MĚŘENÍ OSY KOLEJE A VYBRANÝCH OBJEKTŮ DRÁŽNÍ INFRASTRUKTURY MAPOVÁNÍM

MĚŘENÍ OSY KOLEJE A VYBRANÝCH OBJEKTŮ DRÁŽNÍ INFRASTRUKTURY MAPOVÁNÍM PŘÍLOHA Č. 13 K OŘ39 Ustanovení v této příloze k zadávacím podmínkám jsou v případě nesouladu nadřazena Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty OŘ36 a Pravidlům pro vzájemnou výměnu digitálních dat mezi státní organizací Správou železniční a dopravní cesty a jinými subjekty 40952/2012-OIT. 1. PODKLADY PŘEDÁVANÉ SŽDC ZHOTOVITELI - souřadnice bodů železničního bodového pole (dále ŽBP) - plánky dopraven s kolejovým rozvětvením s vyznačením rozsahu měření os kolejí - předpis OŘ36 dostupný na stránkách SŽG Olomouc - předpis 40952_2012 dostupný na stránkách SŽG Olomouc - předpis OŘ39 dostupný na stránkách SŽG Olomouc - zakládací výkres DGN a tabulky buněk CEL, linií a fontů RSC 2. PODMÍNKY A ZPŮSOB MĚŘENÍ - všechny podrobné body musí být zaměřeny ve 2. třídě přesnosti (m xy = 40 mm, m z = 50 mm) - osa koleje a ostatní objekty drážní infrastruktury musí být zaměřeny geodetickými prostředky terestricky s využitím ŽBP - v případě neúplnosti ŽBP provede zhotovitel doplnění bodového pole podle přílohy č. 2 OŘ39. Stabilizace takto doplněných bodů může být provedena dočasným způsobem 3. MĚŘICKÉ VYBAVENÍ - musí splňovat požadavek na výslednou přesnost měření uvedenou ve čl. 2 této přílohy - zhotovitel je povinen doložit kalibrační protokoly totálních stanic použitých k měření. Kalibrační protokoly nesmí být starší tří let - je zakázáno používání pásem z elektricky vodivých materiálů 4. REFERENČNÍ RÁMEC - volná stanoviska minimum jsou 4 orientace na ŽBP - pevná stanoviska orientace nejméně na dva sousední pevné body ŽBP - rajóny je možné využít maximálně dvojnásobný rajón, z každého bodu rajónu je třeba zaměřit alespoň dvě orientace na body ŽBP nebo z nich vytvořené rajóny 5. MĚŘENÍ OSY KOLEJE A VYBRANÝCH OBJEKTŮ DRÁŽNÍ INFRASTRUKTURY - v plánku dopravny jsou vyznačeny červeně osy kolejí, které je třeba zaměřit. Ve stejném rozsahu se zaměřují i objekty, které se zaměřují v ose koleje a jsou uvedeny v této příloze - dále se měří všechny objekty mimo osu koleje, které jsou uvedeny v této příloze a nachází se v kilometrickém rozsahu zadaném v zadávacích podmínkách ve čl. 1 Strana 1 ( z celkem 8 ) Změna č.2

- při měření je třeba dodržet Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty OŘ36, pokud není v této příloze nebo zadávacích podmínkách konkrétní zakázky stanoveno jinak - není dovoleno měřit podrobné body koleje a další prvky drážní infrastruktury ve větší vzdálenosti, než je vzdálenost k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu a zároveň nesmí vzdálenost překročit hodnotu 150 m 5.1 Podrobné body koleje - osa koleje je polohově určena v ose kolejnicových pásů, v oblouku a v přechodnici musí být rozchodka přiražena k vnějšímu kolejnicovému pásu - výška se vztahuje na temeno kolejnice nepřevýšeného kolejnicového pásu (vnitřní kolejnicový pás v oblouku nebo přechodnice) - povinné je použití rozchodky - interval měření je cca po 10 m (počítají se i body dalších objektů měřených v ose koleje) 5.2 Výhybky a kolejové křižovatky - zaměřit v ose koleje začátek výhybky (dále ZV), konce výhybky nebo kolejové křižovatky (dále KV) a začátek jazyků výhybky (dále JV), zjistit číslo výhybky a polohu výměníku případně přestavníku - ZV je svár/styk před hrotem jazyka nejblíže k hrotu jazyka a KV je svár/styk na kolejnicovém pásu u srdcovky nejblíže za srdcovkou. Jazyk výhybky může být odměřen pásmem od začátku výhybky a zkonstruován dodatečně. Způsob zaměření jazyka musí být uveden v technické zprávě - střed křižovatkové výhybky nebo kolejové křižovatky se konstruuje - ve výhybkách je třeba dodržet pravidlo vzdálenosti bodů osy koleje do deseti metrů - výhybka se měří vždy celá se všemi svými větvemi 5.3 Výkolejky - zaměřují se v ose koleje v úrovni hrotu výkolejky, zjistí se její číslo a orientace 5.4 Dilatační zařízení - zaměřují se v ose koleje v úrovni vnitřního hrotu zařízení 5.5 Počítače náprav - zaměřují se v ose koleje v úrovni středu snímače v kolejnicovém pásu - pořídit fotografii ve směru staničení 5.6 Izolované styky - měří se v ose koleje a to i uvnitř výhybek - celé a poloviční izolované styky se nerozlišují 5.7 Zarážedla - měří se v ose koleje v místě fyzického ukončení koleje - dřevěný pražec upevněný napříč kolejemi se nebere v úvahu Strana 2 ( z celkem 8 ) Změna č.2

5.8 Další objekty v kolejovém roštu - objekty připevněné na kolejnicových pásech nebo umístěné mezi nimi (diagnostická zařízení, snímače, balízy, mazníky atd.), neměřit neizolované kolejnicové styky - v případě, že je objekt kratší než 1 m, zaměřit jedním bodem v ose koleje a v úrovni podélné osy objektu - v případě, že je objekt delší než 1 m, zaměřit dvěma body v ose koleje a v úrovních začátku a konce objektu - pořídit fotografii ve směru staničení. Název souboru digitální fotografie bude shodný s číslem podrobného bodu středu objektu nebo začátku objektu- tabulka spárování podrobného bodu a fotografie 5.9 Světelná a mechanická návěstidla - měří se v ose návěstidla, výška se vztahuje k horní hraně základu sloupu návěstidla, u návěstidel na konzoli či umístěných na lávkách nebo krakorcích ke spodnímu okraji návěstidla - měří se všechna světelná a mechanická nepřenosná návěstidla v zadané lokalitě včetně přejezdníků a návěstidel samovratných výhybek - vždy se vyhotovuje fotodokumentace návěstidla, název souboru digitální fotografie bude shodný s označením návěstidla (např. S3, L1, Se2 apod.) 5.10 Výstražníky a stojany závor - měří se v ose sloupku, výška se vztahuje k horní hraně základu, poznamenat písmenný identifikátor výstražníku 5.11 Pomocná stavědla - měří se v ose sloupku, výška se vztahuje k horní hraně základu 5.12 Hraničník - měří se středem 5.13 Nástupiště - vždy se měří obvodem jako plocha přikládáním hranolu na charakteristické body nástupiště - zaměřují se i vnitřní charakteristické hrany nástupiště (horní hrana sypaného nástupiště, výškové lomy plochy k přechodům mezi nástupišti apod.) - nezaměřuje se spodní hrana nástupiště, pokud je shodná s průmětem horní hrany, nebo pokud je odsazená dovnitř nástupiště 5.14 Lávky a krakorce se světelnými návěstidly - měří se obvody betonových základů lávek a krakorců přiložením hranolu na charakteristické body jejich horní hrany - měří se podpěry ocelových konstrukcí lávek či krakorců (rohy příhradových konstrukcí). Výška je vztažena na spodní hranu lávky nebo krakorce - měří se nepodepřené rohy krakorce, výška je vztažena k dolní hraně krakorce Strana 3 ( z celkem 8 ) Změna č.2

5.15 Staničníky - v případě kamenného nebo železobetonového staničníku se zaměřuje střed horní plochy kamene, staničníky úmyslně položené (výhradně ve stanicích) se zaměřují středem nahoře - v případě staničníku vyhotoveného nátěrem na plochu se zaměřuje polohově střed nátěru, výška se vztahuje k terénu - v případě cedulového staničníku se zaměřuje osa cedulí, výška je vztažena k betonovému základu sloupu, sloupku, nosné konstrukce, pokud betonový základ není, tak k terénu v ose cedulí, cedulový staničník na konzole (na zábradlí, opěrné zdi apod.) se výškově zaměřuje v úrovni terénu /konstrukce mostu - pokud je na nosné konstrukci staničníku zajišťovací značka, konstrukce ani staničník se neměří, pouze se vyhotovuje fotodokumentace - pokud existuje v blízkosti několik staničníků, zaměří se každý individuálně - vyhotovuje se fotodokumentace všech staničníků v zadané lokalitě. Fotodokumentace staničníků je provedena ve směru staničení barevně tak, aby všechny údaje na staničníku byly čitelné. Pokud se staničník nachází na sloupu trakčního vedení (TV), musí být na fotografii staničníku čitelné i číslo sloupu TV. Oboustranné cedulové staničníky se dokumentují z obou stran, první fotografie je ve směru staničení. Soubory fotografií staničníků se pojmenovávají podle velkých číslic na staničníku (např. 59,1 nebo 129,3+2). V případě většího počtu staničníků se stejným názvem, se tyto rozliší indexem (např. 59,1A, 59,1B atd.) 6. KÓDOVÁNÍ OSY KOLEJE A DALŠÍCH OBJEKTŮ KOLEJIŠTĚ OK osa koleje ZVx začátek výhybky (poznamenat číslo výhybky včetně písmenného indexu, např. ZV1B) KVx konec výhybky (poznamenat číslo výhybky včetně písmenného indexu, např. KV3) JVx hrot jazyka výhybky (poznamenat číslo výhybky včetně písmenného indexu) KK konec kolejové křižovatky VKx výkolejka (poznamenat číslo výkolejky včetně písmenného indexu) DZ dilatační zařízení PN počítač náprav IS izolovaný styk ZAR zarážedlo OBJS střed neurčeného objektu (kratší než 1m) v kolejovém roštu zaměřený v ose koleje OBJZ začátek (podle směru staničení) neurčeného objektu v kolejovém roštu (delší než 1 m) OBJK konec (podle směru staničení) neurčeného objektu v kolejovém roštu (delší než 1 m) NAVx světelné nebo mechanické návěstidlo (poznamenat název, např. NAVSE3) VYSx výstražník (poznamenat písmenný identifikátor výstražníku (např. VYSA, VYSC) ZAVx stojan závor (poznamenat písmenný identifikátor stojanu (např. ZAVB) VYSZx výstražník se závorou (poznamenat písmenný identifikátor výstražníku) Strana 4 ( z celkem 8 ) Změna č.2

PSTx pomocné stavědlo (poznamenat číslo pomocného stavědla, např. PST3) HRN hraničník NAST nástupiště charakteristický bod ZAK betonový základ charakteristický bod LAV lávka, krakorec charakteristický bod HM staničník, za text HM se doplní hodnota staničníku podle čl. 7.15 (např. HM57,6+200) 7. VÝKRES SITUACE - rozsah jednotlivých výkresů je dán lokalitami dle zadávacích podmínek (zakázka obsahuje zpravidla více lokalit) - výkres situace musí být vyhotoven v zakládacím výkresu podle dodaného vzoru - při vyhotovování výkresů situace je třeba dodržet předpis 40952/2012-OIT a Opatření k zaměřování objektů železniční dopravní cesty OŘ36, pokud není v této příloze nebo zadávacích podmínkách konkrétní zakázky stanoveno jinak - veškerá kresba ve výkrese DGN bude podložena body v seznamu souřadnic a zároveň v seznamu souřadnic nesmí být body, které nemají účel - kilometráž objektů se nevynáší - popisy objektů se nevynáší, není-li to v následujícím textu stanoveno - ve výkrese budou vyneseny všechny podrobné body ze seznamu souřadnic (DM 80001, DM80002, DM80003) - ve výkrese nebudou vyneseny body ŽBP - měřené objekty se vykreslují výhradně podle řádků datového modelu (DM), které jsou uvedeny v následujícím textu 7.1 Osa koleje - linie os kolejí se vždy vykreslují podle DM10004 (bez určení) a musí být orientovány ve směru staničení - linie os kolejí se vyhotovují lomenou čarou, která je přerušená vždy začátkem výhybky nebo koncem křižovatkové výhybky. Linie os kolejí mohou rovněž začínat či končit na zarážedle nebo hranici správců kolejiště - linie os kolejí jsou zdvojené ve výhybkách mezi začátkem výhybky a začátkem jazyků výhybky - čísla kolejí se do výkresu nevynáší 7.2 Výhybky a kolejové křižovatky - vykreslují se pouze symboly (začátek výhybky DM10067, střed křižovatkové výhybky DM10071, konce výhybky DM10079) do jedné grafické skupiny s textem (DM10078), který udává číslo výhybky. Linie výhybky se nekreslí - bod odbočení se nekonstruuje a nevykresluje. - nerozlišuje se, zda je výhybka pravá, levá, jednoduchá či oblouková, jako začátek výhybky se používá symbol pro pravou jednoduchou výhybku. - symbol začátku výhybky se orientuje podle skutečnosti na stranu výměníku (páky), na stranu přestavníku pouze pokud výměník neexistuje. Strana 5 ( z celkem 8 ) Změna č.2

7.3 Výkolejky - symbol výkolejky DM10108, DM10109 se natáčí tak, aby hrot značky byl identický se skutečnou polohou výkolejky v koleji a natočení výkolejky odpovídalo realitě - na poloze návěstního tělesa nezáleží, symboly s návěstním tělesem se nepoužívají - do jedné grafické skupiny se symbolem se vyhotoví text DM10120 označení výkolejky (např. Vk1) 7.4 Dilatační zařízení - vyhotoví se umístěním symbolu DM10096 do zaměřeného bodu, krátké a dlouhé dilatační zařízení se nerozlišuje 7.5 Snímače náprav - symbol DM10085 natočit podle skutečného umístění snímače (je-li upevněn na levém kolejnicovém pásu ve směru staničení, kreslí se vlevo od osy koleje) 7.6 Izolované styky - nerozlišuje se, zda se jedná o izolovaný styk mezilehlý, krajní, celý nebo poloviční. K zákresu se používá položka DM10094 7.7 Zarážedla - obecný symbol zarážedla DM20027 se umístí na fyzický konec koleje - lomové body tělesa betonového či zemního zarážedla se nezaměřují ani nevykreslují 7.8 Další objekty v kolejovém roštu - objekty uvedené v čl. 5.8 se zaměřují a nafotí, ale nevykreslují značkou do výkresu 7.9 Světelná a mechanická návěstidla - k zákresu mechanických návěstidel se používají obecné symboly: hlavní návěstidlo (červeno-bílý nátěr na stožáru) DM10168, předvěst (žlutý terč) DM10167, seřaďovací návěstidlo (modrobílý nátěr na stožáru) DM10170 - k zákresu světelných návěstidel na stožáru se použije pouze symbol položky DM10164. Světla ani indikátory se nevynáší - k zákresu světelných trpasličích návěstidel se použije DM10281 bez ohledu na skutečný počet a uspořádání světel. Indikátory se nezakreslují - k zákresu světelných návěstidel zavěšených na konzole se použije DM10325 bez ohledu na skutečný počet a uspořádání světel. Indikátory se nezakreslují - návěstidlo samovratné výhybky se vykresluje univerzálním symbolem pro trpasličí návěstidlo DM10281 - přejezdník se vyhotovuje standardně podle DM10229 - návěstidla se natáčí ve směru jízdy, pro který platí - text s označením návěstidla DM10185 (např. L1, S3, Se8, SV1, 1-1238) se umisťuje do grafické skupiny s příslušným návěstidlem 7.10 Výstražníky a stojany závor - v případě umístění závory na výstražníku kreslit dvěma značkami v jednom bodě - více výstražníků na jednom sloupku se vyhotovuje jednou značkou Strana 6 ( z celkem 8 ) Změna č.2

- rozlišovat levou a pravou závoru DM10123, DM10124 (tyto DM používat i pro jiné než mechanické závory) - rozlišovat výstražník s aktivní signalizací DM10126 (osazený bílým světlem nemusí blikat) a bez aktivní signalizace (bílé světlo zaslepeno) DM10127 - protilehlá podpěra mechanických závor se neměří ani nevykresluje - označení výstražníku či stojanu (velká písmena z počátku abecedy jsou nastříkána na výstražnících a stojanech závor) vyhotovovat do jedné grafické skupiny s výstražníkem, stojanem DM10136. Popis názvu přejezdu (např. P4385) se do výkresu nevynáší - orientace výstražníků a stojanů odpovídá směru jízdy silničních dopravních prostředků, pro které platí 7.11 Pomocná stavědla - text označení stavědla DM10255 (např. Pst1) se vyhotovuje do jedné grafické skupiny se stavědlem DM10252 7.12 Hraničník - vyhotovuje se jako DM60050 Střed předmětu malého rozsahu 7.13 Nástupiště - vždy se vykreslí obvodem jako plocha - vykreslují se i vnitřní charakteristické hrany nástupiště (horní hrana sypaného nástupiště, výškové lomy plochy k přechodům mezi nástupišti apod.) - nevykresluje se spodní hrana nástupiště, pokud je shodná s průmětem horní hrany, nebo pokud je odsazená dovnitř nástupiště - neměří ani nevykreslují se nástupištní přístřešky či zastřešení nástupiště - všechny linie jednoho nástupiště DM20135 se vkládají do jedné grafické skupiny - nástupiště se nepopisují 7.14 Lávky a krakorce se světelnými návěstidly - vyhotovují se jen horní hrany betonových základů DM20001 a obvody ocelových konstrukcí DM10183, DM10184 - všechny linie ocelové konstrukce jedné lávky či krakorce se vyhotoví do jedné grafické skupiny 7.15 Staničníky - všechny staničníky se vykreslují podle DM10188 - text s hodnotou na staničníku DM10194 se vyhotoví do jedné grafické skupiny s příslušným staničníkem - texty s hodnotou staničníku mají tento formát: 101,2 standardní staničník 101,2*213 staničník 101,2 s doměrkem 213 101,2*189 staničník 101,2 s doměrkem 189 57,6+200 staničník 57,6+2 57,6+200*192 staničník 57,6+2 a s doměrkem 192 25,8=25,711 skokový staničník Strana 7 ( z celkem 8 ) Změna č.2

25,8*789=25,625 skokový staničník 25,8=25,7+132 skokový staničník 84,2*198=84,0+200 skokový staničník 8. SEZNAM SOUŘADNIC PODROBNÝCH BODŮ - všechny body budou mít výšku a kód. - v rámci jednoho výkresu nebude docházet k duplicitě v souřadnicích nebo číslech podrobných bodů - číslo podrobného bodu bude dvanáctimístné ve formátu TTTT0000XXXX, kde TTTT je číslo traťového úseku a XXXX reprezentuje podrobné číslo bodu - všechny podrobné body budou předány v textovém formátu (zaokrouhleny na 3 desetinná místa) 9. OBSAH DOKUMENTACE 1) Obálka s rozpiskou 2) Technická zpráva s kalibračními protokoly. V technické zprávě musí být uvedeny problémy v ŽBP (zničené, nenalezené nebo poškozené body, překážky ve viditelnosti na sousední body apod.), způsob doplnění a dočasné stabilizace chybějících bodů ŽBP a to pro každou lokalitu zvlášť, způsob měření jazyků výhybek 3) Seznam souřadnic použitého ŽBP včetně doplněných bodů ŽBP 4) Seznam souřadnic podrobných bodů (na 3 desetinná místa) jen na CD 5) Výkres situace ve formátu DGN dle stanoveného vzoru jen na CD 6) Zápisníky měření (především zdrojové) a výpočetní protokoly v čitelných formátech jen na CD 7) Barevná, digitální a ostrá fotodokumentace jen na CD (povolené formáty souborů jsou: BMP, PNG, TIF, JPG, JPEG) 8) CD s digitální dokumentací v otevřené (dgn, txt, doc) i uzavřené (pdf) formě - Body 2) až 7) budou na CD rozděleny do adresářů pojmenovaných podle lokalit zadaných v zadávacích podmínkách. V jednotlivých adresářích budou podadresáře s názvem FOTO s fotodokumentací 10. POČET ODEVZDÁVANÝCH PARÉ 1 x SŽG po provedené kontrole - pokud nestanoví konkrétní zadávací dokumentace jinak Strana 8 ( z celkem 8 ) Změna č.2