Populační genetika II. Radka Reifová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Populační genetika II. Radka Reifová"

Transkript

1 Populační genetika II Radka Reifová

2 Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin (v knihovně) Elements of Evolutionary Genetics (2010) Brian Charlesworth and Deborah Charlesworth (v knihovně). Population Genetics and Microevolutionary Theory (2006) Alan R. Templeton (v knihovně). Principles of Population Genetics (různá vydání) Daniel L. Hartl, Andrew G. Clark (v knihovně) Genetics of Populations (různá vydání) Philip W. Hedrick (v knihovně) Conservation and the genetics of populations. Fred W. Allendorf, Gordon H. Luikart, Sally N. Aitken

3 Molekulární hodiny Genealogie a fylogeneze Speciace

4 Mutační vs. substituční rychlost Mutační rychlost Substituční rychlost Rychlost s jakou nové mutace vznikají. Rychlost s jakou se substituce fixují v populaci.

5 Teorie neutrální evoluce a substituční (fixační, evoluční) rychlost = počet nových mutací x pravděpodobnost jejich fixace Pro neutrální mutace platí: k = 2N e μ 1 = μ 2N e N e efektivní velikost populace μ mutační rychlost Mottoo Kimura pravděpodobnost fixace nové mutace počet nových mutací v populaci Substituční rychlost pro neutrální mutace je daná pouze mutační rychlostí. Nezávisí na efektivní velikosti populace. Za předpokladu neměnné mutační rychlosti se je substituční rychlost v čase také konstantní. Molekulární hodiny.

6 Molekulární hodiny a odhad doby divergence dvou druhů Genetická divergence = substituční rychlost x čas D = 2μt Počet mutací, které vzniknou za určitý čas. Pro neutrální sekvence vzrůstá genetická divergence lineárně s časem. t

7 Odhad genetické divergence ze sekvenčních dat AGTGAGTCGTCAGTACTGCTG ACTTAGCCGTGAGTACAGCTA 6 D = = 0,2857 (28,57%) 21 Proporce nukleotidových míst, které se liší mezi dvěma sekvencemi DNA.

8 Saturace mutací Po určité době divergence přestane stoupat. Je to kvůli mnohočetným substitucím ve stejné pozici. Došlo k saturaci. Odhad divergence vzdálených sekvencí je podhodnocený. Nutno korigovat pomocí nukleotidových substitučních modelů.

9 Tj. odhad substituční rychlosti Kalibrace molekulárních hodin Provádí se na základě známé doby divergence některých taxonů na základě např. paleontologických dat. Substituční rychlost pro sekvenci genu cytochromu b (mt DNA) u savců a ptáků cca 0,01. Tzn. 2% divergence ~ 1 mil let. D = 2μt

10 Substituční rychlost je velmi variabilní u různých druhů Substituční rychlosti pro cytochrom b u ptáků. Pravidlo 2% divergence ~ 1 mil let, neplatí!

11 Proč se substituční rychlost liší u různých druhů? Druhy s menší velikostí těla mají větší substituční rychlost.

12 Proč je substituční rychlost vyšší u organismů s malou tělesnou velikostí? Hypotéza generační doby Druhy s malou tělesnou velikostí mají obvykle kratší generační dobu. Za určitý časový interval se víckrát rozmnoží, v germinální linii proběhne celkově více buněčných dělení v přepočtu na jeden rok. Pokud většina mutací vzniká při replikaci, je u nich zvýšená mutační a tím pádem i substituční rychlost (vztažená na rok, ne však na generační dobu). 25 let 1 generace 25 generací

13 Metabolická hypotéza Mutační rychlost a tím pádem substituční rychlost je ovlivněná rychlostí metabolismu. Při vyšší rychlosti metabolismu, vyšší oxidativní stres. Druhy s malou velikostí mají rychlejší substituční rychlost. Vysvětlí proč teplokrevní mají vyšší substituční rychlost než studenokrevní.

14 Hypotéza dlouhověkosti Dlouhověké druhy si vyvinuly mechanismy, jak se bránit mutačnímu stresu. Mají účinnější DNA reparační mechanismy. Mohou se tak dožít vysokého věku. vysoký metabolismus dlouhověcí nízký metabolismus krátkověcí Velryba grónská

15 Teorie téměř neutrální evoluce neutrální mutace působí na ně drift škodlivé / výhodné mutace působí na ně zejména selekce mírně škodlivé / výhodné mutace působí na ně drift i selekce Tomoko Ohta (Téměř) neutrální mutace: 2s < 1 2N e V malých populacích se chovají spíše neutrálně, ve velkých spíše jako výhodné či škodlivé.

16 Téměř neutrální teorie evoluce předpovídá rychlejší substituční rychlost v malých populacích V malých populacích se fixuje více mutací než ve velkých (fixují se zde mírně škodlivé mutace). Druhy s malými populacemi mají rychlejší substituční rychlost než druhy s velkými populacemi. Zároveň se u nich fixuje více škodlivých mutací. Platí i pro části genomu s nižší N e. Rychlejší evoluce pohlavních chromosomů či mtdna ve srovnání s autosomy. Autosome X chromosome

17 Problémy molekulárních hodin 1. Mutační a tím pádem i substituční rychlost není konstantní. Liší se u různých taxonů. 2. Evoluční rychlost není zcela nezávislá na velikosti populace.

18 Genealogie a fylogeneze

19 Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč generacemi.

20 Genové genealogie

21 Genové genealogie

22 Genové genealogie

23 Genové genealogie

24 Genové genealogie Nejbližší společný předek vybraných linií Most Recent Common Ancestor (MRCA) Koalescence = splývání linií Mitochondriální Eva = MRCA pro současnou lidskou mt DNA Adam pro chromosom Y = MRCA pro současný lidský chromosom Y

25 Genové genealogie Můžeme rekonstruovat díky mutacím A G T C A C C G G G T T T T A

26 Průběh genealogií je ovlivněn demografickými faktory i selekcí

27 Z průběhu genealogií lze zjistit změny ve velikosti populací v minulosti Karmin et al. 2015

28 Genealogie umožňují rekonstrukci fylogeneze druh A druh B druh C genový vs. druhový strom druh A druh B druh C

29 Rekonstrukce fylogeneze Maximální parsimonie Strom s minimálním počtem mutací. Sekvence Distanční metody Strom se vytvoří na základě odhadnutých genetických vzdálenosti mezi všemi dvojicemi sekvencí. Metoda maximální věrohodnosti and Bayesiánské metody Strom, který s největší pravděpodobností vysvětlí data.

30 U blízce příbuzných druhů může docházek k rozporu mezi genealogickým a fylogenetickým stromem druh A druh B druh C Sortování genealogických linií Pro stanovení fylogeneze je proto třeba studovat více genů. Pro většinu genů by genealogie měla odpovídat fylogenezi. Rychlost sortování linií závisí na N e. Ve velkých populacích je pomalejší neúplné úplné

31 Fylogeneze ptáků Rychlá radiace na přelomu druhohor a třetihor po velkém vymírání. Problém se stanovením příbuznosti jednotlivých řádů ptáků pravděpodobně kvůli nekompletnímu sortování linií. Jarvis et al. Science 2014

32 Datování divergence dvou blízce příbuzných druhů pomocí molekulárních hodin často nadhodnocené Pomocí molekulárních hodin odhadujeme dobu divergence sekvencí, ne druhů. divergence sekvencí divergence druhů

33 Hybridizace a speciace

34 Speciace Proces vzniku nových druhů

35 Co je to druh? Biologická koncepce druhu (Ernst Mayr, 1942) Druh je skupina jedinců, kteří se vzájemně plodně kříží a jsou reprodukčně izolované od jiných takových skupin. Reprodukční izolace prezygotická postzygotická prekopulční postkopulační vnitřní (neplodnost a neživotaschopnost hybridů) vnější

36 Speciace Charles Darwin Sympatrická Alopatrická Ernst Mayr aabb Aabb aabb Vznik polymorfismu Vznik geografické bariéry AAbb aabb Reprodukční izolace se vyvíjí v přítomnosti genového toku Reprodukční bariéra se vyvíjí bez přítomnosti genového toku AaBb Dobzhansky-Muller nekompatibility

37 Mezidruhová hybridizace a genový tok (introgrese) Luscinia megarhynchos Luscinia luscinia Mus musculus domesticus Mus musculus musculus Bombina bombina Bombina variegata Darwin Finches Cichlids Homo sapiens Homo neanderthalensis

38 Mezidruhový genový tok může být dalším důvodem pro nekonzistenci mezi genovou genealogií a fylogenezí

39 Selektivně propustná reprodukční bariéra M. m. domesticus M. m. musculus

40 Polopropustná reprodukční bariéra Corvus corone Corvus cornix Genový koncept druhu (Chung-I Wu, 2001) Reprodukční bariéra se nemusí týkat celého genomu, ale může být udržována celkem malým počtem genů. Druh jako koadaptovaný komplex genů.

41 Vznik adaptací pomocí mezidruhové hybridizace (adaptivní introgrese) Mezidruhová introgrese genů podmiňujících Mullerovské mimikry u motýlů rodu Heliconius The Heliconius Genome Consorcium. Nature. 2012

42 Adaptivní introgrese u Homo sapiens Neafrická lidská populace zdědila 2-4% genomu od neandrtálců. V Tibetské populaci mutace v genu EPAS1 usnadňuje život ve vysokých nadmořských výškách. Původem z neandrtálců. Adaptivní introgrese se také týká genů ovlivňujících kvalitu kůže a srsti. Některé alely získané od neandrtálců způsobují choroby (např. obezitu, deprese).

43 Speciace hybridizací Nový druh vzniká hybridizací mezi dvěma rodičovskými druhy.

44 Polyploidní hybridní speciace Provázena duplikací genomu hybridního druhu. Duplikace genomu (1) odstraní případné poruchy v meióze u hybridů, pokud se rodičovské druhy liší ploidií. (2) vytvoří reprodukční bariéru mezi hybridy a rodičovskými druhy. Častá u rostlin. ~ 15% krytosemenných roslin vzniklo polyploidní hybridní speciací.

45 Sympatrická speciace změnou ploidie 2n 4n Častá u rostlin. Duplikace genomu vytvoří okamžitou reprodukční izolaci. Hybridní jedinci (3n) problém s meiózou. Sterilita.

46 Homoploidní hybridní speciace Nedochází ke změnám ploidie. Reprodukční izolace mezi hybridním druhem a rodičovskými druhy se může vytvořit pokud se hybridi geograficky oddělí od populace rodičovských druhů anebo ekologicky odliší. Příklad: vrabec italský

47 Hybridogeneze Skokan zelený je F1 hybrid. Při gametogenezi F1 hybrida zničen genom jednoho z rodičů. Křížením s rodičovským druhem, jehož genom byl zničen, vzniká opět F1 hybrid. skokan skřehotavý skokan krátkonohý skokan zelený

48 Strom života Síť života

49 Horizontální genový přenos Velmi častý v rámci prokaryot. Dochází k němu ale i u eukaryot. Možný přenos genů i mezi vzdálenými taxony.

Populační genetika III. Radka Reifová

Populační genetika III. Radka Reifová Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč

Více

Evoluční genetika II. Radka Reifová

Evoluční genetika II. Radka Reifová Evoluční genetika II Radka Reifová Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013. (v knihovně) Elements of Evolutionary Genetics (2010) Brian Charlesworth

Více

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost divergence druhů

Více

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny

Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce a molekulární hodiny Teorie neutrální evoluce Konec 60. a začátek 70. let 20. stol. Ukazuje jak bude vypadat genetická variabilita v populaci a jaká bude rychlost evoluce v případě,

Více

Speciace. Radka Reifová. Katedra zoologie

Speciace. Radka Reifová. Katedra zoologie Speciace Radka Reifová Katedra zoologie Speciace Proces vzniku nových druhů Biologická diverzita je diskontinuální. Druhy objektivně existují. Jak je definovat? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu

Více

Typologická koncepce druhu

Typologická koncepce druhu Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles

Více

Populační genetika Radka Reifová

Populační genetika Radka Reifová Populační genetika Radka Reifová Prezentace ke stažení: http://web.natur.cuni.cz/~radkas v záložce Courses Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013.

Více

Typologická koncepce druhu

Typologická koncepce druhu Speciace Co je to druh? Nebudu zde ani probírat různé definice pojmu druh. Žádná z nich až dosud neuspokojila všechny přírodovědce, ale každý přírodovědec zhruba ví, co míní tím, když mluví o druhu. (Charles

Více

Speciace. Proces vzniku nových druhů

Speciace. Proces vzniku nových druhů Speciace Speciace Proces vzniku nových druhů Biologická diverzita je diskontinuální. Druhy objektivně existují. Jak je definovat? Co je to druh? Biologická koncepce druhu (Ernst Mayr, 1942) Druh je skupina

Více

Populační genetika II

Populační genetika II Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení

Více

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele)

Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Drift nejen v malých populacích (nebo při bottlenecku resp. efektu zakladatele) Nově vzniklé mutace: nová mutace většinou v 1 kopii u 1 jedince mutace modelovány Poissonovým procesem Jaká je pravděpodobnost,

Více

Populační genetika II. Radka Reifová

Populační genetika II. Radka Reifová Populační genetika II Radka Reifová Opakování z minula Za předpokladu neutrality Genetická diverzita v rámci druhu θ = 4N e μ Genetická divergence mezi druhy D = 2μt Proč se substituční rychlost liší u

Více

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Více

Geografická variabilita

Geografická variabilita Geografická variabilita (teplota, fyziologický čas) Lucie Panáčková Geografická variabilita = výskyt rozdílů mezi prostorově oddělenými populacemi jednoho druhu Disjunktní- geograficky oddělené populace

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika populací Studium dědičnosti a proměnlivosti skupin jedinců (populací)

Více

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace Coalescence = splynutí linií

Coalesce spojit se, splynout, sloučit se. Didaktická simulace   Coalescence = splynutí linií Koalescence 1 2 Coalesce spojit se, splynout, sloučit se Didaktická simulace http://www.coalescent.dk/ Coalescence = splynutí linií 3 Koalescence Matematický model, který popisuje průběh genealogií. Postupujeme

Více

World of Plants Sources for Botanical Courses

World of Plants Sources for Botanical Courses Speciace a extinkce Speciace Pojetí speciace dominuje proces, při němž vznikají nové druhy organismů z jednoho předka = kladogeneze, štěpná speciace jsou možné i další procesy hybridizace (rekuticulate

Více

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

Populační genetika Radka Reifová

Populační genetika Radka Reifová Populační genetika Radka Reifová Prezentace ke stažení: http://web.natur.cuni.cz/~radkas v záložce Courses Literatura An Introduction to Population Genetics. Rasmus Nielsen and Montgomery Slatkin. 2013.

Více

FYLOGEOGRAFIE A KOALESCENCE

FYLOGEOGRAFIE A KOALESCENCE FYLOGEOGRAFIE A KOALESCENCE A T T T T G G G C C A C T G Koalescence Osud jednotlivých kopií genů v populaci genové stromy Species trees vs. gene trees: gen A Species trees vs. gene trees: gen B Fylogenetické

Více

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí,

Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin. 12. Shrnutí, Využití molekulárních markerů v systematice a populační biologii rostlin 12. Shrnutí, Přehled molekulárních markerů 1. proteiny isozymy 2. DNA markery RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphism) založené

Více

Osud jednotlivých kopií genů v populaci genové stromy

Osud jednotlivých kopií genů v populaci genové stromy FYLOGEOGRAFIE A KOALESCENCE A T T T T G G G C C A C T G Koalescence Osud jednotlivých kopií genů v populaci genové stromy Species trees vs. gene trees: gen A Species trees vs. gene trees: gen B Fylogenetické

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací Typy selekce Pozitivní selekce snižuje genetickou variabilitu v populaci ( selective sweep ) zvyšuje míru divergence mezi druhy Negativní

Více

Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha

Nové směry v evoluční biologii. Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha Nové směry v evoluční biologii Jaroslav Flegr Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecká Fakulta UK Praha 2014 Genetika věda o dědění znaků Mendelismus původně spíše antidarwinistický

Více

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK

Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Molecular Ecology J. Bryja, M. Macholán MU, P. Munclinger - UK Co je molekulární ekologie? Uměle vytvořený obor vymezený technickým

Více

Taxonomický systém a jeho význam v biologii

Taxonomický systém a jeho význam v biologii Taxonomie Taxonomický systém a jeho význam v biologii -věda zabývající se tříděním organismů (druhů, rodů, ), jejich vzájemnou příbuzností a podobností. 3 úrovně: 1) charakteristika, pojmenování, vymezení

Více

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) - Oktáva, 4. ročník (přírodovědná větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k

Více

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod

Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fylogeneze a diverzita obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Charles

Více

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací

Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací Typy selekce Pozitivní selekce snižuje genetickou variabilitu v populaci ( selective sweep ) zvyšuje míru divergence mezi druhy Negativní

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/KOGEN Konzervační genetika Dana Šafářová, Petr Smýkal Milan Navrátil Konzervační

Více

Evoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom

Více

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae).

Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). Populační studie Fisher M. & al. (2000): RAPD variation among and within small and large populations of the rare clonal plant Ranunculus reptans (Ranunculaceae). American Journal of Botany 87(8): 1128

Více

Chromosomy a karyotyp člověka

Chromosomy a karyotyp člověka Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické

Více

Molekulární podstata adaptací a detekce selekce na molekulární úrovni

Molekulární podstata adaptací a detekce selekce na molekulární úrovni Molekulární podstata adaptací a detekce selekce na molekulární úrovni Adaptace Metody detekce selekce na molekulární úrovni Netřeba znát předem fenotyp. Lze detekovat i selekci, která působila v minulosti.

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Základy genetiky, základní pojmy "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,

Více

Genetika vzácných druhů zuzmun

Genetika vzácných druhů zuzmun Genetika vzácných druhů Publikace Frankham et al. (2003) Introduction to conservation genetics Časopis Conservation genetics, založeno 2000 (máme online) Objekt studia Genetická diversita Rozložení genetické

Více

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická

Více

Velikost genomu a mutační rychlost

Velikost genomu a mutační rychlost Velikost genomu a mutační rychlost Lynch et al. 2010 Detekce selekce na molekulární úrovni a genetická podstata adaptací Adaptace Typy selekce Pozitivní selekce vede k fixaci výhodných alel v populaci

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Paleogenetika člověka

Paleogenetika člověka Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Budeme se snažit najít odpověď na možná nejstarší otázku člověka: Kdo jsme a odkud pocházíme? Kdo je náš předek?

Více

Evoluce člověka a její modely

Evoluce člověka a její modely Evoluce člověka a její modely Evoluce člověka a její modely 1) Jak dlouho jsme na Zemi 2) Evoluce rodu Homo z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak

Více

Maturitní témata Biologie MZ 2017

Maturitní témata Biologie MZ 2017 Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza

Více

Evoluce člověka a její modely

Evoluce člověka a její modely a její modely a její modely 2) z genetického pohledu a možné scénáře zajímá nás, co se dělo v posledních 2 milionech let a jak se to dělo (evoluce rodu Homo) přestože je to velmi krátké období v historii

Více

Základní pojmy I. EVOLUCE

Základní pojmy I. EVOLUCE Základní pojmy I. EVOLUCE Medvěd jeskynní Ursus spelaeus - 5 mil. let? - 10 tis. let - 200 tis. let? Medvěd hnědý Ursus arctos Medvěd lední Ursus maritimus Základní otázky EVOLUCE Jakto, že jsou tu různé

Více

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod

Systém a evoluce obratlovců I.Úvod MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém a evoluce obratlovců I.Úvod literatura taxonomie a systematika znaky a klasifikace Carl Linné Willy Hennig Literatura 2007

Více

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Genetické markery ve studiu genetické diverzity v populacích hospodářských zvířat Bakalářská

Více

Evoluční genetika KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Evoluční teorie Evoluční teorii vyslovil Ch. Darwin v díle O původu druhů (1859), kde ukazoval, že druhy se postupně měnily v dlouhých časových periodách.

Více

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)

Více

Populační genetika Radka Reifová

Populační genetika Radka Reifová Populační genetika Radka Reifová Prezentace ke stažení: http://web.natur.cuni.cz/~radkas v záložce Courses Populační genetika Obor zabývající se genetickou variabilitou v populacích a procesy, které ji

Více

Genetické rozdíly mezi populacemi aneb něco o migracích a genovém toku. Genetické rozdíly mezi populacemi

Genetické rozdíly mezi populacemi aneb něco o migracích a genovém toku. Genetické rozdíly mezi populacemi Genetické rozdíly mezi populacemi Genetické rozdíly mezi populacemi 1) Genetická vzdálenost populací a její příčiny 3) Proč jsou subsaharské africké populace geneticky vzdálenější od populací ostatních?

Více

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení

Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Genetika a šlechtění lesních dřevin Hardy-Weinbergův zákon - cvičení Doc. Ing. RNDr. Eva Palátová, PhD. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství

Více

2. Druh, speciace a evoluce

2. Druh, speciace a evoluce 2. Druh, speciace a evoluce Druh (species) je klíčový termín v celé biologii a speciálně také v ekologii. Jeho přesná definice je nutná např. při prostorovém, časovém nebo koncepčním vymezení populace

Více

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři Genetické mapování v přírodních populacích i v laboratoři Funkční genetika Cílem je propojit konkrétní mutace/geny s fenotypem Vzniklý v laboratoři pomocí mutageneze či vyskytující se v přírodě. Forward

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Proměnlivost a evoluce rostlin

Proměnlivost a evoluce rostlin Proměnlivost a evoluce rostlin VI. přednáška Petr Smýkal Katedra botaniky, PřF UPOL 2012/13 15.10.2012 Druh jako základní článek evoluce Speciace Druh species Latinské slovo znamenající typ, vzhled, vzezření

Více

Ekologické a evoluční aspekty genetiky

Ekologické a evoluční aspekty genetiky Ekologické a evoluční aspekty genetiky Teoretická populační genetika popisuje na základě matematických modelů, jak se pod vlivem různých evolučních faktorů mění genové frekvence v populacích. Formuluje

Více

Metody studia historie populací

Metody studia historie populací 1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce jak lze studovat evoluci a jak funguje mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3)

Více

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.

Konzervační genetika INBREEDING. Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28. Konzervační genetika INBREEDING Dana Šafářová Katedra buněčné biologie a genetiky Univerzita Palackého, Olomouc OPVK (CZ.1.07/2.2.00/28.0032) Hardy-Weinbergova rovnováha Hardy-Weinbergův zákon praví, že

Více

Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii

Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii Mendelova genetika v příkladech Aplikace DNA markerů v mykologii a molekulárni taxonomii doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D., Ústav ochrany lesů a myslivosti, LDF MENDELU, Brno Tento projekt je spolufinancován

Více

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR p p 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y 6) Jak jsme osídlili svět podle

Více

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR Hledání našeho společného předkap 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y

Více

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů

Crossing-over. Synaptonemální komplex. Crossing-over a výměna genetického materiálu. Párování homologních chromosomů Vazba genů Crossing-over V průběhu profáze I meiózy Princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem Synaptonemální komplex Zlomy a nová spojení chromatinových řetězců

Více

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR

3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila. 8) Haploskupiny mtdna a chromozomu Y v ČR p 1) Jak to, že máme společného předka 2) Metodika výzkumu mtdna 3) Analýza mtdna mitochondriální Eva, kdy a kde žila 4) Problémy a názory proti 5) Analýza chromozomu Y 6) Jak jsme osídlili svět podle

Více

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae).

Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Populační studie Tomimatsu H. &OharaM. (2003): Genetic diversity and local population structure of fragmented populations of Trillium camschatcense (Trilliaceae). Biological Conservation 109: 249 258.

Více

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost

GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální

Více

Základy biologické antropologie 6. Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK

Základy biologické antropologie 6. Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK Základy biologické antropologie 6 Doc. Václav Vančata katedra biologie a ekologické Ped F UK časová Variabilita populační i časová populační Jak chápat variabilitu? Hlavní faktory a etapy hominizačního

Více

Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr

Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr Osnova přednášky volitelného předmětu Evoluční vývoj a rozmanitost lidských populací, letní semestr Evoluční teorie Základy evoluce, adaptace na životní podmínky - poskytuje řadu unifikujících principů

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)

Více

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Crossing-over. over. synaptonemální komplex Genetické mapy Crossing-over over v průběhu profáze I meiózy princip rekombinace genetického materiálu mezi maternálním a paternálním chromosomem synaptonemální komplex zlomy a nová spojení chromatinových

Více

Mutace a jejich význam pro evoluci

Mutace a jejich význam pro evoluci Mutace a jejich význam pro evoluci Ivana Doležalová Osnova přednášky: Definice mutace Mutacionalismus Mutace spontánní a idukované Mutace selekčně pozitivní, negativní a neutrální Mutage genové, chromozomové

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST

MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp

Více

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod

Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod Molekulární přístupy ve šlechtění rostlin Olomouc 14. února, 2017 Charakterizace hybridních trav pomocí cytogenetických a molekulárních metod Jan Bartoš Ústav experimentální botaniky Olomouc, Czech Republic

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis.

Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis. Populační studie Kameyama Y. et al. (2001): Patterns and levels of gene flow in Rhododendron metternichii var. hondoense revealed by microsatellite analysis. Molecular Ecology 10:205 216 Proč to studovali?

Více

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh

P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

Počet druhůeukaryotna Zemi

Počet druhůeukaryotna Zemi Speciace Počet druhůeukaryotna Zemi Odhad počtu eukaryotna Zemi je 8,7milionu +/-1,3 milionu Z toho 2,2 milionu mořských druhů Popsáno 1,2 milionu 86% druhů zbývá objevit Mora etal. 2011 Modelovéorganismy

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů

Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů Důsledky ex-situ kultivace pro populace vzácných druhů Zuzana Münzbergová Katedra botaniky, PřF UK Botanický ústav AV ČR Ex-situ kultivace Možnost záchrany druhu pro případ jeho ztráty in-situ Materiál

Více

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability

Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability Obecná genetika Mutace jako změna genetické informace a zdroj genetické variability Doc. RNDr. Ing. Eva PALÁTOVÁ, PhD. Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt

Více

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread,

Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread, Malcomber S.T. (2000): Phylogeny of Gaertnera Lam. (Rubiaceae) based on multiple DNA markers: evidence of a rapid radiation in a widespread, morphologically diverse genus. Evolution 56(1):42-57 Proč to

Více

Strom života. Cíle. Stručná anotace

Strom života. Cíle. Stručná anotace Předmět: Doporučený ročník: Vazba na ŠVP: Biologie 1. ročník Úvod do taxonomie Cíle Studenti zařadí člověka do příslušných taxonů taxonomického systému. Studenti se seznámí s principem fylogenetického

Více

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA

ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová

Více

Speciace, radiace, extinkce

Speciace, radiace, extinkce Speciace, radiace, extinkce A teď pozor! speciace není bod ani mateřský druh, ani dceřiné druhy nejsou homogenní identita druhů není udržována tím, že se druhy liší všemi geny, ale tím, že se liší třeba

Více

Ekologická společenstva

Ekologická společenstva Ekologická společenstva Společenstvo Druhy, které se vyskytují společně v prostoru a čase Složená společenstva jsou tvořena dílčími společenstvy soubory druhů spojené s nějakým mikroprostředím nebo zdrojem

Více

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST

Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST Jak měříme genetickou vzdálenost a co nám říká F ST 1) Genetická vzdálenost a její stanovení Pomocí genetické rozmanitosti, kterou se populace liší, můžeme určit do jaké míry jsou si příbuznější jaká je

Více

Typy fylogenetických analýz

Typy fylogenetických analýz Typy fylogenetických analýz Distanční metody: Neighbor-Joining Minimum Evolultion UPGMA,... Maximum Likelihood Bayesian Inference Maximum Parsimony Genetické distance, substituční modely pro výpočet fylogenetických

Více

Vypracované otázky z genetiky

Vypracované otázky z genetiky Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho

Více

Příklady z populační genetiky lesních dřevin

Příklady z populační genetiky lesních dřevin Obecná genetika Příklady z populační genetiky lesních dřevin Ing. Roman LONGAUER, CSc. Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním

Více

Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky

Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky Koncept aktivity: Studenti se v rámci práce po skupinách nebo individuálně pokusí přiřadit čtyři reálné hypotézy o vzniku eukaryotické buňky a roli mitochondrií

Více

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence

Genotypy absolutní frekvence relativní frekvence Genetika populací vychází z: Genetická data populace mohou být vyjádřena jako rekvence (četnosti) alel a genotypů. Každý gen má nejméně dvě alely (diploidní organizmy). Součet všech rekvencí alel v populaci

Více