Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji

Transkript

1 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Zpracovali: Mgr. Jakub Bucek, Ing. Pavel Cetl, Ing. Dita Janeková, Ing. Jaromír Pokoj, Ing. Ladislav Vondráek, Mgr. Jana Viarová Enving s.r.o. Kvten íjen 2012

2 OBSAH 1. EDMT STUDIE ZADÁNÍ VZTAH K CÍLM A PRIORITÁM NÁRODNÍCH A REGIONÁLNÍCH STRATEGICKÝCH DOKUMENT ÚVOD DO PROBLEMATIKY NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM ZÁKLADNÍ DEFINICE A SOUHRN NEJDLEŽITJŠÍCH PEDPIS DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ LEGISLATIVA KOMUNÁLNÍ ODPAD VE ZLÍNSKÉM KRAJI SOUVISLOST ZLÍNSKÉHO KRAJE SE SOUSEDNÍMI REGIONY NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V SOUSEDNÍCH REGIONECH ÍDÍCÍ LINKY SEPAROVANÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU UMÍSTNÍ STÁVAJÍCÍCH SKLÁDEK ALTERNATIVY PRO NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM VE ZLÍNSKÉM KRAJI KOMPOSTOVÁNÍ BIODEGRADABILNÍCH KOMUNÁLNÍCH ODPAD PROCESY MECHANICKO BIOLOGICKÉ ÚPRAVY (MBÚ) ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ ODPAD OBECN ZPLYOVACÍ A PLAZMOVÉ TECHNOLOGIE PYROLÝZA SMSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPAD STÁVAJÍCÍ ZDROJE CZT NÁVRH SCÉNÁ (MOŽNOSTÍ) PRO ENERGETICKÉ VYUŽÍVÁNÍ SKO VE ZLÍNSKÉM KRAJI MECHANICKO-BIOLOGICKÁ ÚPRAVA SKO (MBÚ JAKO SYSTÉM) TECHNOLOGIE MBÚ Biologická úprava Mechanická úprava Produkce tuhého alternativního paliva ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPAD (TAP) VE STÁVAJÍCÍCH ZAÍZENÍCH POSOUZENÍ VARIANT VÝSTAVBY NOVÉHO ZAÍZENÍ K ÍMÉMU ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ SMSNÝCH KOMUNÁLNÍCH ODPAD Scénáe Varianta 1 zaízení na energetické využití odpad s kapacitou tun odpad za rok Varianta 2 zaízení na energetické využití odpad s kapacitou tun odpad za rok SOUHRNNÉ POROVNÁNÍ NAVRŽENÝCH VARIANT NÁVAZNOST NA POLITIKU KRAJE V OBLASTI GHG MODELY FINANCOVÁNÍ ZÁVRY A DOPORUENÍ SEZNAM LITERATURY POUŽITÉ ZKRATKY ÍLOHY... 71

3 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 1. Pedmt studie 1.1. Zadání Pro nakládání se smsným komunálním odpadem by kraj do budoucna neml poítat s odstraováním formou ukládání na skládky. Proto se Zlínský kraj rozhodl vytipovat alternativní zpsoby nakládání s tímto odpadem, které budou v souladu s právními pedpisy a platným Plánem odpadového hospodáství Zlínského kraje a Plánem odpadového hospodáství eské Republiky. Cílem Studie je navrhnout alternativy ešení využití jiných technologií k nakládání s komunálním odpadem ve vazb na území Zlínského kraje. Pro nakládání se smsným komunálním odpadem ve Zlínském kraji je pro následující období nutné nalézt alternativu k jeho odstraování formou ukládání na skládky. Alternativní zpsoby nakládání s komunálními odpady, mají být v souladu s právními pedpisy a platným Plánem odpadového hospodáství Zlínského kraje a Plánem odpadového hospodáství eské Republiky. Úelem studie je pedložit podprné argumenty k následným krokm k zajištní zvýšení využívání smsného komunálního odpadu na území Zlínského kraje. Materiály a energie smsných komunálních odpad: Odpadem se stávají výrobky/pedmty, které ztrácejí svj pvodní úel. Tyto odpady je možné optovn využít (materiálov/recyklovat), využít jako zdroj energie, nebo je odstranit po pedchozí úprav ke snížení jejich objemu nebo nebezpenosti. Odstraování odpad ináší pouze náklady, materiálové nebo energetické využití je spojeno s píjmy. K ekonomickému odvodnní energetického nebo materiálového využití odpad není nezbytn nutné, aby náklady na provoz byly nižší než následný píjem. Pokud jsou náklady na úpravu materiálu následn materiálov nebo energeticky využitého nižší než náklady na odstranní bez využití potom je zde pozitivní ekonomický výnos. Pi porovnávání náklad, je dležité zahrnout krom náklad spojených s provozem zaízení také veškeré známé náklady na externality spojené s ohrožením/rizikem pro životní prostedí. Zkušenosti z jiných oblastí eské republiky a evropských zemí ukazují na to, že pi zvyšujícím se stupni separace se hodnota výhevnosti zbytkových smsných komunálních odpad aktuáln blíží hodnot 12 MJ/kg Vztah k cílm a prioritám národních a regionálních strategických dokument Návrh Státní politiky životního prostedí na léta má jako jedno z témat ochranu a udržitelné využívání zdroj. K tomuto tématu náleží priorita s oznaením: 1.2 Pedcházení vzniku odpad, zajištní jejich maximálního využití a omezování jejich negativního vlivu na životní prostedí. Podpora využívání odpad jako náhrady pírodních zdroj. Nezbytným pedpokladem pro naplování požadavk legislativy EU je dodržování hierarchie nakládání s odpady. Petrvávajícím problémem R je skládkování jako nejastjší zpsob odstraování odpad. V roce 2010 bylo skládkováno 85 % ze všech odstranných odpad. V roce 2010 bylo 58,5 % veškerého množství komunálního odpadu uloženo na

4 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji skládky, skládkování je tak nadále nejastjším zpsobem nakládání s komunálním odpadem, nicmén podíl komunálního odpadu odstranného skládkováním se postupn snižuje. edcházení vzniku odpad je v rámci hierarchie nakládání s odpady jedním z nejdležitjších základních pístup. Jeho hlavními nástroji je zvýšení environmentálního uvdomní obyvatel ve smyslu odklonu od konzumního zpsobu života, pedcházení umle vyvolané spoteb výrobk podmiující následnou produkci odpad a podporu environmentáln vhodných vzorc spoleenského chování. Zvyšování materiálového a energetického využití odpad má dosáhnout co nejvyšší možné míry optovného použití, materiálového využití, energetického využití a jiného uplatnní odpad, které vznikly. Cílem je dosáhnout takového využití odpad, které co nejmén zatíží životní prostedí jako celek. Jedná se zejména o náhradu pírodních materiál a surovin odpady, anebo o náhradu primárních energetických zdroj. K dosažení uvedených cíl je teba nejen podporovat využití odpad, ale i upednostnit takovou konstrukci výrobk, která je materiálov co nejúspornjší a souasn umožní maximální využití odpad z výrobk vznikajících. i naplování níže uvedených cíl a opatení je teba vycházet rovnž z Doporuení Rady OECD k materiálovým tokm a produktivit zdroj pijatých v letech 2004 a Cíle Státní politiky životního prostedí: Snížit podíl skládkování na celkovém odstraování odpad Zvyšování materiálového a energetického využití odpad Pedcházet vzniku odpad Nový Plán odpadového hospodáství eské republiky Cílem Ministerstva životního prostedí je vytvoit nový Plán odpadového hospodáství R (POH R) jako kvalitní a efektivní nástroj pro ízení odpadového hospodáství R pro realizaci dlouhodobé strategie odpadového hospodáství, pln v souladu s principy udržitelného rozvoje. Souástí strategie jsou i konkrétní cíle a návrh opatení k dosažení chto cíl v asových horizontech. POH R se vztahuje na nakládání se všemi odpady, které jsou v gesci zákona o odpadech a dalších zákon, které upravují nebo budou upravovat problematiku obal a vybraných výrobk s povinností zptného odbru. POH R obsahuje programy pedcházení vzniku odpad, vyhodnocení stavu odpadového hospodáství, závaznou ást a smrnou ást. Závaznou ást POH R vyhlašuje vláda svým naízením. Souasný zákon o odpadech dává možnost zpracovat POH R na dobu nejmén 10 let. Dále dle zákona o odpadech musí být POH R zmn pi každé zásadní zm podmínek, na jejichž základ byl zpracován. Platnost souasného POH R, jenž byl vyhlášen naízením vlády. 197/2003 Sb., koní 1. ervence Nyní aktuáln probíhají práce na píprav nového POH R. Vyhlášení nového POH R a jeho nabytí úinnosti se pedpokládá v polovin roku 2013, nejdíve od 1. ervence Pokud by k 1. ervenci 2013 stále nebyl nový POH R vyhlášen, potom nadále stává v platnosti dosavadní POH R.

5 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Po vyhlášení nového POH R budou známy vcné podmínky pro pípravu nových POH kraj, které musí být v souladu se závaznou ástí POH R a jejími zmnami. POH kraje musí být zpracován a schválen do 18 msíc od nabytí úinnosti naízení vlády, kterým se vyhlašuje nebo mní závazná ást POH R. Na pípravu POH kraj se pedpokládá možnost erpání podpory v rámci nov pipravovaného dotaního programu MŽP, resp. SFŽP Zpracování Plán odpadového hospodáství kraj, pi souasném stanovení podmínky získání dotace jen do urité výše náklad. Vlastní erpání prostedk by mohlo probíhat v letech Zadání nového dotaního titulu by mohlo probhnout nejdíve koncem roku 2012, v dob, kdy už bude pipraven nový POH R k projednání ve vlád. edpokládá se úzká spolupráce s kraji, jednak pi píprav POH R a také pi píprav zadávacích podmínek pi pípadné realizaci požadovaného dotaního titulu. Souasný stav prací na POH R MŽP nyní v pípravné fázi vychází z návrhu POH R, jehož významným podkladem pro vypracování byly Rozšíené teze rozvoje odpadového hospodáství v R (schválené vládou 25. srpna 2010) a odborný dokument Svazu mst a obcí R Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a mstech R (zejména pro oblast komunálních odpad, BRKO apod.). V podkladu POH R jsou pro vyhodnocení stavu odpadového hospodáství použita data pocházející pedevším z Informaního systému odpadového hospodáství (ISOH). Dále byly využity veejn dostupné zdroje dat a informací (data SÚ, HMÚ, VÚV TGM - CeHO). Pro srovnání nebo detailní popisy jev byly použity další údaje, které nejsou sledovány ve veejných statistikách. Jako doplkové a kontrolní údaje byly použity údaje od autorizované obalové spolenosti EKO-KOM, a.s. (úinnostídní odpad, hustota sbrné sít apod.) a dalších kolektivních systém (elektrozaízení, baterie). Vycházelo se z rzných odborných dokument, které se zabývají problematikou odpadového hospodáství a využitím druhotných surovin R (nap. studie MPO R, CeHO, atd.). Tyto dokumenty sloužily jako výchozí zdroj informací, myšlenek a údaj. Dalšími podklady pro pípravu nového POH R jsou výstupy z jednání expertních pracovních skupin na MŽP a jednání s kraji a ORP. Harmonogram pípravy POH R Zaátek ervna návrh materiálu pedáván do porady vedení MŽP k projednání jako tzv. manažerský souhrn návrhu POH R V prhu ervna - pedložení manažerského souhrnu návrhu POH R do Rady pro odpadové hospodáství MŽP erven až záí - projednání s experty, kraji Srpen - pedložení POH R do procesu SEA íjen až listopad - projednání POH R v Rad pro odpadové hospodáství MŽP Prosinec pedložení POH R do vlády (bez ohledu na stav pípravy nové legislativy OH) V 2. polovin roku vyhlášení závazné ásti POH R naízením vlády

6 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Závazná ást plánu odpadového hospodáství Zlínského kraje (POH ZLK) byla vyhlášena obecn závaznou vyhláškou Zlínského kraje. 2/2004. Závazná ást POH ZLK je zpracovaná v souladu se závaznou ástí Plánu odpadového hospodáství R. Úelem POH ZLK je stanovit optimální zpsob dosažení souladu s požadavky právních pedpisr a EU v oblasti odpadového hospodáství na území Zlínského kraje a s tím spojené ekonomické dopady. Mezi opatení, k pedcházení vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastnosti, patí zejména: 1. dodržování hierarchie nakládání s odpady: - pedcházení vzniku odpad z hlediska množství; - pedcházení vzniku odpad s nebezpenými vlastnostmi; - opakované použití výrobk ke stejnému úelu ped tím, než se stanou odpadem; - znovupoužití výrobk nebo jejich ástí k jiným úelm, než k tm, ke kterým byly vodn ureny ped tím, než se stanou odpadem; - materiálové využití odpad; - materiálové využití odpad v podzemních prostorách a na povrchu terénu (nap. rekultivace a terénní úpravy); - energetické využití odpad; - konené odstranní odpad skládkováním na skládkách s využitím energie; - konené odstranní odpad (jiné než skládkování) bez využití energie; - konené odstranní odpad formou skládkování. Hierarchii nakládání s odpady lze mnit, v pípad, že její dodržování není pi souasném stavu znalostí technicky možné, nebo vede k nepimen vysokým nákladm nebo ke zvýšeným rizikm pro lidské zdraví i okolní životní prostedí. 2. dodržování principu zneišovatel platí; 3. nakládání s odpady ve vtších regionálních i nadregionálních zaízeních; 4. je podporováno využití biologicky rozložitelných odpad; 5. k financování výstavby zaízení na využití nebo úpravu odpad jsou pln využívány všechny možnosti financování. Pro nakládání se smsným komunálním odpadem je zásadní požadavek na snižování množství ukládání biologicky rozložitelné frakce a dalších biologicky rozložitelných komunálních odpad (souhrnn BRKO) na skládkách odpad. Cíle stanovené v POH ZLK ani cíle stanovené v POH R nejsou s tomto bod plnny (v roce 2010 bylo uloženo cca tun odpadu). Poet skládek se za roky 2010 a 2011 nijak nezmnil, mní se pouze jejich charakter. Za poslední 2 roky byla ada z nich doplnna zaízeními, v nichž jsou odpady dotovány, kompostovány, plochami pro využití stavebních odpad apod. Z areál skládek se tak postupn stávají zaízení pro komplexní nakládání s odpady.

7 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji ehled skládkovacích kapacit na území Zlínského kraje k : ehled skládek na území ZK a jejich kapacit (v m 3 ) plánovaná Skládka kapacita volná kapacita k projektovaná kapacita Skládka Zdounky - provozovatel DEPOZ, spol. s r.o Skládka Bystice pod Hostýnem.A.S.A. Bystice pod Hostýnem, s.r.o Skládka Prakšická - Uherský Brod - provozovatel RUMPOLD UHB, s.r.o Skládka Suchý Dl, Zlín - provozovatel TS Zlín, spol. s r.o Skládka Slaviín - Radašovy - provozovatel Skládka odpad Slaviín, s.r.o Skládka Smolina - Valašské Klobouky - provozovatel Valašskokloboucké služby s.r.o Skládka Bezová - provozovatel EKO- UNIBAU a.s. Praha Skládka Kvítkovice - Moravská skládková a.s Celkem Plánovaná životnost skládek pi souasném trendu snižování množství odpad ukládaných na skládky se pedpokládá do roku Jako zásadní a nejvíce problematické se jeví území okresu Vsetín, které není skládkou vybaveno. Msto Vsetín i Valašské Mezií využívají vybudovaná pekladišt na smsný komunální odpad a odpady jsou následn ukládány na skládkách v jiných ástech kraje nebo na skládkách v Olomouckém a Moravskoslezském kraji v maximální dojezdové vzdálenosti 80 km. Je nezbytn nutné zaít neprodlenešit problémy nakládání se zbytkovým smsným komunálním odpadem vzhledem k tomu jak je píprava a budování komplexního systému složitá a bezesporu rovnž finan nároná. Pro ukládání BRKO na skládky jsou stanoveny následující limitní hodnoty: Cíl: Snížit podíl biologicky rozložitelných odpad uložených na skládky: o 25 % do roku 2010, o 50 % do roku 2013 a o 65 % do roku 2020 oproti produkovanému množství tohoto druhu odpadu v roce Stávající provozované skládky na území Zlínského kraje jsou každoro zaplovány cca tunami smsného komunálního odpadu. Kapacita skládek je omezená a nepedpokládá se její rozšiování. Z toho plyne, že je nutné najít alternativní zpsoby, jak lépe a efektivnji nakládat se zbytkovým smsným komunálním odpadem.

8 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 2. Úvod do problematiky nakládání s komunálním odpadem 2.1. Základní definice a souhrn nejdležitjších pedpis Dle zákona. 185/2001 Sb., o odpadech je odpad každá movitá vc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a písluší do nkteré ze skupin odpad uvedených v píloze. 1 k tomuto zákonu. Definice komunálního odpadu: Veškerý odpad vznikající na území obce pi innosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v katalogu odpad, s výjimkou odpad vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávnných k podnikání. Zákon. 185/2001, Sb. o odpadech Odpad z domácností, jakož i odpad z obchodu, prmyslu a institucí i jiný, který je svou povahou nebo složením podobný odpadu z domácností. Smrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpad jsou: Nejdležitjšími pedpisy z hlediska legislativy R které se váží k ešenému tématu Zákon. 185/2001, Sb. o odpadech; Vyhláška. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady; Naízení vlády. 197/2003 o Plánu odpadového hospodáství eské republiky. Provoz zaízení na energetické využívání odpad podléhá povolení dle zákona. 76/2002 Sb., o intergované prevenci. S tím úzce souvisí stanovení požadavk na respektovaní parametr nejlepší dostupné techniky, které jsou uvedené v referenních dokumentech nejlepších dostupných technik (BREF). Pro spalovny odpad je tento dokument zpracován a peložen do eského jazyka (dostupný na BREF Spalovny odpad) Z hlediska legislativy Evropské unie se jedná o: smrnici 2006/12/ES, o odpadech; smrnici 2000/76/ES, o spalování odpad; smrnici 99/31/ES, o skládkách odpadu; smrnici 2008/1/ES, IPPC (o integrované prevenci a omezování zneištní). Z evropských smrnic je velmi dležitá smrnice 99/31/ES o skládkování, která eší zejména: postupy žádosti o povolení a parametry provozování skládek všech kategorií; finanní stránku provozu a tvorby rezerv; kritéria pevzetí odpad pro všechny typy skládek;

9 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji progresivní snižování biologicky odbouratelných odpad na skládkách a zákaz spoleného skládkování; podporu opatení znevýhodující skládkování; kvóty regenerace a recyklace jednotlivých komodit. Cílem smrnice 2000/76/ES o spalování odpad je: strategie spoleenství pro odpadové hospodáství (zabraování vzniku odpad, využívání odpad, bezpené zneškodování odpad, zabezpeené skládkování odpad); jednotné pedpisy pro eliminaci odpadového turismu ve spoleenství; jednotná emisní omezení pro nebezpené a bezpené odpady; neudlování privilegií zaízením, která neslouží primárn ke spalování odpad; základ pro dodržování Smrnice 2008/1/ES (Smrnice o IPPC); nepenášení problém z ovzduší do vody (limity pro vypouštní odpadních vod); jednotné pedpisy pro provádní mení za úelem zjištní emisí; spoluúast veejnosti na povolovacích ízeních. Plán odpadového hospodáství R (POH R) uruje: opatení k pedcházení vzniku odpad, omezování jejich množství a nebezpených vlastností; zásady pro nakládání s nebezpenými odpady; zásady pro nakládání s vybranými odpady a zaízeními podle ásti tvrté zákona o dpadech; zásady pro vytváení jednotné a pimené sít zaízení k nakládání s odpady; zásady pro rozhodování ve vcech dovozu a vývozu odpad; podíl recyklovaných odpad; podíl odpad ukládaných na skládky. Stávající národní legislativa v odpadovém hospodáství mla zajistit plynulý pokles biologicky rozložitelných komunálních odpad ukládaných na skládky ze cca 150 kg/osoba a rok roku 1995 na cca 110 kg/rok k roku Skutenost je ale opaná. Mezi roky 1995 a 2010 došlo k lineárnímu nárstu odpad ukládaných na skládky ze 150 kg/osoba/rok na cca 190 kg/osoba/rok. Viz následující grafy:

10 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Plán a skutenost snižování BRKO ukládaných na skládky y = 3,381x + 134, kg/rok/osoba y = -2,4x + 150, edpoklad skutenost Lineární (skutenost) Lineární (pedpoklad) 3300 y = 109,54x , tis. tun/rok y = -51,4x , edpoklad skutenost Lineární (skutenost) Lineární (pedpoklad) ipravovaná legislativa v odpadovém hospodáství by mla zvrátit tento trend. Ml by se zvýšit podíl materiálov a energeticky využívaného odpadu oproti skládkovanému. Tento názor pevládá v odborné veejnosti dlouhodob. Nicmén za stávajícího stavu by takováto zmna mohla být vyvolána snad jen výrazným zvýšením základního poplatku za uložení odpad na skládky (nyní 500,- K/t). V souasnosti není pipraven ani vcný zámr zákona, který by tuto skutenost pibližoval. Obecn je poteba vidt také skutenost, že skládkování odpad a energetické využívání odpad si konkurují a na skládkách komunálních odpad koní velké množství materiál, které by se daly spalovat. Tento trend lze oekávat i nadále do doby než budou jasn stanovená pravidla kolik a jaké odpady lze skládkovat a jaké energeticky využívat. Nicmén zákon, který by výraznji podporoval energetické využívání odpad, lze oekávat v horizontu let a nikoli msíc. 10

11 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 2.2. Další související legislativa V pípad podpory výstavby zaízení na energetické využívání odpad se k provozu zaízení krom legislativy odpadového hospodáství bude vázat zejména legislativa ochrany ovzduší. Stávající emisní limity pro tento typ zdroje stanovuje Naízení vlády. 354/2002 Sb. ležité bude posouzení emisních limit z pohledu nejlepších dostupných technik (BAT), jak je stanovuje píslušný referenní dokument. Emise spalovacích zdroj bžný provoz Zneišující látka Hodnota emisního limitu dle NV. 354/2002 Nejlepší dostupná technika (BAT) 24hodinový prr Tuhé látky 10 mg/nm mg/nm 3 Celkový organický uhlík (TOC) 10 mg/nm mg/nm 3 HCl 10 mg/nm mg/nm 3 HF 1 mg/nm 3 < 1 mg/nm 3 SO 2 50 mg/nm mg/nm 3 NO x jako NO mg/nm mg/nm 3 Cd + Tl (Kadmium, Thalium) 0,05 mg/nm 3 Rtu (Hg) a její sloueniny 0,05 mg/nm 3 < 0,05 mg/nm 3 0,001-0,02 mg/nm 3 Ostatní tžké kovy - suma (Sb, As, Pb, 0,5 mg/nm 3 Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V) PCDD/F 0,1 ng/nm 3 < 0,1 ng/nm 3 CO 50 mg/nm mg/nm 3 Každé takové nové zaízení podléhá schválení dalších orgán státní správy: Výet navazujících rozhodnutí souhlas orgánu OOP z hlediska krajinného rázu správy dle 12 odst. 2 zákona. 114/1992 Sb. závazné stanovisko k umisování staveb zvláš velkých, velkých a stedních stacionárních zdroj dle 17 písmeno b) zákona. 86/2002 Sb. v platném znní Povolení ke kácení devin rostoucích mimo les dle zákona. 114/1992 Sb. v platném znní Závazné stanovisko ve smyslu zákona. 258/2000 Sb. v platném znní, o ochran veejného zdraví Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami dle zákona. 254/2001 Sb. v platném znní územní rozhodnutí integrované povolení ve smyslu zákona. 76/2002 Sb., zákona o integrované prevenci stavební povolení kolaudaní rozhodnutí Správní ad, který bude rozhodnutí vydávat Magistrát píslušného msta, odbor životního prostedí Krajský úad Zlínského kraje, odbor životního prostedí a zemlství Magistrát píslušného msta, odbor životního prostedí Krajská hygienická stanice Zlínského kraje Magistrát píslušného msta, odbor životního prostedí Magistrát píslušného msta, stavební úad Krajský úad Zlínského kraje, odbor životního prostedí a zemlství Magistrát píslušného msta, stavební úad, odbor životního prostedí Magistrát píslušného msta, stavební úad, odbor životního prostedí 11

12 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 2.3. Komunální odpad ve Zlínském kraji Produkce odpad ve Zlínském kraji Pro zjednodušení mezironího srovnání byl zvolen kód produkce odpad, tedy A00. Zmnou legislativy došlo ke zvýšení limitu pro povinné ohlašování produkce odpad a to z 50 kg odpad kategorie N a 50 t odpad kategorie O na 100 kg odpad kategorie N a 100 t odpad kategorie O. Tímto zpsobem došlo k jisté eliminaci nkterých drobných ohlašovatel. K této úprav bylo pistoupeno od roku Dá se však íci, že dslednou prací orgán psobících v oblasti státní správy na úseku odpadového hospodáství došlo ke zpesnní evidence a výraznému nárstu potu ohlašovatel oproti období do roku Evidovaná produkce odpad pod kódem A00 od roku 2004 ve Zlínském kraji kolísala v rozmezí cca 0,8 do 1,06 mil. t/rok, což v celorepublikovém srovnání pedstavuje okolo 3 % z celkové produkce R. Z tohoto pohledu je Zlínský kraj s ohledem na podíl obyvatel (5,6 % podíl R) v produkci odpad podprrným. Obdobné hodnocení lze vyslovit i o významnosti Zlínského kraje z hlediska produkce nebezpených odpad ve srovnání s R. Komunální odpad je významnou skupinou odpad a to jak z hlediska množství tak zárove z hlediska problematického nakládání s ním. V období od roku 2004 lze u komunálních odpad (skupiny 20), dá hovoit o pozvolném mírném nárstu produkce. Roní produkce komunálních odpad se pohybuje v rozmezí od cca 190 do 220 tis. tun. Struné vyhodnocení produkce ostatních skupin odpad: k velmi významným poklesm za analyzované období došlo u odpad skupin 02; 03; 04; 06. Tento trend souvisí jednak s poklesem výroby v tchto oborech, ale zárove je i odrazem pístupu k nkterým druhm odpad. Jedná se zejména o odpady, z nichž se postupem asu stala velmi žádaná surovina. Jako píklad mohou posloužit díve nevyužitelné piliny. Dnes se jedná o velmi žádaný produkt, který rozhodn nepatí mezi odpady. Výrazný nárst byl zaznamenán u odpad skupiny 16, kdy došlo s vývojem legislativy k rozvoji v oblasti zpracování autovrak a tedy i produkci odpad z této innosti. Kolísavým vývojem prochází skupina 19 tedy odpady ze zaízení na úpravu vod a odpad. Zde záleží velmi na správném zaazování odpad produkovaných v zaízeních na využívání odpad. Zaazení pod katalogové íslo je cí pvodce a v tomto pípad je velmi asto ovlivnno možnostmi a podmínkami následného pedání odpad. Rovnž produkce v této skupin je odrazem pístupu k evidování odpad z ištní odpadních vod, kdy v prhu let jsou zaznamenávány (podle metodiky platné v daném ohlašovacím roce) a ohlašovány kaly z ištní odpadních vod, zejména komunálních o rzné sušin a tedy v rzném množství. Legenda skupin odpad: Skupina 01 Odpady z geologického przkumu, z žby, úpravy a zpracování nerost Skupina 02 Odpady z primární produkce zemlské a zahradnické, z lesního hospodáství, z rybáství a z výroby a zpracování potravin Skupina 03 Odpady ze zpracování deva Skupina 04 Odpady z kožedlného a z textilního prmyslu Skupina 05 Odpady ze zpracování ropy, z ištní zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí Skupina 06 Odpady z anorganických chemických výrob Skupina 07 Odpady z organických chemických výrob Skupina 08 Odpady z výroby, ze zpracování, z distribuce a z používání nátrových hmot, lepidel, snicích materiál a tiskaských barev 12

13 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Skupina 09 Odpady z fotografického prmyslu Skupina 10 Anorganické odpady z tepelných proces Skupina 11 Anorganické odpady s obsahem kov ze zpracování kov, z povrchové úpravy kov, z hydrometalurgie neželezných kov Skupina 12 Odpady z tváení a z obrábní kov a plast Skupina 13 Odpady olej (krom jedlých olej a olej uvedených ve skupin a ) Skupina 14 Odpady organických látek používaných jako rozpouštdla (krom odpad uvedených ve skupinách 04 a 08) Skupina 15 Odpadní obaly, sorbenty, isticí tkaniny, filtraní materiály a ochranné tkaniny jinde neuvedené Skupina 16 Odpady jinde v katalogu neuvedené Skupina 17 Stavební a demoliní odpady Skupina 18 Odpady z humánní a veterinární léebné pée a z výzkumu s ním spojeného (krom odpad z ípravy jídel) Skupina 19 Odpady ze zaízení na úpravu odpad, ze zaízení ke zneškodování odpad, z istíren odpadních vod a z vodárenství Skupina 20 Odpady komunální a jim podobné odpady ze živností, z ad a z prmyslu, etn oddlen sbíraných složek tchto odpad Odpady Produkce odpad na území Zlínského kraje za období Zlínský kraj [t/rok] Skupina , , ,10 144,46 150,74 180,03 192,86 Skupina , , , , , , ,99 Skupina , , , , , , ,32 Skupina , , , , ,84 933,92 825,61 Skupina , , , , , , ,94 Skupina ,85 696,76 549,00 380,57 343,43 471,59 489,70 Skupina , , , , , , ,60 Skupina , , , , , , ,19 Skupina ,82 148,82 152,68 143,36 119,77 126,54 74,62 Skupina , , , , , , ,24 Skupina ,30 364,51 483, , ,36 778,53 550,04 Skupina , , , , , , ,97 Skupina , , , , , , ,56 Skupina ,97 312,72 578,54 513,09 427,53 417,69 422,64 Skupina , , , , , , ,22 Skupina , , , , , , ,97 Skupina , , , , , , ,10 Skupina , , , , , , ,10 Skupina , , , , , , ,16 Skupina , , , , , , ,20 CELKEM , , , , , ,3 Jako nejproblémovjší se v souasnosti jeví nakládání s odpadem smsný komunální odpad, který prakticky ze 100 % koní na skládkách. V následující tabulce je 13

14 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji uvedeno množství tohoto odpadu pedané na území jednotlivých ORP oprávnným osobám (tzn. kód B00). Množství odpadu smsný komunální odpad za ORP a období evzaté oprávnnými osobami možno považovat za produkci za jednotlivá ORP v tunách: ZÚJ Název ORP Bystice pod Hostýnem 10963, , , , ,5 9963, Holešov 5042,9 5123,9 5308,9 5420,0 5277,5 5367, Kromíž 25988, , , , , , Luhaovice 9076,0 6056,2 9390, , , , Otrokovice 44284, , , , , , Rožnov pod Radhoštm 977,2 1214,4 666,2 1420,3 1476,4 1552, Uherské Hradišt 20977, , , , , , Uherský Brod 102, , , , , , Valašské Klobouky 13468, , ,7 6205,4 4631,5 4664, Valašské Mezií 12189, , , , , , Vizovice 8684,0 8630,0 8881,0 5610,1 6028,3 6584, Vsetín 12915, , , , , , Zlín 29687, , , , , ,6 CZ072 Zlínský kraj , , , , , ,5 Za hlavní problémové oblasti souasného systému nakládání s komunálními odpady na území Zlínského kraje lze oznait: absence technické vybavenosti území v oblasti využívání komunálních odpad a to jak energetického tak i materiálového, problematika nakládání se smsným komunálním odpadem - systém dotování, ekládací stanice, doprava, energetické, materiálové využití, problematika tídní a využití BRKO, absence nástroj kraje (administrativní, ekonomické) k podstatnému ovlivnní systému nakládání s odpady na svém území, nedostatek finanních prostedk na podporu systém sbru a využívání komunálních odpad. Kompostárny ve Zlínském kraji Ve Zlínském kraji dochází k postupnému zavádní oddleného sbru biologicky rozložitelných odpad z domácností. Významný posun nastal zejména díky podpoe tchto projekt z OPŽP. Finanní podporu je v souasnosti možné erpat jak na zavedení a podporu samotného systému sbru biologiky rozložitených komunálních odpad, tak na výstavbu zaízení k jejich materiálovému využití tedy kompostáren. Provozovatel Ulice PS Obec Platnost Agrokomplex Kunovice, a.s Kunovice Ing. Václav Talák farma Jalubí INPOST, spol. s r.o. Mistice

15 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Provozovatel Ulice PS Obec Platnost kompostárna JOGA Slaviín LUHAOVICE, s.r.o. Radašovy Slaviín OTR - KS, s.r.o kompostárna Buchlovice ižné cesty Buchlovice RUMPOLD UHB, s.r.o. st Skládka Technické služby Holešov, s.r.o. Technické služby Luhaovice kompost.plocha Technické služby Otrokovice s.r.o. Technické služby Zlín, s.r.o. Valašskokloboucké služby s.r.o. edbranská Uherský Brod Kvtná Holešov Uherskobrodská Luhaovice K. apka Otrokovice Záhumení 321 V Brumovská Souvislost Zlínského kraje se sousedními regiony Zlín Valašské Klobouky neomezeno Zlínský kraj sousedí se temi kraji Olomouckým, Moravskoslezským a Jihomoravským. Na východ sousedí se Slovenskou republikou. Kraj je pátý nejlidnatjší v R (149 obyv./km2). Na území kraje žije cca 590 tisíc obyvatel. Z 305 obcí má 30 statut sta, v žádném nežije více než 100 tisíc obyvatel. Nevíce obyvatel žije v krajské metropoli Zlín (cca 75 tisíc). Se sousedními regiony nemá Zlínský kraj píliš úzké vazby emuž napomáhá nepíliš hustá dopravní sí a nedostatené dopravní propojení na sousední krajská msta. Tato skutenost do urité míry limituje rozvoj kraje. Z hlediska zpsobu nakládání s komunálním odpadem se jeví jako píležitost možnost mezikrajské spolupráce i nakládání s komunálním odpadem. Toto hledisko se promítá i do navrhovaného alternativního ešení Nakládání s komunálním odpadem v sousedních regionech Jihomoravský kraj V Jihomoravském kraji je provozována spalovna SAKO Brno, a.s. Spalovna byla v letech zcela zrekonstruovaná. Na základ zpísnných legislativních a technických požadavk na provoz zaízení pro energetické využívání odpad se spolenost SAKO Brno, a. s. rozhodla pro zásadní pestavbu a modernizaci spalovny v Brn. Projekt rekonstrukce spalovny eší komplexní nakládání s komunálními odpady jak ve mst Brn, tak pedevším v Jihomoravském kraji a zárove naplnní materiálového a energetického využívání odpad a omezení skládkování biologicky rozložitelných odpad. Energetické využití odpad tedy pedstavuje využití jejich energetického potenciálu a tím dosažení úspor primárních neobnovitelných zdroj surovin a energií (fosilních paliv) a je tak zajištna vysoká úrove pée o životní prostedí (Waste-to-Energy). Spolenost SAKO Brno, a.s. je 100 % v majetku msta Brna. 15

16 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Na projekt "Odpadové hospodáství Brno" (modernizace spalovny a výstavba dotovací linky) byla ve spolupráci se Statutárním mstem Brnem zpracována žádost o dotaci z programu Evropské Unie - ISPA. Pípravné práce spojené s realizací projektu byly zahájeny v roce ídící výbor komise EU schválil poskytnutí finanní dotace ve výši 68 % z celkových uznatelných náklad projektu spolenosti SAKO Brno, a. s. na realizaci projektu "Odpadové hospodáství Brno" z pedvstupního programu EU ISPA. Celkové uznatelné investiní náklady inily tém 93 mil. EUR (bez DPH a souvisejících investic), dotace inila více než 50 mil. EUR. Modernizace spalovny: - kapacita: 248 tis. tun odpadu/rok (z toho je pedpoklad dodávky 217 tis. t z Jihomoravského kraje, v. msta Brna), - kogeneraní výroba el. energie 72 tis. MWh, - výroba páry 2,2 mil. GJ (podíl výroby tepla ve form páry z SKO pokryje až 30 % roní spoteby páry v Brn). Moravskoslezský kraj V Moravskoslezském kraji byl projekt vybudování krajského integrovaného centra zahájen v roce 2005 podepsáním memoranda Moravskoslezského kraje a 5 mst Ostravy, Opavy, Karviné, Havíova a Frýdku-Místku. Memorandum deklarovalo a deklaruje vzájemnou spolupráci na projektu. Spolenost KIC Odpady, a.s. byla založena rozhodnutím zastupitelstva kraje. 25/2211 ze dne , do rejstíku byla spolenost zapsána Akcionái spolenosti jsou: Moravskoslezský kraj, Statutární msto Ostrava, Statutární sto Karviná, Statutární msto Havíov, Statutární msto Opava a Statutární msto Frýdek-Místek a Obec Horní Suchá. Zámrem projektu je navržení a vybudování zaízení na zpracování komunálního odpadu o objemu t/rok. Návrh pedpokládá instalaci 2 technologických linek na spalování KO o výkonu 2x 12 t KO/hod vetn píslušenství. Souástí projektu je také vybudování pti pekládací stanic v Moravskoslezském kraji, které by zárove zefektivnily systém dopravy odpad do zaízení. Pekládací stanice mají být vybudovány ve vzdálenosti cca 50 km od samotného zaízení k enegretickému využívání odpad. Svoz komunálního a objemného odpadu domácností, který je dnes odstraován skládkováním, bude zajišován pevážn velkokapacitními vozy Krajského integrovaného centra (KIC) a z menší ásti externími firmami. V souasné dob není vybrán konkrétní dodavatel technologie pro navrhovanou spalovnu KO a vhodných technologií pro KIC existuje více, proto je teba zvažovat vhodné technologie z hlediska specifických podmínek lokality, tj. vazby na okolí a sledovat kvalitu využití pípadn odstranní produkt spalování. Podstatné jsou: 16

17 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji A) Popílek zachycený v zadních tazích kotl a v elektrostatických odluovaích je považovaný za nebezpený odpad vzhledem k obsahu tžkých kov. Ped dalším nakládáním s ním je nutno zamezit úniku tžkých kov do prostedí, proto: - tžké kovy budou z popílku extrahovány promýváním. Takto upravený popílek je idáván ke strusce, je možno jej použít ve stavebnictví, - tžké kovy budou ped uložením na skládku NO stabilizovány nebo jiným zpsobem zabezpeeny. B) Odpadní vody obsahující tžké kovy z procesu mokrého ištní spalin nebo vypírky popele budou zbaveny tžkých kov a odpaeny bez výstupu do prostedí. Alternativn mohou být vypouštny do prostedí do recipientu v míst. Odpadní vody po vyištní musí splnit limity pro vypouštní. C) Elektrická energie a teplo. Pomr výroby el. energie a tepla bude ízen v závislosti na požadavcích a možnostech teplárenské soustavy (pemž elektrická energie se považuje za energii, která bude odebrána vždy) - Protitlaká turbína dodává tém konstantní pomr množství tepla a elektrické energie, - Kondenzaní turbína s odbrem páry mže podle zadání dodávat promnlivé množství tepla - páry a elektrické energie. Mže pracovat i v ist kondenzaním provozu bez dodávky tepla, - Kondenzaní turbína pokud není využití pro teplo, tak se podstatná ást energie získané spálením odpadu pemní na elektrickou energii a kondenzaní teplo se odvede do atmosféry. Vzhledem ke specifickým podmínkám staveništ je pro tento pípad mén vhodná. D) Emise. Musí splovat zákonné limity pro vypouštní, pedpokladem zámru je použití technologií podle doporuení EU - podle BAT. Realizací projektu dojde k doplnní chybjícího lánku v krajském systému nakládání s komunálními odpady v souladu s Plánem odpadového hospodáství Moravskoslezského kraje. Zaízení naváže na vybudované a stále intenzifikující se systémy tídní odpad v obcích, a bude využívat zbylou sms komunálního odpadu už po vytídní využitelných složek komunálního odpadu. Stavba moravskoslezské spalovny odpad za 5 mld. K v Karviné se však odkládá. Na její výstavbu totiž v souasnosti nebudou poskytnuty dotace Evropské unie, se kterými iniciátoi projektu poítali. Spolenost KIC Odpady formáln odstoupila od žádosti o podporu z Operaního programu životního prostedí, protože eská republika nedokázala v souasnosti vytvoit podmínky pro podporu takového typu projektu. Olomoucký kraj estože Olomoucký kraj má úspchy v nárstu tídní komunálních odpad od oban, produkce zbytkového smsného komunálního odpadu se neustále zvyšuje. V 17

18 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji souladu s ochranou životního prostedí a také v souladu se zmnou legislativou se již dva roky Olomoucký kraj zabývá možností zmny nakládání s komunálními odpady, nebo nyní každoro pi vyhodnocování Plnní plánu odpadového hospodáství Olomouckého kraje nezbývá nic jiného než konstatovat, že se zvyšuje podíl odpad ukládaných na skládky, nebo pro pvodce komunálních odpad v Olomouckém kraji v souasné dob neexistuje reálná alternativa ke zm nakládání se zbytkovým komunálním odpadem. Tuto cestu bychom chtli prosadit vytvoením regionálního integrovaného systému nakládání s odpady. Olomoucký kraj se touto problematikou zaal zabývat již v roce 2010 pi zm pohledu Ministerstva životního prostedí na podporování energetického využití v souladu se smrnicí EU a nastavenou hierarchií nakládání s odpady. Již v té dob zpracovaná studie Možnosti energetického využití zbytkových komunálních odpad v Olomouckém kraji dala jasn najevo, že se ukládá v Olomouckém kraji na skládky tolik odpadu, že by bylo výhodné tyto odpady energeticky využívat. V prosinci roku 2011 bylo uzaveno Memorandum o spolupráci všech tinácti povených obcí Olomouckého kraje. V tomto Memorandu je deklarována snaha tchto obcí spole vytvoit regionální integrovaný systém pro nakládání s komunálním odpadem tak, aby byl co nejefektivnjší a co nejlevnjší a umožoval využít maximální množství komunálních odpad. 18

19 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 3. Tídící linky separovaného komunálního odpadu Jako píklad tídící linky separovaného komunálního odpadu ve Zlínském kraji byla zvolena tídící linka provozovaná ve Vsetín ídící linka separovaného odpadu je urena k primárnímu tídní separovaného odpadu zejména k vytídní suchých frakcí a to pedevším papíru a plastu. ídný komunální odpad bude dopravován k technologickému zaízení tídící linky, kde bude separován papír, plasty a nápojový karton. Uvedené separované odpady budou následn lisovány do balík cca 1,2 x 1,2 x 1m, ukládány ve skladu a následn odváženy kamióny k dalšímu zpracování. ehled druh odpad, pro nž je zaízení ureno Zaízení je ureno ke tídní odpadu z recyklaních kontejner a plastových nádob urených ke sbru tídného odpadu. Odpady do zaízení vstupující: katalogové íslo název odpadu kategorie Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Kompozitní obaly O Papír a lepenka O Plasty O Odpady ze zaízení vystupující: katalogové íslo název odpadu kategorie Papírové a lepenkové obaly O Plasty a kauuk O Jiné odpady (v. smsí materiál) z mechanické úpravy odpadu neuvedené po odpadem kódu Smsný komunální odpad O Technologie tídící linky separovaného odpadu je nastavena tak, aby bylo možné separovat odpad následujícím zpsobem: PLASTY: O PET - láhve bílé, modré, zelené ostatní plasty - LDPE, HDPE PAPÍR: nápojové kartóny ostatní papír - noviny, asopisy, kartóny 19

20 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Technologická linka ídírna druhotných surovin slouží k dotídní primárn separovaného sbru a obdobných surovin, jedná se pedevším o papír a plasty. Technologie tídní má kapacitu do t/rok, pemž se nedá pesn urit pomr jednotlivých frakcí suroviny. Rozdíl kapacity se mže pohybovat + -10%. íjmový dopravník je svou rovnou ástí zapuštn pod úrovní podlahy, kam se provádí nahrnování pijímané suroviny mechanismem. Obsluhující pracovník zde provádí první kontrolu a vyndává pímsi, které nesmí pijít na tídící dopravník a které by mohly poškodit technologii. Píjmový dopravník je robustní etzový dopravník s gumovým pásem a ocelovými hrabikami, šíky pásu 1.200mm. ídící dopravník (pebírací stl) je umístn v uzavené kabin, kde se nachází 6 pár shoz, pes které je separována tídná surovina. Dopravník je osvtlen adou záivkových svítidel, z každého pracovního místa je možno jej zastavit pomocí koncových spína. Tídící dopravník je zakonen klapkou, která umožuje jak negativní, tak pozitivní výbr materiálu. i negativním výbru zbytková frakce pes klapku spadává pod poslední pár shoz, pi pozitivním výbru je zbytková pesunuta dopravníkem do kontejneru. Poet pracovník obsluhy runího tídní je závislý na množství separovaného materiálu a na kolik frakcí se materiál tídí. U každého shozu však mohou být maximáln 2 pracovníci, další dva pracovníci zajišují obsluhu lisu a manipulaci s materiálem. Pod podestou runího tídní, pod všemi páry shoz, jsou umístna velkoobjemová posuvná dna, která umožují vytvoit zásobu vyseparovaného materiálu. Jedná se o široký lamelový dopravník, který automaticky vyskladuje vyseparovanou surovinu pro lis. ela chto dopravník jsou vybavena vraty se servopohony. Z posuvných den je materiál pemisován do dopravníku, který plní lis. Kontinuální lis je pln automatický, cyklus lisování je ovládán fotobukou v násypce, jestliže v násypce není materiál, lisovací cyklus se zastaví. Lisovací kanál je pedstavitelný ze tí stran, ímž lze mnit rozmry balík. Balíky jsou automaticky vázány vázacím drátem a dosahují rozmru cca 1,2 x 1,2 x 1m. Podesta runího tídní Podesta runího tídní je souástí technologické linky a je na ni umístna kabina runího tídní. Pístup na plošinu podesty runího tídní je po ocelovém schodišti z pororošt. Podlaha podesty je tvoena z devných fošen, které jsou pichyceny na evné trámky umístné do ocelové konstrukce plošiny. Podlaha je na spodní ásti kryta trapézovým plechem uchyceným k podlahovým nosníkm. Mimo opláštní kabiny RT je podesta zabezpeena zábradlím s okopným plechem výšky. Sklad papíru a plast v balících V hale skladu jsou ukládány zlisované balíky papíru, plastu a obal Tetra pack o rozmrech cca 1,2 x 1,2 x 1,0 m. Následn jsou tyto balíky odváženy kamióny k dalšímu zpracování. 20

21 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 4. Umístní stávajících skládek Na stávajících provozovaných skládkách je odstraováno tém 100% produkovaného smsného komunálního odpadu. Na následujícím obrázku je naznaeno umístní stávajících skládek komunálního odpadu: 21

22 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 5. Alternativy pro nakládání s komunálním odpadem ve Zlínském kraji Využívání komunálních odpad by se mlo ídit jako u jiných druh odpad, tmito preferencemi v sestupném poadí: minimalizace, materiálová recyklace s produkcí energie, materiálová recyklace bez produkce energie, energetické využívání (a spalování i alternativní ešení) a zbytkové skládkování. Všechny tyto technologie se musí primárn zamovat na u zdroje tídný komunální odpad. a) Minimalizace Minimalizací chápeme u biodegradabilních ásti komunálního odpadu podporu domovního kompostování, šetrné využívání papíru nebo nap. i recyklace od a další. Do této kategorie mžeme také zahrnout rovnž zkrmování a výrobu krmných smsí z hygienicky bezproblémových odpad kuchyní (jídelny, restaurace,...). b) Materiálová recyklace s produkcí energie Zde se jedná zejména o výrobu bioplynu pi anaerobní digesci, v jejímž prhu je produkován bioplyn, který mže být spalován v kogeneraních jednotkách za produkce tepla a elektiny. Bioplynové stanice jsou sice oproti kompostárnám investi nárojší, nkteré studie však ukázaly, že i se zapotením vstup do budování zaízení vycházejí s ohledem na produkci skleníkových plyn úspornji. Jejich podpora by mohla pinést snížení emisí skleníkových plyn. Pesné zhodnocení tohoto potenciálu a potebných náklad by však vyžadovalo podrobný przkum. Toto ešení by se dalo aplikovat lokáln, ale nepineslo by výraznou zmnu v množství skládkovaného komunálního odpadu c) Materiálová recyklace bez produkce energie O témisté recyklaci u komunálního odpadu mžeme hovoit pouze u papíru, skla, plast a kov. S uritým zjednodušením mžeme do této kategorie zahrnout rovnž kompostování a výrobu rekultivaních substrát. Rozvoj kompostování v oblasti komunálních biodegradabilních odpad by vyžadoval podporu pi nákupu technologií pro kompostárenské linky schopných zajišovat provoz kolika kompostáren. Malé kompostárny odpad nemají dostatek financí na nákup potebného strojního vybavení. V pípad, že by k této koupi došlo, nebyly by zdaleka schopny využít kapacity tchto stroj. V mnoha pípadech dochází k problémm práv s odpady z údržby mstské zelen, které se nekompostují, ale dlouhodob skladují. Toto skladování vede k anaerobnímu procesu a k tvorb metanu a šíení zápachu v okolí. d) Energetické využívání (spalování) V souasné dob je optimální doba k využívání devních odpad a k recyklaci nevhodného starého papíru pro vytápní v kotelnách na biomasu i k výrob fytopaliv 22

23 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji (peletek, briket, ale i etanolu ze slámy i methylesteru epkového oleje z odpadních rostlinných olej a tuk). Spalování smsného komunálního odpadu v komunálních spalovnách vyžaduje specifické technologie pro píjem, spalování odpadu, ištní spalin a nakládání se zbytky po spalování. Tyto technologie jsou velmi nákladné a k zabezpeení návratnosti vložených investic potebují velké množství odpadu. V opaném pípad se neúmrn zvyšují náklady na zpracování jednotky odpadu. e) Mechanicko-biologické zpracování Tato metoda spoívá v mechanické úprav (drcení, tídní), vytídní kov, skla a dalších tžkých frakcí, získání spalitelné frakce. Pínosem technologie je využití ásti odpadu, snížení váhy (až o 50%) a objemu a stabilizace odpadu. f) Plazmové technologie Zplyování probíhá za podstechiometrického množství kyslíku, protože cílem je, aby oxidaní reakce uhlíku probhla pouze na oxid uhelnatý. Teplota pi zplyování se pohybuje cca v rozmezí C. Produktem je syntézní plyn to je pevážn sms CO + H2, který je možné využít materiálov nebo k výrob energie. Pi zplyování se používá pi reakci bu kyslík, nebo vzduch obohacený kyslíkem na 90 a více %. Dvodem je vylouení dusíku ze vzduchu, protože dusík tvoí s ohledem na materiálové i energetické využití syntézního plynu nežádoucí složku. V pípad zplyování se vzniklý syntézní plyn podrobuje ištní, ješt ed vlastním užitím. S ohledem na redukní atmosféru mají nežádoucí složky vzniklé z ítomných prvk jiný charakter než pi spalování, nap. ze síry vzniká sirovodík a je rovnž zna potlaena tvorba vyšších uhlíkatých látek s kyslíkem. Syntézní plyn je možné využívat materiálov nap. pro výrobu vodíku, pro výrobu metanolu, nebo kapalných paliv Fischer-Tropschovou syntézou. V praxi pevažuje energetické využití syntézního plynu na plynové turbin v kogeneraním cyklu, nebo na plynovém motoru. Plazmové zplyování je zplyování, kde se potebné teplo ke zplyovacím reakcím dodává v elektrickém oblouku vytvoeném v plazmovém hoáku. g) Pyrolýza esto, že jsou v souasné dob technologie a technické zaízení na spalování odpad vysoce vyvinuté má pojem pyrolýza a její aplikace pro využití odpad stále své zastánce. Argumenty hovoící pro rozvoj pyrolýzy pro využití odpad cílí na menší množství odplyn, nižší teploty, mén škodlivin atd. Hlavn v 70-tých letech byly provedeny etné výzkumné a vývojové zámry, které naznaily, že pyrolýza mže být vhodný postup k zptnému získání vysokého podílu surovin z odpadu. ekávané možné výhody tohoto nového systému byly pedevším: Výroba paliv (koks, olej, plyn) nebo hodnotných produkt (vodík, syntézní plyn) 23

24 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji významné snížení objemu plynu k ištní zptné získání železných a neželezných kov a vitrifikovaného inertu ze zbytku nižší provozní náklady použitelnost pro menší jednotky Výroba pevných paliv byla dvodem pro koncepci malých decentralizovaných pyrolýzních jednotek. Koks z odpadu však nebylo nikdy možné s úspchem uplatnit na trhu, takže všechny pyrolýzní produkty musely být spotebovány na míst. Tím je provoz pomrn komplikovaný, protože vedle pyrolýzní jedenotky musí být také spalovací jednotka s nkolika stupni. Pyrolýza mže probíhat jako samostatný proces a nebo je souástí jiného zaízení nap. jako pedazený proces v energetickém zdroji, který využívá produkty pyrolýzy. V odpadovém hospodáství nezískala dosud pyrolýza SKO nebo jiných odpad v rámci EU tší význam. Následující kapitoly jsou zameny na popis jednotlivých alternativ ke skládkování. Bavíme-li se o alternativách skládkování, budeme poítat jen s tmi alternativami, které mohou pinést podstatné omezení skládkovaného komunálního odpadu. Budou to tedy alternativy jako: Kompostování KO, Mechanicko-biologická úprava KO a spalování TAP, Spalování KO, Pyrolýza a plazmové technologie Kompostování biodegradabilních komunálních odpad Tradice a zkušenosti pi kompostování odpad Kompostování na území eské republiky má tém nejdelší tradici v Evrop. Naše první kompostárna s ízenou technologií byla uvedena do provozu v roce Od té doby byl nepetržitý rozvoj kompostování až do r. 1987, kdy se na území eské republiky bylo vyrobeno tém 2,5 mil. t kompostu s významným zastoupením komunálních biodpad. Po roce 1989 ztrácí kompostování odpad státní podporu a výroba se minimalizuje na tis. t/rok. Vyrábné komposty v tomto období jsou využívány pedevším pi rekultivacích a pi zakládání a údržb zelen. V minulosti bylo kompostování považováno za dležité z hlediska udržení úrodnosti zemlské pdy s cílem dosažení sobstanosti státu ve výrob potravin. Kompostování však zstává významným nástrojem v odpadovém hospodáství a pi uplatování nové legislativy odpad jeho význam a podpora z resortu životního prostedí bude stoupat. 24

25 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Technologie kompostování biodpad Technologie aerobního kompostování zabezpeuje pemnu organických odpad na stabilní humusové látky. Jde o stejné procesy, jako pi pem organické hmoty v pdním prostedí. Aerobní kompostování má celou adu technologických variant od pekopávaných kompostových zakládek na volné ploše, rzných systém provzdušování kompost tlakovým vzdušnním, pes odsávání odpadních plyn až k systému provzdušovaných biofermentor. Celý proces je možno ídit poítaem. Ve všech tchto systémech kompostování je však nutno zabezpeovat optimální podmínky na rozvoj mikroorganism. O úspšném prhu kompostování a o výsledné kvalit kompostu rozhoduje sestavení správné surovinové skladby erstvého kompostu (výbr komunálního odpadu a stanovení hmotnostního pomr). Rizika pi kompostování odpad a jejich eliminace Kompostování komunálních biodpad je z hlediska technologického bezrizikové. Každou technologii kompostování lze pizpsobit místním podmínkám tak, aby byla ínosem pro životní prostedí msta nebo obce. Stavba kompostárny, která prošla územním, stavebním a kolaudaním ízením, by svým úinkem nemla negativn ovlivovat složky životního prostedí. Na úrovni domácího a komunálního kompostování vzniká problém trvalého udržení zájmu oban o tuto innost. Tento zájem je možno udržet osvtovou inností, odbornou pomocí a ekonomickou motivací oban. i centrálním kompostování je organiza nároné zajistit, aby oddlen sbírané komunální biodpady byly minimáln kontaminovány nežádoucími pímsi dalších odpad. Toto je možné dosáhnout rovnž osvtou a kontrolou spojenou s pravidelným hodnocením. V posledních letech se v souvislosti s podporou z rzných dotaních titul rozšiuje poet mst a obcí kde dochází ke svozu a kompostování oddlen separovaného komunálního odpadu. Budoucnost kompostování biodpad V zemních EU probíhá velká diskuse mezi odborníky i politiky o organizaci odpadového hospodáství v oblasti biodegradabilních odpad. Z této diskuse jednozna vyplývá, že veškerý biodpad nekontaminovaný cizorodými látkami a dalšími nevhodnými ímsi by ml být pednostn využíván k výrob kompost, nebo by ml být nejprve podroben tzv. anaerobní digesci pro získání bioplynu a následn kompostován. Kombinované zpracovny biodpadu s bioplynovou stanicí a kompostárnou se ukazují jako ekonomicky efektivní podnikatelské zámry. Kompostování je možno považovat za jednu z technologií nahrazujících skládkování i spalovaní komunálního odpadu. Tato technologie minimalizuje vznik skleníkových plyn vznikajících pi skládkování biodpad a vyrobený kompost trvale 25

26 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji zabezpeuje úrodnost pdy. Ekologický úinek se zvyšuje v kombinaci s technologií výroby bioplynu pomocí anaerobní digesce Procesy mechanicko biologické úpravy (MBÚ) Procesy biologicko-mechanické úpravy odpad jsou možností pro snížení množství biologicky rozložitelných odpad odstraovaných uložením na skládkách s cílem omezit tvorbu skleníkových plyn a souasn pispívají ke zvýšení množství využívaných odpad. K realizaci zámru je teba pedevším prostednictvím preventivních opatení minimalizovat vznik smsného (zbytkového) komunálního odpadu a zejména maximalizovat oddlený sbr recyklovatelných a nebezpených složek odpadu. Zvláš kvantitativn významnou složkou je komunální biologicky rozložitelný odpad. Oddlený sbr domovního biodpadu (bžný kuchyský odpad) má být realizován všude tam, kde jsou pro tuto aktivitu vhodné hygienické a organizaní podmínky. I pi oddleném sbru zstává ve zbytkovém odpadu významné množství biodegradabilních organických látek, které zapují ekologické dysfunkce. Technologie MBÚ je vhodná zejména pro zpracování odpad, které obsahují významný podíl biologicky odbouratelného odpadu, napíklad z domácností a odpad živnostenský. Naopak odpady obsahující rizikové látky (nebezpený prmyslový odpad), infekní odpad z nemocnic i jatek nebo stavební odpady nejsou pro zpracování touto technologií vhodné. Systémy MBÚ se adí na konec systém sbru, kompostování a recyklace komunálního odpadu. Jsou ureny pro dotídní zbytkového smsného komunálního odpadu. Vzhledem k tomu, že technologie MBÚ odpad zahrnují souhrn dvou úrovní proces: biologické a mechanické, mohou být kombinovány rzné možnosti se širokým okruhem specifických cíl. Cílem úpravy je získat materiálov a energeticky využitelnou frakci s dobrými parametry a nízkým obsahem zneišujících látek. Zvolení typu biologické úpravy je závislé na mnoha faktorech, z nichž nejdležitjší je typ výstupního produktu a množství odpad pijímaných do zaízení. Úelem mechanického stupn úpravy je zejména nejvyšší možné získání využitelných druhotných surovin (materiálov využitelných frakcí) a vyištní výstupního materiálu. Výstupní produkt MBÚ smsných komunálních odpad má výrazn nižší hmotnost (až o 50 %), je stabilizovaný a je významn sníženo množství rizikových mikroorganism (mén než 200 colibakterií/g). Využitelné složky jsou jednodušeji separovatelné pro materiálové využití a zbytkový materiál je vhodné využít jako zdroj alternativního paliva. RIZIKA MBÚ Tuhé alternativní palivo (TAP) z MBÚ lze potenciáln využívat jako: palivo v cementárenských pecích, palivo pro spoluspalování v teplárenských zaízeních, palivo v ostatních energeticky nároných prmyslových zaízeních (papírny, metalurgické závody). 26

27 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Klíové parametry, které urují možnost uplatnní výstupu z technologie MBÚ spojené s výrobou TAP: kalorická hodnota (CV) výhevnost obsah tžkých kov obsah popela chemické složení vlhkost zrnitost Výstup z MBÚ jako alternativní palivo je pro koneného spotebitele: 1) neatraktivní, protože: je více heterogenní, obsahuje tžké kovy a další nežádoucí pímsi, jeho využití zpsobí dodatené investice na pípravu paliva, technologii spalovacího procesu, kontrolu emisí. 2) atraktivní, protože: je levné, mohou být uzaveny dlouhodobé kontrakty, je lokáln dostate dosažitelné, hospodaení výše uvedených spalovacích zaízení by mohlo vylepšit obchodování s emisemi (dodatené benefity pro teplárny, cementárny) cca 25 %. ípadová studie vzorového projektu MBÚ v R (zdroj Bioprofit, 2010) Jako modelová lokalita pro umístní zaízení byla vybrána lokalita skládky Chotíkov, kde je rovnž uvažováno s potenciální stavbou spalovny. Tato lokalita je vybrána s ohledem na dlouhodobý zájem Plzeské teplárenské a.s. o alternativní paliva s výhledem na uplatnní TAP pi výrob elektrické energie a tepla ve stávajícm zdroji. Kapacita zaízení je navržena s ohledem na stávající zkušenost s provozem MBÚ v mecku a jednak na produkci komunálních odpad v rámci Plzeského kraje a msta Plze. Zájmovým územím s hlediska shromažování odpadu muže být území msta Plzn, ásti Plzeského a Stedoeského kraje. Roní produkce SKO v Plzeském kraji iní dle evidence odpadu cca tun a v zaízení je dále možno zpracovat ást materiálu ze Stedoeského kraje. Vstupní kapacita modelového zaízení MBÚ v lokalit Chotíkov je pak navržena na t SKO za rok. Kapacita zaízení pro spalování vychází z informací Plzeské Teplárenské a.s., kde je deklarována volná kapacita pro spoluspalování odpadu v rozsahu t TAP za rok. 27

28 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Investiní náklady Pokud bude do investiních náklad zahrnuta i cena za úpravu kotle 90. mil K (dle informací zástupce spol. Plzeská Teplárenská a.s.) lze investiní náklady vyíslit na celkem cca ,- K. Provozní píjmy Provozní píjmy budou tvoeny jednak prodejem vysoce kvalitního TAP, poplatkem za íjem odpadu a prodejem druhotných surovin. Struktura píjmu je uvedena v následující tabulce: /rok množství (t/rok) pozn. Prodej TAP kvality A ,- K/GJ odeteny náklady na Úspora za primární palivo Plzeská teplárenská a.s. Prodej druhotných (GJ) surovin Poplatek za odpady ,- K/t Celkem Provozní náklady dopravu 10 km Úspora proti ekvivalentnímu množství uhlí, cena 55,- K/GJ Prodej kov, 1500,- K/t Provozní náklady jsou tvoeny pedevším náklady materiálovými tj. náklady na další zpracování produkovaných odpad a uplatnní TAP a dále náklady provozními tj. náklady na obsluhu, energie, monitoring, manipulaci a další. Souhrn náklad na provoz zaízení je uveden v následující tabulce: 28

29 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Na základ výše uvedených pedpoklad tak lze vyíslit následující ekonomickou bilanci: Na základ této bilance lze konstatovat pozitivní ekonomický výsledek zámru prostou dobou návratnosti vložených prostedk cca 13 let pi investici ,- K. Významným pínosem je zahrnutí úspory primárního paliva v Plzeské teplárenské a.s. Dle provedené CBA je pro dosažení IRR 10% nutná výše poplatku za píjem odpadu do zaízení cca 1718,- K/t Energetické využívání odpad obecn Energetické využívání odpad znamená: úsporu nenahraditelných zdroj paliv, jako jsou ropa nebo uhlí. zmenšení množství odpad ukládaných na skládku. Ze spalování odpad vzniká popílek a škvára. ást z nich se dá ješt využít napíklad pro stavební materiály, ást se využít nedá a koní na skládce. Na skládku odpovídající kategorie se ukládají jen podíly zbytkových materiál, které se nevyplatí, nebo které se nedají dále upravovat i používat. Objemov je to zhruba desetina pvodních odpad, hmotnostn kolem % pvodního množství komunálních odpad. Ze škváry, která vzniká pi spalování odpad, se získává železo a barevné kovy. Spalovny komunálního odpadu jsou velmi istým zdrojem energie vyrábjící teplo a elektinu. Díky vysoce výkonnému ištní jsou vypouštné spaliny mnohem istší, než spaliny z bžných uhelných tepláren s odsíením. Energetické využívání smsného komunálního odpadu, tedy zbytkových komunálních odpad, které nelze látkov využívat, vyhovuje všestranným nárokm kladeným na ochranu životního prostedí. Garantuje minimální emise do životního prostedí a umožuje zpracování tšiny zbytkových materiál na použitelné produkty. Základní podmínkou pro energetické využití samozejm je, aby odpad byl holavý. Dobe se dá použít práv jinak nevyužitelný smsný komunální odpad a oddlen sbíraný odpad ze živností. Dobrým "palivem" jsou velkoobjemové odpady ty, které se ve vtšin st a obcí sbírají dvakrát ro do pistavených velkých kontejner. Velkoobjemový odpad tvoí vtšinou starý nábytek, koberce a další vci. Tyto odpady musí být zpravidla ped vlastním energetickým využitím rozdrceny. Energeticky se u nás zatím využívá pouze % smsného komunálního odpadu a necelé 1 % velkoobjemového odpadu z celkových 3 milion tun, které ro v R vznikají. Z tchto údaj vyplývá, že zatímco se energeticky využívá v R kolem necelých tun komunálních odpad ro, na skládky se bez dalšího využití ukládá více než 2,5 mil. tun. Vyíslení dosažitelných hodnot mrných úspor primární energie pro rzné technologie uvádí následující tabulka. Z údaje je evidentní, že systémy ZEVO pispívají výrazn k úspoe primárních zdroj. 29

30 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Tab.: Porovnání pínosu rzných energetických zdroj k úspoe primárních energetických zdroj Energie vyrobená v ZEVO z komunálních odpad pispívá k úspoe primární energie ve srovnatelné míe jako energie vyrobená nap. z biomasy. Pitom množství vypouštných emisí a zneišujících látek je výrazn nižší. Energetické využívání odpad na referenní spalovn SAKO Brno Spalovna SAKO Brno, byla v letech 2005 až 2010 rekonstruována a zkapacitnna na provoz maximáln tun odpad za rok. Bžná cena za likvidaci odpad se pohybuje na úrovni 850 K za tunu pijatého odpadu. Tato cena se mže lišit v závislosti na typu odpad o cca 200 K za tunu odpadu. Rekonstrukce spalovny stála Euro, což odpovídá cca cca 2,3 mld. korun eských. Ze 75 % byla financována z dotaních penz a z 25 % byla financována z vlastních zdroj. Vlastníka Brnnské spalovny SAKO Brno tedy rekonstrukce stála cca K. Pokud vezmeme jako referenní rok 2011 bylo zaízení Brnnské spalovny využíváno následujícím zpsobem: Množství spáleného odpadu: Provozní hodiny K2, K3 : Vyrobené teplo: ,1 tun (14,25 tsko/h) ,5 h GJ (9,15 GJ/t sko) Dodané teplo: GJ (42,2 %) Dodané teplo prr 2011: 54,7 GJ/h Vyrobená elektrická energie: MWh ( GJ pi 25% innosti) 30

31 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Vyrobená elektrická energie prr 2011: 4,35 MW/h Dodaná elektrická energie: MWh (75,2 %) Spoteba zemního plynu: m 3 (2460 MWh) (pro najíždní a odstavování kotle) Podíl výroby tepla ve form páry z SKO pokryje : Prrná výhevnost: až 30 % roní spoteby páry v Brn cca 9,8 MJ/kg Produkce komunálního odpadu ve mst Brn se pohybuje na úrovni tun za rok a podíl termického využívání odpad je cca 70 %. Tedy cca tun za rok. Zbývajících tun odpad za rok se vozí z ostatních ástí Jihomoravského kraje (cca tun), Olomoucký kraj tun a tun pak z kraje Vysoina. Definovat odpad ze Zlínského kraje dováženého do brnnské spalovny je problematické, protože se do spalovny dostává pes prostedníky. Pedpokládané množství odpad dodávaných do brnnské spalovny ze zlínského kraje je cca tun odpad za rok Zplyovací a plazmové technologie Zplyování Zplyování probíhá za podstechiometrického množství kyslíku, protože cílem je, aby oxidaní reakce uhlíku probhla pouze na oxid uhelnatý podle následující rovnice: 2 C + O2 2 CO a reakce 2 H2 + O2 byla zcela potlaena. Teplota pi zplyování se pohybuje cca v rozmezí C. V praxi samozejm dochází v malém množství i k reakcím, kdy vzniká i CO 2 a voda. Produktem je syntézní plyn to je pevážn sms CO + H 2, který je možné využít materiálov nebo k výrob energie. Pi zplyování se používá pi reakci bu kyslík, nebo vzduch obohacený kyslíkem na 90 a více %. Dvodem je vylouení dusíku ze vzduchu, protože dusík tvoí s ohledem na materiálové i energetické využití syntézního plynu nežádoucí složku. V pípad zplyování se vzniklý syntézní plyn podrobuje ištní, ješt ped vlastním užitím. S ohledem na redukní atmosféru mají nežádoucí složky vzniklé z pítomných prvk jiný charakter než pi spalování, nap. ze síry vzniká sirovodík a je rovnž zna potlaena tvorba vyšších uhlíkatých látek s kyslíkem. Syntézní plyn je možné využívat materiálov nap. pro výrobu vodíku, pro výrobu metanolu, nebo kapalných paliv Fischer-Tropschovou syntézou. V praxi pevažuje energetické využití syntézního plynu na plynové turbin v kogeneraním cyklu, nebo na plynovém motoru. V Karlovarském kraji byly pro ešení nakládání s SKO (spoluspalování) posuzovány technologie fluidního spalování na Elektrárn Tisová u Sokolova (EZ); spalování v rotaní peci v Liapor a.s. Vintíov a tlakového zplyování v a.s. Sokolovské uhelné. Vzhledem k jedinenosti technologie tlakového zplyování uhlí a dále výroby elektrické energie v paroplynovém cyklu a velké kapacity pro pidávání odpad byla vybrána a 31

32 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji rozpracována práv tato varianta. Obdobná technologie je provozována v SRN, kde generátory pvodn na uhlí jsou využívány k likvidaci upravených odpad. Technologický proces zplyování uhlí kyslíkoparní smsí v sesuvném loži tlakových generátor s pidáním pedupravených odpad funguje již dlouhodob v SRN ale i na Sokolovské uhwlné a.s., která má povolení spoluzplyovat vybrané druhy nebezpených odpad. Pidávaný odpad musí mít fyzikáln-chemické vlastnosti (granulometrie, tvrdost, obsah podsítného, otr a lepivost) stejné nebo lepší než hndé uhlí a to za teplot do 200 C. ídavné materiály nesmí obsahovat prachové podíly náchylné k vynášení s plynnou fází z generátor ani nesmí zpsobovat spékání paliva v sušící a karbonizaní zón. Dále nesmí spoluzplyované odpady obsahovat takové látky, které by výrazn snížily bod tání popela pod 1300 C. Samozejm i obsah chloru a fluoru je limitován s ohledem na korozní bezpenost. Technologie tlakového zplyování uhlí vyrábí (díve využívaná k výrob svítiplynu) energetický plyn, který se dále využívá k výrob elektrické energie, je technologií, která má všechny výstupy do životního prostedí pat ištny, takže pípadné zvýšení zneišování složek životního prostedí by mlo být vyloueno. Vzhledem k tomu, že pro spoluzplyování odpad s uhlím je teba SKO pedupravit je eba zainvestovat novou technologii MBÚ. Plazmové technologie Plazma je sms elektron, iont a neutrálních ástic (atom a molekul). Tento ionizovaný, vodivý plyn s vysokou teplotou mže vzniknout interakcí plynu a elektrického nebo magnetického pole. Plazma je zdrojem reaktivity, pemž rychlé chemické reakce jsou podpoeny vysokými teplotami. Plazmové procesy vyžadují vysoké teploty ( C), které doprovázejí konverzi elektrické energie na teplo za vzniku plazmy. Náleží k nim prchod silného elektrického pole proudem inertního plynu. V tchto podmínkách se nebezpené zneišující látky, jako nap. PCB, dioxiny, furany, pesticidy atd., pi vstikování do plazmy rozbíjejí na atomické složky. Proces je využíván k úprav organických látek, PCB (vetn vybavení v malém mítku) a HCB (hexachlorbenzen). V mnohých pípadech mohou být potebná pedbžná zpracování. Je nutný systém zpracování zbytkových plyn v závislosti na druhu odpadu a zbytkové odpady ve form tuhých látek nebo popele se vitrifikují. Úinnost destrukce u této technologie je pomrn vysoká, > 99,99%. Plazmová technologie je oficiální komerní technologie, nicmén zejm velice komplexní proces je drahý a provozn nároný. Horké plazma lze vytvoit prchodem stejnosmrného nebo stídavého elektrického proudu plynem mezi elektrodami, pomocí radiomagnetického pole bez elektrod nebo pomocí mikrovln. Podle dostupných informací nebyl v provozním mítku realizován v Evrop žádný proces na zpracování SKO nebo frakcí z MBÚ. V Evrop v Bordeaux ve Francii pracuje jednotka plazmového zplyování v prmyslovém mítku na zpracování vybraných druh nebezpených odpad. 32

33 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 5.5. Pyrolýza smsných komunálních odpad Pyrolýza je postup termického zpracování organických látek s vylouením pístupu kyslíku, vzduchu nebo jiných zplyovacích látek. Bžn se pro pojem odplynní prosazuje výraz pyrolýza, akoliv se takto písn vzato oznauje pouze chemický postup pi pem. V chemických postupech jsou takové procesy oznaovány jako suchá destilace, termický cracking, nízkotepelná karbonizace nebo koksování. Avšak tyto postupy jsou obtížn použitelné pro nehomogenní smsi odpad. V pesném slova smyslu se pod pojmem pyrolýza rozumí termický rozklad látek bez ístupu kyslíku tedy v atmosfée, ve které nedochází ke spalování. Reakními produkty jsou plyny, plynné uhlovodíky, stejn jako pevné, koksu podobné zbytky s inertními materiály. V R nebyla technologie pyrolýzy pro zpracování odpad v prmyslovém mítku doposud aplikována. V souasné dob testuje VŠB TU Ostrava pilotní zaízení na pyrolytický rozklad vybraných frakcí odpad oznaovaný jako systém PYROMATIC. Z dostupných informací lze konstatovat, že nadjné procesy, do kterých se vkládaly v mecku velké nadje (Siemens SBV, Thermoselect apod.) ztroskotaly. Dvody tchto neúspch nebyly zpsobeny pouze vysokými ekonomickými náklady, ale byly také na stran technických problém. V pípad procesu Thermoselect to byly provozní problémy z hlediska prosazení odpad, nedosažení úrovništní pyrolýzního plynu. V pípad procesu Siemens-SBV to byla slabá místa zaízení jako dávkovací systém a ohev rotaní pece, úprava plynu, pípadn další nedostatky. Proces PAK, který byl aplikován ve dvou pípadech v Nmecku byl rovnž neúspšný. Ze zaízení vybudovaných v prmyslovém mítku v Nmecku v souasné dob pracuje pouze jednotka BKMI na pyrolýzu SKO v Burgau (Bavorsko) a pyrolýzní jednotka v Hamm-Uentrop, která ovšem není autonomní, ale je souástí elektrárny, kde se produkty pyrolýzy spoluspalují s uhlím. Budeme-li vycházet ze souasné situace v Evrop, kdy pro zpracování odpad speciáln SKO se budují stále nové nebo rekonstruují stávající spalovny (Rakousko, Francie, SRN) a jejich celková kapacita narstá, je s ohledem na zkušenosti spojené s provozem pyrolýzních zaízení hlavn v SRN, jejich postupným odstavováním a vyššími poizovacími náklady problematické uvažovat s budováním velkokapacitních zaízení v souvislosti s plnním úkolu snížování množství skládkovaného SKO, respektive jeho složky BRKO. Podstatn vyšší náklady na investice a provoz zaízení pyrolýzy odpad jsou limitujícím faktorem v úvahách o aplikaci pyrolýzy i zplyování versus spalování v masivním ítku a navíc v krátkém ase, pro zem jako je eská republika. Pi souasné legislativ, kdy spalovny pln vyhovují limitním požadavkm smrnice 2000/76/EC to je, zvlášt v ípad nakládání s SKO ekonomicky obtížn zdvodnitelné. 33

34 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 6. Stávající zdroje CZT V samostatné píloze jsou uvedeny nejvýznamnjší zdroje CZT vetn jejich instalovaných charakteristik a množství vyrobeného tepla za stávajících podmínek. Dle našeho názoru se jedná o velmi dležitou ást studie, protože zaízení k energetickému využívání odpad lze korektn postavit pouze tam, kde je možné využití její tepelné energie tak, aby nebyla maena. Pak se dá teprve uvažovat o využívání odpad. Z posouzení jednotlivých zdroj CZT jsou pro možné pipojení nového zdroje zaízení k energetickému využívání odpad vytipovány ti lokality, kde je možné pipojení ke stávajícímu systému zásobování teplem: - DEZA a.s. ve Valašském Mezí s celkovou výrobou tepla GJ/rok, - Teplárna Otrokovice a.s. s celkovou výrobou tepla GJ/rok, - Alpiq, Teplárna Zlín s celkovou výrobou tepla GJ/rok. 34

35 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 7. Návrh scéná (možností) pro energetické využívání SKO ve Zlínském kraji Vzhledem k výše uvedeným skutenostem jsme pro další práce na studii vyhodnotili jako potenciální tyto varianty pro nakládání s SKO ve Zlínském kraji: 1) Mechanicko-biologická úprava (jako systém) 2) Spalování TAP ve stávajících zdrojích 3) Výstavba nového zdroje pro energetické využívání odpad a. Varianta 1 kapacita zaízení 110 tis. t/rok b. Varianta 2 kapacita zaízení 233 tis. t/rok 7.1. Mechanicko-biologická úprava SKO (MBÚ jako systém) Metoda MBÚ by byla skutenou alternativou pouze tehdy, pokud by se pojala jako kompletní systém: výstavba nkolika regionálních center s roní kapacitou cca 60 až 65 tis. tun pijímaných odpad (pípadn 120 tis. tun). Na jejich výstavbu by navazovala výstavba zaízení k energetickému využívání odpad (ZEVO), které by bylo urené výhradn pro odpad pedupravený technologií MBÚ. Toto zaízení by mlo mít kapacitu alespo pro 90 tis. tun, lépe však alespo 120 tis. tun (tedy využití odpad ze 2-4 regionálních zaízení MBÚ). Takto nastavený systém nemá problémy s využitím vyrobeného paliva, dochází pi nm k dotídní využitelných a nebezpených frakcí ze smsného komunálního odpadu, snížení celkového množství odpadu ureného k transportu na delší vzdálenosti (z MBÚ do ZEVO), jsou nastaveny nejpísnjší parametry pro ištní spalin v ZEVO. Návrh umístní zaízení MBÚ Kapacita jednotlivých zaízení k mechanicko-biologické úprav by mla být alespo 60 tisíc tun (takto je dodáván standardizovaný technologický celek). Problémem je, že pro úspšnost systému by bylo vhodné vybudovat taková zaízení MBÚ alespo 4, Zlínský kraj však samostatn nedisponuje dostateným množstvím odpad. Rozdlení regionu by mlo rovnž splovat požadavek na pijatelnou dojezdovou vzdálenost. Pro zaízení MBU je žná pijatelná svozová vzdálenost na úrovni 30 km. Pro splnní požadavku tun jsme rozdlili celý region do dvou ástí.: LOKALITA 1 VSETÍN Produkce ORP SKO (tis. t) Zlín 26 Valašské Mezií 15 Valašské Klobouky 5 Vsetín 11 Vizovice 7 Rožnov pod Radhoštm 1,5 Bystice pod Hostýnem 10 Celkem cca LOKALITA 2 ORP Produkce SKO (tis. t) Holešov 5,5 Kromíž 25 STARÉ Luhaovice 11,5 STO Otrokovice 37 Uherské Hradišt 18 Uherský Brod 20 Celkem cca 120

36 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Pokud by ml být respektován požadavek ty zaízení MBÚ a dojezdová vzdálenost na úrovni 30 km lze rozdlit region do následujících oblastí: Produkce SKO LOKALITA ORP (tis. t) Zlín 26 Zlín Otrokovice 37 Vizovice 7 Celkem cca 70 Uherské Hradišt 18 Uherské Hradišt Uherský Brod 20 Luhaovice 11.5 Valašské Klobouky 5 Celkem cca 54.5 Holešov 5,5 Hulín Valašské Mezií Kromíž 25 Bystice pod Hostýnem 10 Celkem cca 40.5 Valašské Mezií 15 Vsetín 11 Rožnov pod Radhoštm 1,5 Celkem cca

37 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Dále pak je poteba umístit pekladišt tak, aby svoz odpad pokryl v dostatené míe a za pijatelných ekonomických podmínek ešené území. K tomuto kroku by bylo nejvhodnjší umístit pekladišt v míst stávajících skládek. 37

38 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji NÁVRH UMÍSTNÍ ZAÍZENÍ NA ENERGETICKÉ VYUŽITÍ VÝSTUPU Z MBÚ Pro umístní zaízení k energetickému využívání výstupu z MBÚ je možné vyjít ze základní premisy shodné pro umístní samostatného ZEVO pro spalování neupravených SKO. Touto základní podmínkou je zda v lokalit je teoreticky možné zajistit dostatený odbr vyrábného tepla. edpokládané paramentry pro zaízení k energetickému využití výstupu z MBÚ: Množství spáleného odpadu z MBÚ: Vyrobené teplo : tun cca 1 mil. GJ Dodané teplo : cca 400 tis. GJ (42,2 %) Dodané teplo prr 25,81GJ/h Vyrobená elektrická energie : MWh (120 tis. GJ pi 25% innosti) Vyrobená elektrická energie : 2,15 MW/h Dodaná elektrická energie : MWh (75,2 %) Výhevnost spalovaného odpadu: GJ/t Z výše uvedené charakteristiky pedpokládaných parametr je patrné, že pro umístní zaízení k energetickému využití výstupu z MBÚ je možné uvažovat o lokalitách: - DEZA a.s. ve Valašském Mezí, - Teplárna Otrokovice a.s., - Alpiq, Teplárna Zlín - V omezené míe Vsetín - V omezené míe Uherské Hradišt Problémem msta Vsetína v pípadném nakládání s MBÚ je malá kapacita sít CZT. V Uherském Hradišti byl nov rekonstruován zdroj CZT a s jeho další pestavbou na spalování MBÚ se v dohledné dob nepoítá. Z posouzení dopravní dostupnosti (pimená vzdálenost zaízení od obou z MBÚ) lze jako o skute vhodných lokalitách uvažovat jen s lokalitami: - Teplárna Otrokovice a.s., - Alpiq, Teplárna Zlín. Lokalita ve Valašském Mezií z hlediska dopravní dostupnosti lokality 2 Staré sto výrazn mén výhodná. TECHNOLOGIE MBÚ Biologická úprava Biologické ásti pedchází základní mechanická pedúprava odpadu, která spoívá v drcení vstupního odpadu na velikostn homogenní frakci, která je následn biologicky upravována. 38

39 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Biologická úprava spoívá v urychlení procesu rozkladu organické ásti odpadu. Proces biologické úpravy je založen na tzv. bio-sušení. Proces probíhá za aerobních podmínek, tedy s dostateným pístupem vzduchu. Bio- sušení Proces bio-sušení odvádí vlhkost z odpadu užitím biologické aktivity v systému aerobního boxu, ale tento zpsob pln biologicky nestabilizuje odpad. Produkce alternativního paliva není bio-sušením obyejn sterilizována a rozkladné biologické procesy mohou za píznivých podmínek (jestliže se materiál zvlhí) pokraovat. To mže zpsobovat problémy se zápachem a zdravotním zabezpeením. Skladování materiálu je nutné zajistit tak, aby nedošlo k jeho zvlhení (uzavené haly). Biologické sušení se uskuteuje za aerobních podmínek, vlhkost se snižuje pod ípustnou hladinu (obvykle cca 40 hm%), která je potebná pro proces biologického rozkladu. Výsledkem snížení vlhkosti a degradace jednodušeji biologicky odbouratelného obsahu odpadu (pozn. rozmezí % z celkového hmotnostního množství pijímaného odpadu) je, že produkce procesu bio-sušení má píznivou výhevnost (15 18 MJ/kg) pro následné energetické využití. Proces biologického sušení následuje po fázi mechanické pedúpravy (drcení), a je následován mechanickou úpravou, pi níž se snižuje množství nerozložitelného materiálu v alternativním palivu, které je kompatibilní s požadavky trhu (konených uživatel). Mechanická úprava Základní cíle mechanické úpravy odpad lze definovat následujícím zpsobem: maximalizovat obnovitelné zdroje (kov a skla), zlepšit parametry výstupu z BMÚ procesu, odstranit nevhodné pímsi. Mechanické tídní závisí na nkolika specifických faktorech: na druhu vstupních odpad, na množství materiálov využitelných složek ve vstupním odpadu, na požadovaném výstupu a tedy na množství zneišujících látek v odpadu, které musí být odstranny, na požadovaném materiálovém zhodnocení. Mechanická úprava je založena na vytídní zneišujících (zejména baterie) a materiálov využitelných složek (kovy, sklo). Mže být zaazeno také tídní plast a papíru jakožto energeticky více hodnotné frakce. Kovy Kovy lze obecn rozdlit na kovy železné a neželezné. Snahou je získat kovy s minimálním obsahem zneišujících látek. Za tímto úelem mechanické procesy úpravy rozdlují proud odpadu na lehkou a pevnou frakci. Lehká frakce obvykle obsahuje inertní a vyhnilé složky, zatímco pevná frakce obsahuje hlavní objemné složky. 39

40 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Technika separace kov Železné kovy mohou být dotovány prostednictvím použití magnetických separaních metod. Magnetická separace odpadu je zavedena ped separací víivými proudy, aby byl minimalizován obsah železných kov soustedných v neželezných proudech. Jedná se pedevším o litinu, ocel a ryzí ocel. Neželezné kovy jsou nejastji znovuzískávány použitím techniky víivých proud (magnetické pole je indukováno do neželezných kov, které je vyhání z proudu odpad). Jedná se o hliník, m, zinek a mosaz. Separace skla Pro separaci skla jsou používány laserové optické metody zaazené po oddlení inertních materiál. Separace skla je provádna pouze v okamžiku, kdy je pro produkt dostatené uplatnní na trhu. Technická zaízení používaná pi mechanické úprav: tídící buben, filtry (statické, dynamické), kulové mlýny (mletí), magnetické odluovae, víivé proudy (vzdušné, vtrné), runí separace, denzimetrická metoda. Tyto techniky jsou podle rzného stupn osveny a jsou spolu s tídícím bubnem a tídícími metodami nejbžnji používány. které separaní metody (jako jsou tídící bubny, kulové mlýny atd.) mohou mít také negativní dopady na životní prostedí a to ve form zvýšených emisí tuhých zneišujících látek a bio-aerosolu. ím jsou produkovány menší ástice, tím vzniká vtší riziko prachu a bio-aerosolu. Zaízení proto musí být vybavena úinnými odluovai tuhých zneišujících látek z odcházející vzdušniny. Produkce tuhého alternativního paliva V této ásti jsou definovány požadavky na výrobu paliva technologií MBÚ a jsou uvedeny relevantní standardy pro posuzování paliva. Ze všech zpsob MBÚ produkují alternativní paliva (TAP, také SRF/solid recovered fuel) zejména zaízení využívající v biologické fázi úpravy bio-sušení. TAP jako produkt MBÚ je uvádn na trh jako palivo, a jeho kvalita je podrobn kontrolována. Proces výroby alternativního paliva je znázornn v následujících schématech. 40

41 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Technologie bio-sušení snižuje vlhkost materiálu využitím biologické aktivity mikroorganism. Bio-sušení je provádno v provzdušovaných uzavených systémech. Bio-sušením však nedochází k úplné stabilizaci odpad. Pi jejich zvlhení mže dojít k optovnému biologickému rozkladu vzniklého materiálu. Proces bio-sušení je aerobním procesem, ale na rozdíl od kompostování není do procesu pidávána voda. Naopak obsah vlhkosti je snižován až pod úrove nutnou pro biologické procesy. Cílem procesu bio-sušení je zajištní žádoucí výhevnosti vznikajícího alternativního paliva (min MJ/kg). Alternativní palivo z MBÚ procesu je a má být používáno ve spalovacích procesech v kotlích s fluidním ložem a rovnž v cementáských pecích. SKO mechanická pedúprava biologická úprava bio-sušení voda, emise, ištní Schéma 1 Biologická úprava a emise mechanická úprava - separace výstup z bio-sušení kovy TAP ídící buben, síta mechanická separace ostatní recyklace (sklo) nebezpené složky (baterie) inertní odpad k odstranní uložením Schéma 2 Mechanická úprava a výstupy 41

42 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji výstup VARIANTA množství ijímaného odpadu do zaízení BMT ztráta sušením množství výstupu celkové množství alternativních paliv (energeticky využitelné frakce) množství materiálov využitelné frakce (kovy, sklo) nebezpené složky, inertní odpad k odstranní t/rok 15 tis. t 45 tis. t 30 tis. t až 5 tis. t cca 10 tis. t t/rok 30 tis. t 90 tis. t 60 tis. t až 10 tis. t cca 20 tis. t Zjednodušená SWOT analýza alternativy MBÚ jako systém Silné stránky Splnní všech legislativních požadavk ve všech stupních zpracování a využívání odpad. Možnost získání podpory z OPŽP pro vybudování celého systému Splnní požadavk POH pro nakládání s BRKO Využití energetického potenciálu SKO Snížení množství vypouštných emisí fosilního CO 2 íležitosti Využití dotaních titul OPŽP Dlouhodobý a stabilní systém pro nakládání s SKO Možnost využití výstupu z MBÚ pro spalování v cementáských pecích, pípadn ve stávajících zdrojích pokud budou tyto náležit upravené Slabé stránky Vybudování kompletního systému je finan i organiza nároné. Varianta mže splnit oekávání jen v pípad vybudování kompletního systému (výstavba regionálních zaízení MBÚ + výstavba ZEVO) Nezbytná spolupráce velkého potu subjekt a rovnž mezikrajská spolupráce pi budování zaízení MBÚ mimo území ZLK Rizika Nedostatek asu na pípravu projektu pro získání podpory z OPŽP Nezapojení sousedních kraj do systému vybudování jen zaízení MBÚ na území ZLK a tím nedostatené množství odpad pro píslušné ZEVO Závislost na dodávce tepla do soukromého systému CZT a s tím související hrozba pro odbr tepla 7.2. Energetické využití odpad (TAP) ve stávajících zaízeních Teoreticky je možné spalování TAP v obou typech kotl. Jak v roštových, tak i ve fluidních. Nicmén tato možnost má významná omezení. U roštových kotl, jsou to edevším materiály ze kterých je kotel postaven. Aby nedocházelo ke spékání je poteba keramická vyzdívka kotl a speciáln upravené rošty, nejlépe vodou chlazené. Ve fludních kotlích lze spoluspalovat odpad nicmén píprava spalovaného materiálu je velmi nároná jak finan, tak technicky. V podstat platí to, že ím více techniky tím více problém. Ve stávajících teplárnách je potenciáln možné uvažovat o využívání produktu MBÚ. Potenciální energetické využití je však spojeno s komplikacemi nejen v oblasti legislativy, ale je spojeno také s více i mén radikálními zásahy do souasné technologie dávkování a 42

43 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji spalování a také s nutností dodatených investic do ištní kouových plyn pokud má být dosaženo bezpeného využití TAP za podmínek, které se pibližují spalování SKO v zaízeních pro energetické využívání odpad. ležitým bodem je nezbytné sladní emisních limit s emisními limity stanovenými pro provozovatele zaízení pro energetické využívání odpad (ZEVO). Hlavní problém pi využívání TAP pedstavuje z pohledu provozovatel stanovení emisích limit pro Hg a tžké kovy. Splnní písných emisních limit stanovených pro ZEVO je v podstat neešitelné. Z pohledu šetrného a bezpeného energetického využívání TAP ve stávajících teplárnách s minimálními dopady na prostedí je trvání na emisních limitech srovnatelných s limity u ZEVO správné. Využití TAP mimo režim spoluspalování odpadu by vedlo k výraznému nárstu emisní zátže ve srovnání se spalováním SKO v ZEVO. Krom tohoto klíového problému by stávající provozovatelé tepláren byli vystaveni požadavkm na úpravu: - provádní mení koncentrací zneišujících látek vypouštných do ovzduší, kontinuální mení provozních parametr, jednorázová mení hmotnostní koncentrace, - úpravy stávajícího palivového hospodáství (píjem TAP, vykládka, skladovánísuché, homogenizace, zakládání do palivových cest), - úpravy vlastního spalovacího zaízení, - úpravy ištní spalin. Podmínky provozu energetických zaízení Pro provoz energetických zaízení stanovuje podmínky zákon. 201/2012 Sb., o ochran ovzduší a procesn je obvykle upraven zákonem. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneištní, o integrovaném registru zneišování a o zm nkterých zákon (zákon o integrované prevenci). Zákon o integrované prevenci stanovuje podmínky pro vydávání integrovaného povolení pro spalovací zaízení o jmenovitém tepelném píkonu tším než 50 MW, pemž v praxi pod tento zákon spadají i menší spalovací jednotky (kotle) nebo se jedná o celkový jmenovitý tepelný píkon zaízení. Stávající podmínky pro provoz stacionárních zdroj zneišování ovzduší všechny teplárenské zdroje plní. Zpsob zajištní plnní podmínek je rzný a ne vždy se jedná o dlouhodob udržitelná ešení. Nap. v pípad zajištní plnní emisních limit pro oxid siitý spalováním nízkosirnatého uhlí je provozovatel teplárny odkázán na dodávky kvalitního nízkosirnatého uhlí, kterého obecn ubývá. K problémm s plnním podmínek pro provoz energetických zaízení by v každém pípad došlo bez investiní pípravy na nové podmínky stanovené s platností nové legislativy Evropské unie. Podmínky provozu zaízení k energetickému využití z pohledu IPPC Ve spalovnách odpadu a spoluspalovacích zaízeních se provádí mení hmotnostních koncentrací zneišujících látek vypouštných do ovzduší a mení provozních parametr minimáln v tomto rozsahu: 43

44 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji kontinuálním mením hmotnostní koncentrace pro o oxidy dusíku vyjádené jako oxid dusiitý, o oxidy siitý, o oxid uhelnatý, o tuhé zneišující látky, o celkový organický uhlík, o anorganické sloueniny chloru v plynné fázi vyjádené jako chlorovodík, o anorganické sloueniny fluoru v plynné fázi vyjádených jako fluorovodík kontinuálním mením provozní parametry procesu, a to teploty spalin v blízkosti vnitní stny nebo v jiném reprezentativním míst spalovací komory a koncentrace kyslíku, tlaku, teploty a vlhkosti v odvádném vyištném odpadním plynu, jednorázovým mením hmotnostní koncentrace o tžkých kov obsažených v tuhé, kapalné a plynné fázi vetn jejich slouenin, o dioxin a furan. Spoluspalování výstupu MBÚ v existujících energetických zaízeních je akceptovatelné pouze v pípad, že budou vybavena patným systémem ištní spalin. Existují moderní metody a postupy, které jsou realizovatelné na uvedených technologiích a jsou schopny za rozumných podmínek (investiní náklady, zvýšené provozní náklady) snížit emise problematických látek na úrove blížící se požadavkm na kvalitu vypouštných plynu ze ZEVO. Ve vtšin pípad pedmtná zaízení budou muset rozšíení systému ištní spalin ešit jako dsledek zpísnných emisních limit po roce 2016 daných smrnicí o prmyslových emisích 2010/75/EU resp. novým zákonem o ochran ovzduší. 201/2012 Sb. Nutné úpravy stávajících zaízení pro spoluspalování TAP palivové hospodáství Pro palivové hospodáství TAP je nutné zajistit a realizovat následující technologické procesy: Píjem TAP do areálu zdroje o Kontrola kvality (odbr vzorku, mení vlhkosti) o Registrace množství TAP (vážení) Vykládka Skladování (suché) Homogenizace Zakládání do vnjších palivových cest Transport po vnjších dopravních cestách Transport vnitrními dopravními cestami v koteln zdroje Transport do spalovacího prostoru zdroje Pro spoluspalování TAP ve stávajích teplárnách by bylo nutné zajištní tchto technologických a stavebních soubor: 44

45 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 1. Volné pozemky pro výstavbu 2. Pístupové cesty 3. Automobilová váha 4. Sklad TAP a. Pijímací jímka TAP b. Budova skladu c. Zajištní filtrace vzdušiny ze skladu, ízená ventilace d. Technologie jeábu pro i. Zakládání z pijímací jímky do skladu TAP ii. Homogenizaci TAP iii. Zakládání TAP do vnjších dopravních tras e. Protipožární zabezpeení skladu 5. Vnjší dopravní cesty 6. Provozní zásobník ped kotlem 7. Dopravní cesta do kotle Nutné úpravy stávajících zaízení pro spoluspalování TAP vlastní spalovací zaízení Rozsah nezbytných úprav stávajících uhelných kotl pro spoluspalování TAP bude záviset pedevším na jejich typu. Jak již bylo naznaeno v pedchozí ásti, nejvtší úpravy by bylo teba provést u práškových kotl, naopak u fluidních pípadn roštových kotl by úpravy byly minimální. Úpravy fluidních kotl Nezbytné úpravy fluidních kotl pro spoluspalování TAP by mohly být u vtšiny pípad zcela minimální. Dosavadní zkušenosti jednozna prokázaly, že není vhodné TAP s uhlím míchat a dopravovat do kotle spole. Je proto nezbytné poítat s potebou zízení samostatné dopravní trasy ze skladu až do kotle. Zpsob jejího zaústní do kotle je teba ešit individuáln. S ohledem na menší hustotu TAP proti uhlí je žádoucí, aby byl TAP iveden do spodních partií fluidního lože, jinak by mohlo docházet k jeho úletu v nevyhoelém stavu. První provozní testy se spoluspalováním TAP ve fluidním kotli elektrárny Tisová naznaily, že jeho podíl by mohl init až 30 % celkového tepelného píkonu kotle, aniž by došlo ke zmnám jeho provozního chování. Provedená zkouška však byla zatím pouze krátkodobá a její výsledek je teba potvrdit delším provozním testem, který je pipravován. Odhad investiních náklad na zajištní staveb a technologií Konstrukní úpravy stávajících spalovacích zaízení na uhlí pro spoluspalování TAP budou pedevším záviset na jeho typu. U všech uvažovaných alternativ se pedpokládá samostatný pívod TAP do kotle, zcela oddlený od dopravy uhlí. Již v pedchozí kapitole 45

46 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji nované této problematice bylo konstatováno, že u fluidních kotl by byl rozsah nutných úprav zcela minimální a ešen by byl pouze zpsob pívodu TAP do vhodné oblasti fluidní vrstvy, u práškových kotl by byl rozsah potebných úprav pomrn znaný a závisel by na zvoleném zpsobu spalování TAP, který zde byl popsán. Souasn bylo konstatováno, že potebný rozsah úprav a jejich investiní náronost se mže v konkrétních pípadech, a to i zdánliv velmi podobných, významn lišit, nebo bude teba ešit odlišné dispoziní problémy, napojení na stávající zaízení apod. Investiní náronost úpravy fluidního kotle pro spoluspalování TAP bude záviset pedevším na zpsobu zaústní dopravy TAP. V nejjednodušším pípad by bylo možné pipojit dopravu TAP do stávající svodky, jíž se do kotle pivádí uhlí a nkdy i vápenec. Cena provedení této úpravy by se pohybovala v ádu stovek tisíc K. Podmínkou je, aby se TAP dostal pímo do fluidní vrstvy, a to pokud možno co nejníže, aby se prodloužila doba jeho setrvání ve vrstv a nemohlo docházet k jeho úletu. Tam, kde je uhlí pivádno nad fluidní vrstvu nebo kde pipojení dopravy TAP na pívod uhlí do kotle není možné z jiných dvod, bylo by nutné vytvoit samostatný vstup dopravy TAP ímo do prostoru fluidního ohništ. Tato úprava bude investi podstatn nákladnjší a její cenu lze odhadnout na nkolik milion K. Z alternativ vhodných pro spoluspalování TAP v práškových kotlích se jeví jako nejvhodnjší varianta s dohoívacím roštem ve výsypce granulaního ohništ. Toto ešení zvolila nap. Plzeská teplárenská a.s. jako opatení pro spoluspalování biomasy a TAP ve svých práškových kotlích o výkonu 120 MW. Je uvažováno o instalaci pásového dohoívacího roštu Magaldi, který se pohybuje ve zcela zakryté skíni bránící nasávání falešného vzduchu do spodku kotle. ízení pisávaného okolního vzduchu pod rošt chladí odvádnou škváru a tím se ohívá a souasn poskytuje kyslík pro dokonalé dohoení ástic paliva (uhlí, biomasa a TAP) ve škváe. Celkové množství vzduchu pivedené pod dohoívací rošt nepekroí 1,5 % celkového spalovacího vzduchu. Cena za dodávku zaízení je cca 40 mil. K. Nutné úpravy stávajících zaízení pro spoluspalování TAP úpravy ištní spalin ištní spalin je u souasných uhelných kotl realizováno odlouením mechanických ástic, pípadn jejich odsíením. Pro tzv. odprášení spalin se používají elektrostatické odluovae popílku, u menších jednotek pak látkové filtry. Úinnost tchto zaízení je velmi vysoká, kolem 99,95 %, takže výsledná koncentrace prachu v odchozích spalinách se pohybuje v desítkách mg/m3. U kotl vtších výkon, kde platí písnjší limit SO2, který není možné splnit spalováním nízkosirnatého uhlí, je použito odsíení spalin. To lze provádt u fluidních kotl tzv. aditivním zpsobem pímým dávkováním vápence do fluidní vrstvy, u práškových kotl aplikací mokré nebo polosuché metody v odsiovacím reaktoru zaraženém do cesty spalin mezi kouový ventilátor a komín. Platné limity NOx se daí u našich kotl plnit pomocí tzv. primárních opatení, která zahrnují úpravu spalovacího zaízení, pedevším hoák s postupným pívodem spalovacího vzduchu v nkolika pásmech. Použití nkteré z metod denitrifikace spalin u našich kotl nebylo zatím nutné. Spolu s ešením primárních opatení pro potlaení tvorby NOx byla u vtšiny kotl provedena i optimalizace spalování, která zajistila plnní emisního limitu CO. Pedpokládaný podíl TAP nebude mít na emise TZL a SO2 prakticky žádný vliv. Emise CO a TOC lze udržet na stávající úrovni za pedpokladu zajištní vhodného vzduchového režimu s dostateným množstvím dohoívacího vzduchu. 46

47 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Ponkud složitjší je otázka možného vzniku látek typu PCDD/F a PAH, respektive emisí dalších látek, které se sledují ve spalinách ze spaloven a nesledují u energetických zdroj, nap. tžkých kov. Ukažme si to na píkladu emisí dioxin a furan: 1) V pípad spálení jedné tuny odpadu ve spalovn vznikne jisté množství spalin obsahujících maximáln 0,1 ng TEQ PCDD/F. 2) Je-li stejný odpad upraven pomocí MBÚ, vznikne z nj po úprav pibližn 0,5 tuny (i mén) paliva z odpadu. Pokud by tento odpad ml být spálen v práškovém kotli spolu s 90 % uhlí, vznikne pibližn ptinásobné množství spalin. A i kdyby obsah dioxin v nich nepesáhl limit stanovený pro spalovny, stejn se dostane do ovzduší ptinásobné množství dioxin a furan. íklady zaízení spalující / spoluspalující odpady s fosilními palivy Spolenost Alpiq Generation (CZ) již nkolik let provuje možnost využití RDF jako ástené náhrady uhlí ve fluidních kotlích Elektrárny Kladno. Výsledky zkoušek pedbžn ukázaly, že náhrada uhlí TAP do cca 10 % energetického obsahu na vstupu do kotle, by nemla mít zásadní vliv na provoz kotle vetn emisí do ovzduší. Na základ provedených studií a výsledk zkoušek je také zejmé, že pro dopravu TAP do ohništ kotle je nutno takovýto kotel dovybavit separátní trasou dopravy a dávkování tohoto dodateného paliva. V souasné dob pipravovaný kotel nového bloku. 7 bude již vybaven separátní trasou dopravy a dávkování paliva z odpadu a tím pipraven na možnost budoucího spoluspalování TAP. Vzhledem k charakteru technologického procesu se pedpokládá využití edlisovaného TAP. Poátkem roku 2008 bylo ve fluidních kotlích dvou hlavních výrobních blok kladenské elektrárny spolenosti Alpiq Generation (CZ) zahájeno spoluspalování biomasy ve form devní štpky spolu s hndým uhlím. Biomasa tak nahrazuje ást primární energie doposud získávané pouze z fosilního paliva, hndého uhlí. K 31. prosinci 2009 tak bylo v kotlích spolu s hndým uhlím spáleno celkem tun štpky a vyrobeno pibližn 65.6 GWh zelené elektiny. Toto množství pedstavuje prrnou roní spotebu cca 22 tisíc bžných domácností. Použitá štpka nahradila cca tun hndého uhlí, což pedstavuje pibližn 41 žkých uhelných vlak po 20 vagónech. Nezanedbatelná je i úspora ve spoteb sorbentu (vápence) užitého pro odsiování a množství popelovin, které je nutno odvézt k pepracování a uložení (úspora iní cca tun). Vzhledem k tomu, že oba bloky pracují i v ásteném kogeneraním režimu, bylo také z biomasy vyrobeno cca GJ tepla pro teplárenské ely. Hlavním pínosem je ovšem úspora fosilního oxidu uhliitého, který díky náhrad uhlí biomasou nebyl vypuštn do atmosféry Zem, což iní za uvedené období asi tun. Dále je pipravován projekt pestavby stávajícího granulaního kotle podniku Plzeská teplárenská a. s., na možnost spoluspalování paliva z odpad v množství až cca 2x15 tis. tun za rok pi minimální výhevnosti 11 MJ/kg. V souasnosti se spoluspaluje ve zdrojích spolenosti Plzeská teplárenská a.s. krom uhlí rovnž biomasa a uhelné moury. Porovnání ceny spalování klasických paliv v porovnání s TAP Klasické palivo, hndé uhlí 47

48 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Vyjdme z následující úvahy. Primární cena hndého uhlí na vstupu se za stávajících podmínek pohybuje na úrovni 80 K/GJ. Další složkou je doprava uhlí do Zlínského kraje ze Severních ech. Ta se za stávajících podmínek pohybuje na úrovni cca 250 K za tunu HUt. Pi výhevnosti HUT na úrovni 13,8 GJ/tunu, je cena za dopravu rovna 250/13,8. Což je 18,11 K/GJ. Tedy celková cena HUT paliva na vstupu do teplárny iní cca 100 K/GJ. Ostatní investiní náklady a odpisy nejsou v tchto úvahách zohlednny, protože v této variant již teplárna provozována. TAP Ochota provozovatel stávajících energetických zdroj zavést spoluspalování TAP musí být podložena ekonomickou výhodností tohoto ešení. Proto byl zpracován zjednodušený ekonomický model, který hodnotí referenní pípad zavedení spoluspalování TAP ve stávající uhelné teplárn. Pechod na spoluspalování TAP ve stávajících hndouhelných kotlích sebou nese urité investiní nároky: Investiní náklady na úpravu stávajícího zaízení zdroje pro spoluspalování TAP byly odhadnuty následovn: íjem, skladování doprava do kotelny Úprava spalovacího zaízení Náklady na kontinuální mení emisí Inženýrská podpora projektu Náklady na zmnu integrovaného povolení CELKEM 86 mil. K 65 mil. K 3 mil. K 5 mil. K 2 mil. K 161 mil. K Ekonomicky zajímavé je spalování TAP za pedpokladu, že cena vyrobeného TAP pro teplárnu bude nižší než cena uhlí (cca 100 K/GJ) v soutu s investiními nároky. V celé úvaze se neuvažuje s jakoukoli formou dotace. Pokud budeme uvažovat s výhevností TAP na úrovni 18 GJ/tunu nesmí být cena paliva TAP vyšší než K/tunu. Tuto cenu je ale poteba snížit o investiní nároky. Vyjdme následujících parametr zaízení: Instalovaný výkon kotle 240 MWt Roní využití jmenovitého výkonu parního kotle 5500 hod Prrná roní úinnost kotle 88 % Roní spoteba TAP t (cca 10 % celkové roní spoteby paliva) Výhevnost TAP 18 GJ/t edpokládaná doba odpis investic cca 15 let Pro zjednodušení úvah vyjdme z pedpokladu, že investice budou odepisovány rovnomrn, tedy 161 mil K/15 let = 10,7 mil za rok. Tedy 10,7 milionu korun podlme roní spotebou TAP na úrovni tun. Pak tedy na 1 tunu spáleného TAP je poteba poítat s odpisem na úrovni cca 360 K. Tyto investiní náklady je poteba odeíst od celkové ceny paliva TAP ( = K/tuna). Cena 1440 korun je maximální cena TAP i s dopravou, aby byla vícemén zajímavá pro tuto teplárnu. 48

49 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Zjednodušená SWOT analýza alternativy spalování TAP ve stávajících zdrojích Silné stránky Slabé stránky Splnní požadavk POH pro nakládání s BRKO Varianta bez výstavby samostatného spalovacího zaízení využití stávajících provoz Dostatená kapacita stávajích zdroj íležitosti Dlouhodob zajištný odbr TAP pi realizaci technických a technologických opatení na zdrojích Stávající zdroje by mohly poskytnou dostatenou (i vtší) kapacitu pro spalování TAP tak, aby byly splnny požadavky POH Spalování TAP ve stávajích zdrojích vyžaduje náklady na úpravu stávajících zaízení Nemožnost erpání dotaní podpory na úpravu zdroj i spalování/spoluspalování TAP musí být splnny stejné podmínky v ochran ovzduší jako u spaloven. Tato podmínka tém vyluuje realizaci této varianty. Rizika Vázanost odbru TAP na soukromých subjektech. Hrozba neúmrného zvyšování náklad na nakládání s SKO 7.3. Posouzení variant výstavby nového zaízení k pímému energetickému využití smsných komunálních odpad Pro další úvahy je poteba stanovit základní omezující podmínky. 1) Zaízení k energetickému využívání odpad bude mít kapacitu vyšší než tun odpad ro Uvažujme dále dva scénáe. Spalovnu o kapacit tun za rok a jako referenní scéná spalovnu brnnského typu s kapacitou tun za rok. 2) Zaízení k energetickému využívání odpad bude u odpovídajícího zdroje CZT 3) 75% odpad je v dojezdové vzdálenosti do 100 km 4) Zaízení k energetickému využívání odpad bude konkurenceschopné s ostatními zpsoby nakládání s odpady, to znamená prrnou cenu za likvidaci 1 tuny odpad bude 800 K. 5) Zaízení k energetickému využívání odpad bude v míst dostupném také železniní vlekou. 6) Do projektu budou zainteresovány jednotlivé obce (alespo na úrovni ORP). 7) Bude podporováno tídní oddlen sbíraných složek komunálního odpadu, v. biologicky rozložitelných odpad. Scénáe Varianta 1 zaízení na energetické využití odpad s kapacitou tun odpad za rok Varianta 2 zaízení na energetické využití odpad s kapacitou tun odpad za rok Hodnotící kriteria 49

50 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 1) Základním hodnotícím kriteriem je skutenost zda v lokalit existuje dostatený odbr tepelné energie do sít CZT 2) Dalším hodnotícím kriteriem je zda je vbec reálné do cca 100 km od zdroje posbírat 75% potebných odpad 3) Environmentální charakteristiky území 4) Externality typu zda by bylo reáln možné, aby subjekt získal dotace na výstavbu spalovny 5) Vzdálenost zaízení od konkurenních skládek komunálního odpadu. Varianta 1 zaízení na energetické využití odpad s kapacitou tun odpad za rok Jako první scéná, minimalistická varianta, je uvažováno zaízení k energetickému využívání s kapacitou tun komunálního odpadu za rok. Za chto podmínek bude energetická charakteristika zaízení následující: Množství spáleného odpadu : tun (6,726 tsko/h) Provozní hodiny kot : Vyrobené teplo : ,5 h GJ (4,32 GJ/tsko) Dodané teplo : GJ (42,2 %) Dodané teplo prr 25,81GJ/h Vyrobená elektrická energie : MWh ( GJ pi 25% innosti) Vyrobená elektrická energie 2,15 MW/h Dodaná elektrická energie : MWh (75,2 %) Spoteba zemního plynu : m 3 (1150 MWh)(pro najíždní a odstavování kotle) V této variant je vyrobeno za rok cca GJ tepelné energie za rok. A edpokládané teplo dodávané do sít CZT GJ za rok. Celkové investiní náklady cca 2,3 mld. K (cca 1 mld. technologie, cca 1 mld. doišovací zaízení, 300 mil. korun budova, projekt a ostatní náklady). Hodnotící kritérium 1. V lokalit existuje dostatený odbr tepelné energie do sít CZT Vyhodnocení lokalit Jak vyplývá z výše uvedených tabulek, lokalit, které by teoreticky byly schopny absorbovat vyrobené množství tepelné energie je jen pár. Jedná se o zdroje: Zlín Alpiq GJ 50

51 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Otrokovice Teplárna GJ DEZA Valašské Mezií GJ Jiné varianty už z tohoto hlediska nepicházejí v úvahu. Navíc Alpiq a Teplárna Otrokovice mají již za stávajících podmínek instalovanou kombinovanou výrobu tepla a el. energie. DEZA kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie uvažuje. 2. Dostupnost 75% potebných odpad 3. Environmentální charakteristiky území Pokud budeme uvažovat druhé hodnotící kritérium, tak tun komunálního odpadu samo o sob nemá žádné z ORP. Nejblíže tomu je ORP Otrokovice se svými cca tunami odpadu, dále pak ORP Zlín se cca tun odpadu a pak Valašské Mezií s cca tunami komunálního odpadu. Nicmén Valašské Mezií má pomrn výhodnou regionální povahu. Je dopravn vhodn napojeno na ORP Vsetín, kde není ani skládka komunálního odpadu (cca tun) a dále pak je velmi dobe dostupné z Moravskoslezského a Olomouckého regionu, kde ZEVO dosud není. Mezi základní environmentální aspekty, které by mohli ovlivnit vhodnost umístní spalovny v jednotlivých lokalitách jsou: Ovzduší: Stávající imisní zatížení v lokalit v návaznosti na zákon 201/2012 Sb., a generální rozptylovou studii Zlínského Kraje Vody: pedevším Chránné oblasti pirozené akumulace vod a Záplavová Území. Ochrana pírody a krajiny: Územní systém ekologické stability (ÚSES) 4. Externality Z hlediska externalit bude nejspíš získávání penz z evropských fond na výstavbu ZEVO ve všech tech lokalitách problém. Ani jedna ze spoleností na nž by bylo možné napojení dodávek tepelné energie není v majetku státu a nebo msta a mají soukromého vlastníka. V tchto pípadech bývá se získávání dotaních penz problém. Tak napíklad pipravované spalovna komunálních odpad v Komoanech (cca tun odpad) edpokládá dotace pouze na úrovni 25 % celkových investiních náklad. 5. Vzdálenost zaízení od konkurenních skládek komunálního odpadu Nejvtší konkurenci se skládkami lze oekávat v lokalit Otrokovice a Zlín. Zde jsou skládky Kvítkovice, Suchý dl a Bezová. Na území Valašského Mezií a okolí je významná skládka pouze v Bystici pod Hostýnem. 51

52 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Zjednodušená SWOT analýza alternativy ZEVO 110 tis. tun/rok Silné stránky Slabé stránky Splnní požadavk POH pro nakládání s BRKO Využití energetického potenciálu SKO Snížení množství vypouštných emisí fosilního CO 2 i správn nastaveném systému zajištní ekonomicky udržitelného nakládání s SKO v kraji Nezávislost na sousedních krajích Nutná spolupráce s provozovateli CZT. Nezbytná spolupráce velkého potu subjekt íležitosti Dlouhodob zajištný systém pro nakládání s SKO v kraji Náhrada tepla z fosilních zdroj Rizika Nedostatek asu na pípravu projektu pro získání podpory z OPŽP Závislost na dodávce tepla do soukromého systému CZT a s tím související hrozba pro odbr tepla Varianta 2 zaízení na energetické využití odpad s kapacitou tun odpad za rok Jako referenní scéná uvažujme spalovnu srovnateln velkou s brnnskou spalovnou: Množství spáleného odpadu : Provozní hodiny K2, K3 : Vyrobené teplo : ,1 tun (14,25 t SKO/h) ,5 h GJ (9,15 GJ/t SKO) Dodané teplo : GJ (42,2 %) Dodané teplo prr 54,7 GJ/h Vyrobená elektrická energie : MWh ( GJ pi 25% innosti) Vyrobená elektrická energie 4,35 MW/h Dodaná elektrická energie : MWh (75,2 %) Spoteba zemního plynu : m 3 (2460 MWh)(pro najíždní a odstavování kotle) V této variant je vyrobeno za rok cca GJ tepelné energie. A pedpokládané teplo dodávané do sít CZT GJ za rok. Celkové investiní náklady cca 2,8 mld. K (cca 1,4 mld. technologie, cca 1 mld. doišovací zaízení, 400 mil. korun budova, projekt a ostatní náklady). 52

53 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Hodnotící kritérium 1. V lokalit existuje dostatený odbr tepelné energie do sít CZT 2. Dostupnost 75% potebných odpad Vyhodnocení lokalit Jak vyplývá z výše uvedených tabulek, lokalit, které by teoreticky byly schopny absorbovat vyrobené množství tepelné energie je jen pár. Jedná se o zdroje: Zlín Alpiq Otrokovice Teplárna GJ GJ Jiné varianty už z tohoto hlediska nepicházejí v úvahu. Navíc Alpiq a Teplárna Otrokovice mají již za stávajících podmínek instalovanou kombinovanou výrobu tepla. Pokud budeme uvažovat druhé hodnotící kritérium, tak tun komunálního odpadu samo o sob nemá žádné z ORP. A ve své podstat Zlínský kraj pouze za pedpokladu, že drtivá ást komunálních odpad cca 80 % bude energeticky využívána. Takový podíl není ani v Brn a zde je spalovna v míst. Tudíž spalovna tohoto typu by byla velmi závislá a na dovozu odpad z ostatních kraj. Ve Zlín a nebo v Otrokovicích by takováto spalovna mla i docela velké dojezdové vzdálenosti z ostatních kraj. Z tohoto hlediska a i takovéto kapacit by byla vhodnjší varianta Valašské Mezií, kde by dojezdové vzdálenosti z ostatních kraj byly menší. Nicmén z hlediska produkce odpad je bez spolupráce s ostatními kraji tato varianta nereálná. 3. Environmentální charakteristiky území Environmentální aspekty pro jednotlivé lokality jsou hodnoceny v píloze Vyhodnocení stávajícího životního prostedí jednotlivých lokalit uvažovaných pro umístní spalovny odpad ve Zlínském kraji 4. Externality Z hlediska externalit bude nejspíš získávání penz z evropských fond na výstavbu ZEVO ve všech lokalitách problém. Ani jedna ze spoleností na nž by bylo možné napojení dodávek tepelné energie není v majetku státu nebo msta a mají soukromého vlastníka. V tchto pípadech bývá se získávání dotaních penz problém. Tak napíklad pipravované spalovna komunálních odpad v Komoanech (cca tun odpad) pedpokládá dotace pouze na úrovni 25 % celkových investiních náklad. 5. Vzdálenost zaízení od konkurenních skládek komunálního odpadu Nejvtší konkurenci se skládkami lze oekávat v lokalit Otrokovice a Zlín. Zde jsou skládky Kvítkovice, Suchý dl a Bezová. 53

54 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Zjednodušená SWOT analýza alternativy ZEVO 233 tis. tun/rok Silné stránky Slabé stránky Splnní požadavk POH pro nakládání s BRKO Využití energetického potenciálu SKO Snížení množství vypouštných emisí fosilního CO 2 i správn nastaveném systému zajištní ekonomicky udržitelného nakládání s SKO v kraji íležitosti Dlouhodob zajištný systém pro nakládání s SKO v kraji Náhrada tepla z fosilních zdroj Doprava Nutná spolupráce s provozovateli CZT. Nezbytná spolupráce velkého potu subjekt, v. mezikrajské spolupráce Nedostatek asu na pípravu projektu pro získání podpory z OPŽP Výstavba pekládacích stanic Rizika Nenaplnní kapacity zaízení Závislost na dodávce tepla do soukromého systému CZT a s tím související hrozba pro odbr tepla Základní stávající zpsob dopravy odpadu do spaloven je tomu uspsobenými nákladními automobily. Nicmén je poteba zvážit pepravu smsného komunálního odpadu po železnici. K tomu by bylo poteba propracovat plán svozového hospodáství. Nicmén doprava odpad po železnici je velmi nároná na as a technické vybavení spalovny. V Brn sice vleka u spalovny je, ale k manipulaci s odpadem se využívá minimáln. V letních msících se nepoužívá pedevším kvli zápachu, a v zimních msících edevším kvli zamrzání odpad. ekládací stanice slouží ke shromažování odpad ped využitím nebo odstranním. nejbžnji jsou pekládací stanice vybaveny elním nakladaem, svozovým systémem pro epravu kontejner (kontejnery, nosi kontejner), dalším potebným provozním vybavením jsou autováha, provozní buka, sociální zázemí. Je možné vybudovat pekládací stanice pomrn vysoce sofistikované: tak, aby odpovídala všem normám a zajistila nejvyšší stupe bezpenosti obsluze. Mezi bezpenostní prvky patí závory, svtelné závory, optická / akustická výstraha a další. Stanice se ovládá panelem v ídící kabin. Další panel je umístn u lisovací jednotky kvli obsluze a údržb. Lisovací jednotka je zkonstruována velmi robustn. Dno lisovací komory je vyrobeno z otruvzdorné oceli. Zaízení je vybaveno celou adou pomocných zaízení, nap. hydraulickým pipojením kontejneru, hydraulickým uzamykacím zaízením, svtelnou závorou atd. Taková pekládací stanice odbaví asi 340 m 3 /h, emuž odpovídá v závislosti na hustot a druhu odpadu asi 50 t/h. Naplnní ípojného kontejneru trvá asi 10 minut. Bhem této doby je zpracováno asi 85 m 3 odpadu. V závislosti na kontejnerech mže být nalisováno až 14 tun. as potebný na výmnu je asi 5 minut. Tzn. naplnní 3-4 kontejner za hodinu. Pekládací stanice by mly být situovány v dojezdové vzdálenosti max. 60 km od ZEVO. Pekládací stanice musí být situována na vodohospodásky zabezpeené ploše. Pokud jsou kontejnery otevené tak musí být ekládání provádno v hale tak, aby nedocházelo k úletm odpad, ovlivování poasím (zejména déš). Plocha pro pekládací stanici: hala (krytý pístešek) cca 800 m 2, okolní zpevnné manipulaní plochy cca m 2. Kapacita pekládací stanice by mla být cca tun/msíc. 54

55 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Lokalita Návrh umístní pekládacích stanic: Produkce SKO (tis. t/rok) Holešov (+ ORP Bystice p.h.) 15,5 Kromíž (v pípad varianty výstavby ZEVO v lokalit Valašské Mezií) 25 Otrokovice (v pípad varianty výstavby ZEVO v lokalit Valašské Mezií) 37 Uherské Hradišt 18 Uherský Brod (+ ORP Luhaovice) 30 Valašské Mezií (+ ORP Rožnov p.r.) 17 Vizovice (+ ORP Valašské Klobouky) 11 Vsetín 11 Zlín (v pípad varianty výstavby ZEVO v lokalit Valašské Mezií) 26 Základním problémem spaloven obecn je jak dovést odpad od producenta do spalovny a jak odvést zbytkový škváru, popílek zbytkový odpad ze spaloven. Je celkem logické, že lokalita, kde by mla být spalovna a nebo spoluspalování odpad provádno, by la být napojena na železniní vleku. ást dopravy odpad by pak byla provádna po železnici a ne nákladními automobily. Nosnost jednoho nákladního automobilu je 3,5 až 7 tun odpadu na jednu jízdu, jeden vagon odpadu je schopný dovést cca 20 tun. Pemž záleží nejvíce na pvodci odpadu, kolik vagon je schopný v danou chvíli vypravit. Prrn to tedy bývá 3 vagony za den, tedy cca 60 tun odpadu. Pokud vyjdeme ze spalovny o kapacit tun odpadu za rok, tak na její provoz je poteba cca 300 tun odpadu za den. Pi prrné tonáži 5 tun odpadu na jeden automobil odpovídá provoz cca 60 automobil (120 pojezd) za den, pokud nebudeme uvažovat s dopravou po železnici. Pokud bychom uvažovali dopravu po železnici na úrovni 3 vagon za den (tedy cca 60 tun odpad), zbývá cca 240 tun odpad dovážených denn automobily. Což je cca 48 automobil (96 pojezd) za den. Pokud bychom uvažovali pracovní dobu pouze v denní dob, mimo noní dobu, vychází nám poet projíždjících automobil na úrovni 8 TNV za hodinu. Což z hlediska hlukového znamená, že nejbližší obytná zástavba na píjezdové úelové komunikaci by mla být ve vzdálenosti nejmén 20 metr od tlesa komunikace. K tomuto potu automobil je poteba pipoítat ješt další pt automobil denn ivážejících ostatní suroviny (stabilizátory a podobn) a odvážející škváru a strusku z kotelny. 55

56 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Obdobn tak spalovna spalující tun odpad za rok. To odpovídá 630 tunám odpadu za den. Pi nosnosti automobilu na úrovni 5 tun za den na jeden automobil odpovídá provoz cca 126 (252 pojezd) automobil za den, pokud nebudeme uvažovat s dopravou po železnici. Pokud bychom uvažovali dopravu po železnici na úrovni 3 vagon za den (tedy cca 60 tun odpad), zbývá cca 570 tun odpad dovážených denn automobily. Což je cca 114 automobil (228 pojezd) za den. Pokud bychom uvažovali pracovní dobu pouze v denní dob, mimo noní dobu, vychází nám poet projíždjících automobil na úrovni 19 TNV za hodinu. Což z hlediska hlukového znamená, že nejbližší obytná zástavba na píjezdové úelové komunikaci by mla být ve vzdálenosti nejmén cca 50 metr od tlesa komunikace. K tomuto potu automobil je poteba pipoítat ješt další 12 automobil denn ivážejících ostatní suroviny (stabilizátory a podobn) a odvážející škváru a strusku z kotelny. Ekonomický model ZEVO Z pohledu celkových vynaložených prostedk je nejvýhodnjší investiní podpora. Nevýhodou je, že se jedná o jednorázový výdaj v dob výstavby spalovny. Bez další provozní podpory by musela být investiní podpora u oekávaných kapacit kt mezi 45 % a 63 % celkových investiních náklad. Takto vysoká investiní podpora však výrazn zvýhoduje projekty s vysokou zpracovatelskou kapacitou (vliv klesajících mrných investiních nákladu) vetn projektu bez dodávky tepla, tj. s celkovou nízkou úinností. Dle analýz se dosažitelná míra podpory pohybuje do 30%. Bude nutné zajistit provozní podporu vedoucí k navýšení výnosu. Možnosti jsou následující: - vyšší, ale pitom konkurenceschopná cena za zpracování odpadu, - vyšší cena, za kterou EVO prodá teplo, - píplatek k cen elektiny. Provozní podpora po celou dobu životnosti zaízení je cca 3-4 krát dražší než investiní. Je však rozložena v ase. Potebná výše provozní podpory se liší podle nosné výnosové položky, se kterou je svázána (teplo, elektina, odpad). Toto souvisí s efektem vložení finanních prostedk v ase a jejich eskalaními koeficienty ím je menší využiti tepla, tím vetší jsou rozdíly mezi dotacemi vzhledem ke kapacit. Výpadek píjmu za teplo se musí nahradit z jiných výnos. ím vyšší je kapacita, tím vyšší je výpadek píjm. Pokles výnosu v dsledku chybjícího exportu tepla nestaí kompenzovat ani klesající mrné investiní náklady. 56

57 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 8. Souhrnné porovnání navržených variant KRITERIUM INVESTINÍ A PROVOZNÍ NÁKLADY NÁROKY NA ÚPRAVU ODPADU PRO DANÝ TYP ZAÍZENÍ ENERGETICKÁ BILANCE MBÚ + ZEVO NA TAP MBÚ cca 500 mil. K/ks (pedpoklad minimáln 2 jednotky) ZEVO cca 2,5 mld. K, za edpokladu stávajícího ipojení k CZT V navrženém systému je odpad upravován v zaízení MBÚ a spalován v ZEVO k tomu úelu vybudovaném MBT spoteba energie 3 3,5 tis. kwh/rok Vyrobené teplo : cca 1 mil. GJ Dodané teplo : cca 400 tis. GJ (42,2 %) Dodané teplo prr 25,81GJ/h Vyrobená elektrická energie : MWh (120 tis. GJ pi 25% úinnosti) VYUŽITÍ TAP VE STÁVAJÍCÍCH ZDROJÍCH úprava zaízení: 161 mil. K, Technologie ištní spalin 1-1,5 mld. Vstupující odpad upravený v zaízení MBÚ. SPALOVNA VAR. 1 SPALOVNA VAR. 2 výstavba zaízení: 2,3 mld., za pedpokladu stávajícího pipojení k CZT Odpad není teba upravovat Náhrada za stávající palivo Provozní hodiny kot : ,5 h Vyrobené teplo : GJ (4,32 GJ/tsko) Dodané teplo : GJ (42,2 %) Dodané teplo prr 25,81GJ/h Vyrobená elektrická energie : MWh ( GJ pi 25% úinnosti) Vyrobená elektrická energie 2,15 MW/h Dodaná elektrická energie : výstavba zaízení: 2,8 mld., za pedpokladu stávajícího pipojení k CZT Odpad není teba upravovat Provozní hodiny K2, K3 : ,5 h Vyrobené teplo: GJ (9,15 GJ/t sko) Dodané teplo: GJ (42,2 %) Dodané teplo prr 2011: 54,7 GJ/h Vyrobená elektrická energie: MWh ( GJ pi 25% úinnosti) Vyrobená elektrická energie prr 2011: 4,35 MW/h Dodaná elektrická energie: VÝHODY/NEVÝHODY Výhody: ucelený systém 2 4 zaízení MBÚ a k nmu vybudovaného ZEVO -Takto nastavený systém nemá Výhody varianta se obejde bez výstavby nového zaízení pro spalování MWh (75,2 %) Výhody schopnost naplnit kapacitu zaízení odpadem produkovaným výhradn na území ZLK MWh (75,2 %) Výhody - existující lokality pro absorbování vznikající tepelné energie. 57

58 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji KRITERIUM MBÚ + ZEVO NA TAP problémy s využitím vyrobeného paliva, dochází i nm k dotídní využitelných a nebezpených frakcí ze smsného komunálního odpadu, snížení celkového množství odpadu ureného k transportu na delší vzdálenosti (z MBÚ do ZEVO), jsou nastaveny nejpísnjší parametry pro ištní spalin v ZEVO. Nevýhody: výstup z MBÚ je považován za odpad a je proto využitelný pouze v zaízeních zabezpeených z hlediska emisí jako spalovny, - nutnost dohody s provozovateli CZT, - klasické spalovny SKO nejsou schopny tuto frakci ve vtší míe využívat z dvodu vysoké výhevnosti, - množství odpad produkovaných ve Zlínském kraji není dostatené pro výstavbu více než dvou zaízení MBÚ, z tohoto vodu by mlo být jednáno o výstavb MBÚ v regionu OLK/MSK. - v eské republice není dosud tato technologie instalována, - nezbytná kooperace VYUŽITÍ TAP VE STÁVAJÍCÍCH ZDROJÍCH Nevýhody výstup z MBÚ je považován za odpad a je proto využitelný pouze v zaízeních zabezpeených z hlediska emisí jako spalovny. Z tohoto dvodu je tato alternativa prakticky vylouena SPALOVNA VAR. 1 SPALOVNA VAR. 2 - existující lokality pro absorbování vznikající tepelné energie. - ovená technologie pro nakládání s SKO. - známé postupy pro ištní spalin a nakládání s konenými produkty spalování. Nevýhody: - nutnost jednat s provozovateli CZT, - nezbytná kooperace mnoha subjekt - nutnost získání finanních zdroj z veejných rozpo/soukromého investora - riziko pro odbr tepelné energie systémy CZT jsou provozovány soukromými provozovateli - ovená technologie pro nakládání s SKO. - známé postupy pro ištní spalin a nakládání s konenými produkty spalování. Nevýhody: - nutnost jednat s provozovateli CZT, - nemožnost naplnní kapacity zaízení odpady produkovanými na území ZLK - nezbytná kooperace mnoha subjekt - nutnost získání finanních zdroj z veejných rozpo/soukromého investora - riziko pro odbr tepelné energie systémy CZT jsou provozovány soukromými provozovateli 58

59 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji KRITERIUM DOPADY NA OVZDUŠÍ A ZBYTKOVÉ PORDUKTY VLIV NA ZAMSTNANOST REGIONU MBÚ + ZEVO NA TAP mnoha subjekt - nutnost získání finanních zdroj z veejných rozpo/soukromého investora Veškeré výstupy jsou kontrolovány v souladu s legislativními požadavky a charakteristikami BAT. Zbytkové produkty jsou potenciáln využitelné jako stavební materiál, dochází k separaci využitelných složek (kovy, sklo) a minimalizaci obsahu nebezpených složek (baterie) v rámci separace v zaízení MBÚ Vliv na zamstnanost nebude íliš významný obsluha zaízení MBÚ vyžaduje 5 osob, obsluha ZEVO vyžaduje cca osob VYUŽITÍ TAP VE STÁVAJÍCÍCH ZDROJÍCH i spalování výstupu z MBÚ ve stávajícím zdroji by mlo být zajištno ištní spalin jako u spaloven. Emise by tak ly odpovídat písn nastaveným limitm. Množství spoluspalovaných odpad by nemlo významn ovlivnit jakost konených produkt, které jsou nyní využitelné ve stavebnictví. Vliv na zamstnanost nebude íliš významný obsluha zaízení MBÚ vyžaduje 5 osob, ve stávajícím zaízení by se poet zamstnanc nezvyšoval. SPALOVNA VAR. 1 SPALOVNA VAR. 2 Veškeré výstupy jsou kontrolovány v souladu s legislativními požadavky a charakteristikami BAT. Zbytkové produkty jsou potenciáln využitelné jako stavební materiál, dochází k separaci využitelných složek (kovy). Vliv na zamstnanost nebude íliš významný obsluha zaízení MBÚ vyžaduje 5 osob, obsluha ZEVO vyžaduje cca osob Veškeré výstupy jsou kontrolovány v souladu s legislativními požadavky a charakteristikami BAT. Zbytkové produkty jsou potenciáln využitelné jako stavební materiál, dochází k separaci využitelných složek (kovy). Vliv na zamstnanost nebude íliš významný obsluha zaízení MBÚ vyžaduje 5 osob, obsluha ZEVO vyžaduje cca osob 59

60 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 9. Návaznost na politiku kraje v oblasti GHG Energetická agentura Zlínského Kraje (coby zástupce Zlínského kraje) se úastní projektu ClimactRegions. Hlavním zamením projektu ClimactRegions je identifikace íklad dobré praxe ve smyslu snížení emisí skleníkových plyn v evropských regionech. Tyto píklady dobré praxe zahrnují širokou škálu oblastí, ve kterých je možné docílit úspory skleníkových plyn a škodlivin vypouštných do ovzduší (PM10, NOx atp.) pomocí organizaních opatení, opatení v oblasti energetiky, i v oblasti nakládání s odpady. V souasné dob je v tomto smru innost Zlínského kraje teprve v poátcích. V rámci strategického dokumentu kraje (aktualizace Programu snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší ve Zlínském kraji schváleného Radou Zlínského kraje 20. srpna 2012 byla zpracována kapitola vnující se emisím skleníkových plyn (GHG) na území Zlínského kraje etn srovnání s R. Na základ této analýzy byla v syntetické ásti programu pipravena opatení, která krom snižování GHG cílí i na snižování škodlivin v ovzduší sledovaných zákonem o ochran ovzduší (201/2012 Sb.), tedy pedevším ástice PM10 a PM2,5, polyaromatické uhlovodíky, tžké kovy a oxidy dusíku. Z analýzy vyplynulo, že odpady jako sektor produkující emise GHG, se na celkových emisích ve Zlínském kraji podílí 5 %. Avšak toto íslo nereprezentuje veškeré odpady, nebo znaná ást koní ve spalovacích zdrojích lokálních topeniš sloužících k vytápní domácností. Podíly jednotlivých sektor zdroj na emisích GHG znázoruje následující obrázek: Spalováním a spoluspalováním odpadu v lokálních topeništích vzniká krom emisí GHG znané množství emisí tuhých ástic (prašnost), polyaromatických uhlovodík, PCDD/F a tžkých kov (karcinogenní). Tyto emise jsou v pepotu na tunu spáleného odpadu mnohem vyšší, než v pípad ízeného spalování ve spalovnách komunálního odpadu, nebo spalování v lokálních topeništích probíhá pi nižších teplotách, bez optimalizace množství vzduchu pi hoení, asto v neudržovaných zdrojích a komínech. Studie naznaují, že množství toxického ekvivalentu (TEQ) na tunu odpadu je ve spalovnách 60

61 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji mnohem nižší (0,12 µg TEQ / todpadu), než kvalita spalování kvalitního paliva v lokálním topeništi (0,37 20 µg TEQ / tpaliva)! Na základ tchto analýz byla pipravena opatení, která by vedla ke snížení emisí GHG a dalších škodlivin do ovzduší a zárove (na rozdíl od lokálních topeniš) by energie (teplo) získaná ze spálení odpadu posloužila k vytápní domácností / ohevu vody, a tím zlepšila obanskou vybavenost a životní prostedí v regionu. Opatení ke snížení skleníkových plyn se samozejm zabývají i dalšími sektory (prmysl, doprava), avšak ve smyslu této studie jsou nejdležitjší opatení zamená na energetiku a snížení emisí z malých zdroj (lokální topeništ). Tato opatení asto vedou ke snížení emisí a zlepšení imisní situace u více než jediné škodliviny. Na základ programového dodatku byl v souladu s filozofií a smyslem projektu ClimactRegion a írukami ke strategiím a opatením ke zmírnní klimatické zmny pipraven akní plán, v rámci kterého byly definovány priority a opatení vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší a snížení GHG, a to vetn identifikace škodlivin, u kterých by mlo dojít ke zlepšení situace, asového harmonogramu a iniciátora akcí a opatení. Problematiky energetického využití odpadu se nejvíce týká podopatení a také podopatení 1.4.2: Podopatení Rozvoj environmentáln píznivé infrastruktury Název opatení Popis opatení Sektor Škodlivina Harmonogram Iniciátor Optimalizace vytápní (regulace topných systém) Využití stávajícího potenciálu CZT Energetické využití komunálního odpadu a BRKO Využívání prmyslového odpadního tepla Pravidelná povinná kontrola provádí kominík nebo instalatér; školicí a vzdlávací programy. Zavádní nákladov výhodného zvláštního tarifu u dálkového tepla pro celoroní pípravu teplé vody, pop. stanovení povinnosti ipojení nových odbratel Provení možnosti spoluspalování a spalování vetn využívání energetického kompostu Podporovat spolupráci prmyslového sektoru ve využívání prmyslového odpadního tepla Malé zdroje Malé zdroje Malé zdroje Malé zdroje PM 10, PM 2,5, B(a)P, NOx, CO 2,TK K PM 10, PM 2,5, NOx, CO 2 D EAZK PM 10, PM 2,5, B(a)P, NOx, CO 2, TK, CH 4 D EAZK+ŽPZE EAZK +STR +ŽPZE PM 10, PM 2,5, B(a)P, NOx, D EAZK CO 2 61

62 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji Název opatení Popis opatení Sektor Škodlivina Harmonogram Iniciátor Ekologizace neplynofikovaných obcí Podpora využívání eko-kotl, solárních systém pro ohev TV, zateplování budov Malé zdroje Podopatení vzdlávání a informovanost obyvatelstva PM 10, PM 2,5, B(a)P, NOx, S EAZK CO 2 Název opatení Popis opatení Sektor Škodlivina Harmonogram Iniciátor Osvta obyvatelstva ohledn ekologického vytápní a poradenství pi koupi ekologických zaízení Osvta pro provozovatele vytápní Eliminace spalování odpad v domácnostech, poradenství ohledn správného využívání paliv. Maximální využití spalovacího procesu, optimalizace, vhodné podmínky - spalovací zdroje + palivo + zpsob spalování, energetická osvta Malé zdroje Malé zdroje, Energie, Prmysl PM 10, PM 2,5, B(a)P, NOx, CO, VOC, CO 2 PM 10, PM 2,5, B(a)P, NOx, CO, VOC, CO 2 D D EAZK, ŽPZE EAZK, ŽPZE Tato studie tedy navazuje a pln respektuje strategický dokument kraje zabývající se zlepšením kvality ovzduší (Aktualizace program snižování emisí a zlepšování kvality ovzduší ve Zlínském kraji). Svým zamením vede k naplnní nkterých opatení uvedených v tomto programu. Souasn také respektuje filozofii projektu ClimactRegion, jelikož pispje ke snížení emisí GHG a k jejich vymístní z obytných ástí obcí a mst za souasného rstu komfortu bydlení a obanské vybavenosti díky dodávanému teplu resp. ohevu vody. 62

63 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji 10. Modely financování Financování úvrem bez dotace V souasné dob lze pi financování realizace uvažovat prakticky výhradn s financováním bankovním úvrem. Reálné podmínky erpání úvru jsou áste ovlivnny probíhající finanní krizí, ovšem lze oekávat následující podmínky: Požadovaná spoluúast, vlastní zdroje investora: % ekávaná výše úroku: 5 7 % Maximální doba splácení úroku: 10 let Je zejmé, že financování akce pouze formou úvru vyžaduje zajištní velkého objemu vlastních finanních prostedk (cca 140 mil. Kc pro MBÚ s investiní nároností cca 550 mil. ). Vysoká splátka úvru pak siln zatžuje cash-flow projektu. Ped nástupem finanní krize bylo bžné cca 10 % spolufinancování projektu. Financování s dotací (msto, svazek obcí) V tomto pípad je ást projektu financována z dotaního titulu. Je uvažováno s pržnou výplatou dotaních prostedk, nejpravdpodobnjšími píjemci pak budou sta, i svazky obcí. Zbytek prostedk je pak nutno zajistit z vlastních zdroju investora, i financovat z komerního úvru. V pípad obdržení dotaní podpory je ovšem dosažitelnost úvru obvykle snazší a objem vlastních prostedk investora postauje cca 10 % z celkové investice. I to ovšem pedstavuje znané prostedky. PPP public private partnership Pojem PPP vychází z anglického Public Private Partnership, což v pekladu znamená veejn-soukromé partnerství. Velký význam mají projekty PPP pedevším v budování infrastruktury. PPP projekt se realizuje, pokud veejný sektor nemá dostatené prostedky k realizaci projektu nebo poskytování služby a stojí ped rozhodnutím, zda si peníze pit, nebo použít projektu PPP. Pi použití koncesní smlouvy se pak soukromý subjekt zaváže daný projekt zrealizovat na své náklady, ty se mu vrací bud pímo od oban (nap. poplatky, mýtné) nebo od veejného sektoru ve form pravidelných plateb. Více zkušeností lze v této oblasti v souasnosti vyhledat v analogické sfée vodárenství a istírenství, kde je uvažováno na základ PPP s rekonstrukcí, i realizací celé ady vodohospodáských staveb. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé body SWOT analýzy jednotlivých variant financování projektu: 63

64 Studie pro energetické využití odpad ve Zlínském kraji SWOT analýza jednotlivých druhu financování Z hlediska podpory OPŽP je nutné ešit dále otázku možnosti ruit projektem, což v tuto chvíli OPŽP neumožuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o projekty v ádu investiních náklad kolem 0,5-4 mld. K s pedpokládanou potebou úvrového krytí ve stovkách milion, lze v tomto ohledu pedpokládat znané problémy i u silných investor. 64