4 Parametry jízdy kolejových vozidel

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "4 Parametry jízdy kolejových vozidel"

Transkript

1 4 Parametry jízdy kolejových vozdel Př zkoumání jízdy železnčních vozdel zjšťujeme většnou tř základní charakterstcké parametry jejch pohybu. Těmto charakterstkam jsou: a) průběh rychlost vozdel - tachogram, b) jízdní doba, c) spotřeba energe př realzac jízdy. 4.1 Tachogram Tachogram představuje znázornění závslost rychlost vozdel na nezávslém parametru. Tímto nezávslým parametrem může být ujetá dráha, pak V = f() dráhový tachogram, nebo jím je čas, pak V = f(t) časový tachogram, někdy nazývaný hodogram. Tachogramy realzujeme buď numerckým výpočtem (většnou tabulkově) nebo grafcky (větší názornost). Jízdu vlaku mez dvěma místy zastavení můžeme popsovat ze dvou pohledů: a) pops knematcký: 1. rozjezd rychlost jízdy se zvětšuje;. jízda setrvačnou rychlostí rychlost jízdy se nemění; 3. zpomalování rychlost se zmenšuje, nedochází k zastavení. Tento způsob popsu však nc neříká o působení sl tažných, brzdných a odporových. Proto popsujeme jízdu z hledska působení sl. b) pops dynamcký: 1. jízda slou, kdy pro tažnou sílu na obvodu kol platí: F O >. výběh - fáze, kdy nepůsobí tažná an brzdná síla: F O =, B= 3. brzdění - působí brzdná síla: F O =, B>. Pokud př rozjezdu bude p = konst, budou se vozdla rozjíždět konstantním zrychlením a = konst., pak v dráhovém tachogramu je obrazem rozjezdu parabola. Tato podmínka však v prax je těžko splntelná. Jízda konstantní rychlostí je z pohledu rovnce (.4) realzovaná, jestlže platí: p =, tzn. že tažná síla F O, brzdná síla B vozdlové odpory, O V a traťové odpory O T jsou v rovnováze. Ve fáz jízdy výběhem nepůsobí tažná síla an brzdná síla. Na rychlost má proto vlv vztah mez vozdlovým a traťovým odpory. Platí: p = s v s pak může nastat: p < a < vozdla zpomalují p = a = vozdla jedou konst. rychlostí V = konst. p > a > vozdla zrychlují Ve fáz brzdění na vozdla působí brzdná síla B a odpory. Konstruovaný tachogram jízdy nemusí vždy obsahovat všechny fáze.

2 4.1.1 Metody řešení tachogramu a výpočtu teoretcké jízdní doby Pro řešení tachogramů exstuje mnoho metod, které odpovídají době jejch vznku a technckým možnostem. Základní členění metod je: 1. početní;. grafcké. Ve výpočetních metodách se vychází pro stanovení parametrů ze základní rovnce pohybu vlaku. grafckých metod je základem výpočtu použtí zjednodušené rovnce pohybu vlaku. Těchto metod je vždy jedna velčna z této rovnce určena jako konstantní parametr, označovaný kalo krok výpočtu Z grafckých metod se u nás používají: a) Müllerova metoda s časovým krokem ΔT = konst.; b) Metoda s - V (oudova metoda) s dráhovým krokem Δl = konst.; c) MPS metoda s rychlostním krokem ΔV = konst.; d) nrennova metoda s rychlostním krokem ΔV = konst Početní metoda konstrukce tachogramu s rychlostním krokem Tato metoda vychází ze základní rovnce pohybu vlaku (.19). Z jejího odvození je zřejmé, že vyjádření závslostí jednotlvých členů není jednoduché. Tažná síla a vozdlové odpory jsou závslé na rychlost, traťový odpor je závslý na okamžté poloze na trat. Pro zjednodušení proto budeme předpokládat, že pokud změna rychlost je malá (ΔV -> ), pak v tomto ntervalu je hodnota tažné síly a vozdlových odporů konstantní. 1. postup jízda slou a) Pro normální (standardzovaný) vlak (ρ =,6) vycházíme ze zjednodušeného tvaru rovnce pohybu vlaku (.4), kde dervac zaměníme za dferenc. Pak píšeme: p s = s s = 1 ΔV ΔT (4.1.1) p s [ ] přebytek měrné tažné síly pro střední hodnotu rychlost v ntervalu ΔV. Střední rychlost V S v tomto rychlostním ntervalu: 1 V + ΔV V S = V + ΔV = [km.h -1 ] (4.1.) Stření hodnota setrvačného sklonu s pro daný rychlostní nterval a daný regulační stupeň se stanoví ze vztahu (T3.4), kde F o odpovídá tažné síle na obvodu kol př hodnotě V S. F G o G o = 1 G + G o 3 s [ ] (4.1.3) Za předpokladu, že v průběhu výpočtu se hodnota redukovaného sklonu trat nemění (s r (l) = konst.), pak je možno určt dobu ΔT, za kterou se realzuje změna rychlost ΔV:

3 1 ΔV Δ T = [mn] (4.1.4) p s Za předpokladu lneární změny rychlost ve výpočtovém kroku je možno stanovt dráhu Δ, na které proběhne změna rychlost ΔV: 1 Vs ΔV Δ = Vs ΔT = [km] (4.1.5) 6 1 p s b) Pro obecný vlak (např. samostatné HKV, motorovou jednotku a pod) (ρ,6) vycházíme ze základního tvaru rovnce pohybu vlaku (.19), kde dervac zaměníme za dferenc. Pak píšeme: F o F o G o [N] G o ( G + G ) o = ( G + G ) T 1 + ρ Δv g Δt [N] (4.1.6) tažná síla na obvodu kol pro hodnotu střední rychlost V S.v daném rychlostním ntervalu o [1] součntel vozdlového odporu hnacích vozdel pro hodnotu střední rychlost V S.v daném rychlostním ntervalu o [1] součntel vozdlového odporu tažených vozdel pro hodnotu střední rychlost V S.v daném rychlostním ntervalu Za předpokladu, že v průběhu výpočtu se hodnota redukovaného sklonu trat nemění (s r (l) = konst.), pak je možno určt dobu Δt, za kterou se realzuje změna rychlost Δv: 1 + ρ Δt = g F o G o ( G + G ) G o ( G + G ) Střední rychlost V S v tomto rychlostním ntervalu: V S o T Δv (4.1.7) 1 = V + 3, 6 Δv [km.h -1 ] (4.1.8) Za předpokladu lneární změny rychlost ve výpočtovém kroku je možno stanovt dráhu Δ, na které proběhne změna rychlost ΔV: 1 Δ = Vs Δt [km] (4.1.9) 36. postup změna hodnoty redukovaného sklonu trat - nterpolace Př řešení konkrétního tachogramu v -tém kroku může nastat případ, že v rámc přírůstku dráhy tohoto výpočtového kroku se změní hodnota redukovaného sklonu tratě. V tomto případě je nutné provést lneární nterpolac hodnoty rychlost V x v místě sj změny sklonového úseku (vz Obr. 4..1). Interpolace je možná v důsledku předpokladu lneární změny rychlost v daném rychlostním ntervalu. Podle obrázku Obr platí:

4 Δ Δ x ΔV = ΔV x ΔT = ΔT x Pak pro parametry pohybu vlaku v poloze x = sj platí: ΔV ΔT X X ΔX = ΔV Δ ΔX = ΔT Δ [km h -1 ] [mn] (4.1.1) ( a,b) Obr. 4.1: Prncp lneární nterpolace rychlost př změně sklonu. Od této polohy pokračujeme způsobem popsaným v postupu postup pohyb konstantní rychlostí V případě, že s = sr je střední hodnota přebytku p =, se výpočet parametrů provádí za podmínky, že s r = konst. Pokud p =, pak z analýzy rovnce pohybu platí a(t) =, tzn. že, vlak jede konstantní rychlostí V a ΔV =. Ze známých parametrů trat (poloh míst skokových změn sklonu trat Sj ) je nutno stanovt dráhu odpovídající této podmínce: Δ = [km] (4.1.1) p S [km] poloha vlaku na počátku výpočtu oba jízdy za těchto podmínek se stanoví úpravou vztahu (P.5): Δ p ΔTp = 6 [mn] (4.1.13) V 4. postup pohyb konstantní rychlostí Pro případ snžování rychlost (zastavení) početní metoda stanovení parametrů jízdy předpokládá, že brzdění probíhá s konstantní hodnotou brzdného zpomalení a b = konst. [m.s - ]. Př stanovení brzdné (zábrzdné) dráhy zanedbáváme doby reakce t r, doby přípravy a náběhu brzdy t p resp. t n, neboť nás zajímá průběh rychlost vozdla.

5 Brzdná dráha l p vyplývá z obecného vztahu pro rovnoměrně zrychlený pohyb, pokud známe počáteční rychlost v pak: l 1 p = ab t resp. l p 1 v = [m] (4.1.14) a b. Pokud je stanoveno místo zastavení K, pak poloha zavedení účnného brzdění z rychlost v [m.s -1 ] je dána vztahem: 1 v 3 = + 1 k [km] (4.1.15) a b Př konstrukc brzdné křvky pro zadané podmínky použjeme vztah podle (4..15): 1 3 () t + l () t = + a t 1 b = k ub k b b [km], (4.1.16) t b [s] doba brzdění a pro: 1 V () t = a b tb 3,6 [km.h -1 ] (4.1.17) Hodnoty parametrů brzdění se vypočítají do tabulky a pak brzdnou křvku V = f( b ) vyneseme do konturovaného tachogramu jízdy od místa požadovaného zastavení. Pro konstrukc jízdy vlaku až do místa počátku brzdění použjeme výsledků předchozí část příkladu. 4. Stanovení teoretcké jízdní doby Pro stanovení teoretcké jízdní doby je základem konstrukce tachogramu jízdy popsaná v část Teoretcké jízdní doby T j pak vypočteme jako součet přírůstků dob v platných výpočtových krocích a doby brzdění: tb T j = ΔT + mn (4..18) 6

6 4.3 Spotřeba energe Výpočet spotřeby elektrcké energe slouží pro stanovení spotřeby energe př jízdě konkrétního vlaku na traťovém úseku. Tento výpočet je podkladem pro určení zatížení napájecích stanc drah, zatížení a ztrát v trakčním vedení a k řešení dalších provozních úkolů. Tento výpočet může sloužt jako podklad pro stanovení nákladů na provoz hnacích kolejových vozdel, nákladů na přepravu zboží po železnc a k dalším provozně ekonomckým analýzám. Předpokladem pro výpočet spotřeby elektrcké energe je tachogram jízdy daného vlaku na daném traťovém úseku. alším nutným podkladem je spotřební charakterstka hnacího vozdla, která je součástí úplné trakční charakterstky hnacího vozdla, vezoucího uvažovaný vlak Spotřeba elektrcké energe vlaků vedených vozdly závslé vozby Spotřeba obecného elektrckého spotřebče se stanoví podle vztahu (4.3.1)jako ntegrál podle času od t 1 do t ze součnu okamžté hodnoty napájecího napětí a proudu odebíraného spotřebčem. t t 1 () () [J] (4.3.1) E = t I t dt Za předpokladu, že za daných okolností je napájecí napětí konstantní, můžeme vztah (4.3.1) upravt: t t 1 () [J] (4.3.) E = I t dt Jestlže výpočet provádíme pro krátké časové úseky Δt, kdy se hodnoty velčn nemění, popř. se mění velm málo, pak vztah (4.6) můžeme upravt na: S [Ws] (4.3.3) E = I Δt [V] napájecí napětí v -tém časovém úseku I S [A] střední hodnota proudu v -tém časovém úseku Δt [s] doba trvání -tého časového úseku označení výpočtového kroku Př stanovení spotřeby elektrcké energe vlaků vedených vozdly závslé vozby vycházíme ze vztahu popsujícího souhrn jednotlvých složek spotřeby: EC = ETR + EPZ + ENAP + EZ [kw] (4.3.4) E C [kw] celková spotřebovaná energe př jízdě vlaku stanovená na sběrač hnacího vozdla E TR [kw] energe spotřebovaná pro vozbu (nutná pro pohyb vlaku) E PZ [kw] energe spotřebovaná pro pohon pomocných zařízení hnacího vozdla (kompresory, ventlátory, topení stanovště strojvedoucího apod.) E NAP [kw] energe spotřebovaná taženým vozdly (vytápění a klmatzace osobních vozů, dobíjení akumulátorů, napájení dalších agregátů tažených vozdel

7 z rozvodu elektrckého topení vlaku) E Z [kw] energe potřebná na pokrytí ztrát, které nejsou započítávány do E TR Stejnosměrný napájecí systém, hnací vozdla se stupňovou, odporovou regulací Nejjednodušší výpočet spotřeby elektrcké energe je pro vlaky vedené hnacím vozdlem se stupňovou, odporovou regulací na tratích se stejnosměrným napájecím systémem. Hnací vozdla této skupny používají pro pohon dvojkolí většnou stejnosměrné sérové trakční motory. Pro výpočet zavádíme následující předpoklady: a) napájecí napětí N je ve sledovaném úseku konstantní = konst ; N b) všechny trakční motory hnacího vozdla pracují ve stejném režmu (otáčky zatížení). Z tohoto předpokladu plyne podmínka rovnoměrného rozdělení napájecího napětí N na jednotlvé trakční motory podle vztahu: p N = [V] (4.3.4) [V] napětí přpadající na jeden trakční motor N [V] napájecí napětí p [1] počet trakčních motorů zapojených v sérovém spojení Pro stanovení spotřebovávané energe podle vztahu (4.8) můžeme postup rozepsat následovně: a) Energe spotřebovaná pro vozbu Pro stanovení E TR použjeme následující postup: E = E m (4.3.5) TR E [V] spotřeba přpadající na jeden trakční motor m [1] počet trakčních motorů hnacího vozdla Př výpočtu spotřeby jednoho trakčního motoru E vycházíme z předchozích předpokladů a vztahu (4.): E' 1 TM = 1 TM I S 1 TM Δt [Ws] (4.3.6) [V] napětí přpadající na jeden trakční motor v -tém časovém úseku I S [A] střední hodnota proudu v -tém časovém úseku Δt [s] doba trvání -tého časového úseku Pro přepočet do vedlejších jednotek, v prax častěj používaných použjeme vztah: 3 1 E1 TM = kkw E' = E' [kwh] (4.3.7) 36

8 Hodnota napětí přpadajícího na jeden trakční motor závsí na zapojení trakčních motorů v trakční část elektrckého obvodu na daném regulačním stupn a stanovíme j podle (4.3.4) následovně: Pro čtyřnápravové hnací vozdlo uvažovaného typu se nejčastěj používá následující zapojení: Sérové zapojení pro první skupnu regulačních stupňů podle obrázku Obr. 4.6a a zapojení podle Obr. 4.6b. Pak podle vztahu (4.9) platí pro p = 4: N = [V] (4.3.8a) 4 Séroparalelní zapojení pro druhou skupnu regulačních stupňů podle Obr. 4.6a se zapojením trakčních motorů podle obrázku Obr. 4.6c. Pak podle vztahu (4.9) platí pro p = : N = [V] (4.3.8b) Pro šestnápravové hnací vozdlo se nejčastěj používá následující zapojení trakčních motorů: Sérové zapojení trakčních motorů pro první skupnu regulačních stupňů (vz obrázky Obr. 4.7a,b), kde p = 6: N = [V] (4.3.8c) 6 Séroparalelní zapojení trakčních motorů pro druhou skupnu regulačních stupňů (vz obrázky Obr. 4.7a,c), kde p = 3: N = [V] (4.3.8d) 3 Paralelní zapojení trakčních motorů pro třetí skupnu regulačních stupňů (vz obrázky Obr. 4.7a,d), kde p = : N = [V] (4.3.8e)

9 Obr. 4.6a:Trakční charakterstka 4nápravového HV Obr. 4.6b: Sérové zapojení trakčních motorů Obr. 4.6c: Séroparalelní zapojení trakčních motorů Obr. 4.7b: Sérové zapojení trakčních motorů Obr. 4.7c: Séroparalelní zapojení trakčních motorů Obr. 4.7a: Trakční charakterstka 6nápravového HV Obr. 4.7d: Paralelní zapojení trakčních motorů

10 Střední hodnotu proudu procházejícího jedním trakčním motorem I S zjšťujeme ze spotřební charakterstky dané řady hnacího vozdla. Spotřební charakterstka je udávána jako závslost proudu jednoho trakčního motoru na tažné síle: ( ) I = f F OK vz obrázek Obr Z této charakterstky zjšťujeme pro daný výpočtový krok I S jako střední hodnotu proudu na počátku a konc výpočtového kroku podle vztahu: I S I + I k r = [A] (4.3.9) I k [A] procházející proud na počátku výpočtového kroku I r [A] procházející proud na konc výpočtového kroku Postup je zřejmý taktéž z obrázku Obr.4.8. Obr. 4.8: Způsob odečtu proudu procházejícího trakčním motorem ze spotřební charakterstky V k rychlost na počátku výpočtového kroku V r rychlost na konc výpočtového kroku

11 b) Energe spotřebovaná pro napájení pomocných zařízení Hnací vozdlo př jízdě během stání spotřebovává část energe pro pohon zařízení potřebných pro funkc hnacího vozdla (kompresory, ventlátory, čerpadla, temperování a klmatzace stanovště strojvedoucího apod.). Spotřeba těchto zařízení je ovlvněna mnoha vlvy. Př detalním zkoumání spotřeby pomocných pohonů hnacího vozdla je nutno vycházet z příkonů jednotlvých zařízení E PZ a dob jejch skutečné čnnost t PZ. Pak energe spotřebovanou pomocným zařízením je dána vztahem: [kwh] (4.3.1) E = k I t PZ kw PZ PZ PZ k kw [1] převodní koefcent pro převod jednotek PZ [V] svorkové napětí -tého spotřebče I PZ [A] proud -tého spotřebče t PZ [s] celková doba čnnost -tého spotřebče Skutečný příkon pomocných spotřebčů je v prax závslý na jízdě vlaku, proto se stanoví velm obtížně. Proto př výpočtu spotřeby vycházíme z emprckých pozorování závslost E PZ na spotřebě energe pro vozbu E TR. Pro tento výpočet používáme vztah: E PP = κ E [kwh] (4.3.11) TR κ [1] poměrná spotřeba pomocných pohonů. Používají se hodnoty: κ =, pro hnací vozdla stejnosměrné vozby κ = (,5;,3) pro hnací vozdla střídavé vozby c) Energe spotřebovaná pro napájení tažených vozdel Tato energe je spotřebovávaná pro napájení zařízení na tažených vozdlech jako je např. vytápění vlakové soupravy, napájení klmatzace a vozových akumulátorů, napájení dalších elektrckých zařízení tažených vozdel. Energe spotřebovaná pro napájení tažených vozdel E NAP se stanovuje podle emprckého vztahu: E = k ϕ G t [kwh] (4.3.1) NAP kw NAP k kw [1] převodní koefcent pro převod jednotek; k kw =1/3,6.1-6 ϕ [W.N -1 ] měrná spotřeba pro napájení. Její hodnotu uvažujeme v rozsahu: ϕ 1;7,5 1, kdy nžší hodnota se používá pro napájení nabíjecích agregátů osobních vozů v letním období, horní hodnota pak pro starší osobní vozy s termostatckou regulací v zmním období G [N] tíha tažených vozdel t NAP [s] celková doba napájení elektrckých zařízení tažených vozdel

12 Obr. 4.9: Úplná trakční charakterstka lokomotvy na stejnosměrný napájecí systém se stupňovou regulací. [Č V7]

13 d) Energe potřebná pro pokrytí dalších ztrát Tato část spotřebované energe představuje energ spotřebovanou na pokrytí ztrát, které nejsou zahrnuty do procesu regulace hnacího vozdla. Jedná se především o ztráty charakterzované účnnostm dalších trakčních zařízení, které budou specfkovány u dalších typů hnacích vozdel. hnacích vozdel uváděných v této část jsou veškeré ztráty (v rozjezdových rezstorech, trakčních motorech) zahrnuty v předchozích výpočtech. V tomto případě tedy můžeme uvést: E Z = Aplkací vztahu (4.8) dostaneme pro celkovou spotřebu elektrcké energe E C vztah: ( 1 κ ) E = + E + E [kwh] (4.3.13) C TR NAP 4.3. Spotřeba palva vlaků vedených vozdly nezávslé vozby Spotřeba palva souvsí s mechanckou prací spotřebovanou př jízdě vlaku. Závsí jednak na provozních podmínkách vlaku (M, O V a O T ), okamžtých povětrnostních podmínkách a taky na technckém stavu HV a technce řízení HV. Závslost na technckém stavu a technce jízdy vylučujeme tím, že vycházíme z předpokládaného technckého stavu parku HV a určté technky vedení vlaku. Základem pro výpočet spotřeby palva je tachogram jízdy vlaku, z něhož musí být patrné použtí jednotlvých regulačních stupňů v průběhu jízdy. Z něj zjstíme celkovou dobu využtí jednotlvých stupňů T c včetně volnoběhu. T c = ΔT j j [mn] (4.3.14) ΔT j [mn] doba použtí -tého stupně v j-tém kroku konstrukce tachogramu jízdy Pak celkovou spotřebu palva vypočteme ze vztahu: n 1 B = b T + b T C c top ctop 6 = [kg] (4.3.15) b [kg.h -1 ] měrná spotřeba palva na -tém regulačním stupn b top [kg.h -1 ] měrná spotřeba na topení T ctop [mn] celková doba topení Měrné spotřeby na jednotlvých regulačních stupních jsou součástí úplné trakční charakterstky hnacího vozdla nezávslé vozby. Pro jednotlvé řady bývají tyto měrné spotřeby stanoveny pro průměrný techncký stav hnacího vozdla.

14 Obr. 4.18: Úplná trakční charakterstka motorové lokomotvy řady 753 s tabulkou měrných spotřeb.

15 Obr. 4.19: Úplná trakční charakterstka motorové lokomotvy. [Č V7]

L Oj [km] R j [m] l j [m] 1 0, , , , , , , , , ,0 600

L Oj [km] R j [m] l j [m] 1 0, , , , , , , , , ,0 600 Projektový příklad PP1 Pomocí postupů početní metody stanovení parametrů jízdy vlaku s rychlostním krokem stanovte průběhy rychlosti na dráze (tachogram jízdy), doby jízdy a spotřeby elektrické energie

Více

11 Tachogram jízdy kolejových vozidel

11 Tachogram jízdy kolejových vozidel Tachogram jízdy kolejových vozdel Tachogram představuje znázornění závslost rychlost vozdel na nezávslém parametru. Tímto nezávslým parametrem může být ujetá dráha, pak V = f() dráhový tachogram, nebo

Více

Dopravní technika technologie

Dopravní technika technologie Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika pohybu vozidel pro obor Dopravní technika technologie AR 2012/2013 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto

Více

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Dopravní prostředky. ak. rok. 2006/07

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Dopravní prostředky. ak. rok. 2006/07 Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor Dopravní prostředky ak. rok. 26/7 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto předmětu.

Více

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Pozemní doprava AR 2006/2007

Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor. Pozemní doprava AR 2006/2007 Pokyny pro řešení příkladů z předmětu Mechanika v dopravě pro obor Pozemní doprava AR 2006/2007 Tyto příklady slouží k procvičení základních problematik probíraných na přednáškách tohoto předmětu. Jednotlivé

Více

Hodnocení využití parku vozidel

Hodnocení využití parku vozidel Hodnocení využtí parku vozdel Všechna kolejová vozdla přdělená jednotlvým DKV (provozním jednotkám) tvoří bez ohledu na jejch okamžté použtí jejch nventární stav. Evdenční stav se skládá z vozdel vlastního

Více

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1)

Postup řešení: Výkon na hnacích kolech se stanoví podle vztahu: = [W] (SV1.1) říklad S1 Stanovte potřebný výkon spalovacího motoru siničního vozidla pro jízdu do stoupání 0 % rychlostí 50 km.h -1 za bezvětří. arametry silničního vozidla jsou: Tab S1.1: arametry zadání: G 9,8. 10

Více

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current

Více

Energetická účinnost elektrické trakce

Energetická účinnost elektrické trakce Energetická účinnost elektrické trakce Energetická účinnost v dopravě je podle [Jansa, 976] poměr vykonané trakční práce k vynaložené energii získané od nositele energie a přivedené do hnacího vozidla.

Více

Stručný návod k obsluze programu Vlaková dynamika verze 3.4

Stručný návod k obsluze programu Vlaková dynamika verze 3.4 Stručný návod k obsluze programu Vlaková dynamika verze 3.4 Program pracuje pod Windows 2000, spouští se příkazem Dynamika.exe resp. příslušnou ikonou na pracovní ploše a obsluhuje se pomocí dále popsaných

Více

Dvouzdrojová vozidla pro regionální železnici

Dvouzdrojová vozidla pro regionální železnici Dvouzdrojová vozidla pro regionální železnici U3V DFJP Pardubice 14. 11. 2017 Ing. Tomáš Lelek, Ph.D. Obsah 1) Úvod 2) Popis dvouzdrojového vozidla s akumulátorem a jeho význam 3) Historický vývoj provozu

Více

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

MODELOVÁNÍ A SIMULACE MODELOVÁNÍ A SIMULACE základní pojmy a postupy vytváření matematckých modelů na základě blancí prncp numerckého řešení dferencálních rovnc základy práce se smulačním jazykem PSI Základní pojmy matematcký

Více

5 Analýza dynamiky pohybu drážních vozidel

5 Analýza dynamiky pohybu drážních vozidel 5 Analýza dynamky pohybu drážních vozdel 5.0 Úvod Pro možnost analýzy pohybu a dynamky drážních vozdel musí exstovat záznam pohybu těchto vozdel. Legslatva České republky pro drážní vozdla [] podle jednotlvých

Více

3 Výpočet teoretické jízdní doby

3 Výpočet teoretické jízdní doby 3 Výpočet teoretické jízdní doby 3.1 Průběh rychlosti vozidel tachogram Tachogram představuje znázornění závislosti rychlosti vozidel na nezávislém parametru. Tímto nezávislým parametrem můţe být například

Více

Koncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina

Koncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina Koncept provozu elektrických dvouzdrojových vozidel v regionální železniční dopravě v Kraji Vysočina Jaroslav Novák UNIVERZITA PARDUBICE Dopravní fakulta Jana Pernera Katedra elektrotechniky, elektroniky

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nverzta Tomáše Bat ve líně LABOATOÍ CČEÍ ELETOTECHY A PŮMYSLOÉ ELETOY ázev úlohy: ávrh dělče napětí pracoval: Petr Luzar, Josef Moravčík Skupna: T / Datum měření:.února 8 Obor: nformační technologe Hodnocení:

Více

Posuzování dynamiky pohybu drážních vozidel ze záznamu jejich jízdy

Posuzování dynamiky pohybu drážních vozidel ze záznamu jejich jízdy Posuzování dynamky pohybu drážních vozdel ze záznamu jejch jízdy Ing. Jaromír Šroký, Ph.D. ŠB-Techncká unverzta Ostrava, Fakulta strojní, Insttut dopravy, tel: +40 597 34 375, jaromr.sroky@vsb.cz Úvod

Více

Spojité regulátory - 1 -

Spojité regulátory - 1 - Spojté regulátory - 1 - SPOJIÉ EGULÁOY Nespojté regulátory mají většnou jednoduchou konstrukc a jsou levné, ale jsou nevhodné tím, že neudržují regulovanou velčnu přesně na žádané hodnotě, neboť regulovaná

Více

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T. 7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby:

Více

1.1.1 Rozdělení vozidel

1.1.1 Rozdělení vozidel 1.1.1 Rozdělení vozidel Dopravní prostředek je technický prostředek, jehož pohybem se uskutečňuje přemisťování osob a věcí. Drážní vozidlo je podle [ČSN 280001] definováno jako dopravní prostředek, závislý

Více

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU VŠB T Ostrava Faklta elektrotechnky a nformatky Katedra obecné elektrotechnky. ELEKTCKÉ OBVODY STEJNOSMĚNÉHO POD.. Topologe elektrckých obvodů.. Aktvní prvky elektrckého obvod.3. Pasvní prvky elektrckého

Více

MĚRENÍ V ELEKTROTECHNICE

MĚRENÍ V ELEKTROTECHNICE EAICKÉ OKHY ĚENÍ V ELEKOECHNICE. řesnost měření. Chyby analogových a číslcových měřcích přístrojů. Chyby nepřímých a opakovaných měření. rmární etalon napětí. Zdroje referenčních napětí. rmární etalon

Více

Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz

Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz Markéta Brázdová 1 Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz Klíčová slova: odbavování záslek, centrum grafu, vážená excentrcta vrcholů sítě, časová náročnost odbavení záslky, vážená

Více

MOŽNOSTI MODELOVÁNÍ A ŘEŠENÍ STŘETU PŘI OBJASŇOVÁNÍ FINGOVANÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD

MOŽNOSTI MODELOVÁNÍ A ŘEŠENÍ STŘETU PŘI OBJASŇOVÁNÍ FINGOVANÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD XV. konference absolventů studa technckého znalectví s meznárodní účastí MOŽNOSTI MODELOVÁNÍ A ŘEŠENÍ STŘETU PŘI OBJASŇOVÁNÍ FINGOVANÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD Zdeněk Mrázek 1 1. Ř ešení stř etu u fngovaných

Více

3 VYBRANÉ MODELY NÁHODNÝCH VELIČIN. 3.1 Náhodná veličina

3 VYBRANÉ MODELY NÁHODNÝCH VELIČIN. 3.1 Náhodná veličina 3 VBRANÉ MODEL NÁHODNÝCH VELIČIN 3. Náhodná velčna Tato kaptola uvádí stručný pops vybraných pravděpodobnostních modelů spojtých náhodných velčn s důrazem na jejch uplatnění př rozboru spolehlvost stavebních

Více

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN.

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. Mroslav VARNER, Vktor KANICKÝ, Vlastslav SALAJKA ČKD Blansko Strojírny, a. s. Anotace Uvádí se výsledky teoretckých

Více

Teorie elektrických ochran

Teorie elektrických ochran Teore elektrckých ochran Elektrcká ochrana zařízení kontrolující chod část energetckého systému (G, T, V) = chráněného objektu, zajstt normální provoz Chráněný objekt fyzkální zařízení pro přenos el. energe,

Více

Přednášky část 4 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození, příklady. Milan Růžička

Přednášky část 4 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození, příklady. Milan Růžička Přednášky část 4 Analýza provozních zatížení a hypotézy kumulace poškození, příklady Mlan Růžčka mechanka.fs.cvut.cz mlan.ruzcka@fs.cvut.cz Analýza dynamckých zatížení Harmoncké zatížení x(t) přes soubor

Více

Statika soustavy těles v rovině

Statika soustavy těles v rovině Statka soustavy těles v rovně Zpracoval: Ing. Mroslav yrtus, Ph.. U mechancké soustavy s deálním knematckým dvojcem znázorněné na obrázku určete: počet stupňů volnost početně všechny reakce a moment M

Více

Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematický celek: Elektrický proud. Úkol:

Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematický celek: Elektrický proud. Úkol: Název: Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematcký celek: Elektrcký proud. Úkol: Zopakujte s Ohmův zákon pro celý obvod. Sestrojte elektrcký obvod dle schématu. Do obvodu zařaďte robota, který bude hlídat

Více

Návod k obsluze. Hoval CZ s.r.o. Republikánská 45 31204 Plzeň tel/fax: (+420) 377 261 002, (+420) 377 266 023 info@hoval.cz www.hoval.

Návod k obsluze. Hoval CZ s.r.o. Republikánská 45 31204 Plzeň tel/fax: (+420) 377 261 002, (+420) 377 266 023 info@hoval.cz www.hoval. CZ Návod k obsluze Kotel pro spalování oleje Uno-3 / Mega-3 / Max-3 / Cosmo / ST-plus Kotel pro spalování plynu CompactGas (1000-2800) / Cosmo alufer / ST-plus alufer Hoval CZ s.r.o. Republkánská 45 31204

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...

Více

MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electric Parameter Measurement in PWM Powered Circuits

MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electric Parameter Measurement in PWM Powered Circuits Techncká 4, 66 07 Praha 6 MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electrc Parameter Measurement n PWM Powered Crcuts Martn Novák, Marek Čambál, Jaroslav Novák Abstrakt: V

Více

Výpočtový program DYNAMIKA VOZIDLA Tisk výsledků

Výpočtový program DYNAMIKA VOZIDLA Tisk výsledků Zadané hodnoty: n motoru M motoru [ot/min] [Nm] 1 86,4 15 96,4 2 12,7 25 14,2 3 16 35 11 4 93,7 45 84,9 5 75,6 55 68,2 Výpočtový program DYNAMIKA VOZIDLA Tisk výsledků m = 1265 kg (pohotovostní hmotnost

Více

Účinnost spalovacích zařízení

Účinnost spalovacích zařízení Účnnost spalovacích zařízení Účnnost je ukazatelem míry dokonalost transformace energe v zařízení. Jedná se o techncko-ekonomcký parametr. Vyjadřuje poměr mez energí využtou a energí přvedenou do zařízení,

Více

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel Základy větrání stájových objektů Stájové objekty: objekty otevřené skot, ovce, kozy apod. - přístřešky chránící ustájená zvířata pouze před přímým náporem větru, před dešťovým a sněhovým srážkam, v létě

Více

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete

Více

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY

ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY ELEKTRICKÉ STROJE - POHONY Ing. Petr VAVŘIŇÁK 2013 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR SCHÉMA ZAPOJENÍ 1.5.2 DERIVAČNÍ MOTOR PRINCIP ČINNOSTI Po připojení zdroje stejnosměrného napětí na svorky motoru začne procházet

Více

DETERMINATION OF THE NUMBER OF PERIODIC AND UNDPLANNED REPAIRS CAUSED BY VIOLENT DAMAGE ON RAILWAY TRACTION VEHICLES FOR NEWLY PROPOSED REPAIR SHOP

DETERMINATION OF THE NUMBER OF PERIODIC AND UNDPLANNED REPAIRS CAUSED BY VIOLENT DAMAGE ON RAILWAY TRACTION VEHICLES FOR NEWLY PROPOSED REPAIR SHOP STAOVEÍ POČTU PERIODICKÝCH OPRAV A EPÁOVAÝCH OPRAV VZIKÝCH VIVEM ÁSIÉHO POŠKOZEÍ A HACÍCH KOEJOVÝCH VOZIDECH PRO OVĚ AVRHOVAOU OPRAVU DETERMIATIO OF THE UMBER OF PERIODIC AD UDPAED REPAIRS CAUSED BY VIOET

Více

Peltierův článek jako tepelné čerpadlo

Peltierův článek jako tepelné čerpadlo Pelterův článek jako tepelné čerpadlo Pelterův článek je založen na termoelektrckém jevu. Termoelektrcký jev je vyvolán průchodem elektrckého proudu přes dva různé materály zapojené do sére, čímž vznká

Více

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů

Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Základy elektrických pohonů, oteplování,ochlazování motorů Určeno pro studenty komb. formy FMMI předmětu 452702 / 04 Elektrotechnika Zpracoval: Jan Dudek únor 2007 Elektrický pohon Definice (dle ČSN 34

Více

HUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ

HUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ HUDEBÍ EFEKT DISTORTIO VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGÁLŮ ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Ing. Jaromír Mačák Ústav telekomunkací, FEKT VUT, Purkyňova 118, Brno Emal: xmacak04@stud.feec.vutbr.cz Hudební efekt

Více

5 Posun železničních kolejových vozidel

5 Posun železničních kolejových vozidel 95 5 Posun železničních kolejových vozidel Posun je každá úmyslně a organizovaně prováděná jízda ŽKV, nejde- li z hlediska dopravního o jízdu vlaku. Provádí se po posunové cestě, která zahrnuje určené

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_18_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanika

Více

Implementace bioplynové stanice do tepelné sítě

Implementace bioplynové stanice do tepelné sítě Energe z bomasy XVII, 13. 15. 9. 2015 Lednce, Česká republka Implementace boplynové stance do tepelné sítě Pavel MILČÁK 1, Jaroslav KONVIČKA 1, Markéta JASENSKÁ 1 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101,

Více

SIMULACE. Numerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10

SIMULACE. Numerické řešení obyčejných diferenciálních rovnic. Měřicí a řídicí technika magisterské studium FTOP - přednášky ZS 2009/10 SIMULACE numercké řešení dferencálních rovnc smulační program dentfkace modelu Numercké řešení obyčejných dferencálních rovnc krokové metody pro řešení lneárních dferencálních rovnc 1.řádu s počátečním

Více

Teoretické modely diskrétních náhodných veličin

Teoretické modely diskrétních náhodných veličin Teoretcké modely dskrétních náhodných velčn Velčny, kterým se zabýváme, bývají nejrůznější povahy. Přesto však estují skupny náhodných velčn, které mají podobně rozloženou pravděpodobnostní funkc a lze

Více

POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI

POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI Potřeba porovnání počtů mez určtým skupnam jednců např. porovnání počtů onemocnění mez kraj nebo okresy v prax se obvykle pracuje s porovnáním na 100.000 osob. Stuace ale nebývá

Více

5. MĚŘENÍ STEJNOSMĚRNÝCH MOTORŮ. 5.1 Stejnosměrný motor s cizím buzením 5.1.1 Štítkové údaje

5. MĚŘENÍ STEJNOSMĚRNÝCH MOTORŮ. 5.1 Stejnosměrný motor s cizím buzením 5.1.1 Štítkové údaje nastavíme synchronzac se sítí (označení LINE), což značí, že př kmtočtu 50 Hz bude počet záblesků, kterým osvětlíme hřídel, 3000 mn -1. Řízením dynamometru docílíme stav, kdy se na hřídel objeví tř nepohyblvé

Více

Kinetika spalovacích reakcí

Kinetika spalovacích reakcí Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak

Více

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení REGRESNÍ ANALÝZA 13. cvčení Závslost náhodných velčn Závslost mez kvanttatvním proměnným X a Y: Funkční závslost hodnotam nezávsle proměnných je jednoznačně dána hodnota závslé proměnné. Y=f(X) Stochastcká

Více

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Kinematika hmotného bodu Kinematika = obor fyziky zabývající se pohybem bez ohledu na jeho příčiny Hmotný bod - zastupuje

Více

Pohyb kolejových vozidel

Pohyb kolejových vozidel Pohyb kolejových vozidel Rovnováha sil Při základním popisu pohybu kolejového vozidla vycházíme z předpokladů uvedených pro ideální pohyb vlaku v tématu 1. Do tohoto popisu zahrnujeme kolineární síly působící

Více

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky 3. ZÁKLADY DYNAMIKY Dynamika zkoumá příčinné souvislosti pohybu a je tedy zdůvodněním zákonů kinematiky. K pojmům používaným v kinematice zavádí pojem hmoty a síly. Statický výpočet Dynamický výpočet -

Více

Teoretické modely diskrétních náhodných veličin

Teoretické modely diskrétních náhodných veličin Teoretcké modely dskrétních náhodných velčn Velčny, kterým se zabýváme, bývají nejrůznější povahy. Přesto však estují skupny náhodných velčn, které mají podobně rozloženou pravděpodobnostní funkc a lze

Více

1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25

1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25 A 9: hod. Elektrotechnka a) Napětí stejnosměrného zdroje naprázdno je = 5 V. Př proudu A je svorkové napětí V. Vytvořte napěťový a proudový model tohoto reálného zdroje. b) Pomocí přepočtu napěťových zdrojů

Více

Konverze kmitočtu Štěpán Matějka

Konverze kmitočtu Štěpán Matějka 1.Úvod teoretcký pops Konverze kmtočtu Štěpán Matějka Směšovač měnč kmtočtu je obvod, který přeměňuje vstupní sgnál s kmtočtem na výstupní sgnál o kmtočtu IF. Někdy bývá tento proces označován také jako

Více

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší

Více

Mechanické vlastnosti materiálů.

Mechanické vlastnosti materiálů. Mechancké vastnost materáů. Obsah přednášky : tahová zkouška, zákadní mechancké vastnost materáu, prodoužení př tahu nebo taku, potencání energe, řešení statcky neurčtých úoh Doba studa : as hodna Cí přednášky

Více

DUM č. 16 v sadě. 11. Fy-2 Učební materiály do fyziky pro 3. ročník gymnázia

DUM č. 16 v sadě. 11. Fy-2 Učební materiály do fyziky pro 3. ročník gymnázia projekt GML Brno Docens DUM č. 16 v sadě 11. Fy-2 Učební materály do fyzky pro 3. ročník gymnáza Autor: Vojtěch Beneš Datum: 3.3.214 Ročník: 2A, 2C Anotace DUMu: Nestaconární magnetcké pole Materály jsou

Více

VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ

VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ Abstrakt Martn Cupal 1 Prncp tvorby tržní ceny nemovtost je sce založen na tržní nabídce a poptávce, avšak tento trh je značně nedokonalý. Nejvíce ovlvňuje

Více

podle typu regresní funkce na lineární nebo nelineární model Jednoduchá lineární regrese se dá vyjádřit vztahem y

podle typu regresní funkce na lineární nebo nelineární model Jednoduchá lineární regrese se dá vyjádřit vztahem y 4 Lneární regrese 4 LINEÁRNÍ REGRESE RYCHLÝ NÁHLED DO KAPITOLY Častokrát potřebujete zjstt nejen, jestl jsou dvě nebo více proměnných na sobě závslé, ale také jakým vztahem se tato závslost dá popsat.

Více

1. ÚVOD. Vladislav Křivda 1

1. ÚVOD. Vladislav Křivda 1 ODVOZENÍ PŘEPOČTOVÝCH KOEFICIENTŮ SILNIČNÍCH VOZIDEL V DOPRAVNÍM PROUDU DLE JEJICH DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK DERIVATION OF COEFFICIENTS OF ROAD VEHICLES IN TRAFFIC FLOW ACCORDING TO ITS DYNAMIC CHARACTERISTICS

Více

Znalec: Ing. Bauer Vladimír, Vráto 78, České Budějovice. Žadatel (objednavatel): Správa národního parku Šumava,1.

Znalec: Ing. Bauer Vladimír, Vráto 78, České Budějovice. Žadatel (objednavatel): Správa národního parku Šumava,1. Znalec: Ing. Bauer Vladmír, Vráto 78, 370 01 České Budějovce Žadatel (objednavatel): Správa národního parku Šumava,1.máje 260,Vmperk Referenční číslo: Ústní dohoda Znalecký posudek 6924-36/2018 Nssan Qashqa

Více

Měření příkonu míchadla při míchání suspenzí

Měření příkonu míchadla při míchání suspenzí U8 Ústav procesní a zpracovatelské technky FS ČVUT v Praze Měření příkonu rotačních íchadel př íchání suspenzí I. Úkol ěření V průyslu téěř 60% všech operacích, kdy je íchání používáno, představuje íchání

Více

Typový list. Šroubový kompresor E100 Vario Standard a jeho volitelná provedení.

Typový list. Šroubový kompresor E100 Vario Standard a jeho volitelná provedení. Typový lst Šroubový kompresor E100 Varo Standard a jeho voltelná provedení. Konstrukce kompresoru E100 Základní dspozce kompresoru je horzontální, určená k umístění na vzdušník. Kompresor je přímo spojen

Více

7. STATISTICKÝ SOUBOR S JEDNÍM ARGUMENTEM

7. STATISTICKÝ SOUBOR S JEDNÍM ARGUMENTEM 7. STATISTICKÝ SOUBOR S JEDNÍM ARGUMENTEM Průvodce studem Předchozí kaptoly byly věnovány pravděpodobnost a tomu, co s tímto pojmem souvsí. Nyní znalost z počtu pravděpodobnost aplkujeme ve statstce. Předpokládané

Více

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím

Více

Spotřeba paliva a její měření je jedna z nejdůležitějších užitných vlastností vozidla. Měřit a uvádět spotřebu paliva je možno několika způsoby.

Spotřeba paliva a její měření je jedna z nejdůležitějších užitných vlastností vozidla. Měřit a uvádět spotřebu paliva je možno několika způsoby. S Spotřeba paliva Spotřeba paliva a její měření je jedna z nejdůležitějších užitných vlastností vozidla. ěřit a uvádět spotřebu paliva je možno několika způsoby. S.1 Spotřeba a měrná spotřeba Spotřeba

Více

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera

Univerzita Pardubice Dopravní fakulta Jana Pernera Vliv vozidlového odporu na trakční výpočty Bakalářská práce 211 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu

Více

Numerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První

Numerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První Numercká matematka 1 Parabolcké rovnce Budeme se zabývat rovncí t = D u x (1) tato rovnce určuje chování funkce u(t, x), která závsí na dvou proměnných. První proměnná t mívá význam času, druhá x bývá

Více

Regresní a korelační analýza

Regresní a korelační analýza Regresní a korelační analýza Závslost příčnná (kauzální). Závslostí pevnou se označuje případ, kdy výskytu jednoho jevu nutně odpovídá výskyt druhé jevu (a často naopak). Z pravděpodobnostního hledska

Více

4EK211 Základy ekonometrie

4EK211 Základy ekonometrie 4EK211 Základy ekonometre Specální případy použtí MNČ Cvčení 8 Zuzana Dlouhá Specální případy použtí MNČ cvčení 1 7 = ekonometrcký model, který byl lneární v proměnných v parametrech MNČ můžeme použít,

Více

Šroubové kompresory ALBERT. EUROPEAN UNION European Regional Development Fund Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness

Šroubové kompresory ALBERT. EUROPEAN UNION European Regional Development Fund Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness Šroubové kompresory ALBERT EUROPEAN UNION European Regonal Development Fund Operatonal Programme Enterprse and Innovatons for Compettveness Tradce ve výrobě Průmyslová tradce je základním prvkem, na kterém

Více

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0

Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Strana: 1 /8 Výtisk č.:.../... ZKV s.r.o. Zkušebna kolejových vozidel a strojů Wolkerova 2766, 272 01 Kladno ZPRÁVA č. : Z11-065-12 Pevnostní výpočty náprav pro běžný a hnací podvozek vozu M 27.0 Vypracoval:

Více

Elektromobil s bateriemi Li-pol

Elektromobil s bateriemi Li-pol Technická fakulta ČZU Praha Autor: Pavel Florián Semestr: letní 2008 Elektromobil s bateriemi Li-pol Popis - a) napájecí část (jednotka) - b) konstrukce elektromobilu - c) pohonná jednotka a) Tento elektromobil

Více

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ bstrakt SIMULCE ŘÍZENÍ PNEUMTICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRMU MTL SIMULINK Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ Katedra automatzační technky a řízení Fakulta stroní VŠ-TU Ostrava Příspěvek popsue sestavení matematckého

Více

Simulační metody hromadné obsluhy

Simulační metody hromadné obsluhy Smulační metody hromadné osluhy Systém m a model vstupy S výstupy Systém Část prostředí, kterou lze od jeho okolí oddělt fyzckou neo myšlenkovou hrancí Model Zjednodušený, astraktní nástroj používaný pro

Více

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla.

Obr. V1.1: Schéma přenosu výkonu hnacího vozidla. říklad 1 ro dvounáravové hnací kolejové vozidlo motorové trakce s mechanickým řenosem výkonu určené následujícími arametry určete moment hnacích nárav, tažnou sílu na obvodu kol F O. a rychlost ři maximálním

Více

ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA

ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechncká Božetěchova 3, Olomouc Třída : M4 Školní rok : 2000 / 2001 ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA III. Praktcká úloha z předmětu elektroncké počítače

Více

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 5. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 5. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6 Elektrárny AM5ENY přednáška č 5 Jan Špetlík spetlj@felcvutcz -v předmětu emalu ENY Katedra elektroenergetky, Fakulta elektrotechnky ČVUT, Techncká 2, 66 27 Praha 6 Nárazový proud bude: F κ 2 I,7 225 59,9

Více

u (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo

u (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo Metoda sítí základní schémata h... krok sítě ve směru x, tj. h = x x q... krok sítě ve směru y, tj. q = y j y j τ... krok ve směru t, tj. τ = j... hodnota přblžného řešení v uzlu (x,y j ) (Possonova rovnce)

Více

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D. BIOMECHANIKA 4, Kinematika pohybu I. (zákl. pojmy - rovnoměrný přímočarý pohyb, okamžitá a průměrná rychlost, úlohy na pohyb těles, rovnoměrně zrychlený a zpomalený pohyb, volný pád) Studijní program,

Více

Elektronický obvod. skládá se z obvodových součástek navzájem pospojovaných vodiči působí v něm obvodové veličiny Příklad:

Elektronický obvod. skládá se z obvodových součástek navzájem pospojovaných vodiči působí v něm obvodové veličiny Příklad: Elektroncký obvod skládá se obvodových součástek navájem pospojovaných vodč působí v něm obvodové velčny Příklad: část reálného obvodu schéma část obvodu Obvodové velčny elektrcké napětí [V] elektrcký

Více

26/04/2016. PROGRAM PŘEDNÁŠEK letní 2015/2016

26/04/2016. PROGRAM PŘEDNÁŠEK letní 2015/2016 133 BK5C BETONOVÉ KONSTRUKCE 5C Číslo Datum PROGRAM PŘEDNÁŠEK letní 2015/2016 Téma přednášk 1 23.2. Prncp předpjatého betonu, hstore, materál Poznámk 2 1.3. Technologe předem předpjatého betonu Výklad

Více

4EK211 Základy ekonometrie

4EK211 Základy ekonometrie 4EK211 Základy ekonometre Specální případy použtí MNČ Cvčení 9 Zuzana Dlouhá Specální případy použtí MNČ cvčení 1 8 = ekonometrcký model, který byl lneární v proměnných v parametrech MNČ můžeme použít,

Více

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po

Více

Předmluva. Mechanika v dopravě I - kolejová vozidla

Předmluva. Mechanika v dopravě I - kolejová vozidla 3 Předmluva Učební texty soustředěné v tomto skriptu jsou určeny pro studenty bakalářského studijního programu, oboru Dopravní technika a oboru Technologie dopravy, zaměření Pozemní doprava. Skriptum zahrnuje

Více

Laboratorní úloha. MĚŘENÍ NA MECHATRONICKÉM SYSTÉMU S ASYNCHRONNÍM MOTOREM NAPÁJENÝM Z MĚNIČE KMITOČTU Zadání:

Laboratorní úloha. MĚŘENÍ NA MECHATRONICKÉM SYSTÉMU S ASYNCHRONNÍM MOTOREM NAPÁJENÝM Z MĚNIČE KMITOČTU Zadání: Laboratorní úloha MĚŘENÍ NA MECHATRONICKÉM SYSTÉMU S ASYNCHRONNÍM MOTOREM NAPÁJENÝM Z MĚNIČE KMITOČTU Zadání: 1) Proveďte teoretický rozbor frekvenčního řízení asynchronního motoru 2) Nakreslete schéma

Více

9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese

9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese cvčící 9. cvčení 4ST01 Obsah: Jednoduchá lneární regrese Vícenásobná lneární regrese Korelační analýza Vysoká škola ekonomcká 1 Jednoduchá lneární regrese Regresní analýza je statstcká metoda pro modelování

Více

3. Mechanická převodná ústrojí

3. Mechanická převodná ústrojí 1M6840770002 Str. 1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava 3.3 Výzkum metod pro simulaci zatížení dílů převodů automobilů 3.3.1 Realizace modelu jízdy osobního vozidla a uložení hnacího agregátu

Více

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl ČVUT FEL X16FIM Fnanční Management Semestrální projekt Téma: Optmalzace zásobování teplem Vypracoval: Marek Handl Datum: květen 2008 Formulace úlohy Pro novou výstavbu 100 bytových jednotek je třeba zvolt

Více

1.5. DYNAMIKA OTÁČIVÉHO A SLOŽENÉHO POHYBU TĚLESA

1.5. DYNAMIKA OTÁČIVÉHO A SLOŽENÉHO POHYBU TĚLESA .5. OTÁČIVÉHO A SLOŽENÉHO POHYBU TĚLESA.5. ZÁKLADNÍ ROVNICE DYNAMIKY PRO ROTAČNÍ POHYB Fz F Z výsednce zrychujících s F m.a n m a t a n r z F Zrychující moment M F. r F. r z z z m.a t r6,5cm ρ r ω,ε r

Více

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s.

Řešení úloh 1. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů. = 30 s. Řešení úloh. kola 60. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D Autor úloh: J. Jírů.a) Doba jízdy na prvním úseku (v 5 m s ): t v a 30 s. Konečná rychlost jízdy druhého úseku je v v + a t 3 m s. Pro rovnoměrně

Více

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme.

ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. ŠKODA VAGONKA a.s. člen skupiny ŠKODA TRANSPORTATION Schopnost a vůle dělat věci dobře a k všestrannému prospěchu je určující pro to, co děláme. JEDNOPODLAŽNÍ REGIONÁLNÍ SOUPRAVY PRO ČESKÉ DRÁHY ŘEŠENÍ

Více

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy

Přednáška č. 9 ŽELEZNICE. 1. Dráhy Přednáška č. 9 ŽELEZNICE 1. Dráhy Dráhy definuje zákon o drahách (č. 266/1994). Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných k zajištění bezpečnosti a plynulosti

Více

Způsoby napájení trakční sítě

Způsoby napájení trakční sítě Způsoby napájení trakční sítě Trakční síť je napájená proudem z trakční napájecích stanic. Z důvodů omezení napájecích proudů a snadnější lokalizace poruch se síť dělí na jednotlivé napájecí úseky, které

Více

Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka

Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka Moderní trakční pohony Ladislav Sobotka ŠKODA ELECTRIC a.s. Trakční pohon pro 100% nízkopodlažní tramvaje ŠKODA Modulární konstrukce 100% nízká podlaha Plně otočné podvozky Individuální pohon každého kola

Více

Využití logistické regrese pro hodnocení omaku

Využití logistické regrese pro hodnocení omaku Využtí logstcké regrese pro hodnocení omaku Vladmír Bazík Úvod Jedním z prmárních proevů textlí e omak. Jedná se o poct který vyvolá textle př kontaktu s pokožkou. Je to ntegrální psychofyzkální vlastnost

Více

Kontrola technického ho stavu brzd. stavu brzd

Kontrola technického ho stavu brzd. stavu brzd Kontrola technického ho stavu brzd Kontrola technického ho stavu brzd Dynamická kontrola brzd Základní zákon - Zákon č. 56/001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v platném znění

Více