Znepokojení z p?ítomnosti m?chý?natek (Siphonofora) ve St?edozemním mo?i!

Transkript

1 Znepokojení z p?ítomnosti m?chý?natek (Siphonofora) ve St?edozemním mo?i! Ur?ité druhy tubýš? (Siphonofora) známé pod názvem m?chý?natky, n?kdy také nazývané Portugalské galéry, nebo Modrý portugalský vále?ník, nemají pouze krásné latinské jméno Physalia physalis, ale samy o sob? jsou to velice p?vabná stvo?ení a geniální výsledek evolu?ního vývoje. I když se jim n?kdy v angli?tin??íká jellyfish neboli medúzy, ve skute?nosti se jedná o kolonie složené z mnoha polyp?, z nichž každý se specializuje na ur?itou?innost: manévrování, trávení a další, jako nap?íklad útoky, nebo obrana za pomocí žahavých bun?k. Celé toto um?lecké dílo p?írody funguje dohromady jako kolonie a samotné polypy nedokáží bez celku p?ežít. V kolonii se nacházejí plovoucí?ásti (pneumatophorae) a cosi jako nafouknutá plachta. Ta se leskne nádhernou modro-fialovou barvou skoro jako drahokam a zajiš?uje, že se kolonie drží na hladin?. Vznešená medúza potom spouští krásná, až 10 metr? dlouhá, chapadla pod hladinu. I menší jedinci, kte?í nap?íklad zabírají pouze deseticentimetrovou plochu na hladin?, mají až 2 metry dlouhá chapadla, která visí do hloubky a vypadají jako navle?ené korálky. Každý z t?chto korálk? obsahuje specializované žahavé bu?ky (nematocysty), které mohou zp?sobit závažné poran?ní.

2 Image not found or type unknown A co Mallorka - jde tam opravdu o n?co nového? I když jsou obavy ve st?edomo?í oprávn?né, riziko není zvýšeno celosv?tov?. Již v roce 1975, jako pon?kud znud?ný budoucí absolvent st?ední školy s v?deckým zam??ením, jsem mohl obdivovat a zkoumat n?kolik vzork?, které k mému velkému nadšení uvízly na pob?eží Východofríských ostrov? v Severním mo?i. Jak se to mohlo stát? V roce 1975 se všechna hejna m?chý?natek z atlantského oceánu rozhodla p?est?hovat na západ Nizozemska k n?meckým Východofríským ostrov?m. Portugalská galéra to prost? n?kdy nemá ráda horké, takže ob?as za?ne hledat chladn?jší vody. Ani co do po?tu popsaných útok? tohoto živo?icha nedrží st?edomo?í zdaleka prvenství. Jsou známy vlny žahavých útok? na Mallorce. Každý, kdo to pamatuje, ví, co tam m?chý?natky dokázaly.

3 Populace t?chto kolonií polyp? se chovají skoro jako agresorské a trýznitelské státy, které rozši?ují své území podle vlastní libov?le. Zdá se, že sm?r jejich expanze se neustále m?ní podle pov?trnostních podmínek a proud?ní v?tru, který pohání jejich plováky, ale myslím, že nakonec je to spíše tento stát, který to expanzí?ídí sám o sob?. Otrava požaháním Portugalskou galérou Jed, který je aplikován dokonale vyvinutou žahavou bu?kou v deseti milisekundách, je vysoce toxický pro malé mo?ské živo?ichy a v sekund? je usmrcuje. Jeho význam je v prvé?ad? zajistit s naprostou jistotou dostatek potravy pro celou galéru. Kolonie žahavc? mají velice malý smysl pro soudní rozep?e, proto usmrcení jejich ko?isti musí být p?edevším velice rychlé a co nejefektivn?jší. Pokud je požahán?lov?k, objeví se nejprve nevýslovná bolest, která je zp?sobena vysoce jedovatým neurotoxinem obsaženým v jedu. Tento toxin mo?ské živo?ichy bezprost?edn? paralyzuje,?lov?k je však p?íliš veliký a to i v p?ípad?, že se jedná ješt? o dít?, takže tém?? ve všech p?ípadech požahání p?ežije. Velice vzácné p?ípady úmrtí jsou zp?sobeny druhotnou p?í?inou, jako je infarkt myokardu zp?sobený stresem, nebo závažné zk?ížené alergické reakce. Pro úplnost p?ipome?me, že jiný podobný organizmus žijící v Tichém oceánu, medúza?ty?hranka smrtelná (Chinorex fleckeri), disponuje jedním z nejsiln?jších jed? na sv?t? a m?že?lov?ka zabít. Po bolestivém požahání se rozvine závažná místní kožní reakce v oblastech, kde došlo ke kontaktu žahavých bun?k s k?ží, tedy kde byla d?íve cítit ona nesnesitelná bolest. Je zcela nezbytné tato ložiska dermatologicky ošet?it za pomocí kortikoidních mastí, aby se p?edešlo vytvo?ení nevzhledných jizev.

4 Image not found or type unknown První pomoc p?i požahání Zcela p?irozen? nyní o?ekáváte, že vám tento?lánek poskytne jasné pokyny pro správné ošet?ení t?chto lézí. Toto o?ekávání však nem?žeme beze zbytku naplnit. Pohybuji se v oblasti potáp??ské medicíny již bezmála 4 desetiletí a za tu dobu jsem se setkal s r?znými šílenými nápady, které se neustále opakují, aniž by byly podloženy seriózními informacemi. Jen n?kolik p?íklad? za všechny: prášek do pe?iva, p?na na holení, omývání sladkou (neslanou) vodou, mo?í, nebo alkoholem... To všechno má neutralizovat požahání medúzou. Je naprosto jasné, že do své potáp??ské výbavy si vždy p?ibalíte prášek do pe?iva a p?nu na holení... Pokud tomu tak náhodou není, zkuste postiženou oblast po??rat, nebo ji polijte neslanou vodou a alkoholem. Ale nyní vážn?: krom? roztomilé bizarnosti mají tato doporu?ení jednu vadu na kráse. Nefungují a mohou celý problém ješt? zhoršit.

5 Podívejme se celý problém z pohledu v?dy Zde jsou k dispozici v?deckými metodami potvrzené informace, které byly roku 2017 shrnuty v odborném?lánku (?asopis Toxins 2017, 9(5), 149; Pokud Portugalská galéra zaúto?í a zp?sobí velkou bolest, vždy úto?í pouze velice opatrn? a nepoužije více než 1% svých bojových sil. To znamená, že naprostá v?tšina žahavých bun?k je po prvním útoku stále neaktivních. Pokud je bolest tak nesnesitelná p?i vylití 1% jedu a zp?sobuje nevzhledné kožní léze, co když se vzbou?í celá armáda? Katastrofa! V rámci první pomoci p?i požahání je tedy p?edevším d?ležité zabránit aktivaci zbylým 99% žahavých bun?k. Jak zjistili v?dci z Havaje, domácí protijedy, jako je prášek do pe?iva, p?na na holení, mo?, neslaná voda a alkohol pouze zp?sobí aktivaci nepoužitých 99 % žahavých bun?k, a to i v p?ípad?, že se jedná o chapadla, která byla od vlastní kolonie odtržena p?ed delší dobou (i n?kolik dní!) pamatujme, že se jedná o samostatné jedince, nikoliv orgány v pravém slova smyslu... Nejvhodn?jší dostupná tekutina, kterou je možno odstranit jed mechý?ovky je ne?ed?ný ocet. Skute?n? se vyplatí mít jej s sebou, pokud se pohybujete v oblastech, které k?ižují Portugalské galéry. Minimální ú?inná koncentrace je 5 %, použijte proto ocet v plné síle bez?ed?ní (standardní ocet je v?tšinou roztok 8 % kyseliny octové). Pokud není k disposici ocet, je nejlepší použít slanou vodu. Ta je lehce dostupná, protože k požahání dochází na mo?i, nebo u mo?e. Naopak drhnutí pískem, nebo oškrabávání ulp?lých bun?k tupou stranou nože spíše zp?sobí uvoln?ní dalšího jedu a zhoršení problému.

6 Image not found or type unknown Minimalizace osobního rizika Velice jednoduchá pomoc je celková ochrana t?la neoprénem. Pokud vás požahala Portugalská galéra, vaši pomocníci by m?li být vždy oble?eni v celot?lovém neoprénu s kuklou a rukavicemi. Alespo? ti na palub?, protože samotná chapadla zra?ují stejn?, jako setkání s celou kolonií. Pokud zaznamenáte v okolí Portugalskou galéru, a není t?žké ji rozpoznat podle jejího charakteristického plováku, je nezbytné z?stat v uctivé vzdálenosti. To je obzvlášt? d?ležité, pokud se jedná o koupající se d?ti, které mají menší t?lesnou hmotnost a jsou tedy ve v?tším nebezpe?í závažné otravy. Lahev kuchy?ského octa je nejlepší rychlá pomoc p?i lokální aplikaci na požahanou oblast. M?la

7 by být po ruce vždy, když se pohybujeme v oblastech, kde hrozí setkání s m?chý?natkami. Pokud není ocet k disposici, odstra?te chapadla a ulp?lé žahavé bu?ky pomocí omytí slanou mo?skou vodou, ale neseškrabujte je. Všechno ostatní je jenom zp?sob, jak aktivovat další, zatím spící žahavé bu?ky. Pamatujte, že došlo k použití pouze malého množství z celkového po?tu žahavých bun?k! A kdybyste už m?li tu sm?lu a m?chý?natka vás požahala, pamatujte, že je t?eba zachovat chladnou hlavu! Setkání s Portugalskou galérou je sice krajn? nep?íjemné, ale nikdy smrtelné. Zkuste si projít náš HMLI kurz, který se zabývá prevencí poran?ní mo?skými živo?ichy, jejich rozpoznáním a první pomocí. O autorovi: Doktor medicíny Ulrich van Laak je spoluzakladatelem DAN Europe a nyní p?sobí v této organizaci již tém?? 30 let jako?editel zdravotní podpory a pomoci pro N?mecko, Rakousko a Ma?arsko. V minulosti byl poradcem p?edsedy N?mecké spole?nosti pro potáp??skou a hyperbarickou medicínu, v sou?asné dob? zastává funkci zdravotního specialisty (v hodnosti kapitána) n?meckého námo?nictva jako odborník na námo?ní medicínu, potáp?ní a zdravotní pomoc p?i služb? na ponorkách (u n?meckého, ale i u amerického námo?nictva). Rovn?ž pracuje jako vedoucí Odd?lení námo?ní medicíny p?i N?meckém institutu námo?ní medicíny (NIMM) v Kronshagenu (v n?meckém Kielu). Krom? potáp??ské medicíny jsou hlavními p?edm?ty jeho zájmu bezpe?nost a záchrana p?i služb? na ponorkách, patofyziologie pono?ování a vyno?ování, za?ízení a p?ístroje pro záchranné akce a postupy, p?ežití na mo?i a telemedicína pro civilní a vojenské lo?stvo.