vlaky byla nasazována hnací vozidla EP05. V současnosti jsou nasazován hnací vozidla EP09 a EU44. Obrázek 3 - Lokomotiva EP09 na CMK [13] Od grafikonu 2013/2014 je na této trati zakázáno provozovat vlaky s nižší konstrukční rychlostí než 120 km/h. 5

Převaha nákladních vlaky vůči osobním se postupem snižovala, a to zejména z důvodu téměř dvojnásobné ceny za vlakovou cestu v porovnání se starou tratí a také nedostatečné rychlosti nákladních vlaků. V roce 2000 pak bylo pravidelně vypravováno 27 párů vlaků osobní dopravy. Zavádění ETCS Roku 2008 byla zakoupena nová hnací vozidla Siemens Eurosprinter ES64U4 Taurus, elektrické lokomotivy schopné jet rychlostí 200 km/h. I přes návrhovou rychlost trati 250 km/h a konstrukční rychlost hnacích vozidel jezdily vlaky po CMK až do roku 2009 pouze 160 km/h. Proto bylo rozhodnuto CMK zásadně modernizovat a v roce 2009 začala výstavba systému navěštění ECTS level 1, která byla dokončena až 21. listopadu 2013, od té doby je možné využít rychlosti až do 200 km/h. V budoucnosti je v plánu zavést systém ECTS level 2. Obrázek 4 - Siemens Eurosprinter ES64U4 [12] Stanice a zastávky Protože trať byla původně vystavěna pro tranzitní dopravu a trať vede daleko od jednotlivých sídel, nebyly zde žádné stanice s možností nástupu a výstupu cestujících (kromě koncových stanic Grodzisk Mazowiecki a Zawiercie). První výjimkou byla stanice Włoszczowa Północ, kde bylo vybudováno nástupiště v roce 2006 a v roce 2014 pak také v Opoczno Południe 6

Obrázek 5 - Stanice Włoszczowa Północ [6] 7

Pendolino ETR 610 (ED250) V roce 2010 zvítězila firma Alstom ve výběrovém řízení pro nové vysokorychlostní vlaky PKP Intercity. Následně 30. května 2011 PKP objednaly 20 nových Pendolin ETR 610 (ED250) s dodáním v roce 2014. Celková cena kontraktu byla 2,64 miliardy zlotých (přibližně 17,5 miliard Kč). Tyto jednotky pro PKP nemají naklápěcí skříň, podobně jako např. pendolina v Číně. Absence naklápěcí skříně je z toho důvodu, že by v průběhu jízdy bylo naklápění využito pouze minimálně (podobně jako na trati Praha Ostrava). Zde však nastává otázka, zda nebylo vhodnější objednat levnější soupravy neuzpůsobené k naklápění, protože naklápěcí jednotky musí mít menší průřez a tedy mají méně prostoru uvnitř jednotky. Polská pendolina jsou schopna provozu v následujících trakčních soustavách: Střídavé: 15 kv, 16,7 Hz Stejnosměrné: 3 kv 25 kv, 50 Hz Jednotky mají vlakový zabezpečovač potřebný pro provoz a řízení vlaků v Polsku, Spolkové republice Německo, Rakousku a České republice. Nicméně, mezinárodní provoz není prioritou, protože vlaky jsou po dobu prvních 10 let omezeny pouze na domácí tratě tak, aby byly dodrženy podmínky grantu z Fondu soudržnosti EU, který poskytl dotaci ve výši 22 % nákladů projektu. Jednotky jsou určeny primárně pro provoz na vysokorychlostní CMK z Varšavy do Krakova resp. Katovic (15 resp. 5 párů), a dále pro linky z Varšavy do Gdaňsku (10 párů), do Wroclawi (3 páry) a do Rzeszowa (1 pár). Každá 7vozová jednotka má 57 míst k sezení v první třídě a 345 míst ve druhé třídě. Jsou zde vyhrazeny 3 čtyřmístné oddíly pro rodiny s dětmi, nebo pro obchodní jednání, také je k dispozici barový oddíl nebo oddíl pro přepravu jízdních kol. Vozy jsou klimatizované a pro cestující je k dispozici občerstvení zdarma, od poloviny roku 2015 také WiFi připojení k internetu. Pro tyto vlaky je zřízena nová kategorie Express InterCity Premium. Rychlostní rekordy První jednotka Pendolino ED250 byla PKP dodána 12. srpna 2013, následně 16. listopadu začaly vysokorychlostní zkoušky na CMK. První den testů Pendolino dosáhlo rychlosti 242 km/h, dne 17. listopadu roku 2013 padl nový rychlostní rekord pro polské železnice, kdy 8

v km 184,000 byla dosažena rychlosti 291 km/h, čímž byl prolomen 19 let starý rekord 250,1 km/h. Původní nejvyšší rychlosti dosáhla 11. května 1994 během zkušební jízdy jednotka Pendolino ETR 460 nedaleko odbočky Biała Rawska. Dne 24. listopadu 2013, v poslední den testů na CMK Pendolino dosáhlo ještě o 2 km/h vyšší rychlosti, tedy 293 km/h. Problémy uvádění do provozu Smlouva mezi PKP a Alstomem požadovala, aby prvních osm Pendolin ED250 bylo ke dni 6. května 2014 homologovaných, pro provoz při 250 km/h na polských železnicích za použití European Train Control System Level 2 (ECTS level 2). Tyto homologační testy však v květnu nebyly provedeny. Následně PKP oznámily, že se s Alstomem nepodařilo splnit smluvní podmínky a bude mu účtována sankce. Alstom odpověděl, že homologace na 250 km/h v Polsku s použitím systému ETCS level 2 nebyla možná, protože ETCS level 2 v Polsku nebyl nikde v provozu (CMK, kde první Pendolino ED250 dosáhlo 293 km/h při testování, byla vybavena pouze ETCS level 1 a ne level 2). Dne 26. června 2014 PKP a Alstom uzavřely dohodu, podle které budou Pendolina dodána v rámci tzv. dvoustupňového homologace, kdy nejdříve budou homologována pro provoz s ETCS level 1 a maximální rychlostí 200 km/h, a až po zavedení ECTS level 2 v Polsku budou homologována dle původní smlouvy. Polská Pendolina byla uvedena do provozu k začátku grafikonu 2014/2015, tedy 14. prosince 2014. Zatím není jasné, kdy proběhne tzv. 2. homologace a tím pádem využití plného potenciálu nových jednotek. 9

Obrázek 6 - Pendolino ED250 [4] 10

Zdroje [1] Centralna Magistrala Kolejowa 30 lat eksploatacji. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.ns.szybkiekoleje.org.pl/index.php/cmk/122-centralna-magistrala-kolejowa-30- lat-eksploatacji [2] Vysokorychlostní železniční doprava v Polsku. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-zeleznicni-doprava-v-polsku/ [3] Centralna magistrala kolejowa. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/centralna_magistrala_kolejowa [4] Zdjęcia kolejowe z Warszawy i nie tylko :). [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://michal186.flog.pl/wpis/8170705/pendolino-ed250-na-olszynce-grochowskiej-czesc-1 [5] Kolej Dużych Prędkości. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.skyscrapercity.com/showthread.php?t=153954&page=26 [6] Przystanek Włoszczowa Północ. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.panoramio.com/photo/74015402 [7] Linie kolejowe dużych prędkości Linia kolejowa nr 4 (E65): Centralna Magistrala Kolejowa. [online]. [cit. 2015-01-22]. Dostupné z: http://http://www.siskom.waw.pl/kp-kolej-ldp- CMK.htm [8] PKP rail line 4. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/pkp_rail_line_4 [9] Linia kolejowa nr 4. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://pl.wikipedia.org/wiki/linia_kolejowa_nr_4 [10] Pierwsze rozjazdy na 250 km/h dotarły na CMK. [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.kurierkolejowy.eu/aktualnosci/18759/pierwsze-rozjazdy-na-250-kmh-dotarlyna-cmk.html [11] Prezes UTK wydał pierwsze w Polsce zezwolenia dla ETCS. [online]. [cit. 2015-01-14]. Dostupné z: http://www.rynekkolejowy.pl/49450/prezes_utk_wydal_pierwsze_w_polsce_zezwolenia_dla_etcs.htm [12] ES64U2/U4 Taurus. [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.4rail.net/reference_locoseur_electric_taurus.php [13] Centralna Magistrala Kolejowa :). [online]. [cit. 2015-02-01]. Dostupné z: http://www.garnek.pl/piter09/20577335/centralna-magistrala-kolejowa 11