Metodická zpráva č. 7

Metodická zpráva č. 7 Témata: Odborná metodika pro praxi školního psychologa nebo školního speciálního pedagoga. Škola: Specialista Jméno: Základní škola T.G.Masaryka Poděbrady školní speciální pedagog Mgr. Pavlína Mladá, PhDr. Dana Marková Odborné zaměření: Logopedie, psychopedie, kval. studium výchovné poradenství, speciál.studium Školní pedagogicko psychologické služby UK Praha Výše úvazku: 0,5 Metodik: Metody sběru dat: Mgr. V. Tomická Písemné podklady speciální pedagožky, spolupráce s psychologem na škole v projektu RŠPP Termín odevzdání: 31.1.2011

UMÍM SE BRÁNIT Sociálně psychologický výcvik respektující vývojové potřeby dětí ve věku 9-11 let Intervenční program zaměřený na zvyšování sociálních kompetencí dětí a nácvik sociálních dovedností. 1. Odůvodnění programu Žáci třetích až pátých ročníků základní školy jsou již většinou adaptované na školu, znají dobře své spolužáky a mají své místo ve skupině vrstevníků. Může to být pozice velmi dobrá nebo je postavení nejisté či negativní. Tím se samozřejmě formuje i vztah ke škole. Sebehodnocení dítěte mladšího školního věku není zcela stabilní, stále prochází vývojem a vývoj sebehodnocení je závislý i na vztahu s vrstevníky. Dítě, které neumí navazovat kontakty, nerozumí sociálním situacím, či nejedná adekvátně a čitelně pro ostatní spolužáky se snadno vyčleňuje z kolektivu, nemá kamarády, je odmítané. Vývoj sebehodnocení je negativně formován. Žáci třetích až pátých tříd, kteří patří do naší cílové skupiny mají základní potřebu být přijímáni vrstevníky. Mezi základní dovednosti, kterým se žák stále učí patří komunikace s vrstevníky, kooperace, ale i soupeření. Děti od sebe očekávají stejné chování, rovnost vztahů, děti preferují společné aktivity, upřednostňují vzájemnou pomoc, solidaritu (odsuzují žalobníčky, děti, které provokují, vykřikují, vybočují z řady dodržování norem, které stanovila dospělá autorita, či na které se podílely i ony samy). Děti se ztotožňují s hodnocením dospělých. Děti, které nezvládají potřebné sociální dovednosti jsou skupinou odmítány a zpětně se snižuje jejich sebedůvěra. Důsledky mohou vést k tomu, že se dítě stává snadným objektem šikany, či se samo stává agresorem. Pozitivní zkušenosti a prožitky mohou děti pozitivně nasměrovat do budoucna, pomoci jim v komunikaci s druhými, k rozvoji sebeovládání a empatie.

2. Cíl programu, cílová skupina Cílovou skupinou jsou děti ve věku 9 11 let, tedy žáci 3. až 5. ročníku, kteří mají adaptační problémy na 1. stupni, obtíže v sociální komunikaci ve třídě, patřící spíše k outsiderům třídy, případně mezi žáky, kteří byli obětí šikany, žáci sociálně nezralí, s nízkým sebehodnocením, žáci s diagnostikovanou ADHD, či žáci s nestandardními projevy chování (úzkostnost, impulsivita...). 3. Východiska intervenčního programu Hledaly se možnosti intenzivnější práce s dětmi s výše popsanými obtížemi, se kterými se při působení ve školním poradenském pracovišti setkáváme. Vycházelo se z vlastní zkušenosti s vedením skupinového programu KUMOT (program PhDr. P. Kuncové), který je určen pro děti předškolního v raného školního věku, kterému chybí ve školní praxi návaznost. Z programu KUMOT jsme se inspirovaly spíše strukturou, než samotnou náplní. Osvědčila se nám časová frekvence 1x týdně v časové dotaci 90 minut. Dále bylo čerpáno ze zkušeností s vedením dětské skupiny v PPP Nymburk. 4. Stručný popis programu 4.1 Základní informace o programu Cílová skupina: žáci 3. - 5. třída ZŠ Poděbrady, koedukovaná - homogenní skupina Počet žáků ve skupině: 8-12 Frekvence setkání : 1x týdně Časová dotace: 12 setkání - 90 minutový blok

Personální zajištění: psycholog, speciální pedagog Další aktivity: celodenní pobyt zaměřený na zážitkové aktivity: 3-5 setkání s rodiči. 4.2 Podněty k sestavení skupin Při vytváření intervenčních skupin je nejdříve nutné přemýšlet o vhodném věku dětí, které můžeme zařadit do jedné skupiny. V tomto programu, kde by mohl věk sehrát významnou úlohu v rozdílných dovednostech dětí, je vhodné pracovat s dětmi ve věku 10-12 let, tj. 3. 5. ročník. Osvědčuje se informovat o programu výchovné poradce škol, kteří ve spolupráci s třídními učiteli mohou pomoci s oslovením rodičů vytipovaných žáků. Pro tento účel je vhodné vytvořit propagační letáček programu 4. 3 Kritéria zařazení do skupiny: adaptační a komunikační obtíže ve třídě, izolovanost ve třídě, sklon být outsiderem, oběť šikany, sociální nezralost, nízké sebehodnocení, ADHD a obtíže v chování, 4.4 Doporučené metody práce se žáky Nácvik obratnosti v interpersonálním vnímání, emoční sebevyjádření, pěstování empatie, poznávání rovin verbální i neverbální komunikace, techniky, které podporují kooperativní chování, ale i na získávání vlastní zodpovědnosti za svoji volbu. V práci se skupinou jsou využívány výtvarné, relaxační a sebepoznávací techniky, prvky dramaterapie, herní činnost a skupinová dynamika, důraz je kladen na pestrost programu, práci ve skupině, sestavení

pravidel pro budoucí setkávání. Program má za cíl být tréninkový a naučný, ale i atraktivní a zábavný. Na začátku programu je zadána projektivní technika strom čekávání a Braunova škála Ideální Já. Stejná baterie bude pro porovnání využita i na konci celého programu. Strom pocitů děti na velký předkreslený strom připevňují svoje ovoce očekávání a pocitů. Dostanu svoje jablka, do kterých si napíší, co očekávají od programu. Na konci programu píší, jaká očekávání byla splněna a dochází k vzájemnému porovnávání. Škála ideální já: Vychází ze sedmibodové škály a popisu vlastností, které jsou protikladné. Dítě se umisťuje na škále, kde si myslí, že se aktuálně nachází. Druhý krok práce se škálou spočívá v umístění bodů na stupně, kde bych se nacházet chtěl. Vlastnosti či charakteristiky můžeme vymyslet podle potřeby skupiny. Příklad: Veselý 1... 2... 3... 4... 5... 6... 7 smutný Pomalý 1... 2... 3... 4... 5... 6... 7 rychlý Tichý 1... 2... 3... 4... 5... 6... 7 hlučný Kamarádský 1... 2... 3... 4... 5... 6... 7 nemám kamarády Dokáži naslouchat 1... 2...3... 4... 5... 6... 7 paní učitelce často nedávám v hodině pozor Skupinový program vede vždy dvojice odborníků (psycholog, speciální pedagog), celodenní program je zajištěn třemi odborníky. 4.5 Doporučené zásady pro práci se žáky Ve výcviku se řídíme těmito zásadami:

dodržování společně stanovených pravidel, zajištění sociálně bezpečných situací, zajištění psychického uvolnění, nácvik nových forem chování v bezpečném a uvolněném prostředí, rozhodnutí účastníků výcviku pro efektivní chování před návratem do reálného prostředí, jeho nácvik a trénování. Společná pravidla jsou nastavena hned na úvodní schůzce a následně, jak vyvstávají z aktuálních situací. Mezi obligátní pravidla patří: dodržování času ( např. dochvilnost příchodů, odchodů, dodržování času jednotlivých aktivit...), vzájemné oslovování (děti se oslovují křestními jmény, domluvit oslovování vedoucích), pravidla komunikace, právo říci STOP ( umožňuje dítěti nevstupovat do nabízené techniky, kde by se necítilo dobře), pravidlo Tady a teď, které ošetřuje nevynášení informací ze skupinového dění, a další pravidla. Důležitou podmínkou pro experimentování dětí s chováním v různých sociálních situacích, při hrách je bezpečné psychologické prostředí, ochrana toho, co se na setkáních děje. Za tímto účelem jsou ve skupině domluvena výše uvedená pravidla. Děti by měly mít jistotu, že zde mohou prezentovat co největší množství názorů a různých pohledů, vyzkoušet si různé vzory chování, aniž by to bylo předmětem jejich negativního hodnocení. 4.6 Průběh jednotlivých setkání Setkávání dětí jsou provázána příběhem o trosečníka z knihy D. Defoe, Robinsona Crusoa. Vybrané pasáže z knihy jsou námětem pro další aktivity. Na pustý ostrov (můj ostrov, náš společný ostrov) pomáhá děti přenést krátká imaginativní cvičení. Uvažuje se nad tím, kdo je vlastně trosečník, jak se cítí, co mu může pomoci, navazování vztahů. Co bych si s sebou chtěl vzít na opuštěný ostrov, bez čeho koho se neobejdu. Kdy se cítím osamocený jako trosečník. Téma opuštěného ostrova a trosečníků, kteří se vzájemně potkávají, poznávají

se a učí se spolu žít, budují svůj společný ostrov, prolínají celým programem, vytváří ucelený intervenční program. 4.6.1 Struktura lekcí Každé setkání začíná komunitním kruhem vzájemnou reflexí, co se nám v předešlém týdnu dařilo, co bylo obtížné, jak se dnes cítíme. Následně je pravidelně zařazována rituální aktivita, v našem případě hra Jména, jejíž náročnost se každou lekcí zvyšuje. Následuje jedna nová rozehřívačka a tématická aktivita. Na závěr každého sezení se opět scházíme v kroužku, kde probíhá vzájemná reflexe dnešního setkání, hodnocení, vzájemné zpětné vazby, pozvánka na příští setkání. Popis programu je uveden v příloze. Součástí skupinového programu je též celodenní výjezd, který má obdobnou strukturu jako pravidelná setkání, doplněn je o dvouhodinový blok sebeobrany, vedený zkušeným lektorem. Popis programu viz příloha. 4.6.2 Rodičovská skupina Program není zaměřen jen na žáka samotného, ale také na jejich rodiče. Zde je cílem jejich setkávání rodičů vzájemná komunikace o dětech, což může rodičům přinést vzájemné sdílení podporu, obohacení o nové zkušenosti. Jedná se tedy o podpůrnou skupinu rodičů dětí v programu. Skupina je vedena psychologem a speciálním pedagogem.

Témata si přinášejí buď sami rodiče, nebo jim jsou nabídnuta, např. Hyperaktivní dítě. Odměna a trest ve výchově, Šikana kyberšikana apod. První schůzka je především informační. Seznámení s programem, organizace, očekávání rodičů. Rodičům je zadán dotazník Moje očekávání od programu, kde jsou zjišťovány tyto informace: Jaké je Vaše očekávání od programu? Vyjmenujte činnosti, které Vaše dítě zajímají. Za co můžete Vaše dítěte pochválit (vlastnosti, dovednosti)? Na jaké problémové oblasti potřebuje Vaše dítě nejvíce pracovat, kde má rezervy. Další schůzky se odvíjejí podle možností rodičů, jejich zájmu a pracovního vytížení. Dle aktuálních potřeb se uskutečňují i individuální konzultace s rodiči. Závěrečná schůzka zhodnocení programu z pohledu terapeutů i rodičů. Výstupy: Individuální doporučení rodičům, vhodné výchovné styly v případě zájmu výstup pro školu Doporučení k zařazení do individuálního stimulačního programu ( např. KUPOZ...) V opodstatněných případech doporučení k dalšímu odbornému vyšetření (psychologickému, neurologickému, speciálně pedagogickému apod.) Problémové oblasti: - Aktivní spolupráce s rodiči (časové vytížení rodičů).

- Impulzivní chování dětí s poruchami chování ( problémy s nasloucháním a relaxací). - Jako nevýhodu vnímáme převahu chlapců ve skupině a účast pouze dvou děvčat 5. Zhodnocení programu Schůzky rodičů byly naplánované a termíny rodiče dostali na počátku programu. Přesto nikdy nebyla účast větší jak 50% rodičů. Individuální závěrečnou konzultaci využili téměř všichni rodiče. Konzultaci mohli rodiče využít individuálně nebo společně s dítětem. Většina rodičů přišla samostatně a dvě rodiny využily možnost společného pohovoru. Nejčastější dotazy se týkaly chování dětí, projevy ve skupině a žádosti o radu při výchovném působení na děti. Výsledky dotazů v dotazníku očekávání pro rodiče: Rodiče nejčastěji očekávali od programu zvýšení sebedůvěry dětí, lepší komunikaci s dítětem a lepší zapojení v kolektivu vrstevníků. Jako zájmové činnosti dětí uváděli rodiče nejčastěji PC, televizi a na třetím místě sport. Ojediněle se u děvčat vyskytla výtvarná výchova či tanec. Pochvaly dětí se vyskytovaly málo, spíše ojediněle. Je kamarádský, umí pomoci druhým, sportuje. Problémové oblasti dětí rodiče opět příliš nespecifikovali, byly podobné jako očekávání od programu.

Po ukončení programu rodiče zaznamenali změnu v trávení volného času dětí. Měli přínosnou aktivitu, kterou rády navštěvovaly. Společně jsme hledali možnosti dalších volnočasových aktivit, kam by děti mohly chodit a smysluplně trávit čas. Bohužel nejčastějším problémem byla finanční stránka, dojíždění z okolních vesnic a v neposlední řadě motivace dětí. 6. Výjezdní setkání Součástí skupinového programu byl též celodenní výjezd, který měl obdobnou strukturu jako pravidelná setkání. Důraz byl kladen na vlastní sebepoznávání, na překonávání vlastních hranic, na vzájemnou spolupráci. Zahájen byl společným komunitním kruhem vzájemnou reflexí, jak se dnes cítíme, jak se nám vstávalo, co obvykle děláme v tomto čase... Následoval dopolední blok ( rozehřívačka a tématická aktivita), který byl doplněn dvouhodinovou lekcí sebeobrany s praktickým nácvikem. Tuto část programu vedl zkušený lektor p. Bc. I. Černovský. Na závěr výjezdního setkání opět proběhl komunitní kroužek, reflexe setkání, hodnocení, vzájemné zpětné vazby, pozvánka na příští setkání. Výjezd lze hodnotit jako úspěšný, projevila se lepší spolupráce dětí v komunitním kruhu, vzájemné respektování se, zpětné vazby dětí jsou pozitivní, zejména byla oceněna možnost pokračování v praktickém nácviku sebeobrany vedeným p. Bc. I. Černovským. Práce v průběhu výjezdu se jevila jako efektivnější, systematická. Vytvořená pravidla byla respektována. Část programu připravovaly děti samy, připravené aktivity si také samy řídily. 7. Závěr Cílem tohoto programu je primární prevence sociálně patologických jevů ve škole. Žáci se učí vzájemné komunikaci, naslouchání, pojmenovávání pocitů, udržování hranic, ale také zdravému sebeprosazování a sebevědomí. Věříme, že si své nové dovednosti přenesou i do kolektivu své kmenové třídy.

Velmi pozitivně hodnotíme výjezdní setkání, kdy jsme mohly žáky poznat v různých sociálních situacích, lépe pracovat s aktuálními situacemi, které vyvstaly. Společná práce během celého dne ukázala nové možnosti pro komunikaci i intervenci. Do budoucna chceme klást ještě větší důraz na spolupráci s rodiči, uvažujeme o zařazení společného setkání pro žáky a jejich rodiče. Pracujeme na vytvoření dotazníku pro pedagogy, který pomůžeme žáky vytipovat a předat zpětnou vazbu o chování ve škole. Mgr. Pavlína Mladá, speciální pedagog PhDr. Dana Marková, psycholog Použitá literatura: Braun,R. Vybrané metodiky práce školních psychologů I. Praha: IPPP 2001 Hermochová, S. Hry pro život I a II. Praha: Portál 1994. Komárková, R a kol. Aplikovaná sociální psychologie III. Praha: Grada 2001 Pleva, J. V. Robinson Crusoe. Praha: Albatros, 1963. Nadeau, M. Relaxační hry s dětmi. Praha: Portál 2003. Křivohlavý, J. Jak přežít vztek, zlost a agresi. Praha: Grada, 2009. Lokšová, I., Lokša, J. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole. Praha: Portál, 1999. Šimanovský, Z. Hry pro zvládnutí agresivity a neklidu. Praha: Portál, 2002.

Přílohy: Popis programu - program jednotlivých setkání (techniky rozvíjení základních sociálně psychologických dovedností, materiální zajištění) 1. SETKÁNÍ: flip, fixy, čtvrtky,míček, papírová šablona trička, kresba stromu, pastelky, 1. Vzájemné seznámení, kolečko představení se (něco o sobě) hra s míčem na jména. Skupina sedí v kruhu. 2. Seznámení s programem kurzu, očekávání frekventantů žáci napíši očekávání na lístečky ze stromů, které následně nalepíme na předem namalovaný strom. 3. Pohybová hra Na jména (tleskaná, společný rytmus, serialita, kooperace). 4. Nastavení pravidel komunikace ve skupině (1. oslovujeme se jmény, 2. nasloucháme si, hovoří vždy jeden, 3. chováme se k sobě pěkně, 4. chodíme včas, přezouváme se, mám právo se neúčastnit hry, další v průběhu kurzu) Pravidla vytváříme spolu s dětmi. 5. Seznamovací hra tzv. rozehřívačka : Místa si vymění aktivita k pohybovému uvolnění a vzájemnému sebepoznávání. Skupina sedí v kruhu, kde je o jednu židličku méně. Jeden žák stojí uprostřed a sděluje o sobě různé informace, v kruhu si přesednou všichni, kdo mají stejné zájmy, stejné dovednosti, vlastní stejná zvířata apod. Místa si vymění všichni, kdo rádi čtou, jezdí na kole, mají doma křečka apod. 6. Triko každý žák si nakreslí své tričko a do něj vše, co ho charakterizuje, co umí, co dělá nebo má rád. 7. Kolečko - zpětná vazba. (reflexe prvního setkání, co mi to přineslo, co se líbilo, co si odnáším, zpětná vazba spolužáků podporuje komunikační dovednosti, pojmenování pocitů a vzájemné sdílení). Pozvánka na příští setkání. 2. SETKÁNÍ kniha Robinson Crusoe, čtvrtky, pastelky. CD a relaxační hudba s motivem moře,

1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, dnešní program. 2. Rozehřívačka: Na jména hra ( zapamatování si jmen, společný rytmus, serialita, kooperace). 3. Připomenutí pravidel komunikace ve skupině ( oslovujeme se jmény, nasloucháme si, hovoří vždy jeden, chováme se k sobě pěkně, chodíme včas, přezouváme se...další v průběhu kurzu). 4. Motivační úryvek z knihy Robinson Crusoe Kdo to byl Robinson, co o něm víš, četl jsi tuto knihu? Co čteš ty? Co Tě napadlo při poslechu ukázky, co se ti vybavilo? všechna sdělení zapsat na flip: trosečník, ostrov, sám, ztroskotal, volnost, radost, život, Robinson, únos, zranění, přežil, výkřik, sám, papoušek, palmy, svázané ruce - piráti, chlap, moře, písek, lodě, zranění, štiplavá voda, Angličan, žádný lidský hlas. Sdělujeme si své pocity slova si přepíšeme na karty, využijeme v příští lekci. 5. Můj ostrov : Představ si, že jsi sám na ostrově, jak by měl takový ostrov podle tebe vypadat namaluj si ho, výtvarná činnost, kresba mého ostrova - hranice k čemu jsou dobré? Žáci malují svůj ostrov, můžeme použít relaxační hudbu s motivem moře. Šablony ostrovů jsou předem dané, každý si vybere ostrov který se mu svým tvarem nejvíc líbí. Aktivita má návaznost v poslední lekci. 6. Kolečko představení mého ostrova, co jsem namaloval a proč, jak se mi na kresbě pracovalo, co bylo lehké, těžké. 7. Reflexe dnešního setkání, vzájemná zpětná vazba. Pozvánka na příští setkání. 3. SETKÁNÍ modelovací hmota, podložky, kvarteto, 1. Kolečko uvítání, představení nových kamarádů, reflexe uplynulého týdne, dnešní program.

2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce. 3. Rozehřívačka: 1. SYMBOLY - karty se slovy z minulé lekce (trosečník, ostrov, sám, volnost, radost, život, Robinson, papoušek...) rozhodit po místnosti každý si vybere, ke kterému se postaví. Proč sis vybral toto slovo? 4. Kvarteto - najdi kamarády do kvarteta (tato část aktivity beze slov), složte příběh 4 dějové obrázky, převyprávějte ostatním. Téma příběhů: cestování, plavba.a vyplouváme na pustý ostrov. 4. Můj ostrov - představ si, že jsi sám na ostrově: koho a co by sis s sebou vzal? Vymodeluj sebe a tři osoby (zvířata) a tři věci, které považuješ pro přežití za důležité a které by sis vzal s sebou na pustý ostrov. 5. Návštěva na ostrovech jednotlivých trosečníků, jejich sdělení, co by si vzali a proč? 6. Kolečko - reflexe dnešního setkání, jak se jim pracovalo, co je bavilo vzájemná zpětná vazba. Pozvánka na příští setkání. 4. SETKÁNÍ obrázky čtyř předmětů oheň, voda v láhvi, nůž a mobil, výtvarné pomůcky, 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, dnešní program. 2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce 3. Rozehřívačka: Samá voda - najdi 4 schované obrázky hádej, které z věcí by si kamarád vzal s sebou na pustý ostrov a naopak, bez čeho by se jistě obešel a proč? 4. Tak a vyplouváme vracíme se na naše ostrovy - dokončení činnosti z minulé lekce -výtvarná technika nabarvi si předměty a osoby, které si s sebou bereš na ostrov 5. Návštěva na ostrovech jednotlivých trosečníků, reflexe. 6. Kolečko, reflexe dnešního setkání, jak se jim pracovalo, co je bavilo. Pozvánka.

5. SETKÁNÍ CD přehrávač a relaxační hudby, samolepící páska, dvě malé misky, velká nádoba s vodou. 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, dnešní program. 2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce. 3. Voda krátké povídání o vodě. K čemu budeme potřebovat na ostrově vodu, kolik vody je na Zemi, máme dostatek vody. 4. Relaxační hra Voda ze studánky - cílem je vést ke zklidnění, harmonizaci a zamyšlení. Naber si vodu ze studánky, přenes ji po vyznačené trase do cíle (děti nesou vodu v dlaních v mističce - pomalu prochází po vyznačeném kruhu tak, že kladou jednu nohu před druhou). Nejprve po jednom, ve druhém kole si štafetově vodu předávají, postupně se po kruhu v klidném tempu procházejí všichni, stejně tak se postupně kruh rozpustí. Vše pokud možno bez mluvení. 5. Reflexe putování s vodou co se dařilo, jaké to bylo bez mluvení, jak na mne chůze po kruhu působila. 6. Zaplavený ostrov - každý jsme jiný, všichni však žijeme na jednom ostrově. Vymezíme prostor hranice společného ostrova, každý si najde své místo, jak se zde cítíš? Voda postupně ostrov zaplavuje, pevnina ubývá, prostor pro společný život se zmenšuje (děti musí změnit místo, přibližují se, tísní se...) Jak se cítíš? 7. Cesta na pevninu - na pevninu se můžeš dostat pouze po plovoucích pontonech (využijeme malé polštářky) - každý má 2, úkolem je přejít po nich na pevninu, (dodržet domluvená pravidla pro pohyb pontonů) 8. Závěrečné kolečko, zpětná vazba dnešní lekce, jak se jim pracovalo, co je bavilo. Pozvánka na příští setkání. 6. SETKÁNÍ kostky, pastelky, čtvrtky, vybraná pohádka s otevřeným koncem na téma ostrov, voda apod., 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, dnešní program. 2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce, dnes poprvé vyřazovací kolo.

3. Relaxace Princezna a piráti čtení, resp. naslouchání s předvídáním (děti leží na relaxačních podložkách) nedokončená pohádka doma napsat dokončení příběhu. 4. Stavba obydlí na ostrově, nejprve stavíme z kostek, postupně přidáváme, bez daných pravidel. (část stavby nakonec spadla) analýza problému, jak se vlastně staví dům, koho tam potřebujeme, kde je za co odpovědný. 5. Architekt a nákres stavby děti si kreslí vlastní návrh stavby. 6. Volba návrhu a zvolení stavbyvedoucího co má vedoucí týmu za úkol (odpovědnost, rozdělení práci, ale je schopen i přijmout návrhy spolupracovníků ) 7. Zhodnocení společné práce. 8. Závěrečné kolečko, zpětná vazba dnešní lekce, jak se jim pracovalo, co je bavilo, pozvánka na výjezdní setkání. 7. SETKÁNÍ smajlíci vyjadřující různé pocity, 1. Úvodní kolečko - uvítání, reflexe uplynulého týdne, dnešní program. 2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce, dnes opět vyřazovací kolo. 3. Dokončení pohádky (četba domácího úkolu). 4. Jak se spolu domlouváme verbální a neverbální komunikace jak se domluvíme z domorodci, které neznáme, neznáme jejich jazyk? 5. Co je mimika, gesta sestavujeme odpovědi z volných výpovědí dětí, společně vytváříme definici. 6. Co vyčteme z mimiky obličeje předvádíme různé nálady. 7. Neverbální vyjádření pocitů celým tělem úkol pro každého. 8. Různé způsoby chůze, chodíme po ostrově, jdeme po kamenech, v blátě, ve studené vodě, po písku apod. 9. Závěrečné kolečko, zpětná vazba dnešní lekce, jak se jim pracovalo, co je bavilo Pozvánka na příští výjezdní setkání.

8. SETKÁNÍ papír, tužky, hra bonbónky, 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, kdo byl na výjezdu. Informace pro ty, co nebyli, co se jim líbilo, na co si ještě doma vzpomněli, dnešní program. 2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce, vyřazovací kolo, ztížení pravidel, tleskají všichni, i když již vypadli, zrychlování tempa. 3. Trosečník musí mít dobrý pozorovací talent, jak jste na tom vy? 1. hra: Co se změnilo? (jeden žák za dveřmi, úkol poznat co se v místnosti změnilo) 2. hra na postřeh rychlost Bonbónky 9. Nonverbální komunikace: Kočkopes, děti pracují ve dvojicích, jeden papír, jedna společná tužka a cíl namalovat obrázek, který chci uvědomění si sklonu ovládat druhé X podřizovat se, cítit s kamarádem, domluvit se spolupracovat. Ve dvojicích se různě prostřídají rozbor, co jsi chtěl namalovat, jak se ti maloval s kým se ti malovalo dobře a proč? 10. Kolečko, reflexe dnešního setkání, jak se ti dnes pracovalo, co tě bavilo, co se ti líbilo, hodnocení společné práce. 9. SETKÁNÍ napsané různé sociální situace na lístečkách, 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, reakce na první sníh ( děti se koulovaly před školou), dnešní program. 2. Opakování co si sdělujeme beze slov a co můžeme vyjádřit slovy.

3. Jak řešíme různé životní situace děli rozděleny do skupinek, dramatizace situace a jejího možného řešení: Dvojice č. 1 mám novou bundu, starší spolužák do mne strčí, upadnu a bundu si umažu, co budu dělat Dvojice č. 2 spolužák mi shodil penál z lavice, co udělám já Dvojice č. 3 jsem se třídou v neznámém městě na výletě, ztratím se, jak budu reagovat? 4. Rozdíl mezi žalováním a žádostí o pomoc. Jak nepřecenit svoje síly, ale situaci řešit. 5. Kolečko, reflexe dnešního setkání, co jsme dnes společně prožili, co se mi líbilo? Úkol: každý si doma připraví jedno společenské pravidlo, které máme dodržovat. 10. SETKÁNÍ hra na posílení soustředění žáků, 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, jak jste si užili sněhovou nadílku, dnešní program. 2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce, vyřazovací kolo, ztížení pravidel, tleskají všichni, i když již vypadli, zrychlování tempa, nesmí se vracet (nové omezení) varianta se zvířaty. 3. Setkávání aktivita zaměřená na psychofyzické uvolnění, spontánní komunikaci. Série úkolů pantomimické vyjádření, na závěr upřímné sdělení vlastností, které se mi na kamarádovi líbí. 4. Trosečník musí být pohotový a bystrý vyzkoušej to ( cink ) a musí mu to pálit hra se slovy (dodržování pravidel, vzájemné chování ohleduplnost, vzájemná spolupráce pomoc). 5. Co bys dělal? využití autentických situací, rozbor řešení (zapomenutá ŽK). 6. Zpětná reflexe: co jsme dnes společně prožili, co se mi líbilo?

11. SETKÁNÍ drobné předměty v látkovém sáčku, míč, švihadla, 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, příprava na Vánoce. 2. Naše jména tleskaná viz předešlé lekce, vyřazovací kolo, ztížení pravidel, tleskají všichni, i když již vypadli, zrychlování tempa, nesmí se vracet (nové omezení) varianta se zvířaty. 3. Scénky ze života dokončení. 4. Trosečník musí být obratný pohybové aktivity opičí dráha, kdo dál doskočí, skákání po jedné noze, prolézání křovím apod. 5. Poznávání předmětů podle hmatu rozvíjíme a bystříme naše smysly, rozvoj slovní zásoby, přesného vyjadřování. Žák popisuje, co cítí, ostatní mají za úkol uhodnout, co to je. 6. Relaxace. 7. Zpětná reflexe: co jsme dnes společně prožili, co se mi líbilo? 12. SETKÁNÍ velká mapa předloha pro nakreslené ostrovy z 2. lekce. 1. Kolečko uvítání, reflexe uplynulého týdne, jak jste si užili sněhovou nadílku, Vánoce, dárek, který mě potěšil, překvapil, zvyky, které u nás doma držíme. Program dnešního dne. 2. Na jména tleskaná viz předešlé lekce, vyřazovací kolo, dodržování pravidel, tleskají všichni, i když již vypadli, zrychlování tempa, nesmí se vracet (nové omezení) vyměníme si jména. 3. Lávka neverbální technika. Všichni žijeme na společném ostrově a k němu vede jen jedna lávka ( na zemi natažený provaz), aby ses na ostrov dostal musíš přejít podle stanovených pravidel: přejít se vám podaří jen půjdete-li za sebou seřazeni podle abecedy ( příp. podle velikosti, apod.). Děti se srovnají bez pomoci slov na provaze podle abecedy křestních jmen.

4. Společný ostrov - každý trosečník si vystřihne podle hranic svůj ostrov z 2. lekce (až dosud byly ostrovy rozvěšeny po místnosti). Co ostrov, to jeden díl velkého PUZZLE, které mají děti složit ( nalepit na šablonu). Vzniká velký společný ostrov. Pestrý, originální, tak jako jeho obyvatelé. Reflexe společného díla. 4. Poslední společné kolečko, reflexe celého programu. Co jsme se o sobě dozvěděli, co jsme se naučili, jak nám tu společně bylo. PROGRAM VÝJEZDNÍHO SETKÁNÍ Popsat včetně odůvodnění a evaluace v kapitole 6 1. Úvodní kolečko - uvítání, reflexe uplynulého dne, jak se nám vstávalo, co obvykle v tomto čase o víkendu dělám, co očekávám od dnešního programu? 2. Rozehřívačka, hra na jména : Medvěd nonverbální komunikace, spolupráce mezi chlapci a děvčaty, pozornost, fixace jmen. 3. Pokračování tématu KOMUNIKACE, hledáme pro předkládané výrazy smajlíků odpovídající emoci. Jakou já mám právě teď náladu a proč. Aktivita s cílem naučit se vnímat a popisovat své emoce. 4. Stres: Co jsou stresové situace, jak prožíváme stres, jak se umíme bránit. 5. Blok s trenérem sebeobrany sebeobrana v praxi, tělesné cvičení. 6. Oběd společné stolování. 7. Nácvik relaxace s imaginací moře a lodě učíme se uvolnit a odpočívat, rozvíjíme představy, následně kresba zážitků z imaginace, reflexe aktivity. 8. Komunikace jak se lidé tváří, odhad nálady a pocitů z obrázků (soutěž mezi skupinami). Podpora spolupráce ve skupině a společné vyhodnocení. Cílem aktivity je opět rozvoj neverbální komunikace a podpora spolupráce 9. Lidé s handicapem kolem nás, co potřebují, rozhovor na téma kdy jsem já potřeboval pomoci.

10. Vnímáme všemi smysly: Jak se žije nevidomým občanům, co potřebují, jak se pohybují, zkusíme si jak, se nám daří bez zraku. Aktivity se zavázanýma očima: - pohyb za zvukem - pohybujeme se po místnosti, - mašinka nikdo nevidí, děti mají zavázané oči, drží se za ruce, vedoucí je provádí náročným terénem (zúžené prostory, točité schodiště,...) - vzájemná závislost jednoho na druhém. V průběhu aktivity měníme pozici dětí (kdo půjde hned za vedoucím, kdo uprostřed, na konci) Cílem aktivity je vzájemná spolupráce ve skupině, podpora empatie. 10. Reflexe aktivity: jak jsem se cítil, kdy lépe, kdy hůře, s kým (v blízkosti koho) jsem se cítil bezpečně, proč? 11. Závěrečná reflexe celého dne, zhodnocení celého dne, co se dařilo, co se nedařilo.

CELODENNÍ VÝJEZD PROČ BYCH JEL ZNOVA? PROČ BYCH UŽ ZNOVA NEJEL? Co se mi líbilo? Co mě bavilo? Která činnost, hra?... Z čeho jsem měl radost? O čem jsem doma vyprávěl? Na co rád vzpomínám? Co se mi nelíbilo? Co mě nebavilo? Která činnost, hra? Co bylo pro mě náročné? O čem jsem doma vyprávěl? Na co nerad vzpomínám?