Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Podobné dokumenty
Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období. Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC

Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury

Aktuální stav přípravy a realizace investic na železniční infrastruktuře SŽDC

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

Význam VRT pro moravské kraje

Vysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Priority rozvoje železniční

Realizované a připravované stavby na úseku modernizace dráhy

Geografie České republiky. Doprava

Koncepce rychlédopravy v ČR

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Ing. Pavel Surý

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o.

Příprava Rychlých železničních spojení

Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR

Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem

Budování Rychlých železničních spojení v České republice

Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR Manažerské shrnutí

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Předpokládané datum zahájení realizace projektu

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Předpokládané datum ukončení realizace projektu

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu

Zrychlení dopravy z Liberce do Prahy

Usnesení z 102. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 17. července 2013

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Příprava a realizace investic SŢDC v letech 2016 a 2017, střednědobý výhled

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Výhled investic SŽDC

KORIDORY A NOVÉ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ - NIKOLIV DUPLICITA, ALE SPOLUPRÁCE

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

Národní implementační plán ERTMS. Národní příloha

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Železniční stavby v Pardubickém a Královéhradeckém kraji. Bc. Jiří Svoboda, MBA Generální ředitel

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Investice SŽDC Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Nové železniční spojení Drážďany Praha

jednání Rady města Ústí nad Labem

Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE INVESTIC NA ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTUŘE SŽDC

Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno

Příloha 7a Prognózy - struktura 2G minuty (tisíce)

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

Příprava a realizace dopravních staveb na TEN-T, dopady směrnice EIA

Vysokorychlostní železnice v ČR

Ověření propustnosti žst. Praha hl. n. pro výhledový rozsah dopravy

Vysokorychlostní železniční tratě

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Vysokorychlostní tratě a studie proveditelnosti

5-1a. PRŮMĚRNÉ KUPNÍ CENY STAVEBNÍCH POZEMKŮ V ČR DLE OKRESŮ A VELIKOSTI OBCÍ V LETECH (v Kč/m 2 )

5-1a. PRŮMĚRNÉ KUPNÍ CENY STAVEBNÍCH POZEMKŮ V ČR DLE OKRESŮ A VELIKOSTI OBCÍ V LETECH (v Kč/m 2 )

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

5-1b. PRŮMĚRNÉ KUPNÍ CENY STAVEBNÍCH POZEMKŮ V ČR DLE OKRESŮ A VELIKOSTI OBCÍ V LETECH (v Kč/m 2 ) - POŘADÍ

5-1b. PRŮMĚRNÉ KUPNÍ CENY STAVEBNÍCH POZEMKŮ V ČR DLE OKRESŮ A VELIKOSTI OBCÍ V LETECH (v Kč/m 2 ) - POŘADÍ

5-1b. PRŮMĚRNÉ KUPNÍ CENY STAVEBNÍCH POZEMKŮ V ČR DLE OKRESŮ A VELIKOSTI OBCÍ V LETECH (v Kč/m 2 ) - POŘADÍ

Robin Povšík Náměstek hejtmana Středočeského kraje pro oblast dopravy , Prague Marriot Hotel

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna

Železnice a přestupní terminály v České republice

Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje

Výnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k a ,62 0, ,0 7,00 Ostatní 11,67

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Část dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ (12Y2VT)

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

RYCHLÉ ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRO LIBERECKÝ KRAJ

Modernizace systému řízení daňové a celní správy - skutečná příležitost pro optimalizaci. (Studie proveditelnosti na GŘC) Ivana Brzoňová 4.4.

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Výlukový jízdní řád pokračuje nepřetržitě do 1. června 2015, 24:00 hod.

Studie proveditelnosti Praha Mladá Boleslav Liberec

Nově přijatá a připravovaná TSI

Seznam stanic systému ČD Kurýr a InterKurýr

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Strategie MD pro rozvoj DI ČR po roce 2020

ADVENTNÍ ZÁJEZDY 2017

(obsahuje pouze vlaky již se výluka dotýká) km SŽDC, státní organizace / ČD, a.s. Vlak Sp Sp 1861

AŽD Praha s.r.o. Dálkové ovládání zabezpečovacího zařízení podmínka dispečerského řízení dopravy. Ing. Josef Schrötter

Priority a zdroje financování dopravní infrastruktury ČR od roku 2012

Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:

Úzká hrdla na železniční síti bránící rozvoji železniční dopravy

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Z Prahy do Brna za hodinu aneb Rychlá Spojení jako páteř naší veřejné dopravy. Michal Drábek

Transkript:

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento model byl aktualizován v roce 2015, a byl dále doplněn pro potřeby posouzení vysokorychlostních tratí. Dopravním modelem jsou posouzeny tři stavy dopravní sítě. Tyto stavy byly zpracovány zvlášť pro nákladní a osobní dopravu. První stav představuje model k roku 2020. Infrastruktura se zde téměř rovná současnému stavu, jsou zahrnuty pouze rozestavěné stavby, které mají být k tomuto horizontu dokončeny. Přepravní poptávka pak zahrnuje růst tak, jak je definován v aktualizovaném dopravním modelu z roku 2015. Dále je doložen rok 2035, a to ve 2 variantách, které se od sebe liší rozvojem železniční sítě. Ve variantě 2035 bez projektu (BP) je uvažován rozvoj železniční sítě shodně se zpracovanými studiemi proveditelnosti významných staveb, které byly v době zpracování schváleny CK či před schválením, ale s kladným výsledkem. Protože předmětem posouzení jsou RS, aktualizace modelu se týkala především staveb, které by významně ovlivňovaly osobní dálkovou a nákladní dopravu. Dopravní model je založen na konzervativních předpokladech růstu a to včetně míry prognózované indukované dopravy. I v rámci tohoto konzervativního scénáře byl nicméně potvrzen významný nárůst atraktivity železniční dopravy, který by měl být dostatečně silný pro ospravedlnění realizace tohoto systému. V rámci zpracování studií proveditelnosti jednotlivých ramen bude navíc tento model dále zpřesňován. Na základě zahraničních zkušeností, které budou v přípravě studií proveditelnosti jednotlivých ramen zohledňovány, lze předpokládat dosažení vyšších prognózovaných hodnot a tedy i dosažení příznivějšího ekonomického hodnocení jednotlivých projektů zařazených do systému RS. Oproti stávajícímu stavu jsou tedy ve variantě 2035 BP modelovány přínosy z následujících staveb: Optimalizace trati Cheb (mimo) státní hranice SRN + Modernizace žst. Cheb, Modernizace trati Plzeň Domažlice státní hranice, Modernizace III. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha Plzeň, Železniční spojení Prahy, letiště Václava Havla Praha Ruzyně a Kladna, Modernizace IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha České Budějovice, Optimalizace trati Praha Vysočany Lysá nad Labem, Optimalizace trati Kolín Všetaty Děčín, Modernizace trati Velký Osek Hradec Králové Choceň, Zkapacitnění trati Nymburk Mladá Boleslav, Modernizace trati Pardubice Hradec Králové, Týniště nad Orlicí Častolovice Solnice, Modernizace trati Ústí nad Orlicí Choceň, Železniční uzel Brno, Modernizace trati Brno Přerov (200 km/h), Elektrizace trati Kojetín Kroměříž Hulín, Modernizace a elektrizace trati Otrokovice Zlín Vizovice, Rekonstrukce žst. Přerov a Železniční uzel Ostrava. Mimo výše zmíněných staveb se zde uvažuje s částečným zprovozněním VRT, a to konkrétně z úseků Brno Břeclav (nová VRT Brno Vranovice a modernizace I. TŽK mezi Vranovicemi a Břeclaví na 200 km/h), Praha Ústí nad Labem (Berlín/Podkrušnohoří). Linky, které v současnosti obsluhují směry Praha Ústí nad Labem (Berlín/Podkrušnohoří), budou přesunuty na VRT. Tento přístup byl zvolen s ohledem na předjímání rozvoje sítě TEN-T dle nařízení č. 1315/2013/EU ( nařízení o TEN-T ), přičemž však podmínkou realizace dle tohoto nařízení je zároveň prokázání ekonomické efektivity. Varianta 2035 s projektem (SP) zahrnuje stejné stavby jako varianta bez projektu, navíc však předpokládá rozsáhlou výstavbu VRT. Je zde předpokládána výstavba nových tratí v úsecích Praha Brno, Přerov Ostrava a na trati Praha Plzeň také tunel Praha - Beroun. Tyto stavby umožní provoz nových linek směrem na Vídeň, Budapešť, Varšavu, Mnichov nebo Norimberk. Modelově je předpokládáno vedení VRT Praha - Brno tak, že trasu částečně využije i expresní linka na Linz. V případě vedení VRT Praha Brno severní trasou by zase trasu VRT částečně využily vybrané vlaky na trase Praha Pardubice. Konkrétní vedení VRT Praha Brno nemá na této úrovni dopravního modelování zásadní vliv na přepravní proudy v hlavní relaci. Spolu se zprovozněním VRT dojde rovněž ke změnám na konvenčních tratích. Mimo přesunutí výše zmíněných linek na VRT dochází ke změně původní expresní linky Ex3, z níž vzniká linka Břeclav Hradec Králové. V případě rychlíku Brno Zlín je pracovně uvažováno prodloužení do Prahy po trase VRT, a to s obsluhou Jihlavy. Dále rychlík Plzeň Č.

Budějovice Brno je přeložen v úseku Jihlava Brno na trasu VRT a opět obsluhuje i Jihlavu a linky v úseku Přerov Ostrava, které zde neobsluhují mezilehlé stanice, jsou zde rovněž přeloženy na trasu VRT. Realizace VRT Praha Wroclaw je zde posouzena samostatně s předpokladem vedení trasy přes Liberec s ohledem na realtivně dobré parametry, které jsou zajištěny již ve variantě bez projektu pro relaci Praha Hradec Králové (jízdní doba Ex = 70 minut) U všech železničních uzlů se v dopravním modelu předpokládá, že pro provozní koncept vysokorychlostních tratí kapacitně vyhoví, jakkoliv v těchto uzlech budou nutné úpravy za desítky miliard Kč. Silniční infrastruktura počítá v roce 2035 v obou variantách se shodným rozvojem. Z významných staveb ovlivňujících větší území jsou to především dokončené dálnice D1, D3, D4, D6, D7, D8, D11, D35, D43 v úseku D1 Svitávka, D48, D49, D52 a D55. Následují zátěžové kartogramy, tak jak byly vygenerovány dopravním modelem. Výsledky vygenerované strategickým dopravním modelem je nutné považovat pro jednotlivé úseky za orientační. Pro účely jednotlivých ramen je nutné dopravní model dále precizovat pro jednotlivá ramena v návaznosti na zpodrobnění linkového vedení a zpodrobnění způsobu obsluhy území ve studiích proveditelnosti. Výsledky dopravního modelování na úrovni ramen mohou být od výsledků strategického dopravního modelování odlišné o jednotky až nižší desítky procent.

Nákladní silniční doprava rok 2020

Nákladní železniční doprava rok 2020

Nákladní silniční doprava rok 2035, bez projektu

Nákladní železniční doprava rok 2035, bez projektu

Nákladní silniční doprava rok 2035, s projektem

Nákladní železniční doprava rok 2035, s projektem

Osobní doprava rok 2020

Osobní doprava rok 2035,bez projektu

Osobní doprava rok 2035,s projektem

Osobní doprava rok 2035, rozdíl s projektem bez projektu

Osobní doprava rok 2035,s projektem,rozpad zatížení z posuzovaného úseku

Osobní doprava rok 2035,s projektem,rozpad zatížení z posuzovaného úseku

Osobní doprava rok 2035,s projektem,rozpad zatížení z posuzovaného úseku

Osobní doprava rok 2035,s projektem,rozpad zatížení z posuzovaného úseku

Osobní doprava rok 2035,s projektem,rozpad zatížení z posuzovaného úseku

Osobní doprava rok 2035,s projektem,rozpad zatížení z posuzovaného úseku

Osobní doprava rok 2035,s projektem,vybrané přepravní vztahy

Osobní doprava rok 2035,s projektem,včetně VRT Praha-Wroclaw