Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika



Podobné dokumenty
34_Mechanické vlastnosti kapalin... 2 Pascalův zákon _Tlak - příklady _Hydraulické stroje _PL: Hydraulické stroje - řešení...

MECHANICKÉ VLASTNOSTI KAPALIN.

6. Mechanika kapalin a plynů

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

7. MECHANIKA TEKUTIN - statika

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

Archimédův zákon, vztlaková síla

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

Mechanika kapalin a plynů

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. = (pascal) tlak je skalár!!! F p = =

ARCHIMÉDŮV ZÁKON. Archimédův zákon

Tlak v kapalinách a plynech Vztlaková síla Prodění kapalin a plynů

Identifikace vzdělávacího materiálu VY_52_INOVACE_F.7.B.32 EU OP VK. Vztlaková síla

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

F - Mechanika kapalin - I

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Variace. Mechanika kapalin

FYZIKA. Hydrostatika. KAPALINY Vlastnosti kapalin P1 Pascalův zákon Hydrostatický tlak P2 P3 P4 P5 Archimédův z. P6 P7 P8 P9 P10 Karteziánek

Na libovolnou plochu o obsahu S v atmosférickém vzduchu působí kolmo tlaková síla, kterou vypočítáme ze vztahu: F = pa. S

MECHANIKA HYDROSTATIKA A AEROSTATIKA Implementace ŠVP

2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

FYZIKA Mechanika tekutin

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

Fyzika kapalin. Hydrostatický tlak. ρ. (6.1) Kapaliny zachovávají stálý objem, nemají stálý tvar, jsou velmi málo stlačitelné.

Základy fyziky + opakovaná výuka Fyziky I

Název: Archimedův zákon. Úvod. Cíle. Teoretická příprava (teoretický úvod)

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

VY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

Autorka: Pavla Dořičáková

čas t s 60s=1min rychlost v m/s 1m/s=60m/min

Připravil: Roman Pavlačka, Markéta Sekaninová Hydrostatika

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Hydromechanické procesy Hydrostatika

1 Vlastnosti kapalin a plynů

MECHANIKA TEKUTIN TEKUTINY

Plavání a potápění

Mechanické vlastnosti kapalin a plynů. opakování

MECHANIKA KAPALIN A PLYNŮ

VY_52_INOVACE_2NOV45. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.

3.1.7 Počítáme s tlakem

Dirlbeck J" zš Františkovy Lázně

15 MECHANIKA IDEÁLNÍCH TEKUTIN. Hydrostatika ideální kapaliny Hydrodynamika ideální tekutiny

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ. Katedra fyziky ZÁKLADY FYZIKY I. Pro obory DMML, TŘD a AID prezenčního studia DFJP

Mechanika tekutin Tekutost Nemají stálý tvar pružné při změně objemu stlačitelné Kapaliny stálý objem, málo stlačitelné volnou hladinu Plyny nemají

Síla, vzájemné silové působení těles

Stanovení hustoty pevných a kapalných látek

Příklady z hydrostatiky

8. Mechanika kapalin a plynů

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

(1) Řešení. z toho F 2 = F1S2. 3, 09 m/s =. 3, 1 m/s. (Proč se zde nemusí převádět jednotky?)

Rozumíme dobře Archimedovu zákonu?

Archimédův zákon I

Výfučtení: Kapaliny aneb Hydročtení

FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...

HYDRAULICKÉ ZAŘÍZENÍ

Základní škola Kaplice, Školní 226

Laboratorní práce č. 4: Určení hustoty látek

Snímače hladiny. Učební text VOŠ a SPŠ Kutná Hora. Základní pojmy. měření výšky hladiny kapalných látek a sypkých hmot

Hydrodynamika. Archimédův zákon Proudění tekutin Obtékání těles

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika. Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Projekty a kurzy

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA

Mechanika tekutin. Tekutiny = plyny a kapaliny

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov. Modelování termohydraulických jevů 3.hodina. Hydraulika. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D.

Fyzika - Kvinta, 1. ročník

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

KAPALINY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Termika - 2. ročník

CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE

1.8.6 Archimédův zákon II

<<< záložka Fyzika

VY_32_INOVACE_FY.03 JEDNODUCHÉ STROJE

Metodický list. Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Sada: 3 Číslo DUM: EU-OPVK-ICT-F1-57 Předmět: Fyzika 7.

Věra Keselicová. duben 2013

13 otázek za 1 bod = 13 bodů Jméno a příjmení:

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

TUHÉ TĚLESO. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Mechanika tuhého tělesa

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník

Střední průmyslová škola, Hronov, Hostovského 910, Hronov. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT M/01 Strojírenství

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Pohyby tuhého tělesa Moment síly vzhledem k ose otáčení Skládání a rozkládání sil Dvojice sil, Těžiště, Rovnovážné polohy tělesa

VY_32_INOVACE_257. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_04_FY_A

Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_F.5.15 Autor Mgr. Jiří Neuman Vytvořeno

Ročník VII. Fyzika. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Mezipřed. vztahy.

1.5.3 Archimédův zákon I

LOGO. Struktura a vlastnosti kapalin

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 6/1, 6/2 (Prometheus) M.Macháček : Fyzika pro ZŠ a VG 7 (Prometheus)

MECHANICKÉ VLASTNOSTI PLYNŮ.

Příklad 1. Jak velká vztlakovásíla bude zhruba působit na ocelové těleso o objemu 1 dm 3 ponořené do vody? /10 N/ p 1 = p 2 F 1 = F 2 S 1 S 2.

HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK

, Brno Připravil: Tomáš Vítěz Petr Trávníček. Úvod do předmětu

11. Mechanika tekutin

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA - Fyzika 6. ročník. ŠVP Školní očekávané výstupy

VY_52_INOVACE_J 06 25

Transkript:

Mechanické vlastnosti kapalin hydromechanika Vlastnosti kapalných látek nemají vlastní tvar, mění tvar podle nádoby jsou tekuté, dají se přelévat jejich povrch je vodorovný se Zemí jsou téměř nestlačitelné mají stálý objem, nejsou rozpínavé dají se dělit, jsou snadno dělitelné Hydrostatická tlaková síla F h Kapalina v nádobě působí na dno nádoby, na stěny nádoby a také na libovolnou plochu uvnitř nádoby tzv. hydrostatickou tlakovou silou. Její směr je vždy kolmý k libovolné stěně uvnitř nádoby. Původ této síly je v působení gravitační síly Země na kapalinu. Velikost hydrostatické tlakové síly je tím větší, čím větší je: obsah plochy S, na níž síla působí hloubka kapaliny h, v níž se plocha nachází hustota kapaliny ρ intenzita gravitačního pole g, na Zemi asi 10N/kg F h = S. h. ρ. g Hydrostatický paradox Naplníme-li několik nádob různého tvaru, které mají stejný obsah dna S stejnou kapalinou do stejné výšky h bude na dna nádob působit stejná hydrostatická tlaková síla tzn. že nezáleží na množství kapaliny v nádobě. Podle tohoto vztahu můžeme vypočítat hydrostatickou tlakovou sílu působící na vodorovnou plochu (např. dno nádoby, je v konstantní hloubce). Síla působící na svislou plochu (stěny nádoby) se bude měnit podle hloubky, v níž se část stěny nachází. Hydrostatický tlak p h Vydělíme-li hydrostatickou tlakovou sílu plochou, na kterou působí, získáme tzv. hydrostatický tlak tlak vyvolaný vlastní tíhou kapaliny. p h = ρ. h. g Hydrostatický tlak v kapalině je přímo úměrný hloubce kapaliny. 1

Spojené nádoby fungují na principu hydrostatického tlaku: hladina kapaliny ve všech ramenech se ustálí ve stejné výšce hydrostatický tlak je všude stejný. Využití v praxi: sifon ve výlevkách, vodoznak ve varné konvici nebo kotli, hadicová libela, zdymadla plavební komory apod. Pascalův zákon Působí-li na volný povrch kapaliny vnější tlaková síla, vzniká uvnitř kapaliny tlak, který je ve všech místech kapaliny stejně velký. Využití: hydraulická zařízení lisy, brzdy, zvedáky. Skládá se ze spojených nádob naplněných kapalinou (olej). Nádoby mají různou velikost průřezu a jsou opatřeny písty. Na malý píst o obsahu S 1 působíme malou silou F 1. Tím vznikne v kapalině konstantní tlak p (ve všech místech stejný). Ten se přenáší k velkému pístu o obsahu S 2. Zde je vyvolána síla F 2. Síla F 2 je tolikrát větší než síla F 1, kolikrát je obsah velkého pístu S 2 větší než obsah menšího pístu S 1. F 1 F 2 p = konst. = ---- = --- S 1 S 2 2

Archimedův zákon Ponoříme-li těleso do kapaliny, je v této kapalině nadlehčováno silou, kterou nazýváme vztlaková síla. Tuto sílu chápeme jako výslednici hydrostatických tlakových sil, působících na horní a spodní podstavu tělesa v kapalině. (síly jsou vzájemně opačné) Výslednice hydrostatických tlakových sil působící na přední a zadní stěnu a dále na levou a pravou stěnu jsou rovny nule. (síly mají stejnou velikost a vzájemně opačný směr) Vztlaková síla Fvz Fvz = Fh2 Fh1 = S.h2.ρ.g - S.h1.ρ.g = S.ρ.g.( h2 - h1) = S.h.ρ.g = V.ρ.g Fvz = V. ρ. g Velikost vztlakové síly je rovna tíze kapaliny tělesem vytlačené (znění Archimédova zákona) Těleso ponořené do kapaliny vytlačí stejné množství kapaliny jako je objem ponořené části tělesa. (nestlačitelnost kapaliny) V objem ponořené části tělesa (objem kapaliny tělesem vytlačené) ρ hustota kapaliny g intenzita gravitačního pole (na Zemi 10 N/kg) Archimédes byl řecký matematik a fyzik, jeden z největších učenců starověku žil ve 3. stol. př. n. l. 3

Plování těles Plování těles posuzujeme na základě porovnání velikosti gravitační a vztlakové síly, působících na těleso ponořené do kapaliny, resp. na základě určení velikosti a směru výslednice těchto sil. Fg < Fvz výslednice má směr vztlakové síly těleso plove (c, d) Fg >Fvz výslednice má směr gravitační síly těleso se potápí (a) Fg = Fvz výslednice je rovna nule těleso se vznáší (b) U homogenních (stejnorodých) těles můžeme jejich chování v kapalině posoudit na základě porovnání hustoty kapaliny - ρk, s hustotou látky, z níž je zhotoveno homogenní těleso ρt. Vyjdeme-li z podmínky pro to, aby se těleso v kapalině vznášelo, musí platit: Fvz = Fg V. ρ k. g = V. ρt. g Vykrátíme-li na obou stranách rovnice objem V a intenzitu gravitačního pole g, musí platit: ρk > ρt těleso plove ρk < ρt ρk = ρt těleso se potápí (a) těleso se vznáší (b) Plove-li těleso v kapalině, je určitou částí svého objemu do kapaliny ponořeno. O jak velkou část se jedná, závisí na hustotě kapaliny a hustotě látky, z níž je těleso zhotoveno. Plovoucí homogenní těleso je v kapalině ponořeno tím větší částí svého objemu, čím: menší je hustota kapaliny větší je hustota látky, z níž je těleso zhotoveno Jinými slovy těleso je ponořeno tím větší částí svého objemu čím menší je rozdíl obou hustot (je-li rozdíl hustot nulový, hustoty jsou stejné a těleso se vznáší). Při plování tělesa v kapalině se ponoří vždy taková část tělesa, že jsou v rovnováze gravitační síla působící na celé těleso a vztlaková síla, působící na ponořenou část tělesa. 4

V případě těles nehomogenních (nestejnorodých) je situace zcela jiná. Uděláme-li z plastelíny např. kouli (homogenní těleso), bude se ve vodě potápět, ale těleso tvaru misky, vyrobené z plastelíny bude ve vodě plovat. Je to způsobeno tím, že vnitřní objem misky je vyplněn vzduchem, jehož hustota je velmi výrazně menší, než hustota vody jedná se o těleso nehomogenní. Jinými slovy plovat mohou i tělesa zhotovená z látky s vyšší hustotou, než je hustota kapaliny, pokud je k tomu tvarově přizpůsobíme. Na tomto principu je založeno např. plování lodí (trup lodi je ocelový, ale dutý je vyplněn vzduchem). Ponorka je schopna se ve vodě vznášet nasaje takové množství vody, aby její komplexní hustota byla stejná jako hustota vody Na principu plování nehomogenního tělesa pracuje také hustoměr. Slouží k měření hustoty kapalných látek. Je tvořen dutou skleněnou trubicí, opatřenou stupnicí a určitým množstvím olověných broků. Liší se od sebe rozsahem měření (čím větší množství broků, tím větší hustotu kapaliny změří). 5

- hhttp://www.voderek.cz/fyzika/fyzika7/f714_soubory/image005.jpg http://media.novinky.cz/008/230081-original1-dujay.jpg http://www.vedanasbavi.cz/obrazky/1366123231.jpg http://www.bielmeier.cz/out/pictures/z1/040007_bierspindel_z1.jpg 6