Používání motorového vozidla v podnikání z hlediska daní

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Používání motorového vozidla v podnikání z hlediska daní BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Monika JORDÁNOVÁ Ing. Mgr. Olga HOCHMANNOVÁ Znojmo, 2013

Poděkování Poděkovat bych chtěla Ing. Mgr. Olze Hochmannové, vedoucí mé práce, za vstřícný přístup a cenné rady, které mi pomohly při vypracování této práce. Monika Jordánová

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou používání motorového vozidla v podnikání z hlediska daní. Teoretická část zpracovává problematiku používání motorového vozidla z hlediska daně z příjmů, daně z přidané hodnoty a silniční daně z pohledu společnosti, která podniká v oblasti automobilového průmyslu, jejíž hlavní činností je nákup a prodej motorových vozidel. Praktická část je zaměřena na jednotlivé příklady používání motorového vozidla z pohledu výše jmenovaných daní a hledání možností jak snížit daňové zatížení společnosti. Klíčová slova: daň z příjmů, daň z přidané hodnoty, daň silniční, sazba daně, pořizovací cena, zůstatková cena Abstract This bachelor s work thesis is engaged in issues of using the motor vehicle in business from a tax point of view. The theoretical section deals with using the motor vehicle on the basis of the income tax, the value-added tax and the tax rate from society s viewpoint, the society that carries business in the car industry working in purchase and sale of motor vehicles. The practical part focuses on particular examples of using the motor vehicle from the above mentioned viewpoints and at the same time on searching for the possibilities in bringing the society s tax burden down. Keywords: income tax, value added tax, road tax, tax rate, historical cost, depreciated cost

Obsah 1 Úvod... 8 2 Cíl práce a metodika... 9 3 Teoretická část... 10 3.1 Daň z příjmů... 11 3.1.1 Pořízení motorového vozidla... 11 3.1.2 Daňové odpisy... 15 3.1.3 Výdaje související s provozem automobilu... 17 3.1.4 Paušální výdaje na dopravu... 17 3.1.5 Použití služebního vozidla pro soukromé účely... 18 3.1.6 Vyřazení vozidla z majetku... 20 3.2 Daň z přidané hodnoty... 22 3.2.1 Pořízení a prodej v ČR... 22 3.2.2 Pořízení a prodej v EU... 24 3.2.3 Pořízení a prodej mimo EU... 26 3.3 Silniční daň... 27 4 Praktická část... 30 4.1 Daň z příjmů... 30 4.2 Daň z přidané hodnoty... 45 4.3 Daň silniční... 51 5 Závěr... 55 6 Seznam použité literatury... 57 7 Seznam zkratek... 58 7

1 Úvod Téma Používání motorového vozidla v podnikání z hlediska daní jsem si vybrala, protože jsem zaměstnanec nadnárodní společnosti zabývající se nákupem a prodejem motorových vozidel, kde řeším část problematiky uvedené v této bakalářské práci. Daně v dnešní době tvoří významnou položku u všech právnických i fyzických osob, zároveň si troufám říci, že každá fyzická osoba nebo právnická osoba využívá alespoň jedno motorové vozidlo k podnikání. V mé práci se zaměřuji především na společnosti působící v automobilovém průmyslu, které mají značně vysoké odvody na daních spojené s motorovými vozidly a jejichž přáním je nalézt takové varianty, které vedou ke snížení nákladů týkajících se daní a jsou v souladu s právními předpisy a zákony. Pouze okrajově se zmiňuji o motorových vozidlech u fyzické osoby z hlediska daní. Daň z příjmů je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Uvádím daňově uznatelné výdaje a za jakých podmínek u motorových vozidel zařazených do majetku používaných pro podnikání, ale i pro soukromé účely. V praktické části se zaměřuji na odpisy osobních a nákladních vozidel, na služební vozidla používaná i pro soukromé účely a výdaje spojené s provozem vozidla. Druhá kapitola práce je zaměřena na daň z přidané hodnoty, kterou upravuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Přestože se zde zabývám hlavně částí, týkající se dopravních prostředků s hlavním zaměřením na nákup a prodej mezi státy EU a mimo EU, je důležité mít znalosti v této oblasti a hlídat si neustálé změny, aby bylo sníženo riziko chyb a následných pokut vyměřených finančními úřady. Zároveň se snažím v praktické části poukázat, jakým způsobem může společnost snížit daňový náklad a odvést státu nižší částku na této dani. Třetí kapitola práce pojednává o dani silniční, kterou upravuje zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Pro firmy zabývající se nákupem a prodejem vozidel se silniční daň stává významnou položkou, kde se částky pohybují ve statisících. I zde se snažím v praktické části uvést příklady, které společnosti mohou snížit částku odvodu daně, aniž by tyto postupy nějak ovlivnily chod společnosti a její činnost v podnikání. 8

2 Cíl práce a metodika Cílem této práce je přiblížit problematiku používání motorového vozidla z hlediska daní z příjmů, daně z přidané hodnoty a silniční daně. Jak tyto daně používat v praxi a nalézt nejvhodnější řešení při jejich užití. Poukázat jaké existují postupy a doporučit společnosti vhodná řešení, která by mohla snížit náklady. Metodika práce Informace pro teoretickou část jsem čerpala z odborné literatury, kterou jsem uvedla v seznamu literatury. Dále jsem čerpala ze zákonů, které řeší problematiku dopravních prostředků. Použila jsem zákon o daních z příjmů, o dani z přidané hodnoty, o dani silniční a další zákony, na které jmenované zákony odkazují pro upřesnění konkrétních situací nebo pro přesné definice některých pojmů. V praktické části jsem vycházela ze znalostí, které jsem získala ve své práci, při zpracovávání údajů nákupu, prodeje motorových vozidel a při jejich zařazování do majetku s následným použitím pro podnikatelskou činnost. Na základě analýzy získaných informací, dat a zkušeností jsem navrhla řešení na úsporu daní a různé varianty postupů. 9

3 Teoretická část Daňová soustava je systém s cílem zabezpečit příjmy do státního rozpočtu, kdy daně jsou chápany jako spoluúčast občanů a podnikatelů na státních výdajích. Daňové zatížení poplatníků je vyjádřeno daňovou kvótou, která zobrazuje mezinárodní srovnávací ukazatel pro podíl vybraných daní v daném státě na hrubém domácím produktu a je uváděna v %. Funkce daní lze rozdělit na funkce fiskální nebo-li schopnost naplnit veřejný rozpočet, funkce alokační, která koriguje na některých specifických trzích efektivnost tržních mechanismů, funkce distribuční přesunující část důchodu od bohatších jedinců k chudším a jako poslední funkce stabilizační, která zmírňuje cyklické výkyvy v ekonomice. Jedna z definic daní nám říká, že daň je povinná, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Vlastností daní je, že splnění daňové povinnosti nezakládá nárok na žádné konkrétní plnění ze strany státu. V tomto smyslu protikladem daně jsou poplatky, které představují platby za konkrétní služby poskytované veřejným sektorem. Obrázek č. 1 Daňová soustava České republiky Daně Přímé daně Nepřímé daně Důchodové daně Majetkové daně Univerzální daně Selektivní daně Daň z příjmů FO Daň z nemovitosti Daň z přidané hodnoty Daň spotřební Daň z příjmů PO Daň silniční Daň dědická Daň darovací Daň z převodu nemovitosti Automobily jsou nejčastěji se vyskytujícím hmotným majetkem. Jsou tak předmětem našeho zájmu z pohledu: 10

daní z příjmů, daně z přidané hodnoty, silniční daně, daně dědické a daně darovací. Na první tři daně se zaměřím podrobněji, protože právě v nich se vyskytuje nejvíce problémů, které musí podnikatel v každodenní praxi řešit. 3.1 Daň z příjmů Daň z příjmů fyzických a právnických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon má tři základní části: daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a společná ustanovení. Je daní, která je uvalována na finanční příjem fyzických osob, obchodních společností nebo jiných právnických osob. Podle zákona o daních z příjmů je nutné řešit vliv na základě daně z příjmů, především: pořízení automobilu, používání automobilu a náklady s tím spojené, vyřazení automobilu. ZDP řeší mimo jiné příjmy a výdaje, které společnost může uplatnit v souvislosti s užíváním motorového vozidla (osobní automobily, nákladní automobily, přípojná vozidla, speciální automobily), na která se v této práci zaměřím. 3.1.1 Pořízení motorového vozidla Způsob pořízení či nabytí vozidla pro podnikání má významnou roli také pro správné stanovení výše jeho ocenění pro různé účely použití jak v účetnictví, tak i pro účely daní. Pořídit vozidlo pro podnikání lze např.: koupí, směnou, darem, zděděním, vlastní výrobou, 11

vkladem do majetku firmy, operativní nájem, finanční pronájem s následnou koupí najaté věci (finanční leasing), použití soukromého vozidla podnikatele atd. Ve všech případech je nutné uchovat doklady o nabytí včetně dokladů, kde je uvedena cena vozidla. Způsoby ocenění vozidla podle způsobu pořízení: pořizovací cena cena, za kterou byl majetek pořízen včetně souvisejících nákladů s pořízením. U vozidel jde o kupní cenu zvýšenou o náklady související s pořízením vozidla např. clo, pojištění, náklady na dopravu, reprodukční pořizovací cena cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy je o něm účtováno. Použije se u vozidel, které společnost nabyla bezúplatně např. darováním, vlastní náklady přímé náklady spojené s vlastní výrobou výrobků a část nepřímých nákladů, které se k činnosti vztahují (např. náklady na osvětlení výrobní haly). Výdaje na pořízení: uplatnění daňového odpisu jako daňového výdaje, uplatnění nájemného u finančního leasingu, uplatnění nájemného u operativního pronájmu, uplatnění základní náhrady u vozidla nezahrnutého do obchodního majetku. Koupě vozidla Koupě vozidla se provádí na základě kupní smlouvy uzavřené mezi podnikatelskými subjekty, příp. podnikatelským a jiným subjektem podle ObchZ nebo ObčZ. Důležitou součástí kupní smlouvy je sjednaná cena nebo způsob jejího stanovení. Pořizovací cena je důležitá pro ocenění v účetnictví a pro stanovení vstupní ceny pro daňové účely. Finanční leasing Finanční leasing představuje dlouhodobý pronájem, kdy pronajímatel zodpovídá pouze za finanční stránku věci. Doba pronájmu se blíží době životnosti a po skončení pronájmu přechází předmět nájmu vždy do vlastnictví nájemce. 12

Leasingová společnost uzavře s nájemcem smlouvu o finančním pronájmu automobilu podle ObchZ případně podle ObčZ, jedná se o smlouvu nepojmenovanou. Automobil je po dobu nájmu stále ve vlastnictví leasingové společnosti. Nájemce se stává vlastníkem vozidla až po ukončení leasingu a převodu vlastnictví. Prokázané výdaje na údržbu vozidla jsou daňově uznatelným výdajem nájemce. Nájemné podle 24 odst. 2 písm. h) ZDP je daňově uznatelným výdajem (nákladem) nájemce za dodržení těchto podmínek: 1. hmotný majetek, který lze odepisovat podle ZDP, 2. minimální doba nájmu trvá alespoň 54 měsíců od předání vozidla nájemci, 3. po ukončení nájmu dojde bezprostředně k převodu vlastnictví z vlastníka (pronajímatele) na nájemce, 4. kupní cena nesmí být vyšší než zůstatková cena vypočtena rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny evidované u vlastníka, 5. dosavadní nájemce zahrne vozidlo do svého obchodního majetku. [2] Daňové odpisy uplatňuje pronajímatel podle ZDP, tímto nájemci nevzniká žádné právo na uplatňování daňových odpisů. Po ukončení leasingu pronajímatel převede vozidlo na nájemce, který do 10 dnů požádá o zapsání změny vlastníka do registru vozidel a zaeviduje vozidlo do obchodního majetku. Podle výše kupní ceny nájemce postupuje takto: kupní cena vyšší než 40 000 Kč vozidlo je hmotným majetkem a nájemce nyní již vlastník odpisuje rovnoměrnými nebo zrychlenými odpisy, kupní cena vyšší než 0 a nižší než nebo rovna 40 000 Kč z účetního hlediska se jedná o drobný dlouhodobý hmotný majetek, z daňového hlediska nejde o hmotný majetek, vlastník může použít 100 % jednorázový odpis, cena je rovna 0 vozidlo převedeno na konci nájmu bezúplatně, nelze daňově odepisovat. Pro účetní účely majetek oceněn reprodukční pořizovací cenou, tj. cenou obvyklou ke dni přechodu vlastnictví podle zákona č. 151/1997 Sb. Pokud se rozhodne nájemce pro technické zhodnocení vozidla, může odpisovat za podmínek podle 28 odst. 3 ZDP: nájemce má písemný souhlas vlastníka s odpisováním, 13

vstupní cena pronajatého vozidla není u vlastníka z titulu technického zhodnocení zvýšena, technické zhodnocení je hrazeno nájemcem. Po ukončení leasingu a přechodu vlastnictví na dosavadního nájemce zvýší v tomtéž zdaňovacím období nájemce o pořizovací cenu odkoupeného vozidla vstupní cenu (zůstatkovou cenu) již odpisovaného technického zhodnocení a pokračuje v započatém odpisování ze změněné vstupní ceny (zůstatkové ceny). [2] Nájemce může odpisy technického zhodnocení vozidla podle ZDP uplatňovat jako daňový výdaj (náklad). Nedojdeli ke splnění podmínek, bude hodnota technického zhodnocení součástí vstupní ceny a nájemce v průběhu leasingu nemůže daňově odpisovat. Operativní pronájem U operativního nájmu předmět nájmu zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti i po skončení smlouvy. Je charakterizován krátkodobým nájemním vztahem za úplatu tzv. nájemné. Nájemné z hlediska nájemce je uznatelným výdajem (nákladem). Podmínkou je postup v souladu s účetními předpisy a se smlouvou o nájmu dopravního prostředku. Je nutné dbát na správné věcné a časové přiřazení k příslušnému zdaňovacímu období, a to podle doby nájmu uvedené ve smlouvě. [2] Výdaje na údržbu vozidla jsou daňově uznatelným nákladem na straně nájemce bez ohledu na výši částek. Naopak výdaje na opravy jsou daňově uznatelným výdajem pronajímatele. Rozhodující je konkrétní znění smlouvy o nájmu dopravního prostředku uzavřené podle 630 až 637 ObchZ. [2] Technické zhodnocení může nájemce provádět pouze za souhlasu pronajímatele, pokud provede zhodnocení bez souhlasu, musí nájemce do ukončení smluvního vztahu uvést vozidlo do původního stavu. V případě odkoupení vozidla po ukončení nájmu je nájemné daňově uznatelné, jestliže kupní cena není nižší než daňová zůstatková cena vypočtena rovnoměrným způsobem bez navýšení v prvním roce odepisování ze vstupní ceny evidované u vlastníka. 14

3.1.2 Daňové odpisy Odpisy představují peněžní vyjádření opotřebení dlouhodobého majetku za určité období. Daňové odpisy vyjadřují potřeby pro stanovení základu daně z příjmu. Podle ustanovení 26 ZDP jsou hmotným majetkem movité věci mající samostatné technicko-ekonomické určení, kdy vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a doba použitelnosti je delší než 1 rok. Odpisovaný automobil musí být ve vlastnictví společnosti a společnost ho vede v evidenci majetku. Odpisování lze použít v okamžiku uvedení automobilu do provozu. [6] Při koupi vozidla bude daňovým výdajem odpis ze vstupní ceny, v tomto případě pořizovací cena. Uplatnění daňových odpisů do daňových výdajů je vázáno na splnění tří podmínek současně: vozidlo musí být hmotným majetkem, vozidlo musí být zahrnuto v obchodním majetku vlastníka (pozn. neplatí u fyzické osoby, ta může odpisovat vozidlo i podle 9 ZDP), vozidlo musí mít souvislost s dosahováním, zajišťováním a udržováním zdanitelných příjmů poplatníka. [2] Do 31. prosince 2007 byl automobil zařazen do odpisové skupiny 1 a, kdy délka odpisu činila 4 roky. Zároveň zákon upravoval maximální limit pro daňovou pořizovací cenu ve vztahu k odpisování, který byl průběžně navyšován a k 31. prosinci 2007 činil 1,5 mil Kč. Dále bylo možné přesah kupní ceny uplatnit v daních z příjmů pouze při prodeji (započítával se oproti prodejní ceně a snižoval tak základ pro daň z příjmů). Na vozidla pořízena do 31. prosince 2007 se vztahují přechodná ustanovení, podle nichž se odpisy neupravují na nové podmínky. Od 1. ledna 2008 došlo ke změně odpisové skupiny a byl zrušen jakýkoliv limit. Od 1. ledna 2008 je automobil zařazen dle Přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb. do 2. odpisové skupiny. Délka odpisu činí podle 31 ZDP 5 let. Při výpočtu daňového odpisu může společnost použít způsob rovnoměrný 31 ZDP nebo zrychlený 32 ZDP. Vybraný způsob je závazný a nelze jej v průběhu odpisování měnit. [2] Pokud bylo provedeno na vozidle technické zhodnocení, má vliv na výši daňových odpisů prostřednictvím změny vstupní (zůstatkové) ceny zhodnocovaného majetku. Jestliže je technické zhodnocení provedeno v prvním roce odepisování je podle 29 odst. 1 ZDP 15

hodnota součástí vstupní ceny vozidla, tzn., že vstupní cenu nezvyšuje ani nemění, ale stává se její součástí a nemá vliv na roční odpisové sazby. [2] Rovnoměrné daňové odpisy Tabulka č. 1 Roční odpisová sazba pro hmotný majetek Odpisová skupina V prvním roce odepisování V dalších letech odpisování Pro zvýšenou vstupní cenu 2 11 22,25 20 údaje převzaty ze Zákona o daních z příjmů, 31 Zrychlené daňové odpisy Tabulka č. 2 Koeficient pro zrychlené odpisování Odpisová skupina V prvním roce odpisování (K 1 ) V dalších letech odpisování (K 2 ) Pro zvýšenou vstupní cenu (K 3 ) 2 5 6 5 údaje převzaty ze Zákona o daních z příjmů, 32 odst. 1 Pokud dochází k vyřazení automobilu z evidence hmotného majetku např. z důvodu jeho prodeje, převedení automobilu na jiné právnické nebo fyzické osoby lze uplatnit ½ odpisu. Uplatnění ½ odpisu v roce vyřazení z evidence je důležité ve vazbě na uplatnění zůstatkové ceny jako daňového výdaje. Při prodeji je zůstatková cena plně daňově uznatelná, zde je uplatnění ½ odpisu nezajímavé, avšak v případě přeřazení z obchodního majetku pro soukromé účely, kde je zůstatková cena daňově neuznatelná, je uplatnění ½ odpisu již výhodné. Ke krácení odpisu dochází, pokud je vozidlo používáno nejen k podnikání, ale i k soukromým účelům. Krácení se vždy týká jednoho kalendářního roku. Společnost nemusí krátit odpisy, jestliže zaměstnanci připočte k základu daně 1 % vstupní ceny automobilu a zdaní podle 6 odst. 6 ZDP. Jedná se tzv. o naturální podobu mzdy, přesněji popsáno v podkapitole 3.1.5 Použití služebního vozidla pro soukromé účely z hlediska zaměstnance. 16

3.1.3 Výdaje související s provozem automobilu Výdaje související s provozem automobilu: pohonné hmoty společnost, zahrnující výdaje na PHM do daňových výdajů, je povinna prokázat, že tyto výdaje souvisí s použitím vozidla pro účely dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle 24 odst. 1 ZDP. K prokázání použití vozidla pro ekonomickou činnost musí společnost vést ke každému vozidlu knihu jízd. Nákup pohonných hmot musí být doložen dokladem o nákupu a musí odpovídat s údaji uvedenými v technickém průkazu vozidla, parkovné, které je uznatelné za podmínky, že PHM jsou uplatňovány ve skutečné výši. V případě používání paušálního výdaje se parkovné stává neuznatelným nákladem, oprava oprava vozidla zahrnuje výměnu opotřebených nebo poškozených dílů, tak aby vozidlo splňovalo podmínky provozu, údržba údržbou jsou veškeré servisní práce, které by se měly provádět ve stanovených časových nebo kilometrových intervalech. Jde např. o výměnu brzdové kapaliny, olejů, filtrů, brzdového obložení, výměna pneumatik dle ročního období apod. [2], zdravotní prohlídka povinností zaměstnavatele je zajištění zdravotních prohlídek pro řidiče. Pravidelné lékařské prohlídky do dovršení 50 let probíhají každé 2 roky, nad 50 let jednou ročně. Náklady hradí zaměstnavatel. [2] Zaměstnavatel má dále povinnost zajistit školení a přezkoušení řidičů. Školení by mělo být pravidelně opakováno, jeho četnost a obsah si určuje zaměstnavatel sám, silniční daň. 3.1.4 Paušální výdaje na dopravu Jednou z možností je využití paušálního výdaje na dopravu. Paušální výdaj na dopravu jehož výše činí 5 000 Kč měsíčně se principiálně vztahuje na vozidlo, nikoliv na poplatníka.vozidlo nesmí daňový subjekt přenechat ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Za přenechání silničního motorového vozidla k užívání jiné osobě se nepovažuje pracovní cesta vozidlem spolupracující osobou nebo zaměstnancem, který vozidlo nevyužívá i pro soukromé účely. [2] Paušální výdaj na dopravu je možno uplatnit nejvýše u 3 vlastních vozidel. 17

V případě, že se daňový subjekt rozhodne pro možnost uplatnění paušálu na dopravu, nemusí pro účely daně z příjmů vést evidenci tzv. knihu jízd, která by prokazovala jeho výdaje. Knihu jízd bude vyžadovat správce daně u uplatnění DPH z nákupu PHM.Výše paušálu činí 5 000 Kč za každý celý kalendářní měsíc zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém společnost využívala vozidlo k ekonomické činnosti. Při použití silničního motorového vozidla zčásti k podnikání a z části pro soukromé účely, platí tzv. krácený paušál ve výši 4 000 Kč. U obchodní společnosti se s touto situací lze setkat pouze s nízkou pravděpodobností. Pokud poplatník uplatní u některého vozidla krácený paušál na dopravu, potom platí, že ostatní vozidla, u nichž poplatník uplatní paušální výdaje na dopravu, užívá výlučně k podnikání. [5] Jestliže dojde ke zkrácení paušálu u jednoho vozidla o 80 %, zbývající vozidla mají 100 % paušál. Lze použít i prokázané výdaje související s provozem vozidla (opravy, údržba, pojistka, odpisy), které jsou u kráceného paušálu také kráceny na 80 %. Při uplatnění paušálu na dopravu nelze uplatnit skutečné výdaje na spotřebované PHM a parkovné. Pokud není vozidlo zahrnuto v obchodním majetku fyzické osoby, lze kromě paušálu uplatnit i základní náhradu 3,70 Kč pro rok 2012 a 3,60 Kč pro rok 2013. Pro výpočet náhrady za PHM se určí průměrná spotřeba uvedena v technickém průkazu vozidla, náhrada za PHM je dle vyhlášených průměrných cen. Výdaje na auto jako součet náhrad: náhrada za použití osobního vozidla + náhrada za PHM dle vyhlášených průměrných cen Společnost v průběhu zdaňovacího období nemůže měnit způsob uplatnění výdajů na dopravu na způsob uplatnění výdajů za skutečně spotřebované pohonné hmoty. Při pořízení nebo vyřazení automobilu v průběhu měsíce, lze uplatnit poměrnou část paušálního výdaje na dopravu. [9] 3.1.5 Použití služebního vozidla pro soukromé účely Z hlediska zaměstnavatele 18

Soukromým použitím vozidla se rozumí veškeré cesty, které se netýkají pracovních cest zaměstnance a cest souvisejících s výkonem práce. Do soukromých jízd se zahrnuje i jízda zaměstnance z místa bydliště do místa práce s vyjímkou cesty podle 152 písm. c) zákoníku práce, která je uskutečněna v souvislosti s výkonem práce mimo danou pracovní dobu. Aby byly rozlišeny soukromé cesty od služebních, musí být vedeny evidence jízd, kde se uvádí SPZ vozidla, počáteční a konečný stav tachometru, datum jízdy, cíl jízdy a účel jízdy. U služebního vozidla používaného pro soukromé účely se vykazuje počet ujetých kilometrů ze soukromých jízd, spotřeba PHM a průměrná spotřeba PHM, která je vyznačena v technickém průkazu. Pokud není v technickém průkazu spotřeba uvedena, použijí se pro výpočet údaje podle Pokynu D-300. Výpočet náhrady PHM: (průměrná spotřeba x počet ujetých soukromých kilometrů x cena PHM na 1l) / 100 Z hlediska zaměstnance Zaměstnanec může služební automobil k soukromým účelům používat na základě smluvního vztahu se zaměstnavatelem. Z hlediska daně je u zaměstnance používajícího automobil k soukromým účelům ze strany společnosti používán 6 odst. 6 ZDP. Bezplatné poskytnutí vozidla k soukromým účelům se považuje za nepeněžní příjem zaměstnance, který je nutno zdanit. K základu daně při výpočtu mzdy se přičte částka ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc. Tato částka se považuje za příjem zaměstnance. Vstupní cenou vozidla se rozumí pořizovací cena včetně DPH, případně technické zhodnocení vozidla včetně DPH. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových 19

vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. [9] 3.1.6 Vyřazení vozidla z majetku Tak jako má na stanovení vstupní ceny vozidla vliv způsob jeho pořízení, má na uplatnění zůstatkové ceny vozidla do daňových výdajů (nákladů) vliv způsob jeho vyřazení. [2] Vyřazení vozidla lze provést např.: prodejem, darováním, likvidací po havárii, likvidací po jeho opotřebení, po jeho odcizení apod. Prodej vozidla zahrnutého do obchodního majetku Při prodeji vozidla vlastník s kupujícím dohodnou prodejní (kupní) cenu, která by měla být uvedena v kupní smlouvě. Prodávající u vyřazeného vozidla může do daňových výdajů (nákladů) kromě odpisů zahrnout také zůstatkovou cenu 24 odst. 2 písm. b) ZDP, která se stanoví jako rozdíl mezi vstupní cenou a celkovou výší daňových odpisů podle 29 odst. 2 ZDP. Do daňových výdajů (nákladů) lze zahrnout také například výdaje za zprostředkování prodeje, výdaje na mytí a čištění vozidla, odborný odhad prodejní (kupní) ceny. [2] Přeřazení vozidla do osobního užívání Okamžikem přeřazení vozidla do osobního užívání má podnikatel možnost uplatňovat výdaje související s použitím vozidla pro podnikání pouze ve výši náhrady výdajů za spotřebované PHM. Vyřazení vozidla z majetku nemá žádný daňový dopad, ale neumožňuje již uplatnit do daňových výdajů případnou daňovou zůstatkovou cenu vozidla. Prodej vozidla podnikatelem: 20

do 5 let od vyřazení z obchodního majetku, jde o zdanitelný příjem 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Podnikatel zde může uplatnit jako výdaj zůstatkovou cenu vozidla a další výdaje na související s prodejem vozidla, po 5 letech je příjem z prodeje od daně z příjmů osvobozen 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Prodej vozidla, které nebylo v obchodním majetku Prodej vozidla ve vlastnictví podnikatele nebo společnosti do 1 roku od jeho nabytí, je příjem z prodeje předmětem daně z příjmu podle 10 ZDP, po době delší než je 1 rok je tento příjem od daně z příjmu osvobozen. Likvidace vozidla Dojde-li k likvidaci vozidla z důvodu dopravní nehody, měl by vlastník vozidla do 10 pracovních dnů požádat o vyřazení vozidla z registru silničních vozidel. Po jeho vyřazení z registru vozidel, může být vyřazeno z obchodního majetku a do daňových výdajů (nákladů) lze uplatnit: daňovou zůstatkovou cenu vozidla do výše náhrady škody, výdaje na odvoz a likvidaci vraku, případná úhrada škody vzniklá na majetku jiné osoby. Příjem zde bude tvořit náhrada za škodu od pojišťovny nebo od osoby, která havárii zavinila. Likvidace vozidla opotřebeného provozem, po vyřazení z registru vozidel a z účetnictví, může vlastník uplatnit do daňových výdajů (nákladů) daňovou zůstatkovou cenu v plné výši. Příjem bude tvořen z prodeje náhradních dílů nebo ze šrotu. U likvidace v důsledku živelné pohromy může být opět uplatněna do daňových výdajů (nákladů) daňová zůstatková cena v plné výši a vzniklá škoda, jejíž výše musí být doložena posudkem pojišťovny nebo znalcem. Odcizení vozidla 21

Odcizené vozidlo z obchodního majetku lze vyřadit až po získání potvrzení od policie. Vydá-li policie potvrzení: do konce zdaňovacího období, daňově se uplatní poloviční odpisy a daňová zůstatková cena v plné výši, po skončení zdaňovacího období, do daňových výdajů (nákladů) lze uplatnit roční odpis za zdaňovací období, ve kterém bylo vozidlo odcizeno a ve zdaňovacím obdobím, kdy bylo vydáno potvrzení od policie lze uplatnit do daňových výdajů (nákladů) polovinu ročních odpisů a zůstatkovou cenu v plné výši. Náhrada škody od pojišťovny je v tomto případě příjem zahrnovaný do základu daně z příjmů, protože jde o náhradu škody na majetku zahrnutého do obchodního majetku poplatníka. 3.2 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty vymezuje zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zaměříme se na nákup a prodej nových a použitých vozidel v rámci ČR, EU a mimo EU. Dopravní prostředek je vozidlo určené k přepravě osob nebo zboží z jednoho místa na jiné. Novým dopravním prostředkem se rozumí vozidlo určené k provozu na pozemních komunikacích, které bylo dodáno do 6 měsíců ode dne prvního uvedení do provozu nebo má najeto méně než 6000 km podle 4 odst. 3 ZDPH. Při porušení jedné z daných podmínek, je vozidlo zařazeno mezi použité dopravní prostředky. 3.2.1 Pořízení a prodej v ČR Při pořízení dopravního prostředku má společnost plátce DPH nárok na odpočet daně podle 72 z hodnoty automobilu. Základní podmínkou je použití přijatých zdanitelných plnění plátcem pro jeho ekonomickou činnost. Další z podmínek pro uplatnění nároku na odpočet 22

daně podle 73 je mít daňový doklad. Nárok si plátce uplatní ve zdaňovacím období, ve kterém obdržel daňový doklad. Nárok na odpočet daně: 1. pro ekonomickou činnost odpočet daně v plné výši, odpočet daně v poměrné výši a nelze uplatnit odpočet daně. 2. pro jiné účely výhradně pro jiné účely, např. osobní potřeba, potřeba zaměstnanců, zde nelze uplatnit odpočet. Použití z části pro ekonomickou činnost a z části pro jiné účely musí poplatník při pořízení automobilu podle 75 krátit odpočet DPH. Nutno stanovit, v jakém rozsahu bude automobil používat zaměstnanec pro služební účely a v jakém rozsahu pro soukromé účely. Stanovený poměr, který bude krátit daň na vstupu, se následující rok přepočítá a zjistí, zda byl dodržen poměr služebních a soukromých jízd. Pokud se poměr změní o více než 10 %, odpočet daně se opravuje. Do 31. 12. 2010 mohla společnost na vstupu uplatnit plný odpočet a každý měsíc evidovala výdaje daného vozidla a na konci měsíce odvedla poměrnou část DPH podle 14 odst. 4 písm. a) u výdajů uplatněných během měsíce. Tento způsob zůstal zachován v 76, ale nelze jej uplatnit na dlouhodobý majetek, do kterého je vozidlo zařazeno. Použití soukromého vozidla pro služební účely, zde se obecně nejedná o zdanitelné plnění a odpočet DPH nelze uplatnit, je-li uplatňována náhrada. Pokud by nebyla uplatňována náhrada, odpočet daně je s problémem obhajitelným v daňovém řízení. Při prodeji vozidla, které bylo zakoupeno a zároveň prvně registrováno po 1. 4. 2009, může společnost uplatnit odpočet DPH. Vystaví daňový doklad včetně DPH a nerozlišuje, zda automobil byl pořízen od plátce nebo neplátce DPH. Naopak při prodeji automobilu, který byl pořízen do 31. 3. 2009, společnost vystaví daňový doklad s cenou bez DPH, jelikož si nemohla uplatnit odpočet DPH při pořízení. Prodej je daňově osvobozen od DPH. Nerozhoduje skutečnost, jestli společnost automobil koupila od plátce nebo neplátce DPH 23