roblematka reálné konvergence Reálná konvergence vmezuje sblžování ekonomcké úrovn dané zem s vbraným ukazatel vsplých zemí, nebo s jejch například ekonomckým uskupením. ato metoda je založena na konvergenc strukturální, na přzpsobení sektorového odvtvového složení produkce smrem k radkálním zmnám trh, a na trvale se mnící strukturu poptávk. ostup lze v této souvslost mřt snžováním rozdílu v úrovn H na jednoho obvatele dané ekonomk, která je vjádřena v part kupní síl, zejména po odstranní dferencace v cenových hladnách. 2 Ekonomcká úroveň daného státu představuje ekonomckou kategor, která je jen obtížn mřtelná, přčemž v sob zahrnuje nejenom úroveň výrob na jednoho obvatele, ale také úroveň spotřeb a služeb na jednoho obvatele, což je v souhrnu označováno jako žvotní úroveň. ále se vhodnocuje rozvnutost ekonomcké nfrastruktur, začlenní daného státu do meznárodní spolupráce, apod. Je možné také uvést, že vžd neplatí, že dv zem, mající stejnou úroveň výrob na jednoho obvatele, musí mít také srovnatelnou žvotní úroveň. 3 Ukazatel H je nejčastj volen jako kategore, která je určující pro ekonomckou úroveň zem. Základním ukazatelem relatvní úrovn cenové hladn, je tzv. comparatve prce level. 4 Mžeme jej charakterzovat jako ndex, který uvádí nformac na kolka procentech je cenová hladna ve zkoumané ekonomce ve srovnání s cenovou hladnou ekonomk, která bla použta jako výchozí a základní pro srovnání. Z tohoto hledska je možné zkoumat relatvní cenové hladn rzných segment H, nebo relatvní cenovou hladnu celého H. oplňkovým ukazatelem relatvní cenové hladn je ndex ERI, označovaný jako exchange rate devaton ndex. Je chápán jako ukazatel, který vhodnocuje, do jaké mír se mnový kurz odchluje od úrovn mplkované partou kupní síl. V tomto smru platí dentta ERI= /CL KOL. ůuor. Růst, stablta a konvergence české ekonomk v letech 996-2005, s. 50 2 Srov. například: KOL. ůuor. Růst, stablta a konvergence české ekonomk v letech 996-2005, s. 5 3 K tomuto blíže: KOL. ůuor. Růst, stablta a konvergence české ekonomk v letech 996-2005, s. 5, nebo také SVÁČEK, V: Makroekonomcká analýza a prognóza, 996, s. 39 4 Ve zkratce CL, tato zkratka je v prác dále uvádna.
Relatvní cenová hladna pak souvsí s relatvní ekonomckou úrovní, podle schématu níže. Schéma : říklad relatvní cenové hladn H a relatvní H na osobu 40 20 CH K O 00 IE CL (EU5=00) 80 60 40 HU ČR ES 20 BG, RO 0 0 50 00 50 H (EU5=00) Zdroj: EUROSA 5 Regresní rovnce pro výše uvedené schéma: CL 0,7 0, 9G R 2 0,92 (2,35) (8,2) V obecné rovn lze uvést, že čím je všší H na obvatele, tím je všší cenová hladna. Z provedené regrese je patrné, že cenová hladna ve sledované zem, je v komparac se zdrojovým státem, na takové úrovn, jako je úroveň H. Vplývá z toho také nformace, že úroveň H na osobu, která je vjádřena v bžném kurzu, pro mén vsplé zem ješt nžší, než je tomu v part kupní síl a je rovna následující hodnot CL G G 2 5 Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statstcs/search_database (ctováno 20..20) 2
Balassův-Samuelsonův model ředstavuje základní model, vsvtlující souvslost mez relatvní ekonomckou úrovní a relatvní cenovou hladnou. ento model je založen na specfkace jednotlvých statk, a to na: 6 statk meznárodn obchodovatelné, tzv. tradables statk meznárodní neobchodovatelné, tzv. nontradables o segmentu obchodovatelných statk patří zejména prmsl a zemdlství, jeho nkteré část. o neobchodovatelných statk pak patří značná část služeb. Cen meznárodn obchodovatelných statk, jsou na základ zahrančního obchodu mez zemm vrovnán, ale u neobchodovatelných statk, zejména vlvem zahrančního obchodu mez jednotlvým zemm, k tomuto nedochází, především z dvodu, že je jedná o statk neobchodovatelné. Z hledska metodk mžeme označt jako v domácí ekonomce dané zem a jako cenovou hladnu obchodovatelných statk cenovou hladnu obchodovatelných statk v zahranční ekonomce dané zem. ato ekonomka bude zároveň také datovou a komparatvní základnou pro provedení analýz. ředpokládáme, že 00. okud budeme abstrahovat od transakčních náklad, které souvsejí s meznárodním obchodem, předpokládáme, že domácí cenová hladna obchodovatelných statk v dané ekonomce musí být srovnatelná jako v zahrančí, proto 00. 7 Cenová hladna neobchodovatelných statk v domácí, nebo zahranční ekonomce bude označována jako resp. v případ zahranční ekonomk. ro srovnání, zahranční ekonomka bude opt použta jako datová a komparatvní základna a předpokládáme, že 00. Cenová hladna představuje vážený prmr cenové hladn obchodovatelných a neobchodovatelných statk, kde srovnávacím údajem je podíl příslušné skupn statk na H a dalších makroekonomckých ukazatelích. V závslost na tom, jaká relatvní cenová 6 Srov. například SůMUELSO,.ů., ORHůUS, W.. Ekonome. 8.vd. raha: S Svoboda, 2007, s. 584 7 Blíže k tomuto například: JELIČKů, J., ZůHRůÍK,. Vbrané otázk reálné a nomnální konvergence, 3
hladna bude komparována, zda hladna celého H, nebo pouze cenová hladna, je možné odvodt pro domácí cenovou hladnu, a pro zahranční cenovou hladnu kd platí: 8 x x x x x x kde x označuje podíl obchodovatelných statk na H. Vzhledem k tomu, že zahranční ekonomka pro nás slouží jako srovnávací základna a je ted 00 a 00, je evdentní, že také 00, ať jž je x jakékolv. Je také zřejmé, že cenová hladna v ekonomce domácí, s nžší ekonomckou úrovní, je na nžší úrovn práv dík nžším cenám neobchodovatelných statk, protože obchodovatelné statk mají podle předpokladu v domácí ekonomce cenu shodnou jako v ekonomce zahranční. ro zjštní pomru mez domácí a zahranční cenovou hladnou, musíme se proto podívat především na pomr mez domácí cenovou hladnou neobchodovatelných statk k zahranční cenové hladn neobchodovatelných statk. a základ tohoto platí následující dentta: 9 kde značí produkc na pracovníka v domácím neobchodovatelném sektoru vjádřenou v cenách zahranční ekonomk, tato je srovnávací základnou, značí podíl výrobního faktoru práce na produkc Ětj. jakou část z hodnot produkce na pracovníka dostane pracovník) a značí mzdu pracovníka v domácím neobchodovatelném sektoru. ůnalogcká dentta platí samozřejm v zahranční ekonomce: ro pomr domácí a zahranční cenové hladn neobchodovatelných statk tak algebrackou úpravou uvedených dentt dostáváme: 8 Blíže k tomuto například: JELIČKů, J., ZůHRůÍK,. Vbrané otázk reálné a nomnální konvergence, 9 Blíže k tomuto například: JELIČKů, J., ZůHRůÍK,. Vbrané otázk reálné a nomnální konvergence, 4
5 omr mez domácí a zahranční cenovou hladnou nontradables jsme tak rozložl na tř základní složk, a to: na pomr mezd v tchto sektorech na pomr podíl práce na produkc na pomr produktvt v tchto sektorech Zcela analogck pro pomr domácích a zahrančních cen v obchodovatelných sektorech platí: 0 kde jsme ješt vužl nformace, že cen obchodovatelných statk jsou v obou ekonomkách stejné, takže jejch pomr je nutn roven. ředpokládejme navíc, že podíl práce na produkc zstává zhruba stejný, takže mžeme uvést následující rovnc. Za tohoto dodatečného předpokladu potom je z předchozího vztahu vdt, že mzd v domácím obchodovatelném sektoru jsou tolkrát nžší než mzd v zahrančním obchodovatelném sektoru, kolkrát je v domácím obchodovatelném sektoru nžší produktvta, tj. že: 0 K tomuto také: RůI, J. nebo OMŠÍK, V. Konvergence zemí střední a východní Evrop v EU. raha: C.H.Beck, 2002 K tomuto také: RAI, J. nebo OMŠÍK, V. Konvergence zemí střední a východní Evrop v EU. raha: C.H.Beck, 2002