Jaroslava Kubátová a kol.

1

UNIVERZITA PALACKÉHO VÝZNAMNÝ EKONOMICKÝ SUBJEKT REGIONU Jaroslava Kubátová a kol. 2

UP významný ekonomický subjekt regionu V roce 2009 byl na UP řešen rozvojový projekt MŠMT Posílení ekonomického významu Univerzity Palackého v olomouckém regionu. Cílem projektu bylo zvýšit ekonomický význam UP v regionu. UP disponuje velkým znalostním potenciálem a přístrojovým vybavením, které by bylo možno nabízet v rámci doplňkové hospodářské činnosti organizacím z okolí UP. Projekt řešil propojení strany nabídky (UP) a poptávky (organizace mimo UP) se záměrem zintenzivnění vzájemné spolupráce. Kromě ekonomického přínosu pro UP je nezanedbatelným přínosem projektu posílení vazeb mezi UP a praxí, které vede ke zvýšení profesní uplatnitelnosti absolventů UP. Pilotáž projektu proběhla v r. 2009 na FF UP ve spolupráci s VTP UP a získané know-how bylo poskytnuto všem ostatním fakultám a pracovištím UP. Konkrétními cíli a realizovanými výstupy projektu jsou Inovace a aktualizace Katalogu přístrojů a služeb pracovišť UP, rozšíření o studentské nabídky Vydání a distribuce publikací Investice intelektuálního kapitálu příručka pro akademiky UP a publikace Investice lidského kapitálu příručka pro studenty UP Uspořádání workshopu na téma Sdílení znalostí mezi UP a okolními organizacemi potenciál růstu ekonomického významu UP pro region s výstupní publikací UP významný ekonomický subjekt regionu Všechny výstupy jsou k dispozici na http://www.vtpup.cz/ Tato publikace je tedy jedním z výstupů řešeného projektu. V první části obsahuje několik studií s tematikou významu univerzit pro regiony a možností spolupráce univerzit a firem. Ve druhé části jsou obsaženy konkrétní prezentace z výše jmenovaného workshopu, který se konal 5. listopadu 2009 v prostorách VTP UP v Olomouci. 3

Význam univerzity pro region Jaroslava Kubátová Univerzita je velkou výhodou pro všechny regiony, které chtějí udržet a přitáhnout tvořivé lidi. Univerzity jsou základní součástí infrastruktury znalostní ekonomiky a nejdůležitějším zdrojem konkurenční výhody. Vedle své role motoru regionálního ekonomického rozvoje zajišťujícího uplatnění výsledků výzkumu v komerčních inovacích a zakládání nových firem (což v českém prostředí bohužel nefunguje příliš dobře) by měly univerzity hrát i další role související s tzv. 3T faktory: Technologie univerzity jako střediska špičkového výzkum a místa vzniku nových technologií i spin-off firem Talent univerzity jako magnet pro mladé talentované studenty, pro výzkumníky a vědce, všichni dohromady pak dávají důvod dalším firmám, aby se usadily poblíž a navzájem se podporovaly Tolerance - ve smyslu otevřenosti vůči kreativním lidem a myšlenkám univerzity by měly vytvářet a kultivovat právě takové klima, ve kterém se dobře cítí tvořiví lidé Klíčovou skupinou kreativní třídy, která významně souvisí s přítomností univerzity, jsou mladí lidé. Nepřekvapí, že jsou schopni pracovat dlouho a tvrdě a jako bezdětní na sebe ochotněji berou riziko než starší generace. Přítomnost univerzit v regionu však sama o sobě nestačí. Kolem nich působící komunita musí mít kapacitu vytvářené inovace a technologie přijímat a umět využívat. K významným aktérům takové komunity patří úspěšní podnikatelé z regionu a rizikoví investoři. 1 Spolupráce univerzit s podnikatelskou sférou je slabým místem českého prostředí. Nejvýraznějším pojítkem univerzit s externím prostředím jsou studenti, kteří se podílejí na míře vzájemné spolupráce vysokých škol a firem až ze 70 %. Firmy a další organizace jsou zvyklé provádět výběr potenciálních zaměstnanců z řad studentů a absolventů, spolupracovat při tvorbě závěrečných prací a umožňovat studentům praxe a stáže. Kromě zmíněné spolupráce prostřednictvím studentů mají univerzity svůj potenciál poskytovat daleko širší škálu služeb, např. z oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, tréninku a profesního rozvoje, analýz, expertiz a odborných konzultací. Tyto služby však obecně 1 Florida, Richard: The Rise of the Creative Class: And How It's Transforming Work, Leisure, Community and Everyday Life. New York, NY : Basic Books, 2004. 4

univerzity nedovedou či ani nechtějí (např. z důvodu rozsáhlosti výuky a dalších akademických povinností) na trhu nabízet. Mezi univerzitami jsou však značné rozdíly Aktivnější jsou univerzity technického charakteru, nejpasivnější jsou univerzity zaměřené humanitně. Bariérou intenzivnější a širší spolupráce je slabý marketing univerzit, které se nesnaží na trhu prosadit. Firmy pak ani nevědí, že by univerzity byly schopny služby poskytovat, a pokud to podnikatele napadne, má problémy při hledání cesty, jak univerzitu oslovit. Než hledat složité způsoby, jak s univerzitou kooperovat, využijí firmy raději služeb neuniverzitního poskytovatele. 2 Vzdělávání v hospodářství Olomouckého regionu Ve školství, zdravotnictví a sociálních službách je zaměstnána více než pětina všech zaměstnanců okresu Olomouc (Graf 1). Tito zaměstnanci jsou koncentrováni zejména v krajském městě (Fakultní nemocnice, Univerzita Palackého). K největšímu nárůstu zaměstnanosti došlo v roce 2008 na Univerzitě Palackého (+ 60 osob); naopak ve Fakultní nemocnici počet zaměstnanců klesl o 150 osob. Graf 1: Struktura zaměstnanosti v okrese Olomouc 2 http://modernirizeni.ihned.cz/c1-20166320-jak-zlepsit-externi-spolupraci-univerzit 5

Podíl odvětví vzdělávání na ekonomickému výkonu Olomouckého kraje je okolo 5,5 %. Nejvýkonnějším odvětvím je zpracovatelský průmysl, který vytváří téměř jednu třetinu hrubé přidané hodnoty (srov. přehled 1). (Hrubá přidaná hodnota představuje nově vytvořenou hodnotu, kterou získávají institucionální jednotky z používání svých výrobních kapacit.) 3 Přehled 1: ekonomická výkonnost odvětví Olomouckého kraje 3 http://portal.mpsv.cz/sz/local/ol_info/statistiky 6

Ekonometrické vyčíslení přínosu vysokoškolsky vzdělané populace Veřejně dostupné statistické údaje nepodávají dostatečný obraz o významu konkrétní vzdělávací instituce. Vzdělání je obecně považováno za významný faktor, který vede k pozitivnímu hodnocení jak jedince, tak celé společnosti. Vzdělaní lidé podporují demokracii, přispívají více k tvorbě hrubého domácího produktu a tím i blahobytu společnosti např. tím, že přinášejí vyšší příspěvky do odvodových systémů a nezatěžují stát svými sociálními požadavky. V dalším textu vyčíslíme konkrétní přínosy vysokoškolsky vzdělané populace pro HDP. 4 V tabulce 1 je uveno, jakou měrou jsou zastoupeni vysokoškolsky vzdělaní lidé v jednotlivých krajích ČR. Kraj Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (%) Praha 18,9 Středočeský 6,19 Jihočeský 7,25 Plzeňský 6,83 Karlovarský 5,36 Ústecký 4,11 Liberecký 6,13 Královéhradecký 7,02 Pardubický 6,65 Vysočina 6,16 Jihomoravský 10,1 Olomoucký 6,64 Zlínský 6,86 Moravskoslezský 6,67 Tabulka 1: Podíl vysokoškoláků v populaci v krajích ČR Pro zjištění vlivu počtu VŠ a SŠ vzdělaných lidí na tvorbě HDP jako ukazatele ekonomické vyspělosti kraje jsou určeny lineární i mocninné jednofaktorové funkce (VŠ počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel starších 15 let v krajích měřeno v osobách). Z dvoufaktorové mocninné funkce lze určit, jak se zvýší HDP, pokud se mění počet vysokoškolsky, resp. středoškolsky (SŠ) vzdělaných lidí: HDP celkem = 18238,79 + 2,287VŠ R 2 = 0,961 HDP celkem = 69740,51VŠ 1,0000102 I 2 = 0,85 HDP celkem = 0,56SŠ 0,45 VŠ 0,621 I 2 = 0,96 4 Hálová, P.: Vybrané vzdělanostní aspekty regionálního rozvoje v České Republice. Dostupné z http://www.agris.cz/vzdelavani/index.php?isub=1046 7

Z uvedených rovnic lze určit, že každý další vysokoškolák přispěje ke zvýšení HDP částkou až 2,28 mil. Kč. Zvýší-li se počet VŠ o 10 %, pak HDP poroste o 6,2 %. Zajímavé je posouzení schopnosti využití vzdělanostního potenciálu. S využitím výše naznačených ekonometrických propočtů je možno setřídit jednotlivé kraje podle úrovně využití potenciálu vysokoškolsky vzdělané populace: Pořadí nejlepšího využití VŠ Pořadí nejhoršího využití VŠ 1. Ústecký kraj 1. Jihomoravský kraj 2. Středočeský kraj 2. Karlovarský kraj 3. Plzeňský kraj 3. Olomoucký kraj 4. Moravskoslezský 4. Zlínský kraj Rezervy ve využívání vědomostního potenciálu mají všechny moravské regiony, vyjma Moravskoslezského kraje. V současné době patří do svazku Univerzity Palackého v Olomouci osm fakult - Cyrilometodějská teologická fakulta, Lékařská fakulta, Filozofická fakulta, Přírodovědecká fakulta, Pedagogická fakulta, Fakulta tělesné kultury, Právnická fakulta a Fakulta zdravotnických věd, na kterých studuje kolem 21 000 studentů, ročně absolvuje kolem 4 000 studentů (pětina celkového počtu studentů, absolvent bakalářského i magisterského stupně je započítán pouze jedenkrát). Tyto 4 tisíce vysokoškoláků budou generovat HDP ve výši 8 miliard Kč. Doc. Ing. Jaroslava Kubátová, Ph.D. KAE, FF UP v Olomouci jaroslava.kubatova@upol.cz 8

Měli byste vědět, než začnete spolupracovat s akademickým prostředím (Několik praktických upozornění na odlišnost podnikatelské a akademické kultury) Jiří Herinek, Jaroslav Koutský Navázání spolupráce vysokých škol s podnikatelským sektorem (firmami) není vždy jednoduché. Obě strany představují rozdílné a oddělené světy, jejichž propojení často brání různé překážky. Rozdílnost obou světů je dána jinými principy úspěchu v každém z nich, kdy za úspěch v akademickém světe je považováno odborné uznání (např. počtem publikací v renomovaných odborných časopisech či vystoupením na mezinárodních vědeckých konferencích), zatímco principem úspěchu v podnikatelském sektoru je trvale udržitelný rozvoj firmy (doslova tvorba zisku, což zní části akademiků vulgárně). Akademické prostředí tak není pro podnikatelskou sféru snadno čitelné. Tato ne vždy pozitivní image, kterou akademici v očích businessmanů mají, je z části způsobena separací akademického světa od ostatního okolí, a z části díky jiným okolnostem. Mezi hlavní patří již naznačená odlišnost cílů a hodnot vysokých škol a firem. Podniky řeší problémy komplexně a bez ohledu na jednotlivé vědecké disciplíny, zatímco akademici primárně řeší problematiku v rámci svých výzkumných oborů, bez ohledu na komplexní povahu problému. Cíle mají vliv i na časovou perspektivu řešení problémů. Podniky musí dodržovat relativně krátké, ale vždy striktní termíny, zatímco práce na vysokých školách jsou mívají dlouhodobé horizonty. Akademičtí pracovníci jsou někdy zvyklí počítat čas v jednotkách týdnů či měsíců a posunutí termínu nevnímají jako fatální. Naopak, nedodržení termínu (ovšemže ze zcela objektivních důvodů, ne že by snad byl akademik nezodpovědný!) mnohdy spíše patří k univerzitnímu koloritu. Také administrativa na vysokých školách bývá velmi komplikovaná, což má za následek pomalý rozhodovací proces a nedostatek flexibility. Někdy je problémem nedostatek personálních a jiných kapacit na straně vysokých škol. Akademičtí pracovníci jsou zaneprázdněni výukou a základním výzkumem a na spoluprácí se soukromým sektorem jim nezbývá požadovaný čas. A hlavně, spolupráce s praxí není v tuto chvíli v ČR povinnou součástí náplně práce akademiků, proto ji v podstatě realizují nad rámec svých pracovních povinností. Výzkumníci výzkum považují za svého koníčka. Hlavním kritériem pro ně nejsou peníze, ale akademická svoboda a možnost věnovat se věcem, které je opravdu baví. Často staví na první místo perfektní výsledek po všech stránkách. Oproti tomu firmy požadují co 9

nejrychlejší či okamžitou aplikaci bez ohledu na myšlenkovou originalitu a ne se vždy nejlepšími parametry. Bude proto obtížnější společný projekt řídit i z těchto důvodů. Poslední významnou překážkou může být jakýsi konkurenční vztah mezi školami a podniky. Školy se bojí případného odlivu svých oborníků do firem. Zaměstnanci podniku se zase mohou obávat situací, kdy se spolupráce s vysokou školou natolik osvědčí, že může nahradit vnitropodnikový výzkum v daném směru. Také skutečné prostředí a atmosféra na konkrétních pracovištích vysokých škol ne vždy zcela nahrává spolupráci, i když je z centrálních míst školy deklarativně podporována. Výše uvedené postřehy rozhodně nemají za cíl podniky od spolupráce s vysokými školami odradit, spíše upozorňují na nejčastější úskalí této spolupráce. Konzultanti Vědeckotechnického parku Univerzity Palackého, který slouží i jako most k využití možností Univerzity Palackého v podnikání, jsou připraveni s projekty pomoci. Postarají se o navázání prvního kontaktu, o počáteční prolomení výše uvedených bariér. Po zadání problému či poptávky ze strany firmy zkontaktují příslušné pracoviště a domluví společnou schůzku. Pomůžou se smluvním zajištěním spolupráce a v průběhu projektu mohou podat pomocnou ruku s jeho řízením a kontrolou plnění. Vždy je třeba si uvědomit, že spolupráce musí mít smysl pro obě strany. Vysoká škola je mnohdy schopná dodat velmi kvalitní výsledek za velmi atraktivních podmínek, které by firmy jinde nezískaly. Vysoká škola zase přijde, kromě finančního výnosu, i do interakce s realitou, což je pro ni velmi cenné. Určitě se tedy vyplatí s vysokými školami spolupracovat, neboť tato spolupráce obohatí obě strany kontraktu v mnoha směrech. Ing. Jiří Herinek VTP UP v Olomouci jiri.herinek@upol.cz RNDr. Jaroslav Koutský FSE UJEP v Ústí nad Labem jaroslav.koutsky@ujep.cz 10

Požadavky zaměstnavatelů na absolventy vysokých škol Tomáš Chládek Skutečný přínos vysokých škol pro přípravu absolventů na trh práce můžeme začít zjišťovat až po detailní analýze potřeb zaměstnavatelů. Z ní dokážeme určit, které schopnosti, dovednosti a znalosti zaměstnavatelé v jednotlivých ekonomických odvětvích vyžadují a případně, jaké další nároky na své budoucí zaměstnance kladou. Jako zdroj vyhovujících informací mohou sloužit dvě následující analýzy, které byly vydány Národním ústavem odborného vzdělávání v letech 2004 a 2007: Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce 5 Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů škol šetření v kvartérním sektoru 6 Výsledky těchto studií, které byly shodně provedeny dotazníkovým šetřením ve firmách s rozdílným zaměřením a rozličnou velikostí, mohou výrazně přispět k identifikaci problémových oblastí ve vzdělávání a pomoci při zkvalitňování přípravy budoucích absolventů VŠ. Potřeby zaměstnavatelů v roce 2004 Analýza z roku 2004 předně stanovuje důležitý rozdíl mezi dvěma druhy kompetencí, které může zaměstnavatel vyžadovat, jsou to: profesní kompetence, tj. pro danou práci klíčové schopnosti, dovednosti a návyky, které člověk získá příslušným vzděláním a praxí přenositelné klíčové kompetence, tj. schopnosti, dovednosti a znalosti, které přispívají k větší flexibilitě pracovníka, protože je možné je uplatnit na více pracovních pozicích (např.: odpovědný přístup k plnění pracovních úkolů, ochota učit se, schopnost přizpůsobovat se změnám a novým podmínkám) 5 Ing. Mgr. Kalousková Pavla a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce 2004. Praha: NÚOV, 2004. 43 s. 6 Ing. Mgr. Kalousková Pavla. Šetření potřeb zaměstnavatelů a připravenost absolventů v kvartérní sféře. Praha: NÚOV, 2007. 35 s. 11

Zaměstnavatelé v roce 2004 obecně pokládali za mírně důležitější kompetence profesní. Analýza se však dále zabývá pouze klíčovými kompetencemi přenositelnými, které nacházejí uplatnění nejen na poli práce, ale také v běžném životě každého z nás. Proto se někdy označují také jako life skills. Pro obě studie byla sestavena identická baterie třinácti klíčových kompetencí (viz. níže), zaměstnavatelé pak měli za úkol vybírat, které schopnosti, dovednosti a znalosti považují za nejdůležitější. Při hodnocení se samozřejmě projevují faktory typu odvětvového zaměření firem respondentů, počty zaměstnanců, atd. Baterie klíčových kompetencí 7 : 1) Komunikační schopnosti 2) Čtení a porozumění pracovním instrukcím 3) Zběhlost v cizích jazycích 4) Práce s čísly při pracovním uplatnění 5) Schopnost rozhodovat se 6) Schopnost řešit problém 7) Nést zodpovědnost 8) Adaptabilita a flexibilita 9) Schopnost týmové práce 10) Schopnost vést 11) Ochota učit se 12) Zběhlost v používání výpočetní techniky 13) Zběhlost v zacházení s informacemi Jak je již na první pohled patrné, převážně se jedná o tzv. soft-skills. Ty můžeme popsat jako vlastnosti, které jsou nedílnou součástí naší osobnosti a jejichž rozvoj je u každého z nás do značné míry individuální 8. 7 Ing. Mgr. Kalousková Pavla a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce 2004. Praha: NÚOV, 2004. 43 s. 8 Institut celoživotního vzdělávání Slovníček pojmů soft skills [online]. 2009, dostupný z WWW: <http://www.lli.vutbr.cz/slovnicek-pojmu-soft-skills>. 12

Výsledky šetření Vysoké školy mají za úkol připravovat kvalifikované odborníky, kteří jsou vybaveni obsáhlým penzem znalostí, a od jejich absolventů se samozřejmě očekává, že budou podávat vynikající výkony ve všech vybraných kompetencích. V následující tabulce jsou výsledky šetření z roku 2004. Hodnoty jsou uvedeny v procentech a vyjadřují důležitost jednotlivých kompetencí. Poslední pravý sloupec vyjadřuje, do jaké míry si zaměstnavatelé myslí, že by se měly vysoké školy na zdokonalování patřičné kompetence u svých studentů zaměřit. Význam kompetencí 2004 9 Kompetence Zcela nezbytné Velmi důležité Důležité Méně důležité Nepotřebují Zlepšit výuku? Komunikační schopnosti 70% 23% 6% 1% 0% 37,1% Čtení a porozumění 10,9% 66% 25% 6% 3% 1% pracovním instrukcím Zběhlost v cizích 58,5% 60% 29% 9% 1% 1% jazycích Práce s čísly při 10,9% 47% 39% 12% 2% 1% pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se 74% 22% 3% 0% 0% 47,3% Schopnost řešit problém 84% 15% 0% 0% 0% 51,3% Nést zodpovědnost 79% 19% 2% 0% 0% 48,0% Adaptabilita a flexibilita 53% 36% 10% 1% 0% 26,2% Schopnost týmové práce 58% 32% 9% 0% 1% 37,5% Schopnost vést 62% 28% 9% 1% 1% 40,7% Ochota učit se 66% 30% 3% 0% 0% 28,4% Zběhlost v používání 22,2% 69% 25% 5% 1% 0% výpočetní techniky Zběhlost v zacházení 36,4% 69% 27% 4% 0% 0% s informacemi Tabulka 2: Výsledky šetření 2004 Pokud bychom měli vyhodnotit tři nejdůležitější dovednosti (vyhodnocení provedeme v tomto případě tak, že u jednotlivých kompetencí sečteme procentuální hodnoty uvedené ve sloupcích zcela nezbytné a velmi důležité ), pak by to byly: schopnost řešit problémy, nést zodpovědnost a schopnost rozhodovat se. Naopak, podíváme-li se na opačnou stranu tohoto žebříčku, pak to budou: práce s čísly při pracovním uplatnění, adaptabilita a flexibilita a zběhlost v cizích jazycích. 9 Ing. Mgr. Kalousková Pavla a kol. Potřeby zaměstnavatelů a připravenost absolventů pro vstup na trh práce 2004. Praha: NÚOV, 2004. 43 s. 13

Z hlediska názorů na nutnost zdokonalování kompetencí v rámci vysokoškolského vzdělávání lze zaznamenat jeden paradox. Ačkoliv dovednost zběhlost v cizích jazycích stojí v žebříčku důležitosti téměř na konci, považují zaměstnavatelé její rozvoj za, dalo by se říct, zásadní. Podobný, avšak ne tak výrazný, trend můžeme vidět i u dovednosti schopnost vést. Zaměstnavatelé také jmenovali další kompetence, které nebyly v původní baterii, ale jsou jimi považovány za důležité. Zmíněny jsou pouze ty, které se vyskytovaly nejčastěji: znalost platné legislativy (důraz také na právní normy EU) kreativita prezentační dovednosti samostatnost ekonomické základy a ekonomické myšlení Vidíme, že zaměstnavatelé v roce 2004 od absolventů očekávali, že budou samostatní, budou disponovat schopností řešit problémy, budou mít vysokou míru zodpovědnosti, budou schopni vést pracovní tým a pojmou široké spektrum znalostí. 14

Potřeby zaměstnavatelů v roce 2007 Analýzy z roku 2007 se zúčastnilo přibližně desetinásobné množství firem (počet respondentů byl 2557), její vypovídací hodnotu můžeme tedy považovat za podstatně větší. Jak již bylo zmíněno, při šetření byla použita identická baterie klíčových kompetencí, což umožňuje porovnání výsledků z roku 2007 s rokem 2004. Pokud se, jako v roce 2004, nejprve zaměříme na otázku, zda větší roli hrají kompetence profesní nebo kompetence klíčové, přenositelné, nedochází v názoru zaměstnavatelů k žádné podstatné změně, opět je dána přednost kompetencím profesním. Výsledky šetření Nároky na absolventy vysokých škol byly ze strany zaměstnavatelů opět velmi vysoké. Přehled výsledků šetření z roku 2007 je uveden v analogické tabulce s procentuálním vyjádřením stupně důležitosti jednotlivých kompetencí. Význam kompetencí 2007 10 Kompetence Zcela nezbytné Velmi důležité Důležité Méně důležité Nepotřebují Zlepšit výuku? Komunikační schopnosti 78% 17% 3% 1% 1% 39,8% Čtení a porozumění 17,1% 69% 18% 11% 1% 1% pracovním instrukcím Zběhlost v cizích 42,4% 43% 28% 20% 7% 3% jazycích Práce s čísly při 13,3% 33% 32% 25% 9% 1% pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se 68% 23% 7% 1% 1% 34,8% Schopnost řešit problém 73% 22% 3% 1% 2% 42,6% Nést zodpovědnost 75% 19% 4% 1% 1% 42,4% Adaptabilita a flexibilita 49% 34% 15% 1% 1% 25,7% Schopnost týmové práce 49% 33% 17% 1% 1% 33,8% Schopnost vést 55% 29% 11% 4% 1% 33,1% Ochota učit se 61% 32% 6% 0% 1% 26,2% Zběhlost v používání 27,9% 62% 29% 5% 3% 1% výpočetní techniky Zběhlost v zacházení 32,6% 65% 26% 8% 0% 1% s informacemi Tabulka 3: Výsledky šetření 2007 10 Ing. Mgr. Kalousková Pavla. Šetření potřeb zaměstnavatelů a připravenost absolventů v kvartérní sféře. Praha: NÚOV, 2007. 35 s. 15

Použijeme-li k vyhodnocení kompetencí stejnou metodu jako v případě studie z roku 2004, za nejdůležitější můžeme považovat: komunikační schopnosti, schopnost řešit problém a nést zodpovědnost. Analogicky pak na druhém konci stojí: práce s čísly při pracovním uplatnění, zběhlost v cizích jazycích a schopnost vést. Za pozornost stojí také zběhlost v používání výpočetní techniky, která je na čtvrtém místě od konce. Vysvětlením může být, že se jedná o takovou samozřejmost, že nebyla nijak zdůrazňována. Podobně jako v roce 2004 se opakuje situace, kdy je u dovednosti zběhlost v cizích jazycích vyžadováno zkvalitnění její výuky i přes vyjádřenou nedůležitost této kompetence. Co se týče dalších dovedností, které nebyly uvedeny v původní baterii, jmenovali zaměstnavatelé následující: mezilidské vztahy, umění jednat s lidmi schopnost prezentace / sebeprezentace řešení stresových situací empatie samostatnost kreativita loajalita Šetření z roku 2007 ukazuje nově jako nejdůležitější kompetenci komunikační schopnosti. S ní souvisí celá řada navazujících dovedností, jako je umění jednat s lidmi, schopnost prezentace a sebeprezentace, schopnost řešit problémy a krizové situace nebo například schopnost empatie. U budoucích uchazečů o zaměstnání je kladen stále větší důraz na samostatnost, měli by být schopni nejen samostatně pracovat, ale také přicházet s novými nápady a koncepcemi a přistupovat individuálně k řešení problémů. Vysoké školy, pokud chtějí vychovávat uplatnitelné absolventy, musí posilovat a budovat osobnost studentů, a tak podporovat rozvoj výše zmíněných kompetencí. Výuka jazyků by také neměla být opomenuta, protože právě to je jedna z kompetencí, jejíž význam, podle názoru zaměstnavatelů, nejvíce vzroste. Studenti by rovněž měli být seznamování s moderními přístupy k řešení úkolů ve všech oblastech a s moderními technologiemi. 16

Na vysokých školách by podle zaměstnavatelů zřejmě měl nastat posun od klasického memorování encyklopedických znalostí k získávání znalostí obecnějších a rozvíjení klíčových kompetencí, které pomohou absolventům dosáhnout kvalitního uplatnění v jejich pracovní kariéře. Důležité také je, aby absolventi škol chápali význam celoživotního vzdělávání jako podmínky dlouhodobé uplatnitelnosti na trhu práce a pracovní spokojenosti. 17

Posuny v požadavcích zaměstnavatelů V obou sledovaných obdobích je celkově kladen mírně vzrůstající důraz na kompetence profesní. Přes zvyšující se vliv kompetencí klíčových, kterého si jsou zaměstnavatelé vědomi, můžeme tento výsledek zdůvodnit oborovým zaměřením dotazovaných firem. Zaměstnavatelé dále dávají přednost širokým znalostem před znalostmi úzce profesními, což lze zdůvodnit prolínáním jednotlivých oborů v dnešní době a potřebou zaměstnavatelů nacházet pracovníky, kteří jsou flexibilní a v případě potřeby jsou schopni přecházet mezi pracovními pozicemi. Tito pracovníci jsou velmi vyhledávaní i dnes, kdy je velká část světa zasažena ekonomickou recesí a velké množství firem bylo donuceno ke snižování počtu vlastních zaměstnanců a přerozdělení pracovních úkolů a povinností. Ke zjištění změn v preferencích zaměstnavatelů byla zpracována tabulka, která poskytuje informace o tom, jak se důležitost jednotlivých kompetencí během tří let změnila. Záporné hodnoty, které jsou uváděny v procentních bodech, signalizují pokles důležitosti, zatímco hodnoty kladné její nárůst. Vypovídací schopnost těchto hodnot je bohužel značně diskutabilní, protože se obou dvou analýz neúčastnil totožný soubor firem. Budeme-li však brát v úvahu, že hodnocené klíčové kompetence jsou, vzhledem ke své obecné použitelnosti, důležité ve všech odvětvích, můžeme získané výsledky využít. 18

Význam kompetencí: srovnání let 2004 a 2007 Kompetence Zcela nezbytné Velmi důležité Důležité Méně důležité Nepotřebují Zlepšit výuku? Komunikační schopnosti +8% -6% -3% 0% +1% -2,7% Čtení a porozumění +6,2% +3% -7% +5% -2% 0% pracovním instrukcím Zběhlost v cizích -16,1% -17% -1% +11% +6% +2% jazycích Práce s čísly při +2,4% -14% -7% +13% +7% 0% pracovním uplatnění Schopnost rozhodovat se -6% +1% +4% +1% +1% -12,5% Schopnost řešit problém -11% +7% +3% +1% +2% -8,7% Nést zodpovědnost -4% 0% +2% +1% +1% -5,6% Adaptabilita a flexibilita -4% -2% +5% 0% +1% -0,5% Schopnost týmové práce -9% +1% +8% +1% 0% -3,7% Schopnost vést -7% +1% +2% +3% 0% -7,6% Ochota učit se -5% -1% +3% 0% +1% -2,2% Zběhlost v používání +5,7% -7% +4% 0% +2% +1% výpočetní techniky Zběhlost v zacházení -3,8% -4% -1% +4% 0% +1% s informacemi Tabulka 4: Srovnání výsledků z let 2004 a 2007 Je zřetelné, že se ve sloupci zcela nezbytné vyskytují téměř výhradně záporné hodnoty, zaměstnavatelé tedy zařazovali kompetence do této kategorie výrazně méně. Ve druhém sloupci taktéž převažují záporná čísla nad čísly kladnými, rozdíly však už nejsou tak markantní jako v případě prvního sloupce. Ve sloupci důležité je již situace jiná, můžeme pozorovat nárůst skoro u všech kompetencí, mírný nárůst lze také zaznamenat v posledních dvou sloupcích, tj. méně důležité a nepotřebují. Celkově výsledky této tabulky potvrzují vzrůstající trend klíčových kompetencí v průběhu let 2004-2007. K viditelnému přesunu významu z krajní pravé části tabulky (sloupec zcela nezbytné ) blíže k jejímu středu dochází v důsledku vyrovnávání důležitosti výše zmíněných kompetencí. Podstatou není, že některé kompetence ztrácejí svůj význam, zatímco význam těch druhých roste, podstata spočívá v tom, že všechny zmíněné kompetence jsou dnes velmi podstatné, a proto je pro zaměstnavatele obtížnější vybrat ty nejdůležitější. Právě proto se zaměstnavatelé častěji kloní k zařazení některých kompetencí do sloupců velmi důležité a důležité. 19

Pokud bychom se podívali, jaká změna nastala v pravém nejkrajnějším sloupci (na co by se měly vysoké školy při své výuce více zaměřit), zjistíme, že hodnoty zde jsou také převážně záporné. Z toho můžeme usuzovat, že absolventi požadovanými schopnostmi disponují ve větší míře a zaměstnavatelé jsou celkově spokojenější. Zda je to zásluha vysokých škol je ovšem otázka, ke změně mohlo vést více faktorů, např. i samostatná aktivita studentů. Za pozornost stojí obzvláště zběhlost v cizích jazycích, kde došlo k nejvýraznějšímu zlepšení, přesto je zkvalitnění výuky cizích jazyků stále silně vyžadováno. Mírný nárůst nastal pouze u čtení a porozumění pracovním instrukcím, práce s čísly při pracovním uplatnění a zběhlost v používání výpočetní techniky. U druhé jmenované dovednosti se může jednat, vzhledem k její klesající důležitosti, pouze o odchylku zapříčiněnou jiným složením respondentů. Jinak je tomu již u zbývajících dvou dovedností, obě jsou zaměstnavateli v dnešní době pokládány za velmi důležité a jejich význam má v budoucnosti nadále růst, proto by se na ně ve své výuce měly vysoké školy zaměřit. Shrňme na tomto místě, které kompetence považují zaměstnavatelé za nejdůležitější a proč. Pomocí součtu sloupců zcela nezbytné a velmi důležité z let 2004 a 2007 je možné vyhodnotit celkové pořadí kompetencí, z nich bylo následně vybráno prvních pět, ke kterým bylo poté případné doplnit dvě další, u kterých se, podle zaměstnavatelů, dá očekávat, že jejich role v následujících letech poroste: Schopnost řešit problém člověk v pracovním procesu je konfrontován problémy nejrůznějšího významu a charakteru mnohokrát za den. Zaměstnavatelé velmi často vyžadují, aby absolventi uměli problémy konstruktivně a rychle řešit, což zefektivňuje jejich práci. Nést odpovědnost nevztahuje se pouze pro odpovědnost za podřízené, ale především za vlastní rozhodnutí, plnění zadaných úkolů, dosahování vytyčených cílů a celkový přístup k práci ve firmě. Ochota učit se v dnešní době velice důležitá schopnost. Vývoj lidstva probíhá v některých oblastech velmi rychle (především oblast výpočetní techniky a moderních technologií). Absolventi by měli být schopni tento vývoj nejen sledovat, ale také z něj získávat nové užitečné informace a učit se novým věcem. Komunikační schopnosti schopnost komunikovat je důležitá pro vyjádření vlastních názorů a nápadů. Její využití probíhá už od vstupního pohovoru, přes řešení sporů na 20

pracovišti až například po vedení vlastního pracovního týmu. Její nepostradatelnou součástí je schopnost prezentace / sebeprezentace. Zběhlost v zacházení s informacemi tato dovednost souvisí s ochotou člověka učit se. Přijmout informaci je pouze základ, podstatné je, zda umíme vyhodnotit, jak může být nám či organizaci informace prospěšná a následně ji umět také využít. Pokud budou absolventi ovládat výše zmíněné kompetence, jejich šance na nalezení kvalitního zaměstnání se výrazně zvýší. V návaznosti na dnešní dobu jsou zmíněny další kompetence, bez kterých se uchazeči na trhu práce těžko obejdou. Cizí jazyk čímž není myšlena pouze angličtina. Studenti by měli ovládat aspoň dva cizí jazyky, bereme-li na vědomí vliv globalizace, bourání hranic a naše členství v Evropské Unii. Mezi významné jazyky rozhodně patří francouzština, němčina, vracející se ruština a v neposlední řadě také čínština, jejíž význam roste spolu s významem Číny jako ekonomické a obchodní velmoci. Informační technologie práce s počítačem, znalost základního uživatelského prostředí, operačního systému Windows a práce se základními programy, jako jsou programy sady Microsoft Office, e-mailem a internetem samotným, je dnes považována za standard. Platí zde zásada, že čím více programů znáte a ovládáte, tím větší hodnotu pro zaměstnavatele máte. Je zcela samozřejmé, že bychom mohli vyjmenovat další schopnosti, dovednosti či znalosti, které mohou mít při hledání uplatnění na trhu práce značný význam. Poměr důležitosti jednotlivých kompetencí se mění v závislosti na cílovém oboru uplatnění, který si uchazeč o zaměstnání zvolí. 21