Slavnost sbor eské sbory se pedstavují

Transkript

1 i pokání a v evangeliu. A znamení popelem. Kát se, kajícnost, pokání. Zní vám to sympaticky? Hrneme se do toho? Písmo svaté však tam, kde my slýcháme kajícnost, pokání, užívá slovo, které nejpesnji peloženo zní: zmna smýšlení. A evangelium je radostná zvst o tom, že mn, mému okolí, naší spolenosti už nevládnou ti, kteí si myslí, že vládnou. Že koneným vládcem je Ježíš Kristus, ten, který odmítl ábla nabízejícího požitek, moc a slávu, který marnotratného syna vybízí k návratu k Otci, který neodsuzuje. Který se i na kíži vydal do rukou Otce a byl proto vzkíšen. i pokání a v evangeliu. To je: Zm smýšlení, životní zacílení; z celého srdce, duše, mysli se snaž, a tvj život uruje víra v absolutní a konenou vládu vzkíšeného Ježíše Krista, usiluj o bytostné pilnutí k nmu. o. Karel Slavnost sbor eské sbory se pedstavují Roník , íslo 1 únor Na podzim roku 2008 poádala jednota Musica sacra v Brn Slavnost sbor. Na této bohulibé akci s mezinárodní úastí reprezentovalo brnnskou diecézi sedm sbor. Níže je pedstaven šestý z nich. SVATOJÁNSKÝ CHRÁMOVÝ SMÍŠENÝ SBOR SVITÁVKA (farnost Boskovice) Pro nás zatím nejstarší dostupné svdectví o zpvu v kostele sv. Jana Ktitele nacházíme v knize Vzpomínky z mládí od Ely Švabinské. Autorka vzpomíná na své prapedky pocházející ze Svitávky a její vyprávní nás v úvodní ásti knihy zavádí až do let Píše: Muzikanti se scházeli v sobotu, to bývaly próby na nedlní mše a nkolikrát do roka byla slavnostní mše. Zpívalo a hrávalo se i o jiných píležitostech, zejména pi rzných lidových veselicích. Ve vedení sboru a u varhan se stídali místní uitelé, léka, ádové sestry. Je teba za všechny jmenovat alespo prof. Stanislava Dokoupila ze Sasiny, který se snažil s mnoha obtížemi udržet sbor i za doby nejtžšího útlaku ze strany totalitního režimu v rudé Svitávce. Po jeho smrti v r se vedení sboru asto stídalo a od r ídí sbor místní uitelka flétny Leontina Koryánková, nyní s mladým absolventem oboru dirigování Tomášem Pléhou.

2 Sbor zpívá pravideln na Vánoce, Velikonoce, pi pouti, ale také o svatbách, pi pohebních mších. Jsme zváni do okolních obcí, kde úinkujeme pi adventních a vánoních koncertech. Repertoár je široký, erpáme nejvíce z oblasti duchovní hudby od baroka do 20. stol.; rádi si zazpíváme úpravy lidových písní, spirituály aj., s ohledem k možnostem nás amatér. Vtšinou zpíváme jen s doprovodem varhan a i to bývá problém. Stálého varhaníka, našeho lena sboru Miroslava Maouska, který zvládne i náronjší party, máme až v Opav na Církevní konzervatoi. Sbor má 28 len stedního a vyššího vku, potýkáme se s nedostatkem mladých hlas, hlavn mužských, ada zpvák dojíždí z okolí. Zkoušíme každý pátek, je-li teba i o prázdninách. Výborné zázemí máme v krásné secesní vile, kde sídlí obecní úad a základní umlecká škola. Máme k dispozici vytopený sál a uebny ZUŠ, kde jsou klavíry. Každý hlas nejdíve ve své místnosti trénuje samostatn a druhou hodinu vnujeme secviení celého sboru. Práce je tak rychlejší a je možné vícekrát opakovat tžká místa s tmi, kteí neznají noty. Obecní úad podporuje náš sbor i finann. Dostali jsme v r k užívání nové elektrium Yamaha s technikou k ozvuení. Každoron nám obec ásten hradí náklady na cestovné do míst, kde vystupujeme. Nejdál jsme byli v Mariazell a Krakov. Kéž náš zpv k oslav Boží pozvedá srdce lidí k nebi. Vždy tam, kde lovku nestaí slova, se mu to lépe podaí vyjádit hudbou a zpvem. Leontina Koryánková Svatováclavský sbor a orchestr Od Slavnosti sbor v íjnu 2008 se nám pedstavují sbory, které na ní zpívaly. Možná jste si všimli, že nkteré píší vícemén o své souasnosti, resp. o tom, co si autor lánku nebo starší lenové sboru sami pamatují, nkteré znají své djiny hloubji do minulosti. Mnoho sbor by o svých koenech objevilo zajímavé údaje, kdyby se podívalo na staré noty na kru, popípad na jejich inventáe, na staré nástroje, které se tam nacházely a snad ješt nacházejí, do farních kronik nebo starých út. Jedním ze sbor, kde to udlali, je Svatováclavský sbor a orchestr v Dolních Bojanovicích. Konkrétn to zde udlal Karel Bohn a dostal se až k roku Za tch necelých dv st let zpívaly a hrály na bojanovickém kru stovky (tisíce?) hudbymilovných obyvatel Bojanovic a u dirigentského pultu se vystídala ada osobností. O souasnou vysokou úrove sboru a orchestru se rozhodujícím zpsobem zasloužil pan uitel Pavel Janeek ( ), který je otcem zdejší ZUŠ. Mnozí ho pamatujeme byl po léta lenem pedsednictva jednoty Musica sacra, velmi aktivn psobil v týmu, který pipravoval kvalifikaní zkoušky kantor, 2

3 na našich valných hromadách si pravideln bral slovo a v jazyku, kterým vyjadoval své názory moudrého a zkušeného lovka, zaznívalo jeho rodné Podluží. Jeho láskou byla Dvoákova mše D dur a Svatováclavská mše jeho pítele Václava Kafky ( ), komponovaná pro bojanovický sbor a orchestr. ZUŠ v Bojanovicích má dnes pes 200 žák a prošel jí každý tetí oban Bojanovic. Nkteí šli dále na konzervato, na JAMU. A toto jsou lenové Svatováclavského sboru a orchestru. K nim patí i Lucie Škrháková, souasná dirigentka, absolventka JAMU v oboru duchovní hudba. Za jejího psobení jde repertoár dál Jií Pavlica: Missa brevis, Pavel Stank: Missa lyrica Víte ím v Bojanovicích zaíná každá zkouška sboru? Rozezpíváním? Ne. Touto modlitbou: Pane, dkujeme ti za dar zpvu a hudby. Dkujeme ti za vše dobré a krásné, co z tvé milosti smíme v život konat. Chceme t svým zpvem a hudbou chválit a oslavovat. Chceme v tom pomáhat i celé naší farnosti. Prosíme t, požehnej nám v této naší snaze. Pomoz nám, aby nás i tyto chvíle pibližovaly k tob. Dej, a t jednou mžeme na vky chválit ve tvém království. Amen. Kateina Jagošová Karel Cikrle 70 let chrámového sboru v Lovicích Sborový zpv v Lovicích (obci regionu Ždánsko) má dlouholetou tradici v roce 2009 oslavil 70 let existence zdejší chrámový sbor. Ten vznikl z iniciativy lovického faráe P. Vojtcha Kirchnera a ždánického kaplana P. Jana Vlka (*1912), kteí chtli novoknzi Františku Šprtovi pipravit dstojnou primici okrášlenou sborovým zpvem. Proto z lovických a ždánických farník sestavili sbor, který s úspchem na primici dne 5. ervence 1939 vystoupil. Dp. Kichner následn vypracoval stanovy nového spolku, který dostal název Farní cyrilská jednota. O Vánocích téhož roku zaznla za ízení Jana Poláka ( 1972) a varhanního doprovodu Františka Tichého ( 1945) První vánoní mše E. Marhuly a Vánoní mše K. Hradila. V letech vedl sbor Vilém Krepl ( ). Pi priminí mši novoknze Stanislava Frice v ervenci 1947 sbor provedl eskou mši Jaroslava Otenáška. Ansámbl ídil Jan Šrámek ( ), který ve funkci sbormistra psobil až do roku Toto období mžeme považovat za zlatou éru, jelikož sbor ml 40 len a šestnáctilenný orchestr všichni z Lovic! Na repertoáru byly skladby: J. J. Ryba: eská mše vánoní Hej Miste!, W. A. Mozart: Tantum ergo B dur, F. Šimíek: Litanie loretánská, V. E. Horák: Missa D dur, G. F. Händel: Mesiáš (nastudovány ti ásti), etc. Bohužel nástup totalitního režimu toto nadjn vzkvétající období ukonil, nebo zejména vedoucí ansáblu 3

4 ustoupili tomuto režimu. Zvláštní uznání a obdiv patí všem vrným lenm, kteí vytrvali i v této pro duchovní hudbu tak temné dob. Po Šrámkovi vedli sbor varhaníci ze Ždánic Burda, Bimka a Ladislav Kajstura. Za ízení Štpána Duchon (*1924), který stál v ele sboru v letech byly pi píležitosti 50 let knžství Vojtcha Kirchnera v roce 1974 provedeny skladby P. Kížkovský: Dv hvzdy a B. Smetana: Perutí mocnou. Poté se na rok a pl ujal vedení Petr Chromák (*1955) z Kyjova, pod jehož taktovkou v roce 1979 zaznla eská mše vánoní Hej Miste! J. J. Ryby a roku 1980 III. eská mše slavnostní J.. Drahlovského za spoluúinkování sólist z Brna (sestry Snopkovy soprán, alt, Michal Bém tenor, národní umlec Richard Novák bas), za doprovodu orchestru složeného ze len brnnských divadel. V letech sbor vedl Eduard Bezina ( ) z Kyjova, za jehož éry byla nastudována nap. Vánoní mše J. Kypty, Latinská mše C dur J. Kypty, mnohé vánoní pastorely tohoto autora. Za vedení tohoto obtavého sbormistra byla dvakrát provedena eská mše vánoní J. J. Ryby koncertn s orchestrem z Dolních Bojanovic. Poté neml sbor vedení zaala klesat kvalita zpvu i poet len, jelikož i varhaník Pavel Šprta v této dob ml bydlišt v Brankovicích, takže systematická práce se sborem byla obtížná. V roce 1993 sbor pesvdiv vystoupil u píležitosti kolaudace rekonstruovaných varhan spolen s mužským chrámovým sborem z rakouské obce Hohenau. Provedení ídil Pavel Šprta a za varhany usedl Petr Kola z Brna. Po tomto koncertu byl osloven ke spolupráci staronový dirigent Jan Šrámek, který funkci tehdy ješt odmítl, avšak v roce 1998 se vedení sboru ujal s velkým entuziasmem. Díky novému nadšení pro sborový zpv se podailo opt povznést pveckou úrove a zvýšit poet z 21 na úctyhodných 44 zpvák z Lovic a okolí. V beznu roku 2009 však Jan Šrámek náhle zemel a vedení sboru pevzali Jan a Pavel Šprtovi. Mimoádným vystoupením bylo úinkování pi priminí mši lovického rodáka P. Martina Poláka. O letošních Vánocích provedl lovický sbor ve spolupráci se Žarošickým chrámovým sborem a tináctilenným orchestrem I. mši vánoní E. Marhuly. V souasnosti má chrámový sbor 33 len z Lovic, Ždánic a okolí, píležitostn spolupracují zpváci ze Žarošic. Na varhany od roku 1972 doprovází Pavel Šprta (*1957), který hru na královský nástroj studoval u Drahomíry Horákové, a sbor diriguje jeho syn Jan (* 1989), student 6. roníku varhanní tídy Petra Kolae na Konzervatoi Brno. Umlecké vedení chrámového sboru v Lovicích je erudované a zárove sympaticky skromné. Mžeme se tedy tšit, že lovití ukážou kus svého umní i na pehlídce chrámových sbor poádaných jednotou Musica sacra, která se letos poprvé uskutení i v jejich regionu, ve Slavkov u Brna. Karol Frydrych 4

5 Folkai V sobotu 13. února se konalo první setkání vedoucích mládežnických hudebních skupin a sbor. Sešli jsme se v sále brnnské svatojakubské fary v 10 hodin dopoledne. Úastník tohoto rychlokurzu bylo však pouze dvanáct. Tento spíše beznadjný poet byl dán špatnou a nedostatenou propagací, která jde na mj osobní vrub. Tato první vlaštovka tohoto druhu tedy spíše jen otestovala terén. Píšt protože ohlasy na toto setkání byly jednoznan dobré mže být vše jen lepší. Program zaal pednáškou otce Karla Cikrleho o výbru písní ke mši po liturgické stránce, po které byla na toto téma diskuze. Po krátké prezentaci P. Jana Krbce o tom, co by se na poli tohoto mladého hudebního žánru dalo v naší diecézi pipravit a nabídnout, pišla na adu praktická ást s nacviováním písní vybraných pro závrenou bohoslužbu slova spojenou s adorací Eucharistie. Vedení se ujal Štpán Policer, který zkoušku prokládal dobe vyváženou mrou vysvtlujících poznámek k práv zpívanému, a už se jednalo o stránku interpretaní, instrumentální, aranžérskou, i textovou. Práv o textech podal nástin možné tvorby Jan Jonáš Zaplatil, vedoucí skupiny Bétel, o aranžování jsem mluvil já sám. Jako modelový ansámbl sloužil Sbor brnnské mládeže spolu se svou instrumentální složkou. Po zkoušce následovalo krátké oberstvení nad dobrotami, které poskytli dobrodinci z místní fary. P. Jan Bezdk, kaplan farnosti u kostela sv. Jakuba, vedl závrenou velmi krásnou bohoslužbu v kostele sv. Jakuba, který a dobe vymrzlý, pesto byl v tuto chvíli útulný. Po tomto spoleném díkvzdání se naskytla ješt možnost podebatovat, co a jak organizovat pi dalších setkáních, nebo souástí zhlédnuté dopolední prezentace byla nabídka jednodenních kurz zamených cílen na zpv, hru na jednotlivé hudební nástroje, dirigování, upravování a celkové zkvalitování interpretace tchto nových duchovních písní. Zamýšlíme se nad organizací podobných kurz, jako je v souasné dob práv probíhající varhanický kurz ve Slavkov u Brna. O pesnjších údajích o jejich konání budeme vas informovat, a to daleko lépe, než tomu bylo tentokrát. Ondej Múka Univera Laus Vážení tenái Zpravodaje, v minulém píspvku, který byl zamen na tematickou nápl letního mezinárodního kongresu studijní spolenosti Universa Laus jsem pojednal o jeho hlavním tématu, v tomto ísle se pokusím o reflexi z jiného úhlu pohledu. 5

6 Dosti podstatná souást všech kongres je totiž modlitba a slavení eucharistie. Každý den zaínal mší, po snídani následovala spolená ranní modlitba, veer pak byl zakonen rovnž modlitbou. Navíc nemalé procento len tvoí knží a eholníci, a tak byla eucharistie prakticky vždy v centru dní, kdy bezmála tetina spoleenství slavila z našeho pohledu za mensou a zbytek v lavicích ped ní. Každou modlitbu pipravovala jiná zem bylo velmi obohacující slyšet, zpívat, modlit se pokaždé s jiným národem v jeho bžné praxi a moci tak srovnávat a pemýšlet o jejím zlepšování u nás doma. Všechny tyto modlitby mly prakticky zjednodušenou formu breviáových ranních i veerních chval s úvodním hymnem, žalmy, prosbami a zakonením, nezídka doprovázeny nejen varhanami, ale i sólovými nástroji i klasickou kytarou, která držená a hraná profesionálem byla bez jakýchkoliv pochybností liturgickým nástrojem schopným vést zpívající dobrou sedmdesátku vících. Ml jsem tak možnost se setkat s nkolika skladbami Jacquesa Berthiera pro dva sólové nástroje s doprovodem, které zpracovávaly chorální nápvy nejrznjších eucharistických hymn, i sekvencí díla veskrze liturgická, velmi kvalitní a u nás zatím neznámá. Když se k tomu všemu pipote i nazkoušení všech zpv, byly ty ti celé dny opravdu bohat naplnné a využité... Mám ješt jeden zážitek, o který bych se rád s vámi podlil. Druhý den kongresu, bylo to úterý, nám v rámci veerního programu pedstavil jeden z dlouholetých len UL velmi zajímavé prolnutí uritých prvk rituálního hinduistického tance do liturgického kesanského svta. Roberta Arinci, která hinduistický tanec pímo studovala, adaptovala nkterá gesta a pohyby do liturgie tak, aby nap. pi vstupním zpvu oslavném hymnu mohlo shromáždní vyjádit tuto skutenost nejen slovy, ale i tancem je jasné a také to bylo zmínno, že toto se dá aplikovat snad pouze tam, kde je to technicky možné (nap. dostatek místa ped oltáem, i uprosted mezi lavicemi) a kde se lidé ve spoleenství navzájem trochu znají... Daleko více m však zaujalo její tanen-dramatické ztvárnní kížové cesty za doprovodu indických hudebních nástroj a zpvu popisujících evangelijní událost ve stylové hudební ei. Gesta a pohyb výmluvn zdrazovaly to, co se ped námi odehrávalo, i když indicky nikdo z nás pochopiteln neuml... Je to také podle slov paní Arinci prostedek k evangelizaci v Indii a možnost našeho vlastního hlubšího zážitku pi rozjímání nad završením vykupitelského díla našeho Pána. Ohlas zúastnných na tento veer byl velký. Tímto krátkým dodatkem k minulému píspvku bych chtl doplnit náhled na uplynulý kongres UL v italské Gazzad z posledního srpnového týdne roku Ondej Múka 6

7 Poznámka k doprovodu klasickou kytarou: Loni jsem prožil (bohužel jen) jeden den v kláštee sester trapistek v Polianech nedaleko Slapské pehrady. Jakožto vrné dcery sv. Benedikta celý breviá zásadn zpívají. Zažil jsem to, co jsem sice po léta o nich vdl, ale nedovedl si pedstavit zpv breviáe doprovázejí na citeru. (Má ponkud jiný tvar a jiné ovládání než mly citery v našem prostedí.) Byl jsem pekvapený, jak vhodný a krásný doprovod zpívané modlitby to byl. Karel Cikrle Postní úkol varhaníka Není to zase až tak málo, tch 22 písní, které jsou pro postní dobu v kancionále. Jako ve všech oddílech kancionálu jsou mezi nimi písn, které lidé zpívají vícemén zpamti i o kterých mnohde vbec nevdí, že existují, písn textov i hudebn kvalitní více i mén. Ješt jedno dlítko: V pedkoncilním obecném chápání byl pst dobou rozjímání o utrpení Pána Ježíše. Pokoncilní dokument Všeobecná ustanovení o liturgickém roku a o kalendái vysloven íká, že až Svatý týden je zamen na Kristovo utrpení (l. 31). O prvních pti týdnech postu církev mluví jako o dob pípravy na slavení velikononího tajemství (Liturgická konstituce l. 109), pípravy na plnohodnotné obnovení kestního vyznání (liturgie Velikononí vigilie), dobu pokání, které znamená mít odpor proti híchu, protože uráží Boha (Liturgická konstituce l. 109). Duchovní obnova, obrácení, zmna smýšlení vždy znamená hlubší a pevnjší pilnutí ke Kristu, vrnjší následování Krista (viz evangelia postních nedlí). Proto budeme dávat výraznou pednost tmto písním: 301, 307, 309, 312, 319, 320, 321, 322. Ke kížovým cestám mžeme použít i písn 315, 316 a z Hosana I Ze dvou mariánských budeme zpívat hlavn krásnou 314, autor František Musil v ní použil zaátek svého vrcholného díla Stabat Mater (viz minulé íslo Zpravodaje). Že ty písn neumíte? To je práv ten postní úkol: Domluvte se s faráem, že je budete nacviovat, aby on to se svou autoritou a zodpovdností kladn uvedl, ješt lépe aby u toho nácviku aktivn spolupsobil. Všechny ty písn jsou textov i hudebn kvalitní. Jak se zažijí, bude je celá farnost ráda zpívat. A vám Pán žehná pi plnní vašeho postního úkolu. Karel Cikrle 7

8 Neduhy pi provádní responsoriálního žalmu slyšené z kostelní lavice Jedním z velkých pínos pokoncilní liturgie je zpístupnní žalmových text vícím v mešní liturgii. Žalmy patí k pokladm svtového básnictví, ale pro vícího znamenají mnohem více. V eské církvi vzniklo v krátké dob až nadmrné množství žalmových nápv. Tato kvantita produkce je však bohužel provázena problematickou kvalitou hudební. O té však zde nechceme psát. Jde nám o srozumitelnost slov žalmu a o zpsob jeho pednesu. Žalm má smysl tehdy, je-li dobe rozumt jednotlivým slovm, protože jde vtšinou o texty, které nejsou bžn známé. Zpívá-li sbor latinsky nebo esky Ave Maria nebo Gloria, nemusíme rozumt každému slovu, protože známe tyto texty zpamti. V pípad žalmu tuto výhodu nemáme. Pro pednes žalmu doporuuji dodržovat tyto podmínky: 1) Ideální je, aby žalm pednášel kantor (muž nebo žena) s dobrou výslovností a bezpenou intonací, neuspchan, ale ne pateticky. 2) Kantor má zpívat od ambonu, z kru nebo z místa, kde je ho dobe slyšet. Upozoruji na tetí eventualitu proto, že nov stavné kostely jsou zpravidla neakustické, protože architekti realizují sami sebe bez ohledu na to, že kostel je svým zpsobem také koncertní nebo zasedací sál. 3) Lépe je zpívat bez mikrofonu, protože ne každý to umí a asto dochází ke zkreslení zvuku tak, že nkterá slova zanikají. Elektronika je východisko z nouze, do které nás pivádjí rzné okolnosti. 4) Velmi asto zpívají žalm sami varhaníci od varhan. Je to z nouze ctnost a všichni chápeme, pro tomu tak je. Opt je lepší, když varhaník zpívá bez mikrofonu, zvlášt když sedí elem k oltái. Zpívá-li do mikrofonu a souasn má sledovat text a noty, mnit manuál nebo pepínat rejstíky, dochází ke zkreslení hlasu a zejména k nesrozumitelné výslovnosti. Výsledkem je, že Boží lid místo zpvu responsoriálního verše prost mlí. Musí-li žalm zpívat varhaník od svého nástroje, je nejlepší, když lektor po skoneném tení a po odpovdi lidu Bohu díky ekne jasným hlasem: Zpíváme odpov: 5) Varhanní doprovod sólisty, penášejícího žalm, má být tak tichý, aby hlas zpváka jasn vynikl. Rejstík volíme podle daných varhan. Zdá se, že nejvhodnjší je njaká slabá flétna nebo jemný kryt 8. Nkdy se osvduje i Salicionál 8. Nedoporuuje se Gamba 8, protože bývá silná a její smyk mže zpváka rozladit. Zásadn nepidávejte k osmistopovému hlasu alikvotní hlasy. Pidání kvinty nebo dvojky je nevkusné a ruší zpváka. Doprovod responsoria mže být stejný jako pi písni, v zásad staí (podle velikosti kostela a potu vících) Principál 8 + Oktáva 4. 8

9 Je-li zpv žalmu a jeho odpov pipraven a peliv proveden, je velmi povznášející. Proto si na tom dávejte záležet. Je trapné a nedstojné, když je responsoriální žalm zvl. pi figurální mši odzpíván nedbale. Jií Sehnal Degradace slova degradace hudby Všichni máme alespo jakousi pedstavu o tom, co je melodram. Melodram je hudebn-dramatický útvar, ve kterém hudba umocuje emocionální obsah mluveného slova. Aby bylo slovu ádn rozumt, uplatuje se hudba v melodramu hlavn v pauzách mezi mluvenými úseky. O vznik melodramu se zasloužili nejvíce eští skladatelé: Jií Antonín Benda ( ) a Zdenk Fibich ( ). S filmem a pozdji s inohrou se objevila hudba, která doprovází dj tém neustále, aby navodila atmosféru, odpovídající dji. Není pochyb, že tato hudba psobí nkdy velmi emocionáln, ale je v podstat jen zvukovou kulisou k tomu, na se díváme a o em se jedná. Kulisy jsou pozadím, ve kterém se dj odehrává. Nejsou tím nejdležitjším a proto nkteré moderní inscenace je používají jen náznakov nebo je zcela vypouštjí. Skutená hudba instrumentální nebo vokální však je svébytný útvar. Kdo se nauil rozumt hudb, nebude si ji pouštt pi studiu nebo pi etb románu. Pro hudbu je degradující, je-li používána jako kulisa, by jen zvuková, jak se nkdy íká. Kdo je zvyklý na hudební kulisu, nikdy nepochopí, pro je ta nebo ona hudba krásná, pesnji eeno, nenauí se hudb rozumt. Z tchto dvod je nešastný a scestný zvyk, pevzatý z filmu a televizních seriál, recitovat duchovní texty na pozadí zpívané nebo hrané hudby. Bohužel i tento nemrav proniká do našich kostel, zvlášt pi pobožnostech. Po prvé jsem se s ním setkal na poátku devadesátých let a od té doby jsem už vícekrát slyšel pronášet výrony milostných cit k Božskému Srdci nebo k Pánu Ježíši za zvuk cituplných, chvjivých akord keyboardu, eventuáln dalšího melodického nástroje. V tchto pípadech jde nejen o nevkus, ale o penesení zážitkové techniky na posvátnou pdu. Avšak ped zážitkovou vírou ochrauj nás, Pane. Vrame se však k zaátku. Slovo má nejvtší moc, je-li pronášeno zeteln a slyšiteln do ticha. Hudební kulisa možná podporuje jeho citový obsah, ale souasn od nho odvádí pozornost. A hudba doprovázející zbožný text, je opravdu kulisou, která je navíc zbytená, protože ruší. Je-li to hudba pokleslá, se kterou se nejastji setkáváme, pak do kostela nepatí ani jako kulisa, protože je falešná a obejdeme se bez ní. Je-li to Bachova sonáta, pak mne mluvené slovo z jejího poslechu ruší. 9

10 Proto Vás prosím, bu hrajte nebo mluvte, ale nemíchejte slovo a hudební projev dohromady. A važte si ticha. Ticho je nejlepším úvodem i zakonením hudby i slova. Jií Sehnal Je hudba umním? Profesor Jií Kuthan pedstavil obor djiny kesanského umní na KTF UK v Katolickém týdeníku (21, 2010,. 4) tmito slovy: Pi jeho studiu budou propojeny takové sféry vdní, jako jsou djiny architektury a výtvarného umní, djiny literatury a církevní a obecné djiny, a také samozejm teologický základ... Nechybí vám tam nco? Zejm se na KTF UK hudba již nepoítá do djin kesanského umní. A kam se podl poklad chrámové hudby, kterého si máme podle posledního koncilu vážit a dále jej rozvíjet? Proto se nedivme, že se sepisují protesty proti hudební stránce papežské liturgie ve Staré Boleslavi, že se poádají konference, které nic neeší a že Katolický týdeník je plný diletantských lánk, které se pojmu umlecká hudba vyhýbají. Vždy pece hudba je nco tak obyejného, že jí rozumí každý lovk. Jde-li o výtvarné ešení kostela, obrazu, sochy, schází se komise znalc od místního knze až po univerzitní profesory a velice se dbá na to, aby dílo bylo umlecké. Jde-li o hudbu, stojí obvykle i vzdlaný varhaník sám proti pesile lhostejných a nebo hudebn polovzdlaných. Vy, varhaníci, kteí denn zápolíte se sebou, s druhými, s neposlušnými varhanami a trápíte se nad nízkou docházkou svého sboreku, jste vlastn pošetilci, kteí si jen pstují svého koníka. Jist si o sob nemyslíte, že dláte UM NÍ, ale snažíte se, aby ve vašem kostele byla hudba na co nejlepší úrovni podle vašich sil a možností. Málokdy se dokáte uznání, ale to je pece píslib odmny na vnosti, tak z toho nebute smutní. Sv. Pius X. vdl, že není hudba jako hudba a proto kategoricky požadoval, aby hudba pi liturgii byla umlecká. Souhlas s jeho názory vyjádil nkolikrát i Benedikt XVI. Na druhé stran si církev vždy uvdomovala, že v život nastávají situace, ve kterých musí citeln slevit na svých hodnotových požadavcích. Tyto situace však neruší ani nepopírají pvodní poadí hodnot. Máme pece chválit Boha tmi nejlepšími (chcete-li, pidejte umleckými) prostedky, které máme k disposici. Stávající, asto trapné, diskuse však zásadu hierarchie hodnot zcela ignorují. Bez respektování hierarchie hodnot by innost jednoty Musica sacra i Spolenosti pro duchovní hudbu ztratila smysl. Jií Sehnal 10

11 Kolik lidí v kostele zpívá minireakce Moc nevím, ale odhadoval bych, že nic moc. Pokusil jsem se to trochu oživit. Pedevším kdo opravdu chce zpívat, tak zpívá, nebo jsem zkusil, že se dá njak zpívat i pi velmi špatném doprovodu a už neumlém hraní a harmoniích, i rzném stupni nerytmu. Potom také platí, že vící zpívají více, když se hraje silnji. Více se zpívá, když varhanní hra není pouhý doprovod zpvu, ale je jakési pobídnutí ke zpvu. Lid se musí vybudit s mírou; znamená to napíklad, netoit sloky jako na kolovrátku, až hlas padne vysílením atd. Je rovnž pínosné, když varhaník nebo dokonce celý kr pkn zpívá. Další pokusy spoívaly v rozdávání oteveních zpvník lidem pímo po usednutí do lavice. Reakce byly rzné, od podkování až po kategorické odmítnutí, jakoby zpvník byl obtížný hmyz. Dobrovoln si ovšem zpvník vezme píšt (a taky zpívá) jen nemnoho obtí. Shrnutí mých experiment bylo zjištní, že rzné snahy sice omezen fungují, ale prostý varhaník má bohužel píliš málo autority na to, aby zpv njakým zásadním zpsobem pozvedl. Napíklad v jisté farnosti po úvodu pivítal knz shromáždní: Milí nezpívající kesané, když mám radost ze vzkíšeného Krista, tak to snad dám najevo zpvem, ne? Nestalo se však nic, protože dotyný knz tam sloužil mši pouze jako záskok. Pi výuce náboženství se probírá mše ze všech stran, ale nco jako že se má zpívat nebo chodit do kostela slušn obleený a vas a pak bez úprku ven, je tabu. Málokterý knz ekne ministrantm, aby si vzali zpvníky a zpívali. Že nezpívat je hích, neslyšíme ani na sv. Cecílii. Že je strašn neslušné se bavit, když zbytek vrných po mši zpívá ješt njakou tu sloku. Závrem peji všem, kdo se starají o chrámovou hudbu, hodn milosti Ducha Svatého. Václav Michálek nepatrn redakn z kráceno V minulém ísle Zpravodaje nás tenáe o. Karel vybízel, abychom napsali odpov na otázku: Kolik lidí v kostele zpívá? A tak jsem podobn jako kdysi p. Chmelík nahlédla pi nedlní mši u sv. Mikuláše ve Znojm z kru. V presbytái byl knz s jáhnem (oba dle možností liturgie zpívali) asi 12 len scholy (její zpv je pi této nedlní mši pravidelností) a 10 ministrant, kterým slovo kancionál moc neíká neml jej žádný. Zachraovali to jen ti jakýmsi pokusem o zpv ordinaria, ale slyšela jsem názor, že nkteí udlají vtší službu tím, že pi mši zpívat nebudou. A 11

12 nyní k Božímu lidu: v kostelní lodi bylo asi 250 lidí a 100 kancionál. Myslím, že prmr jeden kancionál pro 2-3 úastníky mše je docela dobrý. Odhaduji, že u nás zpívá písn cca 85%, u ordinaria je samozejm procento ješt vyšší. Jednou z vcí, kterou se nám podailo podpoit nedlní zpv pi pijímání (lidé u nás nemají zvyk brát si kancionály s sebou) jsou žalmy a rzné písn z kancionálu (v liturgickém mezidobí nap. 726, 907, 928) mající odpov, kterou si lidé snadno zapamatují, vlastní žalm nebo sloky písn pedzpívává schola. Druhá nedlní mše bývá u sv. Jana Ktitele. Zde je procento zpívajících cca 75%. Nevím, zda je menší procento zpívajících zpsobeno tím, že zde zpv nepodporuje schola, ale nejspíše je to pouze tím, že lidé nemají potebu svou úast na mši njak aktivn projevovat. Nahlédla jsem z kru též ve všední den: v kostelních lavicích bývá lidí a tém stejn vysoký je i poet kancionál. Všichni zpívají velice aktivn (nkteré hity zpívá pár nadšenc obas až moc aktivn) a díky tomu není problém postupn zaazovat i mén známé písn a repertoár tak postupn rozšiovat. Svatava Holíková Vánoce na krech Boskovice O Vánocích jsme v kostele sv. Jakuba v Boskovicích zpívali: Z. Lukáš: Vánoní mše "Radujme se všichni v Pánu." Úinkovali: smíšený chrámový sbor, sólisté, orchestr, varhany. Provedení této mše mlo píznivý ohlas. Jií Pohl Brno sv. Jakub Letošní Vánoce probhly v tradiním duchu. Tzv. velký chrámový sbor s orchestrem provedl na Boží Hod pi mši v 11:00 Rybovu eskou mši Vánoní - Hej Miste. Sbor mládeže doprovázel prakticky všechny svátení dny. Na programu byly zejména pastorely, koledy a Michnovy písn. Nechybla ani vánoní motteta M. Praetoria a J. Segera. Ondej Múka Hluk u Uherského Brodu O Vánocích zde byla s orchestrem provedena Pastýská mše koledová od J. Bártka. Jan Procházka 12

13 Nmice nad Hanou V obci Nmice nad Hanou (cca 3000 obyvatel) byla provedena jednoduší Vánoní mše. 2 od J. J. Ryby. Zpíval místní chrámový sbor (cca 20 len) za doprovodu komorního smycového orchestru, ídil K. Málka. Blanka Chytilová Ostrovaice, íany Ve farnosti Ostrovaice zaznly o Vánocích ve tech kostelech v podání Scholy sv. Petra a Pavla z ían dv koledy A. Cmírala: Pastouškové, vstávejte a Brati, já sem slyšel s nebe hlas; ze Šteyerova kancionálu: Aj, rže rozvila se a sólové vokální skladby Pastorella áslavská v úprav J. Gregora; od K. Frydrycha Vánoní ukolébavka a B. Bakaly Vánoní ukolébavka. Krom zpívání pi liturgii se nám naskytla ješt jiná píležitost ke slavení Narození Pán. Ped Vánocemi jsme byli požádáni eským rozhlasem Brno pipravit v rámci cyklu Moravská rodina vánoní poad, který by byl vysílán na Boží hod vánoní. I když doba pípravy na 40-ti minutové vysílání byla velmi krátká, pesto jsme se rozhodli touto cestou pedat poselství Vánoc v podob koled a duchovní hudby. Vánoní koncert na Ro Brno (v poadu Moravské vánoce). Program: J. Gregor (úprava): Pastorella áslavská - Esteho žaltá: Pastýi stáda hlídali - Vánoní písn z barokních kancionál: Zvstujem vám radost; Raduj se všecko stvoení; Veselé vánoní hody; Nový rok bží - C. Franck: Panis angelicus - Šteyerv kancionál: Aj, rže rozvila se - Francouzská koleda: Andlé v té noní kráse - Anglická koleda: The first Noel - K. Frydrych: Vánoní ukolébavka - B. Bakala: Vánoní ukolébavka - Lidové koledy: Tichá noc; K Ježíškovi do Betléma; Pochválen bu; Štstí, zdraví; My ti králové; Chtíc, aby spal; Narodil se Kristus Pán. Úinkující: Terezie ertková soprán, Marie a Zdislava Ryšánkovy zpv a flétny, Antonín Ryšánek tenor, Barbora Ryšánková viola a zpv, Dagmar Ryšánková varhanní doprovod. Dagmar Ryšánková Šaratice V prbhu Vánoc byly na kru sv. Mikuláše v Šaraticích provedeny skladby: K. Stecker: Koledy; A. Láník: Vánoce... ze starých eských kancionál; K. Frydrych: Vánoní invokace pro varhany a trubku. 2; J. J. Ryba: Milí synákové; J. E. Kypta: Pastorela in A; Z. Zouhar: Vánoní ukolébavka; J. A. Seeling: Pastorella in F. Repertoár zaznl v interpretaci šestnáctilenného smíšeného sboru, Blanky Robešové (soprán), Karola Frydrycha (varhany) a Jindicha Švehly (trubka), který sbor ídil. Karol Frydrych 13

14 Znojmo sv. Mikuláš Bhem Vánoc provedla Schola od sv. Mikuláše dv nové skladby: T. Susato Narodil se Vykupitel a lidovou koledu v tíhlasé úprav Syn Boží se nám narodil. Ob tyto skladby byly provedeny za doprovodu scholového miniorchestíku (dvoje housle, cello, flétny). Z repertoáru z minulých let zaznly: B. Korejs Vánoní aleluja; P. Z. A. Mika OP moteto a cappella Radujme se všichni v Pánu, P. J. Olejník jednohlasé zpvy vánoního propria Pastýi Spchali a Náš Bh se ukázal na zemi. Willi Türk a Svatava Holíková Dkujeme Vám! V r jste na innost jednoty Musica sacra vnovali ,56 K dkujeme Vám. Zárove Vás prosíme o další podporu, a to nejen finanní. Souástí tohoto ísla Zpravodaje je složenka výše daru je jen na Vás. Píjemcm ové podoby Zpravodaje je k dispozici bankovní úet uvedený v tiráži. Pán Bh zapla! Karel Cikrle Svatava Holíková Informace Nabídky Pozvání Dne se sešlo pedsednictvo. Hlavními tématy byla píprava valné hromady a vydavatelská innost. *** V kancelái MS a na webových stránkách je k dispozici Proprium na Kvtnou nedli od Zd. Pololáníka. Vele doporuujeme!!! *** Pílohou tohoto ísla Zpravodaje jsou noty se spolenými skladbami na letošní Setkání chrámových sbor dtí a mládeže (info viz v minulém ísle). *** 14

15 Musica sacra vydává: Varhanní preludia IX. Preludia na písn z Kancionálu Mešní obecné Publikace uvádí na každou mešní obecnou píse z Kancionálu nkolik krátkých preludií, a to v rzných stupních technické náronosti a v rzných kompoziních stylech. 28 praktických varhaník z nkolika diecézí vytvoilo 98 kompozic, které jsou nahrány na piloženém CD. Brož., cena jedné publikace vetn CD 190,-- K Publikace bude od ( ) k dostání v kancelái jednoty Musica sacra (zde se rovnž pijímají objednávky) a v prodejn DONUM (Brno, Petrov 9). *** Uzávrka dalšího ísla je 6. dubna Budeme rádi, když nám pošlete své píspvky. Díky! *** Adresa: MUSICA SACRA, Smetanova 14, Brno Tel.: , musicasacra@musicasacra.cz Návštvní dny: pondlí: hod. steda: , hod. pátek: hod. Bankovní spojení: SOB Poštovní spoitelna,. útu: /0300 Kížovka ešení tajenky z minulého ísla: KAREL STECKER: 1. Septakord, 2. Dominanta, 3. Dórská, 4. Kadence, 5. Olejník, 6. Hostie, 7. Kvintakord, 8. Katedra, 9. Decima, 10. Akolyta, 11. Mše, 12. Primice. Správnou tajenku nám zaslalo sedm luštitel: J. Kocrek, J. Hubert, J. Lindr, M. Ryšánková, J. Doubrava, M. Chytil a P. Mack. Odmnu zasíláme panu Jaroslavu Kocrkovi. Tajenku tohoto ísla nám zašlete do

16 Druhá ást ordinária. 2. Hymnus pro dkovné pobožnosti. 3. Odíkání si materiálních i duchovních požitk. 4. Mešní ásti s promnlivým textem (Introitus, Graduale, Alleluia, Offertorium, Communio). 5. Název stupnice: a, h, c, d, e, f, g, a. 6. Shromáždní církevních hodnostá, jejichž rozhodnutí se považují za neomylné. 7. Varhaník brnnské katedrály František... ( ) nazývaný Brnnský Bach. 8. Seskupení zpvák interpretujících gregoriánský chorál. 9. Latinsky eho. 10. Nota s jedním praporkem. 11. Píjmení romantického skladatele: Franz... ( ). 12. Mkká stupnice s jedním kížkem. Karol Frydrych 16