Předškolní kluby. pro děti ze sociálně vyloučených lokalit. Základní škola, Kladno, Pařížská 2249

Předškolní kluby pro děti ze sociálně vyloučených lokalit Základní škola, Kladno, Pařížská 2249 Zpracovala: Mgr. Naďa Máchová Kasuistikami přispěla: Mgr. Kateřina Fikarová

Stejně jako celý projekt i samotná tvorba této publikace byla financována z prostředků Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Děkujeme.

Úvod Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme rádi, že se i k Vám dostala tato publikace, která patří mezi výstupy našeho projektu Šance pro každého pozitivní vliv poradenství na rozvoj inkluzivního školství a pojednává o roční činnosti předškolního klubu pro děti pocházejících ze sociálně znevýhodněného prostředí. Na následujících stránkách jsme se pokusili shrnout získané poznatky, představit Vám konkrétní činnost klubu i příběhy několika dětí, které klub pravidelně navštěvovaly. Protože se z velké části jednalo o děti romské, zmiňujeme v úvodu i některé obecnější poznatky o práci s dětmi z tohoto etnika. V přílohách pak pro ilustraci uvádíme celoroční program klubu a ukázky z tvorby dětí. Doufáme, že Vám naše postřehy budou inspirací pro praxi a přejeme mnoho úspěchů. Kladno, červen 2012 Tým pracovníků projektu

O předškolním klubu Předškolní klub je určen pro děti, které nenavštěvují pravidelně žádná předškolní zařízení, zejména pro předškoláky a předškoláky s odkladem školní docházky. Cílem je vytvořit pro tyto děti vstřícné a podporující prostředí, které jim umožní získat sebedůvěru, znalosti a dovednosti potřebné ke zdárnému nástupu do 1. ročníku základní školy. Dalším úkolem předškolního klubu je podpora vzájemné komunikace a informovanosti mezi rodiči (popřípadě úzké rodiny dětí) a školou, kdy je klub otevřen přítomnosti rodičů ve svých prostorách a při svých činnostech, domlouvá se s nimi na společném výchovném programu dítěte a respektují se zvyklosti a přání rodiny, osobnosti otce a matky. Rodiče mají možnost zúčastnit se přímo výuky nebo konzultovat vývoj a výchovu svého dítěte se speciálním pedagogem a s odborníky z SPC, kde v úzké spolupráci probíhají odborná vyšetření školní zralosti, diagnostika poruch učení, řeči, chování atd. Speciální pedagog při výuce sleduje zvláštnosti ve vývoji a chování dětí, které se u dětí mohou při vyučování projevit. Vzdělávání dětí z romského etnika a činnost předškolního klubu Romské přísloví: Nane čhave, nane bacht Nejsou děti, není štěstí. Rodina byla a dosud je pro Romy jednou z největších hodnot v jejich životě. Tradiční rodina je početná, s vřelým vztahem k dětem a velmi soudržná. Chceme li se zabývat vzděláváním romských dětí, měli bychom pochopit Romy jako národ, jejich hodnoty, morálku a chování. Romové představují v České republice dosti početnou etnickou menšinu, která se od majoritní společnosti odlišuje především svým svébytným životním stylem a kulturou. V dnešní době začíná u Romů převažovat městský působ života. Postupně se rozpadá jejich tradiční hodnotový vzor, ale zatím nejsou schopni ani ochotni přijmout nový model. Romové mají dnes stejná práva jako ostatní, ale nedokáží jich využít. Práva na vzdělání v rámci svých schopností plně nevyužívají a nevzdělanost jim je pak velkou překážkou při snaze uplatnit se na trhu práce. Dnešní Romové se tak naučili být závislí na sociálních dávkách. Nedostatek finančních prostředků vede k dalším problémům. Často dochází k izolaci romské komunity nejen společensky, ale i teritoriálně. Opět vznikají uzavřené domovní celky, kde úroveň bydlení a života vůbec velmi zaostává za obvyklým standardem. Ve srovnání s majoritní společností můžeme v romských komunitách sledovat nižší úroveň vzdělanosti. To je opět dáno historicky děti se v rodině učily pro svůj další život nápodobou od ostatních členů rodiny a školnímu gadžovskému vzdělání rodiče nepřipisovali a dodnes nepřipisují velkou hodnotu. To však neznamená, že si nepřejí být moudří. Moudrost byla a je v romské komunitě vysoce ceněna, avšak získávala a projevovala se jinak než u Čechů. Školní vzdělanost stojí v hodnotovém řebříčku Romů hluboko pod touhou získat co nejvíce peněz a alespoň hmotně se vyrovnat gadžům. Většina z nich má velké obtíže se čtením a psaním, ale umí výborně počítat. Jednou z příčin, proč jsou romské děti ve škole pozadu je také úplná absence alespoň minimální předškolní přípravy. Chybí jim slovní zásoba českého jazyka a také porozumění je méně přesné. Se školní přípravou většina rodičů nemůže dětem pomáhat, protože sami učivo nezvládají. Tyto děti pak v běžné základní škole selhávají a jsou často přeřazováni do základní školy praktické. Výsledkem je, že tyto děti

opět svým dosaženým vzděláním nepřekonají vzdělání svých rodičů a vše se opakuje v další generaci. Proto je jedním z nejdůležitějších úkolů naší společnosti získat pro předškolní vzdělávání co nejvíce romských dětí a působit tak nejen na děti, ale zejména na jejich rodiče a vysvětlovat jim důležitost vzdělání pro další život jejich dětí. Řada romských rodičů usiluje o to, aby jejich dítě nemuselo chodit do běžné základní školy a domáhají se přijetí do zvláštní školy, protože si myslí, že to tam bude mít dítě jednodušší a oni budou mít méně starostí. Nedomýšlejí ale důsledky tohoto rozhodnutí. Pokud by ale byla u těchto dětí dostatečná předškolní příprava, celá řada problémů by se tím eliminovala. Jen malé procento romských dětí prochází mateřskou školou nebo absolvuje jinou formu předškolní výchovy. Důležitost předškolního vzdělávání je dána nutností dovést dítě k tomu, aby v průběhu docházky do mateřské školy získalo věku přiměřenou psychickou i sociální zralost. Děti se rozvíjejí především na základě praktické zkušenosti, přímými zážitky a prožitky, učí se komunikovat s vrstevníky, navazují přátelské vztahy, učí se řešit konflikty, osvojují si základní hygienické návyky, zdokonalují se v sebeobsluze, volí a nesou si následky svého jednání. Pro romské děti je důležitost mateřské školy také dána osvojením komunikace v českém jazyce a komunikace s neromskými dětmi. Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní příprava se u nás uskutečňuje několika způsoby. Nejrozšířenější způsob je prostřednictvím mateřských škol, dále pak vznikají při základních školách přípravné ročníky nebo existují další vzdělávací aktivity neziskových organizací zaměřených na předškolní věk. Jako nejefektivnější se prokázala docházka do mateřské školy, nejlépe hned od 3 let věku dítěte. Zde je nejlepší možnost pracovat s dítětem a jeho rodinou. Učitelky jsou v každodenním kontaktu s rodiči a dítě rovněž zcela přirozeně přejímá vzory chování od svých vrstevníků. Podmínkou zvýšení vzdělanosti romského etnika je akceptování etnických, sociálních a kulturních odlišností ve výchovně vzdělávacím procesu. Je nutné, aby Romové sami pochopili, jak potřebné je vzdělání a sami se snažili svou situaci zlepšit. Romští rodiče na jedné straně počítají s tím, že škola se o jejich děti postará a přebere za ně plnou zodpovědnost, na druhou stranu se ale domnívají, že se ve škole děti stejně nic nenaučí a docházka je zbytečná. Proto je nutné už při zápisu věnovat romským rodičům zvýšenou pozornost a udržovat s nimi kontakt po celou dobu školní docházky. Důležité je, aby rodiče byli přesvědčeni o nezastupitelném postavení školy v životě jejich dětí a získali důvěru k učiteli. Učitelé by si pak měli uvědomit příčiny, proč romské děti obecně ve škole zaostávají. Jsou to: - jazyk (malá slovní zásoba, horší porozumění, prvky etnolektu) - absence předškolní přípravy (nízká úroveň všeobecných znalostí, nedostatky v sebeobsluze a hygienických návycích, nerozvinutá jemná motorika a grafomotorika) - nevyhovující bydlení a životospráva (chybí pevný denní režim, nedostatek místa na přípravu) - malá motivace ze strany rodičů (vzdělání není pro rodiče priorita) - odlišné životní cíle a hodnoty - neochota nebo neschopnost rodičů pořídit dětem základní školní potřeby - neschopnost rodičů pomoci dětem (sami nemají dostatečné vzdělání)

Dále je potřeba vzít v úvahu i některé povahové vlastnosti Romů: menší vytrvalost a trpělivost, menší schopnost abstraktního myšlení, menší psychická stabilita, mimořádná citlivost vůči nespravedlnosti, stálý pocit ohrožení (často ne neoprávněný). Mezi málo uznávané hodnoty patří: vzdělání, psané slovo, romský jazyk (mnozí rodiče jej doma přestávají používat). Naopak k uznávaným hodnotám patří: soudržnost velkorodiny a láska v rodině, úcta ke starším členům rodiny, peníze, fyzická síla, touha vyniknout, pohostinnost, hudba a tanec. Úspěšná integrace Romů s majoritním obyvatelstvem je dlouhodobý proces, který je vázán především na výchovu a vzdělávání romských dětí. V projektu Šance pro každého pozitivní vliv poradenství na rozvoj inkluzívního školství uskutečňovaném naší školou jsme se snažili oslovit co nejvíce dětí předškolního věku z rodin sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených. V oblasti naší působnosti (Kladno, Slaný a okolní venkovské lokality) je vyšší výskyt těchto rodin, které zároveň mají minimální šance na umístění jejich dětí do mateřských škol. Cílem bylo vytvořit pro děti vstřícné a podporující prostředí, které by jim umožnilo získat sebedůvěru, znalosti a dovednosti potřebné ke zdárnému nástupu do 1. ročníku základní školy. Dalším úkolem předškolního klubu byla podpora vzájemné komunikace a informovanosti mezi rodiči (popřípadě dalšími členy rodiny dětí) a pedagogickými pracovníky. Rodiče měli možnost zúčastnit se přímo výuky nebo konzultovat vývoj a výchovu svého dítěte se speciálním pedagogem a s odborníky z SPC, kde probíhají odborná vyšetření školní zralosti, diagnostika poruch učení, řeči, chování atd. Speciální pedagog při výuce sledoval zvláštnosti ve vývoji a chování dětí, které se u dětí mohou při vyučování projevit. Informace o činnosti předškolního klubu byly veřejnosti sděleny prostřednictvím letáků (vývěsky městských a obecních úřadů, zdravotní střediska), webových stránek, oslovením rodin prostřednictvím škol (starší sourozenec předal letáček) i osobním kontaktem s rodinami, který zajišťovala asistentka pedagoga. Na základě této výzvy se ve Slaném a okolí přihlásilo 14 dětí, z nichž 9 docházelo do konce března do předškolního klubu pravidelně. Celý předškolní klub s pravidelnou docházkou od září do června dokončilo 7 dětí. Na Kladně se postupně přihlásilo 20 dětí, z nich pravidelně po celou dobu docházely 4 děti. Vzdělávací nabídka předškolního klubu Činnosti nabízené dětem v předškolním klubu byly takové, aby dětem přinášely poznatky, vědomosti a zkušenosti, které jsou pro děti předškolního věku smysluplné a jim srozumitelné, aby jim umožnily lépe chápat svět kolem sebe a rozumět jeho dění, poznatky prakticky využitelné v běžném životě nebo využitelné v dalším učení a poznávání. Úkoly byly přizpůsobené schopnostem dítěte tak, aby byl viditelný cíl a dítě bylo při plnění zadaného úkolu úspěšné. Volily se činnosti, které vyvolávají v dětech kladné emoce, radost, spokojenost, veselí a pohodu. Smyslové hry, které vedly k vědomému využívání všech smyslů, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti. Hry a praktické činnosti, v nichž děti procvičovaly pravolevou orientaci a orientaci v prostoru tak, aby chápaly prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), ale i elementární časové pojmy (dnes, včera, zítra, ráno, večer, roční období apod.). Dále se děti seznamovaly s elementárními číselnými a matematickými pojmy a jejich symbolikou (číselná řada, číslice, základní geometrické tvary, množství atd.) a učily se tyto poznatky užívat v praxi. Dostatek prostoru bylo i na seznámení a procvičení časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem, běžnými proměnami a vývojem a přibližující dítěti přirozené časové i logické posloupnosti dějů, příběhů, událostí apod.

Poznatky byly dětem zprostředkovávány zážitkovou formou jako jsou pobyty v přírodě, výlety do okolí, exkurze, návštěvy dětských kulturních akcí nebo formou přirozeného poznávání a vlastní zkušeností tj. hrou, manipulací s předměty, výukovými názornými pomůckami, aktivní prací s knihou a obrazovým materiálem, ale i aktivním přístupem, jako jsou práce ve skupině, dramatické činnosti (dramatizace pohádek, příběhů, písniček, říkanek, předvádění a napodobování různých typů chování člověka atd.) nebo rytmické činnosti. Skladba vyučování byla dětem nabízena zábavnou formou v blocích tak, aby se děti rovnoměrně rozvíjely jak po stránce rozumové a morální, tak i po stránce tělesné a sebeobslužné. Zařazovány byly bloky tělesné výchovy, zdravotní tělesné výchovy, hudební výchovy, výtvarné a pracovní výchovy. Zvláštní zřetel byl věnován zejména u předškoláků grafomotorickým uvolňovacím cvičením a správnému úchopu psacího náčiní, smyslové výchově, jazykové a řečové výchově, zejména komunikaci a rozvoji slovní zásoby dítěte. Zároveň byl vytvářen dostatečný prostor a čas pro spontánní projevy dětí, které vycházejí z přirozených potřeb a zájmů dětí a jsou součástí duševní hygieny. Další součástí vyučovacích bloků byly relaxační chvilky, kdy děti mohly sledovat nebo poslouchat pohádky a příběhy obohacující jejich citový život. Očekávané výsledky: (co by mělo dítě na konci předškolního období zpravidla zvládnout) Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich podpory. Navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče a komunikovat s ním vhodným způsobem. Umět spolupracovat ve skupině dětí při vzájemném respektování práv, potřeb a přání svých i druhých. Adaptovat se na život ve škole, zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy, respektovat pravidla, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu. Ve známých a opakujících se situacích ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování. Přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky. Respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla. Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení. Zacházet šetrně s vlastními i školními pomůckami a hračkami, věcmi denní potřeby. Samostatně se oblékat, umět zapnout knoflík, zip, obout se. Dodržovat základní hygienické návyky při použití toalety. Používat lžíci a příbor, esteticky stolovat. Program předškolního klubu byl pestrý, střídala se výuka s akcemi v přírodě (výlety, exkurze, keramická dílna atp.). Výchovně vzdělávací činnost byla zaměřená na rozvoj všech oblastí - zrakového a sluchového vnímání, grafomotoriky, rozvoj poznání, matematických představ, hudebních, výtvarných a pracovních činností. Jednotlivé úkoly byly naplánovány tak, aby se postupovalo od jednoduššího ke složitějšímu a aby děti před vstupem do základní školy získaly alespoň základní vědomosti, dovednosti a návyky potřebné k úspěšnému zvládnutí školní docházky. Máme-li hodnotit činnost předškolního klubu, tak (přestože se jednalo o docházku pouze 1x za týden) můžeme u dětí pozorovat výrazné zlepšení v oblasti sociálního chování, sebeobsluhy, hygienických návyků a stolování. Podařilo se nám zvýšit všeobecný přehled dětí a zlepšit úroveň jemné motoriky a grafomotoriky.

Stále ještě chybí vytrvalost při plnění zadaného úkolu, menší samostatnost a chuť překonávat překážky (když mi to nejde, tak to dělat nebudu). Oproti dětem z majoritní společnosti byli tito žáci živější, neměli vypěstovány základní návyky společenského chování (vykřikovali, skákali druhému do řeči, nerespektovali daná pravidla, resp. trvalo jim mnohem déle, než pravidla začali respektovat) a obtížněji se podřizovali autoritě na rozvoji všech těchto dovedností jsme během celého roku systematicky pracovali. Nezřídka měli s dodržováním pravidel a nezodpovědností problém i rodiče dětí. Do předškolního klubu ráno přicházeli později s tím, že to nestihli, zaspali atp. Pozdním příchodem narušovali činnost. Také vyzvedávání dítěte se zpočátku neobešlo bez problémů. Vzhledem k tomu, že jsme měli pro předškolní klub zajištěny prostory v základní škole, kam chodí starší sourozenci našich klientů, tak si matka pro dítě nepřišla s tím, že ho domů dovede jen o něco starší sourozenec. Uvedený kontakt na mobilní telefon nebyl funkční. Po odvedení dítěte domů bylo matce vysvětleno, že její chování je nepřípustné a vícekrát se tato situace neopakovala. Tento příklad zde uvádíme proto, aby bylo zřejmé, že je nutné pracovat nejen s dětmi, ale i s rodiči. Pokud se s nimi podaří navázat kontakt, můžeme hovořit i o dobré spolupráci. Jako další příklad evidovaného pokroku lze uvést, že rodiče zpočátku absenci svého dítěte neomlouvali, s postupem času nepřítomnost i s udáním důvodu omlouvali hned (vzkaz po jiné matce) nebo při dalším setkání. Celkově hodnotíme význam působení předškolních klubů kladně. U dětí s pravidelnou docházkou došlo ke zlepšení v oblasti sebeobsluhy, zlepšilo se držení psacího náčiní, zvýšila se úroveň všeobecných znalostí a sociálního chování. Věříme, že díky činnosti předškolních klubů byly dětem ze sociálně vyloučených lokalit poskytnut dobré základy pro jejich další vzdělávací dráhu.

Kasuistiky Eva Jedná se o holčičku, která pochází z Ukrajiny, vyrůstá s matkou a prarodiči v rodinném domku na okraji vesnice. Dívenka sice celkem dobře mluví česky, ale některým pojmům nerozumí. Do mateřské školy nikdy nechodila, kontakt s vrstevníky byl doposud minimální, je v péči především babičky. Přemýšlivá, všeobecný přehled na celkem dobré úrovni, zaostává v oblasti grafomotoriky a matematických představ. Přestože její výtvarný projev je velmi pěkný, odpovídající věku, má obtíže při plnění grafomotorických cvičení (vadné držení psacího náčiní, ruka neuvolněná). Do předškolního klubu docházela pravidelně, bez jediné absence. Zpočátku byla velmi tichá, méně komunikativní. Nezapojovala se do společné hry s ostatními dětmi, nejraději si sama kreslila nebo modelovala. Postupem času začala navazovat kontakt s ostatními dětmi a dokonce měla snahu organizovat hru, rozdělovat úkoly, být vůdčí osobností. Pokud narazila na nesouhlas ostatních dětí, tak se urazila a dokázala i hru ostatním dětem zkazit (např. zbourat společnou stavbu). Také při společných činnostech, kdy měla plnit úkoly podle přesného zadání se potýkala s nechutí podřídit se, ráda si vše dělala po svém. Vzhledem k pravidelné docházce a dobré spolupráci s rodinou se podařilo některé negativní vlastnosti u této holčičky potlačit, došlo i ke zlepšení v oblasti rozvoje matematických představ a grafomotoriky. Michal Chlapec pocházející z početné romské rodiny. S adaptací neměl problémy, v předškolním klubu měl několik kamarádů. Do mateřské školy zatím nikdy nechodil. V době nástupu do předškolního klubu byla úroveň jeho všeobecných znalostí na velmi nízké úrovni. Chlapec znal své jméno, příjmení ne (nazýval se přezdívkou). Věk ukazoval na prstech, adresu neznal. Barvy nepojmenoval a bezpečně nevybral ani jednu základní barvu. Psací náčiní držel špatně, stříhat nůžkami nedovedl. Výtvarný projev byl hluboko pod věkovou úrovní, nedokázal ani vybarvovat. Sluchová a zraková percepce nerozvinutá, matematické představy do 3, mechanicky napočítal do 5ti (nebyl si jistý). Řeč špatně srozumitelná, vadná výslovnost více hlásek. Zaostával i v běžných úkonech sebeobsluhy. Docházka tohoto chlapce do předškolního klubu byla nepravidelná, často přicházel pozdě. O nabízené činnosti zpočátku neprojevoval zájem, pozornost se snažil upoutat spíše nevhodným chováním (kazil dětem hru, ubližoval jim). Přestože zde měl kamarády z ulice, děti o jeho přítomnost neměly zájem a nechtěly si s ním hrát. Navázat nové kamarádské vztahy se mu nepodařilo. U tohoto chlapce se nepodařilo dosáhnout výraznějších úspěchů v oblasti všeobecných znalostí, významně se ale zlepšil v sebeobsluze (oblékání, svlékání, dodržování hygienických návyků mytí rukou po použití WC, před jídlem, stolování, zvládl se najíst příborem). S maminkou chlapce byla konzultována potřeba intenzivní logopedické péče, nutnost pravidelné docházky do předškolního klubu (včetně dodržování doby příchodu) a výchovné postupy vedoucí ke zklidnění chlapce. Natálie V tomto roce šestiletá. Předškolní klub navštěvovala od prosince pravidelně, z odloučení od rodičů měla

z počátku strach, byla plačtivá, ale velmi rychle se adaptovala. Do klubu ji přivádějí rodiče. Vyrůstá jako jedináček, je výrazně upovídaná, často si vynucuje pozornost dospělého na úkor jiných žáků nebo v momentech, kdy to není vhodné. Doposud nenavštěvovala žádné předškolní zařízení z důvodu trvalého bydliště v jiném městě než tam, kde byla podána žádost o umístění do předškolního zařízení. Při volné hře preferovala hru o samotě a nebo se dožadovala pozornosti učitele. Na odmítnutí zpočátku reagovala urážlivě. V kolektivu příliš nespolupracovala, nepamatovala si jména spolužáků, jakoby vnímala zejména sebe, spolužáky oslovovala ty. Při práci pracovala nejistě, neustále potřebovala zpětnou vazbu, ujištění, že to co dělá, je dobře. Pokyny k práci pochopila, pravidla ve třídě respektovala. Při nástupu do klubu špatně vyslovovala některé hlásky a měla problémy v oblasti grafomotoriky (křečovitě držela psací náčiní). V klubu se Natálka dobře adaptovala, získala větší samostatnost v oblékání a obouvání. S chutí pomáhala při úklidu, nebo při přípravě svačin. Aktivně se účastnila řečové výchovy, ráda odpovídala na otázky a vyprávěla. Pobyt v dětském kolektivu jí prospíval, do klubu se těšívala, s radostí si odnášela vytvořené výtvarné práce a pracovní listy. Byla podporována ve spontánních činnostech, tak aby získala více sebedůvěry a nesoustředila se pouze na hodnocení své práce od dospělého, ale na samotnou tvorbu s fantazií a radostí. Pracovně byla v závěru fungování klubů viditelně samostatnější. Kamila Do klubu nastoupila již v září ještě s o rok mladší sestrou. Doposud nenavštěvovala žádné předškolní zařízení. V počátečních měsících byla docházka pravidelná, posléze (vlivem zhoršené dopravní situace) se stala nepravidelnou. Rodina nebyla schopna zajistit pravidelnou docházku dcer, které by ale docházely rády. S adaptací na školní prostředí a dětský kolektiv neměla problémy. V sebeobslužných činnostech byla samostatná a ráda pomáhá i ostatním. V kolektivu byla oblíbená. Při výtvarných činnostech pracovala samostatně a s fantazií, práce ji bavila. Pokynům k práci většinou rozuměla, pravidla respektovala. V důsledku nepodnětného rodinného prostředí měla na počátku docházky značně omezenou slovní zásobu a malá byla i její celková informovanost. Při práci s Kamilkou jsme se soustředili na rozvíjení slovní zásoby a znalostí a souvislostí o okolním světě, které jsou pro předškoláka potřebné a samozřejmé. Dále jsme se věnovali rozvoji paměti, dívka se naučila běžné písničky a básničky. Kamilce pobyt v klubu prospíval, pracovala s radostí.

O projektu Projekt Šance pro každého pozitivní vliv poradenství na rozvoj inkluzivního školství probíhal v období od srpna 2011 do června 2012 na území Středočeského kraje, převážně v okrese Kladno, částečně také v okrese Beroun. Pod názvem projektu se skrýval soubor různorodých aktivit majících za cíl podpořit systém vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v regionu. Ve vztahu ke konkrétní aktivitám byl projekt zaměřen na tyto dílčí cíle: 1. Zlepšení podmínek pro vzdělávání předškolních dětí ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí. Tento cíl byl naplňován prostřednictvím realizace dvou Předškolních klubů, jejichž služby (včetně dopravy, stravy, pomůcek i kulturních akcí) byly nabízeny dětem a rodičům zcela bezplatně. 2. Podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základních školách v projektu probíhala prostřednictví reedukací a doučování pro žáky běžných základních škol a terapií pro žáky základních škol speciálních. 3. Posilování pro-inkluzivních kompetencí pedagogů probíhalo formou realizací seminářů pro pedagogy, nabídkou hospitací v různých typech škol s různými vzdělávacími programy. K těmto aktivitám patřila i organizace několika kulatých stolů zaměřených na inkluzivní vzdělávání. Realizátorem projektu byla Základní škola, Kladno, Pařížská 2249, vedením projektu byli pověřeni pracovníci místního Speciálně pedagogického centra. Partnerem projektu byla Základní škola a Praktická škola, Beroun, Karla Čapka 1457. Aktivita předškolních klubů probíhala ve spolupráci se Základní školou, Slaný, Palackého 570. Při zajišťování podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jsme spolupracovali se ZŠ a MŠ Kladno,Vodárenská 2155, ZŠ a MŠ Kladno, Jiráskova 457, ZŠ Libušín a ZŠP, ZŠS a MŠS Kladno, Pařížská 2199.

Příloha č. 1 ukázky z programu předškolních klubů Časový plán činností Hodina Činnost 9,00 10,00 volné hry 10,00 10,30 hygiena, svačina 10,30 11,30 řízené činnost 11,30 12,00 volné hry 12,00 12,45 řízené činnosti 12,45 14,00 hygiena, oběd, relaxace (poslech pohádky) 14,00 odchod (odjezd svozovým autobusem) domů Výchovně - vzdělávací činnost ZÁŘÍ ZÁŘÍ setkání 1 Hudební činnosti ZÁŘÍ setkání 2 Hudební činnosti Rodina já a ostatní členové (jméno, co dělají.) Vyprávění, rozvíjení slovní zásoby Kresba moje maminka, táta. Zpěv známých písní, hra na tělo Třídění podle daného pravidla Hra Ukaž kde je. Podzim charakteristické rysy, básnička Foukej,foukej větříčku Píseň Prší, prší, rytmizace Mechanické počítání 1-5 (10) spojené s konkrétní představou Vyrábíme draka (stříhání, lepení, dokreslování) Drak lítá

Výchovně - vzdělávací činnost ŘÍJEN ŘÍJEN setkání 1 Hudební činnosti Jemná motorika Pozornost ŘÍJEN setkání 2 Rozvoj řeči Paměť ŘÍJEN setkání 3 Rozvoj řeči Hudební činnosti Ovoce a zelenina Pojmenování, porovnávání počtu (více x méně x stejně) Zpěv písní dle vlastní volby Modelování ovoce, zelenina Poslech čtené pohádky, vyprávění Skládání puzzle Pojmenování předmětů (obrázků), doplnění jaký je/ může být Vytrhávání z papíru podzimní listí Hra Hledej rozdíly Kdo to mluví? hra (poznáváme hlasy kamarádů) Opakování básně Foukej,foukej větříčku Na houpačce Hou, hou, krávy jdou, nesou mléko pod vodou. Pojmenování předmětů (obrázků), doplnění jaký je/ může být Porovnávání počtu více x méně x stejně Hra Co se změnilo Zpěv písní dle vlastní volby, hra na Orfovy nástroje

Výchovně - vzdělávací činnost LISTOPAD LISTOPAD setkání 1 Hudební činnosti LISTOPAD setkání 2 LISTOPAD setkání 3 Hudební činnosti Oblékání na podzim, péče o zdraví Nácvik písně Měla babka Větrník se točí Určování počtu (více, méně, stejně) Najdi rozdíly stranově obrácené (Shody a rozdíly č.6) Stupňování přídavných jmen (starý starší nejstarší.) Kouř horní obloučky, vodorovně Vystřihování podle předkreslené linie Označ obrázky, kde jsou 2 stejné věci Dělení slov na slabiky, určování počtu Slova opačného významu Zpěv písní, nácvik písně Prší prší Koláče Třídění podle tvaru, seznámení s názvy geometrických tvarů (čtverec, kruh, obdélník, trojúhelník) Kreslení To jsem já Hra Co se změnilo? Dělení slov na slabiky, určování počtu

Výchovně - vzdělávací činnost PROSINEC PROSINEC setkání 1 Hudební činnosti PROSINEC setkání 2 Hudební činnosti PROSINEC setkání 3 VV a PV činnost Zima charakteristické rysy ročního období Skládání puzzle Vodorovné linky auto jede Ncvik písně Sněží sněží Orientace v prostoru pojmy: nahoře, dole, na, pod, vedle Kreslení (malování) - sněhulák Určování dané hlásky ve slově Zimní hry a sporty Zpěv vánočních koled Určování dané hlásky ve slově Svislé linky jedeme z kopce Třídění podle velikosti, barvy Modelování - sněhulák Hledání rozdílů tvary stranově obrácené Vyprávění na téma Vánoce, zpěv vánočních koled Skládání puzzle Svislé a vodorovné linky balíček Orientace v prostoru pojmy: před, za Výroba vánočního přání

Výchovně - vzdělávací činnost LEDEN LEDEN setkání 1 Hudební činnosti LEDEN setkání 2 Užívání sloves Co dělají Nácvik písně Sněží, sněží Šikmé čáry (stromeček) Hra Jedeme, jedeme, v autě vezeme.tvar předmětu odpovídá? geom. tvaru Vystřihování sněhulák Dokreslování druhé poloviny obrázku Rozvíjení souvislého vyjadřování - vyprávění Hra Co se změnilo Početní představy (více méně) Modelování Sněhulák Určujeme první hlásku ve slově LEDEN setkání 3 Hudební činnosti Jak se v zimě oblékáme Opakování písní,rytmizace + hra na tělo Vlnovka (vlnky) + říkanka Kampak jedeš parníku Prostorové představy první x poslední Vystřihování podle předkreslené linie + vybarvování čepice, rukavice Vyhledávání druhé poloviny - půlené obrázky Určujeme první hlásku ve slově

Výchovně - vzdělávací činnost ÚNOR ÚNOR setkání 1 Hudební čin. ÚNOR setkání 2 Slova opačného významu Opakování známých písní Klubíčko dovnitř i ven Početní představy (1 5) manipulace s předměty, přiřazování (využití interaktivní tabule) Modelování na volné téma Určování první hlásky ve slově Používání přídavných jmen Figura a pozadí obtahování Hlemýžď Početní představy (1 5) manipulace s předměty, doplňování dle diktátu Kreslení pravidelné střídání 2 3 tvarů (zdobení na šále, čepici) Určování hlásky na začátku slova ÚNOR setkání 3 Časové vztahy dny v týdnu (opakování) Hudební čin. Opakování písní, rytmizace Malování s říkadly Sněhulák Procvičování v oboru 1 5, přiřazování počet + číslice (využití interaktivní tabule) Omalovánky Hledání rozdílů (Shody a rozdíly č. 13) Dělení slov na slabiky, určování první a poslední slabiky

Výchovně - vzdělávací činnost BŘEZEN BŘEZEN setkání 1 Báseň Konvalinka Hudební čin. VV a PV čin. Charakteristické rysy jaro Píseň Jaro, jaro Skáče koník, cvrček, vrabec Manipulace s předměty umístění v prostoru (využití interaktivní tabule) Kreslení květiny Manipulace s předměty umístění v prostoru Určujeme první slabiku ve slově BŘEZEN setkání 2 VV a PV čin. Zpíváme a povídáme si o jaru Hledání rozdílů obrazy stranově obrácené Kouří se z hrnečku Pravolevá orientace (využití interaktivní tabule) Malování jarní květina Říkám to stejně? (voda x vada) BŘEZEN setkání 3 Hudební činnost VV a PV činnost Péče o zdraví Hudební hádanky Čuník Prostorová orientace opakování (využití interaktivní tabule) Tvoříme loutky - stříhání podle předkreslené linie, nalepování, dokreslování Hra Co se změnilo Hledáme slova, která začínají na danou hlásku

Výchovně - vzdělávací činnost DUBEN DUBEN setkání 1 Hudební čin. Domácí a hospodářská zvířata (způsob života, užitek) Písničky o zvířátkách Přerušovaná čára vodorovná Přiřazování stejný, nestejný počet Výroba velikonočních kraslic Vyhledávání shodných tvarů Práce s bzučákem opakování rytmu DUBEN setkání 2 Dopravní prostředky Co tam nepatří Přerušovaná čára svislá Početní představy (0 10) Jarní květina vystřihování, nalepování Práce s bzučákem opakování rytmu DUBEN setkání 3 Hudební činnost VV a PV činnost Dopravní výchova - chůze po chodníku, přecházení vozovky (základní pravidla) Nácvik písně Jaro, jaro Linka z teček kuřata zobají Co je víc? (s oporou o konkrétní předměty) Kvetoucí strom kolektivní práce Hra Co se změnilo Diferenciace hlásek