Protilátky struktura a jejich význam
|
|
- Kateřina Bílková
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Název: Protilátky struktura a jejich význam Školitel: Ing. Soňa Křížková, Ph.D Mgr. Markéta Vaculovičová, Ph.D. Datum: Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.3.00/ Název projektu: Mezinárodní spolupráce v oblasti "in vivo" zobrazovacích technik
2 Protilátka Funkce Struktura Vlastnosti Vytváření protilátek a jejich další funkce Třídy imunoglobulinů Využití protilátek Protilátkové inženýrství
3 Imunitní systém: Vrozená imunita Fyzické bariéry Buňky Chemické bariéry Kůže, mukosní membrány PMN, monocyty, makrofágy, eosinofily, NK buňky ph, lipidy, enzymy, atd. Cytokiny Protilátky Cytokiny Cytokiny B-lymfocyty T-lymfocyty Získaná imunita
4 Protilátky Imunoglobuliny (Ig) Glykoproteiny, Mr > 150 kda Zásadní role v obraně organismu. Součást specifické imunitní odpovědi humorálního typu ( buněčná imunita) Tvořeny B-lymfocyty a plasmatickými buňkami vzniklými z B-lymfocytů v rámci terminální diferenciace U obratlovců v krevním séru, tělních tekutinách a na povrchu B-lymfocytů. Specifická vazba na antigen (Ag) pomocí nekovalentních interakcí. Lymfocyt krevní nátěr B-lymfocyt SEM IgG TEM IgG proteinová struktura
5 Vytváření protilátek a jejich další funkce Variabilita protilátek až různých protilátek v lidském organismu stovky genů pro H a L řetězce V(D)J rekombinace L řetězec tvořen 3 geny H řetězec tvořen 4 geny Funkce imunoglobulinů: Inaktivace mikroorganismů Likvidace opotřebovaných buněk Součásti lymfocytárních receptorů, BCR a TCR: BCR B-buněčný receptor transmembránový povrchový Ig (nejčastěji IgM či IgD) asociované signalizační molekuly Igα a Igβ. Propojeny s cytoplazmatickými tyrosinkinasami Po vazbě antigenu na alespoň 2 BCR receptory dochází k přenesení signálu dovnitř lymfocytu, endocytóze antigenu, jeho rozložení a vystavení na membránu v MHC II komplexu, což má za následek aktivaci B-lymfocytu T-lymfocytem a zvýšení exprese protilátek TCR- T-buněčný receptor transmembránový Ig podobný modul rozeznávající antigen na povrchu B-lymfocytů v komplexu s MHC II Antigen
6 Obrana proti: bakteriím virům parazitům Funkce imunoglobulinů toxinům neutralizace toxinu, zabránění adheze mikroorganismu Aktivace některých složek imunitního systému: cytotoxické reakce aktivace komplementové kaskády nebo NK-buněk tvorba pórů v cytoplasmatické membráně, lyze bakterie a únik organel zahájení zánětlivé odpovědi opsonizace - navázání protilátky a určitých složek komplementu označení mikroorganismu a atraktivizace pro fagocyty Aktivace komplementové kaskády klasickou cestou,
7 Obrana proti: Funkce imunoglobulinů bakteriím virům parazitům toxinům neutralizace toxinu, zabránění adheze mikroorganismu Aktivace některých složek imunitního systému: cytotoxické reakce aktivace komplementové kaskády nebo NK-buněk zahájení zánětlivé odpovědi opsonizace Granulocyt IgE FcεRI Antigen Mediátory zánětu
8 Obrana proti: Funkce imunoglobulinů bakteriím virům parazitům toxinům neutralizace toxinu, zabránění adheze mikroorganismu Aktivace některých složek imunitního systému: cytotoxické reakce aktivace komplementové kaskády nebo NK-buněk zahájení zánětlivé odpovědi opsonizace Opsonizace: Fagocytóza: Makrofág Bakterie Bakterie Makrofág Povrchový antigen Protein G Receptor pro imunoglobulin Imunoglobulin
9 Těžký řetězec S-S Konstantní oblast S-S Variabilní oblast Struktura imunoglobulinů 2 x Lehký řetězec (L) 1 x Variabilní doména (VL) 1 x Konstantní doména (CL) 2 typy: κ, λ. Odlišnosti v konstantním úseku 2 x Těžký řetězec (H) 1 x Variabilní doména (VH) 3 x Konstantní doména (CH 1-3) (IgA, IgD, IgG) 4 x Konstantní doména (CH 1-4) (IgE, IgM) 5 typů: α, δ, ε, γ, μ Vazba sacharidových složek Disulfidické můstky Kovalentní propojení řetězců Mezi L a H řetězcem 1 disulfid Mezi H a H řetězci různý počet dle třídy a podtřídy imunoglobulinu. Vazebné místo Hypervariabilní úseky Tvořeno variabilními doménami H a L řetězců Imunoglobulinové domény Pantová oblast Štěpení papainem (rostlinná proteasa) 2 x Fab fragment vazba antigenů 1 x Fc fragment vazba na povrchové receptory leukocytů Štěpení pepsinem (živočišná proteasa) 1 x Fc fragment 1 x bivalentní Fab fragment H 2 N H 2 N Vazebné místo pro antigen - paratop HOOC HOOC Pantová oblast S-S S-S S-S COOH COOH Fc NH 2 NH 2 Fab
10 Isotypy protilátek - savci Podle stavby konstantní části těžkého řetězce a zastoupení sacharidů, též třídy IgG 2 3 % sacharidů, 75 % všech Ig v séru, koncentrace je 10 g/l. 4 podtřídy (IgG1 4), které se vzájemně liší svými opsonizačními vlastnostmi, vazbou na komplement a časem, po který jsou aktivní. pouze jako monomery opsonizace na neutrofilech a makrofázích se vyskytují receptory FcR pro Fc-fragmenty IgG, aktivace komplementu klasickou cestou po vazbě IgG na antigen, sekundární imunitní reakce opakované setkání s antigenem, neutralizace toxinů po navázání IgG dojde k zablokování a neutralizaci toxinu vytvořením imunokomplexu. IgA 5 8 % sacharidů, slizniční protilátky. Nejzastoupenější protilátky v těle, v séru koncentrace 1,5 g/l, ovšem celkově v těle jsou to nejzastoupenější protilátky monomery (v séru) nebo dimery spojené J-řetězcem (ve sliznicích, ochrana proti štěpení proteasami) blokáda adhezních molekul bakterií opsonizace IgA nemá schopnost aktivovat komplement IgM 12 % sacharidů, 10 % všech protilátek v séru, 1 1,5 g/l. Monomer IgM součást BCR komplexu, pentamer, jednotlivé podjednotky spojeny do kruhu cystinovými můstky a j J řetězcem. aktivace komplementu tvoří odpověď na polysacharidové antigeny (AB0 systém) aglutinace IgM váže hodně antigenů (teoreticky až 10, obvykle cca 5) a proto snadno tvoří aglutináty. Vytvářeny jako první, jejich produkce nevyžaduje izotypový přesmyk IgM nemá opsonizační funkci. pozitivní průkaz IgM proti antigenu poukazuje na akutní infekci IgD 9 14 % sacharidů, zastoupen relativně málo, nízké koncentrace v séru monomer slabá afinita k antigenům, součást BCR komplexu vyvolává uvolňování histaminu z mastocytů a bazofilních leukocytů, alergie IgE 12 % sacharidů, nejnižší sérová koncentrace Výskyt: slezina, mandle, mukózní membrána plic a GIT uvolňuje mediátory zánětu (histamin, serotonin, prostaglandiny, leukotrieny), alergie antiparazitární obrana (stimuluje procesy k vypuzení): mediátory, vazodilatace, vykašlání, vykýchání, zvýšení peristaltiky střev, průjem,
11 Isotypy protilátek ostatní obratlovci IgY IgW ptáci a plazi v séru ve vaječném žloutku paryby příbuzné se savčími IgD IgX hcigg IgNAR obojživelníci 2 těžké řetězce u velbloudovitých 2těžké řetězce paryby
12 Využití protilátek Vakcíny Terapeutické účely Cílená distribuce léčiv IgY Pasivní imunizace Protinádorová léčiva (Rituximab, Transtuzumab ) Diagnostika Imobilizace proteinů Imunoanalýza Mikročipy Separace a purifikace proteinů
13 S-S Biologická funkce S-S Protilátková funkce Interakce protilátek Antigen Ostatní složky imunitního systému Ostatními molekulami v organismu - signalizace Superantigeny protein A protein G protein A/G protein L to se nám nemusí vždy hodit velikost stabilita monospecifita non-humánní původ nízká afinita k antigenu pro daný antigen nelze připravit antigen (možná) neexistuje H 2 N H 2 N vazba sacharidů Vazebné místo pro antigen HOOC HOOC Štěpení papainem S-S S-S S-S protein A protein G protein A/G COOH COOH protein L vazba makrofágu vazba komplementu NH 2 NH 2 Fab
14 Protilátkové inženýrství Upravení vlastností protilátek tak, aby lépe vyhovovala našim požadavkům metodami genetického a proteinového inženýrství Tvorba protilátek proti zadanému antigenu (imunizace) Monoklonální protilátky hybridomová technologie fágový display Rekombinantní protilátky Glykosylace Deglykosylace úprava glykosylace Částečné protilátky scfv Fab minibody Fúzní protilátky imaging (GFP) Syntetické protilátky bioinformatický návrh vazebného místa Multivalentní protilátky vážou více než 1 antigen Bi-, tri- specifické protilátky Fab 2 Fab 3 Bis-scFv Triabodies Minimalizace odpovědi imunitnío systému Humanizované protilátky Chimerní protilátky Delece nežádoucí domény Theranostika Imaging Cílená distribuce léčiv Hledání neznámých struktur
15 Protilátkové inženýrství Upravení vlastností protilátek tak, aby lépe vyhovovala našim požadavkům metodami genetického a proteinového inženýrství Tvorba protilátek proti zadanému antigenu (imunizace) Monoklonální protilátky hybridomová technologie fágový display Rekombinantní protilátky Glykosylace Deglykosylace úprava glykosylace Částečné protilátky scfv Fab minibody Fúzní protilátky imaging (GFP) Syntetické protilátky bioinformatický návrh vazebného místa Multivalentní protilátky vážou více než 1 antigen Bi-, tri- specifické protilátky Fab 2 Fab 3 Bis-scFv Triabodies Minimalizace odpovědi imunitnío systému Humanizované protilátky Chimerní protilátky Delece nežádoucí domény Theranostika Imaging Cílená distribuce léčiv Hledání neznámých struktur Humanizované chimerní protilátky: Lidský IgG + Myší IgG Chimerní IgG Humanizovaný IgG
16 Kohler and Milstein, 1975 Time Required for Maturity of Technologies 11 years HumanizedCDRgrafted antibodies Fc fusion protein Morrison et al., 1984 Muronomab-OKT3, 1986 Jones et al., years ReoPro, years 9 years Capon et al., 1989; First Fc fusion Murine hybridoma Chimeric antibodies Zenapax, 1997 Enbrel, 1998 Human antibodies from phage display libraries Human antibodies from transgenic humanized mice McCafferty et al., years 10 years Lonberg et al., 1994; Green et al., 1994 Humira, 2002 Vectibix, 2004 Antibodies with modified, muted Fc function 13 years Alegre et al., 1994; (first OKT3 ala-ala) Soliris, 2007 Year Slide courtesy of Bill Strohl, Centocor, September 2008
17 Schválené terapeutické protlátky Antibody Target Indication Sales Producer (million $) OKT3 CD3 Acute kidney transplantation rejection (Ortho Biotech/J & J) Digibind Digoxin Digoxin poisoning (Glaxo/Welcome) Herceptin HER- 2 Metastatic.breast cancer (03) (Genentech/MedImmune) 117.7(2Q/04) Zenapax IL2 R-a Kindney transplantation rejection (Protein Design Labs/Roche) Simulect IL2 R-a Acute organ rejection (Norvatis) Rituxan CD20 Non-Hodgkin s lymphoma 1,489.1 (03) (Genentech/Roche) * 424.7(2Q/04) Panorex CA17-1A Colorectal cancer (GlaxoSmithKline / Centocor) Remicade TNFa Crohn s disease & Rheumatoid arthritis (02) (Centocor/Schering-Plough) * Reopro Platelet Ischemic cardiac complications (02) (Centocor/Eli Lilly) * Synagis RSV RSV infection (03) (MedImmune) Mylotarg CD33 Relapsed CD33-positive AML (calicheamin) (Celltech/Wyeth-Ayerst) Campath CD52 B cell CLL (Millenium Ph/Schering AG) Zevalin CD20 Non-Hodgkin s lymphoma (I111 & Y90) (IDEC) Humira TNF Rhematoid arthritis 149.0(1Q/04)(Abbot) Xolair IgE Asthma 30.0(1Q/04)(Genentech/Novartis) Bexxar CD20 Non-Hodgkin s lymphoma (I131) (03) (Corixa/Glaxo-SmithKline) Raptiva CD11a Mod.. severe plaque psoriasis, psoriatic arthritis 6.3(1Q/04)(Xoma/Genentech) Avastin VEGF Metastatic carcinoma of the colon or rectum 133.0(2Q/04)(Genetech) Erbitux EGFR EGFR-expressing, metastatic colorectal cancer 17.5(1Q/04)(Brystol-Myer-Squibb, Imclone) Embrel TNF RA, Polyarticular juvenile RA, psoriatic arthritis, 397,0(1Q/04)(Amgen) ankylosing spondylitis, psoriasis Murine Antibody Chimeric Antibody Humanized Antibody
18 Děkuji za pozornost
Funkce imunitního systému
Téma: 22.11.2010 Imunita specifická nespecifická,, humoráln lní a buněč ěčná Mgr. Michaela Karafiátová IMUNITA je soubor vrozených a získaných mechanismů, které zajišťují obranyschopnost (rezistenci) jedince
Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - MATKA PLOD / MLÁDĚ VÝVOJ IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCŮ CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU
IMUNITNÍ SYSTÉM OBRATLOVCŮ - SROVNÁVACÍ IMUNOLOGIE IMUNOLOGICKÉ VZTAHY MATKA PLOD / MLÁDĚ (FYLOGENEZE A ONTOGENEZE IMUNITNÍHO SYSTÉMU) CHARAKTERISTUIKA IMUNITNÍHO SYSTÉMU OBRATLOVCU Imunitní systém obratlovců
nejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
Imunitní systém.
Imunitní systém Karel.Holada@LF1.cuni.cz Klíčová slova Imunitní systém Antigen, epitop Nespecifická, vrozená Specifická, adaptivní Buněčná a humorální Primární a sekundární lymfatické orgány Myeloidní
Specifická imunitní odpověď. Název materiálu: Datum (období) vytvoření: 25. 5. 2013. MUDr. Zdeňka Kasková. Autor materiálu: Zařazení materiálu:
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Variabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět. Veřejné zdravotnictví
Imunitní odpověd - morfologie a funkce, nespecifická odpověd, zánět Veřejné zdravotnictví Doporučená literatura Jílek : Základy imunologie, Anyway s.r.o., 2002 Stites : Základní a klinická imunologie,
SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základnz kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve Rozšiřuje témata: Proteiny přehled pro fyziologii
imunitní reakcí antigeny protilátky Imunitní reakce specifická vazba mezi antigenem a protilátkou a je podstatou imunitní reakce
Imunita Imunita je schopnost organismu rozpoznávat cizorodé makromolekulární látky, bránit jejich vniknutí do organismu a zajiš ovat jejich likvidaci v organismu. Rozlišujeme imunitu látkovou (humorální)
Souvislost výživy s obranyschopností organismu. Lenka Konečná
Souvislost výživy s obranyschopností organismu Lenka Konečná Bakalářská práce 2013 ABSTRAKT Bakalářská práce se zabývá souvislostí výživy s obranyschopností organismu. Popisuje funkci imunitního systému
rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv
Představují tzv. extracelulárn rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv ství vody v tělet (voda tvoří 65-75% váhy v těla; t z toho 2/3 vody jsou vázanv zané intracelulárn rně) Lymfa (míza) Tkáňový
Obsah. Seznam zkratek... 15. Předmluva k 5. vydání... 21
Obsah Seznam zkratek... 15 Předmluva k 5. vydání... 21 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 23 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 23 1.2 Antigeny... 23 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
Obsah. Seznam zkratek Předmluva k 6. vydání... 23
Obsah Seznam zkratek... 17 Předmluva k 6. vydání... 23 1 Základní pojmy, funkce a složky imunitního systému... 25 1.1 Hlavní funkce imunitního systému... 25 1.2 Antigeny... 25 1.3 Druhy imunitních mechanismů...
B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek. Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění
Využití monoklonálních protilátek v praxi B lymfocyty diferenciace B lymfocytů a tvorba protilátek Základní poznatky o MP Současné možnosti využití MP transplantace, alergie, autoimunita, infekční onemocnění
Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém. Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR
Jak funguje (a někdy nefunguje) imunitní systém Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. Ústav molekulární genetiky AV ČR Hlavním úkolem imunitního systému je chránit nás před škodlivými mikroorganismy, ale také
Struktura a funkce imunitního systému. Igor Hochel
Struktura a funkce imunitního systému Igor Hochel Imunitní systém a jeho funkce Imunitní systém je adaptační a regulační soustava vzájemně kooperujících molekul, buněk a tkání, která se spolu s endokrinní
2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi
INFEKCE A IMUNITA 2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi 3) Normální rezistence k infekci Infekční onemocnění je nejčastější příčina smrti na světě 4) Faktory ovlivňující vážnost infekce 1. Patogenní faktory
IMUNOCHEMICKÉ METODY
IMUNOCHMICKÉ MTODY Antigeny Protilátky Imunochemické metody Kvantitativní imunoprecipitační křivka Imunoprecipitační metody Imunoanalýza Využití imunochemických metod v rychlé diagnostice Praktické úlohy
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek. 6. vydání Triton, Praha (k dostání v Lípové ulici)
ZÁKLADY IMUNOLOGIE V.Hořejší, J.Bartůňková, T.Brdička, R.Špíšek 6. vydání Triton, Praha 2017 (k dostání v Lípové ulici) PRAKTIKA prof. J.Černý ZKOUŠKA písemná seznam otázek, ppt prezentace: k dispozici
MUDr. Martina Vachová
MUDr. Martina Vachová 31. Imunoglobuliny - struktura 32. Imunoglobuliny - funkce 33. Genetický základ tvorby imunoglobulinů 34. Biologické a chemické vlastnosti jednotlivých tříd imunoglobulinů I. (IgG,
KOMPLEMENT ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) (humorálních, protilátkových):
KOMPLEMENT Soustava ALTERNATIVNÍ CESTA AKTIVACE (humorálních, protilátkových): KLASICKÁ CESTA AKTIVACE (LEKTINOVÁ CESTA) ZÁKLADNÍ SLOŽKY SÉROVÉ C1 (q, r, s) C2 C3 C4 Faktor B Faktor D MBL C5 C6 C7 C8 C9
Obsah. Sarkosin Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu. Dagmar Uhlířová
Investice do rozvoje vzdělávání Charakterizace slepičích protilátek proti sarkosinu Dagmar Uhlířová 7.2.2014 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.4.00/31.0023 NanoBioMetalNet Název projektu: Partnerská síť centra
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách
Základy imunologických metod: interakce antigen-protilátka využití v laboratorních metodách Obecné principy reakce antigenprotilátka 1929 Kendall a Heidelberg Precipitační reakce Oblast nadbytku protilátky
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obsah přednášky IF Definice základních imunologických pojmů imunologie,
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY. Ústav experimentální biologie. Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Ústav experimentální biologie Oddělení fyziologie živočichů a imunologie BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2006 Věra Francálková PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY
DEFEKTY NEADAPTIVNÍ (PŘIROZENÉ) ČÁSTI IMUNITNÍHO SYSTÉMU
18. IMUNODEFICIENCE DEFEKTY NEADAPTIVNÍ (PŘIROZENÉ) ČÁSTI IMUNITNÍHO SYSTÉMU Chybění některých složek komplementu (Neisseria; akumulace imunokomplexů) vážný defekt chybění C1 inhibitoru Defekty NADPH oxidasy
Vyšetření imunoglobulinů
Vyšetření imunoglobulinů Celkové mn. Ig elektroforéza bílkovin jako procentuální zastoupení gamafrakce, vyšetřením ke zjištění možného paraproteinu. velmi hrubé vyšetření, odhalení pouze výrazných změn
IMUNITA PROTI INFEKCÍM. Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol
IMUNITA PROTI INFEKCÍM Ústav imunologie 2.LF UK Praha 5- Motol Brána vstupu Nástroje patogenicity Únikové mechanismy Množství Geny regulující imunitní reakce Aktuální kondice hostitele Epiteliální bariéry
Obranné mechanismy organismu, imunita. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Obranné mechanismy organismu, imunita Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Prosinec 2010 Mgr. Radka Benešová IMUNITNÍ SYSTÉM Imunitní systém
Imunitní systém. Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti udržení homeostázy.
Imunitní systém Systém tkání buněk a molekul zajišťujících odolnost organismu vůči infekčním chorobám Přesnější definice: Tkáně a buňky lidského těla schopné protektivně reagovat na vlivy působící proti
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV POČÍTAČOVÝCH SYSTÉMŮ FACULTY OF INFORMATION TECHNOLOGY DEPARTMENT OF COMPUTER SYSTEMS APLIKACE UMĚLÝCH
IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE
IMUNOLOGIE: OTÁZKY KE ZKOUŠCE 1. Aby B lymfocyty produkovaly vysokoafinní protilátky proti určitému proteinovému antigenu, musí dostat několik nezbytných signálů prostřednictvím několika receptorů na svém
Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
B lymfocyty. B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď.
B lymfocyty B-lymfocyty (B buňky) jsou buňky zodpovědné především za specifickou, protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď. B-lymfocyty rozpoznávají nativní antigen pomocí BCR (B cell receptor) Příslušný
Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu. Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK
Klinický význam protilátek proti C1q složce komplementu Eliška Potluková 3. Interní klinika VFN a 1. LF UK 1. Úvod 1. C1q, C1q a apoptóza, C1q u SLE 2. Anti-C1q, patogenita anti-c1q 3. Stanovení anti-c1q
Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice
Mnohobarevná cytometrie v klinické diagnostice Mgr. Marcela Vlková, Ph.D. Ústav klinické imunologie a alergologie, FN u sv. Anny v Brně Průtoková cytometrie v klinické laboratoři Relativní a absolutní
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN
IMUNOLOGIE: VELKÝ OBOR OD MOLEKUL K PACIENTŮM CCA 20 NOBELOVÝCH CEN ZÁKLADNÍ ÚKOLY IMUNITNÍHO SYSTÉMU: - OBRANA PROTI PATOGENŮM - ODSTRAŇOVÁNÍ ABNOMÁLNÍCH BUNĚK (NÁDOROVÝCH, POŠKOZENÝCH ) BUŇKY IMUNITNÍHO
Komplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,
Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie Vlas T., Vachová M., Panzner P., Mechanizmus SIT Specifická imunoterapie alergenem (SAIT), má potenciál ovlivnit imunitní reaktivitu
Biochemie imunitního systému. Jana Novotná
Biochemie imunitního systému Jana Novotná Imunita Imunitní systém integrovaný systém v těle, systém využívající integraci mezi orgány, tkáněmi, buňkami a jejich produkty v boji proti různým patogenům.
IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA
STŘEDNÍ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ ŽĎÁR NAD SÁZAVOU SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA MGR. IVA COUFALOVÁ SPECIFICKÁ A NESPECIFICKÁ IMUNITA i když imunitní systém funguje jako
Imunopatologie. Viz také video: 15-Imunopatologie.mov. -nepřiměřené imunitní reakce. - na cizorodé netoxické antigeny (alergie)
Imunopatologie -nepřiměřené imunitní reakce - na cizorodé netoxické antigeny (alergie) - na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov Imunopatologické reakce Reakce I.S. podobné
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer
Rekombinantní protilátky, bakteriofágy, aptamery a peptidové scaffoldy pro analytické a terapeutické účely Luděk Eyer Virologie a diagnostika Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i., Brno Alternativní
Imunopatologie. Luděk Bláha
Imunopatologie Luděk Bláha blaha@recetox.muni.cz Imunopatologie nepřiměřené imunitní reakce na cizorodé netoxické antigeny (alergie) na vlastní antigeny (autoimunita) Viz také video: 15-Imunopatologie.mov
T-lymfocyty a nádorová imunita
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA ZOOLOGIE T-lymfocyty a nádorová imunita bakalářská práce Zuzana Vernerová Biologie a ekologie (B1501) prezenční studium vedoucí práce: RNDr.
Krevní skupiny a jejich genetika. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek
Krevní skupiny a jejich genetika KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Systém AB0 V lidské populaci se vyskytují jedinci s krevní skupinou A, B, AB a 0. Jednotlivé krevní skupiny se od sebe liší tím zda erytrocyty
Imunitní systém. Antigen = jakákoliv substance vyvolávající imunitní odpověď Epitop = část antigenu rozpoznávaná imunitními receptory
Imunitní systém Imunitní systém (IS) mechanismy zajišťující homeostázi organismu obranyschopnost rozpoznání cizích složek a škodlivin (patogeny a jejich toxiny) autotolerance poznání vlastních složek imunitní
PRAKTIKUM č.2. ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ
PRAKTIKUM č.2 ÚKIA, LF MU, Mgr. Olga TICHÁ PROTILÁTKY protilátky jako základní reagens při imunologických metodách základní charakteristika reakce Ag Ab Obecné principy reakce Ag - Ab Antigen látka schopná
III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT
GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU, HAVLÍČKOVA 13 Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0437 III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím IVT Člověk a příroda
Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii
Subpopulace B lymfocytů v klinické imunologii Marcela Vlková Ústav klinické imunologie a alergologie, FN u sv. Anny v Brně B lymfocyty základními buňkami specifické humorální imunity primární funkce -
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc ZÁNĚT - osnova Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu: podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
Imunochemické metody. na principu vazby antigenu a protilátky
Imunochemické metody na principu vazby antigenu a protilátky ANTIGEN (Ag) specifická látka (struktura) vyvolávající imunitní reakci a schopná vazby na protilátku PROTILÁTKA (Ab antibody) molekula bílkoviny
Nespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření. Obsah. Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6 Název: IgA Zkratka: IgA Typ: kvantitativní Princip: turbidimetrie Jednotky:
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
Příloha č.4 Seznam imunologických vyšetření
Příloha č.6 Laboratorní příručka Laboratoří MeDiLa, v05 - Seznam imunologických Příloha č.4 Seznam imunologických Obsah IgA... 2 IgG... 3 IgM... 4 IgE celkové... 5 Informační zdroje:... 6 Stránka 1 z 6
Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika
Funkce imunitního systému. Imunodefekty. Biomedicínská technika a bioinformatika 2. 4. 2008 Imunitní systém a jeho funkce rozlišuje užitečné a škodlivé zajišťuje obranu organismu zajišťuje imunitní dohled
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL
STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL - INTEGRINY LIGANDY) - SELEKTINY (SACHARIDOVÉ LIGANDY) - ADHEZIVNÍ MOLEKULY IMUNOGLOBULINOVÉ SKUPINY - MUCINY (LIGANDY SELEKTIN - (CD5, CD44, SKUPINA TNF-R AJ.) AKTIVACE
SEMINÁŘ: KLINICKÁ A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA IMUNODEFICIENCÍ
OSNOVA SEMINÁŘ: KLINICKÁ A LABORATORNÍ DIAGNOSTIKA IMUNODEFICIENCÍ Stavy spojené se sekundárními imunodeficiencemi Anamnestické a klinické indikace sekundárních imunodeficiencí Praktická interpretace výsledků
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
Parazitické organismy tvoří zhruba dvě třetiny všech živočichů jejich dlouhodobé přežití je závislé na nalezení vhodné niky - hostitele
IMUNITA PROTI INFEKCI INTERAKCE PATOGENNÍHO ORGANISMU S HOSTITELEM Parazitické organismy tvoří zhruba dvě třetiny všech živočichů jejich dlouhodobé přežití je závislé na nalezení vhodné niky - hostitele
Fyziologie a patofyziologie imunity. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM
Fyziologie a patofyziologie imunity Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM Imunitní systém funkce obranyschopnost = ochrana hostitelského organismu před vnějšími faktory autotolerance = udržování tolerance
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B01307 Akademický rok 2013 14 POUZE PRO OSOBNÍ PŘÍPRAVU STUDENTŮ
Kůže: kompartment imunitního systému
Kůže: kompartment imunitního systému Jindřich Lokaj Ústav klinické imunologie a alergologie LF MU Brno Workshop on Atopic Dermatitis Prague 2006 PROLOG životu všech tvorů je vlastní schopnost odolávat
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
Monoklonální protilátky jako léčiva
trastuzumab Monoklonální protilátky jako léčiva infliximab palivizumab priliximab nofetumomab merpentan rituximab Kamil Hrubý Nemocniční lékárna Liberec tositumomab Principy: Imunitní systém reaguje na
Laboratorní diagnostika v klinické imunologii Indikace a interpretace testů
Laboratorní diagnostika v klinické imunologii Indikace a interpretace testů Použití laboratorních testů principy laboratorní diagnostiky Diagnóza: suspektní nemoc na podkladě klinického nálezu a/nebo anamnézy
Poruchy funkce imunitního systému
Poruchy funkce imunitního systému Imunodeficity Hypersensitivita Alergie Autoimunita Imunitní systém 1 2 Mechanismy imunity 3 NESPECIFICKÁ - vrozená SPECIFICKÁ získaná, adaptivní fylogeneticky starší mladší
Nativní a rekombinantní Ag
Antigeny z hlediska diagnostiky a pro potřeby imunizace Nativní a rekombinantní Ag Ag schopna vyvolat I odpověď, komplexní, nekomplexní Ag, hapten, determinanty, nosič V laboratořích: Stanovení Ab proti:
Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů. K.Roubalová
Interpretace sérologických nálezů v diagnostice herpetických virů K.Roubalová Specifické vlastnosti herpetických virů ovlivňují protilátkovou odpověď Latence a celoživotní nosičství Schopnost reaktivace,
www.symbinatur.com www.stefajir.cz ALERGIE Mgr. Marie Vilánková www.prozeny.cz ECC s.r.o. Všechna práva vyhrazena
www.symbinatur.com www.stefajir.cz ALERGIE Mgr. Marie Vilánková www.prozeny.cz Poruchy imunity alergie a Jakými způsoby se mohou projevovat, nerovnováha v imunitních reakcích Jak postupovat při detoxikaci,
Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS
Imunitní systém člověka Historie oboru Terminologie Členění IS Principy fungování imunitního systému Orchestrace, tj. kooperace buněk imunitního systému (IS) Tolerance Redundance, tj. nadbytečnost, nahraditelnost
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění
Obranné mechanismy člověka a jejich role v průběhu infekčních onemocnění Obranu proti infekci zajišťuje imunitní systém Při infekci dochází ke střetu dvou živých organismů mikroba a hostitele Mikroorganismy
Imunologie. Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému.
Základy imunologie Imunologie Věda zabývající se zkoumáním imunitního systému. Funkce imunitního systému: obranyschopnost rozpoznání vnějších škodlivin a ochrana organismu proti patogenním mikroorganismům
Výskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
Protinádorová imunita. Jiří Jelínek
Protinádorová imunita Jiří Jelínek Imunitní systém vs. nádor l imunitní systém je poslední přirozený nástroj organismu jak eliminovat vlastní buňky které se vymkly kontrole l do boje proti nádorovým buňkám
Krev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BRNO 2013 KATEŘINA ALTMANOVÁ Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Přirozená a
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
Monoklonální protilátky
Monoklonální protilátky Jak je připravit a používat B. Vojtěšek Masarykův onkologický ústav Brno Prof. D.P. Lane a prof. E.B. Lane Institute of Medical Biology in Singapore Vývoj protilátek/ Imunizace/
15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy).
15. B lymfocyty (vývoj, selekce, povrchové znaky, funkce). BCR. Ontogeneze tvorby protilátek. 16. Imunoglobuliny (struktura, třídy). Genetický základ tvorby imunoglobulinů a izotypový přesmyk. Antiidiotypové
Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání.
Otázka: Druhy biologického materiálu Předmět: Biologie Přidal(a): moni.ka Druhy biologického materiálu Biologický materiál je tvořen vzorky tělních tekutin, tělesných sekretů, exkretů a tkání. Tělní tekutiny
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová
Aglutinace Mgr. Jana Nechvátalová Ústav klinické imunologie a alergologie FN u sv. Anny v Brně Aglutinace x precipitace Aglutinace Ag + Ab Ag-Ab aglutinogen aglutinin aglutinát makromolekulární korpuskulární
Analýza proteinů. Stanovení bílkovin. Elektroforéza plazmatických bílkovin
Analýza proteinů udržování onkotického tlaku transport minerálů, hormonů, lipidů, katabolitů (prealbumin, Alb, ceruloplasmin, transferin, apoproteiny ) obrana proti infekci (imunoglobuliny) hemokoagulace
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV
NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY LÉČIV Nežádoucí účinky
Výukové materiály:
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/zam.htm Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie, stavby a funkce membrán. Rozšiřuje
OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček
Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA
LYMFOCYTY A SPECIFICKÁ IMUNITA SPECIFICKÁ IMUNITA = ZÍSKANÁ IMUNITA = ADAPTIVNÍ IMUNITA ZÁKLADNÍ IMUNOLOGICKÁ TERMINOLOGIE SPECIFICKÁ IMUNITA humorální - zprostředkovaná protilátkami buněčná - zprostředkovaná
Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze. K.Roubalová Vidia spol.s r.o.
Lidský herpesvirus 6 biologie, diagnostika, patogeneze K.Roubalová Vidia spol.s r.o. Zařazení, genetika HHV6B vs. HHV6A: 75% shoda genů, 62% shoda proteinů Epidemiologie Dospělá populace promořena z >
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE
ÚVOD DO TRANSPLANTAČNÍ IMUNOLOGIE Základní funkce imunitního systému Chrání integritu organizmu proti škodlivinám zevního a vnitřního původu: chrání organizmus proti patogenním mikroorganizmům a jejich
Humorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
ZÁNĚT osnova. ZÁNĚT: definice; vymezení pojmu. DRUHY ZÁNĚTU: podle průběhu
ZÁNĚT osnova Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Obecná charakteristika zánětu Klasifikace zánětu podle průběhu podle příčiny podle patologicko-anatomického obrazu Odpověď
Systém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
Genetika člověka GCPSB
Inovace předmětu Genetika člověka GCPSB Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Genetika Imunity Důležitost buněčného
BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU
BIOCHEMIE IMUNITNÍHO SYSTÉMU Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. akad. rok 2018/2019 ORGANIZACE PŘEDNÁŠKY 1. Biochemie imunitního systému 2. Metabolismus