0.1.Úvod Vážený studující, tento e-learningový kurz e-learningu je určen pro ty, které zajímá problematika e-learningu. Poučení zde najdou zejména autoři studijních textů ale i ti kteří budou vést e-learningový kurz coby tutoři nebo dostanou za úkol takovýto kurz připravit či zabezpečit jeho průběh. Kurz vznikl na půdě Regionálního centra celoživotního vzdělávání VŠB-TU Ostrava, které se od svého vzniku v roce 2003 intenzivně zabývá problematikou distančního studia a s ní spojenou problematikou e-learningu. Kurz je rozdělen na dvě hlavní části. V části 1 se seznámíte s metodickými aspekty e- learningu, část 2 je věnována práci v prostředí elektronického výukového systému - LMS (Learning Management System). Část 1 nese název E-learning jako forma distančního vzdělávání a zabývá se metodickými aspekty e-learningu. Dovíte se co vlastně je e-learning, jakých nabývá forem, kteří jsou jeho účastníci, jak se tvoří studijní opory, jak se hodnotí kvalita e-learningového kurzu. V poslední části pak je pojednáno o aplikaci autorského zákona. Nehledejte v této části vyčerpávající informace. Záměrem této partie je uvést studujícího do problematiky e-learningu a s tím spojených pedagogických aspektů. V každé kapitole nejdete pak odkazy, které by měly odpovědět na otázky těch, kteří se chtějí zabývat touto problematikou hlouběji. Nicméně nepodceňujte studium této části kurzu pokud chcete vytvořit opravdu dobrý e-learningový kurz. Druhá část kurzu, nazvaná Práce v moderním elektronickém výukovém systému, pojednává o funkcích a možnostech, které nabízí moderní elektronické výukové systémy (LMS). Postupně jsou probrány principy a praktické technologie používané v současných LMS. Seznámíte se s rolí LMS při podpoře jednotlivých forem výuky a podmínkami, které je vhodné dodržet při zavádění LMS v organizaci. Prostřednictvím příkladů a případových studií je popsán celý proces zavádění LMS od evaluace, výběru, nasazení až po administraci zvoleného systému. Vybrané kapitoly jsou věnovány problematice teorie testování, formátům elektronických výukových materiálů a současným trendům v oblasti jejich standardizace. Obsahem pěti kapitol je potom praktická aplikace probraných teoretických poznatků, která spočívá v popisu práce s moduly vybraného LMS itutor. Studium těchto kapitol kurzu je spojeno s praktickou realizací příkladů ve zmíněném LMS, včetně práce v integrovaném autorském nástroji pro tvorbu elektronických výukových materiálů. Jak jsou strukturovány jednotlivé části kurzu? Každá obsahově uzavřená část kurzu má obdobnou strukturu. Jednotlivé prvky struktury jsou graficky vyznačeny ikonami - význam ikon najdete v části 0.3 úvodu. Po názvu kapitoly (podkapitoly) jsou vytýčeny Studijní cíle výukové cíle, kterých má studující dosáhnout. Následuje stručný Průvodce studiem kde autor vyzdvihává to nejdůležitější v následujícím výkladu učiva. Výklad učiva je označen ikonou Studijní text. Studijní text je proložen Kontrolními otázkami a Úlohami. Na vhodných místech jsou zařazeny Příklady. Pokud autor chce něco zdůraznit, je příslušná pasáž označena ikonou Pojmy k zapamatování. Na konci dané partie je uvedena doporučená Literatura a Shrnutí vyložené látky. 1
0.2. Anotace kapitol Část 1. E-learning jako forma distančního vzdělávání Pro vaši lepší orientaci v kurzu následuje stručná anotace jednotlivých kapitol. Kapitola 1.1. Z historie e-learningu velice stručně nastiňuje historii vývoje distančního vzdělávání. Kapitola 1.2. Distanční vzdělávání je věnována problematice e-learningu jako formě distančního vzdělávání. V prvé části je podána definice distančního vzdělávání (kap.1.2.1.). Jsou zde uvedeny klíčové pojmy související s distančním vzděláváním. V další části jsou rozebrány základní principy distančního vzdělávání (kap.1.2.2.). A konečně v poslední části je uveden stručný výkladový slovník distančního vzdělávání (kap.1.2.3.) Kapitola 1.3. Definice e-learningu a jeho formy definuje e-learning (kap.1.3.1.), jsou zde uvedeni předchůdci a formy e-learningu (kap. 1.3.2.). Pro ty, kteří ještě nemají vlastní zkušenosti s e-learningem jsou uvedeny výhody a nevýhody e-learningu jak z pohledu vzdělávací instituce, tak z pohledu studujícího (kap.1.3.3.). Kapitola je uzavřena statí pojednávající o nákladech na e-learning (kap-1.3.4.) Kapitola 1.4. Hlavní součásti e-learningu. Zde jsou charakterizovány základní složky e- learningu jako je obsah vzdělávání, distribuce kurzů, řízení studia a lidské zdroje. Kapitola 1.5. LMS velice stručně hovoří o definování LMS (Learning Management System) a jednotlivých nástrojích tohoto výukového software. Podstatně obšírněji se budete zabývat LMS v druhé části kurzu. Kapitola 1.6. Účastníci e-learningu. Příprava, výroba a realizace e-learningového kurzu je týmová práce. Proto se v této kapitole zabýváme osobami, které připravují a vyrábějí kurz (kap.1.6.1.) a těmi, kteří již hotový kurz realizují (kap. 1.6.2.). Samostatná kapitola je věnována roli tutora (nový pojem související se distančním vzděláváním), požadavkům na něj a jeho základním úkolům (kap.1.6.3.). Samozřejmě důležitou osobou je studující (kap.1.6.4.). V závěru kapitoly jsou shrnuty etapy vývoje kurzu (kap.1.6.5.). Kapitola 1.7. Tvorba studijních opor pro e-learning. Tato kapitola je nejrozsáhlejší částí prvního oddílu kurzu. V podkapitole 1.7.1. Specifikum distančních studijních opor je uvedeno co musí zabezpečit studijní opory, které základní materiály obsahuje tzv. Studijní balíček. V závěru je doporučení na co je třeba dbát při tvorbě distančních studijních textů. V podkapitole 1.7.2. Strategie psaní je diskutována otázka zda adaptovat stávající materiály nebo přikročit k psaní zcela nových materiálů. Předem si autor musí odpovědět na několi zásadních otázek. Podkapitola pokračuje dvěma základními strategiemi psaní a je zde uveden doporučený pracovní postup při tvorbě nového kurzu. Podkapitola 1.7.3. Cílová skupina definuje tento pojem, a doporučuje jak postupovat pro zjištění stavu cílové skupiny. V podkapitole 1.7.4. Zjištění vstupních vědomostí a dovedností je pojednáno o možnostech jak získat informace o těchto důležitých parametrech. Podkapitola 1.7.5. Vytýčení studijních cílů podává praktický návod jak vytyčovat studijní cíle. Zejména pro stanovení dílčích cílů je doporučeno využít Bloomovu taxonomii cílů, je pohovořeno o požadavcích na tyto cíle. 2
Krátká část 1.7.6. Studijní čas je věnována metodice jak odhadovat a přibližně vypočítat studijní čas studenta. V podkapitole 1.7.7. Struktura studijních opor je rozebrána problematika struktury studijních opor. Do detailů je hovořeno o struktuře studijní jednotky (kapitoly, podkapitoly). Podkapitola 1.7.8. Zásady psaní studijního textu pojednává o hlavních rysech distančního studijního textu. Najdete zde doporučení jak co používat, čeho se při psaní vyvarovat a několik poznámek ke stylu psaní. Podkapitola 1.7.9. Multimediální prvky pak uvádí, které multimediální prvky lze uplatnit ve studijní opoře, jakou grafickou úpravu textu použít, jaké barvy. V podkapitole 1.7.10. Aktivizační prvky, zpětná vazba se seznámíte s možnými aktivizačními prvky, je zde probrán rozdíl mezi kontrolní otázkou, cvičením, příkladem úlohou a samostatnou prací. V podkapitole 1.7.11. Průvodce studiem jsou nejprve ukázány čtyři hlavní cíle této příručky. Pak je zde uvedeno které části by měl průvodce obsahovat tj. Poučení o principech distančního studia, Obsah kurzu, Jak dosahovat potřebných studijních výsledků a případně Jak pracovat s LMS. Kapitola 1.8. Hodnocení kvality e-learningového kurzu. V této kapitole se můžete seznámit se třemi oblastmi hodnocení kvality studia a se třemi etapami hodnocení studijních opor s detailním návodem, co vše hodnotit. Kapitola 1.9. Aplikace autorského zákona vám umožní orientovat se v nejnutnějších částech autorském zákona. Je zde pojednáno o základních znacích autorského díla, o autorském právu a o jeho možných omezeních. Dovíte se také o zákonných licencích a za jakých podmínek můžete citovat ze zveřejněných děl. Na závěr části pojednávající o metodických aspektech e-learningu je uveden Soupis literatury. Jedná se jak o literaturu, která byla zdrojem různých citací, tak o literaturu doporučenou pro hlubší studium problematiky. Část 2. Práce v moderním elektronickém výukovém systému Kapitola 2.1 Funkce a možnosti využití moderních elektronických výukových systémů(lms) se ve stručnosti zabývá teoretickými předpoklady pro efektivní využívání LMS. Podkapitola 2.1.1 obsahuje stručný výklad historie elektronických výukových systémů, včetně vlivu vývoje internetových specifikací a standardů na jejich současnou podobu. V podkapitole 2.1.2 je probrána role LMS v podpoře výuky a nejčastější scénáře zavádění LMS v organizaci. Podkapitola 2.1.3 Podmínky pro nasazení LMS se věnuje základním hlediskům, které je třeba zvážit před nasazením LMS. Je zde také uveden přehled kritérií sledovaných při hodnocení nástrojů pro tvorbu, řízení a správu kurzů. V podkapitole 2.1.4 Varianty nasazení LMS jsou řešeny otázky, které jsou součástí procesu implementace e-learningu. 3
Kapitola 2.2 Základní stavební prvky moderních LMS je věnována popisu technologií a principů na kterých jsou vystavěny současné elektronické výukové systémy. V podkapitole 2.2.1, která nese název třívrstvá architektura, je uveden historický vývoj modelů vícevrstvých architektur a jejich jednotlivé varianty, které se používají v praxi. V navazující podkapitole 2.2.2 je řešen význam vícevrstvé architektury z hlediska požadavků, které byly kladeny na moderní webové aplikace. Podkapitola 2.2.3 Rozdíly mezi tenkým klientem a internetovým prohlížečem je věnována problematice funkčního a významového rozdílu mezi dvěmi praktickými způsoby implementace vícevrstvé architektury. Podkapitola 2.2.4 Případová studie Proces administrace a řízení pomocí LMS shrnuje poznatky předcházejících kapitol na praktickém příkladu. Kapitola 2.3 LMS jako zjednodušený model elektronické univerzity. Zde jsou charakterizovány změny moderní společnosti především v oblasti kompetencí, které vedly k rozvoji elektronických forem podpory výuky. Kapitola také obsahuje základní popis ovládacích prvků systému klient-server (vysvětlených na příkladu LMS itutor) Podkapitola 2.3.1 Historie a současnost elektronických výukových systémů na VŠB TU Ostrava nabízí přehled LMS používaných na VŠB od počátků zavádění prostředků elektronické podpory výuky až do současnosti. Náplní podkapitoly 2.3.2 s názvem Kompetence klíčový pojem přístupu ke vzdělávání v moderní společnosti je výklad tří klíčových priorit, které byly stanoveny Radou Evropy v rámci Lisabonského procesu Podkapitola 2.3.3 Současné trendy v oblasti online vzdělávání definuje pět základních trendů, které se v současnosti uplatňují v online vzdělávání. Podkapitola 2.3.4 Klíčové vlastnosti třívrstvé architektury klient-server obsahuje praktickou aplikaci poznatků předchozích kapitol, které jsou představeny na příkladech z LMS itutor. V podkapitole nazvané 2.3.5 Metody výběru a hodnocení (evaluace) LMS se seznámíte se způsoby hodnocení(evaluace) a výběru LMS. Stručně je zmíněno předběžné hodnocení LMS podle funkcí, které je vhodné provádět před samotným rozhodnutím o nasazení LMS. Závěr podkapitoly je věnován aplikaci hodnotících kritérií na příkladu LMS itutor. Podkapitola 2.3.6 Evaluace podle typu výuky a stanovených vzdělávacích cílů se podrobně zabývá hodnocením LMS a to na základě stanovených vzdělávacích cílů. Stanovené vzdělávací cíle vychází z taxonomie používané v didaktické oblasti. Poté výklad v podkapitole pokračuje popisem jednotlivých prostředků dostupných v LMS, které mohou sloužit k dosažení těchto cílů. Na závěr je uvedena případová studie, která je aplikací předchozích poznatků. V závěrečné podkapitole 2.3.7 jsou podrobně vysvětleny základní prvky LMS itutor a způsob jejich ovládání. 4
Kapitola 2.4 Modul Administrátor. V této kapitole je popsán proces správy uživatelů a jejich členění do logických skupin. Dále je zde probrána správa obsahu a přiřazování obsahu skupinám nebo uživatelům. V závěru kapitoly jsou jednotlivé modelové situace zpracovány formou řešených příkladů. V podkapitole 2.4.1 Administrace jsou probrány jednotlivé funkce LMS, které slouží k manipulaci s uživateli definovanými v systému. V této části je také stručně popsána úloha, kterou v LMS itutor plní uživatelské role. Podkapitola 2.4.2 Správa obsahu je věnována přidělování a vyhodnocování výukového obsahu v LMS. Stručná podkapitola 2.4.3 Monitorování studia pojednává o možnostech sledování aktivit studujích. Podkapitola s názvem 2.4.4 Prostředky pro podporu spolupráce v rámci LMS je věnována popisu reálných programových prostředků pro podporu spolupráce v LMS. Obsahem této podkapitoly je také popis síťové etikety (tzv. netiketa ), tedy souhrnu pravidel a doporučení pro používání elektronických komunikačních prostředků. Závěrečná podkapitola nazvaná 2.4.5 Import údajů se zabývá strukturou souborů, které je možné použít pro automatizovaný převod uživatelských údajů do LMS itutor. Kapitola 2.5 Modul Lektor se věnuje popisu modulu Lektor v LMS itutor. Je zde zmíněna role, kterou v LMS plní tutor. V další části jsou probrány základní funkce dostupné v modulu lektor. Mezi tyto funkce patří kontrola studijních výsledků, komunikační prostředky a práce s výstupními sestavami. Závěr kapitoly je opět věnován modelovým situacím, které jsou zpracovány formou řešených příkladů. Podkapitola 2.5.1 Role tutora (lektora) v LMS definuje základní pojmy týkající se role tutora v LMS. V podkapitole 2.5.2 Komunikace v LMS jsou probrány jednotlivé funkce LMS, které slouží k manipulaci s uživateli definovanými v systému. V této části je také stručně popsána úloha, kterou v LMS itutor plní uživatelské role. Obsahem stručné podkapitoly 2.5.3 Pedagogicko psychologické aspekty komunikace v LMS je shrnutí sedmi důležitých nedostatků, které jsou charakteristické pro komunikaci realizovanou prostřednictvím elektronických komunikačních nástrojů Podkapitola 2.5.4 Kontrola výsledků a práce s výstupními sestavami je věnována funkcím modulu Lektor, které umožňují manipulaci s výsledky studujících a jejich následné zpracování v kancelářských programech Kapitola 2.6 Modul Messenger obsahuje stručný popis mechanismů sledování událostí, které jsou součástí LMS itutor. Kapitola dále pokračuje výkladem důležité oblasti LMS, kterou je automatizované odesílání e-mailů. Závěr kapitoly je věnován přípravě vzorových e- mailů, které LMS itutor může odesílat jako reakci na vybrané události. Podkapitola 2.6.1 Události v LMS itutor obsahuje výklad mechanismů, které systém itutor používá pro sledování interakcí jednotlivých událostí. Stručná podkapitola 2.6.2 Odesílání elektronických zpráv pojednává o možnostech, které systém itutor nabízí v oblasti napojení na elektronickou poštu. 5
V podkapitole 2.6.3 Nastavení vzorových e-mailů se seznámíte s postupem úpravy vzorových šablon pro jednotlivé definované události v systému. Kapitola 2.7 Základy teorie testování definuje pojmy z oblasti teorie přípravy testů, metod ověřování validity a spolehlivosti testů. V závěrečné části kapitoly jsou probrány základní typy testů. Kapitola také obsahuje stručný výklad pojmů z oblasti statistiky, které lze využít při vyhodnocování výsledků testů. Podkapitola 2.7.1 Validita testu (platnost testu) je věnována problematice posuzování validity evaluačních metod. V podkapitole 2.7.2 Způsoby určování validity jsou podrobně vysvětleny čtyři základní typy validity testu a metody, které se používají k jejich určení. Podkapitola 2.7.3 Reliabilita testu (spolehlivost testu) definuje (s využitím základních statistických metod) jakým způsobem provádět relevantní ověřování spolehlivosti testu. V podkapitole 2.7.4 Základní typy testů se dozvíte jaké jsou hlavní rozdíly mezi jednotlivými typy testů. Také je zde vysvětleno pro jaký typ testování (s ohledem na testovanou skupinu) jsou vybrané typy testů vhodné. V závěru podkapitoly je k dispozici přehledné shrnutí základních požadavků na testové úlohy. Poslední podkapitola nazvaná 2.7.5 Úskalí počítačových testů formou praktických příkladů rozebírá jednotlivé typy otázek v počítačových testech. Každý typ otázky je vždy popsán včetně jeho výhod i nevýhod v praktickém testování. Kapitola 2.8 Modul Tester. Náplní této kapitoly je popis modulu Tester, který umožňuje vytváření a automatizované vyhodnocování elektronických testů. Postupně je zde probrán celý proces od vytvoření jednotlivých otázek, přípravu výběrového pravidla, nastavení parametrů testu až po jeho výsledné generování do systému itutor. Na závěr kapitoly se opět můžete podívat na modelové situace, které jsou zpracovány formou řešených příkladů. Podkapitola 2.8.1 Správa témat a otázek obsahuje popis objektů, které jsou dostupné v modulu Tester při tvorbě databanky otázek. Jsou zde připomenuty obecné principy na kterých je modul Tester postaven. Podkapitola 2.8.2 Typy otázek podrobným způsobem popisuje jednotlivé typy otázek, které jsou dostupné v modulu Tester. U každého typu otázky jsou probrány její základní parametry a jakým způsobem ovlivňují daný typ otázky. V podkapitole 2.8.3 Výběrové pravidla předpisy je popsán celý proces přípravy výběrového pravidla pro následné generování jednotlivých testovacích variant. Poslední podkapitola s názvem 2.8.4 Vytvoření testu potom popisuje operace nutné k vytvoření testu a jeho zveřejnění v systému itutor. V krátkosti je také popsán formát používaný pro testové otázky, který je možné využít při přenosu databanky otázek mezi různými systémy. 6
Kapitola 2.9 Elektronické výukové materiály a jejich formáty je věnována problematice formátů elektronických výukových materiálů používaných v současnosti v oblasti e-learningu. Formáty, které jsou v kapitole popisovány respektují proces standardizace elektronických materiálů vycházející z aktivity SCORM. Podkapitola 2.9.1 SCORM významný formát e-learningu pojednává o vývoji a současné podobě nejpoužívanějšího výměnného formátu pro elektronické výukové materiály. V podkapitole je uveden i stručný výklad struktury materiálů podle specifikací SCORM. V podkapitole s názvem 2.9.2 CSS rozšíření webového formátu HTML se seznámíte se základními možnostmi, které toto rozšíření nabízí. Rozhodně nelze tuto kapitolu považovat za ucelenou příručku CSS, což ani nebylo záměrem autorů tohoto kurzu. Závěrečná podkapitola 2.9.3 MathML aneb matematické vztahy na webu se obšírně zabývá problematikou zpracování typograficky náročných textů, mezi které patří i zápis matematických vztahů. Popis formátu MathML byl vybrán s ohledem na jeho zařazení do formátu pro přenos dokumentů OpenDocument, který již prošel procesem standardizace ISO. Kapitola 2.10 Modul CDS/Publisher. Úvodní podkapitola 2.10.1 Metodologie instrukčního designu pojednává o otázkách, které byl si měl autor elektronických výukových materiálů položit před tím, než začne se samotnou přípravou obsahu. Ve formě přehledné tabulky zde naleznete principy, které lze použít pro řešení problémů vznikajících při návrhu materiálů. Podkapitola 2.10.2 Práce s autorským nástrojem Publisher obsahuje podrobný popis všech funkcí a prvků autorského nástroje. Je zde popsána pracovní plocha a manipulace s prvky výukových materiálů. Význam výukových objektů je náplní podkapitoly 2.10.3 Výukové objekty. V další části podkapitoly jsou probrány následující pojmy: sklad výukových objektů, manipulace s objekty nebo využívání vzorových objektů. Podkapitola 2.10.4 Interaktivní prvky se ve stručnosti věnuje možnostem, které nabízí programové zpracování interakcí u výukových objektů. Podkapitola 2.10.5 HTML základ e-learningu obsahuje základy nutné při přípravě HTML. S ohledem na rozsah kurzu nelze tuto kapitolu považovat za ucelenou příručku HTML, což ani nebylo autorským záměrem. Závěrečná podkapitola 2.10.6 Vkládání materiálů se zabývá možnostmi přenosu již vytvořených výukových materiálů z běžně používaných editorů do autorského nástroje CDS. V další části je popsán také export výsledného kurzu do řídícího systému. Kapitola 2.11 Doporučené scénáře přípravy výukových materiálů. V této závěrečné kapitole celého kurzu jsou diskutovány metody a nástroje, které je možné využívat při tvorbě výukového obsahu ve formě e-learningu. 7
Podkapitola 2.11.1 Základní přístupy k výběru vhodné formy elektronických výukových materiálů pojednává o problematice výběru vhodné formy elektronických materiálů. V podkapitole s názvem 2.11.2 Srovnávací přehled nástrojů pro tvorbu, řízení a správu kurzů je uvedena podrobná hodnotící studie vybraných autorských nástrojů, které lze použít k přípravě elektronických výukových materiálů. Ucelené hodnocení těchto nástrojů vychází z poznatků předchozích kapitol tohoto kurzu, které jsou aplikovány na reálné prostředky programového vybavení dostupné na trhu. 8