Analýza trhu depozitních produktů ČR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Analýza trhu depozitních produktů ČR Diplomová práce Autor: Jiří Cimr Finance Vedoucí práce: Ing. Denis Biedermann, Ph.D. Praha červen 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Lovosicích, dne 25. června 2013 Jiří Cimr

Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval Ing. Denisi Biedermannovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za jeho trpělivost, vstřícný přístup, odborné rady, připomínky a čas, který mi poskytl při jejím zpracování.

Anotace Předkládaná diplomová práce je zacílena na depozitní produkty v České republice, na jejich charakteristiku a analýzu. Hlavním cílem práce bylo nalezení finančně nejvýhodnějšího bankovního produktu pro fyzickou osobu - občana. Práce by měla poskytnout ucelený přehled nabízených depozitních produktů z vybraného vzorku bank a vzájemné porovnání nabízených produktů. Klíčová slova: depozitní produkty, bankovní soustava, běžný účet, spořicí účet, termínovaný vklad Annotation This study is aimed at deposit products in the Czech Republic, their characterization and analysis. The main objective of this work was to find the most advantageous financially banking product for a natural person - citizen. The work should provide a comprehensive overview of deposit products offered by a sample of banks and mutual comparison of the products offered. Key words: deposit products, banking system, current account, savings account, term deposit

OBSAH ÚVOD... 7 1 Charakteristika depozitních produktů retailového trhu... 8 1.1 Co je to depozitum?... 8 1.2 Úročení depozitních produktů... 9 1.3 Pojištění vkladů... 11 1.4 Ochrana spotřebitele... 13 1.5 Daně... 13 1.6 Obecná charakteristika depozit... 14 1.7 Struktura depozitních produktů... 15 1.7.1 Struktura vkladů... 15 1.7.2. Struktura dluhových cenných papírů... 16 1.7.3 Struktura přijatých úvěrů... 16 1.8. Depozitní produkty - vklady... 17 1.8.1 Vklady na běžných účtech... 17 1.8.2 Vklady na vkladových účtech - termínované vklady... 18 1.8.3 Vklady na vkladních knížkách... 19 1.8.4 Vklady v rámci stavebního spoření... 20 1.9 Depozitní produkty - bankovní dluhové cenné papíry... 21 1.9.1 Bankovní dluhopisy... 22 1.9.2 Hypoteční zástavní listy... 22 1.9.3 Depozitní směnky... 23 1.10 Investování - alternativy... 24 1.10.1 Obchodování na kapitálovém trhu... 25 1.10.2 Obchodování na peněžním trhu... 25 1.10.3 Otevřené podílové fondy... 26 1.10.4 Investiční životní pojištění... 27 1.10.5 Penzijní připojištění... 28 1.11 Bankovní soustava... 29 1.11.1 Druhy bank... 30 1.12 Centrální banka... 33 1.13 Obchodní banka a její právní vymezení... 38 1.13.1 Funkce obchodní banky... 38 2 Nejvýznamnější subjekty bankovního sektoru v oblasti depozitních produktů... 41 2.1 Komerční banka... 41 2.1.1 Produkty... 42 2.2 Česká spořitelna... 48 2.2.1 Produkty... 48 2.3 Equa bank... 51 2.3.1 Produkty.... 52 2.4 mbank... 53 2.4.1 Produkty... 54 2.5 Fio banka... 55 2.5.1 Produkty... 56 2.6 Srovnání běžných účtů... 57 2.7 Srovnání spořicích účtů... 61 2.8 Srovnání termínovaných vkladů... 67 2.9 Vyhodnocení výsledků... 72 3 Prognóza směru vývoje... 74 3.1 Inflace... 74 5

3.2 Konkurence... 77 3.3 Legislativa... 78 Závěr... 80 Seznam použitých zdrojů... 82 Bibliografie... 82 Zákony... 82 Internetové zdroje... 83 Seznam tabulek... 84 Seznam grafů... 84 Seznam zkratek... 84 6

ÚVOD V současné moderní době převážná většina obyvatel zvažuje kam si uložit své finanční prostředky, tak aby je nějakým způsobem zhodnotil. Každý se zamýšlí nad tím, aby vybral správný produkt a hlavně správnou finanční instituci. Velká část obyvatel má zkušenosti popř. v živé paměti krachy bank a kampeliček v průběhu 90. let. Každý obyvatel je zahlcen reklamou nejen v tištěných médiích, ale i v televizním vysílání na depozitní produkty od velké škály bank na domácím trhu. V této pestré nabídce produktů je velmi obtížné se orientovat a proto si myslím, že převážná většina obyvatel si při výběru nedělá detailní srovnání nabídek a to hned z několika důvodů. Jedním z nich je časový, kde srovnání by zabralo delší dobu a druhým, podle mě více významným, je z neznalosti bankovní terminologie. Z těchto zmíněných důvodů se větší část obyvatel rozhoduje, anebo je alespoň nějakým směrem v rozhodování ovlivňována, na základě různých rad a doporučení rodiny či známých a přátel. V této diplomové práci, která je zaměřena na analýzu trhu s depozitními produkty v České republice, jsem si zvolil za cíl pokusit se nalézt finančně nejvýhodnější bankovní produkt pro občana - fyzickou osobu. V první části jsem se zaměřil na jednotlivé depozitní produkty a pokusil jsem se o jejich charakteristiku, jejich rozdělení a dále jsem se snažil přiblížit bankovní soustavu, ve které se tyto depozitní produkty nacházejí a nabízejí. Druhá část je zaměřena na analýzu jednotlivých nabízených depozitních produktů v rámci mého vybraného bankovního vzorku. Pro toto srovnání jsem volil banky z opačných konců hodnocení pro určení velikosti bank. Do vzorku bank jsem vybral Komerční banku, a.s., Českou spořitelnu, a.s., Equa banku, a.s., mbanku, a.s. a Fio banku, a.s.. Společné produkty jsem se snažil porovnat mezi sebou podle mnou zvolených parametrů. V rámci vzájemného porovnání produktů, jsem si zvolil jako porovnávaný parametr úrokový výnos produktů. Ve třetí části jsem se pokusil o prognózu možného vývoje produktů a tím co vývoj může ovlivňovat. 7

1 Charakteristika depozitních produktů retailového trhu Bankovnictví, banky a v neposlední řadě bankovní produkty se staly součástí každodenního života pro většinu obyvatel v moderních společnostech nejen naší republiky, ale i v zahraničí. Dobré fungování bank, jejich rozumná regulace, či výběr vhodného bankovního produktu, ale také zhodnocení rizik s produktem spojených, je jen několik problémů, které kladou stále zvyšující se požadavky na znalosti při jejich řešení. 1.1 Co je to depozitum? Depozitní obchody tvoří jeden ze základů bankovnictví, při nichž banka získává z trhu volné finanční prostředky, tj. nachází se v pozici dlužníka. Termín depozitum pochází z latiny, kde znamená úschovu. Při depozitních obchodech vzniká závazkový právní vztah na základě smluv. Klientovi, tedy věřiteli, vzniká právo na plnění vkladů po určité době se sjednaným úrokem, který je vyplacen po uběhnutí smluvní doby. Dlužníkovi, tedy bance, vzniká povinnost tyto zdroje vrátit i se stanoveným úrokem, který je pro banku nákladem. Klient je v tomto okamžiku pro banku klíčový, neboť disponuje volnými finančními prostředky, které uvažuje investovat za účelem zhodnocení. Klient sám rozhodne, za jakých podmínek obchod uskuteční. To znamená, jakého úroku využije, na jak dlouho své úspory uloží a především kam. Depozitní obchody jsou z pohledu banky obchody pasivními. V praxi to znamená, že se klient na určitou dobu vzdává svých finančních prostředků, se kterými dále banka nakládá. Využívá je při svých aktivních obchodech, které by měly být dostatečně výnosné, aby banka mohla klientovi uhradit slíbené odškodné, čili úrok. Depozitum vzniká jako hospodářský přebytek ekonomického subjektu a jeho snahou je tento přebytek vhodným způsobem investovat. Ekonomický subjekt rozhodnutý své prostředky přeměnit v depozita vystupuje jako finanční investor, Peníze mohou klientovi přinést více druhů užitku, záleží na způsobu jejich využiti. Někdo peníze ponechá v hotovosti doma, v tomto případě můžeme za užitek označit dobrý pocit z nashromážděných peněz a snadnou dostupnost, ale výnos je zde nulový. V jiném případě je může investovat do svých potřeb, kde je užitkem vyšší životní úroveň, která je zároveň i 8

výnosem. Nejefektivnějšího výnosu je možno dosáhnout investováním volných peněz. Následně můžeme využit výnos i na výše zmíněné činnosti. Poptávka a nabídka po penězích jsou procesy spojené s fungováním peněžního a kapitálového trhu. Hlavním a podstatným znakem trhu peněz a kapitálu je zájem jeho účastníků na určitém výnosu.hospodařící subjekt se snaží o maximalizaci svého užitek. Díky volným finančním prostředkům, které se klient rozhoduje investovat, vzniká mezi bankami zdravé konkurenční prostředí. Klient má možnost si vybírat na základě předvídaného výnosu, které finanční instituci své peníze svěří. Obchody s depozitními produkty na tuzemském bankovním trhu můžeme rozdělit na: přímé depozitní obchody nepřímé depozitní obchody depozitní obchody s Českou národní bankou (dále též ČNB) Přímých obchodů jsou účastníky banky co by příjemci vkladů a fyzické či právnické subjekty. Mezi tyto subjekty mohou patřit i veřejné tj. státní instituce. U nepřímých obchodů vystupují na obou stranách banky. To znamená, že jedna banka si uloží své volné finanční prostředky u banky druhé. Depozitní obchody s ČNB jsou tzv. obousměrné. Mezi ně patří: kvazi depozitní obchody - banky musí mít na účtech ČNB uloženy zákonem stanovené povinné rezervy úvěry obchodním bankám, které je používají na své aktivní operace. Jednotlivé banky též mohou investovat do nákupu pokladničních poukázek vydaných ČNB 1.2 Úročení depozitních produktů Nejvýznamnější atribut depozitního produktu představuje právě úrok. Úrok z hlediska klienta je výnos, který mu plyne z peněz uložených v bance. Z pohledu banky je to cena, jenž platí za získané zdroje. Úroková sazba potom vyjadřuje relativní míru úroku, to znamená podíl úroku na nominální částce jistině. 1 1 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 409 9

Úroková sazba bývá obvykle vyjadřována v procentech na roční bázi per annum, ve zkratce p.a., to znamená, že vyjadřuje výši úroku z jistiny při době uložení jeden rok v procentech. Mezi základní způsoby úročení se řadí úročení pevné, neboli fixní, pro které je charakteristické to, že úroková sazba je stanovena pevně na celou dobu trvání depozitního produktu. Pevnou úrokovou sazbou nemůže jednostranně měnit ani klient, ani banka. Vklad s takovouto sazbou si klient volí v případě obavy, že se sazba v budoucnu nebude pro něho vyvíjet pozitivně. Každá změna fixní sazby musí být provedena změnou smlouvy. Pohyblivé úročení je dalším typem v úročení a je založeno na tom, že se úroková sazba mění během splatnosti. Úroková sazba je vázána na jinou sazbu, podle které se mění. Je to tedy úroková sazba, která není stanovena pevně pro cele období, nýbrž se mění v závislosti na vývoji trhu. Pohyblivá úroková sazbu můžeme rozdělit na tzv. floating rate, 2 jenž se mění průběžně k daným datům. Další pohyblivá úroková sazba je vázaná na určitou referenční úrokovou sazbu s pravidelným přizpůsobováním. Někdy je takováto pohyblivá úroková sazba označována jako variable rate. 3 Dále ještě existuje dohodnutá pevná sazba, která dává právo její úpravy, pokud dojde k výrazným pohybům v tržních úrokových sazbách. Dalším způsob v úročení je úročení progresivní, které má stanoveny úrokové sazby pevně předem, avšak úroková sazba z vkladu se postupně pro jednotlivá období v budoucnosti zvyšuje podle předem sjednaného schématu, tzn čím delší je doba trvání vkladu, tím je vyšší úroková sazba. Na opačném principu úročení je založeno degresivní úročení, kdy se sazba postupně snižuje. Pro úrokové sazby z termínovaných vkladů je typické pásmové úročení, kdy je vklad rozdělen do určitých pásem a každá část vkladu je úročena jinou úrokovou sazbou. Výše připsaného úroku je dána hodnotou zůstatku na účtu. Tímto způsobem se snaží banky přilákat větší vklady, které mají relativně menší obslužné náklady. Pásmové úročení využívá dnes většina bank. - Dalším charakteristickým rysem úrokové sazby u termínovaných vkladů je zvyšující se úroková sazba s délkou splatnosti. 2 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 410 3 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 411 10

1.3 Pojištění vkladů Nedílnou součástí bankovních systémů ve všech rozvinutých zemích je v současné době pojištění vkladů bankovních klientů. Smyslem pojištění vkladů je zaručení určitého fondu v tom, že majitel vkladu - klient bude v případě neschopnosti banky vyplatit vklady odškodněn z tohoto fondu podle jasně stanovených pravidel. Pojištění vkladů si proto klade za cíl splnit následující dvě funkce: 4 ochrana vkladů drobných střadatelů při insolvenci banky zabránit runu na banky, v případě náznaku problémů Pojištění vkladů v dnešní době spíše plní funkci ochrany klientů, protože systémy vyskytující se v bankovnictví nejsou tak velkorysé, aby byly schopné pokrýt veškeré vklady, především velkých investorů. Tito velcí investoři právě z uvedeného důvodu při náznacích určité nestability banky obvykle ihned odčerpávají své vklady a stojí tak v samotném počátku runu na banku. Systém pojištění vkladů může být koncipován dvojím způsobem: povinným pojištěním dobrovolným pojištěním Povinného pojištění jsou povinny zúčastnit se všechny instituce, které zákon č. 21/1992 Sb. o bankách určuje. U tohoto systému, který je obvyklejší, je výhodou to, že se zvyšuje celková bezpečnost bankovního systému. Pojištění dobrovolné je spjato s existencí soukromých ochranných fondů a je tak kladen větší důraz na vlastní odpovědnost bank. Tento systém omezuje konkurenci v bankovnictví a zvyšuje riziko u nepojištěných bank. Pojištění vkladů v České republice upravuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Institucí, která se touto činností u nás zabývá, je Fond pojištění vkladů. Hlavní funkcí fondu je ochrana bankovních vkladů a tím také posilování důvěry v bankovní systém, zejména v hospodářsky nestabilních cyklech. Do Fondu pojištění vkladů ze zákona 4 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 455 11

úroků: 6 kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách povinně přispívají všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny se sídlem v České republice. 5 Příspěvek bank do Fondu činí 0,04% z průměrného objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů banka vypočítává podle stavu vkladů k poslednímu dni každého kalendářního měsíce v daném kalendářním čtvrtletí. Do objemu se zahrnují i úroky, na které vkladatelům vznikl nárok v tomto termínu. Na účty, které jsou vedeny v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu a to kurzem pro devizový trh, který vyhlásila Česká národní banka ke dni, ke kterému je prováděn výpočet. Příspěvek stavebních spořitelen do Fondu činí 0,02% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Stejně jako banky, stavební spořitelny propočítávají průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů podle stavů pohledávek k poslednímu dni každého měsíce ve sledovaném čtvrtletí. Do objemů se počítají i úroky, ale nezapočítávají se státní příspěvky. Příspěvek do Fondu za příslušné kalendářní čtvrtletí jsou povinny banky a stavební spořitelny zaplatit nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Příspěvek se platí v korunách a v případě nezaplacení sumy informuje Fond neprodleně Českou národní banku. Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů vedených v domácí či cizí měně, a to včetně vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným, obdobným dokumentem Banka je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při zakládání účtu nebo při přijetí klientova vkladu. Identifikací se rozumí u fyzických osob jméno, příjmení, adresa bydliště, datum narození nebo rodné číslo. U právnických osob se pak jedná o název obchodní firmy nebo název právnické osoby, její sídlo a v případě tuzemské právnické osoby též identifikační číslo. Výše pojištění činí 100% hodnoty pohledávky, maximálně však částky odpovídající 100.000,- EUR pro 1 klienta u jedné banky. Výplata je uskutečňována v české měně podle kurzu 5 Fond pojištění vkladů. O FPV. [online]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/o-fpv.html [cit. 4.3.2013] 6 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 456 12

devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni, kdy bylo písemně sděleno Fondu pojištění vkladů, že banka není schopna dostát svým závazkům. Pojištěny nejsou vklady bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven, státních fondů ani pohledávky ze směnek a jiných cenných papírů. 1.4 Ochrana spotřebitele Většina spotřebitelů disponuje úsporami, které zamýšlí co nejefektivněji zhodnotit, ovšem s přiměřenou mírou rizika a likvidity. Možností kam, jak a na jak dlouho investovat je v současné době velké množství a je přirozeně obtížné se v širokých nabídkách finančního trhu vyznat. V první řadě by si každý vkladatel, tedy potencionální klient banky, měl uvědomit, že svěřuje své prostředky do cizích rukou a v této souvislosti o nich přemýšlet. Tedy investovat je zodpovědně a s rozmyslem. Česká národní banka, která v září 2008 zřídila Samostatný odbor ochrany spotřebitele, uveřejňuje na svých webových stránkách, věnovaných osobním financím, dokument 7, kterým by se měl řídit každý klient, který se chystá spořit, investovat nebo půjčovat si peníze. 1.5 Daně Česká daňová legislativa upravuje zdanění úrokových výnosů v 8 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, v platném znění. Klienta finančních institucí se týkají zejména následující: 8 podíly na zisku, dividendy, z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů úroky z běžných účtů, termínovaných vkladů, spořicích účtů s výjimkou úroků a jiných výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců, není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu 7 Česká národní banka. Desatero spotřebitele. [online]. Dostupné z : http://www.cnbprovsechny.cnb.cz/cs/osobni_finance/desatero.html [cit. 5.3.2013] 8 Pojistenec.cz. Příjmy z kapitálového majetku a jejich danění. [online]. Dostupné z: http://www.pojistenec.cz/prijmy z kapitaloveho majetku.htm [cit. 5.3.2013] 13

úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách výnosy z vkladových listů a vkladů jim na roveň postavených dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem plnění ze soukromého životního pojištěni nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatky z prodlení úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného s emisním kursem při jejich vydání 1.6 Obecná charakteristika depozit Depozitní produkty představují získávání cizího kapitálu, banka při nich vystupuje v roli dlužníka. Depozitní produkty se vykazují na pasivní straně bankovní bilance. Banka takovýmto způsobem získává úvěrové finanční zdroje. Děje se tak prostřednictvím přijímání finančních prostředků - vkladů, emisí dluhových cenných papírů a vystavováním vlastních směnek bankou. Depozitní produkty se takto rozdělují z důvodu zásadní odlišnosti. Liší se totiž v právní úpravě, ve výši zdanění výnosů, v pojištění prostředků či možnosti a způsobu sekundární obchodovatelnosti. Depozita jsou ve své podstatě nepřímým cenným papírem, vydávaným bankou (tzv. finančním zprostředkovatelem). K depozitním produktům se váže regulace a dohled nad bankami. Jedná se o povinné minimální rezervy, pojištění depozit či regulace úrokových sazeb. Samotné vklady se rozdělují podle mnoha různých hledisek. Výše a způsob úročení vkladů na vkladových účtech jsou vždy upraveny písemně, ve smlouvě mezi klientem a bankou. Úroky z vkladů na vkladových účtech v ČR musí být zdaněny. Pro fyzické osoby platí daň srážková, která má hodnotu 15 %. Daň se sráží a odvádí přímo bance při výplatě úroků, a proto již tyto příjmy nejsou součástí příjmů vcházejících do daňového přiznání. Právnickým osobám je také strhávána daň ve výši 15 % ale zaplacená daň podléhá ročnímu započtení na celkovou daňovou povinnost a to se promítá do daňového přiznání jako zaplacená záloha na daň. 14

1.7 Struktura depozitních produktů Získávání finančních zdrojů od klientů banky provádějí prostřednictvím celé řady různých depozitních produktů, které můžeme v základní rovině rozdělit z hlediska formy na tři základní skupiny: 9 Přijímání vkladů Emise dluhových cenných papírů Přijímání úvěrů bankou Jednotlivé formy depozitních produktů se mohou od sebe lišit řadou odlišných charakteristik, které jsou důležité jak pro klienta, tak i pro banku. Nejvýznamnější rozdíly lze spatřovat v: 10 právní úpravě způsobu stanovení a výši úroků a jejich zdanění výši rizika spojeného s produktem likviditě, možnosti a způsobu sekundární obchodovatelností regulačních pravidlech možnostech využití získaných zdrojů bankou režimu povinnosti vytváření povinných minimálních rezerv 1.7.1 Struktura vkladů Vklady jsou často rozděleny podle řady různých hledisek a ani se nepoužívá jednotná terminologie. Banky často z marketingových důvodů dávají nové názvy pro staré produkty. Vklady z pohledu právních norem můžeme považovat jako primární kritérium a podle něj je můžeme rozčlenit na: vklady na běžných účtech - dle obchodního zákoníku jsou upraveny smlouvou o běžném účtu vklady na vkladových účtech - dle obchodního zákoníku upraveny ve smlouvě o vkladovém účtu vklady na vkladních knížkách - jsou upraveny občanským zákoníkem 9 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 416 10 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 416 15

vklady na vkladních listech - jsou taktéž upraveny občanským zákonem, přičemž se na ně vztahují ustanovení o vkladních knížkách jiné formy vkladů - uzavřené dle občanského zákoníku a i na ně se vztahují, pokud není ujednáno něco jiného, ustanovení o vkladních knížkách vklady v rámci stavebního spoření - jejich režim je kromě obecné úpravy specifikován v zákoně o stavebním spoření Další významné hledisko, dle kterého můžeme členit vklady je i doba sjednané splatnosti vkladu. Toto hledisko pak člení vklady na: netermínované, u nichž není dispozice časově omezena krátkodobé, vklady se splatností do jednoho roku střednědobé, vklady se splatností od jednoho roku do pěti let dlouhodobé, mají sjednanou splatnost delší než pět let 1.7.2. Struktura dluhových cenných papírů Dluhové cenné papíry, které emituje banka, spadají pod dvě zákonné právní normy. První je zákon o cenných papírech a druhou je zákon o dluhopisech. Dluhové cenné papíry tak můžeme rozčlenit na následující skupiny bankovní dluhopisy jsou vydávány ve velkých emisích s jednotnými podmínkami, zpravidla se obchodují na sekundárních trzích a mívají středně až dlouhodobou splatnost hypoteční zástavní listy jsou zvláštním druhem bankovních dluhopisů, jelikož je smějí vydávat pouze banky se speciální licencí, zdroje z nich plynoucí může banka použít pouze na poskytování hypotečních úvěrů depozitní směnky jsou vlastní směnky vystavované bankou ve prospěch klienta. Řídí se dle úpravy v zákoně směnečném a šekovém podřízené dluhopisy obsahují určitou klausuli podřízenosti, která určuje režim splacení 1.7.3 Struktura přijatých úvěrů Zdroje od klientů mohou banky přijímat i takovým způsobem, že přijímají od klientů úvěry. Charakter těchto přijímaných úvěru se do značné míry odlišuje od ostatních bankovních 16

depozitních produktů v tom, že má individuálnější povahu. Nejedná se o bankovní produkt, který je určen široké klientele a sjednání je do značné míry iniciováno ze strany banky. Takovéto přijímané úvěry se vyskytují ve formách: 11 repo obchodů podřízených úvěrů ostaní formy přijatých úvěrů 1.8. Depozitní produkty - vklady Vkladové depozitní produkty dělime na čtyři zakladní oblasti produktů. vklad na běžný účet vklad na termínovaný účet vklad na vkladní knížku vklady na stavební spoření 1.8.1 Vklady na běžných účtech Vklady na běžných účtech bývají označovány jako vklady na viděnou nebo vklady na požádání, tj. běžné vklady. Splatné vklady klientů u bank, které jsou bez výpovědní lhůty můžeme též nazvat vklady na viděnou. Vklady na viděnou představují poměrně širokou škálu různých typů běžných i vkladových účtů a toto označení vyplývá z toho, že dispozice s vkladem není omezena. Mezi tyto účty patří běžné účty fyzických i právnických osob a různé kontokorentní účty. Ve většině případů tyto účty slouží k provádění bezhotovostního platebního styku. Pokud banka umožní to, aby stav na běžném účtu vykazoval nejenom kreditní, ale též debetní zůstatek, označuje se takto fakticky čerpaný úvěr od banky jako kontokorentní úvěr a tento běžný účet se pak nazývá kontokorentní účet. Vzhledem k tomu, že je klientu umožněno s vkladem na viděnou manipulovat, tak je úroková sazba velmi nízká. Ve většině případů je to jen několik setin procenta ročně, a proto se většinou udržuje zůstatek na účtu jen ve výši nutné pro běžný platební styk. Z pohledu bank se jedná o vklady, které jsou důležitým zdrojem levného refinancování. 12 Mezi výhody tak lze zařadit již zmíněnou nízkou úrokovou sazbu. Za další výhodu lze považovat i to, že banky mohou profitovat na opožděném připisování prostředků, z kterých jim plynou úrokové 11 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 420 12 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 271 17

výhody, což je tzv. float zisk. 13 Prostor pro dosahováni takového zisku se bankám v poslední době snižuje díky zákonným lhůtám pro odepisování a připisování prostředků. Další výhodou vkladů na viděnou vyplývá z existence tzv. sedliny. Podstata sedliny vyplývá z toho, že přestože se celkový stav vkladů na viděnou během dne mění, tak jistá část vkladů zůstává bance prakticky trvale k dispozici. Je to způsobeno tím, že klienti banky za normálních okolností zcela nevyčerpávají prostředky na svých účtech. Obecně platí, že výše a stabilita sedliny většinou roste s velikostí banky. Ze zůstatku účtu banka platí majiteli úrok, není li ve smlouvě dohodnuto jinak. Neboli prostředky na běžném účtu nemusí být úročeny. Úrok jsou splatné, pokud smlouva neupravuje jinak, koncem každého kalendářního měsíce. Pokud není výše úroku nebo způsob jejího stanovení ve smlouvě sjednána, musí banka vyplatit ve prospěch běžného účtu takový úrok, který je stanoven zákonem. Sjednanou smlouvu může majitel kdykoliv s okamžitou platností vypovědět. Rovněž banka může smlouvu vypovědět, avšak smlouva zaniká s účinností ke konci kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu. 1.8.2 Vklady na vkladových účtech - termínované vklady Termínovaným vkladem se rozumí "takový vklad, kterým klient ukládá u banky na pevně stanovenou dobu a pevně stanovený úrok určitou peněžní částku." 14 Termínované vklady jsou také "vklady na pevnou a zpravidla větší částku, kterou klient ukládá u banky za účelem vyššího úrokového výnosu s tím, že se po sjednanou dobu dobrovolně vzdává možnosti disponovat s vkladem." 15 Pojmem termínovaný vklad může také znamenat vklad na dobu určitou, přesně stanovenou. Termínované vklady můžeme dělit podle časového hlediska a to na vklady krátkodobé, které jsou uzavírány na dobu od několika dnů do jednoho roku, dále vklady střednědobé, které se uzavírají od jednoho roku do pěti let a vklady dlouhodobé, které jsou uzavřeny na dobu delší než pět let. Úrokové sazby u termínovaných vkladů jsou tím vyšší, čím vyšší je objem vkladu a čím je delší výpovědní lhůta. V současné době se pohybují v rozmezí 0,01 % až 2,7 % p.a. podle informací, které banky poskytují na svých webových stránkách. 13 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 269 14 Sekerka,B. Banky a bankovní produkty. 1. vydání. Praha:Profess,1997, str. 251 15 Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vydání. Praha: Management Press, 2012, str.107 18

Z hlediska způsobu časového omezení dispozice s vkladem rozeznáváme dva druhy termínovaných vkladů. Prvním druhem jsou termínované vklady na pevnou lhůtu. Tyto termínované vklady jsou uložené v bance na předem stanovenou lhůtu. Zpravidla jde o lhůty týdenní až několikaměsíční, ale termín splatnosti může být sjednán i na přesně vymezený den. Tyto vklady není možné bez sankce předčasně vypovědět. Úroková sazba je zde stanovena většinou fixně a to po celou dobu trvání obchodu. Druhým typem termínovaných vkladů jsou vklady s výpovědní lhůtou. Tyto vklady s výpovědní lhůtou představují termínované vklady, u kterých je dispozice omezena předem sjednanou výpovědní lhůtu. Během trvání vkladu dochází ke změněn úrokové sazby a je také možno učinit předčasnou výpověď. Termínovaných vkladů využívají především domácnosti a podnikový sektoru. Při relativně malém rizikovosti přinášejí určitý úrokový výnos. Pro banku termínované vklady znamenají důležitý zdroj, když jsou pro banku méně nákladné a rychleji se přizpůsobují změně tržní úrokové míry než úsporné vklady (vkladní knížky). Vklad u termínovaného účtu se většinou provádí jednorázově, ale u revolvingových termínovaných vkladů lze jistinu v čase zvyšovat. Výnos z termínovaného vkladu je určen zvláštní sazbou daně z příjmů podle zákona o daních z příjmů. 1.8.3 Vklady na vkladních knížkách Úsporné vklady jsou vklady na úsporných vkladových účtech, proti kterým je bankou vystaven doklad, nejčastěji ve formě vkladní knížky. 16 Vkladní knížky patří v České republice k depozitním produktům s mnohaletou tradicí. Vzhledem k tomu zůstává stále v oblibě, a to zejména u starších lidí. Mladší generace o tento produkt nejeví velký zájem, protože vzhledem ke svému charakteru není možné s prostředky nakládat pomocí moderních elektronických forem. Vklady na vkladních knížkách slouží k dlouhodobějšímu uložení prostředků klienta. Disponovat s vkladem je možné pouze proti předložení konkrétní vkladní knížky, jelikož vkladní knížka slouží jako potvrzení 17 o provedeném vkladu či výběru. Vkladní knížky 16 Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vydání. Praha: Management Press, 2012, str.107 17 Jílek, J. Akciové trhy a investování. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2009, str. 383 19

můžeme také nazvat jako "zúčtovatelné tiskopisy, na něž lze ukládat peněžní prostředky ve formě úspor" 18. Z vkladní knížky musí být patrná výše vložených peněz, dále změny v podobě výběrů a vkladů a také jaký je konečný stav. Vklady na vkladních knížkách jsou úročeny většinou 0,1 % až 2,5 % p.a. Vkladní knížky se dělí na běžné vkladní knížky, které jsou charakteristické v tom, že vkladateli plynou z vkladů výnosy ve formě sjednaných úroků. Dalším druhem vkladní knížky je výherní vkladní knížka, která je charakterizována tím, že vkladateli přináší výnos ve formě možné výhry, prémie nebo jiné výhody. U takovýchto knížek musí banka vydat herní plán s termíny pravidelného slosování. Do slosování jsou zahrnuty všechny knížky, které splňují podmínky dané bankou. Naše legislativa rozeznává ještě třetí druh vkladních knížek. Občanský zákoník v 783 odst. 2 zmiňuje cestovní vkladní knížku, když "S vkladem na cestovní vkladní knížce je však ve stanovených případech oprávněn nakládat každý, kdo předloží vkladní knížku a průkazní lístek." 19 V současné době je možné zakládat nově pouze vkladní knížky na jméno. Dříve oblíbené vkladní knížky na doručitele (anonymní vkladní knížky) byly s uvedením našich zákonu do souladu s právem EU, zrušeny. 1.8.4 Vklady v rámci stavebního spoření Stavební spoření je další formou vkladů a lze v něm spatřovat dvě základní funkce. První funkcí jsou levné úvěry, které slouží k financování bydlení a druhou funkcí je výhodné spoření. Principem stavebního spoření spočívá je to, že "účastníci stavebního spoření po jistou dobu spoří a po splnění určitých podmínek získávají zpět nejen své úspory, ale i nárok na poskytnutí účelového stavebního úvěru" 20 a pokud jsou fyzickými osobami, tak i státní podporu. Mezi podstatnou výhodu stavebního spoření patří to, že má nízkou úrokovou sazbu z úvěru a. pevně stanovené podmínky při uzavření smlouvy, které nelze v průběhu měnit bez dohody klienta a spořitelny. Z pohledu banky představují vklady účastníků spoření relativně levný zdroj, ze kterých je následně možno poskytovat celkem levné úvěry. Při splnění určitých podmínek, tak stavební spoření představuje uzavřený systém financování. 18 Sekerka,B. Banky a bankovní produkty. 1. vydání. Praha:Profess,1997, str. 250 19 Zákon č.40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 20 Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. vydání. Praha: Management Press, 2012, str. 108 20

Stavební spoření je u nás podporováno státem a to především tak, že stát přispívá každý rok příspěvkem k naspořeným vkladům 10 % ročně z naspořených vkladů. Výše státní podpory je však pouze do maximální výše 2.000,- Kč ročně. Od roku 2011 bylo zrušeno osvobození úroků z vkladů i úroků ze státní podpory od daně z příjmu. Celý systém stavebního spoření můžeme rozdělit do tří fází. První fáze představuje samotné spoření, druhá fáze je přidělení úvěru a třetí představuje splácení úvěru. Na počátku první fáze spoření je nutné uzavření písemné smlouvy o stavebním spoření. Klienti spoří buď v pravidelných měsíčních splátkách, nebo formou jednorázových vkladů. Ve druhé fázi musí klient splňovat určité podmínky, aby mu vznikl nárok na přidělení úvěru. Do těchto podmínek můžeme zařadit zejména minimální dobu spoření, minimální výši naspořené částky a dosažení určité výše tzv. ohodnocovacího čísla. 21 V případě, že klient splní všechny uvedené podmínky, bývá mu poskytnut úvěr, který musí čerpat jen a pouze na bytové potřeby, které vymezuje zákon. Úvěr je splácen obvykle v pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Stavební spoření lze využít jako vhodnou část rodinného portfolia, když účastníky stavebního spoření můžeme rozdělit z hlediska jejich motivů do dvou skupin. První představují ti, kteří chtějí pouze spořit a nečerpat úvěr a druhou skupinu představují ti, kteří v rámci spoření získají možnost čerpat výhodný úvěr. 1.9 Depozitní produkty - bankovní dluhové cenné papíry Vedle přijímaní vkladů patří k rozšířeným formám bankovních depozitních produktů i emise různých druhů bankovních dluhových cenných papírů (akcií). Jednotlivé druhy se mohou navzájem odlišovat v řade charakteristik, ve srovnání s vklady však mají všechny dluhové cenné papíry jednu významnou odlišnost a tou je to, že se na ně nevztahuje zákonné pojištění vkladů. Pro klienta z toho obecně vyplývá vyšší riziko a naopak z pohledu banky to znamená, že z těchto zdrojů neplatí příspěvek do fondu pojištění vkladů. Bankovní dluhové cenné papíry dělíme na dluhopisy, které zahrnují všechny formy, na které se vztahuje zákon o dluhopisech, včetně zvláštních druhů jako jsou hypoteční zástavní listy a podřízené dluhopisy. Depozitní směnky jsou další skupinou bankovních dluhových cenných papírů, které banka vydává klientovi proti uložení finančních prostředků. 21 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 438 21

1.9.1 Bankovní dluhopisy Bankovní dluhopis je zastupitelný cenný papír, se kterým je spojováno právo na splacení dlužné částky a povinnost banky jako emitenta toto právo uspokojit. Bankovní dluhopisy můžou být vydávány v podobě: listinné zaknihované Základní právní úprava cenných papírů je obsažena v zákoně č.591/1992 Sb., o cenných papírech a dluhopisy jsou dále upraveny v zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech v platném znění. U bankovních dluhopisů rozeznáváme několik odlišností jako je doba splatnosti, která se pohybuje od měsíce po několik let. Dále se liší formou převoditelnosti dluhopisu, která může být na doručitele a na jméno. 22 Další odlišností bankovních dluhopisů je to, zda jsou sekundárně obchodovatelné nebo neobchodovatelné U bankovních dluhopisů existuje několik způsobů stanovení výnosů a to zejména 23 pevnou úrokovou sazbou rozdílem mezi jmenovitou hodnotou a emisním kurzem pohyblivou úrokovou sazbou prémií Výnos z dluhopisů podléhá zdanění 15 %. Dluhopisy renomovaných bank jsou považovány za kvalitní cenné papíry. 1.9.2 Hypoteční zástavní listy Hypoteční zástavní listy jsou zvláštním druhem bankovních dluhopisů, které mohou emitovat pouze hypoteční banky, které mají speciální licenci od ČNB. Zásadní odlišností od ostatních bankovních dluhopisů spočívá v tom, že zdroje získané při emisi může banka použít výhradně k refinancování hypotečních úvěrů. Hypoteční zástavní listy musí být kryty pohledávkami z hypotečních úvěrů. 22 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 445 23 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 446 22

Z pohledu způsobu krytí hypotečních zástavních listů jsou uplatňovány dva systémy. Pohledávkový a zástavní. Pohledávkový systém je založen na krytí hypotečních zástavních listů v oběhu pohledávkami z hypotečních úvěrů. Zástavní systém je založen na krytí hypotečních zástavních listů souborem zástavních práv k nemovitostem. Hypoteční zástavní listy jsou sekundárně obchodovatelné a přitom jsou poměrně méně rizikové než řada ostatních cenných papírů. Vzhledem k tomu i ke skutečnosti, že výnosy z hypotečních zástavních listů jsou osvobozeny od daně z příjmu, mají hypoteční zástavní listy poněkud nižší úrokový výnos než ostatní cenné papíry. Pro emitenta tak představují hypoteční zástavní listy levnější zdroj depozit. 1.9.3 Depozitní směnky Jednou z dalších forem dluhových cenných papírů jsou depozitní směnky, jejichž režim ovšem nepodléhá zákonu o dluhopisech, nýbrž se řídí podle zákona směnečného a šekového. Podstata depozitní směnky spočívá v tom, že banka vystavuje ve prospěch klienta vlastní směnku. Tato směnka pak zavazuje banku vyplatit oprávněnému majiteli směnky v době její splatnosti směnečnou částku. Klient získává směnku proti složení směnečné částky bance nebo její diskontované výše. Splatnost směnek může být stanovena na viděnou, přičemž bývá omezena časová lhůta k předložení směnky slovním spojením "ne dříve něž..." a "ne později než", nebo bývá uvedena pevná lhůta splatnosti, která je stanovena příslušným kalendářním dnem. Splatnost směnek nemívá kratší splatnost než 7 dnů a delší než jeden rok Výnos z depozitních směnek bývá stanoven ve formě úrokového výnosu vyplývajícího z úrokové doložky na směnce. 24 Tato forma se používá u směnek splatných na viděnou a úroková doložka tak stanovuje pevnou úrokovou sazbu. kterou je úročena směnečná částka.v době splatnosti získává majitel směnky směnečnou částku a úrok. Další formou stanovení výnosu bývá diskont. Směnka je prodána při emisi klientovi za diskontovanou hodnotu (nižší hodnota než nominální) a v době splatnosti dostane klient vyplacenu nominální hodnotu směnky. Tato forma je využívána u směnek s pevnou lhůtou splatnosti. Úrokový výnos s depozitních směnek je zdaněn stejnou výší daní z příjmu, obdobně jako u vkladů a dluhopisů. 24 Dvořák, P. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vydání. Praha: Linde Praha, 2005, str. 454 23

U depozitních směnek lze považovat za základní výhody pro majitele to, že úroky mohou být vyšší než u jiných depozitních bankovních produktů. Další výhodou pro majitele je možnost před splatností směnky ji použit k zaplacení svým obchodním partnerů, popřípadě prodat či zastavit směnku bance. U směnek splatných na viděnou může klient sám určit splatnost směnky a tím i dobu úročení. Hlavní nevýhoda peněz uložených do depozitní směnky je ta, že na takto uložené prostředky se nevztahuje zákonné pojištění vkladů 1.10 Investování - alternativy Investice může být alternativou depozitních produktů. Pojem investování má však poněkud rozsáhlejší význam. V současné době se na finančním trhu nabízí celá řada nástrojů k investování. Vybrat nejvhodnější investiční nástroj není jednoduché, jelikož do značné míry záleží na vkladateli, na časových a finančních možnostech a rizikové citlivosti O tom kam investor vloží své finanční prostředky rozhoduje a ovlivňuje jeho povaha a vztah k riziku. Možností je několik a mezi nejvyužívanější patří v ČR: Akcie - jedná se o cenný papír majetkového charakteru, kterým se osvědčuje právo akcionáře jako společníka podílet se na řízení akciové společnosti, podílet se na majetku, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti 25 Podílové listy - zvláštní druh cenného papíru, ke kterému je spojováno právo majitele (podílníka) na odpovídající podíl majetku v podílovém fondu a právo podílet se na výnosu z tohoto majetku podle statutu podílového fondu 26 Dluhopisy (obligace) - cenné papíry, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky v nominálních hodnotách a vypláceni výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky plnit 27 Státní pokladniční poukázky - cenné papíry, které vydává stát nebo jím zmocněná emisní bankou ke krytí státního dluhu. Znějí na určitou peněžní částku v domácí měně s krátkodobou splatností a jsou úročitelné 28 25 Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J. Kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1997, str.21 26 Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J. Kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1997, str. 24 27 Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J. Kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1997, str. 25 28 Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J. Kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1997, str. 32 24

Motivem k obchodování s cennými papíry Investor má informace, o kterých je přesvědčen, že je ostatní investoři nemají a které ho vedou k závěru nakoupit cenný papír nebo odprodat pokud jeho cena je dlouhodobě neudržitelná Investor má volné hotové peníze, které chce zajímavě zhodnotit a pro které nemá momentálně uplatnění. 1.10.1 Obchodování na kapitálovém trhu 29 Kapitálový trh, je jedním z nejdůležitějších prvků každé zdravé a dobře fungující ekonomiky. Na kapitálovém trhu se setkávají dvě základní skupiny subjektů: emitenti a investoři.emitenti na trh vstupují zejména z důvodu obstarání si finančních prostředků pro rozvoj svého podnikání. Jednou z možností jak toho docílit je vydání (emitování) investičních instrumentů. Investoři, kteří naopak finančními prostředky disponují, mají zájem tyto prostředky vhodnou investicí zhodnotit. Kapitálový trh tak zajišťuje střednědobé a dlouhodobé operace různým účastníkům tohoto trhu. 30 Základní úlohou kapitálového trhu je tedy přenosu finančních prostředků (kapitálu) od investorů k emitentům. Aby byl tento pohyb kapitálu rychlý, efektivní a byl podpořen dostatkem informací, je nutné jej nějakým způsobem organizovat. Tuto roli organizátora zajišťuje právě burza. Burza je tedy místem, kde dochází ke střetu nabídky a poptávky daného investičního instrumentu. Výsledkem tohoto střetávání (obchodování) je stanovení ceny, tzv. kurzu. Burza však není jediným subjektem, který na kapitálovém trhu působí. Nezastupitelnou roli tu zastává Česká národní banka, která plní funkci dohledového orgánu a zároveň spolu s Ministerstvem financí vytváří pravidla pro jeho fungování. 1.10.2 Obchodování na peněžním trhu Peněžní trh je součástí finančního trhu a plní funkci zprostředkování vzájemné výměny krátkodobých přebytků mezi účastníky trhu. Peněžní trh slouží převážně k zajištění likvidity 29 Burza cenných papírů Praha. Průvodnce investora. [online]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=pruvodce-investora [cit. 6.5.2013] 30 Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J. Kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1997, str. 7 25

zúčastněných subjektů a charakteristickým rysem trhu je velký objem transakcí. Závazky z těchto transakcí mají krátkou dobu splatnosti. Peněžní trh se dále člení na trh diskontní, který je založen na využívání směnek a šeků, na trh mezibankovní, který představují krátkodobé úvěry a půjčky a trh krátkodobých cenných papírů kde nástrojem jsou depozitní certifikáty a státní pokladniční poukázky. 31 1.10.3 Otevřené podílové fondy 32 U každé investice je třeba zvažovat tři základní parametry - výnos tj. kolik danou investicí získám, riziko tj. jak velké hrozí nebezpečí, že mohu část investovaných prostředků ztratit a likviditu. Likvidita znamená jak rychle a za jakých podmínek mohu svou investici proměnit na hotové peníze. Otevřené podílové fondy nabízí velmi zajímavou kombinaci těchto tří parametrů a díky široké nabídce si může najít ten pravý fond skoro každý investor. Otevřené podílové fondy svým podílníkům výměnou za vložené peníze vydávají tzv. podílové listy, jejichž hodnota odpovídá podílu investovaných prostředků na vlastním jmění fondu. Kurs podílového listu tak vždy dává přesnou informaci o tom, jak se mění zhodnocení portfolia fondu a při prodeji podílových listů investor získává svůj podíl na majetku fondu, nikoliv fiktivní cenu vzniklou na burze. Otevřené podílové fondy nabízí oproti jiným typům investic řadu výhod, mezi které patří profesionální správa majetku omezení rizika vysokou likviditu Profesionální správa majetku Fondy, respektive správcovské investiční společnosti, zaměstnávají řadu analytiků a portfolio manažerů, kteří vyhledávají nejatraktivnější investiční příležitosti a mají k dispozici mnohem větší objem informací, než jaký může nashromáždit individuální investor. Objem spravovaných prostředků fondům také umožňuje investovat do cenných papírů, které si 31 Liška, V., Lachkovič, R., Nováková, J., Zumrová, J. Kolektivní investování. 1. vydání. Praha: Bankovní institut, 1997, str. 6 32 Penize.cz. Co jsou to otevřené podílové fondy.[online]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15723-co-jsouotevrene-podilove-fondy [cit. 6.5.2013] 26

drobný investor sám koupit nemůže (například státní dluhopisy), nebo některé investice provádět za výhodnějších podmínek. Omezení rizika Portfolia všech fondů tvoří mnoho cenných papírů (dluhopisů, akcií i podílových listů jiných fondů, část prostředků bývá uložena i na termínovaných vkladech), takže propad ceny některého z nich má na celkový výnos jen malý vliv. K dispozici je navíc široká škála fondů s různou rizikovostí, od fondů peněžního trhu s minimálním rizikem až po agresivní akciové fondy, které nabízí potenciálně vysoký výnos, ale i nebezpečí, že investor může část vložených prostředků ztratit. Vysoká likvidita Zatímco například u termínovaných vkladů v bance lze úspory vybrat až po uplynutí dohodnuté doby (někdy lze termínovaný vklad vybrat i předčasně, ale za vysokou smluvní pokutu, která obvykle odpovídá úrokovému výnosu vkladu), podílové listy je investiční společnost povinna odkoupit kdykoliv. Maximální lhůta pro výplatu peněz je sice třicet dní. Téměř všechny investiční společnosti však peníze svým klientům převádějí mnohem dříve. Především u dceřiných společností velkých bank můžete mít peníze na svém účtu již dva až čtyři dny po příkazu k prodeji. Každý z fondů má poněkud jinou investiční strategii a hodí se pro jiný typ investorů. 1.10.4 Investiční životní pojištění Do spoření lze zahrnout i životní pojištění. Přestože pojišťovny podle zákona nemohou nabízet spoření, ale jenom pojištění, můžeme v nabídkách pojišťoven spoření nalézt. Jedná se o produkt životního pojištění do kterého je produkt spoření zabalen. Přičemž výplata peněz, není vázána na pojistnou událost. Jendou ze základních vlastností investičního životního pojištění je možnost rozhodnutí klienta, jak investovat prostředky ze spořicí části pojištění. Klient si může vybrat pouze investice do fondů, které mu stanoví pojišťovna. Nabízené investování pojišťovnou se děje pomocí fondů, které sama pojišťovna zřizuje nebo finanční instituce, která je pojišťovnou 27

ovládaná tj. patří do stejné finanční skupiny. Klient si tak kupuje za své peníze podílové jednotky, které představují nárok na podílu fondu. Pojišťovna vede klientovi individuální účet, ze kterého je mu strhávána částka na pojistné pro případ smrti a dále si pojišťovna účtuje poplatek v rozmezí 1-2 % za správu vložených finančních prostředků. Obecně se traduje, že produkt investičního životního pojištění je drahé investování a špatné pojištění. 33 Pojišťovny klientům u tohoto produktu nezaručují minimální zhodnocení a tak nelze u tohoto produktu očekávat efektivní zhodnocení peněz.. 1.10.5 Penzijní připojištění Penzijní připojištění můžeme charakterizovat jako odkládání části finančních prostředků z aktuálního příjmu jeho účastníky do penzijních fondů za možného částečného přispívání zaměstnavatele a státu. Penzijní připojištění je jednou z výhodných forem spoření se státním příspěvkem. Legislativa tohoto produktu je upravena zákonem č. 42/1994 Sb, o penzijním připojištění se státním příspěvkem v platném znění. Penzijní připojištění vzniká na základě uzavření smlouvy mezi fyzickou osobou a penzijním fondem. Následně pak penzijní fondy tyto peněžní prostředky investují do kvalitních dlouhodobých investičních instrumentů, zejména do státních obligací, za účelem jejich zhodnocení a vytvoření většího objemu spravovaného majetku. Toto umožňuje dosahování zajímavých objemů finančních prostředků, z kterých jsou jednotlivým účastníkům vyplácený dávky - penze. Dávky se tak stávají dalším příjmem do rozpočtu účastníka v důchodovém věku. Výhodou penzijního připojištění je, že se jedná o dlouhodobé spoření, kdy klient může v průběhu svého ekonomicky aktivního života spořit nízké částky. Penzijní fondy v důsledku mimořádně velkého rozvoje ve všech ekonomicky vyspělých zemích spravují velké objemy aktiv a stávají se tak nejvýznamnějšími investory na světových kapitálových trzích. 34 33 JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2009, str. 535 34 Rejnuš, O. Peněžní ekonomie (finanční trhy). 6. vydání. Brno: Vysoké učení technické, 2012. str. 100 28