Chemie cvičení 3 Soustavy s chemickou reakcí



Podobné dokumenty
Složení soustav. c k. Přehled užívaných koncentrací. hmotnostní konc. (podíl) objemová konc. (podíl) molová konc. (podíl) hmotnostně objemová konc.

Chemie - cvičení 1- příklady

plynné směsi viriální rozvoj plynné směsi stavové rovnice empirická pravidla pro plynné směsi příklady na procvičení

c A = c A0 a k c ln c A A0

4. Látkové bilance ve směsích

Aplikované chemické procesy

Experimentální postupy. Koncentrace roztoků

5. Lineární diferenciální rovnice n-tého řádu

1) Vypočtěte ideální poměr rozdělení brzdných sil na nápravy dvounápravového vozidla bez ABS.

S k l á d á n í s i l

2 IDENTIFIKACE H-MATICE POPISUJÍCÍ VEDENÍ Z NAMĚŘENÝCH HODNOT

ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

Základní teoretický aparát a další potřebné znalosti pro úspěšné studium na strojní fakultě a k řešení technických problémů

obecné definice, princip tepelného stroje izochorický děj izobarický děj izotermní děj adiabatický děj Joule-Thomsonův koeficient


Výpočty za použití zákonů pro ideální plyn

ln ln (c Na + c OH ) L = (c Na + c OH ) P (c H + c Cl ) L = (c H + c Cl ) P

Fyzikální chemie. 1.2 Termodynamika

10 částic. 1,0079 1, kg 1, kg. 1, kg. 6, , kg 0, kg 1,079g

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Název projektu: Investice do vzdělání - příslib do budoucnosti

-1- Finanční matematika. Složené úrokování

ATOMOVÁ HMOTNOSTNÍ JEDNOTKA

6. KOMBINATORIKA Základní pojmy Počítání s faktoriály a kombinačními čísly Variace

Ing. Vladimíra Michalcová, Ph.D. Katedra stavební mechaniky (228)

Téma 6: Indexy a diference

HYDROMECHANICKÉ PROCESY. Doprava tekutin Čerpadla a kompresory (přednáška) Doc. Ing. Tomáš Jirout, Ph.D.

Složení soustav (roztoky, koncentrace látkového množství)

při obrábění Ing. Petra Cihlářová Odborný garant: Doc. Ing. Miroslav Píška, CSc.

Zadání příkladů řešených na výpočetních cvičeních z Fyzikální chemie I, obor CHTP. Termodynamika. Příklad 10

Příklady z finanční matematiky I

Markovovy řetězce s diskrétním časem (Discrete Time Markov Chain)

Zjednodušený návrh plnícího systému přeplňovaného vznětového motoru II

Klasická pravděpodobnost

DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová

3.4.7 Můžeme ušetřit práci?

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

4. MECHANISMY A TEORIE CHEMICKÉ KINETIKY

Vyjadřuje poměr hmotnosti rozpuštěné látky k hmotnosti celého roztoku.

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

8.1.2 Vzorec pro n-tý člen

3. Soustavy reakcí. Reakce vratné, paralelní, následné. Komplexní reakce.

03 Návrh pojistného a zabezpečovacího zařízení

3. Decibelové veličiny v akustice, kmitočtová pásma

Výpočet planetových soukolí pomocí maticových metod

N A = 6, mol -1

TECHNICKÁ EKOLOGIE. Stanovení účinnosti horkovodního roštového kotle

Vnitřní energie Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Výpo ty Výpo et hmotnostní koncentrace zne ující látky ,

12. Regrese Teoretické základy

Difuze v procesu hoření

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: matematika a její aplikace

SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR. Na začátku provedeme inicializaci proměnných jejich vynulováním příkazem "restart". To oceníme při opakovaném použití dokumentu.

Elektrické přístroje. Přechodné děje při vypínání

1H 1s. 8O 1s 2s 2p H O H

Hmotnostní tok výfukových plynů turbinou, charakteristika turbiny

Předmluva. Předmluva

Budeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)


20. Kontingenční tabulky

Větrání hromadných garáží

NEPARAMETRICKÉ METODY

Definice obecné mocniny

ŘEŠENÍ KONTROLNÍHO TESTU ŠKOLNÍHO KOLA

Kinetická teorie plynů - tlak F S F S F S. 2n V. tlak plynu. práce vykonaná při stlačení plynu o dx: celková práce vykonaná při stlačení plynu:

KAPALINY Autor: Jiří Dostál 1) Který obrázek je správný?

ρ hustotu měřeného plynu za normálních podmínek ( 273 K, (1) ve které značí

u, v, w nazýváme číslo u.( v w). Chyba! Chybné propojení.,

6.1 Systémy hromadné obsluhy

1. Látkové soustavy, složení soustav

Způsob určení množství elektřiny z kombinované výroby vázané na výrobu tepelné energie

10.3 GEOMERTICKÝ PRŮMĚR

Teoretický protokol ze cvičení Josef Bušta, skupina: 1, obor: fytotechnika

1. Jak stanovit cenu obchodovatelné SE mezi zákazníky a dodavateli? 2. Jaké je člení nákladových toků v ES? 3. Jak závisí cena SE na době využití?

Cvičení z termomechaniky Cvičení 5.

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

3. cvičení 4ST201 - řešení

V případě plynných látek mohu tuto rovnovážnou konstantu přepočítat na rovnovážnou konstantu tlakovou (dosazuji relativní parciální tlaky):

Stereometrie 03 (povrch a objem těles)

ÚROKVÁ SAZBA A VÝPOČET BUDOUCÍ HODNOTY

3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin

AGENDA. převody jednotek koncentrace ředení osmolarita, osmotický tlak

Hmotnost. Výpočty z chemie. m(x) Ar(X) = Atomová relativní hmotnost: m(y) Mr(Y) = Molekulová relativní hmotnost: Mr(AB)= Ar(A)+Ar(B)

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Vytápění BT01 TZB II - cvičení


p st plyny 1 čistétuhél.akap.

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D.


Metodický postup pro určení úspor primární energie

Rozklad přírodních surovin minerálními kyselinami

KONTROLNÍ TEST ŠKOLNÍHO KOLA (70 BODŮ)

Aritmetická posloupnost, posloupnost rostoucí a klesající Posloupnosti

i=1..k p x 2 p 2 s = y 2 p x 1 p 1 s = y 1 p 2

8.3.1 Vklady, jednoduché a složené úrokování



Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava ENERGETIKA U ŘÍZENÝCH ELEKTRICKÝCH POHONŮ. 1.


k(k + 1) = A k + B. s n = n 1 n + 1 = = 3. = ln 2 + ln. 2 + ln

Transkript:

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí A. Reačí ietia 3/ eatou obíhá eae A + B C. oetae láty A a vstuu do eatou je,3 mol/l a láty B, mol/l. Ja se změí eačí yhlost, zvýšíme li oetai láty B a,6 mol/l a oetai láty A a, mol/l. ýslede: / Řešeí: Předolad: Telota stejá v obou říadeh tj. T T *.. Reačí yhlosti. A. B *. A*. B*. Pomě yhlostíh ostat Předolad: stejá telota v obou říadeh, tj. T T * * * / 3. Pomě eačíh yhlostí * A* A B* B * A* A B* B * A* *,,6 B 43 A B,3, 3/ ýoba sytetiého metaolu obíhá dle ovie CO + H CH 3 OH. Ja se změí eačí yhlost, zvětší li se oetae vstuíh láte dvaát (za ředoladu, že eae obíhá v obou říadeh ři ostatí telotě). ýslede: / 8 Řešeí: Předolad: Telota stejá v obou říadeh tj. T T *.. Reačí yhlosti. H. CO * H * H CO* CO * H * H *. H*. CO* CO* CO. Pomě yhlostíh ostat Předolad: stejá telota v obou říadeh, tj. T T * * * / 3. Pomě oetaí H* / H CO* / CO Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí.

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 4. ýočet oměu eačíh yhlostí * H * CO* * H * CO* 8 H CO H CO 3/3 Oxidae oxidu siřičitého a oxid síový ři výobě yseliy síové obíhá odle eae SO + O SO 3. Ja se změí yhlost eae, za jia stejýh odmíe (tj. stejá látová možství a teloty v obou říadeh), zmeší-li se objem lyé směsi třiát? ýslede: / 7 Řešeí: Předolad: Telota stejá v obou říadeh tj. T T *.. Reačí yhlosti. SO. O *. SO*. O* * SO* SO O* O * SO* SO O* O. Pomě yhlostíh ostat Předolad: stejá telota v obou říadeh, tj. T T * * * / 3. Pomě oetaí SO SO* SO* * SO* SO SO SO SO SO * vzhledem : SO* SO SO* a * (/3). tedy SO * * SO* 3 3 SO SO SO * 4. Pomě oetaí O O O O* O O* * O O* O * Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí.

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT vzhledem : O* O O* a * (/3). tedy O * * O* 3 3 5. ýočet oměu eačíh yhlostí O O O * SO* O* 3 3 7 SO O 3/4 lyé směsi hlou a vodíu obíhá ři T ost. eae dle ovie H + Cl HCl. Ja se změí eačí yhlost, za jia stejýh odmíe (stejá látová možství a teloty v obou říadeh), zvýší - li se tla třiát. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýslede: / 9 Řešeí: Předolad: Telota stejá v obou říadeh tj. T T *. Ideálí hováí lyé směsi. *. Reačí yhlosti. H. Cl * H * H Cl * Cl * H * H *. H*. Cl* Cl * Cl. Pomě yhlostíh ostat Předolad: stejá telota v obou říadeh, tj. T T * * * / 3. liv změy tlau a objem Předolad: Telota stejá v obou říadeh tj. T T * isotemiý děj. ost... a / 3 tedy: es. 3 3 3 3 4. Pomě oetaí H H * H H H * * H * H H H * vzhledem : H * H H* a * (/3). tedy H * * H * 3 3 H H H * Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 3

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 5. Pomě oetaí Cl Cl Cl Cl* Cl Cl* * Cl Cl* Cl vzhledem : Cl* H H* a * (/3). tedy Cl * * Cl* 3 3 Cl Cl Cl * 6. ýočet oměu eačíh yhlostí * H * Cl* * H * * Cl 33 9 H Cl H Cl 3/5 Oxidae oxidu dusatého a oxid dusičitý ři výobě yseliy dusičé obíhá odle eae NO + O NO. Po ustaveí ovováhy měla směs toto složeí: 3,8 % obj. NO, 6, % obj. O a 5 % obj. NO. Tla lyé směsi,5 MPa, telota směsi 45 C, objem směsi 5 m 3. yočítejte ovovážé ostaty,,. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýslede:,985 Pa -, 35,89 mol -, 79,4 m 3.mol - Řešeí:. Molové složeí ovovážé směsi Ideálí hováí v i i 3,8 % mol. NO, 6, % mol. O a 5 % mol. NO.. Rovovážá ostata. Paiálí tlay NO NO NO.,38. 5 64 Pa O O O.,6. 5 8 Pa NO NO NO.,5. 5 55 Pa *. Rovovážá ostata NO NO O 55,985 64 8 Pa 3. Rovovážá ostata 3.. Látové možství elové.. R. T 5 5, 458 mol R T 8,34 73,5 3. Látová možství jedotlivýh slože NO NO NO.,38.,458,6 mol O O.,6.,458,3638 mol O Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 4

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT NO NO NO.,5.,458,6736 mol 3.3 Rovovážá ostata Z defiie: z defiie NO NO ebo řeočtem z O NO NO O i,6 35,89,3638,6736 mol Přeočtem: ϕ Σϕ i (-) + (-) + (+),985 35,89 ϕ 5 mol,458 i ϕ 4. Rovovážá ostata 4. Molově objemové oetae jedotlivýh slože v i i Z defiie ebo z defiie aiálího tlau i. i. R. T NO v NO 55 3 NO,44 mol. m RT 8,34 73,5 O v O 64 3 O,78 mol. m RT 8,34 73,5 NO v NO 8 3 NO,347 mol. m RT 8,34 73,5 v i i RT 4. Rovovážá ostata Z defiie: z defiie NO NO O NO NO O ebo řeočtem z :.(RT) ϕ,44 m 79,4,78,347 mol Přeočtem: ϕ Σϕ i (-) + (-) + (+),985 79, 466 ϕ RT 8,3473,5 Poz. Difeee mezi výsledy zůsobea zaoouhlováím. ( ) ( ) mol 3/6 Sytéza čavu obíhá odle ovie N + 3H NH 3 ři telotě 4 o C a tlau Pa. Po ustaoveí ovováhy směs obsahovala:,44 % obj. vzilého čavu, 4,89 % obj. N a 74,67 % obj. H. yočtěte ovovážou ostatu. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýslede:,868. 8 Pa m 3 3 Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 5

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 3/7 Chloid fosfoečý disoiuje ři zahříváí odle ovie PCl 5 PCl 3 + Cl. Při daé telotě se v ádobě o objemu l z ůvodího možství dvou molů PCl 5 ozložilo,5 molu. yočítejte ovovážou ostatu o tuto telotu. ýslede:,45 mol/l Řešeí:. Možství odutů disoiae - látová bilae ozladu Zadáí: PCl5 mol, ( PCl5 - PCl5 ),5 mol PCl5,5 mol PCl3 mol, Cl mol Stueň ůběhu eae: Možství odutů disoiae ξ ϕ PCl5 PCl5, 5 PCl5,5 ( ) mol PCl3 ξ.ϕ PCl3 + PCl3,5.(+) +,5 mol Cl ξ.ϕ Cl + Cl,5.(+) +,5 mol. oetae slože v ovováze PCl 5 PCl5,5 mol PCl 3 Cl PCl3,5 mol Cl,5 mol PCl5 PCl3 Cl PCl 5, mol 5 5, mol. l l PCl 5, mol 3 5, mol. l l Cl 5, mol 5, mol. l l 3. Rovovážá ostata PCl3 Cl,5,5,45 mol / l,5 PCl5 3/8 Jodovodí HI se vyábí z jodu a vodíu a latiovém atalyzátou dle ovie H + I HI. Rovováha eae se ustavila ři těhto oetaíh: H,5 mol.l -, I,5 mol.l -, HI,9 mol.l -. Jaá je ovovážá ostata? Jaé byly výhozí oetae jódu a vodíu, obíhala li eae ři ostatím objemu (izohoiy)? ýslede: 64,8, I,5 mol/l, H,7 mol/l Řešeí:. oetae - zadáí Začáte eae oe eae, tj. o dosažeí ovováhy: jod I? I,5 mol/l vodí H? H,5 mol/l jodovodí HI mol/l HI,9 mol/l Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 6

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT. Rovovážá ostata H HI I,9 64,8,5,5 3. Látová možství o dosažeí ovováhy, tj. o eai látová bilae jod I ξ.ϕ I + I vodí H ξ.ϕ H + H jodovodí HI ξ.ϕ HI + HI Za ostatího objemu, tj. lze sát: jod I ξ ϕ I ξ ϕ I I + tj. I + I vodí H ξ ϕ H H + ξ ϕ H tj. H + jodovodí HI ξ ϕ HI ξ ϕ HI HI + tj. HI + 3. ýočet součiitele ůběhu eae z jodovodíu ξ ϕ HI ξ,9 HI + HI HI HI,45 mol. l ν ( + ) HI H 4. ýhozí oetae výočet jod ξ ϕ I I I,5,45 ( ),5 mol. l vodí ξ ϕ H H H,5,45( ),7 mol. l 3/9 Oxidae oxidu siřičitého a oxid síový ři výobě yseliy síové obíhá odle eae SO + O SO 3. Jaé bude složeí (mol.%) a výstuu z oxidačího eatou ři telotě 45 C a tlau, MPa? Složeí směsi vstuujíí do eatou: 7 % obj. SO, % obj. O a 8 % obj. N. Předoládejte, že směs a výstuu bude mít ovovážé složeí. Rovovážá ostata za těhto odmíe 88,6 Pa - (Poz. staovea temodyamiy výočtem z voloetalié bilae). Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýslede: SO3 7,64%, SO,83 %, O 7,856 %, N 84,897 % Návod: ýočet složeí Při výočtu je otřeba látové možství a začátu. Možství lze zvolit, eboť volba emá vliv a výslede. Řešeí: yjádřeí omoí jedié oměé součiitele ozsahu eae ξ výočet ξ výočet ovovážého složeí HI Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 7

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT. Rovovážá ostata I. SO SO 3 O ( ( SO3 SO ) ) O SO3 SO O. olba záladu výočtu ýočet vyžaduje zalost látového možství a vstuu do eatou. Možo zvolit, vzhledem tomu, že volba emá vliv a výslede. Zálad výočtu: elové látové možství a vstuu do eatou: směs mol 3. Začáte eae: ýočet složeí oetae i (-) Látové možství: oxid siřičitý SO,7 SO CO. směs 7 mol yslí O, O O. směs mol oxid síový SO3 SO3 SO3. směs mol dusí N,8 N N. směs 8 mol 4. Látová možství o dosažeí ovováhy, tj. o eai látová bilae oxid siřičitý SO ξ.ϕ SO + SO ξ.( ) + 7 yslí O ξ.ϕ O + O ξ.( ) + oxid síový SO3 ξ.ϕ SO3 + SO3 ξ.(+) + dusí N ξ.ϕ N + N ξ.(+) + 8 Součet Σ i ξ.( ) + ξ 5. oetae o dosažeí ovováhy, tj. o eai vyjádřeí omoí ξ oxid siřičitý SO ξ ( ) + 7 SO ξ yslí O ξ ( ) + O ξ oxid síový SO3 ξ ( + ) + SO 3 ξ dusí N ξ ( + ) + 8 N ξ 6. ýočet součiitele ůběhu eae o úavě: SO SO3 O SO3 SO O ξ ξ 7 ξ ξ ξ ξ 88,6 4ξ ( ξ) 88,6 řešeím (ař. v EXCELu): ξ 3,44 mol (7 ξ ) ( ξ) Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 8

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 6. oetae o dosažeí ovováhy, tj. o eai výočet oxid siřičitý SO ξ ( ) + 7 3,44 ( ) SO,83 ξ 3,44 yslí O ξ ( ) + 3,44 ( ) + O,7856 ξ 3,44 oxid síový SO3 ξ ( + ) + 3,44 ( + ) + SO 3,764 ξ 3,44 dusí N ξ ( + ) + 8 3,44 ( + ) + 8 N,84897 ξ 3,44 3/ Po výobu yseliy síové H SO 4 je třeba oxidu síového SO 3, teý se zísává oxidaí oxidu siřičitého SO odle eae SO + O SO 3 vzilého salováím síy. oli tu SO 3 se zísá a oli tu yslíu O zeaguje ři zaováí 5 t oxidu siřičitého SO, je li oveze SO 97 %? Molové hmotosti: M SO 64 g.mol -, M O 3 g.mol -, M SO3 8 g.mol - ýslede: m SO3 8,87 t ; m O 3,637 t Řešeí:. Reačí soustava.. Složy: SO, O, SO 3.. Bilačí ovie oxid siřičitý SO ξ.ϕ SO + SO yslí O ξ.ϕ O + O oxid síový SO3 ξ.ϕ SO3 + SO3. Paamety eačího systému ýočtové ředolady: oveze oxidu siřičitého X SO,97 Staoveí sotřeby yslíu a výstuu žádý yslí O mol Suoviy - ouze oxid siřičitý a yslí SO3 mol 3. Látové možství oxidu siřičitého a vstuu do eatou: SO m SO/M SO 5. 3 /64 34,375 mol 4. Součiitel ůběhu děje X SO ξ ϕ SO SO,97 34,375 3,67 mol ( ) 5. ýočet látového možství slože z bilačíh ovi oxid siřičitý SO ξ.ϕ SO + SO 3,67.( ) + 34,375 7,3 mol yslí O O ξ.ϕ O 3,67.( ) 3,67 mol oxid síový SO3 ξ.ϕ SO3 + SO3 3,67.(+) + 7,344 mol Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 9

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT Hmotost slože - řeočet: oxid siřičitý m SO M SO. SO 64. 7,3 45 g yslí m O M O. O 3. 3,67 3 637,5 g oxid síový m SO3 M SO3. SO3 8. 7,344 8 87,5 g 6. Látová a hmotostí bilae STUP ÝSTUP Složa i (mol) m i (g) i (mol) m i (g) SO 34,375 5 7,3 45 O 3,67 3 637,5 SO 3 7,344 8 87,5 Součet 348,47 8 637,5 34,375 8 637,5 Difeee m abs(výstu vstu) g. Bilae O. 3/ yčeaá lázeň z myčy lahví o hustotě 9,5 g.m -3 obsahuje % hmot. NaOH. Před vyuštěím do aalizae je uté NaOH zeutalizovat. Učete, oli g 96% hmot. yseliy síové je otřeba zeutalizováí 5m 3 vyčeaé lázě. Při eutalizai lze ředoládat, že NaOH zeaguje úlě (tj. oveze hydoxidu je X NaOH ). Neutalizae obíhá odle eae: H SO 4 + NaOH Na SO 4 + H O. Molové hmotosti: M NaOH 4 g/mol, M HSO4 98,8 g/mol, M NaSO4 4,54 g/mol, M HO 8, g/mol ýslede: m 96%HSO4 64,463 g Řešeí:. Reačí systém.. Složy: H SO 4, NaOH, Na SO 4, H O.. Bilačí ovie yselia síová HSO4 ξ.ϕ HSO4 + HSO4 hydoxid daselý NaOH ξ.ϕ NaOH + NaOH sía sodý NaSO4 ξ.ϕ NaSO4 + NaSO4 voda HO ξ.ϕ HO + HO. Hmotostí možství NaOH v lázi a řeočet a látové možství m NaOH ρ lázeň. lázeň. m NaOH 9,5. 5., 5,475 g NaOH m NaOH / M NaOH 5,475 / 4,69 mol 3. Paamety eačího systému ýočtové ředolady: NaOH zeaguje úlě výstu: NaOH mol es. X NaOH Neutalizujíí yselia H SO 4 zeaguje úlě výstu: HSO4 mol es. X HSO4 Možství Na SO 4 a H O vzilé eaí je a začátu ulové: vstu: NaSO4 mol, HO mol Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí.

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 4. Součiitel ůběhu děje ξ es. ξ NaOH X ϕ NaOH NaOH ϕ NaOH NaOH NaOH,69,6395 mol ( ),69,6395 mol ( ) 5. ýočet látového možství yseliy z bilačíh ovi HSO4 HSO4 ξ.ϕ HSO4,6395. ( l),6395 mol 6. Hmotost yseliy (% yseliy) m HSO4 M HSO4. HSO4 98,8.,6395 6,884 g 7. Hmotost oztou 96% hm. yseliy m 96% HSO4 m HSO4 / m HSO4 6,884 /,96 64,463 g 8. Látová a hmotostí bilae (ouze eačí systém) sía sodý voda NaSO4 ξ.ϕ NaSO4 + NaSO4,6395. (+) +,6395 mol HO ξ.ϕ HO + HO,6395. (+) +,69 mol STUP ÝSTUP Složa i (mol) m i (g) i (mol) m i (g) H SO 4,6395 6,884 NaOH,69 5,475 Na SO 4,6395 89,69 H O,69,739 Součet,8985,359,8985,368 Difeee m abs(výstu vstu),9 g vlivem zaoouhlovaíh hyb ; vzhledem veliosti soustavy zaedbatelé (elativí hyba,8%). Bilae O. 3/ yočtěte eačí telo ři stadadíh odmíáh (stadadí eačí telo) eaí: a) NO (g) + O (g) NO (g) b) CH 4 (g) + H O (g) CO (g) + 4 H (g) ) CO (g) + H (g) CO + H O (g). Slučovaí tela ři 5 o C a,35 Pa: h sl NO 9,9 J/mol, h sl NO 33, J/mol, h sl CH4 74,8 J/mol, h sl HO 4 J/mol, h sl CO 393,8 J/mol, h sl CO,5 J/mol ýsledy: a) H 4,38 J/mol, b) H 65 J/mol ) H 98, J/mol, 3/3 Salováí metau obíhá odle eae CH 4 (g) + O (g) CO (g) + H O (g). yočtěte: a) eačí telo ři stadadíh odmíáh (tj. t 5 C,,35 Pa), b) eačí telo ři telotě 9 C, Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí.

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT ) teelý výo se uvolí ři dooalém sáleí Nm 3 /h methau CH 4 ři telotě 9 C. Při výočtu ředoládejte ideálí hováí lyu. Slučovaí tela a telotí závislosti měé teelé aaity v ozsahu telot 5-9 o C jsou uvedey v tabule. Složa M i h sl i a i + b i.t + i.t + d i.t 3 [ J.mol -. - ] [ g/mol] [ J.mol - ] a i b i i d i CH 4 6,43-74,8 9,5 5,3. -,97. -5 -,3. -8 O 3,999 8,6-3,68. -6,746. -5 -,65. -8 H O 8,5-4 3,43,938. -3,555. -5-3,596. -9 CO 44, -393,8 9,795 73,44. -3-5,6. -5,75. -8 ýslede: H 83 J/mol, H T 8,38 J/mol, Q 994,4 W Řešeí:. Reačí telo ři stadadíh odmíáh H Σ ϕ i. h sl i H ϕ CH4. h sl CH4 + ϕ O. h sl O + ϕ CO. h sl CO + ϕ HO. h sl HO H ( ).( 74,8) + ( ). + (+).( 393,8) + (+).( 4) 83 J/mol < exotemiá. Reačí telo ři telotě T ihhoffova ovie H ϕ i i ϕ i ( ai + bi T + i T + di T T H A 3 sm Σ ϕ i. a i ; Asm + Bsm. T + Csm T + Dsm T T Itegae H T H + A sm.(t T ) + (/).B sm.(t T ) + (/3).C sm.(t 3 T 3 ) + (/4).D sm.(t 4 T 4 ).. Směsé ostaty A sm Σ ϕ i. a i 8,89 J/mol. B sm Σ ϕ i. b i,56. - J/mol. C sm Σ ϕ i. i -8,8. -5 J/mol. 3 D sm Σ ϕ i. d i 4,58. -8 J/mol. 4. Reačí telo ři telotě T T 5 C 98,5 H T H + A sm.(t-t ) + (/).B sm.(t T ) + (/3).C sm.(t 3 T 3 ) + (/4).D sm.(t 4 T 4 ) H T 8,38 J/mol 3. Teelý výo ři sáleí Nm 3 /h methau 3. Látové možství metau omálí odmíy: t C,,35 Pa RT,35 & CH 4 4,468 mol / R T 8,34 73,5 3 ) h Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí.

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 3. Součiitel ozsahu eae Dooalé salováí: CH4 mol/s & CH 4 & CH 4 4,468 ξ 4,468 mol / h,393 mol / s ϕ ( ) CH 4 3.3 Teelý výo Q ξ. H T,393. ( 8 38) 994,4 W 3/4 Jeda ádoba obsahuje mol lyu A a moly lyu B. Duhá ádoba stejého objemu obsahuje moly lyu A a mol lyu B. Telota obou ádob je stejá. Ja se liší očátečí eačí yhlosti v ví a duhé ádobě, obíhá - li eae dle ovie: a) A + B C b) A + B D ýslede: a) Reačí yhlost v ví i duhé ádobě je stejá ( / ). b) Reačí yhlost ve duhé ádobě je dvojásobá ( / ). 3/5 oveze oxidu uhelatého obíhá dle ovie CO + H O CO + H. Po ustaveí ovováhy měla lyá směs ásledujíí složeí: 3, % obj. CO, 3,% obj. vodí áy, 6,9% obj. CO a 6,9% H (oeta objemová). yočítejte ovovážou ostatu. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. Poz.: ýše uvedeá eae se oužívá o úavu sytézího lyu a učitý omě CO/H ožadovaý dalším zaováím (ař. výoba sytetiýh aloholů, aldehydů,...). ýslede:,356 3/6 Oxidae oxidu dusatého a oxid dusičitý ři výobě yseliy dusičé obíhá odle eae NO + O NO. Jaé jsou ovovážé ostaty a eae, má li směs o ustaveí ovováhy toto složeí: 38,4 % obj. NO, 4, % obj. NO a,5 % obj. O Tla lyé směsi,5 MPa, telota směsi 5 C. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýslede: 8,56. -3 Pa -, 54,74 m 3.mol - 3/7 Při telotě 85 o C obíhá eae mezi CO a H dle ovie CO + H CO + H O. yočítejte ovovážé molové složeí směsi, je li ovovážá ostata ři této telotě a výhozí složeí eačí směsi bylo: v CO %, v H 8 %. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. Návod: ýočet složeí Po výočet je otřeba látové možství a začátu. Možství lze zvolit, eboť volba emá vliv a výslede. Poz.: ýše uvedeá eae se oužívá o úavu sytézího lyu a učitý omě CO/H ožadovaý dalším zaováím (ař. výoba sytetiýh aloholů, aldehydů,...). ýslede: CO 4 %, H 64 %, CO 6 %, HO 6 % Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 3

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 3/8 Oxidae oxidu siřičitého a oxid síový ři výobě yseliy síové obíhá odle eae SO + O SO 3. Jaé bude složeí (mol.%) a výstuu z oxidačího eatou ři telotě 4 C a tlau, MPa? Složeí směsi vstuujíí do eatou: 8 % obj. SO, 9,58 % obj. O a 8,4 % obj. N. Předoládejte, že směs a výstuu bude mít ovovážé složeí. Rovovážá ostata za těhto odmíe 8 Pa - (Poz. staovea temodyamiy výočtem z voloetalié bilae). Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýslede: SO3 8,5 %, SO,8 %, O 5,85 %, N 85,8 % Návod: ýočet složeí Po výočet je otřeba látové možství a začátu. Možství lze zvolit, eboť volba emá vliv a výslede. 3/9 Oxidae oxidu siřičitého a oxid síový obíhá odle ovie SO + O SO 3 ři telotě 44 C a tlau, MPa. Po ustaveí ovováhy měla směs toto složeí:,8 % obj. SO, 7,35 % obj. O, 7,993 % obj. SO 3, zbyte dusí. yočítejte ovovážé ostaty a. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýslede: 37, Pa -,,88. 6 m 3.mol - 3/ Učete hmotost suovi, otřebou o výobu t amoiau. Reae: 3 H + N NH 3. Předoládejte, že suoviy zeagují úlě. Molové hmotosti: M H, g/mol, M N 8, g/mol, M NH3 7,4 g/mol ýslede: m H 3,556 t, m N 6,444 t 3/ oli tu amoiau NH 3 se vyobí a oli tu dusíu N se sotřebuje ři zaováí t vodíu H, je li oveze vodíu 83 % a obíhá li eae odle ovie 3 H + N NH 3. Molové hmotosti: M H g.mol -, M N 8 g.mol -, M NH3 7 g.mol - ýslede: m NH3 47,33 t, m N 38,733 t 3/ oli tu yseliy dusičé HNO 3 se vyobí, oli tu yslíu O zeaguje a oli tu vody H O vzie ři zaováí t amoiau NH 3, je li oveze amoiau 93 % a obíhá li eae odle ovie NH 3 + O HNO 3 + H O. Molové hmotosti: M NH3 7 g.mol -, M O 3 g.mol -, M HO 8 g.mol -, M HNO3 63 g.mol - ýslede: m HNO3 68,99 t, m O 7,3 t, m HO 9,694 t Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 4

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT 3/3 Po výobu yseliy dusičé je třeba oxidu dusatého NO, teý se zísá salováím amoiau NH 3 dle ovie: 4NH3 + 5O 4NO + 6HO. Jaé hmotostí možství amoiau a yslíu zeaguje a oli vody ři eai vzie ři výobě 5 t NO? Molové hmotosti: M NH3 7 g.mol - M O 3 g.mol - M NO 3 g.mol - M HO 8 g.mol - ýslede: m NH3,833 t m O 6,666 t m HO 4,5 t 3/4 Po výobu yseliy dusičé je třeba oxidu dusatého NO, teý se zísá salováím amoiau NH 3 dle ovie: 4NH3 + 5O 4NO + 6HO. oli tu NO se zísá, oli tu yslíu zeaguje a oli tu vody vzie ři zaováí t amoiau, je li oveze amoiau 95 %?? Molové hmotosti: M NH3 7 g.mol - M O 3 g.mol - M NO 3 g.mol - M HO 8 g.mol - ýslede: m NH3 3,353 t m O 4,47 t m HO 3,8 t 3/5 oli tu yseliy dusičé vzie, oli tu yslíu a vody zeaguje ři zaováí t oxidu dusatého NO, je li oveze oxidu dusatého 9% a obíhá li eae dle ovie: 4NO + HO + 3O 4HNO3? Molové hmotosti jsou: M NO 3 g.mol - M HO 8 g.mol - M O 3 g.mol - M HNO3 63 g.mol - ýsledy: m HNO3,68 t m O 8,64 t m HO 3,4 t 3/6 oli tu suovi je otřeba o výobu 4 t yseliy dusičé, obíhá li eae dle ovie: 4NO + HO + 3O 4HNO3? Molové hmotosti jsou: M NO 3 g.mol - M HO 8 g.mol - M O 3 g.mol - M HNO3 63 g.mol - ýsledy: m NO 6,666 t m O 5,333 t m HO t 3/7 oli tu oxidu uhelatého a vodíu zeaguje ři výobu 8 t metaolu CH 3 OH, obíhá-li výoba sytetiého metaolu dle ovie: CO + H CH 3 OH. Molové hmotosti: M CO 8 g.mol - M H g.mol - M CH3OH 3 g.mol - ýslede: m CO 7 t m H t 3/8 Sytézí ly se vyábí štěeím metau dle ovie: CH4 + HO CO + 3H (tzv. aí efomig). oli vodí áy zeaguje a jaé možství CO a H vzie ři zaováí t.hod - metau CH 4, je li oveze metau 97%? Molové hmotosti jsou: Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 5

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT M CH4 6 g.mol - M HO 8 g.mol - M CO 8 g.mol - M H g.mol - ýsledy: m HO,83 t/h m CO 3,395 t/h m H,77 t/h 3/9 Oxidae oxidu siřičitého a oxid síový ři výobě yseliy síové obíhá odle eae SO + O SO 3. Molové hmotosti: M SO 64 g.mol -, M O 3 g.mol -, M SO3 8 g.mol - Slučovaí tela ři 5 o C a,35 Pa: h sl SO 97 J/mol, h sl SO3 395, J/mol. ) oli tu SO 3 se zísá a oli tu yslíu O zeaguje ři zaováí 6 t/h oxidu siřičitého SO, je li oveze SO 98 %? ) yočtěte stadadí eačí telo eae a odhaděte teelý výo ři zaováí 6 t/h oxidu siřičitého SO, je li oveze SO 98 %. Při výočtu teelého výou zaedbejte vliv teloty a eačí telo (tj. uvažujte ouze stadadí eačí telo). 3) Ja se změí yhlost eae, za jia stejýh odmíe, zvýší li se tla,3 át. Předoládejte ideálí hováí lyé směsi. ýsledy: ) m SO3 7,35 t/h ; m O,47 t/h ) H 96,4 J/mol, Q 56 W 3) II / I,97 3/3 ýoba sytetiého methaolu ze sytézího lyu obíhá dle ovie CO + H CH 3 OH. ) oli tu sytetiého metaolu se vyobí ři zaováí 8t/h sytézího lyu, je li oveze vodíu 95 %. Složeí sytézího lyu:,5 % hm. H, 87,5 % hm. CO. ) Zjistěte, zda je třeba ři eai eato hladit ebo aoa je třeba telo dodávat (zda je eae edotemiá ebo exotemiá). Odhaděte otřebý teelý výo ři zaováí 8t/h sytézího lyu, je li oveze vodíu 95 %. Při výočtu teelého výou zaedbejte vliv teloty a eačí telo (tj. uvažujte ouze stadadí eačí telo). 3) Ja se změí eačí yhlost (za ředoladu, že eae obíhá ři stejé telotě), zvětšíli se oetae vstuujííh láte, át? Molové hmotosti: M CO 8 g.mol - M H g.mol - M CH3OH 3 g.mol - Slučovaí tela ři 5 o C a,35 Pa: h sl CO,6 J/mol, h sl CH3OH,3 J/mol ýslede: a) m CH3OH 7,6 t/h b) H 9,7 J/mol (eae exotemiá) Q 5 984 W ) II / I,78 3/3 tehologii je otřeba teelý výo,85 MW. Jedou z možostí je zísat otřebý teelý výo salováím odadího vodíu, teý je disozii v možství 57,5 g.h -. Sáleím g vodíu se uvolí telo 9 MJ. Zjistěte, zda lze ožadovaý teelý výo zísat salováím vodíu. Salováí vodíu obíhá odle ovie: H + O H O. Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 6

U 8 - Ústav oesí a zaovatelsé tehiy FS ČUT Poud ao, staovte hmotostí ůto salovaího vzduhu ( O, ; N,79) o adimezováí vetilátou salovaího vzduhu. ýočty oveďte: a. Po teoetié salováí ři stehiometiém dávováí a dooalém sáleí. b. Po salováí ři řebytu vzduhu λ,. Dále učete molovou oetai vodí áy ve saliáh ři řebytu vzduhu λ,. Předoládejte, že vodí vyhoří úlě. Molové hmotosti: M HO 8, g/mol, M O 3 g/mol, M H, g/mol, M N 8, g/mol Poz.: Přebyte vzduhu λ sutečé možství vzduhu / teoetié možství vzduhu ři stehiometiém dávováí a dooalém sáleí aliva. ýslede: m vzduh stehio 94 g/h ; m vzduh sut 94 g/h, oetae vodí áy ve saliáh HO,345 Rade Šul @ 7,3 Chemie vičeí 3 Soustavy s hemiou eaí. 7