MĚŘENÍ JEDNODUCHÝCH SPEKTER DIFRAKČNÍM SPEKTROMETREM
|
|
- Renáta Kašparová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úloha č. 19 MĚŘENÍ JEDNODUCHÝCH SPEKTER DIFRAKČNÍM SPEKTROMETREM ÚKOL MĚŘENÍ: 1. Stanovte index lomu hranolu z úhlu minimální odchyly.. Kalibrujte spetrometr pomocí He spetra a určete onstantu mřížy. 3. Vyšetřete spetrum Na. Stanovte vlnovou délu spetrálních čar Na. 4. Vyšetřete jemnou struturu štěpení Na čar. 1. TEORETICKÝ ÚVOD Jestliže světlo o vlnové délce λ dopadá na mřížu s mřížovou onstantou d, dojde interferenci a ohybu. K tvorbě interferenčních maxim (maxim intenzity) dojde, jestliže úhel φ pod terým pozorujeme interferenční maximum, splňuje podmíny: λ = d sin ϕ ; = 0, 1,... (1) Tabula č.1 Vlnové dély He spetra Barva Vlnová déla Barva Vlnová déla červená 667,8 nm zelenomodrá 49, nm žlutá 587,6 nm modrozelená 471,3 nm zelená 501,6 nm modrá 447,1 nm K excitaci sodíových atomů dochází při dopadu eletronů. Energeticý rozdíl je při návratu eletronů z excitované hladiny E 1 do původního stavu E 0 emitován jao foton: hf = E 1 E 0, () de h je Plancova onstanta (h = 6, Js). V první aproximaci eletrony úplné vnitřní slupy stíní potenciál buzený nábojem jádra a potenciální energie E p vnějšího (valenčního) eletronu je závislá na poloze: E p () r () r e Z eff = (3) 4π rε de e je elementární náboj a 0 Z eff je efetivní atomové číslo. 1
2 Energeticé hladiny jsou podobné vodíovým, se sejmutou degenerací vzhledem orbitálnímu momentu hybnosti. E me 1 =, (4) 4 Z 8h ε n 0 de n je hlavní vantové číslo (n = 3,4,.) a l je orbitální vantové číslo (l< n, l = 0,1,,.,n-1) vnějšího eletronu. Upravený vztah pro E : E 4 me 1 = (5) ( n ) 8h ε 0 µ Kvantový defet µ závisí v malé míře na n a lesá s rostoucím l. l n ,35 0,85 0,01 4 0,00 5 0,00 Tabula. Kvantový defet µ sodíového atomu Spin eletronu se projevuje v rozštěpení energeticých hladin i bez přítomnosti vnějšího magneticého pole. Důvodem štěpení je interace magneticého pole, teré vyvolává orbitální magneticý moment eletronu, a spinového magneticého momentu ( mspin = S, r e r me de S r je spin, tj. vnitřní moment hybnosti eletronu). Jedná se o spin-orbitální interaci. Změna energií při rozštěpení v důsledu uvedené interace je malá a proto uvedené štěpení energeticých hladin označujeme jao jemné štěpení. Interace spinu S r eletronu s jeho orbitálním momentem způsobuje sejmutí degenerace vzhledem celovému momentu hybnosti: j = l+1/, l-1/, pro l 1, (6) de j je vantové číslo celového momentu hybnosti vnějšího eletronu. Jestliže v poruchové teorii uvažujeme interační člen: H = ξ () r S r. r l, (7) obdržíme pro rovnici (4):
3 1 En lj = E + ξ [ j( j + 1) s( s + 1) l( l 1) ], s = 1/ (8) a pro rozdíl energií při štěpení : 1 En lj= l+ 1 / En lj= l 1/ = ( l + 1) ξ. (9) Na obr. č.3 je spetrum sodíu.. SPEKTROMETR-GONIOMETR.1. Popis spetrometru Spetrometr goniometr (obr.1) se sládá z olimátoru, ouláru, stolu pro hranol a disu se stupnicí. Zatímco olimátor je pevně fixován e stojanu, otočná stupnice, stole s hranolem a oulár mohou rotovat nezávisle olem osy stojanu. 1 - trubice olimátoru - trubice ouláru 3 - stůl pro hranol 4 - hranol z flintového sla v držáu 5 - otočný dis se stupnicí 6 - nonius 7 - zvětšovací slo 8 štěrbina s uzávěrou 9 - adjustační šroub štěrbiny 10 - šroub jemné adjustace olimátoru 11 - oulár s vestavěným nitovým řížem 1 - zajišťovací šroub otočné stupnice 13 - nivelační šrouby stolu pro hranol Obr. 1 Spetrometr - goniometr 14 - adjustační šroub ouláru 15 - adjustační šroub výšového nastavení olimátoru 16 - adjustační šroub výšového nastavení ouláru 17 - opěry olimátoru a ouláru 18 - zajišťovací šroub nonia a ouláru 19 - držá Rowlandovy mřížy 0 - stojan 1 - šroub jemného posunu ouláru a noniové stupnice Kolimátorová trubice má štěrbinu na vnějším onci (směřuje do prostoru). Štěrbina je proti prachu ryta ovovou uzávěrou, terou je třeba před měřením vysunout. Šířu a výšu štěrbiny lze nastavit adjustačním šroubem (9) a posuvnou částí přístroje. Při uvolnění adjustačního šroubu olimátoru (10) můžete štěrbinu posouvat a měnit ta délu olimátoru. Čoča je umístěna v olimátorové trubici na opačné straně než štěrbina. Ohnisová vzdálenost čočy olimátoru je f = 160 mm. Stole pro hranol (3) může být horizontálně vyrovnán nivelačními šrouby (13). Hranol z flintového sla se v držáu (4) umístí na stole. Stole lze v žádané pozici zajistit adjustačním šroubem. Kolimátor i oulár mají 3 nosné body (15, 17). 3
4 Oulárová trubice je připevněna rameni otočnému olem osy stojanu a může být zajištěna v požadované pozici adjustačním šroubem, umístěným po straně. Na onci trubice (ve směru stolu hranolu) je čoča s ohnisovou vzdáleností f =160 mm a na volném onci je nastavitelný oulár (11). Jamile je oulár zajištěn, můžete poračovat jemnou adjustací pomocí šroubu (18). Nonius, zonstruovaný pro precizní čtení úhlu otočné stupnice na minuty, je fixován trubici ouláru (6). Čte se přes zvětšovací slo. Otočná stupnice (5) od 0 do 360 se může otáčet podél osy stojanu. Může být v libovolné poloze zajištěna šroubem (1). Držá hranolu (4) může být zaměněn držáem Rowlandovy mřížy (19).. Adjustování přístroje Abyste provedli se spetrometrem precizní měření, musíte velice přesně přístroj adjustovat. Štěrbina a nitový říž ouláru musí být v ohnisové rovině příslušných čoče (dráha telesopicého nosníu). Navíc mříža a refrační rozhraní hranolu musí být paralelní ose rotace...1 Adjustování ouláru Při adjustování ouláru zaostřete pomocí nastavovacího šroubu (14) bod (vzdálený objet) ležící v horizontální rovině ouláru. Vysunutím ouláru z trubice ouláru (11) zaostříte vestavěný nitový říž... Adjustace olimátoru Aniž byste měnili uspořádání ouláru, otočte trubici ouláru do osy horizontálně upevněné olimátorové trubice ta, že střed zobrazené štěrbiny je shodný se středem nitového říže. Vyšroubujte justační šroub (10) a vysuňte trubici se štěrbinou ta, aby obraz štěrbiny byl zaostřen. Otočením trubice olimátoru o 90 bude zaostřený obraz štěrbiny horizontální. Nitový říž opět umístíme na střed štěrbiny. Otočíme zpět a justační šroub zašroubujeme zpět jen dyž si budeme jisti, že se pozice nezměnila...3 Uspořádání zařízení s hranolem Stole pro hranol (3) zvedněte pomocí nivelačních šroubů (13) do úrovně trubice olimátoru, ouláru a srovnejte ho paralelně s disem se stupnicí (5). Pa umístěte hranol v držáu na stole ta, aby osa rotace procházela osou úhlu lomu a svaze světla z olimátoru úplně zasáhl lomící povrch hranolu. Nyní stole s hranolem zajistěte. Abyste srovnali lomnou hranu hranolu přesně paralelně ose rotace příp. štěrbině, proveďte následující: a) při osvětlené štěrbině spetrální He lampou nechte rotovat trubici ouláru olem stolu s hranolem ta, že paprse světla odražený na přední straně AC hranolu (obr.) vstoupí do ouláru. b) nivelačními šrouby (13) nastavte stole hranolu ta, že střed obrazu štěrbiny leží ve středu nitového říže. Oulárovou trubici zamněte v této poloze. Pa, aniž se dotnete hranolu, otáčejte stolem s hranolem ta, aby se světelný paprse po vstupu do ouláru odrážel Obr. Postavení hranolu na další straně povrchu hranolu BC a adjustujte znovu jao dříve nivelačními šrouby (13). 4
5 Opaujte, poud je další orece potřeba, toto justování střídavě. Nyní je lomivé rozhraní hranolu paralelní (souběžné) s osou rotace. 3. POSTUP MĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ 3.1 Stanovení indexu lomu hranolu z úhlu minimální odchyly Když paralelní paprse světla prochází hranolem, dojde u lomeného paprsu minimální odchylce od původního směru dopadajícího paprsu, terá při určité poloze hranolu nabývá své minimální odchyly δ. V tomto případě je platný následující vztah mezi úhlem lomu ε hranolu, úhlem odchyly δ a indexem lomu n materiálu hranolu (pro použitou vlnovou délu světla): δ + ε sin n = (10) ε sin Pro flintové slo hranolu použité v experimentu je ε známé (ε = 60 ), taže e stanovení indexu lomu n je nutné změřit pouze veliost odchyly δ. K měření δ umístěte hranol do cesty paprsu ta, aby úhel dopadu na rozhraní vzduch-slo nebyl příliš malý. To se dá zajistit ta, že lomený paprse může vystoupit z hranolu. Pro flintové slo s indexem lomu n = 1,6 a pro úhel lomu 60 je nejmenší možný úhel dopadu oolo 37 (pro orunové slo s indexem lomu n = 1,5 je nejmenší možný úhel 31 ). Otáčejte ramenem trubice ouláru ta, aby spetrální linie, pro terou je index lomu stanovován, byla viditelná ve středu nitového říže. Pa pomalu točte hranolem (může se stát, že budete muset readjustovat trubici ouláru), až spetrální linie právě projede svou rajní polohou (hranou barevného pásu) a začne se vracet. Nechte hranol na místě a zamněte v dané pozici trubici ouláru. Použijte šroub jemného posunu (18) a usaďte střed nitového říže do přesného středu spetrální linie a přečtěte stupně na noniu. (Pa se znovu vraťte do rajní polohy, zafixujte oulár a posunem šroubu jemného posunu usaďte střed nitového říže na střed měřené spetrální linie. To je poloha minimální odchyly). Pa odstraňte hranol ze stolu, uvolněte záme na trubici ouláru a srovnejte ho přímo e olimátoru ta, že střed zobrazené štěrbiny bude ve středu nitového říže. S oulárovou trubicí v této pozici ještě jednou přečtěte stupně na noniu. Tyto dva přečtené údaje tvoří výsledný úhel odchyly δ. 3. Stanovení mřížové onstanty difrační mřížy Nahraďte hranol Rowlandovou mřížou upevněnou v držáu a umístěte ji na zamčený stole ta, že čelní strana mřížy je olmá ose olimátorové trubice (strana s ruhovým výřezem směřuje e olimátorové trubici). K osvětlení použijte He spetrální lampu. Oulárem najděte difrační obrazce stejného řádu vlevo a vpravo od přímého obrazu štěrbiny a usaďte střed aždého difračního obrazce přesně na střed opticého říže. V obou případech přečtěte stupně na noniu. Rozdíl úhlů odpovídá φ,. Úhel φ je úhel mezi -tým řá- 5 Obr. 3 Minimální odchyla hranolu
6 dem difračního obrazce a neodchýleným (přímým) obrazem štěrbiny. Při stanovování mřížové onstanty je možné stanovit úhel φ nebo φ. Mřížová onstanta se vypočte z rovnice: d λ =. (11) sinϕ 3.3 Stanovení vlnové dély spetrální linie mřížovým spetrometrem K osvětlení štěrbiny použijte Na spetrální lampu. Poud je známa mřížová onstanta d, pa e stanovení vlnové dély změříme úhel φ mezi -tým řádem difračního obrazce a neodchýleným (přímým) obrazem štěrbiny. Jestliže jsou difrační obrazce symetricé po obou stranách přímého obrazu štěrbiny, je opět pratičtější stanovit úhel φ mezi dvěma -tými řády difračních obrazců po levé a pravé straně přímého obrazu štěrbiny. Následující vztah platí mezi mřížovou onstantou d, číslem řádu difračního obrazce, úhlem φ, při terém se objevuje -tý řád difračního obrazce, a vlnovou délou měřené spetrální linie λ: d λ = sinϕ. (1) 3.4 Jemné štěpení sodíové D - čáry Ve spetru druhého řádu dochází e štěpení sodíové čáry D. Jao zdroj použijte Na lampu. Střed nitového říže ouláru se umístí na sodíovou čáru D druhého řádu a tato pozice se uzamne. Užitím šroubu jemného posunu ouláru (18) se střed nitového říže ouláru přesune na druhou čáru řádu a odpovídající počet minut se přečte na noniu. Je-li φ úhel difrace (ohybu) čáry. řádu a ϕ je úhlová diference mezi první a druhou čárou.řádu přečtená na noniu, pa rozdíl vlnových déle λ lze spočítat z rovnice: G λ = sin [ sinϕ ( ϕ ϕ )] Poznáma: Rozdíl λ lze touto metodou stanovit pouze přibližně, neboť přesnost aždého úhlového měření je 1. Mirometricý šroub se nastaví do polohy 0 a nitový říž v telesopu se nastaví do polohy shodné s polohou červené čáry (. řád). V této poloze se telesop zajistí pomocí rýhované hlavy Obr.4 Spetrum sodíu šroubu. Nitový říž se nejprve usadí při dlouhé vlně a pa při ráté vlně sodíové čáry D pomocí mirometricého šroubu, polohy se poaždé zaznamenají. Kromě toho je možné měřit štěpení začínající po straně ráté vlny. Je nezbytné, aby řízení otáčení mirometricého šroubu bylo rovnoměrné, na druhou stranu pohrávání s vřetenem mirometricého šroubu může vést chybám. Měříme-li v obráceném směru, musí být mirometricý šroub nastaven do polohy 10 a 6
7 nitový říž v telesopu musí být usazen nejprve do polohy shodné s polohou červené linie (.řád). Pro vantitativní stanovení vlnové dély je třeba alibrovat mirometricý šroub podél celé ružnice. 3.5 Stanovte jemnou struturu štěpení sodíové čáry D Upozornění 1. Spetrální lampy dosahují svého plného osvětlovacího výonu zhruba po 5 minutách po zahřátí.. Držá lampy musí být postaven ta, aby vzduch mohl volně cirulovat přes ventilační štěrbiny. 3. Při výměně se lamp nidy nedotýejte ruou! Poud se ta stane, je třeba lampu otřít lihem. 4. Před výměnou spetrálních lamp je třeba nechat je vychladnout, jeliož papír nebo utěra užívané při této operaci by se mohly přilepit e slu lampy. 5. Obecně je možné pozorovat vestavěný nitový říž při zoumaném spetrálním světle. 6. Je-li to nezbytné, můžete nepatrně zvětšit šířu světelné štěrbiny nebo pracovat v místnosti, terá není doonale tmavá. K čištění štěrbiny používejte jelenici nebo hladou látu bez chlupů. 7. Světelný zdroj umístěte před předmět ta, že bude v opticé ose olimátoru. Spetrální lampy je třeba umístit něoli cm před štěrbinou. Je nezbytné aby otvorem štěrbiny byla čoča olimátoru zcela osvětlena. Můžete toho dosáhnout poud použijete při osvětlení štěrbiny ondenzor. Nastavte vhodnou šířu štěrbiny. Výon narůstá se zmenšováním šířy štěrbiny (pro sousedící vlnové dély) ale zároveň lesá jasnost spetra. Při velmi úzé štěrbině se ve spetru objevují horizontální čáry. Ty jsou příčinou minutových nepravidelností na orajích štěrbiny. 7
MĚŘENÍ JEDNODUCHÝCH SPEKTER DIFRAKČNÍM SPEKTROMETREM
Úloha č. 9 MĚŘENÍ JENOUCHÝCH SPEKTER IFRAKČNÍM SPEKTROMETREM ÚKOL MĚŘENÍ:. Kalibrujte spektrometr pomocí He spektra a určete mřížkovou konstantu použité ifrakční mřížky.. Stanovte vlnovou élku spektrálních
VíceMĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU
Úloha č 5 MĚŘENÍ MOMENTU SETRVAČNOSTI Z DOBY KYVU ÚKOL MĚŘENÍ: Určete moment setrvačnosti ruhové a obdélníové desy vzhledem jednotlivým osám z doby yvu Vypočtěte moment setrvačnosti ruhové a obdélníové
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceMěření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky
Měření vlnové délky spektrálních čar rtuťové výbojky pomocí optické mřížky Úkol : 1. Určete mřížkovou konstantu d optické mřížky a porovnejte s hodnotou udávanou výrobcem. 2. Určete vlnovou délku λ jednotlivých
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
Více3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU
3. OHYB A INTERFERENCE SVĚTLA OPTICKOU MŘÍŽKOU Měřicí potřeby 1) spektrometr ) optická mřížka 3) sodíková výbojka 4) Balmerova lampa Teorie Optická mřížka na průchod světla je skleněná destička, na níž
VíceHranolový spektrometr
Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VíceObrázek 2: Experimentální zařízení pro E-I. [1] Dřevěná základna [11] Plastové kolíčky [2] Laser s podstavcem a držákem [12] Kulaté černé nálepky [3]
Stránka 1 ze 6 Difrakce na šroubovici (Celkový počet bodů: 10) Úvod Rentgenový difrakční obrázek DNA (obr. 1) pořízený v laboratoři Rosalindy Franklinové, známý jako Fotka 51 se stal základem pro objev
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceMOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceFyzikální praktikum 2. 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr
Ústav fyziky kondenzovaných látek Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Fyzikální praktikum 9. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce. Refraktometr Úkoly k měření Povinná část Měření
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Balrmerova série Datum měření: 13. 5. 016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
Více6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyku
6. Měření Youngova modulu pružnosti v tahu a ve smyu Úol : Určete Youngův modul pružnosti drátu metodou přímou (z protažení drátu). Prostudujte doporučenou literaturu: BROŽ, J. Zálady fyziálních měření..
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
VLNOVÁ DÉLKA A FREKVENCE SVĚTLA 1) Vypočítejte frekvenci fialového světla, je-li jeho vlnová délka 390 nm. Rychlost světla ve vakuu je 3 10 8 m s 1. = 390 nm = 390 10 9 m c = 3 10 8 m s 1 f=? (Hz) Pro
VíceFyzikální praktikum č.: 1
Datum: 5.5.2005 Fyziální pratium č.: 1 ypracoval: Tomáš Henych Název: Studium činnosti fotonásobiče Úol: 1. Stanovte závislost oeficientu seundární emise na napětí mezi dynodami. yneste do grafu závislost
VíceBalmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty
Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty V tomto laboratorním cvičení zkoumáme spektrální čáry 1. řádu vodíku a rtuti pomocí difrakční mřížky (mřížkového spektroskopu). Známé spektrální
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VíceOPTICKÝ KUFŘÍK OA1 410.9973 Návody k pokusům
OPTICKÝ KUFŘÍK OA 40.9973 Návody k pokusům Učitelská verze NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA 2 NÁVODY K POKUSŮM OPTIKA SEZNAM POKUSŮ ŠÍŘENÍ SVĚTLA Přímočaré šíření světla (..) Stín a polostín (.2.) ODRAZ SVĚTLA
VíceMOMENT SETRVAČNOSTI. Obecná část Pomocí Newtonova pohybového zákona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb:
MOMENT SETRVAČNOST Obecná část Pomocí Newtonova pohybového záona síly můžeme odvodit pohybovou rovnici pro rotační pohyb: dω M = = ε, (1) d t de M je moment vnější síly působící na těleso, ω úhlová rychlost,
Vícen(ω) = ε r (ω)µ r (ω). látky, atd. V rámci praktika budou použity 2 metody, a sice měření indexu lomu kapalin
Úloha č. 5 - Měření indexu lomu některých látek 1 Teoretický úvod Jedním ze základních parametrů, který charakterizuje prostředí z hlediska šíření optického záření je index lomu. Udáva poměr rychlosti
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika
ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí
Více3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí
3. MAGNETSMUS 3.1 Magnetické pole ve vakuu a v látkovén prostředí 3.1.1 Určete magnetickou indukci a intenzitu magnetického pole ve vzdálenosti a = 5 cm od velmi dlouhého přímého vodiče, jestliže jím protéká
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceMillikanův přístroj. Návod k obsluze
Millikanův přístroj 559 412 Návod k obsluze Kladská 1082 500 03 Hradec Králové 3 tel: 495 220 229 495 220 394 fax: 495 220 154 GSM brána: 602 123 096 E-mail: info@helago-cz.cz http://www.helago-cz.cz Obsah
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceTypy světelných mikroskopů
Typy světelných mikroskopů Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček délka 1,2 m 17. stol. Typy světelných mikroskopů Jednočočkový mikroskop 17. stol. Typy světelných mikroskopů Italský
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceKmity a rotace molekul
Kmity a rotace moleul Svět moleul je neustále v pohybu l eletrony se pohybují oolo jader l jádra mitají olem rovnovážných poloh l moleuly rotují a přesouvají se Ion H + podrobněji Kmity vibrace moleul
VíceSada Optika. Kat. číslo 100.7200
Sada Optika Kat. číslo 100.7200 Strana 1 z 63 Všechna práva vyhrazena. Dílo a jeho části jsou chráněny autorskými právy. Jeho použití v jiných než zákonem stanovených případech podléhá předchozímu písemnému
VíceZeemanův jev. 1 Úvod (1)
Zeemanův jev Tereza Gerguri (Gymnázium Slovanské náměstí, Brno) Stanislav Marek (Gymnázium Slovanské náměstí, Brno) Michal Schulz (Gymnázium Komenského, Havířov) Abstrakt Cílem našeho experimentu je dokázat
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceRYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY
RYCHLOST SVĚTLA PROSEMINÁŘ Z OPTIKY JE RYCHLOST SVĚTLA NEKONEČNÁ? Galileo podporuje Aristotelovu (a Descartovu) pozici, Každodenní zkušenost ukazuje, že rychlost světla je nekonečná, protože když uvidíme
VíceMikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze
Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop Nikon Eclipse E200 Světelný mikroskop značky Nikon (Eclipse E200) používaný v botanické cvičebně zvětšuje při
VíceF MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18
F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18 Podpis: Třída: Verze testu: A Čas na vypracování: 120 min. Datum: Učitel: INSTRUKCE PRO VYPRACOVÁNÍ PÍSEMNÉ PRÁCE: Na vypracování zkoušky máte 120 minut.
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 3 Název: Mřížkový spektrometr Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 10. 4. 2008 Odevzdal dne:...
VíceOptické vlastnosti látek
Opticé vlastnosti láte Isaac Newton 64 77 Jan Marcus Marci z Kronlandu 595 677 Světlo je eletromagneticé vlnění James Cler Maxwell 83 879 Maxwellovy rovnice E, B B E, t B j E t Energie eletromagneticých
VíceUrčení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrického jevu
Určení Planckovy konstanty pomocí fotoelektrickéo jevu Související témata: Externí fotoelektrický jev, výstupní práce elektronu z kovu, absorpce, energie fotonu Princip a úkol: Fotocitlivý prvek - fotonka
VíceLaboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:
Truhlář Michal 3.. 005 Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8 Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem: T p 3, C 30% 97,9kPa Úkol: - Proveďte justaci hranolu a změřte
VíceLMF 2. Optická aktivita látek. Postup :
LMF 2 Optická aktivita látek Úkoly : 1. Určete specifickou otáčivost látky měřením pro známou koncentraci roztoku 2. Měření opakujte pro různé koncentrace a vyneste závislost úhlu stočení polarizační roviny
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VíceObr.1 Princip Magnetoelektrické soustavy
rincipy měřicích soustav: 1. Magnetoeletricá (depreszý) 2. Eletrodynamicá 3. Induční 4. Feromagneticá 1.ANALOGOVÉ MĚŘICÍ ŘÍSTROJE Magnetoeletricá soustava: Založena na působení sil v magneticém poli permanentního
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceMĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY
Úloha č. 14a MĚŘENÍ PLANCKOVY KONSTANTY ÚKOL MĚŘENÍ: 1. Změřte napětí U min, při kterém se právě rozsvítí červená, žlutá, zelená a modrá LED. Napětí na LED regulujte potenciometrem. 2. Nakreslete graf
VíceVlnové vlastnosti světla. Člověk a příroda Fyzika
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VíceNázev: Měření vlnové délky světla pomocí interference a difrakce
Název: Měření vlnové délky světla pomocí interference a difrakce Autor: Doc. RNDr. Milan Rojko, CSc. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: fyzika, matematika
Více8 b) POLARIMETRIE. nepolarizovaná vlna
1. TEORETICKÝ ÚVO Rotační polarizace Světlo má zároveň povahu vlnového i korpuskulárního záření. V optických jevech se světlo chová jako příčné vlnění, přičemž světelné kmity probíhají všemi směry a směr
Více~ II 1. Souprava pro pokusy z :I optiky opliky. Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice
Veletrh nápadů učitelů fyziky Souprava pro pokusy z : optiky opliky Pavel Kflž, Křfž, František Špulák, Katedra fyziky, PF fu JU České Budějovice Seznam součástí číslo kusů název obr.č. 1 1 kyveta 1 2
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úlohač.III Název: Mřížkový spektrometr Vypracoval: Petr Škoda Stud. skup.: F14 Dne: 17.4.2006 Odevzdaldne: Hodnocení:
VíceLineární pohon s kuličkovým šroubem
Veličiny Veličiny Všeobecně Název Typ Znača Jednota Poznáma ineární pohon s uličovým šroubem OSP-E..SB Upevnění viz výresy Rozsah teplot ϑ min C -20 ϑ max C +80 ineární pohon s uličovým šroubem Série OSP-E..SB
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Lukáš Teuer 8.4.2013 22.4.2013 Příprava Opravy
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceStudent(ka): Písemná část státní závěrečné zkoušky Fyzika (učitelství) červen Bodové hodnocení: Hodnotil(a): Celkové hodnocení testu:
Spránou odpoěď zaroužujte. Celoé hodnocení testu: Úloha 1 (3 body) Mějme ýtah o hmotnosti m, terý je poěšen na laně přes penou ladu. Za druhý onec lana tahá silou F čloě, terý stojí onom ýtahu. Jeho hmotnost
VíceRotační laser Leica RUGBY200
Rotační laser Leica RUGBY200 Návod k použití Česká verze 1 Tento manuál obsahuje důležité bezpečnostní pokyny a informace o konstrukci a provozu přístroje. Před uvedením přístroje do provozu si pozorně
VíceGeometrická zobrazení
Pomocný text Geometricá zobrazení hodná zobrazení hodná zobrazení patří nejjednodušším zobrazením na rovině. Je jich vša hrozně málo a často se stává, že musíme sáhnout i po jiných, nědy výrazně složitějších
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Interference a ohyb světla
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 10: Interference a ohyb
Více17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický
VíceMěření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem
43 Kapitola 7 Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem 7.1 Úvod Tíhové zrychlení je zrychlení volného pádu ve vakuu. Závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce. Jako normální tíhové zrychlení g n
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu
Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceZeemanův jev. Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov
Zeemanův jev Pavel Motal 1 SOŠ a SOU Kuřim, s. r. o. Miroslav Michlíček 2 Gymnázium Vyškov 1 Abstrakt Při tomto experimentu jsme zopakovali pokus Pietera Zeemana (nositel Nobelovy ceny v roce 1902) se
VíceElektronový obal atomu
Elektronový obal atomu Vlnění o frekvenci v se může chovat jako proud částic (kvant - fotonů) o energii E = h.v Částice pohybující se s hybností p se může chovat jako vlna o vlnové délce λ = h/p Kde h
VíceAbsorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE
Absorpční vlastnosti plazmatu směsí SF 6 a PTFE N. Bogatyreva, M. Bartlová, V. Aubrecht Faulta eletrotechniy a omuniačních technologií, Vysoé učení technicé v Brně, Technicá 10, 616 00 Brno Abstrat Článe
VíceJestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední
Jestliže rozkmitáme nějakou částici pevného, kapalného anebo plynného prostředí, tak síly pružnosti přenesou tento kmitavý pohyb na částici sousední a ta jej zase předá svému sousedovi. Částice si tedy
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
VíceMěření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí. 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály
FP 1 Měření a analýza mechanických vlastností materiálů a konstrukcí Úkoly : 1. Určete moduly pružnosti E z ohybu tyče pro 4 různé materiály 2. Určete moduly pružnosti vzorků nepřímo pomocí měření rychlosti
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider
VíceNávrh vysokofrekvenčních linkových transformátorů
inové transformátory inové transformátory Při požadavu na transformaci impedancí v široém frevenčním pásmu, dy nelze obsáhnout požadovanou oblast mitočtů ani široopásmovými obvody, je třeba použít široopásmových
VícePraktikum školních pokusů 2
Praktikum školních pokusů 2 Optika 3A Interference a difrakce světla Jana Jurmanová Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno I Interference na dvojštěrbině Odvod te vztah pro polohu interferenčních
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceAutomatický nivelační přístroj RUNNER 20/24
Automatický nivelační přístroj RUNNER 20/24 RUNNER 20/24 patří k nové generaci stavebních nivelačních přístrojů. Je vhodný pro všechny aplikace spojené s přenášením výšek, pro měření vzdáleností a pro
VíceDigitální učební materiál
Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Digitální učební materiál CZ.1.07/1.5.00/3.080 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/ Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceUV osvitová jednotka Veškeré kopírování, reprodukování a rozšiřování tohoto návodu vyžaduje písemný souhlas firmy Transfer Multisort Elektronik.
UV osvitová jednotka Uživatelská příručka Veškeré kopírování, reprodukování a rozšiřování tohoto návodu vyžaduje písemný souhlas firmy Transfer Multisort Elektronik. 1. Použití zařízení... 2 2. Umístění...
VíceTÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.
TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD Soustavu souřadnic spojenou se Zemí můžeme považovat prakticky za inerciální. Jen při několika jevech vznikají odchylky, které lze vysvětlit vlastním pohybem Země vzhledem
VíceJméno: Skupina: Datum: Elektrookulografie
Elektrookulografie Úvod. Doplňte do textu Elektrookulografie jako měřící metoda je schopná zaznamenávat.. generované při pohybu. Metoda je založena na měření změn.. (2 slova) pomocí elektrod umístěných
Více1. Zadání Pracovní úkol Pomůcky
1. 1. Pracovní úkol 1. Zadání 1. Ověřte měřením, že směry výletu anihilačních fotonů vznikajících po β + rozpadu jader 22 Na svírají úhel 180. 2. Určete pološířku úhlového rozdělení. 3. Vysvětlete tvar
VíceÚloha č. 1 : TROJÚHELNÍK. Určení prostorových posunů stavebního objektu
Václav Čech, ČVUT v Praze, Fakulta stavební, 008 Úloha č. 1 : TROJÚHELNÍK Určení prostorových posunů stavebního objektu Zadání : Zjistěte posun bodu P do P, umístěného na horní terase Stavební fakulty.
VíceMagnetické pole drátu ve tvaru V
Magnetické pole drátu ve tvaru V K prvním úspěchům získaným Ampèrem při využívání magnetických jevů patří výpočet indukce magnetického pole B, vytvořeného elektrickým proudem procházejícím vodiči. Srovnáme
VíceMechanika tuhého tělesa
Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso je ideální těleso, jehož tvar ani objem se působením libovolně velkých sil nemění Síla působící na tuhé těleso má pouze pohybové účinky Pohyby tuhého tělesa Posuvný
VíceAutomatický nivelační přístroj. Příručka uživatele
Automatický nivelační přístroj Příručka uživatele Obsah 1. Technické údaje 2. Vnější vzhled 3. Použití 4. Zamíření a zaostření 5. Měření 5.1. Měření výšky 5.2. Měření vzdálenosti 5. 3. Měření úhlu 6. Kontrola
Více5.3.5 Ohyb světla na překážkách
5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se
VíceLaserová vodováha BWL201. Návod k obsluze
Laserová vodováha BWL201 Návod k obsluze OBSAH Důležitá upozornění 2 Všeobecné bezpečnostní pokyny 2 Před uvedením do provozu 3 Použití podle účelu určení 3 Popis přístroje 4 Uvedení do provozu 4 Údržba
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Praktikum z pevných látek (F6390) Zpracoval: Michal Truhlář Naměřeno: 6. března 2007 Obor: Fyzika Ročník: III Semestr:
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceZeemanův jev. Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český Brod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10
Zeemanův jev Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český rod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10 m.jirasek@seznam.cz; vejmola.jan@seznam.cz Abstrakt: Zeemanův jev je významný yzikální jev, který
VíceÚloha 1 Multimetr. 9. Snižte napájecí napětí na 0V (otočením ovládacího knoflíku výstupního napětí zcela doleva).
Úloha 1 Multimetr CÍLE: Po ukončení tohoto laboratorního cvičení byste měli být schopni: Použít multimetru jako voltmetru pro měření napětí v provozních obvodech. Použít multimetru jako ampérmetru pro
VíceNázev: Odraz a lom světla
Název: Odraz a lom světla Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika, Informatika) Tematický celek: Optika Ročník:
Více3.2.9 Věta o středovém a obvodovém úhlu
3..9 ěta o středovém a obvodovém úhlu Předpolady: ody, rozdělují ružnici na dva oblouy. Polopřímy a pa rozdělují rovinu na dva úhly. rcholy obou úhlů leží ve středu ružnice říáme, že jde o středové úhly
VíceSpektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm
Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový
Více