EKONOMIE JAKO VDA Uivo (dle RVP): základní ekonomické pojmy: typy ekonomik, ekonomický cyklus, tržní mechanismus ekonomické systémy ekonomické subjekty Úkol: Na úvod nkolik pojm- odhadnte jejich význam, pokuste se definovat: jaký je rozdíl mezi pojmy ekonomie a ekonomika? Jedno z tchto slov lze do eštiny peložit temi píbuznými slovy- hospodáství, hospodaení a hospodárnost. Proberte spolen, jaký je mezi tmito slovy rozdíl, jaký nesou význam, co mají spoleného a v em se liší. patí spíše ke slovu ekonomie, nebo ekonomika? EKONOMIE A EKONOMIKA EKONOMIE je vda a EKONOMIKA praxe, realita- takto bychom mohli pro zaátek definovat základní význam tchto pojm, které otevírají náš úvod do ekonomie. Ekonomie je tedy vda o spoleenské realit, kterou mže nazvat hospodástvím, hospodaením i hospodárností, souhrnn vda o ekonomice. Ekonomie se tedy adí mezi vdy spoleenské. lovk je bytost, která stále nco potebuje. Tyto poteby nás ženou vped a nutí nás neustále nco dlat tak, abychom tyto své poteby pokud možno uspokojili. Na poátku našeho ekonomického chování a rozhodování je tedy lidská touha minimalizovat nedostatek a ukojit veškeré touhy. Ekonomie jako vda se tak opírá o teorii poteb. Úkol: S teorií poteb jste se již setkali v psychologii- možná si vybavujete tzv. pyramidu poteb, kde stavíme jednotlivé poteby od tch nejzákladnjších až po ty, jejichž ukojení považujeme za nadstandard - sestavte ve skupinách takovou pyramidu, prodiskutujte, uspokojení kterých poteb je tzv. nezbytné a které poteby jsou tzv. zbytné, tj. bez takového uspokojení mžeme žít, obejdeme se. Na popemýšlení: Povodn na Morav - ped již skoro deseti lety, v roce 1997, postihly Moravu niivé povodn. Lidé museli opustit své domovy ve spchu, integrovaný záchranný systém tehdy neexistoval, mnohdy vbec nevdli, co se na n žene. Museli se sbalit okamžit. Pedstavte si, že máte na sbalení svých vcí 5 minut a mžete si vzít jen malý kufík i bažek (velikost školní tašky). Které vci si s sebou vezmete?po promyšlení napište ve skupin na papír nebo na tabuli. Co kdybyste mli na sbalení pl hodiny a mohli si vzít vtší píruní zavazadlo? A co kdybyste mli na sbalení pl dne a mohli odjet autem? Na tabuli vždy pipište, jak nám roste seznam vcí. prodiskutujte, jak tento seznam souvisí s uspokojováním lidských poteb a s jejich systémem. EKONOMIE POZITIVNÍ A NORMATIVNÍ Podle toho, jak ekonomie pistupuje k jednotlivým ekonomickým problémm, rozlišujeme ekonomii: pozitivní- tato ást ekonomie jako vdy se vnuje popisu fakt, analyzuje skutený stav, pináší data, statistiku, aniž by dále tato data hodnotila, vynášela njaké hypotézy, teorie a pod.
normativní- na základ dat hodnotí stav ekonomiky, snaží se vysvtlit vnitní zákonitosti, vynáší prognózy, uruje proudy a smování v ekonomice, nabízí ešení MAKROEKONOMIE A MIKROEKONOMIE Ekonomie nahlíží na ekonomiku ze dvou úhl pohledu- podle toho se pak rozlišuje: makroekonomie (zkoumá ekonomiku ve velkém ) - nahlíží na ekonomiku jako na celek, zkoumá globální ekonomické jevy, zabývá se také vztahy mezi národními ekonomikami; ve svém zkoumání se opírá o tzv. agregátní veliiny, což jsou ukazatele celkové výkonnosti ekonomiky- nap. HDP, inflace, míra nezamstnanosti a pod. (více viz další kapitoly) mikroekonomie (sleduje ekonomiku v malém ) - nahlíží na ekonomiku z hlediska jednotlivých ekonomických subjekt (viz níže); opírá se pitom zejména o zkoumání trhu, analýzu cen V obou pípadech se jedná o zkoumání téhož, jen z jiné strany - tj. zkoumaná realita je stále táž, jen nás v prvním pípad zajímá jako celek, jako bychom se dívali zvení, zatímco ve druhém pípad sledujeme dní zevnit. Jde o teoretické dlení, ve skutenosti je ekonomika jedna složitá dynamická realita, ve které dnes a denn žijeme, které se takka neustále úastníme, a už se nám to líbí nebo ne. Rozlenní na mikroekonomii a makroekonomii je tedy relativní, v oblasti makroekonomických zkoumání pracujeme s velkými ísly a obecnými pojmy (nap. firmy jako ekonomický subjekt) a v oblasti mikroekonomie s malými ísly a s konkrétními subjekty (nap. firmy v našem regionu). EKONOMICKÉ SUBJEKTY Úkol: Kdo/co jsou tzv. ekonomické subjekty? Ve skupinách, ve dvojicích nebo sami napište za 1 minutu co nejvíce takových ekonomických subjekt. Spolen vtvote na tabuli seznam - uitel vede práci rychle k tomu, že se vymezí ti obecné základní subjekty- domácnosti, firmy a stát. Subjekty domácnost a firmy nakreslí do políek proti sob. Spolen probereme, co firmy poptávají a domácnosti nabízejí- dokreslujeme do schématu tok statk a služeb, postupn vymezujeme jednotlivé pojmy, spojíme do kolobhu trh výrobních faktor a trh statk a služeb. Na závr do stedu doplníme stát, který zasahuje do všeho - studenti doplní šipkami od státu smrem k ostatním polím schématu, jak stát zasahuje (nap. od státu smrem k domácnostem- vybírá dan, pojištní, ale zárove dává- dávky, podpora...). Na úplný závr je ješt dobré zmínit Velkého bratra - Evropskou unii, která svýma rukama objímá celé naše schéma. Slovníek: ekonomické subjekty: domácnosti, firmy a stát výrobní faktory: práce, pda, kapitál, know-how trh výrobních faktor- trh s pracovní silou, surovinami a kapitálem- na tomto trhu se tvoí cena práce- mzda, cena pdy- renta a cena kapitálu- zisk a úrok trh statk a služeb- trh, kde firmy nabízejí své služby a zboží, domácnosti poptávají a utrácejí své peníze...
Schéma na závr mže vypadat njak takto: HOSPODÁSKÝ PROCES Jak už bylo eeno výše, hnacím motorem našeho snažení se jsou poteby, které toužíme uspokojovat. Toto uspokojení poteb mžeme ekonomicky pojmenovat jako spotebanejpíjemnjší ást hospodáského procesu. Abychom se dostali ke spoteb, musí pedcházet ásti mén píjemné- nejprve je teba nco vyrobit, pak to vyrobené rozdlit, ást z toho odvést mocným, kteí perozdlí, no a co zbude, spotebovat, pípadn to, co se nám nehodí nebo co pebývá, smnit za nco jiného. Hospodáský proces má tedy tyto fáze: výroba rozdlování a perozdlování smna spoteba
Podíváme se každé z nich na zub : Výroba K výrob potebujeme mít ti základní pedpoklady- v ekonomii jim íkáme výrobní faktory: PRÁCE- cílevdomá lidská innost, která vede k produkci statk i služeb; práce je vzácný faktor, platí se za ni- cena práce je mzda; co se týe mzdy, je velmi dležité rozlišovat dva aspekty- jednak kolik lovk za svou práci dostane v penzích ( ta ástka, která je na výplatní pásce )- mzda nominální, a to, co si za tuto ástku mohu koupit- mzda reálná- tady hraje velkou roli inflace- pokud je rst mzdy menší než rst inflace, pracovník nomináln vydlává více, ale reáln vydlává mén- více viz další kapitoly; Úkol: Prodiskutujte, zda platí rení za stejnou práci, stejnou mzdu, zda by mlo platit; jaké faktory mají podle vás vliv na výši mzdy? PDA = PÍRODNÍ ZDROJE nejtypitjší pírodní zdroj je samozejm pda; potebuje ji velké množství ekonomických oblastí; ten, kdo pdu vlastní, má tedy výsadní postavení (dnes bychom tžko hledali pdu, která nikomu nepatí; je to vzácný výrobní faktor); pi prodeji dosahuje takový vlastník tržní cenu, pi pronájmu získává tzv. pozemkovou rentu (penžní výnos z pronájmu pdy); Úkol: Prodiskutujte, která odvtví pdu potebují- vymyslete co nejvtší množství píklad. Ve které z tchto oblastí eská republika vyniká, co mže naše zem nabídnout? Co z pírodního bohatství bychom mli naopak chránit? Zjistte, co je to tzv. bonita pdy. Prodiskutujte problematiku vyerpatelnosti pírodních zdroj a tzv. trvale udržitelného rozvoje. KAPITÁL bez penz do hospody nelez íká staré písloví a je to tak- bez kapitálu se vyrábt nedá; zjednodušen mžeme íci, že kapitál jsou peníze, které pinášejí další peníze; kapitál je zajímaví tím, že má dvojí cenu - záleží na tom, jestli se vrhnete do rizika investování- pak je cenou zisk (ale je jasné, že mžete i prodlat), pokud se rozhodnete pro jistjší a klidnjší variantu- vložit peníze nap. do banky, pak je cenou takového kapitálu úrok (fakt je, že i tady mžete pi pílišné opatrnosti i prodlat, pokud úrok nepokrývá inflaci, pípadn i o vše pijít, pokud banka zkrachuje); trhy s kapitálem nazýváme finanní trhy a budeme se jimi zabývat v dalších kapitolách INFORMACE - v posledních letech se k výrobním faktorm ím dál astji pidávají také informace, jejichž cena v dob stále sofistikovanjších technologií stále stoupá. Úkol: prodiskutujte problematiku hodnoty informací, ochrany duševního vlastnictví (pirátské nahrávky, vypalování CD a DVD, nezaplacený zkopírovaný software apod.), hodnotu know-how. Co rozumíte pod pojmem orgware?
Rozdlování a perozdlování Máme vyrobeno, pichází as na rozdlení odmn tm, kteí se na výrob podílelizamstnanci, kteí pracovali, dostanou mzdu, vlastníci pírodních zdroj, zejména pdy, výnos v podob renty, ti, co uložili, chtjí svj úrok, a hlavn ti, co investovali a riskovali chtjí zisk. trh takto ošetuje všechny, kteí se na nm podílejí. Problém však nastává s tmi, kteí se trhu z jakéhokoliv dvodu nemohou zúastnit: Úkol: prodiskutujte, do jaké míry je stát/spolenost povinen postarat se o ty, kteí se nemohou produkce zúastnit. Které skupiny obyvatelstva sem patí? O které je poteba se postarat v každém pípad? Protože jsme spolenost, která si zakládá na tom, že se o tyto obany postaráme, musí také odebrat tm, kteí produkují- každý, kdo získal peníze ve fázi rozdlování, jich ást musí pevést do spoleného balíku a stát se postará o jejich perozdlování. Tyto balíky oznaujeme jako veejné rozpoty- více o této problematice v dalších kapitolách. Smna ada ekonom považuje tuto fázi za nejzajímavjší- v okamžiku, kdy lovk zjistí, že si vše pro sebe sám neobstará a že to, co zvládá nadprmrn, by mohl vymnit za to, co neumí, otevírá se velká kapitola obchodování a smování. Významnou pomoc a urychlení pak znamenaly peníze, o kterých více v dalších kapitolách. Trh, na nmž se smna odehrává, bude také podrobn pojednán dále. Spoteba Jenom strun- nejpíjemnjší ást procesu. Úkol: Oblíbené souasné téma- svt konzumu- prodiskutujte. Jednotlivé fáze hospodáského procesu samozejm neprobíhají oddlen ale vzájemn se prolínají- jedná se o neustálý dynamický proces... EKONOMICKÉ SYSTÉMY Lidé potebovali najít takový postup, který by jim umožnil co nejlépe využít své cíly a zdroje tak, aby co nejlépe a nejefektivnji uspokojili své poteby. I když se každá spolenost s tímto problémem vyrovnává po svém, postupn vykrystalizovaly ti základní ekonomické systémy, které dávají odpov na základní ekonomické otázky: CO A KOLIK VYRÁBT? JAK, JAKÝM POSTUPEM VYRÁBT? PRO KOHO- JAK TO ROZDLIT? Úkol: Sk. práce: Zahrajte si na opuštný ostrov - pedstavte si, že jste v té sestav, v jaké jste se sešli ve skupin, ztroskotali na opuštném ostrov. vašim úkolem bude njak se o sebe postarat. Promyslete, jaké jsou vaše šance na pežití, co kdo z vás umí, jak byste danou
situaci ešili, jak se uživíte, jak se budete dlit, kdo bude rozhodovat a pod. uitel mže situaci pipravit- rozdlením rolí- vhodné je zaadit i role dtí, starc a nemocných. podle toho, jak odpovídají na tyto otázky, rozlišujeme tedy tyto systémy: Zvykový systém Jedná se o historicky nejstarší ekonomický model, ve kterém o tom co, jak a pro koho rozhoduje njaká kmenová autorita, náelník, rada starších; lenové této spolenosti pracují ve prospch komunity; tento systém je pežitý (i když i dnes najdeme tento systém nap. v nkterých oblastech Afriky), jakmile zaala rst produkce, zaal narstat význam soukromého vlastnictví a zaalo prosazování dalších systém. Plánovaná neboli píkazová ekonomika Tento systém je založený na moci jednotlivce nebo úzké skupiny lidí, které ovládají ostatní a rozhodují o tom, co a jak se bude vyrábt a jak se bude rozdlovat a perozdlovat. Tento systém najdeme jak v historii, tak v novodobých djinách v podob nejrznjších totalit a diktatur. Ekonomika se ídí závazným plánem. Tržní ekonomika O tom co, jak a pro koho rozhoduje neviditelná ruka trhu. Je zajímavé to, že akoliv je trh založený na individuálních rozhodnutích jednotlivc (poínaje tím, co si dnes koupíte na svainu, a kone strategickým rozhodnutí státu o koupi potebných zbraní), která jsou nevyzpytatelná, a pesto to funguje. jen s tím zádrhelem, že trh jaksi nemyslí na ty, kteí neprodukují. Pak pichází ke slovu stát a jsme opt u píkaz... Úkol: Prodiskutujte ve skupinách pozitiva a negativa píkazového a tržního systému. Jaký systém nacházíte v naší ekonomice? V em tržní, v em píkazový? V našem svt nenajdete istý typ, vždy se jedná o tzv. smíšený systém, více i mén tržní, více i mén plánovaný...