U S N E S E N Í. Č.j.: MSPH 99 INS 37842/2013-A-61

U S N E S E N Í Č.j.: MSPH 99 INS 37842/2013-A-61 Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Suchým v insolvenční věci dlužníka: JUDr. Miloš Červenka, nar. 04.01.1961, bytem Havelská 494/31, Praha 1, zast. JUDr. Janem Špačkem, advokátem se sídlem Praha 5, Radlická 663/28, o insolvenčním návrhu věřitele: SEDRIKA s.r.o., se sídlem Praha 2, Chodská 1366/9, IČO: 26220270, zast. JUDr. Jindřichem Vališem, advokátem se sídlem Praha 1, Opatovická 4 t a k t o : I. Z j i š ť u j e s e úpadek dlužníka: JUDr. Miloš Červenka, nar. 04.01.1961, bytem Havelská 494/31, Praha 1. II. Insolvenčním správcem se ustanovuje společnost NEŠTICKÁ NEŠTICKÝ, v.o.s., se sídlem Praha 2, Ječná 550/1, IČO: 27588106. III. Obchodní společnosti NEŠTICKÁ NEŠTICKÝ, v.o.s., se sídlem Praha 2, Ječná 550/1, IČO: 27588106, s e u k l á d á, aby nejpozději do 3 dnů ode dne doručení tohoto usnesení soudu sdělila jméno a příjmení, datum narození a trvalý pobyt fyzické osoby, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, jejímž prostřednictvím bude vykonávat činnost insolvenčního správce. Společnost musí prokázat, že tato fyzická osoba splňuje podmínky pro výkon činnosti insolvenčního správce IV. Účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. V. Soud vyzývá věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku; přihlášky a jejich přílohy se podávají u Městského soudu v Praze pouze na předepsaném formuláři, který je zveřejněn na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz nebo na stránkách insolvenčního rejstříku http://isir.justice.cz, a to včetně pokynu pro jeho vyplnění spolu se vzorově vyplněným formulářem. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Lhůta k podání přihlášky je zachována, je-li nejpozději posledního dne lhůty přihláška podána u insolvenčního soudu nebo je-li nejpozději posledního dne lhůty přihláška odevzdána orgánu, který má povinnost ji insolvenčnímu soudu doručit. Uplynutím lhůty stanovené k podání přihlášky zaniká účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. 109 odst. 3 Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávka, kterou lze po zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi uplatnit přihláškou, nemůže být uplatněna žalobou. K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost přihlašované pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. Přihláška pohledávky a její přílohy se podávají dvojmo. Chybějící stejnopis přihlášky nebo chybějící kopie příloh přihlášky vyhotoví insolvenční soud na náklady přihlašovatele pohledávky.

Pokračování -2- MSPH 99 INS 37842/2013 Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně insolvenčnímu soudu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. VI. Dlužníkovi se ukládá, aby do 15 dnů od doručení usnesení o zjištění úpadku sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů. VII. Věřitelé se vyzývají, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka. Věřitel, který insolvenčnímu správci nesdělí, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužníka, může odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zajištěna zajišťovací práva; to neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu. VIII. Nařizuje se přezkumné jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek na den 26. listopadu 2014 v 9,00 hod., II. patro, č.dv. 265 v budově Městského soudu v Praze, Praha 2, Slezská 9. Prezence věřitelů začne 15 minut a skončí 5 minut před zahájením přezkumného jednání. Zástupci věřitelů předloží při prezenci řádné plné moci event. pověření k jednání jménem věřitele a doklad totožnosti. IX. Schůze věřitelů se svolává na den 26. listopadu 2014 do jednací síně č. dveří 265, II. patro v budově Městského soudu v Praze, pracoviště Slezská, Praha 2, Slezská 9 s tím, že se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání. Předmětem jednání schůze věřitelů bude: a) zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a vyjádření ke způsobu řešení úpadku, b) rozhodnutí soudu o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, je vázána na podmínku nebo nebyla zjištěna, c) volba věřitelského orgánu, d) rozhodnutí věřitelů o způsobu řešení úpadku, e) rozhodnutí věřitelů o případném odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a volba nového insolvenčního správce. X. Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby nejpozději do 7. listopadu 2014 předložil soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek tak, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit nejpozději 15 dnů přede dnem konání přezkumného jednání. XI. Lhůta dlužníkovi pro případné předložení reorganizačního plánu, který bude přijatý alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek s e p r o d l u ž u j e do 15. září 2014.

Pokračování -3- MSPH 99 INS 37842/2013 O d ů v o d n ě n í Věřitel (navrhovatel) se insolvenčním návrhem ze dne 30. prosince 2013 domáhal u zdejšího soudu zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek, neboť je toho názoru, že dlužník je v úpadku ve formě platební neschopnosti. Navrhovatel tvrdí, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 68.364.964,-Kč s příslušenstvím splatnou do 30. listopadu 2012. Navrhovatel uvedl, že dne 1. července 2010 uzavřel se společností SIEMPRE a.s. smlouvu o úvěru, na jejímž základě společnosti SIEMPRE a.s. poskytl finanční prostředky ve výši 68.364.964,-Kč, přičemž společnost SIEMPRE a.s. se zavázala tyto finanční prostředky vrátit nejpozději do 31. října 2012 spolu s úrokem ve výši 32% p.a. Závazek společnosti SIEMPRE a.s. vyplývající ze smlouvy o úvěru je zajištěn mj. ručitelským prohlášením dlužníka, tj. dlužník je ručitelem za závazky společnosti SIEMPRE a.s., a zástavním právem k dlužníkovým pozemkům. Vzhledem k tomu, že společnost SIEMPRE a.s. své závazky neuhradila, vyzval navrhovatel ke splnění závazků dlužníka, a to do 30. listopadu 2012. Dlužník tak dosud neučinil. K osvědčení své pohledávky za dlužníkem navrhovatel předložil soudu smlouvu o úvěru ze dne 1. července 2010; výpisy z bankovních účtů navrhovatele a potvrzení o předání finančních prostředků; dohodu o započtení vzájemných pohledávek ze dne 1. července 2010; ručitelské prohlášení dlužníka; smlouvy o zřízení zástavních práv k nemovitostem ve vlastnictví dlužníka. Navrhovatel ve svém návrhu označil za další věřitele se splatnou pohledávkou za dlužníkem společnosti SIEMPRE a.s. a CT Zone Brno a.s. V podání ze dne 11. února 2014 navrhovatel jako další věřitele dlužníka označil Dominika Červenku, spořitelní družstvo Artesa, JUDr. Milana Usnula a společnost CTP Property XXII, spol. s r.o. Podáním ze dne 19. února 2014 sdělila soudu společnost SIEMPRE a.s. prostřednictvím správce podniku, že má za dlužníkem splatné pohledávky ve výši 3.930.650,-Kč. Z přihlášky pohledávek společnosti SIEMPRE a.s. se podává, že tyto pohledávky byly na společnost SIEMPRE a.s. postoupeny navrhovatelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. července 2010 s tím, že vznikly na základě smlouvy o poskytování ekonomického poradenství a zprostředkování. Na základě této smlouvy navrhovatel měl poskytovat dlužníkovi ekonomické poradenství, za což se dlužník zavázal hradit odměnu. Tuto odměnu následně navrhovatel účtoval dlužníkovi příslušnými fakturami, jejichž splatnost nastala v červnu a červenci 2010. Soudní exekutor Mgr. Petr Polanský, který vymáhá pohledávku Dominika Červenky, uvedl, že k únoru 2014 má Dominik Červenka za dlužníkem pohledávku z titulu dlužného výživného ve výši 227.552,-Kč, k jejímuž prokázání soudu předložil rozsudek Okresního soudu Praha-západ č.j. P 75/2001-572 ze dne 11. dubna 2005, rozsudek Okresního soudu Praha-západ č.j. 0P 75/2001-732 ze dne 30. září 2010 a vyrozumění o zahájení exekuce ze dne 6. ledna 2014. Spořitelní družstvo Artesa sdělilo soudu, že eviduje za dlužníkem dvě splatné pohledávky v celkové výši 35.356.789, 61 Kč z titulu ručitelských prohlášení dlužníka, na jejichž základě je dlužník ručitelem za závazky společností Blue Wave, s.r.o. a PRO-Újezd a.s., které mají

Pokračování -4- MSPH 99 INS 37842/2013 tyto společnosti u věřitele na základě jim poskytnutých úvěrů. K osvědčení svých pohledávek předložilo spořitelní družstvo Artesa smlouvy o úvěru, ručitelská prohlášení, notářské zápisy s uznáním závazku, přípisy s oznámením o zesplatnění pohledávek a výzvy dlužníkovi k úhradě pohledávek. JUDr. Milan Usnul uvedl, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 10.000,-Kč jako nezaplacenou pořádkovou pokutu. Společnosti CT Zone Brno a.s. a CTP Property XXII, spol. s r.o. soudu sdělily, že neevidují za dlužníkem žádné pohledávky. Dlužník na svoji obranu uvedl, že pohledávka navrhovatele, kterou uplatňuje v insolvenčním řízení, neexistuje, a že nejsou splněny ani další předpoklady pro prohlášení úpadku dlužníka. Dlužník zejména uvedl, že ručitelské prohlášení, na jehož základě je ručitelem společnosti SIEMPRE a.s. za její závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne 1. července 2010 dosud nenabylo platnosti ani účinnosti, neboť účinnost ručitelského prohlášení je vázána na ukončení exekučních řízeních, která byla vedena proti dlužníkovi a která byla uvedena v příloze ručitelského prohlášení. Vzhledem k tomu, že jedno z těchto exekučních řízení (sp. zn. 16 EX 12308/2008) dosud nebylo ukončeno, není ručitelské prohlášení účinné. Dlužník dále uvedl, že ručitelské prohlášení je neplatné též z dalších právně-formálních důvodů, které však blíže nespecifikoval. Dlužník dále zpochybnil pohledávku navrhovatele také s ohledem na sjednaný úrok ve výši 32% p.a. a sankční úrok s prodlením ve výši 0,12% denně s tím, že celkové úročení dosáhlo sazby 75,8% p.a., což je v rozporu s dobrými mravy, přičemž k tomuto znění smlouvy přistoupil pouze z toho důvodu, že byl v tísni. K pohledávce Dominika Červenky dlužník uvedl, že sice proti němu probíhá exekuční řízení k vymožení dlužného výživného, avšak jedná se soudním exekutorem o zastavení tohoto exekučního řízení, neboť v období, za něž je dlužné výživné vymáháno, zaplatil mnohem vyšší částku, než jaká mu byla uložena rozhodnutím soudu. Dlužník tvrdí, že Dominik Červenka s ním momentálně bydlí v jedné domácnosti a že exekuční řízení je důsledkem špatné komunikace mezi dlužníkem a matkou Dominika Červenky. Ohledně pohledávky společnosti SIEMPRE a.s. dlužník uvedl, že tato pohledávka již zanikla, a pokud nezanikla, tak došlo k jejímu promlčení. Pohledávku JUDr. Milana Usnula pak dlužník v průběhu insolvenčního řízení uhradil, což doložil výpisem z účtu ze dne 8. dubna 2014. Pokud jde o pohledávky spořitelního družstvo Artesa, dlužník připustil jejich existenci s tím, že společnosti Blue Wave, s.r.o. a PRO-Újezd a.s. jednají s věřitelem o refinancování úvěrů jim poskytnutých, a tudíž by mělo dojít k zániku jeho ručitelského závazku. Dlužník dodal, že k zesplatnění pohledávek došlo z důvodu probíhajícího insolvenčního řízení ke dni 7. března 2014, a tudíž se z pohledu probíhajícího insolvenčního řízení nejedná o závazky, s jejichž plněním by dlužník byl v prodlení delším než 3 měsíce. K námitce dlužníka, že jeho ručitelské prohlášení nenabylo účinnosti, navrhovatel uvedl, že dle jemu dostupných informací již všechna exekuční řízení uvedená v příloze k ručitelskému prohlášení byla ukončena a předložil soudu usnesení o zastavení exekuce vydané soudním exekutorem JUDr. Jiřím Doležalem sp. zn. 16 Ex 12308/08 ze dne 17. prosince 2010, které nabylo právní moci dne 20. prosince 2010.

Pokračování -5- MSPH 99 INS 37842/2013 Ve vyjádření ze dne 24. června 2014 a shodně také na jednání dne 25. června 2014 dlužník zpochybnil aktivní legitimaci navrhovatele také z toho důvodu, že navrhovatel není dle jeho názoru věřitelem pohledávky, pro kterou insolvenční návrh podal, neboť finanční prostředky, které navrhovatel společnosti SIEMPRE a.s. poskytl, nenáležely výhradně navrhovateli, ale byly sdruženy několika fyzickými osobami s tím, že navrhovatel byl pouze pověřen správou těchto finančních prostředků. Vedle shora uvedených věřitelů přihlásila do insolvenčního řízení pohledávku za dlužníkem společnost Kocián Šolc Balaštík advokátní kancelář s.r.o., a to pohledávku ve výši 15.957.140,-Kč s příslušenstvím za neuhrazené právní služby poskytnuté dlužníkovi. Na obranu proti této pohledávce dlužník uvedl, že mu tento subjekt způsobil škodu ve výši 47.270.665,-Kč v důsledku nedostatečného zastupování oprávněných zájmů dlužníka, přičemž tato škoda převyšuje výši věřitelem uplatněné pohledávky. Dlužník poté dopisem ze dne 24. června 2014 provedl zápočet vzájemných pohledávek, čímž dle jeho názoru pohledávka věřitele zanikla. Dlužník dále uvedl, že hodnota jeho majetku převyšuje výši jeho závazků a že i z tohoto důvodu není v úpadku s tím, že jeho věřitelé by se mohli domoci uspokojení svých pohledávek mimo rámec insolvenčního řízení právě z výtěžku prodeje majetku dlužníka. Dlužníkův majetek je tvořen jednak pozemky, jednak akciemi dlužník je jediným akcionářem několika společností, přičemž jen čistá tržní hodnota majetku společnosti NAVETINA a.s. by mohla činit více než 1.000.000.000,-Kč; tržní hodnota pozemků dlužníka pak dle jeho tvrzení dosahuje výše 363.375.151,-Kč. Dlužník je podle ust. 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení (insolvenční zákon dále jen InsZ) v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit. Dle odst. 2 pak se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v ust. 104 odst. 1 InsZ, kterou mu uložil insolvenční soud. Podle ust. 97 InsZ lze insolvenční řízení zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. Náležitosti insolvenčního návrhu věřitele jsou pak stanoveny v ust. 103 a 105 InsZ. Dle ust. 136 odst. 1 InsZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. V ust. 136 odst. 2 InsZ pak stanoví, jaké výroky musí toto rozhodnutí obsahovat. K pohledávce navrhovatele: Po provedeném dokazování insolvenční soud dospěl k závěru, že navrhovatel prokázal, že má za dlužníkem splatnou pohledávku ve výši 68.364.964,-Kč s příslušenstvím splatnou ode dne 30. listopadu 2012. Navrhovatel svou pohledávku prokázal Smlouvou o úvěru ze dne 1. července 2010, z níž soud zjistil, že se navrhovatel jako věřitel a společnost SIEMPRE a.s. jako dlužník dohodli, že navrhovatel poskytne společnosti SIEMPRE a.s. finanční prostředky do výše 79.828.553,-Kč, které se společnost SIEMPRE a.s. zavázala navrhovateli vrátit do 31. října 2012, a to spolu s úrokem ve výši 32 % p.a. Pro případ, že by společnost SIEMPRE a.s. nesplatila poskytnuté finanční prostředky včas, byl sjednán úrok z prodlení

Pokračování -6- MSPH 99 INS 37842/2013 ve výši 0,12 % za každý den prodlení. Závazek společnosti SIEMPRE a.s. byl zajištěn jednak nemovitostmi ve vlastnictví dlužníka, jednak ručením dlužníka. Samotné poskytnutí finančních prostředků navrhovatelem společnosti SIEMPRE a.s. má soud za prokázané z výpisu z bankovního účtu navrhovatele ze dne 12. července 2010, z nějž se podává, že z bankovního účtu navrhovatele byla ve prospěch účtu č. 2012070005/6000, tedy na účet určený Smlouvou po úvěru, převedena dne 12. července 2010 částka ve výši 2.000.000,-Kč; dne 29. července 2010 byla stejným způsobem společnosti SIEMPRE a.s. poskytnuta částka ve výši 1.000.000,-Kč. Z jiného bankovního účtu navrhovatele pak byly dne 29. července 2010 společnosti SIEMPRE a.s. poskytnuty finanční prostředky ve výši 24.100.000,-Kč, a to převodem na bankovní účet č. 2303001835/6000, tedy na další účet určený Smlouvou o úvěru. Z dalších protokolů o převzetí peněžních prostředků a výpisů z bankovních účtů navrhovatele má soud za prokázané, že navrhovatel společnosti SIEMPRE a.s. poskytl další finanční prostředky ve výši 10.536.411,-Kč, z toho 150.000,-Kč v hotovosti. Dlužno dodat, že dlužník samotné poskytnutí finančních prostředků nijak nesporoval. Pokud jde o částku ve výši 30.728.553,-Kč, tu navrhovatel poskytl společnosti SIEMPRE a.s. formou započtení vzájemných pohledávek, což vyplývá z Dohody o započtení vzájemných pohledávek ze dne 1. července 2010. Své závazky ze Smlouvy o úvěru pak společnost SIEMPRE a.s. uznala v rámci notářského zápisu č. NZ 348/2010; N 370/2010 ze dne 26. července 2010. Dlužník ručí za závazky společnosti SIEMPRE a.s., které vyplývají ze Smlouvy o úvěru, na základě Ručitelského prohlášení ze dne 1. července 2010, v němž dlužník prohlásil, že na sebe bere povinnost splatit veškeré závazky spojené nebo související se Smlouvou o úvěru a že uhradí věřiteli veškeré závazky spojené nebo související se Smlouvou o úvěru, jestliže tak neučiní dlužník (tj. společnost SIEMPRE a.s.), a to ani v dodatečné poskytnuté lhůtě v délce 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy společnosti SIEMPRE a.s. V Ručitelském prohlášení bylo dále uvedeno, že nabývá platnosti a účinnosti okamžikem ukončení exekučních řízení, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1. Z přiloženého seznamu exekucí soud zjistil, že je v něm specifikováno 11 exekučních řízení, po jejichž skončení nabylo ručitelské prohlášení účinnosti. Přestože dlužník tvrdil, že jedno z těchto exekučních řízení (vedené pod sp. Zn. 16 EX 12308/2008) nebylo dosud ukončeno, z usnesení o zastavení exekuce vydané soudním exekutorem JUDr. Jiřím Doležalem sp. zn. 16 Ex 12308/08 ze dne 17. prosince 2010, které nabylo právní moci dne 20. prosince 2010, má soud za prokázané, že i toto exekuční řízení již bylo ukončeno. Dle závěru soudu je tedy Ručitelské prohlášení platné i účinné. Dlužníkovo tvrzení o tom, že ručitelské prohlášení je neplatné také z formálně-právních důvodů, nebylo nijak blíže specifikováno s tím, že soud žádný důvod neplatnosti Ručitelského prohlášení neshledal. Z předložených Zástavních smluv k nemovitostem pak má soud za prokázané, že závazky společnosti SIEMPRE a.s., které vyplývají ze Smlouvy o úvěru, jsou zajištěny také zástavním právem k řadě pozemků, které jsou ve vlastnictví dlužníka. K námitce dlužníka, že Smlouva o úvěru je neplatná, neboť ji uzavřel v tísni, soud konstatuje, že dlužník sám není smluvní stranou Smlouvy o úvěru stranami smlouvy jsou dvě obchodní společnosti SEDRIKA s.r.o. a SIEMPRE a.s., u níž nelze připustit stav tísně z toho důvodu, že si potřebuje zajistit finanční prostředky za účelem zajištění pokračování podnikatelské činnosti, a to tím spíše, že dlužník mj. uvedl, že Smlouvu o úvěru připravovali jeho právní zástupci (tj. právníci osoby, která společnost SIEMPRE a.s. ovládala).

Pokračování -7- MSPH 99 INS 37842/2013 Soud neshledal Smlouvu o úvěru neplatnou ani s ohledem na výši sjednaných úroků, neboť výše 32 % p.a. není dle názoru soudu natolik vysoká, aby byla v rozporu s dobrými mravy. Ačkoliv tato výše úroků přesahuje běžnou výši úrokové sazby tehdy bankami vyžadovanou, nelze přehlédnout, že Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi dvěma podnikatelskými subjekty, které jakožto podnikatelé jsou povinni při uzavírání smluv jednat s náležitou profesionalitou, smlouvy důkladně prostudovat a až po zvážení všech aspektů uzavřít. Pokud společnost SIEMPRE a.s. takto nepostupovala, nemůže to jít dle názoru soudu k tíži navrhovatele. Je taktéž zřejmé, že výše úrokové sazby je mj. závislá na tom, jak rizikový úvěr je poskytován čím vyšší riziko, tím vyšší úroková sazba. V dané věci je zřejmé, že riziko nesplacení bylo vysoké, a tomu odpovídala i výše úrokové sazby. Ostatně pokud by společnost SIEMPRE a.s. byla bonitní společností a mohla obdržet úvěr za standardních bankovních podmínek, mohla uzavřít smlouvu o úvěru s některou z bank působících na území České republiky a neuzavírat pro ni natolik nevýhodnou smlouvu, která by dle názoru dlužníka mohla být až v rozporu s dobrými mravy. I v této souvislosti je pak třeba připomenout, že dle tvrzení dlužníka Smlouvu o úvěru připravovali právní zástupci dlužníka, a tudíž se by se případné neplatnosti Smlouvy o úvěru dle názoru soudu nemohla relevantně dovolávat ta smluvní strana, která by případnou neplatnost Smlouvy o úvěru způsobila. Pokud jde o výši úrokové sazby, kterou se poskytnutý úvěr úročil poté, kdy se společnost SIEMPRE a.s. a potažmo také dlužník dostali do prodlení se splacením poskytnutých finančních prostředků, tj. úrokové sazby ve výši 75,8 % p.a., je na místě konstatovat, že dlužník sečetl dvě rozdílné sazby s odlišným účelem. I po splatnosti úvěru totiž úroková sazba 32% p.a. představuje úplatu za poskytnutí finančních prostředků, úroková sazba ve výši 0,12 % denně jako smluvní úrok z prodlení pak představuje sankci za to, že finanční prostředky nebyly včas splaceny. Ke shora uvedenému soud dodává, že z rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2012, sp. zn. 31 Cdo 717/2010, že při posouzení, zda se účastníky sjednaná sazba úroků z prodlení příčí dobrým mravům ve smyslu 39 obč. zák., nelze bez zvážení všech rozhodných okolností konkrétního případu vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu v obdobné věci a nepostačí jen srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou zákonnou. Jinými slovy při posuzování výše úroků nelze dle názoru soudu vycházet pouze ze samotné výše úrokové sazby, ale také z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena. Insolvenční soud přihlédl zejména k tomu, že Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi dvěma obchodními společnostmi v rámci jejich podnikatelské činnosti, při níž se předpokládá, že podnikatelé jednají s patřičnou mírou profesionality a tedy uzavřeli smlouvu s takto sjednanou úrokovou sazbou s úmyslem touto smlouvou se řídit a tuto smlouvu dodržet. Soud vzal v úvahu také shora zmíněné tvrzení dlužníka, že tuto Smlouvu o úvěru připravovali jeho právní zástupci, přičemž dlužník je nejen ručitelem za závazky společnosti SIEMPRE a.s., ale je také osobou, která tuto společnost ovládá. V neposlední řadě byl dle názoru soudu sjednaný úrok přiměřený riziku nesplacení úvěru. Ve shora citovaném rozsudku Nejvyšší soud také dodal, že i úroková sazba úroku z prodlení ve výši 0,5% denně (tj. 182,5 % p.a.) může být za určitých okolností sazbou, která není v rozporu s dobrými mravy. Pokud se tedy úvěr po jeho splatnosti v dané věci úročil celkovou sazbou 75,8 % p.a., nejde s ohledem na shora uvedené o sazbu, která by byla v rozporu s dobrými mravy, přičemž, jak již bylo uvedeno shora, v této sazbě jsou sečteny jednak smluvní úrok jako úplata za poskytnutí finančních prostředků, jednak úrok z prodlení jako sankce za to, že finanční prostředky nebyly včas splaceny.

Pokračování -8- MSPH 99 INS 37842/2013 Pro úplnost soud dodává, že dlužník by měl splatný závazek vůči navrhovateli i v případě, kdy by výše úrokové sazby byla v rozporu s dobrými mravy. Není pochyb o tom, že navrhovatel poskytl společnosti SIEMPRE a.s. finanční prostředky ve výši 68.364.964,-Kč a ve Smlouvě o úvěru by byla neplatná pouze oddělitelná část týkající se smluvního úroku, příp. úroku z prodlení. Navrhovatel by tedy měl za společností SIEMPRE a.s. (a potažmo za dlužníkem) pohledávku odpovídající nároku na vrácení půjčených finančních prostředků (po vypuštění ustanovení o smluvním úroku by se ze Smlouvy o úvěru stala Smlouva o bezúročné půjčce) s tím, že z obsahu Ručitelského prohlášení vyplývá, že se dlužník zavázal uhradit na místo společnosti SIEMPRE a.s. (v případě jejího prodlení s úhradou závazku) zejména čerpané peněžní prostředky ve výši úvěru, tedy ve výši poskytnutých finančních prostředků. Podle obsahu ručitelského prohlášení by tedy dlužník ručil i za případný závazek z titulu nároku na vrácení půjčených finančních prostředků. Pokud jde o tvrzení dlužníka, že navrhovatel neposkytl společnosti SIEMPRE a.s. své vlastní finanční prostředky, ale finanční prostředky, které pouze spravoval jiným osobám, nelze než konstatovat, že pro určení, že navrhovatel má pohledávku za dlužníkem, není podstatné, zda finanční prostředky patřily navrhovateli či zda si je od třetích osob vypůjčil nebo finanční prostředky pro třetí osoby spravoval, neboť navrhovatel je subjektem s právní osobností, je sám smluvní stranou Smlouvy o úvěru a dle této Smlouvy o úvěru je navrhovatel osobou, jíž měla společnost SIEMPRE a.s. a posléze i dlužník svůj závazek splatit. K dalším věřitelům dlužníka: Artesa, spořitelní družstvo, má za dlužníkem pohledávku ve výši 19.500.000,-Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení finančních prostředků, které Artesa, spořitelní družstvo, poskytlo společnosti PRO-Újezd a.s. na základě Smlouvy o úvěru ze dne 21. července 2011. Touto smlouvou o úvěru se Artesa, spořitelní družstvo, zavázalo poskytnout společnosti PRO- Újezd a.s. finanční prostředky ve výši 26.000.000,-Kč, které se společnost PRO-Újezd a.s. zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 10 % p.a. dle sjednaného splátkového kalendáře. Poskytnutí finančních prostředků pak má soud za prokázané z notářského zápisu č. N 344/2011, NZ 319/2011 ze dne 21. září 2011, v němž společnost PRO-Újezd a.s. potvrdila, že ji byly příslušené finanční prostředky poskytnuty a svůj závazek v tomto notářském zápisu uznala. Vzhledem k tomu, že společnost PRO-Újezd a.s. nesplácela svůj závazek řádně (došlo k úhradě pouze první čtyř splátek v celkové výši 6.500.000,-Kč), zesplatnilo Artesa, spořitelní družstvo, nesplacenou část závazku ke dni 22. července 2013. Od té chvíle společnost PRO-Újezd a.s. na své závazky nesplatila ničeho. Dlužník se dne 21. července 2011 v Prohlášení o ručitelském závazku zavázal, že uspokojí Artesu, spořitelní družstvo, v případě, kdy společnost PRO-Újezd a.s. nebude své závazky ze Smlouvy o úvěru splácet řádně a včas. Dlužník byl přípisem ze dne 28. února 2014 vyzván, aby uspokojil pohledávky Artesy, spořitelního družstva, které tehdy dosahovaly výše 24.218.100,77 Kč, a to ve lhůtě do 7. března 2014. Dlužník tak dosud neučinil. Existence tohoto závazku dlužníka vyplývá také ze seznamu závazků, který dlužník podepsal a prohlásil o něm, že je úplný a správný, neboť dlužník v tomto seznamu závazků závazek vůči Artese, spořitelnímu družstvu, uvedl s tím, že tento závazek nepopírá. Další pohledávka Artesy, spořitelního družstva, ve výši 10.000.000,-Kč s příslušenstvím, spočívá v nesplacení finančních prostředků, které Artesa, spořitelní družstvo, poskytlo společnosti Blue Wave s.r.o. na základě Smlouvy o úvěru ze dne 26. září 2012. Touto smlouvou o úvěru se Artesa, spořitelní družstvo, zavázalo poskytnout společnosti Blue

Pokračování -9- MSPH 99 INS 37842/2013 Wave s.r.o. finanční prostředky ve výši 10.000.000,-Kč, které se společnost Blue Wave s.r.o. zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 9,5 % p.a. dle sjednaného splátkového kalendáře s tím, že první splátka byla splatná v měsíci říjen 2013. Poskytnutí finančních prostředků pak má soud za prokázané z notářského zápisu č. N 344/2011, NZ 319/2011 ze dne 29. října 2012, v němž společnost Blue Wave s.r.o. potvrdila, že ji byly příslušené finanční prostředky poskytnuty a svůj závazek v tomto notářském zápisu uznala. Vzhledem k tomu, že společnost Blue Wave s.r.o. nesplácela svůj závazek řádně (neuhradila ani jednu splátku), zesplatnilo Artesa, spořitelní družstvo, závazek ke dni 13. února 2014. Ani od té chvíle společnost Blue Wave s.r.o. na své závazky nesplatila ničeho. Dlužník se dne 26. září 2012 v Ručitelském závazku zavázal, že uspokojí Artesu, spořitelní družstvo, v případě, kdy společnost Blue Wave s.r.o. nebude své závazky ze Smlouvy o úvěru splácet řádně a včas. Dlužník byl přípisem ze dne 28. února 2014 vyzván, aby uspokojil pohledávky Artesy, spořitelního družstva, které tehdy dosahovaly výše 10.835.990,41 Kč, a to ve lhůtě do 7. března 2014. Dlužník tak dosud neučinil. Existence tohoto závazku dlužníka vyplývá také ze seznamu závazků, který dlužník podepsal a prohlásil o něm, že je úplný a správný, neboť dlužník v tomto seznamu závazků závazek vůči Artese, spořitelnímu družstvu, uvedl s tím, že tento závazek nepopírá. Obrana dlužníka spočívající v tom, že ke splatnosti závazků vůči Artese, spořitelnímu družstvu, došlo až v průběhu insolvenčního řízení, je nepřípadná, neboť pro účely rozhodnutí o úpadku dlužníka je podstatné, zda je dlužník v úpadku ke dni vydání rozhodnutí bez ohledu na skutečnost, zda ke splatnosti závazků dlužníka došlo před zahájením insolvenčního řízení nebo až v jeho průběhu. Pohledávkami Artesy, spořitelního družstva, z titulu smluvních pokut se soud pro nadbytečnost nezabýval. Dalším věřitelem dlužníka je Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., s vykonatelnými pohledávkami v celkové výši 15.957.140,-Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených právních služeb, které tento věřitel poskytoval dlužníkovi. Existenci této pohledávky má soud za prokázanou z předloženého rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 24 C 65/2013-80 ze dne 15. ledna 2014, který nabyl právní moci dne 26. března 2014, z něhož mj. vyplývá, že Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., (resp. její právní předchůdce) poskytovala dlužníkovi právní služby s tím, že v dohodě o odměně za právní služby ze dne 7. září 2010 dlužník uznal svůj závazek uhradit věřiteli odměnu za období srpen 2007 až srpen 2010 a zároveň byla sjednána výše odměny pro následující období. Na základě dohody o odměně za právní služby ze dne 7. září 2010 pak věřitel vystavil dlužníkovi faktury za poskytnuté právní služby, avšak dlužník uhradil svůj závazek pouze zčásti, přičemž neuhrazená jistina dosahuje celkové výše 15.957.140,-Kč. Dlužníkova obrana proti těmto závazkům spočívající v tom, že shora citovaný rozsudek je rozsudkem pro uznání, přičemž v jemu předcházejícím řízení dlužník aktivně nevystupoval mj. z toho důvodu, že paralelně probíhala jednání o narovnání, je i vzhledem k právnímu vzdělání dlužníka zcela irelevantní. Obstát nemůže ani námitka dlužníka, že mu rozsudek byl doručen tzv. náhradním způsobem, neboť občanský soudní řád náhradní doručení rozsudku připouští. Pokud se dlužník domníval, že doručení rozsudku mohlo být neúčinné, mohl se nápravy domáhat v nalézacím řízení, což však zřejmě neučinil. Ohledně uplatnění pohledávky, kterou má dlužník dle svého tvrzení za společností Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., z titulu náhrady škody a kterou započetl v průběhu insolvenčního

Pokračování -10- MSPH 99 INS 37842/2013 řízení na vzájemnou pohledávku, čímž měl jeho závazek zaniknout, nelze než konstatovat, že dlužník uplatnil svoji vzájemnou pohledávku zcela účelově až jeden den před jednáním v této věci (dlužník uplatnil svoji pohledávku dne 24. června 2014, jednání proběhlo dne 25. června 2014; dlužník tuto pohledávku neuvedl ani v seznamu majetku ze dne 8. dubna 2014), přičemž jde dle názoru soudu o pohledávku spekulativní a ničím nepodloženou. Shledává-li dlužník škodu v tom, že Smlouva o úvěru ze dne 1. července 2010 uzavřená mezi navrhovatelem a společností SIEMPRE a.s. je pro společnost SIEPRE a.s., potažmo pro dlužníka jako ručitele nevýhodná, pak nelze než konstatovat, že tuto smlouvu podepsal jménem společnosti SEMPRE a.s. jediný člen představenstva Ing. Miroslav Kerouš, stejně jako sám dlužník podepsal ručitelské prohlášení (nebyli při těchto úkonech zastoupeni), a tudíž Ing. Miroslav Kerouš, vykonával-li svoji funkci s péčí řádného hospodáře, i dlužník jako osoba práva znalá mohli smlouvu prostudovat, navrhnout změny a vyjednat podmínky pro sebe, resp. pro společnost SIEPRE a.s. výhodnější, nebo smlouvu a ručitelské prohlášení vůbec nepodepisovat. Dle tvrzení společností Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., navíc v průběhu přípravy smlouvy byly ekonomické aspekty smlouvy, tj. včetně výše úroků, připomínkovány dlužníkem, resp. jeho poradci. Lze tedy shrnout, že společností Kocián Šolc Balaštík, advokátní kancelář, s.r.o., má za dlužníkem vykonatelné pohledávky v celkové výši 15.957.140,-Kč s příslušenstvím splatné od 26. ledna 2011, zatímco dlužníkova vzájemná pohledávka není ničím podložená a k tomu, aby ji dlužník mohl pro účely insolvenčního řízení relevantně uplatnit, musel by insolvenční soud provádět rozsáhlé dokazování, které by zcela jistě přesahovalo rámec insolvenčního řízení. Pro úplnost soud dodává, že pokud je podle dlužníka Smlouva o úvěru neplatná a poskytnuté finanční prostředky nejsou úročeny, nemohla by mu vzniknout příslušná škoda. Věřitelem dlužníka je také syn dlužníka Dominik Červenka, jehož pohledávka z titulu neplaceného výživného je vymáhána v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 131 EX 6085/13 soudním exekutorem Mgr Petrem Polanským. Povinnost platit výživné ve výši 30.000,-Kč měsíčně byla dlužníkovi uložena rozsudkem Okresního soudu Praha-západ č.j. 0P 75/2001-732; 12PaNc 52/2009 ze dne 30. září 2010, který nabyl právní moci dne 30. června 2011. Podáním ze dne 19. února 2014 soudní exekutor Mgr Petr Polanský sdělil soudu, že výše dlužného výživného je 147.200,-Kč a dlužník také neuhradil příspěvky na dovolenou v celkové výši 60.000,-Kč, které musí hradit na základě rozsudku Okresního soudu Praha-západ č.j. P 75/2001-572 ze dne 11. dubna 2005, který nabyl právní moci dne 18. dubna 2005. Obrana dlužníka stojící na tvrzení, že v průběhu vyživovací povinnosti uhradil na výživném více, než bylo stanoveno, což se snažil doložit výpisem z bankovního účtu ze dne 18. října 2011, není relevantní. Dlužník tímto výpisem pouze doložil, že v měsíci říjnu 2011, tj. více než dva roky před zahájením insolvenčního řízení, uhradil na výživném částku ve výši 400.000,-Kč. Z výpisu však nevyplývá, zda jde o již dlužnou částku, nebo o částku do budoucna (stačila by na výživné na cca jeden rok). Taktéž je zřejmé, že tato částka byla zaplacena mnohem dříve, než bylo proti dlužníkovi zahájeno exekuční řízení, a tudíž soud nemá žádného důvodu se domnívat, že soudní exekutor při vyčíslení dlužného výživného tuto částku nezohlednil. Tvrzení dlužníka, že exekuce, která byla zahájena na návrh jeho bývalé manželky, je důsledkem špatné komunikace mezi ním a jeho bývalou manželkou a je vedena snahou dlužníkovi uškodit, není jednak nijak doložené, jednak nemůže zpochybnit fakt, že exekuce je proti dlužníkovi skutečně vedena. Konečně tvrzení dlužníka, že Dominik Červenka nyní bydlí s dlužníkem v jedné domácnosti, nic nemění na existenci pravomocného rozhodnutí, na jehož základě musí dlužník hradit výživné na Dominika Červenku k rukám matky. Pokud se změnily poměry, za nichž byl vydán rozsudek o určení výživného, měl se dlužník domáhat změny tohoto rozsudku.

Pokračování -11- MSPH 99 INS 37842/2013 Pokud jde o pohledávky společnosti SIEMPRE a.s. spočívající v neuhrazené ceně služeb ekonomického poradenství, které byly na společnost SIEMPRE a.s. postoupeny navrhovatelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. července 2010, soud konstatuje, že z předložených listin nelze dospět k závěru, zda byly dlužníkovi předmětné služby skutečně poskytnuty, příp. zda nedošlo vzhledem ke splatnosti pohledávek (v červnu a červenci roku 2010) k promlčení pohledávek, a proto se jimi soud blíže nezabýval, neboť úpadek dlužníka má za osvědčený ze shora uvedených skutečností. K obraně dlužníka spočívající v tom, že i kdyby měl více závazků po dobu delší než 3 měsíce po lhůtě splatnosti, tak není v úpadku, neboť hodnota jeho majetku převyšuje celkovou výši jeho závazků a že by tedy věřitelé mohli své pohledávky bez obtíží vymoci v rámci exekučního řízení, insolvenční soud konstatuje, že insolvenční zákon upravuje dvě formy úpadku úpadek ve formě platební neschopnosti a úpadek ve formě předlužení (u podnikatelů), přičemž pro zjištění úpadku dlužníka postačuje, pokud naplňuje znaky jedné z těchto forem úpadku. Uvedené mj. znamená, že tvrzení dlužníka o tom, že není předlužen, není způsobilé zpochybnit fakt, že se nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti. Přestože dlužník správně uvedl, že insolvenční řízení není řízením, v němž by věřitelé mohli vymáhat své pohledávky, mohou-li je bez obtíží vymáhat v exekučním řízení (k čemuž také doložil rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR), dle názoru soudu dlužník neprokázal, že by věřitelé mohli své pohledávky bez obtíží vymoci v exekučním řízení. Dlužníkův majetek je totiž tvořen pouze nemovitým majetkem (pozemky) a podíly (akciemi) v obchodních společnostech, u nichž není najisto postaveno, jakou mají hodnotu, resp. zda jsou za odhadovanou hodnotu reálně zpeněžitelné. V této souvislosti nelze nezmínit exekuční řízení vedené JUDr. Milanem Usnulem pro vymožení pohledávky navrhovatele za společností SIEMPRE a.s. Společnost SIEMPRE a.s. je totiž nepřímo přes společnosti INVESTMIXPRO a.s. a AGAS s.r.o. vlastněna právě dlužníkem, avšak exekucí na její majetek bylo vymoženo cca 9.000,-Kč. Navíc pokud by nemovitosti, příp. obchodní podíly (akcie) ve vlastnictví dlužníka byly snadno zpeněžitelné, mohl dlužník tyto nemovitosti a obchodní podíly (akcie) zpeněžit sám a z jejich výtěžku své závazky uspokojit pohledávka navrhovatele je splatná od listopadu 2012, přesto ji dlužník nedokázal uhradit. Dle závěru soudu má dlužník ke dni vydání tohoto rozhodnutí splatné závazky ve výši cca 255.000.000,- Kč (závazky vůči navrhovateli; Artese, spořitelnímu družstvu; Dominiku Červenkovi a advokátní kanceláři Kocián Šolc Balaštík) a nesplatné závazky ve výši cca 211.000.000,-Kč vůči Blue Wave s.r.o. a Fio bance a.s., přičemž dlužník neprokázal, že by věřitelé mohli své pohledávky bez obtíží vymoci v případné exekuci vedené na majetek dlužníka. Vzhledem k tomu, že navrhovatel prokázal, že má za dlužníkem splatnou pohledávku, své pohledávky v insolvenčním řízení osvědčili také další shora označení věřitelé dlužníka a dlužník má závazky po splatnosti delší než 3 měsíce, zatímco dlužník neprokázal, že by své závazky byl schopen plnit, postupoval soud podle ust. 136 odst. 1 InsZ a zjistil úpadek dlužníka. Insolvenční správce byl ustanoven podle ust. 25 InsZ. Povinnost uvedená ve výroku ad III. byla insolvenčnímu správci veřejné obchodní společnosti uložena podle ust. 24 odst. 2 insolvenčního zákona. Výroky pod body IV. až X. mají oporu v 136 odst. 2 insolvenčního zákona

Pokračování -12- MSPH 99 INS 37842/2013 Vzhledem k tomu, že dlužník na jednání dne 25. června 2014 požádal o prodloužení lhůty k předložení reorganizačního plánu ve smyslu ust. 316 odst. 6 InsZ a soud neshledal důvody, proč by dlužníkovi tato lhůta neměla být poskytnuta, rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku ad XI. tohoto rozhodnutí. P o u č e n í: Proti rozhodnutí o úpadku (bod I. výroku tohoto usnesení) vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí v písemném vyhotovení ( 74 odst. 2 InsZ) k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v insolvenčním zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání tohoto rozhodnutí, se v odvolacím řízení nepřihlíží ( 141 odst. 1 InsZ). Proti bodu II. výroku usnesení l z e podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Městského soudu v Praze, v odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží ( 26 InsZ). Proti výrokům pod bodem III. XI. tohoto rozhodnutí není odvolání přípustné. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku, lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo doručeno v písemném vyhotovení ( 74 odst. 2 InsZ). Účast dlužníka a insolvenčního správce na přezkumném jednání je nezbytná, přičemž insolvenční správce se může dát na své náklady a na své nebezpečí zastoupit jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců ( 190 odst. 2 InsZ). Jestliže dlužník nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předloží insolvenčnímu soudu reorganizační plán, schválený alespoň jednou polovinou všech zajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů, počítanou podle výše jejich pohledávek, nepoužije se ustanovení 316 odst. 4 InsZ o přípustnosti reorganizace. Za správnost vyhotovení: Bernhardtová V Praze dne 20. srpna 2014 JUDr. Jaroslav Suchý, v.r. samosoudce