Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
|
|
- Pavlína Kašparová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie
2 Prezentaci naleznete na: v záložce Courses
3 Jak vznikají dvě pohlaví
4 Mechanismy determinace pohlaví Environmentálně určené pohlaví Teplotně určené pohlaví Sociálně určené pohlaví Geneticky určené pohlaví Genové určení pohlaví Chromosomové určení pohlaví Haplodiploidní určení pohlaví
5 TEPLOTNĚ URČENÉ POHLAVÍ u některých plazů a ryb Teplota Teplota Pohlaví Pohlaví kareta obrovská klapavka
6 SOCIÁLNĚ URČENÉ POHLAVÍ Určení pohlaví u Bonellia viridis Samice žije přichycena na mořském dně. Samec miniaturní (jeho tělo sestává v podstatě jen z reprodukčních orgánů), žije přichycen na těle samice či uvnitř těla samice. Larvy planktonní. Pokud larva nalezne příhodné místo na přichycení se na mořském dně, stane se z ní samice. Pokud narazí na samici, je ovlivněna látkami, které samice produkuje (bonellin) a stane se z ní samec. samice (15 cm) samec (1-3 mm) Bonellia viridis (čeleď rypohlavci)
7 SOCIÁLNĚ URČENÉ POHLAVÍ Sekvenční hermafroditi Např. u některých korýšů, měkkýšů, ryb Protandrie: samec Protogynie: samice samice samec Lysmata wurdemanni Clown fish Blue headed wrasse Pravidlo: Jedinci mění pohlaví, když dosáhnou 72% maximální velikosti těla.
8 CHROMOSOMOVÉ URČENÍ POHLAVÍ Systém XX/XY XX homogametické pohlaví XY heterogametické pohlaví Systém ZZ/ZW ZZ homogametické pohlaví ZW heterogametické pohlaví savci XY ryby XY, ZW ptáci ZW korýši XY, ZW plazi XY, ZW hmyz XY ZW obojživelníci XY, ZW rostliny XY, ZW
9 Molekulární mechanismy určení pohlaví Drosofila Důležitý poměr počtu X chromosomů k autosomům Genotyp poměr X:A fenotyp 1X 2A 0,5 samec 2X 2A 1,0 samice 3X 4A 0,75 intersex 2X 3A 0,67 intersex Mechanismus založený na kompetici mezi proteiny numerators kódovanými na chromosomu X proteiny denumerators kódovanými na autosomech. Numerators se vážou do regulační oblasti genu Sxl a aktivují ho. Tím spouští vývoj samičího fenotypu.
10 Molekulární mechanismy určení pohlaví Caenorhabditis elegans XX hermafroditi X0 samci Také důležitý poměr chromosomů X a autosomů. Samci v přírodě velmi vzácní. Vznikají při poruše meiotického dělení u hermafroditů.
11 Molekulární mechanismy určení pohlaví gynandromorph Determinace pohlaví u bezobratlých se většinou odehrává na úrovni jednotlivých buněk. Jedinec tvořený mozaikou buněk se samčím a samičím genotypem = gynandromorph XX X0 samec samice
12 Gynandromorphové nedávno popsány u ptáků. U ptáků je tedy pohlaví z velké míry určeno také na úrovni jednotlivých buněk. Zhao et al. 2010, Nature
13 Molekulární mechanismy určení pohlaví Savci O pohlaví rozhoduje gen Sry na chromosomu Y Jeho aktivita vede k diferenciaci varlat z embryonálních gonád. Varlata produkují testosteron, který vede ke vzniku sekundárních pohlavních znaků.
14
15 Poruchy určení pohlaví u lidí Syndrom testikulární feminizace Absence receptoru pro testosteron (mutace tfm) způsobuje vznik samičího fenotypu, i když má jedinec varlata a produkuje testosteron.
16 Poruchy určení pohlaví u lidí Hermafroditismus = Intersex Způsoben hormonálními poruchami
17 Poruchy určení pohlaví u lidí Turnerův syndrom (45, X0) 1 z 2500 žen nefunkční vaječníky, neplodné nízká postava, nízce posazené uši, zvýšená predispozice k určitým chorobám kognitivní poruchy zhoršená paměť, matematické schopnosti a prostorová orientace (horší když chybí chromosom X od otce než od matky!)
18 Klinefelterův syndrom (47, XXY) 1 z 500 mužů narušený vývoj varlat a porucha plodnosti zženštělý vzhled způsobený nízkou hladinou testosteronu. poruchy učení a řeči
19 Supermuž (47, XYY) 1 z 1000 mužů. Větší postava. Mohou být temperamentnější, poruchy učení. Dříve se tvrdilo, že agresivnější, ale není pravda. Většinou plodní. Obvykle se ani nerozezná. Superžena (47, XXX) 1 z 1000 žen. Navenek se většinou nerozená. Jen vzácně ženy trpí určitými poruchami jako jsou poruchy chováníči neplodnost. Obvykle se ani nerozezná.
20 Molekulární mechanismy určení pohlaví Medaka japonská (Oryzias latipes) Genem určujícím pohlaví je gen DMY (dmrt1by) ležící na chromosomu Y. Podobně jako Sry spouští u medaky vývoj varlat. Mutace v tomto genu vedou ke vzniku XY samic. Naopak, exprese DMY u XX embryí vede ke vzniku samců.
21 Molekulární mechanismy určení pohlaví Ptáci Důležitou roli při určení pohlaví hraje gen Dmrt1 na chromosomu Z. Je paralogem genu DMY, který určuje pohlaví u medaky. Hraje také důležitou roli při vývoji varlat. U samců (ZZ) je exprese Dmrt1 vyšší než u samic (ZW). Při určení pohlaví hraje pravděpodobně důležitou roli dávka genů na chromosomů Z, podobně jako u drozofilyči C. elegans. Snížení exprese Dmrt1 v samcích, vede k částečnému převrácení pohlaví a vývoji samičího fenotypu. Objev gynandromorphů u ptáků však ukazuje, že Dmrt1 nemůže být hlavním genem určujícím pohlaví. Jeho exprese je omezena pouze na urogenitální tkáň. Hraje sice důležitou roli při vývoji testes, ale neuplatňuje se při určení pohlaví na úrovni jednotlivých buněk.
22 Molekulární mechanismy určení pohlaví Drápatka vodní (Xenopus laevis) Genem určujícím pohlaví pravděpodobně DM-W ležící na chromosomu W. Exprese DM-W u pulců ZZ vede k vývoji vaječníků. Naopak mutace v DM-W u ZW pulců vedou k vývoji varlat. Hormony produkované vaječníky (estrogeny) a varlaty (testosteron) pak určují sekundární pohlavní znaky u dospělců.
23 Mechanismus určení pohlaví prostřednictvím genu DM-W DM-W je paralogem genu Dmrt1. Má DNA vazebnou DM doménu jako Dmrt1, chybí mu však transaktivační doména. DM-W i Dmrt1 jsou u drápatky exprimovány v gonádách. DM-W jen u samic. Pravděpodobně funguje jako kompetitor Dmrt1. Váže se na stejné regulační oblasti genů, ale geny neaktivuje. Blokuje tak vývoj varlat.
24 Ačkoli primární spouštěč určení pohlaví je u různých druhů různý, signální dráhy vedoucích v vývoji samčího a samičího fenotypu jsou často překvapivě konzervované.
25 MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Systém XX/X0 XX, X0 Došlo ke ztrátě chromosomu Y U savců vzácné. S chromosomem Y se ztratí i gen určující pohlaví, Sry. Známo jen u několika málo druhů hrabošů např. Ellobius lutescens. U hmyzu častější. Chromosom Y není třeba k určení pohlaví. Např. u mnoha cvrčků, kobylek a švábů, u některých druhů Drosophil.
26 MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Ptakopysk 10 pohlavních chromosomů (X1-X5 + Y1-Y5) Jeden z chromosomů homologní s ptačím chromosomem Z Pohlavní chromosomy během meiozy vytvářejí řetěz, jehož vznik umožňují krátké homologními úseky mezi jednotlivými chromosomy. 10 pohlavních chromosomů ptakopyska Barevně vyznačena homologie s chromosomy u kura domácího Veyrunes F et al. Genome Res. 2008;18:
27 MÉNĚ OBVYKLÉ SYSTÉMY CHROMOSOMOVÉHO URČENÍ POHLAVÍ Feminizující X* chromosom XX X*X X*Y XY Samice X*Y mají potomky s genotypy: X*X, X*Y, XY, YY 1 : 1 : 1 : 1 neživotaschopní Lumík velký Vychýlení poměru pohlaví ve prospěch samic v populaci lumíků
28 Přechody mezi geneticky a environmentálně určeným pohlavím Chromosomový systém určení pohlaví (XX, XY). V chladném prostředí se ale líhne více samců. Samci se líhnou i z vajíček XX (teplotní revertanti). Scink, Bassiana duperreyi
29 FEMINIZUJÍCÍ ÚČINEK BAKTERIE Wolbachia Wolbachia je intracelulární parazit u členovců, především u hmyzu. Odhaduje se, že může napadnout více než polovinu všech druhů hmyzu. Napadá především gonády. Přenáší se pohlavně přes vajíčko, ne však přes spermii. V samcích se tedy ocitá ve slepé uličce. Wolbachia U různých hostitelů způsobuje různé fenotypy: usmrcení samců cytoplazmatická nekompatibilita; tj. infikovaní samci se nemůžou rozmnožit s neinfikovanými samicemi partenogeneze; tj. infikované samičky se rozmnožují bez samců feminizace samců U některých druhůčlenovců je určení pohlaví zcela závislé na Wolbachii.
30 HAPLODIPLOIDNÍ URČENÍ POHLAVÍ u blanokřídlého hmyzu (např. včely, vosy, mravenci) Samice diploidní. Líhnou se z oplozených vajíček. Samci haploidní. Líhnou se z neoplozených vajíček.
31 HAPLODIPLOIDNÍ URČENÍ POHLAVÍ Reprodukční systém mravence Wasmannia auropunctata samec královna Wasmannia auropunctata Samci a samice si vůbec nevyměňují geny! samec dělnice královna
32 PÁROVACÍ TYPY U KVASINEK Kvasinky mají dva párovací typy (a, α) Pohlavní rozmnožování je možné jen mezi haploidními buňkami odlišného párovacího typu. Buňky a produkují feromon, který rozeznávají jenom buňky α a naopak. Párovací typ určen přítomností alely a či α v lokusu MAT. Kromě MAT lokusu jsou v genomu kvasinky ještě zásobní lokusy HMR s alelou a HML s alelou α. Tyto lokusy se nepodílejí na určení pohlaví. Vnitrogenomovou rekombinací může dojít ke změně (switch) párovacího typu, tím že se alela z lokusu HMR či HML přesune do lokusu MAT.
33 Evoluce pohlavních chromosomů
34 Pohlavní chromozomy XY i ZW vznikly v evoluci mnohokrát přesto mají spoustu společných znaků: nepárový chromozom (Y,W) menší či chybí Y,W obsahují malé množství funkčních genů Y,W nesou spoustu nefunkčních pseudogenů, transpozonů, repetitivních sekvencí, z velkéčásti tvořeny heterochromatinem X Z Y W nenáhodný genový obsah XY i ZW prodělávají podobné epigenetické změny během gametogeneze u heterogametického pohlaví atd. Homologní část (pseudoautosomová oblast) Nehomologní část
35 Vznik a diferenciace pohlavních chromozomů 1. Vznik genu určujícího pohlaví na autosomálním páru. 2. Nahromadění sexuálně antagonistických genů kolem genu určujícího pohlaví 3. Potlačení rekombinace v okolí genu určujícího pohlaví. Např. prostřednictvím inverze. 4. Postupná divergence a degenerace nerekombinujícíčásti nepárového pohlavního chromozomu. autosom protox protoy protox protoy X Y X Y
36 Vznik lidských pohlavních chromozomů Vznik Sry První inverze Druhá inverze Expanze pseudoautozomové oblasti a třetí inverze Čtvrtá inverze 4 Sry 3 2 Před 350 miliony let? Před miliony let 1 Před miliony let 1 Před miliony let 1 Před miliony let 1 Sry Pár autozomů X Y X Y X Y X Y X Y lidoopi opice vačnatci ptakořitní plazi
37 Degenerace nerekombinující části nepárového chromosomu Mullerova rohatka Nevratný proces hromadění škodlivých mutací bez přítomnosti rekombinace Probíhá v nerekombinujícíchčástech genomu a u asexuálních organismů v celém genomu J. H. Muller
38 Genové konverze na Y jako obrana před Mullerovou rohatkou? Většina genů na lidském chromosomu Y se vyskytuje v několika kopiích a velkou část chromosomu Y tvoří rozsáhlé palindromy nesoucí mnoho genů. Palindromy: kajak nepochopen báře jede jeřáb ACTGCTAGCAGT TGACTATCGTCA V palindromatických sekvencích dochází ke genové konverzi, tj. přepisu jedné sekvence podle druhé. Obdoba rekombinace. Může způsobit zpomalení hromadění škodlivých mutací
39 Kompenzace dávky genů samice samci A A B B A A X X A A X Y Nerovnováha v množství genových produktů mezi pohlavími a mezi X a autosomy.
40 Kompenzace dávky genů u savců 1. Inaktivace jednoho chromosomu X u samic. 2. Zvýšení transkripce na aktivním chromosomu X u obou pohlaví. samice samci A A B B A A X X A A X Y
41 Inaktivace chromosomu X u samic savců Objevena v roce 1961 Mary Lyon. X inaktivace = lyonizace Inaktivovaný chromosom X tvoří heterochromatin nazývaný Barrovo tělísko. Inaktivaci spouští gen Xist (X-inactive specific transcript), který produkuje nekódující molekulu RNA, která obalí chromosom X a způsobí transkripční inaktivaci a heterochromatinizaci. Xist je exprimován jen z jednoho chromosomu X. Pokud se v buňce nacházejí více než dva chromosomy X (např. superžena ), dojde k inaktivaci všech, kromě jednoho chromosomu X. Inaktivace není kompletní. Některé geny inaktivaci unikají. Jsou to např. geny s funkční homologní sekvencí na chromosomu Y, ale i jiné.
42 Inaktivace chromosomu X u samic savců Ve velmi časné fázi embryogeneze (2-4 buněčné stádium) je inaktivovaný paternální chromosom X. V placentě inaktivace paternálního chromosomu X přetrvává po celou dobu embryogeneze. U embrya ve fázi blastocysty je inaktivovaný chromosom X reaktivován a následně dojde k náhodné inaktivaci jednoho chromosomu X. Ta už je v somatických buňkách nevratná. Po oddělení germinální linie je v samičích germinálních buňkách chromosom X zase reaktivován. U vačnatců je inaktivován vždy jen paternální chromosom X. Náhodná inaktivace chromosomu X způsobuje černě a hnědě zbarvené oblasti srsti u tříbarevné kočky.
43 Zvýšení transkripce na chromosomu X u savců Ohnova hypotéza Důkazy objeveny až nedávno na základě analýz expresních dat z DNA čipů (microarrays) i RNA sekvenování. Průměrná hladina exprese genů na chromosomu X a autosomech je stejná. Nguyen and Disteche Nature Genetics Kharchenko et al Nature Genetics
44 Kompenzace dávky genů u octomilky 1. Zvýšení transksripce na chromosomu X u samců. samice samci A A B B A A X X A A X Y
45 Transkripční up-regulace chromosomu X u samců Drosophily Zvýšená transkripce způsobená vazbou MSL (male-specific lethal) komplexu na chromosom X. Součástí komplexu dvě nekódující RNA: rox1 a rox2 Vazba MSL komplexu na chromosom X způsobí rozvolnění chromatinu, což způsobí zvýšenou míru transkripce.
46 Kompenzace dávky genů u C. elegans 1. Zvýšení transkripce na všech chromosomech X u obou pohlaví. (?) 2. Snížení transkripce na obou chromosomech X u hermafroditů. hermafroditi samci A A B B A A X X A A X Y
47 Kompenzace dávky genů u C. elegans 1. Zvýšení transkripce na všech chromosomech X u obou pohlaví. (?) 2. Snížení transkripce na obou chromosomech X u hermafroditů. hermafroditi samci A A B B A A X X A A X Y
48 U ZW organismů není kompenzace dávky genů! Produkty Z-vázaných genů mají u samců (ZZ) v průměru 1,8x vyšší hladinu než u samic (ZW). Ke kompenzaci dochází spíš výjimečně u některých genů. Neexistuje žádný globální mechanismus kompenzace pro celý chromosom Z. Proč organismům ZW nevadí nerovnováha genové dávky, zatímco organismům XY ano? Není jasné.
49 Meiotická inaktivace pohlavních chromosomů Transkripční inaktivace pohlavních chromosomů během meiózy Probíhá jen u heterogametického pohlaví XY inaktivace během spermatogeneze ZW inaktivace během oogeneze U většiny organismů inaktivované pohlavní chromosomy tvoří heterochromatinové tělísko = sex body XY sex body
50 Inaktivace XY během spermatogeneze K inaktivaci dochází během profáze 1. meiotického dělení ve fázi pachytene (meiotic sex chromosome inactivation) Po skončení 1. meiotického dělení dochází k částečné, ne však úplné, reaktivaci (postmeiotic sex chromosome repression). Možná souvislost s inaktivací paternálního chromosomu X v časné embryogenezi u samic savců? Mechanismus meiotické inaktivace jiný než mechanismus X inaktivace v somatických buňkách. Nehraje roli Xist. meiotická inaktivace úplná postmeiotická inaktivace neúplná
51 Inaktivace ZW během oogeneze Také začíná v pachytene a vytrvává až do začátku diplotene 1. meiotického dělení. Tato fáze trvá u slepice 5-6 dní a probíhá těsně po vylíhnutí. V diplotene dochází k reaktivaci. Má se za to, že ZW nemohou být dále inaktivní, protože vajíčko vytrvává ve fázi diplotene až do dospělosti. meiotická inaktivace
52 Význam meiotické inaktivace pohlavních chromosomů Inaktivace nespárované DNA Vedle inaktivace pohlavních chromosomů dochází během meiózy také k umlčení jiné nespárované DNA (vzniká např. u heterozygotů pro chromosomální translokaci). Meiotická inaktivace pohlavních chromosomů může být jen speciální formou širšího jevu, který se týká jakékoli nespárované DNA. Inaktivace nespárované DNA může být obranou proti ektopické rekombinaci či jako obrana před cizorodou DNA. Ochrana před sobeckými geny na pohlavních chromosomech Diferenciace a absence rekombinace na pohlavních chromosomech zvyšuje riziko vzniku sobeckých genů na těchto chromosomech. Tyto geny se snaží přenést do další generace častěji než jejich protějšky na opačném chromosomu, i když tím škodí svému hostiteli. Meiotická inaktivace pohlavních chromosomů by mohla být obranou proti těmto sobeckým genům.
53 Evoluční důsledky vzniku pohlavních chromosomů
54 Hromadění sobeckých elementů na pohlavních chromosomech Meiotický tah preferenční přenos jedné alely do další generace. Může k němu docházek během spermatogeneze i oogeneze. Geny způsobující meiotický tah vznikají v oblastech, které nerekombinují (např. chr X a chr Y). Aa A a 90 % 10 % jed protijed
55 Hromadění sobeckých elementů na pohlavních chromosomech Evoluční závody ve zbrojení mezi geny na chromosomu X a Y Rychlá evoluce pohlavních chromosomů
56 Zvýšená divergence genů na pohlavních chromosomech mezi druhy autosomy Rychlá evoluce pohlavních chromosomů chromosom Z Důležitá role pohlavních chromosomů při vzniku druhů. slavík tmavý slavík obecný
57 Epigenetické modifikace pohlavních chromosomů fungují jako past, která nedovolí výměnu genů mezi chromosomem X (Z) a autosomy. lidský karyotyp myší karyotyp
58 HLEDÁME STUDENTA SE ZÁJMEM O EVOLUČNÍ BIOLOGII A GENETIKU! Výzkum speciace u dvou druhů slavíků Kombinace genetických a ekologických přístupů. Práce v terénu i molekulární laboratoři, bioinformatická analýza next-generation sekvenčních dat (již k dispozici!). slavík obecný Práce v mladém multidisciplinárním týmu (katedra zoologie a ekologie Přf UK, Ústav molekulární genetiky AV ČR). Mezinárodní spolupráce s University of Arizona, USA, Freie Universität Berlin a University of Poznaň. slavík tmavý Kontakt: RNDr. Radka Reifová, Ph.D., Katedra zoologie, radkas@natur.cuni.cz
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses Jak vznikají dvě pohlaví Mechanismy determinace
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses Jak vznikají dvě pohlaví Způsoby určení pohlaví
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses Jak vznikají dvě pohlaví Způsoby určení pohlaví
Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto
Genetika pohlaví genetická determinace pohlaví
Genetika pohlaví Genetická determinace pohlaví Způsoby rozmnožování U nižších organizmů může docházet i k ovlivnění pohlaví jedince podmínkami prostředí (např. teplotní závislost pohlavní determinace u
Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování
Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série
Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno
GONOSOMY GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y Obr. 1 (Nussbaum, 2004) autosomy v chromosomovém páru homologní po celé délce chromosomů crossingover MEIÓZA Obr. 2 (Nussbaum, 2004) GONOSOMY CHROMOSOMY X, Y ODLIŠNOSTI
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?
REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince Co bylo dřív? Slepice nebo vejce? Rozmnožování Rozmnožování (reprodukce) může být nepohlavní (vegetativní, asexuální) pohlavní (sexuální;
Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje
Genetická kontrola prenatáln lního vývoje Stádia prenatáln lního vývoje Preembryonální stádium do 6. dne po oplození zygota až blastocysta polární organizace cytoplasmatických struktur zygoty Embryonální
Evoluce pohlaví a determinace pohlaví. Marie Ošlejšková
Evoluce pohlaví a determinace pohlaví Marie Ošlejšková Rozmnožování organismů evolučně původnější nepohlavní pohlavní evolučně odvozenější typické pro organismy na nižším stupni fylogenetického vývoje
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů
Determinace pohlaví a evoluce pohlavních chromosomů Radka Reifová Katedra zoologie Prezentaci naleznete na: http://web.natur.cuni.cz/~radkas/ v záložce Courses Jak vznikají dvě pohlaví Mechanismy určení
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Pohlavní typy Drosophila Protenor Člověk Lymantria/Abraxas (bekyně) Habrobracon/haplodiploidie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Základy genetiky - Alelové a Genové interakce (Spolu)Působení genů Fenotypový
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu
Genetika na úrovni mnohobuněčného organizmu Přenos genetické informace při rozmnožování Nepohlavní rozmnožování: - nový jedinec vzniká ze somatické buňky nebo ze souboru somatických buněk jednoho rodičovského
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG)
Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících
Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících Rozmnožování Nepohlavní amixis bez zvýšení genotypové proměnlivosti ý g yp proměnlivosti Pohlavní - amfimixis zvýšení genotypové Hermafrodité: jeden jedinec
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Populační genetika II
Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA
učební texty Univerzity Karlovy v Praze ZÁKLADY BIOLOGIE a GENETIKY ČLOVĚKA Berta Otová Romana Mihalová KAROLINUM Základy biologie a genetiky člověka doc. RNDr. Berta Otová, CSc. MUDr. Romana Mihalová
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B
ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST
MENDELOVSKÁ DĚDIČNOST Gen Část molekuly DNA nesoucí genetickou informaci pro syntézu specifického proteinu (strukturní gen) nebo pro syntézu RNA Různě dlouhá sekvence nukleotidů Jednotka funkce Genotyp
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním
1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním školám Genetika - shrnutí TL2 1. Doplň: heterozygot,
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Evoluce fenotypu IX. commons.wikimedia.org
Evoluce fenotypu IX commons.wikimedia.org Mechanismy určování pohlaví - asexuální: -obligatorní: zpravidla mladé linie (některé ryby, obojživelníci gynogeneze či hybridogeneze; hadi, gekoni, ještěrky thelytokie;
Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus.
Otázka: Pohlavní soustava člověka Předmět: Biologie Přidal(a): Don Pohlavní soustava člověka. Pohlavní soustava muže a ženy, sekundární pohlavní znaky, pohlavní hormony, menstruační cyklus. Pohlavní soustava
BIO: Genetika. Mgr. Zbyněk Houdek
BIO: Genetika Mgr. Zbyněk Houdek Nukleové kyseliny Nukleové kyseliny = DNA, RNA - nositelky dědičné informace. Přenos dědičných znaků na potomstvo. Kódují bílkoviny. Nukleotidy - základní stavební jednotky.
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/..00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Populační genetika (KBB/PG) Tento
Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících
Dědičnost pohlaví a znaků s pohlavím souvisejících Rozmnožování Nepohlavní amixis, bez zvýšení genotypové proměnlivosti Pohlavní amfimixis střídání 2n a n fáze, zvýšení genotypové proměnlivosti Hermafrodité:
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN
Bi8240 GENETIKA ROSTLIN Prezentace 05 Pohlaví rostlin doc. RNDr. Jana Řepková, CSc. repkova@sci.muni.cz Klasifikace květů a rostlin podle rozmístění pohlavních orgánů Klasifikace skupiny rostlin podle
Klasifikace mutací. Z hlediska lokalizace mutací v genotypu. Genové mutace. Chromozomální mutace. Genomové mutace
Mutace Klasifikace mutací Z hlediska lokalizace mutací v genotypu Genové mutace Chromozomální mutace Genomové mutace Vznik genových mutací Tranzice pyrim. za pyrim. C na T T na C purin za purin A na G
GENETIKA. Dědičnost a pohlaví
GENETIKA Dědičnost a pohlaví Chromozómové určení pohlaví Dvoudomé rostliny a gonochoristé (živočichové odděleného pohlaví) mají pohlaví určeno dědičně chromozómovou výbavou jedince = dvojicí pohlavních
Gonosomální dědičnost
Gonosomální dědičnost Praktické cvičení č.12 Jaro 2016 Aneta Kohutová aneta.baumeisterova@gmail.com Biologický ústav Lékařská fakulta Masarykova univerzita Kamenice 5, 625 00 Brno Cíle cvičení Student:
Deoxyribonukleová kyselina (DNA)
Genetika Dědičností rozumíme schopnost rodičů předávat své vlastnosti potomkům a zachovat tak rozličnost druhů v přírodě. Dědičností a proměnlivostí jedinců se zabývá vědní obor genetika. Základní jednotkou
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?
6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního
1. 21.2.2012 Klinická genetika genetické poradenství MUDr. Renata Gaillyová, Ph.D.
Plán výuky jarní semestr 2011/2012 LF ošetřovatelství, porodní asistentka presenční forma Velká posluchárna, Komenského náměstí 2 Úterý 10:20-12:00 sudé týdny (první týden je sudý) 1. 21.2.2012 Klinická
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria)
Spermatogeneze saranče stěhovavé (Locusta migratoria) Vývoj pohlavních buněk u živočichů zahrnuje několik dějů, které zajistí, že dojde k redukci a promíchání genetického materiálu a vzniklé buňky jsou
Nondisjunkce v II. meiotickém dělení zygota
2. semestr, 1. výukový týden OPAKOVÁNÍ str. 1 OPAKOVÁNÍ VYBRANÉ PŘÍKLADY letního semestru: 1. u Downova a Klinefelterova syndromu, 2. Hodnocení karyotypu s aberací, 3. Mono- a dihybridismus, 4. Vazba genů
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 10 Dědičnost a pohlaví Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů, ale i další geny. V těchto
DĚDIČNOST A POHLAVÍ. Lekce 4 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
DĚDIČNOST A POHLAVÍ Lekce 4 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. V evoluci předcházejí asexuální organismy organismům sexuálním a organismy haploidní organismům diploidním. Sexualita se může
lní Gonozomáln Chromozomové určení pohlaví autozomy x gonozomy gonozomů ení Mgr. Aleš RUDA XY: : pohlaví heterogametické
Gonozomáln lní dědičnost Mgr. Aleš RUDA Chromozomové určení pohlaví autozomy gonozomy člověk má 22 párůp autozomů a 1 pár p gonozomů označen ení pohlavních chromozomů: : X a Y. jsou možné celkem 3 kombinace:
Populační genetika III. Radka Reifová
Populační genetika III Radka Reifová Genealogie, speciace a fylogeneze Genové genealogie Rodokmeny jednotlivých kopií určitého genu v populaci. Popisují vztahy mezi kopiemi určitého genu v populaci napříč
DETERMINACE A VÝZNAM POHLAVNOSTI
DETERMINACE A VÝZNAM Determinace a vývoj pohlavnosti POHLAVNOSTI XY XX Úlohy pohlavnosti v životě eukaryot : meiosa a kombinace gamet zajišťují evolučně výhodnou heterozygotnost a variabilitu diferenciace
Genetické určení pohlaví
Přehled GMH Seminář z biologie Genetika 2 kvalitativní znaky Genetické určení pohlaví Téma se týká pohlavně se rozmnožujících organismů s odděleným pohlavím (gonochoristů), tedy dvoudomých rostlin, většiny
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
GENETIKA Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální dědičnost
GENETIKA vědecké studium dědičnosti a jejich variant studium kontinuity života ve vztahu ke konečné délce života individuálních organismů Monogenní dědičnost (Mendelovská) Polygenní dědičnost Multifaktoriální
Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři
Genetické mapování v přírodních populacích i v laboratoři Funkční genetika Cílem je propojit konkrétní mutace/geny s fenotypem Vzniklý v laboratoři pomocí mutageneze či vyskytující se v přírodě. Forward
v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
Genetický polymorfismus
Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci
Genetika člověka - reprodukce
Gymnázium Václava Hraběte Školní rok 2015/2016 Genetika člověka - reprodukce Seminární práce z biologie autor práce: Andrea Jirásková; 8.A vedoucí práce: RNDr. Roman Slušný Prohlášení Prohlašuji tímto,
Základy genetiky 2a. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy genetiky 2a Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Základní genetické pojmy: GEN - úsek DNA molekuly, který svojí primární strukturou určuje primární strukturu jiné makromolekuly
Chromozomální aberace nalezené u párů s poruchou reprodukce v letech
Chromozomální aberace nalezené u párů s poruchou reprodukce v letech 2000-2005 Jak přistupovat k nálezům minoritních gonozomálních mozaik? Šantavá A., Adamová, K.,Čapková P., Hyjánek J. Ústav lékařské
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky 1/76 GENY Označení GEN se používá ve dvou základních významech: 1. Jako synonymum pro vlohu
Souhrnný test - genetika
Souhrnný test - genetika 1. Molekuly DNA a RNA se shodují v tom, že a) jsou nositelé genetické informace, b) jsou tvořeny dvěma polynukleotidovými řetězci,, c) jsou tvořeny řetězci vzájemně spojených nukleotidů,
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
Genetika přehled zkouškových otázek:
Genetika přehled zkouškových otázek: 1) Uveďte Mendelovy zákony (pravidla) dědičnosti, podmínky platnosti Mendelových zákonů. 2) Popište genetický zápis (mendelistický čtverec) monohybridního křížení u
8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození
10. oogeneze a spermiogeneze meióza, vznik spermií a vajíček ovulační a menstruační cyklus antikoncepční metody, oplození MEIÓZA meióza (redukční dělení/ meiotické dělení), je buněčné dělení, při kterém
Mendelistická genetika
Mendelistická genetika Základní pracovní metodou je křížení křížení = vzájemné oplozování organizmů s různými genotypy Základní pojmy Gen úsek DNA se specifickou funkcí. Strukturní gen úsek DNA nesoucí
Vypracované otázky z genetiky
Vypracované otázky z genetiky 2015/2016 Dana Hatoňová 1. Základní zákony genetiky 2. Dihybridismus 3. Aditivní model polygenní dědičnosti 4. Interakce nealelních genů 5. Genová vazba 6. Genotyp a jeho
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
GENETICKÁ INFORMACE - U buněčných organismů je genetická informace uložena na CHROMOZOMECH v buněčném jádře - Chromozom je tvořen stočeným vláknem chr
GENETIKA VĚDA, KTERÁ SE ZABÝVÁ PROJEVY DĚDIČNOSTI A PROMĚNLIVOSTI Klíčové pojmy: CHROMOZOM, ALELA, GEN, MITÓZA, MEIÓZA, GENOTYP, FENOTYP, ÚPLNÁ DOMINANCE, NEÚPLNÁ DOMINANCE, KODOMINANCE, HETEROZYGOT, HOMOZYGOT
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
Prenatální diagnostika chromozomových aberací v ČR: Aktuální data
Prenatální diagnostika chromozomových aberací v ČR: Aktuální data Antonín Šípek Jr 1,5 Vladimír Gregor 1,2, 3, Antonín Šípek 1,2,4, Jiří Horáček 1,6 Oddělení lékařské genetiky, Thomayerova nemocnice, Praha
II. ročník, zimní semestr 1. týden OPAKOVÁNÍ. Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY
II. ročník, zimní semestr 1. týden 6.10. - 10.10.2008 OPAKOVÁNÍ Úvod do POPULAČNÍ GENETIKY 1 Informace o výuce (vývěska) 2 - nahrazování (zcela výjimečně) - podmínky udělení zápočtu (docházka, prospěch
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ
ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ 1. Doplň následující věty. Pohlavní buňky u fylogeneticky nižších živočichů vznikají z nediferenciovaných buněk. Přeměna těchto buněk v buňky pohlavní je určována
Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte
Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte Antonín Šípek Jr 1,2, Vladimír Gregor 2,3, Antonín Šípek 2,3,4 1) Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN, Praha 2) Oddělení lékařské genetiky, Thomayerova
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART?
Molekulární procesy po fertilizacinormální či abnormální po ART? Aleš Hampl Již více jak MILION dětí bylo na světě počato pomocí ART ART jako zdroj zvýšeného rizika:? Kongenitální malformace (Ericson and
2. Druh, speciace a evoluce
2. Druh, speciace a evoluce Druh (species) je klíčový termín v celé biologii a speciálně také v ekologii. Jeho přesná definice je nutná např. při prostorovém, časovém nebo koncepčním vymezení populace
Degenerace genetického kódu
AJ: degeneracy x degeneration CJ: degenerace x degenerace Degenerace genetického kódu Genetický kód je degenerovaný, resp. redundantní, což znamená, že dva či více kodonů může kódovat jednu a tutéž aminokyselinu.
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Základní genetické pojmy
Základní genetické pojmy Genetika Věda o dědičnosti a proměnlivosti organismů Používá především pokusné metody (např. křížení). K vyhodnocování používá statistické metody. Variabilita v rámci druhu Francouzský
Působení genů. Gen. Znak
Genové interakce Působení genů Gen Znak Dědičnost Potomek získává predispozice k vlastnostem z rodičovské buňky nebo organismu. Vlastnosti přenášené do další generace nemusí být zcela totožné s vlastnostmi
EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
Genetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY
GENETIKA A JEJÍ ZÁKLADY Genetické poznatky byly v historii dlouho výsledkem jen pouhého pozorování. Zkušenosti a poznatky se přenášely z generace na generaci a byly tajeny. Nikdo nevyvíjel snahu poznatky
MENDELISMUS. Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák
MENDELISMUS Biologie a genetika LS 3, BSP, 2014/2015, Ivan Literák 1822-1884 In the ten years G. Mendel worked on his plants in the garden of the monastery, he made the greatest discovery in biology that
Dědičnost mísením (Blending inheritance)
Dědičnost Dědičnost Dědičnost mísením (Blending inheritance) Mendelova teorie dědičnosti (1866) 1. Zákon o čistotě a segregaci vloh Vlohy pro jednotlivé znaky se vzájemně nemísí a v dalších generacích
Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. DNA, nukleosomy, chromatin, chromosom a genom Chromosom Genom v jádře Buňka Chromatinové vlákno Nukleosomy
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele
http://vtm.zive.cz/aktuality/vzorek-dna-prozradi-priblizny-vek-pachatele Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Eva Strnadová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ;
- spermie vznikají spermatogenezí ze spermatocytů - redukčním dělením
Otázka: Rozmnožovací soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Petra - zajišťuje vznik nového jedince - přenos genetické informace - tvořena pohlavními žlázami a pohlavními vývojovými cestami Mužská pohlavní
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Mendelovská genetika - Základy přenosové genetiky Základy genetiky Gregor (Johann)
Chromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Chromozomová teorie dědičnosti KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Proč octomilka a T.H. Morgan? Drosophila melanogaster ideální objekt pro genetický výzkum : Rychlý reprodukční cyklus a snadný chov v laboratorních
S v a z c h o v a t e l ů k o n í K i n s k ý c h
ZBARVENÍ A DĚDIČNOST BARVY U KINSKÉHO KONĚ Prof. Ing. Václav Jakubec, DrSc., Česká zemědělská univerzita, Praha, Česká republika Dr. Monika Reissmann, Humboldt-Universität zu Berlin, Německo Ing. Josef
ší šířen VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů
VAZEBNÁ ANALÝZA Vazba genů Americký genetik Thomas Morgan při genetických pokusech s octomilkami (Drosophila melanogaster) popsal zákonitosti o umístění genů na chromosomech, které existují až do současnosti
Transpozony - mobilní genetické elementy
Transpozony - mobilní genetické elementy Tvoří pravidelnou součást genomu prokaryot i eukaryot (až 50% genomu) Navozují mutace genů (inzerční inaktivace, polární mutace, změny exprese genů) Jsou zodpovědné
Bakteriální transpozony
Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym
Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady
Barevné formy zebřiček a jejich genetika - část II. příklady Tyto příklady se váží k předchozímu článku o obecných zákonitostech genetiky. K napsaní těchto detailů mne inspiroval jeden dotaz, který určuje