S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 07. Chemické složení cementu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Iveta Čopáková 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Chemické složení cementů Cement je směsí sloučenin obsahujících: oxid vápenatý (CaO) oxid křemičitý (SiO₂) oxid hlinitý (Al₂O₃) oxid železitý (Fe₂O₃) oxid hořečnatý (MgO) 2
Podle množství oxidů rozdělujeme cementy na cementy silikátové (křemičité) a cementy aluminátové (hlinitanové). cementy silikátové(křemičité) obsahují více CaOa SiO2 cementy aluminátové(hlinitanové) obsahují více CaOa Al2O3 3
Petrografické složky Portlandský cement obsahuje čtyři hlavní petrografické složky: TRIKALCIUMSILIKÁT(CaO)3. SiO2-mezinárodně označovaný C3S, se nazývá alit. Rychle se slučuje s vodou, uvolňuje velké množství hydratačního tepla a dává velmi pevné produkty. 4
DIKALCIUMSILIKÁT (CaO)2. SiO2-zkráceně označovaný C2S, se nazývá belit. Při hydrataci uvolňuje belitpolovinu tepla ve srovnání s alitem. Pomalu hydratuje(má nízké hydratační teplo), avšak konečné pevnosti jsou srovnatelné s alitem. TETRAKALCIUMALUMINÁTFERIT (CaO)4. Al2O3. Fe2O3-zkráceně C4AF, se nazývá celit. Přispívá ke vzrůstu pevnosti betonu po delší době(jen na suchu). Zajišťuje objemovou stálostcementu. 5
TRIKALCIUMALUMINÁT (CaO)3. Al2O3-zkráceně C3A. Tento minerál velmi prudce hydratuje(okamžitě po smíchání s vodou), čímž vyvíjí značné hydratační teplo, avšak dosahuje malých pevností. VEDLEJŠÍ SLOŽKY Volné vápno CaO Oxid hořečnatý MgO 6
název vzorec označení zastoupení (%) hydratační teplo (kj.kg -1 ) rychlost hydratace trikalciumsilikát C 3 S alit 37-75 500 rychlá dikalciumsilikát C 2 S belit 5-40 250 střední trikalciumaluminát C 3 A amorfní fáze 3-15 910 velmi rychlá tetrakalciumaluminát ferit C 4 AF celit 9-14 420 rychlá oxid vápenatý CaO volné vápno < 4 1160 pomalá oxid hořečnatý MgO periklas < 6 pomalá 7
Chem. složení -moduly Hydraulický modul poměr oxidu vápenatého a hořečnatého k ostatním hydraulickým činitelům CaO. MgO Hm= --------------------------- Al2O3. Fe2O3. SiO2 Čím větší hydraulický modul, tím větší je hydratační teplo. Hodnoty: 1,3 2,1 8
Silikátový modul podíl oxidu křemičitého koxidu železitému. SiO2 Sm= -------- Fe2O3 Pomalu tvrdnoucí cementy mívají velký silikátový modul. Hodnoty: 1,5-3 9
Aluminátový modul poměr mezi oxidem hlinitým a oxidem železitým. Al2O3 Am= --------- Fe2O3 Cementy srychlým vývinem hydratačního tepla mají vyšší aluminátový modul. Hodnoty: 1 3,5 10
11
Složky cementů Portlandský slínek K - hydraulická látka -2/3 (alit+ belit) + (Al2O3+ Fe2O3+ ) Granulovaná struska S - hydraulická látka -2/3 struska + Al2O3 -vzniká rychlým ochlazením struskové taveniny při tavení železné rudy 12
Pucolán přírodní nebo průmyslové látky křemičité, hlinitokřemičité nebo směsi těchto látek -pucolány po smíchání s vodou samy netvrdnou Přírodní pucolán P -látky vulkanického původu, sedimentární horniny Průmyslový pucolán Q -tepelně zpracované a aktivované hlíny a břidlice, vzduchem ochlazené strusky z výroby olova, mědi, zinku 13
Křemičitý popílek V -jemně mletý prášek převážně z kulovitých sklovitých částic s pucolánovými vlastnostmi. -skládá se hlavně z aktivního oxidu křemičitého a oxidu hlinitého. Ve zbytku pak z oxidu železitého a jiných oxidů. 14
Vápenatý popílek - W -jemně mletý prášek s hydraulickými nebo pucolánovými vlastnostmi či oběma. -musí sestávat hlavně z aktivního oxidu vápenatého, aktivního oxidu křemičitého a oxidu hlinitého. Ve zbytku pak z oxidu železitého a jiných oxidů. Dodavatel popílku - http://www.avas-concrete.com/stavebnihmoty-prisady-primesi-do-betonu/popilek.php 15
Kalcinovaná břidlice T -vyrábí se ve speciální peci při teplotě cca 800 C. -Podle složení přírodního materiálu a výrobního postupu obsahuje kalcinovaná břidlice slínkové fáze -Kalcinovaná břidlice má v jemně semletém stavu výrazně hydraulické vlastnosti jako cement portlandský a navíc pucolánové vlastnosti. Křemičitý úlet D -je tvořen velmi jemnými kulovitými částicemi s vysokým obsahem amorfního oxidu křemičitého, jež je větší než 85 % hmotnostních. -Křemičitý úlet vzniká při redukci čistého křemíku v obloukových pecích při výrobě křemičitých a ferokřemičitých slitin. 16
Vápenec L -jehož obsah v cementu převyšuje 5 % hmotnostních, musí vyhovovat následujícím požadavkům: obsah uhličitanu vápenatého musí být větší než 75 % hmotnostních obsah jílovitého podílu absorpce metylenové modři menší než 1,2 g/100 g obsah organických složek menší než 0,2 % hmotnostních. 17
Příměsi přírodní nebo umělé anorganické minerální látky, které po vhodné úpravě mohou svojí zrnitostí upravovat fyzikální vlastnosti cementu. -Nesmí zvyšovat spotřebu vody pro zpracování cementu, zhoršovat odolnost betonu nebo malty či snižovat ochranu výztuže.plniva používáme jako doplňující složku cementu vdávce 0-5 % hmotnostních. 18
Přísady látky přidávané buď pro usnadnění výroby nebo úpravu vlastností cementu. -Celkové množství přísad nesmí překročit 1% hmotnosti cementu. 19
Zdroje: http://www.betonserver.cz/ http://www.sosik.cz/_ftp/laborator/laboratorsta.htm http://www.ocel.wz.cz/index.html http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/ http://www.imaterialy.cz/ http://www.ebeton.cz/ Literatura: DVOŘÁK J.,KVÍTEK Z., SLABÝ J., Betonové kcei, 2. vydání, Sobotáles Praha, 1996, 256 s., ISBN 80-85920-20-4 Příručka technologa beton, 2. vydání, Artis, 2005 JELÍNEK L., Dřevěné a kovové kce, ECC Strakonice, 2008, 130 s. Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.