MMEE cv.5 Cíl: Procvičení sanovení určení množsví zboží obcoovaelnéo mezi zákazníkem a oavaelem elekřiny.. Jak sanovi množsví obcoovaelnéo zboží mezi oavaelem a zákazníkem v ES? 2. Jak posupova v přípaě, že nemáme k ispozici průběové měření? 3. Co je meoika náraníc ypovýc enníc iagramů ()? 4. Použií? Míso sekání nabíky s popávkou v ES. Do mísa ru se silovou elekřinou (OKO), ke sekává nabíka s popávkou mezi výrobci a zákazníky, vsupuje zákazník sám, nebo se necá zasupova prosřenicví svéo zásupce, což může bý: Obconík nevlasnící fyzicky žáný prvek ES Dopravce vlasník, nebo pronajimael čási opravnío sysému (provozovael isribuční sousavy PDS, provozovael lokální isribuční sousavy PLDS) Další množnosí zajišění elekřiny je uzavří vousranou oou s výrobcem, kerá se neorganizuje prosřenicvím ru. Tr Obconíci PZ Výroba Doprava Sporebielé Výrobci Zákazníci Zákonnou povinnosí, pro opravní sysémy, je smluvně oonué množsví elekřiny, prosřenicví vousrannýc oo nebo na OKO, fyzicky opravi o výrobců ke spořebieli. Na ru se obecně ey sekávají, i keří mají příslušnou licenci pro přísup na r a uzavřené smlouvy nezbyné pro vypořáání finančníc oků probíající přes r (smlouvu o přísupu na krákoobý r OKO, smlouvu o zúčování ocylek): Výrobci Oprávnění zákazníci Obconíci
Dopravci Pro získání éo smlouvy je nuné určiá finanční kauce, ak aby obcoování v přípaě nemožnosi splni smluvní závazky ze srany oběraelů, bylo možno provés zaplacení. Vyúčování ocylky vznikne v ůsleku nescopnosí orže přesně onou smluvníc závazků mezi účasníky ru, a musí bý vyregulována pomocí regulační energie (zajišťuje přenosová sousava): Doonué množsví elekřiny je nuné opravi pomocí opravníc sysémů, a proo musí mí účasníci ru uzavřené smlouvy ýkající se přepravy a opravy, j. smlouvy, na jejicž záklaě ocází k přepravě zboží, či k přenecání opravnío prosřeku k užívání, a keré jsou v ponikání velmi časo využívány. Obconí zákoník rozlišuje čyři ypy akovýc smluv. Jená se o smlouvu o přepravě věci, smlouvu o nájmu opravnío prosřeku, smlouvu o provozu opravnío prosřeku a smlouvu zasilaelskou. Subjeky ru v energeice (s přísupem na r), musí mí ey uzavřenou: smlouvu o připojení, ky se zavazuje provozovael přenosové nebo isribuční sousavy připoji k přenosové nebo isribuční sousavě zařízení výrobce, provozovaele jiné isribuční sousavy nebo konečnéo zákazníka a umožni jim oávku elekřiny. Výrobce, provozovael jiné isribuční sousavy nebo konečný zákazník se zavazuje urai poíl na oprávněnýc náklaec na připojení. Smlouva musí obsaova pomínky připojení zařízení, včeně výše rezervovanéo příkonu, ermín a míso připojení. smlouvu o přenosu elekřiny, ky se zavazuje provozovael přenosové sousavy opravi pro výrobce, obconíka s elekřinou nebo oprávněnéo zákazníka sjenané množsví elekřiny a výrobce, obconík s elekřinou nebo oprávněný zákazník se zavazuje zaplai regulovanou cenu. smlouvu o isribuci elekřiny, ky se zavazuje provozovael isribuční sousavy opravi pro výrobce, obconíka s elekřinou nebo oprávněnéo zákazníka sjenané množsví elekřiny a výrobce, obconík s elekřinou nebo oprávněný zákazník se zavazuje zaplai regulovanou cenu. Zákazníci, keří nevsupují na r se SE jsou na něm zasupováni příslušnými licencovanými subjeky, a uzavírají s nimi:
smlouvu o oávce elekřiny, ky se zavazuje oavael oáva elekřinu vymezenou výkonem, množsvím a časovým průběem jinému účasníkovi ru s elekřinou a eno jiný účasník ru s elekřinou se zavazuje zaplai za ni oonuou cenu, nebo jená-li se o zv. konečnéo zákazníka využívajícío oavaele poslení insance cenu regulovanou. Smlouva o oávce elekřiny musí obsaova obu rvání smlouvy. Neílnou součásí smlouvy o oávce elekřiny omácnosem a malým zákazníkům jsou obconí pomínky, keré musí obsaova porobnosi k zaájení, průběu a ukončení oávky elekřiny, k měření spořeby elekřiny, k vyúčování a způsobu úray a posupu pro řešení sporů. smlouvou o sruženýc službác oávky elekřiny, ky se zavazuje výrobce nebo obconík s elekřinou oáva elekřinu a zajisi na vlasní jméno a na vlasní úče přenos elekřiny, isribuci elekřiny a sysémové služby, a oprávněný zákazník se zavazuje zaplai oonuou cenu.. Obobnými principy se říí i r s regulační energií, ke se uzavírá mezi poskyovaeli regulační energie a přenosovou sousavou smlouva o oávce regulační energie, smlouva o přísupu na vyrovnávací r s regulační energií, smlouva o poskyování popůrnýc služeb, smlouva o přeávání ecnickýc úajů a smlouva. Opě aké ze může bý oávka sjenána vousranou smlouvou. Obobná smlouvy (le 72 energeickéo zákona) se ýkají aké smluvníc vzaů na ru s plynem. Jenolivé ruy smluv v ES se ají znázorni pomocí obrázku pro konečné zákazníky vsupující samosaně na r, a ím si ey buou prováě veškeré vyúčování elekřiny samosaně, včeně ocylky a uíž mají vlasní zopověnos za ocylku: Smlouva o prísupu na krákoobí organizovaný r Smlouva o oávce elekriny Smlouva o zúcování ocylek Smlouva o pripojení Smlouva o pripojení Smlouva o prenosu elekriny Smlouva o isribuci elekriny Nebo jsou na ru zasupování, a mají ey přenesenou opověnosí za ocylku:
Smlouva o oávce elekriny Smlouva o isribuci elekriny Smlouva o sruženýc službác Smlouva o pripojení Vlasní algorimus obcou se SE probíá vžy násleovně: Uzavření obcou ooa mezi výrobcem a oběraelem Realizace - oávka zboží v jenolivýc obconíc oinác (fyzické proveení) Zaplacení oanéo zboží finanční vyrovnání mezi oběraeli a oavaeli nunos měření Obcoy se uzavírají vžy na oinu (H), na jeen en (D-) opřeu pře jejic realizací (D). Den opřeu musí bý známa onoa všec uzavřenýc obcoů pomocí vousrannýc oo a pomocí OKO, aby mol provés PPS nakoupi příslušnou onou regulačníc služeb. Nejprve ey musí zákazník sanovi množsví oebíranéo zboží, jeož onoa musí bý při reálné oávce změřena. Zákazníci keří mají insalována průběová měření (yp A a B), musí sanovi v jenolivýc oinác na záklaě oau vyplývajícío ze znalosi průběu svéo zaížení: A: přeávací mísa mezi jenolivými isribučními sousavami s napěím vyšším než 52 kv přeávací mísa výrobců elekřiny s insalovaným výkonem výrobny elekřiny na MW oběrná mísa konečnýc zákazníků s oběrem z isribuční sousavy s napěím vyšším než 52 kv oběrná mísa konečnýc zákazníků s oběrem elekřiny z isribuční sousavy s napěím o kv o 52 kv včeně a s rezervovaným příkonem elekřiny na 4 kw B: přeávací mísa výrobců elekřiny s insalovaným výkonem výrobny elekřiny o 25 kw o MW oběrná mísa konečnýc zákazníků s oběrem elekřiny z isribuční sousavy s napěím o kv o 52 kv včeně a s rezervovaným příkonem elekřiny o 25 kw o 4 kw
Pro zákazníky, keří nemají insalováno průběové měření (C) je možné poží náraní meoiku sanovení oběru v jenolivýc H, pomocí ypovýc enníc iagramů (): C: přeávací mísa osaníc výrobců elekřiny oběrná mísa osaníc konečnýc zákazníků s oběrem elekřiny z isribuční sousavy s insalovaným měřením Meoika Meoa ypovýc iagramů oávek elekřiny () je náraní posup pro sanovení velikosi oinovéo oběru skupiny oprávněnýc zákazníků s měřením ypu C, j. narazuje průběové měření u éo skupiny zákazníků. Pro řešení je použia náraní meoa záěžovýc profilů, kerou reprezenují ypové iagramy oávek elekřiny pro jenolivé vybrané skupiny zákazníků se srovnaelným carakerem oběru elekřiny. Využívá se při zúčování ocylek subjeků, zúčování za oběr skupiny konečnýc zákazníků náležícíc k příslušnému varu ypovéo iagramu oávek. Na záklaě saisickýc a z měření vzorků ěco ypů oběraelů bylo zvoleno 8 carakerisickýc oběrů skupin zákazníků C a D, užívající elekřinu pro elekrické spořebiče nebo pro její ransformaci na eplo: Ponikael - oběr bez epelnéo využií elekřiny - č. Ponikael - oběr s akumulačním spořebičem - č. 2 Ponikael - oběr s ybriním vyápěním - č. 2 Ponikael - oběr s přímoopným sysémem vyápění - č. 3 Ponikael - oběr s epelným čerpalem - č. 3 Domácnos - oběr bez epelnéo využií elekřiny - č. 4 Domácnos - oběr s akumulačním spořebičem - č. 5 Domácnos - oběr s ybriním vyápěním - č. 6 Domácnos - oběr s přímoopným sysémem vyápění - č. 7 Domácnos - oběr s epelným čerpalem - č. 7 Ponikael - oběr pro veřejné osvělení - č. 8 Normalizovaný ypový iagram oávky (n) je souče 8 76 relaivníc ono průměrnýc oinovýc oběrů v roce (8 784 ono v roce přesupném), vzaženýc k onoě ročnío maxima průměrnýc oinovýc oběrů, určenéo z měření vzorků. P [MW] P/P m [-] W =P * [MW] P m P W / =(P *)/P =p *=T = P m m = o [o] Průměrné oinové oběry, použié ke sanovení n, jsou přepočeny na normální klimaické pomínky (eploa, svi, vír, srážková činnos, ). Honoy n se poybují v rozmezí až a efinují var iagramu zaížení ané skupiny konečnýc zákazníků za normálníc klimaickýc pomínek. Celkový souče relaivníc ono průměrnýc
oinovýc oběrů n pak vyjařuje obu využií maxima. Jako onoa maxima se používá ampérová onoa jisiče oběrnéo přípojnéo mísa (OPM). Typové iagramy oávky efinují var iagramu zaížení, přičemž roční spořeba zákazníků (oběr = O [MW]] O rok W rok T rok T u 876 T 876 přiřazenýc k omuo iagramu může bý různá. Proo z ůvou lepší názornosi a inerpreace varu ypovéo iagramu oávky je normalizovaný ypový iagram oávky vzažen k ročnímu maximu. se sesavily z naměřenýc a za ucelené obobí v minulosi. Sanovily se záklaní vazby mezi eploou a zaížením, reprezenovaným. Bylo prokázáno, že vazba mezi eploou a aným je soná jako vazba mezi eploou a oběrem sanoveným na záklaě ooo. Mění se pouze její číselné vyjáření, a o přímo úměrně s osazenou prací realizovanou iagramem (spořebou). Obecně se ey á říci, že ojeme ke sejnému výsleku jesliže se : nejprve přepoče a pak se z něj získá konkréní oběr nejprve se zjisí z oběrový iagram, a en se přepoče na skuečné eploy. Teploy moou bý v různýc oblasec v počíaný (měřený) čas různé. To by znamenalo použí konkréní onoy v příslušném OPM, což je ovšem nerealizovaelné, a kromě oo by se příliš nelišily (vliv na průbě by byl zanebaelný). K ispozici jsou jen věšinou průměrné enní eploy z měřenýc mís prováěnýc v ČR. Proo ypové iagramy se používají celosání nebo regionální, j. jejic planos je pole jenolivýc regionů (bývalé REAS) nebo pole celé ES ČR. Území ČR z leiska geografickýc rozměrů malé, aby se v něm moly výrazně projevi olišné příroní pomínky ané zeměpisnou šířkou a élkou. Oblasi s vyšší namořskou výškou, kerá má vliv na caraker spořeby zaujímají malou rozlou a zarnují malou čás objemu spořeby (kažý region má svoji specifickou oblas). Caraker osílení, a ey i caraker spořeby není příliš olišný pole území (nejvěší váa v aglomeracíc). Celosání aplikace ve všec regionec sejný var. n je k ispozici pro účasníky ru nejpozěji 3 měsíce pře prvním obconím nem (. lena) kalenářnío roku a plaí po celý kalenářní rok. Honou oběru v ané obconí oině lze zjisi na záklaě: Ročnío oběru z přecozíc obobí (roků) Přepokláanéo ročnío oběru A lze ji urči: Ke: O k i O k i O C i O c i T u - plánovaná roční spořeba i-éo zákazníka (OPM) v isribuční sousavě k - roční spořeba i-éo zákazníka onoa -éo ruu v oině roku (876 ono) 876 T roční využií maxima -éo
Posup při sanovení normálovýc Obecně lze DZ, P E =f(), považova za časovou řau. Časová řaa je posloupnos ono určiéo saisickéo znaku (ukazaele) uspořáanýc z leiska času ve směru o minulosi k příomnosi. Ukazael (P E ) musí bý věcně a prosorově soně vymezen po celé sleované obobí. Honoa ukazaele se plynule mění v čase, časová řaa uává sav ukazaele v určiýc okamžicíc. Honoy savu nemusí přímo závise na élkác inervalu mezi oečy n = T u Normalizovaný ypový iagram oávky (při elším inervalu však může pocopielně ojí k věší změně.). Prosé sčíání ono ukazaele éo řay nemá logiku osaneme onou, kerá nemá žáný význam. Složení časovýc řa Časové řay lze rozěli na ři složky: Trenovou (T) - lavní, louoobý směr vývoje ren (rosoucí řaa, klesající řaa apo.) Perioickou (P) o oscilace - pravielné výkyvy kolem renu, louoobě se vyrovnávající perioická řaa o výkyvy mající určiou frekvenci, élku perioy, ampliuu (velikos výcylky). Pole élky výkyvu jsou: sezónní - perioa jeen rok, výkyvy uvniř roku v určiýc měsícíc a čvrleíc cyklické - perioa elší než rok krákoobé - perioa kraší než rok, výkyvy v měsícíc, v ýnec, ve nec Naoilou(e- reziuum oa cyby) - robné výkyvy vyvolané neposižielnými příčinami (ao složka v časovýc řaác je vžy). Záklaní přepokla je, že náoná složka je náoná veličina s nulovou sření onoou (vyrovnání klanýc a zápornýc výkyvů). Honoa (i) časové řay je pak ána: Součem - Aiivní moel y i = T i + P i + e i Součinem - Muliplikaivní moel - y i = T i * P i * e i Muliplikaivní moel lze převés na aiivní pomocí logarimické ransformace složek: log y log T log P log e i 876 i i i
y 8 6 4 2-2 aiivní moel 5 5 2 čas čas.řaa perio. sl. ren ná.sl. Vylazení časovýc řa Vylazením lze zjisi renovou složku časové řay, j. očisi ji o perioickéo a naoiléo kolísání. Hleáme ren jako funkci závislosi ukazaele na čase pomocí regresní analýzy. V jenouššíc přípaec meoou o lze provés meoou nejmenšíc čverců. Trenovou funkci (maemaický vza) lze použí k přepověi vyrovnání pro celou časovou řau. Typy renovýc funkcí: vyrovnání lineární regresí -Lineární funkce : P E ()= b + b kvaraická funkce: P E ()= b + b + b 2 2 absoluní přírůsky (první iference) kolísají náoně kolem konsany první iference sysemaicky rosou či klesají, rué kolísají kolem konsany Exponenciální funkce: bb P () e a a E řeězové inexy kolísají kolem konsany Co je jsou jenolivé inexy časové řay lze ukáza na příklau časovéo vývoje výroby elekřiny v ČR mezi ley 972-982: Výroba empo relaivní (97) elekřiny. 2. růsu iference řeěz. inex bazický inex měř. rok mil. kw if. if. % % % 97 4563 - - - - - 2 97 47237 274-4,6 4,6 4,6 3 972 542 465 29 8,8 8,8 3,8 4 973 53473 27-294 4, 4, 8,4 5 974 5626 2553 482 4,8 4,8 24, 6 975 59277 325 698 5,8 5,8 3,3 7 976 62746 3469 28 5,9 5,9 38,9 8 977 665 3755 286 6, 6, 47,2 9 978 6997 2596-59 3,9 3,9 53,
979 6892-5 -36 98,5 -,5 5,8 98 72732 464 5645 6,8 6,8 6, 2 98 7354 772-3868,, 62,8 3 982 74749 245 473,7 2,8 65,5 - průměr - 2465,5-75,4 4,3 4,3 - Vyrovnání speciálními regresními meoami Moifikovaná exponenciální funkce: P () T k a a E časová řaa blíží k určié konsaně sora či zola nebo se o konsany vzaluje moifikovaný exponenciální ren 3 T k a a 2 T 4 7 3 funkce logisická Gomperzova P T k E aa a T ka, ln T ln k a ln a Logisická a Gomperzova křivka 5 4 T 3 2 Log. Gomp. 4 7 3 Teno ren má esoviý průbě. Časová řaa nejprve vzaluje o určié konsany s rosoucí ryclosí a pak po překročení inflexnío bou se blíží s klesající ryclosí k určié konsaně (u G.k. je ěžišě až za inflexním boem). Např. časový průbě objemu proeje spořebnío zboží, ky se proej nejprve rozebíá zvolna, zájem o zboží narůsá a pak se posupně
osauje nasycení. Obobně je o s vlivem eploy na zaížení P E (). S rosoucí eploou klesá a s klesající narůsá. Regresní rovnice pro Záklaem při omo posupu je vysvělená ekompozice průběu zaížení na více složek (průběů) s jasně efinovaným vzaem k eploě první ři členy rovnice (). Tyo složky jsou efinovány pomocí regresní rovnice, jejíž konkréní pooba vyjařuje konkréní vza zaížení na eploě. Poslení člen je regresní člen vyjařující vliv změny eploy oproi normálové. Na záklaě říve proveenýc analýz je eno ren - regresní rovnice, vyjářena pomocí moifikované exponenciální závislosi. Poom celková moifikovaná exponenciální regresní rovnice (s využiím logisické renové funkce; S -křivka) má var: K k D k p Tp k n. 5 exp k b k Tsk ODH [] ODH enní průměrná onoa oaovanéo (eoreickéo) průběu, K konsanní složka nezávislá na eploě, regresní koeficien renu, k D k p T p pořaí ne v roce, regresní koeficien normálové eploy, enní průměrná onoa normálové eploy, T sk enní průměrná onoa skuečné eploy, k n regresní koeficien uávající ampliuu nelineární složky, k regresní koeficien uávající eplou v inflexním bou nelineární funkční závislosi, regresní koeficien uávající ryclos nasycení nelineární složky. k b VZTAH SKUTEČNÉ TEPLOTY A ZATÍŽENÍ S VYUŽITÍM EXPONENCIÁLNÍ FUNKCE Zaížení ( ODH ) (.5 pro k n = ) k T sk ( -.5 pro k n = ) Na záklaě regresní analýzy se pak sanoví konkréní onoy regresníc koeficienů u éo rovnice a spočou se, keré v sobě zarnují přeem jasně efinované vazby na eplou, ieálně moelované funkční závislosí. Jesliže yo maemaicky namoelované oay osaečně korelují se svými přeloami, pak lze eoreicky prolási sanovené vazby zaížení na eploě za prokázané. Pro oplnění je však řeba ále uvés, že ůležiým přepoklaem pro správnos výsupů z regresníc analýz je vzájemná nezávislos vsupníc veličin, pro keré současně leáme
funkční závislos se zaížením. Daa o celosáníc a regionálníc enníc průměrnýc eploác, sejně jako celoroční průbě celosáníc a regionálníc enníc normálovýc eplo mají zpracovaelé k ispozici o ČHMÚ. Plaí, že celosání skuečné a normálové eploy jsou využiy při přepočec celosáníc a regionální skuečné a normálové eploy jsou využiy při přepočec regionálníc ve říě 5.- různé eploy v jenolivýc oblasec. Pro veškeré alší posupy jsou všecny průběy normálovýc a skuečnýc eplo exponenciálně vylazeny, a o pole násleujícío vzau: T vy _i ke: Ti 2 T 52 4 i8 Ti T 8 T 24 i2 i9 6 T i3 32 T T vy _i - je spočená vylazená eploa ve ni i, T i T i9 -jsou eploy ve ni i až posupně ve ni i-9. Pro prakické použií (pro osaečnou přesnos) sačí zarnou o uveenéo vzorce prvníc ese členů exponenciálnío vylazení (poslení eploa využívaná eploa je ey ze ne i-9). Vylazením eplo se respekuje vliv určié časové servačnosi v obecné závislosi zaížení na venkovní eploě. Dosauje se ak zpravila lepšíc korelačníc vazeb mezi skuečným průběem zaížení a průběem zaížení oaovaným na záklaě regresníc moelů, což zpracovaelé prakicky ověřili. Při analýzác a sanovování regresníc koeficienů jenolivýc rovnic přispívá ke zvěšení korelace (a ím ke zpřesnění moelu) rozělení roku na carakerisická časová obobí. Nejúčelněji se jeví rozělení na pracovní ny, soboy a neěle. Po pojmem soboa je přiom obecně efinován nepracovní en po pracovním nu, neěle zarnuje kažý nepracovní en násleující po nepracovním nu. S využiím ěco efinic se příslušně rozčlení i sváeční ny v průběu roku. Výsupy z proveené regresní analýzy jsou využiy v alším posupu při přepoču skuečnýc na normálové. Vyjeme přiom ze záklanío vzau, ky pro kažý en plaí: i4 64 T i5 28 T i6 256 T i7 [2] Ke: TNORM T NORM T NORM TSKVYCHOZI X TSKVYCHOZI TNORM - je enní průměr přepočenéo na normálové eploy, TSKVYCHOZI - je enní průměr výcozío sesavenéo na záklaě měření ve výcozím obobí, X - leaná ocylka enníc průměrů obou iagramů Jesliže ále vyjeme ze vzau () pro vybranou regresní rovnici, lze za přecozíc přepoklaů přibližně napsa: T NORM K k D k p Tvp k n. 5 [4] exp k b k Tvp T SK VYCHOZI K k D k p Tvp k n. 5 [5] exp k b k Tvsk vycozi Ke:
T vp - je enní průměrná onoa normálové eploy, vylazená pole vzau (2), T - je enní průměrná onoa skuečné eploy ve výcozím obobí měření, vsk vycozi vylazená pole vzau (2). Jesliže osaíme rovnice (4) a (5) o vzau (3) osáváme: TNORM TSKVYCHOZI [6] k n exp k b k Tvp exp k b k Tvsk vycozi Pole uveenéo vzau (6) lze již snano spočía onoy enníc průměrů přepočené na normálovou eplou. Při výpoču je však řeba olišova yp ne (pracovní, soboa, neěle), proože se pro ně osazují olišné regresní koeficieny. Dále lze pro kažý en spočía onou koeficienu T NORM K pole vzau: T NORM T SK VYCHOZI K T NORM (7) Jesliže ímo koeficienem vynásobíme kažý en všecny oinové onoy sesavenéo z měření ve výcozím obobí, osaneme pak oinový průbě přepočenéo na normálové eploy: T NORM T NORM T SK VYCHOZI K (8) Získáváme ak přímo normalizovaný v soulau se Zásaami užií, ke je obecně značen jako n, pro říu ypovýc iagramů a oinu je značen : n n T NORM _ (9) Na záklaě výsleků z analýz skuečnýc za ucelený rok 26 zpracovaelé vyali pro eploní přepočy v praxi násleující oporučení: Doporučení zpracovaelů je 4 a nepřepočíáva na eploy, proože není osaečně prokázána funkční vazba mezi eploou a zaížením u ěco ypů. METODIKA PŘEPOČTU NA VENKOVNÍ TEPLOTY V PRAXI Posup při přepoču normalizovanýc n na skuečnou venkovní eplou v praxi je koncipován v soulau se Zásaami užií. Hoinový přepočený na skuečné venkovní eploy je ze efinován: p k () n Hlavním úkolem je ey sanovi v Zásaác užií obecně efinovaný koeficien k.
Přiom se musí vycáze z posupu přepoču sesavenéo z naměřenýc a za ucelené obobí na normálový. Zjenoušeně se á říci, že sejné vzay a vazby, keré nás ovely k průběům normalizovanýc n, musí bý využiy pro zjišění průběů p, a o pro všecny říy ypovýc iagramů. Pro sanovení leanéo koeficienu k v rovnici () je řeba nejprve na začáku celéo posupu připravi vsupní veličiny. U eplo plaí již říve uveená zásaa, že pro přepočy celosáníc (ey pro, 2, 3, 6 a 7) se používají celosání skuečné eploy a celosání eploní normály. V přípaě regionálníc ve říě 5 se používají vžy opovíající regionální skuečné a normálové eploy (ey např. pro 5 PRE se musí použí regionální skuečné eploa planá pro území PRE a rovněž eploní normál sanovený pro území PRE ). Samoný způsob aplikace celosáníc a regionálníc eplo v přepočec je však naproso soný, proo již v alším posupu není řeba o sebe olišova regionální a celosání eploy. Po zjišění konkréní průměrné eploy v posuzovaném ni D je nuno z ní samoné a řay evíi přecozíc spočía vylazený průměr, a o le vzau (2), kerý je pro připomenuí zopakován: T vy _i Ti Ti T 2 4 8 Ti 8 T 52 24 i 2 i 9 6 T i 3 32 T i 4 64 T i 5 28 T i6 256 T i 7 Ke: T vy _i - je spočená vylazená eploa ve ni i Ti - T i 9 -jsou eploy ve ni i až posupně ve ni i-9. Pole sejnéo vzau musí bý vylazeny i eploy normálové, y ovšem buou známy přeem (prováí - OTE) a eoreicky moou bý již v poobě vylazené. Vsupem je přiom vžy posloupnos až 366 ono normálovýc eplo, kerá jsou k ispozici o ČHMÚ. Pro výpoče vylazenýc eplo na celý kalenářní rok le přecozío vzau je řeba zná i posleníc evě ono eplo z přecozío roku. U normálovýc eplo se posupuje ak, že se ané posloupnosi normálovýc eplo v ěco vou kalenářníc leec seskláají cronologicky za sebe. Jesliže ey cceme spočía vylazené normálové eploy např. pro rok 26, musí se posupova násleovně. Seskláá se průbě normálovýc eplo pro roky 25 a 26, ey nejprve posloupnos až 365 ono normálovýc eplo (pro rok 25) a za ní úplně sejná posloupnos až 365 ono normálovýc eplo (pro rok 26). Na záklaě ako sesavenýc ono již lze spočía le příslušnéo vzorce (2) průbě vylazenýc normálovýc eplo v roce 26. V alším posupu je řeba z 24 (příp. z 23 nebo 25 při přecou lenío a zimnío času) oinovýc ono kažéo průběu průměru n, le jenoucéo vzau: n v posuzovaném ni D spočía onou ennío
ke: n H D H D n H D je poče oin v aném ni (pracuje se v zimním a lením čase). V alším posupu lze upravi obecnou rovnici (6) pro výpoče přepočenýc průběů v obconím ni D, označenýc le Zása užií jako p yo průběy pouze na úrovni enníc průměrů (označeny jako (). Z rovnice (6) lze však ovoi p ): k p n _,D exp T NORM _ k k T exp k k T b _,D (2) _,D vsk _ D b _,D _,D vp Dosazením z rovnice (9) o rovnice (2) přímo osáváme: k p n _,D n exp (3) _,D vsk _ D b _,D _,D vp k k T exp k k T b _,D Ke: p je enní průměrná onoa přepočenéo na skuečnou průměrnou eplou v obconím ni D, n je enní průměrná onoa přepočenéo na normálovou průměrnou eplou v obconím ni D, onoa se získá výpočem z oinovéo průběu (viz (2)), keré buou oány zpracovaelem jako výcozí průběy pro všecny říy, k n _,D je regresní koeficien uávající ampliuu nelineární složky, onoy buou oány zpracovaelem pro všecny říy a pro aný yp obconío ne D, zn. zvlášť pro pracovní ny, soboy a neěle ve smyslu příslušné efinice, k je regresní koeficien uávající ryclos nasycení nelineární složky, onoy b _,D buou oány zpracovaelem pro všecny říy a pro aný yp obconío ne D, zn. zvlášť pro pracovní ny, soboy a neěle ve smyslu příslušné efinice, k _,D je regresní koeficien uávající eplou v inflexním bou nelineární funkční závislosi, onoy buou oány zpracovaelem pro všecny říy a pro aný yp obconío ne D, zn. zvlášť pro pracovní ny, soboy a neěle ve smyslu příslušné efinice,
T vsk _ D je enní průměrná onoa skuečné eploy ve ni D, vylazená pole vzau (2), skuečné nevylazené eploy pro kažý en oá ČHMÚ, T vp je enní průměrná onoa normálové eploy ve ni D, vylazená pole vzau (2), skuečné nevylazené eploy oá ČHMÚ, buou známy přeem pro kažý en v roce. Hleaný koeficien k ( planý pro en D a říu ) v záklaní rovnici () pak lze spočía jako poměr enníc průměrů přepočenéo a normálovéo : p n k (4) Dosaíme-li o rovnice (4) z rovnice (3) a rovnice (), osaneme jenoznačně efinovaný výslený vza pro spočení koeficienu k ( planý pro en D a říu ): k H D H D n k n _,D exp k k T exp k k T b _,D _,D H D H D vsk _ D n b _,D _,D vp (5) Po vyčíslení koeficienu k a osazení o vzau () už osáváme požaovaný průbě p. p = n * k n p n O C,,s i,l O C i,l o C,, i,l = O C i,,l* n / T un o C,,s, i,l = o C,, i,l * k = O C i,l* p / T un n = T un 876 en D Přepoče oběru na skuečné klimaické pomínky ve ni D Tabulky. a.2, obsaují regresní koeficieny, pořebné pro eploní přepočy v praxi. Pro celosání plaí abulka. a pro regionální plaí abulka.2. Pro a 4, keré se na eploy v praxi roku 28 nepřepočíávali, žáné koeficieny uveeny nejsou. Poku by bylo pořeba posupova jenoně u všec, pak je možné u a 4 osai všecny regresní koeficieny rovny.
Tab.. REGRESNÍ KOEFICIENTY POTŘEBNÉ PRO PŘEPOČTY CELOSTÁTNÍCH NA TEPLOTY Pracovní ny P Soboy S 2 3 6 7 k n_,p.3984.35727.4438.57447 k b_,p.3785.27547.29.2789 k _,P.6852 2.257 3.463 2.88 k n_,s.348.37579.47672.696 k b_,s.334.2793.8543.292 k _,S.4298.36993 3.54568 3.566 k n_,n.442.35736.4983.6482 k b_,n.36442.2865.765.8 Neěle N k _,N 2.524.5823 2.83578.8956 Tab..2 REGRESNÍ KOEFICIENTY POTŘEBNÉ PRO PŘEPOČTY REGIONÁLNÍCH 5 NA TEPLOTY Pracovní ny P Soboy S Neěle N PRE STE JČE ZČE SČE VČE JME SME k n_,p.2342.25456.3629.5595.3263.8744.6956.342 k b_,p.229.2887.263.852.7954.25222.2324.7259 k _,P 7.39 3.567.9785 3.23742.4558 3.7995 4.83878-3.44 k n_,s.9755.2295.6769.2376.5329.2279.8429.3392 k b_,s.2655.2466.23387.38.6536.2592.2243.25644 k _,S 8.79759 6.4385 5.6549 5.6498 6.4834 5.988 6.42875 8.79927 k n_,n.7993.2667.5222.76865.7527.7975.7554.2883 k b_,n.24678.99.25493.34.68.2339.293.2252 k _,N 8.34443 4.4736 4.9886.2957 3.335 5.58577 6.58559 7.7399 n je k ispozici pro účasníky ru nejpozěji 3 měsíce pře prvním obconím nem (.lena) kalenářnío roku a plaí po celý kalenářní rok. Na alším obr. je viě průbě vypočenýc eploníc celosáníc koeficienů k za březen 2 pro jenolivé ypy. Z obrázku je parné, jejic onoa je menší než, j. eploy byly vyšší než normálové, uíž oběr byl menší než z normálovéo iagramu.
Př.: Určee přepokláanou onou oběru za měsíc únor pro zákazníka ypu C, kerý kerý používá isribuční sazbu C45 a v POM nacázejícím se v Praze má insalovaný jisič 3x4. Řešení:. Proože zákazník ješě nemá z přecázejícíc obobí žáné onoy oečů elekřiny, bue jeo přepokláaná onoa oběru rovna onoě oběru z TTD n, korigovanéo na skuečné eploy v jenolivýc nec oběru. 2. Sazba C45 v POM je vou-arifní sazba (VT a NT arif) s operaivním řízením nízkéo arifu, kerý se využívá po obu 24 o enně. Tao informace je ůležiá: pro zařazení o příslušnéo a sanovení plaby za oběr není nyní přeměem řešení Pole sanovené meoiky je eno oběr přiřazen o skupiny 3. Maximální onoa P m = 4A jeo iagramu je ána onoou jisiče v POM. 3. Honoy jsou uveeny p://www.oe-cr.cz/saisika/ypove-iagramy-oavekelekriny/normalizovane- Příkla časi iagramu pro jeen obconí en pro kažou oinu je uveen v abulce: en o ne o.roku 3 - - [-].2.2 745,5847.2.2 2 746,5597.2.2 3 747,5852.2.2 4 748,5628.2.2 5 749,6946.2.2 6 75,67894.2.2 7 75,678.2.2 8 752,7866.2.2 9 753,7828.2.2 754,83352.2.2 755,9868.2.2 2 756,83587
.2.2 3 757,88298.2.2 4 758,867.2.2 5 759,84227.2.2 6 76,893.2.2 7 76,693.2.2 8 762,7322.2.2 9 763,72324.2.2 2 764,68597.2.2 2 765,6676.2.2 22 766,6688.2.2 23 767,6355.2.2 24 768,58929 Množsví přepokláanéo oběru elekřiny při omo normálové iagramu získáme prosým pronásobením Pm: Honoa maximálnío výkonu je při oržení účiníku v požaovanýc mezíc rovna: P m U S * I S 4* 4 6 kw en o ne o.roku 3 Pm W =O [] [-] [kw] [kw].2.2 745,5847 6 9,34672.2.2 2 746,5597 6 8,9552.2.2 3 747,5852 6 9,36336.2.2 4 748,5628 6 9,48.2.2 5 749,6946 6 9,7536.2.2 6 75,67894 6,8634.2.2 7 75,678 6,84976.2.2 8 752,7866 6 2,57856.2.2 9 753,7828 6 2,5248.2.2 754,83352 6 3,33632.2.2 755,9868 6 4,53888.2.2 2 756,83587 6 3,37392.2.2 3 757,88298 6 4,2768.2.2 4 758,867 6 2,98672.2.2 5 759,84227 6 3,47632.2.2 6 76,893 6 2,94448.2.2 7 76,693 6,448.2.2 8 762,7322 6,7536.2.2 9 763,72324 6,5784.2.2 2 764,68597 6,97552.2.2 2 765,6676 6 9,786.2.2 22 766,6688 6 9,878.2.2 23 767,6355 6,624.2.2 24 768,58929 6 9,42864 Celkem 272,4987 T D [o] 7,37 4. Teno oběr by nasal při normálové eploě v omo nu kerá je -,7 ºC, přičemž skuečná eploa byla -8 ºC. Lze ey přepokláa, že oběr byl nižší. Je nuno přepočía oběr na skuečnou eplou, při keré byl oběr proveen, přičemž se provee vylazení éo eploy na záklaě eploy v přecázejícíc 9 nec pole vzau:
T vy _ i 28 Ti Ti Ti 2 4 8 Ti 6 Ti 7 Ti 256 52 2 8 Ti 3 6 Ti 24 9 32 T i4 64 7,89444 en 23 24 25 26 27 28 29 3 3 normal -,4 -,8 -,6 -,9 -,6 -,6 -,6 -,4 -,9 -,7 sku. -3,7-3,5 - - -2,6-6, -7,4-7,3-9, -8 5.. února byl pracovní en (úerý). Pro eno en jsou regresní koeficien 3 k n_,d =,35727, k b_,d =,27547, k _,D =2,257. Není o en přecou času mezi zimou a léem, proo je H D =24. Lze ey osai o regresní rovnice pro výpoče koeficienu vlivu eploy: k H D H D n k n _,D exp T o i5 C k k T exp k k T b _,D _,D H D 6. Lze pak spočía skuečnou přepokláanou onou oběru zákazníka ve ni jenolivýc oinác ne D. H D vsk _ D n W =O H K W =O S H [kw] [-] [kw] 9,34672,36,3546 8,9552,36 9,882964 9,36336,36,3334 9,48,36 9,937727 9,7536,36,7667,8634,36,988457,84976,36,97382 2,57856,36 3,8876 2,5248,36 3,822377 3,33632,36 4,7797 4,53888,36 6,457 3,37392,36 4,759466 4,2768,36 5,5936 2,98672,36 4,33252 3,47632,36 4,872475 2,94448,36 4,285536,448,36 2,8948,7536,36 2,92978,5784,36 2,7769,97552,36 2,259 9,786,36,7393 9,878,36,892626,624,36,2523 9,42864,36,45453 272,4987 3,72975 Příslušný enní oběrový iagram je znázorněn v grafu: b _,D _,D vp,366
8 6 4 2 8 6 4 2 2 3 4 5 6 7 8 9 2 3 4 5 6 7 8 9 2 2 22 23 24