Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz. Algebra Struktury s jednou operací



Podobné dokumenty
ALGEBRA. Téma 4: Grupy, okruhy a pole

Aritmetika s didaktikou I.

Teorie grup 1 Příklad axiomatické teorie

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.

Co je to univerzální algebra?

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

grupa těleso podgrupa konečné těleso polynomy komutativní generovaná prvkem, cyklická, řád prvku charakteristika tělesa

Algebraické struktury s jednou binární operací

1. Pologrupy, monoidy a grupy

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Algebra. študenti MFF 15. augusta 2008

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Aritmetika s didaktikou I.

Západočeská univerzita v Plzni

Střípky z LA Letem světem algebry

Nechť M je množina. Zobrazení z M M do M se nazývá (binární) operace

Matematika IV - 2. přednáška Základy teorie grup

Matematika pro informatiku 1

Algebra 2 KMI/ALG2. Zpracováno podle přednášek prof. Jiřího Rachůnka a podle přednášek prof. Ivana Chajdy. slidy k přednáškám

Grupy Mgr. Růžena Holubová 2010

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

Západočeská univerzita v Plzni FAKULTA PEDAGOGICKÁ

Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií. Regulární pologrupy. Semestrální práce do předmětu Algebra, Kombinatorika, Grafy

Zavedení a vlastnosti reálných čísel

Algebra II pro distanční studium

Maticí typu (m, n), kde m, n jsou přirozená čísla, se rozumí soubor mn veličin a jk zapsaných do m řádků a n sloupců tvaru:

Věta o dělení polynomů se zbytkem

Matice. a m1 a m2... a mn

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek Teorie čísel Nekonečno

[1] x (y z) = (x y) z... (asociativní zákon), x y = y x... (komutativní zákon).

1 Zobrazení 1 ZOBRAZENÍ 1. Zobrazení a algebraické struktury. (a) Ukažte, že zobrazení f : x

Charakteristika tělesa

Polynomy nad Z p Konstrukce faktorových okruhů modulo polynom. Alena Gollová, TIK Počítání modulo polynom 1/30

označme j = (0, 1) a nazvěme tuto dvojici imaginární jednotkou. Potom libovolnou (x, y) = (x, 0) + (0, y) = (x, 0) + (0, 1)(y, 0) = x + jy,

MPI - 5. přednáška. 1.1 Eliptické křivky

RELACE, OPERACE. Relace

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

Vektory a matice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Carl Friedrich Gauss. Základní pojmy a operace

GRUPY SBÍRKA PŘÍKLADŮ

Princip rozšíření a operace s fuzzy čísly

1.3. Číselné množiny. Cíle. Průvodce studiem. Výklad

4 Počítání modulo polynom

Matematika IV - 3. přednáška Rozklady grup

Lenka Zalabová. Ústav matematiky a biomatematiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita. zima 2012

Algebraická teorie diskrétního lineárního řízení vznikla jako speciální obor teorie

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

ÚVOD DO ARITMETIKY. Michal Botur

Matematika pro informatiku 2

DEFINICE Z LINEÁRNÍ ALGEBRY

Základy matematiky pro FEK

Predikátová logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Obsah. Množiny (opakování) Relace a zobrazení (opakování) Relace Binární relace na množině Zobrazení Rozklady, ekvivalence Uspořádání

6.1.2 Operace s komplexními čísly

VYBRANÉ KAPITOLY Z ALGEBRY. Jaroslav Beránek

ČÍSELNÉ OBORY. Jaroslav Beránek

1 Připomenutí vybraných pojmů

7 Analytické vyjádření shodnosti

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

15. Moduly. a platí (p + q)(x) = p(x) + q(x), 1(X) = id. Vzniká tak struktura P [x]-modulu na V.

1 Základní pojmy. 1.1 Množiny

Algoritmus pro hledání vlastních čísel kvaternionových matic

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Historie matematiky a informatiky Cvičení 2

MATICE. a 11 a 12 a 1n a 21 a 22 a 2n A = = [a ij]

3 Množiny, Relace a Funkce

Operace s maticemi

ZÁKLADY ARITMETIKY A ALGEBRY I

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

Generující kořeny cyklických kódů. Generující kořeny. Alena Gollová, TIK Generující kořeny 1/30

Algebra - druhý díl. Lenka Zalabová. zima Ústav matematiky a biomatematiky, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita

Úlohy k procvičování textu o svazech

6. Vektorový počet Studijní text. 6. Vektorový počet

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

Výroková a predikátová logika - VII

KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO ALGEBRA DAGMAR SKALSKÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

Matematické základy kryptografických algoritmů Eliška Ochodková

Ekvivalence. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5

3. Algebraické systémy

Množiny, základní číselné množiny, množinové operace

1. Základní příklady a poznatky o monoidech a grupách

Obsah. Euler-Fermatova věta. Reziduální aritmetika. 3. a 4. přednáška z kryptografie

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

KOMPLEXNÍ ČÍSLA INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Okruhy, podokruhy, obor integrity, těleso, homomorfismus. 1. Rozhodněte, zda daná množina M je podokruhem okruhu (C, +, ): f) M = { a

Komutativní a nekomutativní polookruhy ve školské matematice. Commutative and non-commutative semi-rings in educational mathematics

Množinu všech matic typu m n nad tělesem T budeme označovat M m n (T ), množinu všech čtvercových matic stupně n nad T pak M n (T ).

Polynomy. Mgr. Veronika Švandová a Mgr. Zdeněk Kříž, Ph. D. 1.1 Teorie Zavedení polynomů Operace s polynomy...

Úlohy k procvičování textu o univerzální algebře

Lineární algebra : Násobení matic a inverzní matice

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

1. Matice a maticové operace. 1. Matice a maticové operace p. 1/35

Algebra I Cvičení. 4) Množina všech matic s nulou v levém dolním rohu a s jedničkami na diagonále.

0.1 Úvod do lineární algebry

0.1 Úvod do lineární algebry

Matematická analýza pro informatiky I.

ZÁKLADY UNIVERZÁLNÍ ALGEBRY Radan Kučera. 1. Operace a Ω-algebry

Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Matematická analýza 1

Transkript:

Teoretická informatika Tomáš Foltýnek foltynek@pef.mendelu.cz Algebra Struktury s jednou operací

Teoretická informatika 2 Proč zavádíme algebru hledáme nástroj pro popis objektů reálného světa (zejména pak matematiky) a pro popis operací s těmito objekty chceme tento nástroj budovat postupně od nejjednodušších objektů (univerzálních) po úzce specializované objekty

Teoretická informatika 3 Základní pojmy Každý objekt je reprezentován datovým nosičem množina popisující data, se kterými pracujeme operacemi nejjednoduššími transformacemi, které nad daty můžeme provádět Binární operace na množině je zobrazení A A A, obvykle použijeme infixový tvar pro zápis operace a b

Teoretická informatika 4 Grupoid Nejuniverzálnějším objektem je grupoid (A, ), což je datový nosič A s jednou operací Jedinou vlastností je fakt, že užitím operace na libovolné dva prvky z A dostaneme opět prvek z A. Tedy množina A je vzhledem k operaci uzavřená. Zavádíme pojem komutativní grupoid a,b A: a b = b a

Teoretická informatika 5 Pologrupa Pro asociativní operaci platí a,b,c A: (a b) c = a (b c) Pologrupa (A, ) je grupoid s asociativní operací POZOR! Vlastnosti grupoidu zůstávají Opět můžeme hovořit o komutativní pologrupě, pokud je operace navíc komutativní Opakovanou aplikací operace na tentýž prvek získáme mocninu v monoidu (A, ) označíme a n = a a... a (n-krát) pro lib. n N

Teoretická informatika 6 Neutrální prvek Levý neutrální prvek je takové e A, které splní a A: e a = a Analogicky pravý neutrální prvek je takové e A, kde a A: a e = a Levých neutrálních prvků může být více, pokud nejsou žádné pravé (a naopak). Obsahuje-li pologrupa levý a pravý neutrální prvek, pak se musí jednat o tentýž prvek, který se nazývá neutrální prvek důkaz: e l = e l e p = e p

Teoretická informatika 7 Monoid Monoid (A, ) je pologrupa s neutrálním prvkem Monoid je tedy množina s operací, kde platí uzavřenost, asociativní zákon a existuje neutrální prvek (oboustranný). V případě komutativní operace hovoříme o komutativním monoidu.

Teoretická informatika 8 Inverzní prvek Mějme monoid (A, ) s neutrálním prvkem e Pak b A je levý (resp. pravý) inverzní prvek k a A, pokud platí b a = e (resp. a b = e) Inverzní prvek je pak takový prvek, který splní a b = b a = e Inverzní prvek k prvku a značíme a -1

Teoretická informatika 9 Grupa Je dán monoid (A, ), kde je a A, e neutrální prvek, l levý inverzní prvek k a a p pravý inverzní prvek k a. Pak platí: p = e p = (l a) p = l (a p) = l e = l Z uvedeného plyne, že l = p V monoidu tedy neexistuje nic jako levý a pravý inverzní prvek! Grupa (A, ) je monoid, kde ke každému prvku existuje prvek inverzní Opět hovoříme také o komutativní grupě

Teoretická informatika 10 Řád prvku a řád grupy Řád prvku a grupy (G, ) je nejmenší přirozené číslo n takové, že a n = e. Pokud takové n neexistuje, pak a má řád 0. Řádem grupy se nazývá mohutnost, tj. počet prvků její nosné množiny.

Teoretická informatika strana 11 Zbytkové třídy Pro dané číslo n N definujeme na množině Z relaci ρ takto: a ρ b a b (mod n) n a-b Tedy v relaci jsou spolu právě taková čísla a a b, která dávají po dělení n stejný zbytek Relace ρ je relací ekvivalence na množině Z. Této relaci přísluší rozklad Z/ρ značí se Z n jednotlivé prvky (třídy) rozkladu se nazývají zbytkové třídy a značí se [a] n tedy [a] n = {a + kn k Z}

Teoretická informatika strana 12 Operace se zbytkovými třídami Na množině zbytkových tříd modulo n lze definovat operace + a * takto: [a] n + [b] n = [a+b] n [a] n [b] n = [a b] n Operace jsou korektně definovány pomocí reprezentantů Modulární aritmetika; aplikace v kryptografii Množina zbytkových tříd je uzavřená vzhledem k operacím sčítání a násobení

Teoretická informatika strana 13 Grupy zbytkových tříd Algebraická struktura (Z n,+) je komutativní grupa pro libovolné n operace je uzavřená, komutativní a asociativní existuje neutrální prvek e = [0] n ke každému prvku [a] n existuje inverzní prvek [-a] n Algebraická struktura (Z n, ) je komutativní monoid pro libovolné n operace je uzavřená, komutativní a asociativní existuje neutrální prvek e = [1] n inverzní prvky obecně existovat nemusí

Teoretická informatika strana 14 Invertibilní prvky Prvky, k nimž existuje inverze Třída [a] n má inverzi NSD(a,n)=1 plyne z Bezoutovy rovnosti Vypustíme-li všechny třídy soudělné s modulem (včetně nulové), získáme grupu zbytkových tříd značíme (Z n *, )

Teoretická informatika 15 Tradiční matematické příklady (N, +) komutativní pologrupa (N 0, +) komutativní monoid (N, ) komutativní monoid (Z, +) komutativní grupa (Z, ) komutativní monoid (Q, +) komutativní grupa (Q, ) komutativní monoid (Q-{0}, ) komutativní grupa (Z n, +) komutativní grupa (Z n, ) komutativní monoid (Z n*, ) komutativní grupa

Teoretická informatika 16 Vlastnosti struktur V pologrupách nezáleží na uzávorkování V komutativní grupoidech nezáleží na pořadí V pologrupách definujeme mocninu a n jako aplikaci operace na n činitelů a Mocnina se zápornými n se definuje jako inverze na mocninu V monoidu existuje také a 0 = e V grupě je inverzí k prvku a b prvek b -1 a -1 Lze dokázat (v monoidu) platnost a m a n = a m+n, (a m ) n = a m n

Teoretická informatika 17 Příklady Na konečné množině A = {@, #, $, %} je možno zadat operaci * tabulkou. Rozhodněte, zda je operace * komutativní a asociativní Existuje v grupoidu (A,*) neutrální prvek? Pokud ano, existuje ke každému prvku inverzní prvek? Ukažte, že ({a,b} +, ) je pologrupa, ale není monoid. Určete řád prvku 5 v grupě (Z 7, +) Určete řád prvku 3 v grupě (Z 5*, ) Určete vlastnosti struktur ({0,1},+) a ({0,1}, ) * @ # $ % @ @ @ @ @ # @ # @ # $ @ @ $ $ % @ # $ %

Teoretická informatika 18 Podstruktury Nechť (A,*) je grupoid / pologrupa / monoid / grupa a nechť B A. Jestliže je i (B,*) grupoid / pologrupa / monoid / grupa, nazýváme jej / ji podgrupoid / podpologrupa / podmonoid / podgrupa. Například (S 0, +) je podmonoidem monoidu (N 0, +), kde S značí množinu všech sudých přirozených čísel.

Teoretická informatika 19 Podgrupy (H, ) je podgrupou grupy (G, ) právě tehdy, když: H G e H a H a -1 H a,b H a b H Pomocí množiny M G můžeme generovat podgrupu (M, ) grupy (G, ) hovoříme o podgrupě generované množinou M Grupa generovaná jednoprvkovou množinou se nazývá cyklická