Státní podpora SA (2012/N) Česká republika Podpora na zachování genetických zdrojů sladkovodních ryb pro akvakulturu kmenová hejna

Transkript

1 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne C(2013) 5802 final Věc: Státní podpora SA (2012/N) Česká republika Podpora na zachování genetických zdrojů sladkovodních ryb pro akvakulturu kmenová hejna Vážený pane ministře, 1. POSTUP (1) Podle názoru České republiky státní podpora na zachování genetických zdrojů sladkovodních ryb pro akvakulturu nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále SFEU ). V zájmu právní jistoty však Česká republika oznámila jako existující podporu v době přistoupení 1 režim podpory podobný režimu, který je předmětem tohoto oznámení. V březnu 2005 Komise informovala Českou republiku o svém rozhodnutí, že nevznese žádné námitky vůči těmto opatřením z toho důvodu, že neexistují žádné vážné pochybnosti, pokud jde o slučitelnost těchto opatření se společným trhem 2. (2) Tento režim podpor byl oznámen Komisi dne 2. listopadu 2012 a zaevidován pod číslem jednacím SA (2012/N). Doplňující žádosti o informace byly zaslány České republice dne 8. ledna 2013 (čj. ARES(2013)18209), dne 19. března 2013 (čj. ARES(2013)36869) a dne 30. dubna 2013 (čj. ARES(2013)984801). 1 2 Zaevidováno útvary Komise pod jednacím číslem CZ 85/2004. Čj. C(2005)699. Vážený pan Jan KOHOUT ministr zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Loretánské náměstí Praha 1 Česká Republika Commission européenne, B-1049 Bruxelles Belgique Europese Commissie, B-1049 Brussel België Telefon: (0)

2 2. POPIS OPATŘENÍ 2.1. Cíl režimu podpory a právní základ (3) Cílem režimu podpory je zachovat genetické zdroje určitých místních sladkovodních druhů ryb, a tím původní místní biologickou rozmanitost. (4) Režim podpory se opírá o tři hlavní právní předpisy: i) zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ii) zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (dále jen plemenářský zákon ) a iii) vyhlášku č. 447/2006 Sb., o genetických zdrojích zvířat. (5) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství stanoví podmínky pro poskytnutí vnitrostátních dotací pro zemědělství. Zejména stanoví každoroční schválení cíle těchto podpor včetně úrovně financování Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky ( 2 a 2d). Na tomto základě vydává Ministerstvo zemědělství každý rok zásady definující podmínky pro poskytování podpor pro zachování a využívání genetických zdrojů pro výživu a zemědělství (dále jen Zásady ). (6) Plemenářský zákon stanoví podmínky a pravidla pro šlechtění a plemenitbu vyjmenovaných hospodářských zvířat, pro ochranu, uchovávání a využívání genetických zdrojů zvířat, pro označování označovaných zvířat a pro evidenci evidovaných zvířat, chovaných na území České republiky tak, aby tato činnost byla, za podpory ze státních prostředků, nástrojem pro zvelebování populací těchto zvířat a zachování jejich genetické rozmanitosti (viz 1 odst. 3). (7) Podle 14 tohoto zákona jsou předmětná opatření upravena v Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství (dále jen Národní program ). Jedním z hlavních cílů Národního programu je zachování genetické rozmanitosti rostlin, mikroorganismů a živočichů. Genetické zdroje ryb jsou uvedeny konkrétně v části B Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů zvířat významných pro výživu a zemědělství. (8) Plemenářský zákon stanoví zřízení organizace, která odpovídá za realizaci Národního programu a za provozování genobanky. Touto organizací je Výzkumný ústav živočišné výroby (dále jen VÚŽV ). (9) Aby bylo možné využít režimu podpory, je nezbytné se stát účastníkem Národního programu (dále jen účastník NP ). Dotace jsou poté poskytovány jednotlivým účastníkům na základě žádosti o dotaci, kterou před tím, než je schválena Ministerstvem zemědělství, posuzuje VÚŽV. (10) 14 plemenářského zákona stanoví povinnosti účastníka NP a VÚŽV. (11) Podle 14 odst. 9 je účastník NP povinen chránit genetický zdroj zvířete a hodnotit genetický zdroj předepsaným způsobem. Musejí být použity specifické metody hospodaření a šlechtění a rovněž specifické testy, které se liší od běžných metod produkce. Výsledky posouzení by měly být předány VÚŽV, který také může požadovat vzorek genetického zdroje zvířat z hospodářství účastníka. (12) 14 odst. 10 stanoví povinnost VÚŽV, pokud jde o konzervaci genetických zdrojů a provozování genobanky. Podle 14 odst. 12 mají jeho zaměstnanci právo vstupovat na pozemky a do provozních objektů účastníků NP za účelem zjištění stavu dotyčných genetických zdrojů zvířat. 2

3 (13) 14 odst. 14 stanoví, že VÚŽV a účastník NP poskytují vzorky genetických zdrojů zvířat jiným osobám, jestliže a) mají dostatečnou zásobu vzorků genetických zdrojů zvířat a b) poskytnutím vzorku genetického zdroje zvířete nedojde k ohrožení genetického zdroje zvířete nebo k jeho poškození, které by mohlo mít za následek fyzický zánik genetického zdroje zvířete. Podle 14 odst. 15 jsou tyto vzorky pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání poskytovány bezúplatně. (14) Vyhláška č. 447/2006 o genetických zdrojích zvířat stanoví zvláštní podmínky vztahující se na hodnocení genetických zdrojů zvířat a metodiku pro uchovávání těchto zdrojů a vedení dokumentace o nich. Obsahuje vzor žádosti o zařazení do Národního programu Rozpočet a doba trvání (15) Roční předpokládaný rozpočet je 5 milionů CZK (přibližně EUR) a doba trvání režimu je 10 let (od 1. ledna 2013 do ) Příjemci (16) Podle českých orgánů se počet potenciálních příjemců pohybuje od 11 do 50. Většinou se jedná o producenty ryb, neboť povinnosti uložené účastníkům NP vyžadují určitou úroveň odborných znalostí, jakož i provozní a organizační kapacity, jejichž náklady nejsou zahrnuty do dotací. Jinými možnými příjemci jsou univerzity, výzkumná střediska nebo správy národních parků Intenzita podpory a způsobilé náklady (17) Finanční podpora na genetické zdroje sladkovodních ryb se vypočítá pro kmenová hejna 120 ryb, která většinou sestávají ze 100 samic a 20 samců. Šlechtitel používá potomstvo získané reprodukcí tohoto kmenového hejna pouze pro trvalé obnovování geneticky čistého kmenového hejna. (18) Příspěvek z veřejných zdrojů se vypočítává odlišně v závislosti na dotčeném živočišném druhu a pohybuje se od 35 % produkčních nákladů u genetického zdroje, kterým je kapr obecný, až po maximálně 61 % u některých síhů (bělomasých ryb). V průměru činí státní příspěvek 46,55 % přímých ročních nákladů na zachování dotyčných genetických zdrojů. (19) Tato čísla odrážejí vícenáklady vzniklé při zachování genetických zdrojů příslušných druhů v porovnání s náklady na běžné rozmnožování (příkladem jsou vícenáklady na individuální značkování pomocí mikročipů). Tato čísla se rovněž liší podle druhů a odrážejí např. variabilní náklady na umělou reprodukci a odchov raných stádií plůdku, nutnost častější manipulace při odchovu plůdku a čištění vody pro líheň u některých druhů, náklady na léčbu a dezinfekci (vyšší u jesetera, pstruha a sumce velkého), aeraci, krmné režimy (polointenzivní chov s obilninovým krmivem pro kapra versus umělý chov s kompletními krmnými směsmi pro pstruha duhového). (20) Tyto sazby jsou stanoveny každý rok v Zásadách uvedených v bodě 5. 3

4 3. POSOUZENÍ 3.1. Existence podpory (21) Podle ustanovení čl. 107 odst. 1 SFEU platí, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak. (22) Režim zahrnuje státní zdroje ve formě přímých dotací a příslušné částky jsou potenciálně vyšší než prahové hodnoty de minimis 3 pro odvětví rybolovu. (23) Jak české orgány vysvětlily, potenciálními příjemci těchto dotací jsou většinou producenti působící v odvětví rybolovu. Vzhledem k jejich obchodní činnosti jsou těmito příjemci podniky ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. (24) Dalo by se však pochybovat, zda činnosti, jež provádějí jako účastníci Národního programu a na které dostávají dotace, je nutno považovat za hospodářskou činnost. Zaprvé, jak zdůrazňujeme výše, potomstvo z umělého rozmnožování chovatel neprodává ani nepoužívá pro vlastní komerční produkci. Používá se výhradně pro obnovu a doplnění původního kmenového hejna, se společným dlouhodobým zájmem na zachování genetické rozmanitosti. Exempláře ryb patřící do kmenového hejna podléhají individuálnímu označení (obvykle mikročipy). Za druhé se v 14 plemenářského zákona stanoví, že účastník Národního programu může za určitých podmínek poskytnout vzorky genetických zdrojů zvířat jiným osobám, ale tyto vzorky pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání musí být poskytovány bezúplatně. Zatřetí jsou podle čl. 7 písm. c) Zásad účastníci Národního programu povinni v souvislosti s předmětnou finanční dotací vést oddělené účetnictví a uchovávat doklady, a to v rámci svých příslušných účetních systémů. (25) Na první pohled se rovněž jeví jako nepravděpodobné, že dotace, jež producenti dostávají pro plnění povinností v rámci Národního programu, by mohly být přínosné pro jejich komerční činnost. Jak však uvedly české orgány, účast v Národním programu a provozování živé genobanky je pro chovatele ryb velmi prestižní činnosti. I když se to zdá nepravděpodobné, nelze zcela vyloučit, že tento prestižní status by mohl mít pozitivní vliv na jejich komerční činnost, například zvýšením jejich atraktivity pro zákazníky. V takové situaci by dané opatření pravděpodobně mohlo udělovat výhodu dotyčným producentům, z čehož by mohla vzejít hrozba narušení hospodářské soutěže a možného dopadu na obchod mezi členskými státy. (26) Z těchto důvodů se Komise rozhodla zkoumat, zda by v hypotetickém případě, že by se předmětný režim podpory považoval za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohl být přesto považován za slučitelný s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. 3 Nařízení Komise (ES) č. 875/2007 ze dne 24. července 2007 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis v odvětví rybolovu a o změně nařízení (ES) č. 1860/2004 (Úř. věst. L 193, , s. 6). 4

5 3.2. Slučitelnost podpory (27) Zásada neslučitelnosti státní podpory se společným trhem stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU platí s výhradou výjimek stanovených v čl. 107 odst. 2 a 3. V čl. 107 odst. 3 jsou uvedeny kategorie podpory, které mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Podle ustálené judikatury má Komise široké právo volné úvahy při výkonu pravomocí ve věcech, které spadají pod čl. 107 odst. 3 SFEU. V rámci výkonu tohoto práva volné úvahy zveřejnila pokyny a sdělení, v nichž jsou stanovena kritéria, podle nichž se určité kategorie podpory prohlašují za slučitelné se společným trhem, včetně konkrétních pokynů pro posuzování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury 4. Toto oznámení se posuzuje podle těchto zvláštních pokynů. (28) Oddíl 4 pokynů uvádí devět kategorií podpory, které mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Jelikož není pravděpodobné, že by tento režim podpory spadal pod bod 4.1 až 4.8 pokynů, posouzení Komise vychází z bodu 4.9 pokynů ( Podpora pro jiná opatření ). Aby byl režim podpory prohlášen za slučitelný s vnitřním trhem na základě tohoto konkrétního bodu, je nezbytné, aby dotyčný členský stát prokázal, že program je v souladu se zásadami stanovenými v oddílu 3 pokynů, a zejména že slouží jasně cílům společné rybářské politiky (SRP) Soulad s cíli společné rybářské politiky (29) Zvláštní cíle SRP jsou stanoveny v nařízení č. 2371/2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky 5. Na základě tohoto nařízení by cílem společné rybářské politiky mělo být stanovení udržitelného využívání živých vodních zdrojů a akvakultury v rámci udržitelného rozvoje, přičemž je třeba rovnou měrou přihlédnout k environmentálním, hospodářským a sociálním otázkám (4. bod odůvodnění). (30) Podpora udržitelného využívání akvakultury je tedy jedním z klíčových cílů společné rybářské politiky, což se odráží v prioritní ose 2 Evropského rybářského fondu (ERF) 6. V rámci této osy vymezuje článek 28 nařízení o Evropském rybářském fondu rozsah intervenčních opatření v produkci akvakultury, článek 29 se týká opatření pro produktivní investice do akvakultury a článek 30 se týká a opatření na ochranu vodního prostředí. V článku 30 se zejména stanoví, že z fondu lze poskytovat podporu na poskytování vyrovnávací platby za využití akvakulturních výrobních metod, které napomáhají ochraně životního prostředí a jeho zlepšování a ochraně přírody. Kromě toho se v čl. 30 odst. 2 písm. a) konkrétně odkazuje na cíl podpory financováním z EFF forem akvakultury, které zahrnují ochranu a zlepšování životního prostředí, přírodních zdrojů a genetické rozmanitosti, jakož i udržování krajiny a tradičních charakteristik akvakulturních oblastí (zdůraznění přidáno). (31) Dotyčný režim podpory by byl pravděpodobně nezpůsobilý pro financování v rámci ERF, protože ERF je logicky zacílen na akvakulturní výrobní metody, tj. na komerční akvakulturu, zatímco režim podpory sleduje cíl společného zájmu (zachování genetické rozmanitosti), který není komerční produkci vlastní. České orgány opravdu upřesnily, že potomstvo z hromadného umělého rozmnožování chovatel neprodává ani nepoužívá pro vlastní produkci. V 14 plemenářského zákona je navíc uvedeno, že Úř. věst C 84, , s. 10. Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky (Úř. věst. L 358, , s. 59). Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, , s. 1). 5

6 vzorky genetických zdrojů zvířat mohou být za určitých podmínek poskytnuty jiným osobám, ovšem je stanoveno, že tyto vzorky jsou pro účely šlechtění, výzkumu a vzdělávání poskytovány bezúplatně. (32) Ze stejného důvodu není možné posuzovat režim podpory podle bodu 4.1 pokynů týkajících se podpory pro kategorie opatření, na která se vztahuje nařízení o blokových výjimkách. Podpora akvakultury, na kterou se vztahuje nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu 7, je skutečně silně vázána na definice a podmínky v článcích 28 až 30 nařízení o Evropském rybářském fondu. (33) České orgány také vysvětlily, že cílem Národního programu je provádět mezinárodní závazky o zachování genetických zdrojů a biologické rozmanitosti, které vyplývají z Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (CBD) a jejího strategického plánu pro biologickou rozmanitost pro období let Úmluva vstoupila v platnost na konci roku 1993 a má tři hlavní cíle: i) zachování biologické rozmanitosti, ii) udržitelné využívání složek biologické rozmanitosti a iii) poctivé a spravedlivé sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů. (34) V říjnu 2010 byl na 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti přijat revidovaný a aktualizovaný strategický plán pro biologickou rozmanitost, včetně cílů v oblasti biologické rozmanitosti (známých jako aičijské cíle v oblasti biologické rozmanitosti čili Aichi Biodiversity Targets) pro období let Například cíl 13 plánu výslovně stanoví, že do roku 2020 bude zachována genetická rozmanitost pěstovaných rostlin, zvířat ve farmovém chovu a domácích zvířat, jakož i příbuzných planě rostoucích rostlin a volně žijících zvířat, včetně ostatních sociálně, ekonomicky a kulturně cenných druhů, budou vypracovány a provedeny strategie pro minimalizaci genetické eroze a zachování jejich genetické rozmanitosti. (35) Na základě uvedeného se Komise domnívá, že předmětný režim podpory sleduje cíl společného zájmu, který je v souladu s cíli SRP na podporu rozvoje udržitelné akvakultury. Prostřednictvím Evropského rybářského fondu (ERF) se EU snaží podporovat formy akvakultury, které chrání a zlepšují genetickou rozmanitost. Tím spíše tedy platí, že zachování genetické rozmanitosti v akvakultuře v dlouhodobějším horizontu a odděleně od jakéhokoli bezprostředního komerčního účelu by se mělo považovat za konzistentní s cílem SRP spočívajícím v podpoře rozvoje udržitelné akvakultury, neboť v dlouhodobém horizontu usiluje o zajištění akvakultury s vyšší kvalitou. České orgány vysvětlily, že význam genetických zdrojů zvířat je založen na skutečnosti, že původní plemena si udržují určitý počet prvotních vlastnosti, jako jsou přizpůsobivost vůči prostředí, odolnost vůči klimatické zátěži, místním parazitům a patogenům a lepší využívání zdrojů výživy. Naopak moderní plemena, modernizovaná pro intenzivní průmyslovou produkci živočišných produktů, vykazují vyšší výnosy na úkor těchto prvotních vlastností (jež ztrácejí) Motivační účinek (36) Jak je požadováno podle bodu 3.3 pokynů, režim podpory obsahuje prvek pobídky a vyžaduje protiplnění na straně příjemce. Státní příspěvek činí v průměru 46,55 % přímých ročních nákladů na zachování předmětných genetických zdrojů, přičemž maximum činí 61 % u některých síhů (bělomasých ryb). 7 Nařízení Komise (ES) č. 736/2008 ze dne 22. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu na trh (Úř. věst. L 201, , s. 16). 6

7 Provozní podpora (37) Podpora, která je stanovena podle programu, je oddělena od vlastní komerční produkce chovatele, který je povinen vést oddělené účetnictví o své činnosti jakožto účastníka Národního programu. Předmětné opatření proto nelze považovat za provozní podporu Transparentnost (38) Jak bylo požadováno v bodě 3.5 pokynů, oznámila Česká republika Komisi celkovou částku podpory na jednotlivá opatření a intenzitu podpory. Cíl příslušného programu, jakož i úroveň financování podle jednotlivých druhů schvaluje ročně Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. (39) Režim podpory bude mít podobu přímých dotací, které jsou považovány za transparentní typ podpory podle článku 5 nařízení o blokových výjimkách v odvětví rybolovu Doba trvání (40) Režim podpory má dobu trvání 10 let, což je maximální doba trvání povolená podle bodu 3.6 pokynů. 4. ZÁVĚR Komise tedy rozhodla, že toto opatření považuje za slučitelné se Smlouvou o fungování Evropské unie. Pokud tento dopis obsahuje důvěrné informace, které by neměly být zpřístupněny třetím stranám, uvědomte o tom prosím Komisi do patnácti pracovních dnů od data jeho obdržení. Pokud Komise neobdrží v této lhůtě odůvodněnou žádost, bude předpokládat, že souhlasíte se zpřístupněním informací třetím stranám a se zveřejněním plného znění tohoto dopisu v závazném jazykovém znění na internetové adrese: Žádost prosím zašlete doporučeně nebo faxem na adresu Generálního ředitelství Evropské komise pro námořní záležitosti a rybolov: European Commission Directorate-General for Maritime Affairs and Fisheries DG MARE/F4 (Legal Matters) 1049 Brussels Belgium Fax No: S úctou, za Komisi Maria DAMANAKI členka Komise 7