Stříbro
Stříbro Stříbro latinsky Argentum Značka Ag protonové číslo 47 relativní atomová hmotnost 107,8682 Paulingova elektronegativita 1,93 elektronová konfigurace [Kr]] 4d 5s 1 teplota tánít 1234,93 K, 961,78 C teplota varu 2435 K, 2162 C Skupina I.B Perioda 5 skupenství (při i 20 C) pevné oxidační čísla ve sloučenin eninách I
Minerály: aguilarit Ag 4 SeS argentit Ag 2 S Výskyt stříbra V přírodp rodě se stříbro nejčast astěji nachází ve sloučenin eninách, ale můžm ůže e se vyskytovat i ryzí. Vyskytuje se v sulfidických rudách, z nichž nejvýznamnější je argenit - Ag 2 S neboli leštěnec stříbrný. Stříbro také doprovází rudy olova, mědi, niklu a zinku,, při p i jejichž výrobě se získz skává jako vedlejší produkt.
Vlastnosti Stříbro je lesklý a ušlechtilý u kov bíléb barvy, který dobře e vede teplo a elektrický proud. Je ušlechtileju lechtilejší než měď a tím t m pádem p i méněm reaktivnější ší. Snadno reaguje pouze se sírou a sulfanem za vzniku černého sulfidu stříbrn brného - Ag 2 S. Nerozpouští se v neoxidujících ch kyselinách a zředz eděné kyselině sírové. S koncentrovanou H 2 SO 4 však reaguje, ale velmi pomalu. 2Ag + 2H 2 SO 4 -> > Ag 2 SO 4 + SO 2 + 2H 2 O Stříbro odolává působení roztoků alkalických hydroxidů,, ale rozpouští se v kyselině dusičné a také v roztocích ch kyanidů za přítomnosti kyslíku ku. 3Ag + 4HNO 3 -> > 3AgNO 3 + NO + 2H 2 O 4Ag + 8CN - + O 2 + 2H 2 O -> > 4[Ag Ag(CN) 2 ] - + 4OH -
Použit ití Skoro jedna třetina t vyrobeného stříbra se používá na výrobu fotografických materiálů. Dále se stříbro používá ke galvanickému postříbřov ování předmětů,, k výrobě zrcadel, mincí nebo k přípravp pravě zubního amalgamu - viz. rtuť. Také může e být využito v elektrotechnice nebo ve šperkovnictví na výrobu šperků a různých r ozdobných předmětů. Dříve se měna m zakládala na hodnotě Ag.. Z Ag se razily mince (1962, Německo: N 50%Ag + 50% Cu). Stříbrn brná pájka: : 20-30 30% Cu + 10-15 15% Zn + zbytek Ag Koloidní Ag ničí škodlivé zárodky a je poměrn rně málo jedovaté
Sloučeniny Ag + = bezbarvé ionty -> > soli jsou bezbarvé (nejčast astěji) Ale Ag 2 S černý AgI žlutý Ag 2 O černohnědý Obyčejn ejně jsou Ag + sloučeniny ve vodě nerozpustné Ag 2 O - oxid stříbrný ve vodě nerozpustná sraženina hnědé barvy
1. rozpustné soli stříbrn brné AgNO 3 - dusičnan stříbrný nejdůle ležitější sloučenina stříbra, která se používá k přípravp pravě jeho další ších sloučenin Ag + HNO 3 > > AgNO 3 AgF - fluorid stříbrný AgClO 4 - chloristan stříbrný částečně Ag 2 SO 4 - síran stříbrný
2. nerozpustné soli stříbrn brné AgCl - chlorid stříbrný látka citlivá na světlo, která se vlivem zářenz ení rozkládá za vzniku kovového stříbra AgBr - bromid stříbrný viz. chlorid stříbrný; používá se v černobílé fotografii, ještě citlivější ke světlu než AgCl AgI - jodid stříbrný viz. chlorid stříbrný; používá se v černobílé fotografii AgCN - kyanid stříbrný Ag 2 CrO 4 - chroman stříbrný Ag 2 S - sulfid stříbrný Ag 2 S 2 O 3 thiosíran stříbrný ustalovač ve fotografii Ag 2 CO 3 - uhličitan itan stříbrný Ag 3 PO 4 - fosforečnan stříbrný Ag 3 N nitrid stříbrný třaskavé stříbro (neplést s AgN 3 = azid stříbrný)
Reakce stříbra 1. Stříbro lze vyrábí redukcí sulfidu stříbrn brného železem. Ag 2 S + Fe -- 2Ag + FeS 2. Sulfid stříbrný reaguje s kyanidem draselným za vzniku dikyanostříbrnanu draselného. Ag 2 S + 4KCN -- 2K[Ag Ag(CN) 2 ] + K 2 S 3. a) Stříbro se rozpouští v koncentrovaných roztocích ch kyanidů alkalických kovů za přítomnosti p kyslíku. ku. Vzniká dikyanostříbrnan brnan. 4Ag + 8CN - 1 + O 2 + 2H 2 O -- 4[Ag Ag(CN) ]-1 2 + 4OH -1 b) stříbro se rozpouští v koncentrovaném m roztoku kyanidu draselného za přítomnosti p kyslíku. ku. 4Ag + 8KCN + O 2 + 2H 2 O -- 4K[Ag Ag(CN) 2 ] + 4KOH 4. Stříbro lze vyrobit redukcí dikyanostříbrnanu draselného zinkem (tzv. cementace). 2K[Ag Ag(CN) 2 ] + Zn -- 2Ag + K 2 [Ag(CN) 2 ] 5. Stříbro reaguje za horka s koncentrovanou kyselinou sírovou. s 2Ag + 2H 2 SO 4 -- Ag 2 SO 4 + SO 2 + 2H 2 O
Reakce stříbra 2 6. Stříbro reaguje s kyselinou dusičnou. 3Ag + 4HNO 3 -- 3AgNO 3 + NO + 2H 2 O 7. I. Peroxodisíran ran reaguje s manganatou solí ve vhodném m prostřed edí za katalýzy stříbrnou solí.. Vzniká síran a manganistan 5S 2 O -2 8 + 2Mn +2 + 16OH - 1 --kat. kat.ag +1 -- 10SO -2 4 + 2MnO -1 4 + 8H 2 O II. Úloha katalyzátoru toru je následujn sledující: a) v první fázi se oxiduje peroxodisíran ran stříbrnou sůl s l na stříbrnatou S 2 O -2 8 + 2Ag +1 -- 2SO -2 4 + 2Ag +2 b) v druhé fázi stříbrnat brnatá sůl l oxiduje manganatou sůl. s 10Ag +2 + 2Mn +2 + 16OH - 1 -- 10Ag +1 + 2MnO -1 4 + 8H 2 O 8. a) V ustalovačí reaguje bromid stříbrný s thiosíranem na dithiosulfatostříbrnan 2S 2 O -2 3 + AgBr -- [Ag(S 2 O 3 ) 2 ] - 3 + Br -1 b) V ustalovačí reaguje bromid stříbrný s thiosíranem sodným na dithiosulfatostříbrnan sodný 2Na 2 S 2 O 3 + AgBr -- Na 3 [Ag(S 2 O 3 ) 2 ] + NaBr
Reakce stříbra: Tollensovočinidlo 9. a) Tollensovo činidlo (diamminost( diamminostříbrná sůl) oxiduje ve vhodném m prostřed edí formaldehyd za vzniku kyseliny mravenčí,, stříbra, amonné soli a amoniaku. CH 2 O+2[Ag Ag(NH 3 ) 2 ] +1 + 2NH 4 OH -- HCOOH + 2Ag+ 2NH4 +1 + 4NH 3 + 2H 2 O b) Tollensovo činidlo (dusičnan diamminostříbrný brný) oxiduje ve vhodném m prostřed edí formaldehyd za vzniku kyseliny mravenčí,, stříbra, dusičnanu amonného a amoniaku (příprava: prava: reakcí dusičnanu stříbrn brného s hydroxidem sodným vzniká sraženina oxidu stříbrn brného, ta se rozpouští čpavkem na dusičnan diamminostříbrný brný). CH 2 O+2[Ag Ag(NH 3 ) 2 ]NO 3 + 2NH 4 OH -- HCOOH + 2Ag+ 2NH 4 NO 3 + 4NH 3 + 2H 2 O