První výraz na pravé straně rovnice se označuje jako standardní reakční Gibbsova energie r G o. ν ln a

Podobné dokumenty
2. ROVNOVÁŽNÉ ELEKTRODOVÉ DĚJE

Chemické rovnováhy v analytické chemii

2.2. Klasifikace reverzibilních elektrod

4. Termodynamické vlastnosti vícesložkových fází

Významnou roli mohou hrát kinetické faktory!!!!!

Δ sl H o 298 (H 2 O, l) = -285,8 kj mol -1. [Δ sl H o 298 (glukosa) = - 1,27 MJ mol -1 ]

1. Základní pojmy a principy

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto

13. DISPERZNÍ SOUSTAVY

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný

Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

Celková energie molekuly je tedy tvořena pouze její energií kinetickou.

Kupní smlouva číslo: č. zhotovitele: 3396/2013/169. Město Bohumín Masarykova , Bohumín Ing. Petrem Víchou, starostou města

Dráhy planet. 28. července 2015

Napětí horninového masivu

ROZLOŽENÍ HMOTNOSTI TĚLESA VZHLEDEM K SOUŘADNICOVÉMU SYSTÉMU

6. Bilance energie v reagujících soustavách. Modely homogenních reaktorů v neisotermním režimu.

VĚČNÉ EVANGELIUM (Legenda 1240)

Teorie technologických procesů

Co se předpokládá: - student si pamatuje molární hmotnosti uhlíku, dusíku, kyslíku, vodíku

Molární toky výstupní (mol/s) Molární toky vstupní (mol/s) V=konst. i i. ki V. V, k

Jednosložkové soustavy

5.1 Termodynamický popis chemicky reagujícího systému

Chemické reaktory. Chemické reaktory. Mikrokinetika a Makrokinetika. Rychlost vzniku složky reakcí. Rychlost reakce

E = 1,1872 V ( = E Cu. (γ ± = 0, ,001 < I < 0,1 rozšířený D-H vztah)

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení

TĚŽIŠTĚ TĚLESA (hmotný střed tělesa)

a i r r dg = Σµ i dn i [T, p] T V T p integrace pro r H = konst, r H = a + bt, r H = a + bt + ct 2 rozsah reakce stupeň přeměny i i

Rekuperace rodinného domu v Přestavlkách

KUMSP00F2J2F. SMLOUVA ^ J: o poskytnutí dotace z rozpočtu Moravskoslezského kraje

c. 1 ke Smlouvě o poskytování služeb, číslo; 1805/2014/KŘ /dále jen dodatek"/

Obecnou rovnici musíme upravit na středovou leží na kružnici musí vyhovovat její rovnici dosadíme ho do ní.




2.4. Rovnováhy v mezifází

Í Í ř ť é č é Č é é č é Ť Ť č é Ť Ť é Í ť Ť Š é č é é Í Ě č č é é Ť č Ó ň é é Ť Í Í Ť é é Í ň č é é Ž é é č č é Ó č Ó é č Ú é é Ť é Ť Ť Ť Ť é ť ňč ň é


Raoultův zákon, podle kterého je při zvolené teplotě T parciální tlak i-té složky nad roztokem

Výslednice, rovnováha silové soustavy.

Ideální plyn. Z tohoto jednoduchého popisu plynou další zásadní vlastnosti ideálního plynu :

Teplota a její měření

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

PLASTICITA A CREEP PLASTICITA III

použijte Debyeův- Hückelův limitní zákon. P (Ba 3 (PO 4 ) 2 ) = 3, , M r (Ba 3 (PO 4 ) 2 ) = 601,9. [- m= 1,26 mg]

1 ROVNOVÁHA BODU Sestavte rovnice rovnice rovnováhy bodu (neznámé A,B,C) Určete A pro konstrukci z příkladu

sluč H o 298 (C 2 H 4, g) = 52,7 kj mol -1 sluč H o 298 (CO 2, g) = -394,5 kj mol -1 sluč H o 298 (H 2 O, l) = -285,8 kj mol -1. [Q p = ,5 kj]

V xv x V V E x. V nv n V nv x. S x S x S R x x x x S E x. ln ln

SMR 1. Pavel Padevět

1.7.4 Rovnováha na páce I

Věty o logaritmech I

tel , Dle rozdělovníku ROZHODNUTÍ

r o je jednotkový vektor průvodiče :

uzavřená podle 1746 odst. 2 občanského zákoníku níže uvedeného dne, měsíce a roku mezi následujícími smluvními stranami

DODATEK č.2 ke smlouvě o dílo číslo: 02718/ října 117, Ostrava

BILANCE ENTALPIE V SYSTÉMU S CHEMICKOU REAKCÍ

VYBRANÉ KAPITOLY Z FYZIKÁLNÍ CHEMIE studijní opora

ELEKTRICKÝ VÝKON A ENERGIE. spotřebičová orientace - napětí i proud na na impedanci Z mají souhlasný směr

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

třecí síla (tečná vazba podložky) F normálová reakce podložky výsledná reakce podložky Podmínky rovnováhy:

doplňkové a dodatkové veličiny ideální směs parciální molární veličiny fugacita maximální obsah vody v plynu Gibbs Duhemova rovnice příklady na

uбdajuй rоaбdneб cоi mimorоaбdneб uбcоetnуб zaбveоrky a oddeоleneб evidence naбkladuй a vyбnosuй podle zvlaбsоtnубho praбvnубho prоedpisu.

Kinetika spalovacích reakcí

= b a. V případě, že funkce f(x) je v intervalu <a,b> záporná, je integrál rovněž záporný.

1. ROZDĚLENÍ A CHARAKTERISTIKA FÁZOVÝCH ROZHRANÍ 1.1 Fázová rozhraní 1.2 Fázová rozhraní z molekulárního hlediska

5. Mechanika tuhého tlesa

GEOMETRICKÉ APLIKACE INTEGRÁLNÍHO POČTU

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

( ) ( ) ( )( ) ( ) Slovní úlohy vedoucí na lineární rovnice II. Předpoklady: 2210

V. Soustavy s chemickou reakcí dokončení

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

KLUZNÁ LOŽISKA DĚLENÁ konstrukce

Aplikované chemické procesy

MODELY HYDRAULICKÉ SOUSTAVY VODNÍ ELEKTRÁRNY. Ing. Zdeněk Němec, CSc. VUT v Brně, Fakulta strojního inženýrství, Ústav automatizace a informatiky

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ. Č. j.: ÚOHS-S0096/2016/VZ-06824/2016/522/PKř Brno: 22. února 2016

VÝPIS Z KATASTRU NEMOVITOSTÍ prokazující stav evidovaný k datu :40:43


2002 Katedra obecné elektrotechniky FEI VŠB-TU Ostrava Ing.Stanislav Kocman

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

Ť ě Í Ú č č č š ťí č ž ě ž ě ě š ě ť ě ěť č ť ť č č ž Ť ě Ť š ě Ť ť ě ž Ť Í Ť š ň č š ě ě š ě Č š č č č čť Ť ě ě ňž č Ť Ý š ž ž š ě ěť ě ě ž ž ť ě ě Ť

AAA AUTO Group zveřejnila své neauditované konsolidované. hospodářské výsledky za první čtvrtletí roku 2010

FYZIKA I. Newtonovy pohybové zákony

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta

Možnosti a druhy párování

- 2 -

Ě Č ě Š Í Č Ě ě č ň

ÚČINNOST KOTLE. Součinitel přebytku spalovacího vzduchu z měřené koncentrace O2 Účinnost kotle nepřímou metodou Účinnost kotle přímou metodou

Oxidačně-redukční reakce (Redoxní reakce)

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní. DPŽ + MSK Jurenka, příklad I. Dynamická pevnost a životnost. Jur, příklad I

OPAKOVÁNÍ Z 5. ROČNÍKU

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:


Vlnová teorie. Ing. Bc. Michal Malík, Ing. Bc. Jiří Primas. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií

Téma 5 Spojitý nosník

Střední průmyslová škola strojní a elektrotechnická. Resslova 5, Ústí nad Labem. Fázory a komplexní čísla v elektrotechnice. - Im

Univerzita Karlova v Praze procesy II. Zuzana. funkce

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

Transkript:

Rekční ztem vnvážná knstnt Rekční ztem je vzth mez ekční Gbbsvu enegí slžením ekční směs ř zvlené teltě Tent vzth získáme dszením výzu chemcký tencál d vnce µ µ + RT ln G µ P becnu ekc G G µ L symblzuje sučn řes všechny slžky ekce µ + + 0 RT RT ln ln Pvní výz n vé stně vnce se znčuje jk stnddní ekční Gbbsv enege G G µ Rekční ztem G G + RT ln Pz n zdíl mez G G : Stnddní ekční Gbbsv enege má význm zdílu Gbbsvy enege sustvy, ve kteé se uskuteční ekce v jedntkvém zshu, řčemž výchzí látky dukty dné ekce jsu ve svém stnddním stvu V symblu stnddní ekční Gbbsvu eneg má jž klscký význm knečné změny Stnddní ekční Gbbsv enege je nlgí stnddní ekční entle Rekční Gbbsv enege udává, jk se změní Gbbsv enege sustvy, ve kteé se uskuteční ekce v jedntkvém zshu všem ř knstntním slžení ekční směs (lze s ředstvt 60

tk, že říslušná ekce běhne v tk velkém mnžství ekční směs, že uskutečnění ekce v jedntkvém zshu slžení směs ktcky nezmění) V vnváze ltí G G 0 RT ln Př zvlené teltě musí být sučn ktvt jedntlvých slžek v vnvážné ekční směs umcněných n říslušné stechmetcké kefcenty knstntní Tent sučn se znčuje jk vnvážná knstnt G RT ln mě vnvážné knstnty defnvné mcí vnvážných ktvt tzv vé temdynmcké knstnty, budeme užívt knstnty vyjádřené mcí jných vnvážných velčn Různé vyjádření vnvážných knstnt jejch vzth k vé temdynmcké vnvážné knstntě P ekce bíhjící v ztku budeme čst užívt knstntu vyjádřenu mcí vnvážných eltvních kncentcí c c c el, cel, γ 14444 24444 cel, γ 1444444 44 244444444 c γ 61

Bude-l ekce bíht ve zředěném ztku, u kteéh lze ředkládt deální chvání, bude knstnt c ttžná s vu temdynmcku vnvážnu knstntu P ekce bíhjící v lynné fáz užíváme knstntu vyjádřenu mcí vnvážných eltvních tlků neb knstntu vyjádřenu mcí vnvážných mláních zlmků el, fel, fel, el, φ 1444 44 244444 el, φ 144444444 2444444444 φ P knstntu ltí nlgcké závěy jk knstntu c Fugctní kefcenty φ závsí n tlku sustvy, tedy kmě telty též závsí n tlku sustvy (není vu knstntu) Bude-l se sustv chvt deálně, tzn že všechny slžky bude lttφ 1, k el, el, el 144444 244444 el 144444444 244444444 el ředstvuje celkvý eltvní tlk vnvážné ekční směs, se znčuje jk mlvé čísl ekce udává, jk se změní látkvé mnžství sustvy, ve kteé se uskuteční ekce v jedntkvém zshu el 62

Př slnění jedné ze dvu následujících dmínek bude ltt 1 0 2 Budu-l se nvíc lynné slžky chvt deálně, k vnvážná knstnt bude ttžná s vu temdynmcku knstntu Tkt defnvné vnvážné knstnty jsu velčny bezzměné Učení vnvážné knstnty 1 Ze vzthu G RT ln G lze vyčítt ze slučvcích stnddních ekčních Gbbsvých enegí jedntlvých slžek ekce sl G (L ) nlgcky jk stnddní ekční tel ze slučvcích teel ( L ) G sl G Stnddní slučvcí Gbbsv enege látky L je defnván jk stnddní ekční Gbbsv enege ekce, ř kteé vznkne 1 ml tét látky řím z vků, řčemž vky musí být ř zvlené teltě stnddním tlku ve své nejstálejší dbě Stnddní slučvcí Gbbsvy enege vků v jejch nejstálejší dbě jsu nulvé ř jkéklv teltě Stejně jk stnddní slučvcí tel jsu stnddní slučvcí Gbbsvy enege tbelvány G lze též stnvt eementálně ze stnddníh vnvážnéh nětí glvnckéh článku (vz Elektcheme) 2 Z defnčníh vzthu tedy stnvením slžení vnvážné ekční směs 6

Závslst vnvážné knstnty n teltě G RT ln 1 d G R dt T Vn t Hffv ekční zb v dfeencálním tvu d ln dt dln dt H RT 2 Rvnvážná knstnt tedy s stucí teltu ste u endtemních ekcí ( H 0 ) klesá u etemních ekcí ( H 0 ) < > Integální tv vn t Hffvy ekční zby z ředkldu, že H nezávsí n teltě ln T2 T1 1 T2 T H 1 R 1 Vlv vnějších dmínek n slžení vnvážné směs 1 Vlv telty Rvnvážné slžení je učen vnvážnu knstntu t je funkcí telty, tedy změnu telty lze vlvnt slžení vnvážné směs - vz výše 2 Vlv tlku Tlkem lze vlvnt vnvážné slžení u ekcí, jchž se účstní lynné slžky jejch mlvé čísl je nenulvé 64

P becnu ekc v deální lynné směs L ln 0 dln dln ln el el ln el ln Σ < 0 Σ > 0 Σ 0 ln el U ekcí s kldným mlvým číslem s stucím tlkem klesá, tzn ř vyšším tlku se vnváh suvá směem k výchzím látkám, u ekcí se záným mlvým číslem je tmu nk Vlv řídvku č debání někteé ze slžek ekce Přídvkem č debáním někteé slžky ekce změníme hdntu sučnu, tzn ušíme vnváhu Rekce musí tudíž běhnut v tkvém směu, by dný sučn nbyl ět hdnty vnvážné knstnty dnu ekc Psunutí vnváhy ve směu duktů dcílíme buď řídvkem někteé z výchzích látek č nk debáním někteéh z duktů 65

Le Chteleův nc kce ekce: Pušení vnváhy změnu vnějších dmínek (kce) vyvlá děj (ekc) směřující ke zušení vlvu vnějšíh záshu Rekce, jchž se účstní evné látky Plynné slžky jsu v vnvážné knstntě zstueny eltvním fugctm, slžky v ztku k ktvtm P tuhé látky můžeme též fmálně zvést ktvty vzthem µ µ + RT ln Stnddním stvem tuhé látky je čstá látk ř stnddním tlku Chemcký tencál tuhých látek všk závsí n tlku jen netně Stv tuhé látky lze tedy vžvt z stnddní ř tlku dlšném d stnddníh tlku z ktvtu tuhé látky budeme dszvt jedntkvu hdntu Př CCO (s) CO(s) + CO 2 (g) f CO f el,co CCO 2 el,co 2 66